Obyvatelstvo Česka

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Obyvatelstvo Česka je článek na české Wikipedii, který se zabývá popisem demografického vývoje a charakteristikami obyvatelstva České republiky. Článek obsahuje informace o počtu obyvatel, hustotě zalidnění, etnickém složení, věkové struktuře, migraci, náboženství a dalších demografických faktorech. Článek začíná stručným popisem historického vývoje obyvatelstva na území dnešní České republiky, včetně významných událostí, které ovlivnily jeho vývoj, jako například osídlování Slovanů na území střední Evropy nebo politické změny v 20. století. Další část článku se zabývá současným demografickým stavem České republiky. Jsou zde uvedeny údaje o počtu obyvatel v jednotlivých letech, včetně odhadů pro budoucí období. Dále se článek věnuje rozdělení obyvatelstva podle pohlaví, věku, národnosti a migrace. V části o etnickém složení je popsáno, jaké národnosti převažují v České republice, a jsou zmíněny také menšinové národnostní skupiny. Věková struktura je prezentována formou grafů a tabulek, které ilustrují podíl jednotlivých věkových skupin. Článek také zmiňuje demografické problémy, se kterými se Česká republika potýká, jako je stárnutí populace a nízká porodnost. Dále jsou zde uvedeny informace o migraci obyvatelstva, jak z České republiky do zahraničí, tak i do České republiky. Náboženské vyznání obyvatelstva je popsáno v oddílu o náboženské příslušnosti, kde jsou uvedeny hlavní náboženské skupiny a podíl věřících v České republice. Článek je zdrojem informací o obyvatelstvu České republiky a poskytuje ucelený přehled o demografických aspektech této země.

Obyvatelstvo Česka zahrnuje všechny lidi, kteří mají bydliště na území České republiky. Jejich počet dosahuje 10 900 555 lidí (k 30. červnu 2023). Podobný počet obyvatel mají z evropských zemí Belgie, Řecko, Portugalsko a Švédsko.

Vývoj počtu obyvatel (střední stav)
RokObyvatel
17854 250 000
18004 659 000
18205 272 791
18406 378 071
18607 277 801
18808 252 040
19009 333 853
191010 035 575
191410 283 486
191810 004 335
192810 549 221
193810 877 442
194011 159 539
194510 692 912
19519 023 170
19619 588 016
19719 830 602
198110 303 208
199110 308 682
200110 224 192
201110 496 672
202110 500 850
202310 878 042
202410 900 555

...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
+more images (10)

Demografický vývoj na českém území

Pravěk a starověk

Z doby pravěku, starověku a i části středověku nemáme žádné písemné prameny a obor zabývající se obyvatelstvem této doby se nazývá paleodemografie. Při studiu struktury a počtu obyvatelstva v určité oblasti se vědci opírají o údaje o počtu sídlišť, osídlených oblastí na základě úživnosti půdy, velikosti sídlišť, počtu členů průměrné rodiny (3 až 5 osob) či o výzkumy pohřebišť. +more Na spolehlivé určení počtu obyvatel existují na území České republiky pouze přibližné údaje. Z doby staršího paleolitu se nedochovaly žádné kosterní pozůstatky, v mladším paleolitu žilo (převážně na Moravě) kolem tisíce Homo sapiens sapiens. V době mezolitu, který je spjat se počátkem zemědělství, došlo ke zvětšení sídel a vynálezu keramiky. V neolitu přichází první velká migrační vlna lidí (kultura s lineární keramikou). V asi stovce sídlišť žilo odhadem deset tisíc obyvatel. Roku 2800 př. n. l. (eneolit) přichází kultura šňůrové keramiky, 40 let poté keramika zvoncových pohárů. Tehdy je na území Čech a Moravy kolem 30 000 lidí. Na konci pozdní doby bronzové bylo obyvatelstvo rozšířeno i na území jižních Čech a jeho počet dosahoval zhruba 40 000. Roku 450 př. n. l. přišli nositelé laténské kultury, Keltové. Na přelomu letopočtu je ale vystřídaly germánské kmeny (v Čechách Markomané a na Moravě Kvádové). Ty ale v 5. století z neznámého důvodu odchází a nahrazují je Slované, migrující z Ukrajiny a jihovýchodního Polska. Odhad počtu obyvatel z této doby ztěžuje jejich žárový pohřební rituál, hovoří se zhruba o 500 000 lidech. Rozsah Sámovy říše.

