Zorka Janů

Rodinný hrob v Praze-Strašnicích Zorka Janů, vlastním jménem Zora Babková (9. července 1921 Štěchovice - 27. března 1946 Praha) byla česká divadelní a filmová herečka.

Život

Narodila se v rodině manželů Babkových jako mladší sestra Ludmily (Lída Babková-Baarová). Otec, Karel Babka, byl magistrátním úředníkem, později ředitelem. +more Matka Ludmila byla v domácnosti, milovala hudbu a zpívala příležitostně ve sboru Národního divadla.

Rodina bydlela od roku 1918 v Praze na Letné, v Ovenecké ulici, v roce 1938 se přestěhovala do vlastní vily, navržené architektem Ladislavem Žákem, kterou nechala Lída Baarová otci postavit v Praze na Hanspaulce.

Již jako dítě byla Zorka fotogenická a její tvář se objevila v reklamě na obalu dětského pudru. Absolvovala gymnázium a pokračovala ve studiu na Pražské konzervatoři.

Prošla několika divadelními společnostmi, např. Jičínského zájezdovou společností, kde hrála větší role ve hrách „Vějíř lady Windermeerové“ od Oskara Wilda a „Zmoudření dona Quijota“ od Viktora Dyka.

Za války působila ve Vinohradském divadle (1942-1945) a vystupovala i na jeho dalších scénách (Komorní divadlo, Divadlo Na Poříčí). V Divadle Na Poříčí dostala svoji životní roli ve hře Olgy Barényiové „Herečka“ v režii Františka Salzera. +more Hra měla 57 repriz.

Několikrát se objevila i ve filmu. Mezi její největší role patří Červená Klárka ve filmu Ohnivé léto z roku 1939, kde hraje též Zorčina sestra Lída.

V roce 1940 se ve Zlíně na „Filmových žních“ seznámila s Františkem Kožíkem, který se stal její první velkou láskou. Následovali režisér Vinohradského divadla František Salzer, kvůli kterému se pokusila o první sebevraždu otravou prášky, dále filmový a divadelní kritik Antonín M. +more Brousil a herec Karel Höger.

Pro říšský film bylo za války její jméno uváděno jako Irene Jahn.

V závěru roku 1940 se léčila v nervovém sanatoriu ve Vráži.

Po válce trpěla v souvislosti s problémy své sestry, vyšetřované pro kolaboraci, a se smrtí své maminky, která zemřela v roce 1945 při policejním výslechu.

Když jí bylo s odkazem na její sestru bráněno v další divadelní činnosti, ztratila smysl dalšího života a v březnu roku 1946 ukončila život skokem z okna rodinné vily v Praze na Hanspaulce.

Den úmrtí se ve zdrojích liší - nápis na hrobě uvádí 24. března 1946, avšak úmrtní oznámení i publikované informace Lídy Baarové uvádějí datum 27. března 1946.

Je pohřbena spolu s rodiči a sestrou Lídou Baarovou na hřbitově v Praze - Strašnicích.

Citát

Filmografie

1933 Madla z cihelny, role Kačenky, režie V. Slavínský * 1937 +more'>Děvčata, nedejte se. , žačka, režie H. Haas a Jan Alfréd Holman * 1938 Škola základ života, septimánka Jiřina Nováková, režie M. Frič * 1938 Cech panen kutnohorských, služebná u Třísků, režie O. Vávra * 1939 Tulák Macoun, modistka, režie L. Brom * 1939 Ohnivé léto, Červená Klárka, rež. V. Krška a F. Čáp * 1940 Podvod s Rubensem, prodavačka u Růžičky, režie O. Vávra * 1940 Pacientka Dr. Hegla, Ela, režie Otakar Vávra * 1940 Minulost Jany Kosinové, Vlasta, režie J. A. Holman * 1940 Baron Prášil, Karla, režie Martin Frič * 1940 Čekanky, Jiřina Krátká, režie V. Borský * 1941 Z českých mlýnů, Liduška - Kalibova dcera, režie M. Cikán * 1944 Kluci na řece, Helena, režie J. Slavíček a V. Krška.

Vybrané divadelní role

1940 F. Šrámek, M. +more Hlávka: Stříbrný vítr, role Aničky Karasové, Městské divadlo Písek, režie V. Krška * 1940 F. X. Svoboda, B. Viková-Kunětická: Jarní vody (Poupě, Holčička), Prozatímní divadlo, Sefa, Anežka, režie Jan Bor a Vojta Novák * 1941 V. Dyk: Ondřej a drak, Madlenka, Divadlo na Vinohradech, režie Jan Port, 11 repríz * 1942 Ch. Winsloe: Děvčata v uniformě, Eldegarda, Divadlo Na Poříčí, režie K. Konstantin j. h. , 64 repríz * 1943 G. E. Lessing: Emilia Galloti, tit. role, režie Jan Port, 40 repríz * 1943 V. Dyk: Zmoudření Dona Quijota, Neť, Divadlo Na Poříčí, režie Karel Jernek, 28 repríz * 1944 O. Barényiová: Herečka, Jarmila, Divadlo Na Poříčí, režie František Salzer, 57 repríz * 1944 F. Grillparzer: Moře a láska, Janthe, Divadlo Na Poříčí, režie František Salzer, 32 repríz.

