Cesko.wiki Lulejská sámština
Author
Albert FloresLulejská sámština (julevsámegiella) patří mezi uralské jazyky, do skupiny sámských jazyků. Mluví se jí ve Švédsku v lulejské Lappmarce kolem řeky Lule a v Norsku v kraji Nordland, obzvláště pak v obci Tysfjord, kde je lulejská sámština úředním jazykem. Má svou vlastní abecedu a k psaní používá latinku.
Status
S více než 1500 (až 2000) mluvčími je po severní sámštině druhým nejrozšířenějším sámským jazykem. Uvádí se, že počet rodilých mluvčích prudce klesá s nástupem mladší generace. +more Nicméně jazyk byl standardizován v roce 1983 a od té doby více propracován.
Abeceda a pravopis
Kolem roku 1900 položil jazykovědec K.B. Wiklund základy sámskému jazyku stávající jazyk i pravopis byly kodifikovány v roce 1983.
Abeceda je tvořena 24 písmeny:
Kromě těchto písmen se v cizích slovech používají i písmena c, q, w, x, y, z a ö.
Fonologie
Vokály
| přední | zadní | |
|---|---|---|
| vysoké | i | á |
| středové | e | o |
| nízké | ä | a, å |
Konsonanty
| labiály | dentály | alveoláry | palatály | ||
|---|---|---|---|---|---|
| okluzívy | znělé neznělé | b p | d t | g k | tj., dj |
| nazály | znělé | m | n | ń | |
| frikativy | znělé neznělé | v f | s | h | sj |
| laterály | znělé | l | |||
| vibranty | znělé | r | |||
| polovokály | j |
Gramatika
Podobně jako severní sámština má i luleská sámština tři mluvnická čísla (singulár, duál, plurál) a čtyři slovesné způsoby (indikativ, imperativ, kondicionál, potenciál). Slovesa mají čtyři časy - minulý, neminulý, předpřítomný a předminulý.
SUBSTANTIVA
PÁDY
Lulejská sámština má sedm pádů: nominativ, genitiv, akuzativ, inessiv, illativ, elativ a komitativ.
NOMINATIV
Stejně jako u ostatních Uralských jazyků, nominativ singuláru je neoznačený. Nominativ plurálu je také neoznačený a je vždy formálně stejný jako genitiv singuláru.
GENITIV
Genitiv singuláru je neoznačený a vypadá stejně jako nominativ plurálu. Genitiv plurálu má příponu - j. +more Genitiv se používá: * k vyjádření vlastnictví * s předložkou * postpozice AKUZATIV.
Akuzativ je přímý předmětový pád. Odpovídá na otázku Koho? Co? V jednotném čísle má příponu -v, a v množném čísle -t, resp. -jt.
Lokativní pády:
INESSIV
Tento pád se používá k označení: * kde něco je * kdo má něco ve vlastnictví V jednotném čísle má příponu -n, v množném -j, resp. -jn.
ILLATIV
Illativ má příponu -j v singuláru, a -jda v plurálu. Používá se k označení: * kam něco jde * kdo něco dostává * nepřímý předmět ELATIV
Pád elativ použijeme, pokud chceme zjistit, odkud něco pochází. V singuláru má příponu -s, v plurálu -js.
KOMITATIV
Komitativ se používá, když chceme vyjádřit kým nebo čím bylo něco uděláno. Přípona v singuláru je -jn, pro plurál -j.
ESSIV
Tento pád použijeme, pokud chceme odpověď na otázku Jaký. Kdy. +more ve smyslu např. jaký jsem dřív byl. V singuláru má příponu -n.
. NOMINATIV muorra (strom) -- muora GENITIV muora -- muoraj -j AKUZATIV muorav -v muorajt -jt ILLATIV muorraj -j muorajda -jda INESSIV muoran -n muorajn -jn ELATIV muoras -s muorajs -js KOMITATIV muorajn -jn muoraj -j ESSIV muorran -n
ADJEKTIVA
Stupňování adjektiv tvoříme sufixem -p pro komparativ, a -mus pro superlativ.