Středověk

V sedmém a osmém století čelilo obyvatelstvo na českém území nájezdům Avarů, což pravděpodobně vedlo k dočasnému sjednocení pod vedením franckého kupce Sáma. Deváté století pak charakterizuje existence mohutné Velkomoravské říše. +more Její populace dle odhadů dosáhla 1 miliónu lidí. Trvání této říše ukončil vpád Maďarů v 10. století. Ve vrcholném středověku se již historická demografie může opřít o písemné historické prameny, hlavně o středověké městské knihy, berní knihy, berní rejstřík, nebo pamětní knihy. Mnoho údajů poskytují také urbáře (záznamy např. poddanských povinností) a konfirmační knihy (záznamy změn držitelů církevních beneficií), po roce 1500 i církevní matriky. Dochovaly se také soupisy domů, takže představu o počtu obyvatel si můžeme vytvořit i díky historické topografii města. Dalším pramenem mohou být také kroniky, které ovšem bývají méně spolehlivé, než oficiální dokumenty.

V 11. století dochází k „vnitřní kolonizaci“, procento osídlené půdy vzrostlo z 33 % na 55 %. +more Docházelo ale i k dosídlování některých území obyvateli z německy mluvících zemí. Tím se postupně měnilo etnické složení obyvatelstva a české země se stávají dvojjazyčnou oblastí. Němci ale přinesli výrobní inovace a někde tvořili většinu obyvatel nově vznikajících měst. Města absorbovala i lidi z okolních vesnic. Postup morové epidemie v Evropě ve 14. stoletíDemografický nárůst kolem roku 1300 vystřídal pokles. Vedla k němu nejistota a menší míra uzavírání sňatků, jejímiž příčinami byly války, zhoršení klimatu, hospodářské obtíže, hladomory a epidemie, vznikající ve městech kvůli špatným hygienickým podmínkám. Jednou z nejdůležitějších příčin byl ovšem mor. V době vrcholné kolonizace se v nově zakládaných královských městech usazovali židé a věnovali se finančnictví. I do českých zemí proto dorazila protižidovská vlna, která se v západní Evropě zvedla v polovině 14. století a dozněla kolem roku 1500. Židům se tak stala osudnou doba jagellonská, kdy byli postupně a opakovaně nuceni „navždy“ opustit řadu královských měst. Židovské osídlení v 15. a 16. století nabylo jiné podoby, než jakou mělo ve 13. a 14. století. Židé se usídlili v poddanských městech, kde se uchýlili pod ochranu feudální vrchnosti; od doby husitské se začali pomalu usazovat i na venkově.

Koncem 14. století bylo na českém území 50 královských a 480 vrchnostenských měst. +more Praha čítala tehdy asi 40 tisíc obyvatel (zhruba jako tehdejší Barcelona), rozlohou tehdy byla třetí největší město v Evropě (po Římě a Konstantinopoli). Počtem obyvatel následovala Olomouc, Kutná Hora a Brno. Nejpočetnějším typem měst byla sídla kolem tří set obyvatel.

Počátkem 15. století se v českých zemích objevily první skupiny romských kočovníků, kteří byli od ostatní populace izolováni a byli vystaveni perzekuci po celou feudální epochu.

Raný novověk

Toto období je někdy nazýváno též protostatistické, neboť už se objevuje rozsáhlá evidence demografických jevů. Berní rejstříky, dochované od 16. +more století, jsou později nahrazeny katastry, a stejně jako poddanské seznamy mohou sloužit jako zdroj demografických informací. Nejcennějším zdrojem z tohoto období je soupis obyvatel podle víry na území Čech (tedy bez Moravy) z roku 1651. Zde jsou obyvatelé zapsáni podle jména, věku, náboženství, rodinné příslušnosti, povolání a sociálního postavení. Při výzkumech je často kombinován s berní rulou, která je o tři roky mladší. Církev přispěla svými zpovědními seznamy, také tzv. soupisy duší a církevními matrikami (evidence narození, sňatků a úmrtí).