Osobnosti českého divadla o Zorce Janů

Otomar Korbelář * Bylo jí tehdy už devatenáct, byla po absolutoriu na konzervatoři a v té době už byla členkou holešovické Uranie, kde sklízela jeden úspěch za druhým. Svým talentem přesvědčovala, zatímco Lída Baarová to vyhrávala především svou fotogeničností. +morePo válce velmi těžce nesla šikanování, kterému byla vystavena především kvůli své sestře Lídě. Ublížilo jí jistě i to, že po ní chtěli, aby zůstala stále štíhlá, mladistvá, začala brát prášky, dnes bychom řekli, že se z ní stala narkomanka, i když prosím, nesrovnávat s těmi dnešními. Nakonec ztratila nervy a skončila sebevraždou. Velmi se nás to tehdy dotklo. Hrál jsem s ní v divadle Na Poříčí. Měl jsem ji jako kolegyni velmi rád.

Svatopluk Beneš * Při přijímacích zkouškách na konzervatoř jsme se zájmem sledovali půvaby dívek, které měly krášlit naši školu. Jednou se mezi nimi objevila něžná blondýnka Zorka Babková, sestra Lídy Baarové. +more Nebyl jsem sám, kdo k ní vysílal výmluvné pohledy. Porozuměla mi. Brzy se mezi námi rozvinulo křehké studentské přátelství.

* Její apatie rostla. Přestala jíst, zvolna se ztrácela před očima. +more Minulost pro ni nic neznamenala. Nejevila zájem o další existenci. Vždyť nenašla člověka, pro něhož by žila, ani divadlo, kde by se uplatnila. A tak se 27. dubna 1946 navždy odvrátila od nelítostného světa. Sled událostí se dovršil. Rodinné drama, které stejně jako v antické tragédii utvářel osud, se uzavřelo.

Odkazy

Reference

Literatura

Lída Baarová: Života sladké hořkosti, Sfinga, Ostrava, 1991, str. 12-4, 21, 26, 28, 99, 102, 104, 110-127, 133, 145, 147-8, 178, 180-3 * Svatopluk Beneš: Být hercem, Melantrich, Praha, 1992, str. +more 62-7, 69 * B. Bezouška, V. Pivcová, J. Švehla: Thespidova kára Jana Pivce, Odeon, Praha, 1985, str. 303 * Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 1930-1945, Orbis, Praha, 1966, str. 172, 175, 182, foto 444-5, 457, 480 * Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. I. díl : A-K. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. . S. 510-511. * Adam Georgiev: Deník sestry Lídy Baarové, Petrklíč, 2007, * E. Högerová, L. Klosová, V. Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Odeon, Praha, 1994, str. 291 * Václav Junek: Čeněk Šlégl - Celoživotní jízda špatnými vlaky, nakl. XYZ, Praha, 2009, str. 157, 162, * Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV. , Academia, Praha, 1983, str. 515 * Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 64, 66, 170, 185, 215, 217, 219-220, 249, * Stanislav Motl: Prokletí Lídy Baarové, Rybka Publishers, Praha, 2002, str. 4, 5, 14, 18, 23, 93-4, 119, 121, 138, 159, 160-165, 185, 208, 229, * V. Müller a kol. : Padesát let Městských divadel pražských 1907-1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 130, 179 * Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907-2007 - Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 192 * J. Škvorecký: Útěky, Lída Baarová , Československý spisovatel, Praha, 2009, str. 10, 11, 13, 18, 20-3, 21-4, 52-3, 183, 191, 197-8, 202, 205, 210, 230-2, 235 * Milena Štráfeldová: Sestry B. , Garamond, Praha, 2019, 248 s. , ISBN 978-80-7407-445-5 * A. Tabášek: Adina Mandlová, Fámy a skutečnost, Formát, Praha, 2003, str. 65, 69, 117 * * Ladislav Tunys: Otomar Korbelář, nakl. XYZ, Praha, 2011, str. 197-8 * Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 127 * Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 75, * Milan Wolf: Vlasta Burian v obrazech, Levné knihy KMa, Praha, 2006, str. 93,.

Externí odkazy

Kategorie:České herečky Kategorie:České divadelní herečky Kategorie:České filmové herečky Kategorie:Herečky Divadla na Vinohradech Kategorie:Sebevraždy v Česku Kategorie:Absolventi Pražské konzervatoře Kategorie:Narození ve Štěchovicích Kategorie:Narození 9. +more července Kategorie:Narození 1921 Kategorie:Úmrtí 27. března Kategorie:Úmrtí 1946 Kategorie:Ženy Kategorie:Úmrtí v Dejvicích Kategorie:Pohřbení v Urnovém háji Krematoria Strašnice.