Mokša (jazyk)
Author
Albert FloresJazyk mokša patří do finsko-volžské větve uralské jazykové rodiny. Nejblíže příbuzným jazykem je jazyk erzja, se kterým tvoří skupinu mordvinských jazyků. Z morfologického hlediska se jedná o aglutinační jazyk.
Jazykem mokša mluví okolo 500 000 lidí. Nejvíce mluvčích se nachází v západní části Mordvinské republiky, ve které je také jedním ze tří úředních jazyků (dalšími jsou ruština a jazyk erzja). +more Dále se mokšanštinou mluví především v Baškortostánu, Tatarstánu, Penzenské oblasti, Samarské oblasti a Orenburské oblasti.
Mimo tuto evropskou část Ruské federace jsou menšiny mluvčích v Arménii, Austrálii a USA.
Existují tři hlavní dialekty tohoto jazyka - centrální, západní a jihovýchodní.
Historie
První souvislý text v jazyce mokša se objevil na konci 18. stol. +more V té době neexistoval jednotný spisovný jazyk. Byly vydány tiskoviny, které se zapisovaly různými dialekty. V roce 1892 byl vydán první mokšanský slabikář. V 30. letech 20. stol. se jediným spisovným jazykem stal centrální dialekt. V současném spisovném jazyce jsou přítomny i některé zvláštnosti ostatních nářečí. Mezi významné spisovatele mokšanské literatury patří Zachar Dorofeev (Захар Дорофеев), Michal Bezborodov (Михаил Безбородов), Timofej Kirdjaškin (Тимофей Кирдяшкин) a Maksim Beban (Максим Бебан).
V současné době se v jazyce mokša vyučuje na některých středních školách. Jazyk je možné studovat na filologických fakultách Mordvinské státní univerzity a Mordvinského státního pedagogického institutu. +more Institut také vydává literárně-umělecký časopis Мокша (Mokša), časopis pro děti Якстерь тяштеня (Červená hvězdička) a noviny Мокшень правда (Mokšanská pravda). V jazyce mokša je také vysílán rozhlas a uvádějí se některé televizní pořady.
Abeceda a fonetika
Mokšanský jazyk používá k zápisu cyrilici bez přidaných znaků.
velké | А | Б | В | Г | Д | Е | Ё | Ж | З | И | Й | К | Л | М | Н | О | П | Р | С | Т | У | Ф | Х | Ц | Ч | Ш | Щ | Ъ | Ы | Ь | Э | Ю | Я |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
malé | а | б | в | г | д | е | ё | ж | з | и | й | к | л | м | н | о | п | р | с | т | у | ф | х | ц | ч | ш | щ | ъ | ы | ь | э | ю | я |
přepis | a | b | v | g | d | e | ё | ž | z | i | j | k | l | m | n | o | p | r | s | t | u | f | ch | c | č | š | šč | y | ' | è | ju | ja |
Mokšanština obsahuje více hlásek, než je písmen v abecedě. Proto k vyjádření některých souhlásek užívá spřežky. +more Některé samohlásky se také zapisují různými písmeny. Například samohlásky.
a
se zapisuje pomocí písmen Э, O, E, Я. Psaný jazyk tedy neodpovídá přesně výslovnosti.
Jazyk mokša obsahuje 7 samohlásek. Předopatrové
,
,
, střední
a
,
, zadopatrové
,
. Na rozdíl od příbuzného erzjanského jazyka byla zachována hláska
æ
a také se objevila nová redukovaná samohláska
ə
Samohlásky v přízvučných slabikách se vyslovují výrazně, v nepřízvučných méně výrazně
nebo redukovaně. +more
. zavřené středové otevřené
Na souhlásky je jazyk mokša jedním z nejbohatších mezi všemi uralskými jazyky. Obsahuje 33 souhlásek, z nichž 20 tvoří deset párů tvrdých - měkkých souhlásek. +more Zvláštností je pět neznělých sonor [lch], [l'ch], [rch], [r'ch] a [jch], které se zapisují pomocí spřežek лх, льх, рх, рьх a йх, a palatální frikativa [ç], která není v písmu rozlišena.