Šestnácté století bylo díky celkovému zlepšení situace v zemi dobou populačního růstu. Na větší porodnosti i sňatečnosti se u nás podílel i rozvoj nezemědělské výroby v horských oblastech, řemeslné výroby ve městech (Praha tehdy měla kolem 60 tisíc obyvatel). +more Do 16. století neslyšíme tolik o hladomorech, ale mnohem nebezpečnější byly nové epidemie (spály, „anglického potu“, s nástupem renesance syfilis dovezený z Ameriky). Nejsilnější epidemie zažili obyvatelé v letech 1582-86 a 1597-99.

Reálné odhady obyvatelstva hovoří o 1,4 mil. v Čechách a 650 tisících na Moravě.

+moretif|náhled|upright=1. 1'>Třicetiletá válka v Praze - Útok Švédů na Nové Město pražské v říjnu 1648 Na obrovské regresi po nástupu vlády Habsburků (1526), vrcholící v polovině 17. století, se kromě třicetileté války podílela i náboženská emigrace. Za největšími ztrátami na životech ovšem stojí hladomory a epidemie doprovázející válku. Následovalo zmenšení porodnosti, což všechno vedlo k úbytku celkem 30 % obyvatelstva.

Polovina populace byla ve věku 15-49 let, přičemž vyššího věku se nedožívalo mnoho lidí (nad 50 let se dožilo 5-15 % obyvatel). Patrný byl také nepoměr mezi počtem žen a mužů (zvláště ve městech). +more Do 40. roku věku převažují ženy (větší úmrtnost chlapců, odchod do armády), po 40. roce pak muži (ženy jsou oslabeny těžkou prací a četnými porody).

České novověké rodiny spadaly typem do západoevropské oblasti (linie Petrohrad-Terst) - jeden manželský pár, výměnek, čeledíni - lišila se ale nízkým věkem při prvním sňatku (dokonce kolem 15 let, zvláště mimo města).

Po Vestfálském míru (1648) přichází období klidu a populačního růstu. Zvláště na venkově nebyla snaha bránit početí a tak ženy rodily v intervalu 23-28 měsíců. +more Až do 18. století přibývalo obyvatelstvo přibližně o 1,5 % ročně. Čechy a Morava měly roku 1754 kolem 3 miliónů obyvatel. I nadále docházelo k demografickým krizím, ale už v menší míře. Regrese přichází až v 18. století, kdy země přestává stačit uživit své obyvatele, dochází k poslední velké morové epidemii a díky silným sociálním rozdílům se také snižuje sňatkovost (bezzemci téměř nemohli vstupovat do manželství) Jazykové složení obyvatelstva českých zemí a jejich okolí v roce 1880. Zeleně slovanské obyvatelstvo, červeně německé, žlutě maďarské. .

Vrcholný novověk

Roku 1754 dala Marie Terezie podnět k systematickému sčítání obyvatel. Sčítáním byly pověřeny vrchnosti a faráři, zájem o tyto soupisy ale každým rokem klesal a tak bylo poté do konce zbytku století sčítání prováděno vojenskou správou (ta se už ale zaměřovala spíše jen na muže schopné voj. +more služby). Roku 1770 bylo zavedeno číslování domů a od roku 1778 se mohlo obyvatelstvo sčítat díky zavedeným tzv. populačním knihám, jež byly vedeny v každé obci. Díky těmto dokumentům tedy můžeme odhadnout, že na konci 18. stol. žilo v českých zemích 4,9 mil. lidí, s ročním přírůstkem 6,5 %. Hladová léta 1770-2 a 1847-8 zvyšovala úmrtnost a přírůstek byl zmírněn emigrací a později i sníženou porodností. I tak ale na konci 19. století bylo v českých zemích 9,437 mil. obyvatel, kteří tvořili 2,3 % obyvatel celé Evropy. Lidé žili hlavně v oblastech, kde již byla a stále se modernizovala průmyslová výroba, od 30. let 19. stol. také tam, kde se těžily suroviny a rozvíjelo strojírenství, úbytek zaznamenávaly zemědělské oblasti, zvláště pak od 80. let. S rozvojem průmyslové výroby a díky celkovému přetváření společnosti se obyvatelé začali čím dál více stěhovat do měst, takže roku 1900 žil ve městě každý druhý Čech a Praha tou dobou i s předměstím dosáhla 500 000 obyvatel (35. místo v Evropě, Londýn měl už 4,5 mil. obyvatel). 900px.