Př. : buorre - buorep - buoremus (dobrý, lepší, nejlepší)
| pád/sg. +more | POSITIV | KOMPARATIV | SUPERLATIV |
|---|---|---|---|
| nominativ | nuorra (mladý) | nuorap (mladší) | nuoramus (nejmladší) |
| genitiv | nuora | nuorabu | nuoramusá |
| akuzativ | nuorav | nuorabuv | nuoramusáv |
| illativ | nuorraj | nuorabuj | nuoramussaj |
| inessiv | nuoran | nuorabun | nuoramusán |
| elativ | nuoras | nuorabus | nuoramusás |
| komitativ | nuorajn | nuorabujn | nuoramusájn |
| essiv | nuorran | nuorabun | nuoramussan |
ZÁJMENA
Osobní zájmena mají tři čísla: singulár, duál a plurál.
V následující tabulce můžete vidět osobní zájmena v nominativu a genitivu.
| 1. +more osoba (singulár) | já | mån | moje | muv |
|---|---|---|---|---|
| 2. osoba (singulár) | ty | dån | tvoje | duv |
| 3. osoba (singulár) | on, ona | sån | jeho, její | suv |
| 1. osoba (duál) | my (dva) | måj | naše | munnu |
| 2. osoba (duál) | vy (dva) | dåj | vaše | dunnu |
| 3. osoba (duál) | oni (dva) | såj | jejich | sunnu |
| 1. osoba (plurál) | my | mij | naše | mijá |
| 2. osoba (plurál) | vy | dij | vaše | dijá |
| 3. osoba (plurál) | oni | sij | jejich | sijá |
ČÍSLOVKY
| ZÁKLADNÍ | ŘADOVÉ | ZÁKLADNÍ pro osoby | ZÁKLADNÍ pro zvířata | |
|---|---|---|---|---|
| 1 | ak'ta | vuostasj | ak'tu (sám) | ak'tagis (jeden sob) |
| 2 | guok'ta | nuppát | guovtes (2 lidi) | guok'tagis (dva sobi) |
| 3 | gål'må | goalmát | gålmås | gål'mågis |
| 4 | niel'lja | nälját | nieljes | niel'ljagis |
| 5 | vihtta | vidát | vidás | vihttagis |
| 6 | guhtta | gudát | gudás | guhttagis |
| 7 | gietjav | giehttjit | gietjas | giehtjagis |
| 8 | gák'tja | gávtjat | gávtjes | gák'tjagis |
| 9 | ak'tje | avtját | avtjes | ak'tjegis |
| 10 | lågev | lågåt | låges | låhkegis |
| 11 | ak'ta låge nan | vuostasj lågåt | ak'ta låge nan almatja (lidé) | |
| 12 | guok'ta låge nan | nuppát lågåt | guok'ta låge nan almatja | |
| 20 | guok'talåhke | guok'ta lågåt | guok'talåk almatja | guovtelågåk |
| 21 | guok'talåk ak'ta | guok'talåk vuostasj | guok'talåk ak'ta almatja | guok'talåk ak'tagis |
| 100 | tjuohte | tjuodát | tjuodes | tjuodak |
| 1000 | tuvsán | tuvsánat |
SLOVESA
Podobně jako severní sámština má i luleská sámština tři mluvnická čísla (singulár, duál, plurál) a čtyři slovesné způsoby (indikativ, imperativ, kondicionál, potenciál). Slovesa mají čtyři časy - minulý, neminulý, předpřítomný a předminulý.