Přízvuk je v jazyce mokša zpravidla na první slabice. Pokud však je v první slabice И nebo У a v druhé samohláska [] nebo [], přechází přízvuk na druhou slabiku. +more Například (přízvuk je vyznačen čárkou): сúмомс (pít), симáн (já piji), симáт (ty piješ).
Starobylá ugrofinská samohlásková harmonie se nezachovala.
Gramatika
Jazyk mokša má velmi silný aglutinační charakter. Existují pouze přípony a koncovky, naopak neexistují žádné předpony. +more Podstatná jména lze rozložit na kmen - přípona čísla - posesivní přípona - pádová koncovka, slovesa na kmen - přípona způsobu - přípona času - koncovka osoby a čísla. V jazyce se nerozlišuje mluvnický rod, ani u zájmen 3. osoby (сон / son značí on, ona, ono).
Podstatná jména
Podstatná jména se ohýbají podle čísla a pádu. Také k nim lze připojit posesivní přípony. Možné číslo se tvoří pomocí přípon -т, -ть / -t, -t
. Druhá přípona (-ть) se používá po měkkých souhláskách. * куд / kud (dům) - кутт / kutt - (domy) * ведь / ved
(voda) - ветть / vett
(vody) * ош / oš (město) - ошт / ošt (města)
Zvláštností mokšanského jazyka je dvojí skloňování. Existuje skloňování
neurčité a skloňování ukazovací (určité). +more Tvary neurčitého a ukazovacího
skloňování mají funkci podobnou jako neurčitý a určitý člen některých indoevropských jazyků,
jako je třeba angličtina. Pádový systém v neurčitém skloňování se
skládá ze 13 pádů.
. nominativ куд / kud dům Kdo. Co. genitiv -нь / -n' кудонь / kudon domu U koho. Čí. dativ -нди / -ndi кудонди / kudondi domu Komu. Čemu. lativ -в, -у, -и / -v, -u, -i куду / kudu do domu Kudy. inesiv -са, -ца / -sa, -ca кудса / kudsa v domě Kde. elativ -ста, -цта / -sta, -cta кудста / kudosta z domu Odkud. ilativ -с, -ц / -s, -c кудс / kuds do domu Kam. prolativ -ва, -га, -ге / -va, -ga, -ge кудога / kudoga po domě Po kom, čem. Podél koho, čeho. ablativ -ка, -да, -та / -ka, -da, -ta кудода / kudoda od domu Od koho, čeho. komparativ -шка / -ška кудшка / kudška jako dům Jako kdo, co. abesiv -фтома / -ftoma кудфтома / kudftoma bez domu Bez koho, čeho. translativ -кс / -ks кудкс / kudks v dům (se změnit) Kým se stát. V co se změnit. kauzativ -нкса / -nksa кудонкса / kudonksa kvůli domu Kvůli koho, čeho.
Ukazovacím skloňováním se vyjadřují určité (neobecné) osoby nebo předměty. Na rozdíl od erzjanského jazyka, ukazovací skloňování v mokšanském jazyce obsahuje 3 pády - nominativ, genitiv a dativ. +more * куд / kud - dům obecně * кудсь / kuds.
- tento dům (nominativ, jed. č.) * кудть / kudt
- tohoto domu (genitiv, jed. č.) * кудти / kudti - tomuto domu (dativ, jed. č.)
* куттнень / kuttnen
- těchto domů (genitiv, mn. č.) * куттненди / kuttnendi - těmto domům (dativ, mn. č.)
Posesivní přípony v jazyce mokša tvoří systém přípon, pomocí kterých se vyjadřuje příslušnost jednoho nebo více předmětů k jedné či více osobám.