Obyvatelstvo českých zemí ve 20. století

Do struktury obyvatelstva se promítaly procesy spojené s pokračující modernizací společnosti (rostoucí sekularizace, vzdělanost, vyšší životní úroveň), ale i s politickým vývojem v zemi. Za mezníky naší novodobé historie můžeme považovat roky 1918, 1945, 1948, 1968 a 1989.

Složení obyvatelstva po roce 1918

Za první světové války se snížila sňatečnost i porodnost, roku 1918 zemi zasáhla epidemie španělské chřipky, před válkou rovněž docházelo ke značné emigraci. Celkové populační ztráty. +more Velký význam mělo národnostní složení tehdejší republiky. Němci tvořili 30 % obyvatelstva, většina z nich žila v pohraničních okresech, dále tu pak byla etnika Poláků a Židů (kolem 2 %). Více než 50 % obyvatelstva byli dělníci, malých živnostníků ubývalo. Z hlediska náboženství spadala většina obyvatelstva do čtyř největších církví: Římskokatolická 80 %; Církev československá 5-7 %, Českobratrská evangelická 4-5 %; specifickou skupinou byli Židé s 1 %, přičemž 8 % obyvatel se nehlásilo k žádnému vyznání. Průměrný věk, ve kterém lidé uzavírali sňatky, byl u žen 25 let a u mužů 28 let. Naděje na dožití stoupla z 49,2 let (rok 1921) na 58,5 let (1937). Po první světové válce se úroveň demografických údajů stabilizovala, podle bilancí měly české země ke konci r. 1920 necelých 10 miliónů obyvatel. Zvyšovala se sňatečnost i natalita, ve 30. letech v důsledku celosvětové hospodářské krize hrozila depopulace.

Složení obyvatelstva po roce 1938

+more8'>Území odebrané Československu na základě Mnichovské dohody Po Mnichovském diktátu 30. 9. 1938 přišla republika o 37 % svého území, na kterém žilo asi 36 % obyvatel. Nastaly přesuny obyvatelstva do vnitrozemí, emigrace Židů a antifašistů, sudetští Němci reagovali na změnu zvýšením porodnosti a totéž se dělo u českých žen, ale z obavy před nuceným nasazením. Ze stejného důvodu (ale i z rasových příčin) docházelo k mnoha sňatkům i rozvodům. Většinu válečných ztrát představovali zahynulí Židé (77 tisíc) a Romové (5 tisíc) a lidé zemřelí ve vězeních, koncentračních táborech a při pracovním nasazení v Německu (50 tisíc); počet narozených dětí se naopak oproti dřívějšku zvýšil.

Složení obyvatelstva po roce 1945

Největším zásahem do demografického složení obyvatelstva byl odsun 3 milionů Němců, čímž se obyvatelstvo českých zemí snížilo na 8,7 milionu. Po únoru 1948 navíc odešla vlna 60 tisíc politických emigrantů. +more Změnila se také struktura obyvatelstva z hlediska věku, národnosti (odsun většiny Němců vedl k téměř úplné homogenizaci národnostní struktury -93,8 %, jejich počet navíc klesal i později. Druhou největší národnostní skupinou se pak díky trvalé imigraci a své vysoké reprodukci stali Slováci. Významnou etnickou skupinou, která byla uznána až r. 1960, byli Romové) i sociálního složení, protože do emigrace odcházeli zejména mladší a vzdělanější lidé.