OSOBA
Rozlišují se tři mluvnické osoby: * první osoba * druhá osoba * třetí osoba ČÍSLO
Rozlišují se tři mluvnická čísla: * singulár * plurál * duál ČAS
Rozlišují se dva jednoduché časy: * minulý čas * neminulý čas a dva složené časy: * perfektum * pluperfekt SLOVESNÝ ZPŮSOB
Rozlišují se 4 slovesné způsoby: * indikativ * imperativ * kondicionál * potenciál
| sloveso | překlad | |
|---|---|---|
| INFINITIV | jáhkket | myslet |
| PRESENS | mån jáhkáv | já myslím |
| IMPERFEKT | mån jáhkkiv | myslel jsem |
| PERFEKT | månlav jáhkkám | myslel jsem |
| PLUSPERFEKT | mån lidjiv jáhkkám | myslel jsem |
| FUTURUM | mån galgav jáhkkám mån ájgov jáhkket mån jáhkáv gå | budu věřit mám v úmyslu věřit budu věřit, když |
| KONDICIONÁL | mån luluv jáhkket mån luluv jahkkam | věřil bych byl bych věřil |
| POTENCIÁL | jáhkitja má | měli byste věřit |
| IMPERATIV | jáhke. | věř. +more |
Literatura a použití
Literatura v lulejské sámštině
Díky své centrální poloze se luleská sámština chápala jako relativně snadný a dostupný jazyk a i proto byla K. B. +moreWiklundem použita v jazykových knihách. Tento čistě psaný jazyk byl na počátku 20. století použit v následujících kníhách: * Abbis-Kirje sami manaita. : Lappsk ABC-bok. Stockholm. 1906. * Åtå testamenta [Nya testamentet]: jårkålum tan taro-kielak Åtå testamenta milte, mi läh Kånåkasast nanostum jaken 1883. Stockholm. 1903. * Odhner, Clas Theodor (1905). C. T. Odhners lärobok i fädernelandets historia: bearbetat för folkskolan = C. T. Odhnera åpatis-kirje aitek-lanta historian : almoka skåulaita. Stockholm: Norstedt. První literární kniha v lulejské sámštině, kterou napsal Anta Pirak byla vydána v roce 1937 pod názvem Jåhtte sáme viessom.
Literatura o lulejské sámštině
K. B. +moreWiklund popsal luleskou sámštině na konci 19. století v následujících vydáních: * Wiklund, Karl Bernhard (1890). Lule-lappisches Wörterbuch. Suomalais-ugrilaisen seuran toimituksia, 0355-0230 ; 1. Helsinki. * Wiklund, Karl Bernhard (1915). Lärobok i lapska språket (2. , rev. uppl. ). Stockholm: Björck & Börjesson. * Wiklund, Karl Bernhard (1891) (på ger). Laut- und Formenlehre der lule-lappischen Dialekte. Göteborgs kungl. vetenskaps- och vitterhets-samhälles handlingar, 99-0429189-6 ; Ny tidsföljd, 25. Stockholm: Norstedt. Později byla Lulejská sámština popsána v následujících dílech: * Spiik, Nils Erik (1989). Lulesamisk grammatik ([2. , omarb. uppl. ]). Jokkmokk: Sameskolstyr. * Korhonen, Olavi (1979). Bákkogir'je: julevusámes dárrui, dáros julevusábmái = Lulesamisk svensk, svensk lulesamisk ordbok. Luleå: Länsskolnämnden (distr. ). * Spiik, Nils Erik (1994). Lulesamisk ordbok: svensk-samisk. Jokkmokk: Sameskolstyr. .
Použití jazyka všeobecně
Jednou týdně můžete poslouchat na Sameradio 20minutový program v luleské sámštině. Sámská mateřská školka se nachází v Jokkmokk, kde se také nachází sámská škola od 1. +more- 6. stupně a integrovaná střední škola a gymnázium. Kromě toho existují sámské domovy pro seniory.
Odkazy
Externí odkazy
[url=http://gtweb.uit.no/webdict/ak/nob2smj/index.html]Norsko-lulesámský slovník[/url] (norsky)
Literatura
NICKEL, Klaus Peter. Samisk Grammatikk, Oslo: Universitetsforlaget, 1990
KINTEL, Anders: Syntaks og ordavledninger i lulesamisk. Kautokeino : Samisk utdanningsråd. 1991
SPIIK, Nils-Erik: Lulesamisk grammatik
Reference
Kategorie:Údržba:Články s referencemi v nadpisech Kategorie:Sámské jazyky Kategorie:Jazyky Švédska Kategorie:Jazyky Norska