1. +more os. | кудозе / kudoze | můj dům | кудне / kudnе | moje domy | кудоньке / kudon'kе | náš dům / naše domy |
---|---|---|---|---|---|
2. os. | кудце / kudce | tvůj dům | куттне kuttnе | tvoje domy | кудонте / kudontе | váš dům / vaše domy |
3. os. | кудоц / kudoc | jeho dům | кудонза kudonza | jeho domy | кудсна / kudsna | jejich dům / domy |
Přídavná jména
Přídavná jména si v mokšanském jazyce zachovala starobylou zvláštnost - v přívlastku se neshodují s podstatným jménem, které rozvíjí. * jednotné číslo - цебярь квартира / cebjar' kvartira - dobrý byt * množné číslo - цебярь квартират / cebjar' kvartirat - dobré byty
Stupňování přídavných jmen se tvoří analyticky pomocí samostatných slov - 2. stupeň přídavných jmen se tvoří pomocí slova сяда / sjada, 3. +more stupeň pomocí slov инь / in.
, сембода / semboda. * 1. st. - акша / akša - bílý * 2. st. - сяда акша / sjada akša - bělejší * 3. st. - сембода акша / semboda akša - nejbělejší
Zájmena
1. os. +more | мон / mon | já | минь / min' | my |
---|---|---|---|
2. os. | тон / ton | ty | тинь / tin' | vy |
3. os. | сон / son | on | синь / sin' | oni |
Číslovky
Mokša | Česky |
---|---|
фкя | jeden |
кафта | dva |
колма | tři |
ниле | čtyři |
вете | pět |
кота | šest |
сисем | sedm |
кафкса | osm |
вейхкса | devět |
кемонь | deset |
Slovesa
Časování sloves v mokšanském jazyce se vyznačuje velkou složitostí a mnohotvárností. Existuje v něm sedm slovesných způsobů, tři slovesné časy - přítomný, I. +more minulý a II. minulý. V mokšanském jazyce neexistuje budoucí čas. Budoucnost se vyjadřuje přítomným časem. Zvláštností jazyka jsou dva druhy časování - předmětný a bezpředmětný. Slovesné způsoby se tvoří synteticky pomocí přípon. Ty se připojují ke kmeni slovesa.
Bezpředmětné časování
Užívá se v případě, kdy sloveso k sobě neváže přímý předmět.
Koncovky osoby a čísla se vážou ke slovesu. +more
. 1. os.
| моран / moran zpívám моратама / moratama zpíváme 2. os.
| морат / morat zpíváš моратада / moratada zpíváte 3. os.
| морай / moraj zpívá морайхть / morajcht zpívají
Předmětné časování
U předmětného časování koncovky sloves ukazují nejen na osobu a číslo
podmětu, ale také předmětu. Díky tomuto existuje šest řad koncovek,
které se liší osobou a číslem předmětu, po šesti koncovkách. +more Dohromady tedy
36 slovesných koncovek.
. 2. os.
| кундасамак / kundasamak chytíš mě кундасамасть / kundasamast chytíte mě 3. os.
| кундасамань / kundasaman chytí mě кундасамазь / kundasamaz chytí mě
Zápor
Zápor se v přítomném a II. minulém čase tvoří pomocí záporové částice аф / af,
která se neohýbá. +more
* аф молян / af moljan - nejdu
V I. minulém čase se místo záporové částice užívá záporové sloveso изе / ize,
které se časuje. Významové sloveso je v infinitivu.
V jiných slovesných způsobech jsou odlišné tvary záporu. 1. os.
| изень мора / izen
mora nezpíval jsem иземе мора / izeme mora nezpívali jsme 2. os.
| изеть мора / izet
mora nezpíval jsi изеде мора / izede mora nezpívali jste 3. os.
| изь мора / iz
mora nezpíval исть мора / ist
mora nezpívali
Odkazy
Externí odkazy
[url=http://www. mokshen-pr. +moreru/]Мокшень Правда[/url] (Mokšanská pravda) - Noviny v jazyce mokša * [url=http://www. ethnologue. com/show_language. asp. code=mdf]Mokša na webu Ethnologue[/url].
Kategorie:Ugrofinské jazyky Kategorie:Živé jazyky Kategorie:Jazyky Ruska Kategorie:Jazyky Arménie Kategorie:Jazyky Baškortostánu Kategorie:Jazyky Mordvinska Kategorie:Jazyky Tatarstánu