Složení obyvatelstva po roce 1948

Po zažitých traumatech se totiž většina společnosti posunula „doleva“ a po únorovém komunistickém puči přišla radikální změna sociální struktury obyvatelstva. Zpočátku znárodnění průmyslu, později postupná téměř úplná socializace ekonomiky včetně služeb a kolektivizace zemědělství. +more Po roce 1950 se vytvořily pouze tři velké společenské skupiny - dělníci (až 60 %), ostatní zaměstnanci (méně než 30 %) a družstevní rolníci (pozvolný pokles z 10 na 8 %). Vznikla tak silně uniformní společnost s tendencí snižovat sociální rozdíly. Novým politickým uspořádáním byl urychlen i proces sekularizace společnosti. V rovině urbanizace došlo taktéž ke změnám. Čechy se staly zemí středních měst, neboť ta rostla ze všech nejrychleji a český venkov naopak kvůli odchodu mladých vymíral. Růst ekonomiky byl zapříčiněn především velkým přílivem žen do zaměstnání. Ty pak měly průkazně méně dětí. Po odeznění vysoké poválečné vlny plodnosti (až 3,0 živě narozených dětí na jednu ženu) následoval poměrně plynulý pokles až do r. 1957. Největším zásahem do reprodukce se stalo přijetí zákona o umělém přerušení (správně ukončení) těhotenství z r. 1957, kvůli čemuž společně s další stagnací životní úrovně a zhoršující se společenskou situací pak docházelo k dalšímu omezování plodnosti.

Složení obyvatelstva po roce 1968

V letech 1962-65 došlo k první ekonomické stagnaci, i přesto měla Československá republika koncem r. 1967 již 9,866 milionu obyvatel. +more Po srpnové invazi v roce 1968 přišel nástup normalizace. Stát se snažil o „návrat do rodiny“ zlepšením sociální politiky (novomanželské půjčky, delší mateřská dovolená, větší příspěvky na dítě), což vedlo k větší sňatečnosti. Do produktivního věku se dostávaly silné ročníky, což způsobilo „baby-boom“ vrcholící roku 1974. Zároveň stoupl počet nemanželských dětí a stále nejužívanější „metodou“ antikoncepce zůstávaly potraty. Kvůli posrpnové emigraci a pozdější „nelegální“ emigraci přišla republika o 245 tisíc obyvatel.

Složení obyvatelstva po roce 1989

Vývoj počtu obyvatel České republiky od osamostatnění v roce 1993. +more Společenskoekonomické změny po roce 1989 s sebou přinesly i pokles porodnosti, díky čemuž se růst počtu obyvatel v roce 1994 poprvé od r. 1918 zastavil. Z hlediska výše úhrnné plodnosti je ČR dnes již na úrovni průměru západoevropských zemí. Absolutní stárnutí obyvatelstva ČR je objektivní demografický proces; zčásti je nutným následkem prodlužování lidského života, z části nutnou daní za omezení plodnosti v předchozích letech.

Pokles počtu obyvatel pokračoval až do roku 2002, pak začala stoupat porodnost i migrace. Po roce 2009 začala porodnost opět klesat, k přirozenému úbytku však došlo jen v roce 2013 a 2015. +more Počet obyvatel tak začal stoupat a v roce 2020 dosáhl poválečného maxima 10,702 mil. obyvatel. Vlivem pandemie covidu došlo v roce 2020 a následujících letech k nárůstu úmrtnosti, i přes vysoké hodnoty přirozeného úbytku však k poklesu počtu obyvatel nedošlo, když přirozený úbytek byl kompenzován migrací. Formálně se počet obyvatel v roce 2021 snížil z důvodu přepočtu podle výsledků sčítání lidu.

Přirozený pohyb obyvatelstva od druhé poloviny 20. století

Vývoj plodnosti v Česku - 1950-2003

Soubor:Population_pyramid_CZE_1980rel. png|Věková pyramida obyvatel Česka - 1980 Soubor:Population_pyramid_CZE_1990rel. +morepng|Věková pyramida obyvatel Česka - 1990 Soubor:Population_pyramid_CZE_1999rel. png|Věková pyramida obyvatel Česka - 1999 Soubor:Population pyramid CZE 2007rel. png|Věková pyramida obyvatel Česka - 2007 Soubor:Czech_Republic_single_age_population_pyramid_2020. png|Věková pyramida obyvatel Česka - 2020.

Ve druhé polovině 20. století výše přirozeného přírůstku v České republice vlivem výrazných změn porodnosti značně kolísala. +more Vlna vysoké porodnosti vrcholila bezprostředně po druhé světové válce (v roce 1950 byla hrubá míra porodnosti 21,1 ‰). V následujícím desetiletí rychle klesala - minima dosáhla v roce 1960: 13,3 ‰). V polovině 60. let došlo k mírnému zvýšení (v roce 1964 15,9 ‰) a následný pokles (v roce 1968 13,9 ‰) se zásluhou příznivé věkové skladby a rovněž propopulačními opatřeními tehdejší vlády obrátil v populační boom, který gradoval v roce 1974, kdy se narodilo 194 215 živých dětí, což činilo hrubou míru porodnosti 19,4 ‰. Od té doby nastal poměrně prudký pokles. Ten se nezastavil ani po vyrovnání minima z roku 1960, ke kterému došlo v letech 1983 a 1984, ani poté, co se v roce 1994 porodnost dostala pod úroveň úmrtnosti. Vyvrcholil až v roce 1999, kdy se narodilo pouze 89 471 živých dětí (8,7 ‰).

Od minima z roku 1999 se porodnost začala velmi zvolna zvyšovat, její růst se poněkud zrychlil od roku 2004. V roce 2006 se po 13 letech přirozeného úbytku znovu vrátila nad úroveň úmrtnosti - narodilo se 105 831 živých dětí (10,3 ‰). +more V dalších letech se počet živě narozených dětí dále zvyšoval - v roce 2007 na 114 632 (11,1 %) a v roce 2008 na 119 570 (11,5 %), což bylo sice nejvíce od roku 1994, ale nedosáhlo ani stavu v roce 1993 (121 025 živě narozených dětí). Přirozený přírůstek dosáhl v roce 2007 počtu 9 996 lidí a v roce 2008 14 622, což je nejvyšší hodnota od roku 1982. Tehdejší nárůst porodnosti představoval sekundární populační vlnu dětí žen narozených během 70. let 20. století. Tato vlna dosáhla svého vrcholu v roce 2008, v roce 2009 přestaly počty narozených dětí poprvé po 7 letech v řadě růst (počet živě narozených byl 118,3 tisíce dětí, tedy o 1,2 tisíce méně než v roce 2008). V roce 2012 se živě narodilo 108,6 tisíce dětí, jejich počet tak převýšil počet zemřelých již pouze o 0,4 tisíce osob.

Zatímco v roce 1975 byla úhrnná plodnost 2,40, v roce 2000 to bylo jen 1,14 (po Ukrajině s 1,09 nejnižší v Evropě), v roce 2004 1,22 (po Bělorusku s 1,20 nejnižší v Evropě), v roce 2006 se zvýšila na 1,33, v roce 2007 na 1,44 a v roce 2008 na 1,50, což je hodně vzdáleno od hraniční hodnoty potřebné k zachování populace (2,1 potomků na jednu ženu), a v roce 2009 stagnovala, resp. se nepatrně snížila na 1,49. +more V roce 2011 došlo k dalšímu snížení úhrnné plodnosti na 1,42. Pokles byl vyšší než za předchozí dva roky dohromady.

V roce 2014 se úhrnná plodnost poprvé po dvaceti letech dostala z pásma nízké plodnosti. Stárnutí obyvatelstva pokračovalo - průměrný věk vzrostl o 0,2 let na 41,7 let. +more Dále rostl podíl dětí narozených mimo manželství, kterých už byla téměř polovina. V roce 2015 činila úroveň plodnosti 1,57 dětí na ženu, průměrný věk ženy při narození dítěte byl 30 let a průměrný věk obyvatel se zvýšil na 41,9 let.

Vlivem pandemie covidu došlo v roce 2020 a následujících letech k nárůstu úmrtnosti. Ta dosáhla maxima v roce 2021, kdy činila 13,3 na 1000 obyvatel, vyšší hodnota byla zaznamenána naposledy v roce 1947. +more Vlivem tohoto byla zaznamenána také vysoká hodnota přirozeného úbytku, která činila ve stejném roce 2,7 na 1000 obyvatel, zde byla nižší hodnota zaznamenána naposledy v době první světové války. Díky dlouhodobě vysokému přírůstku stěhováním i tak populace v roce 2021 vzrostla.

Populační statistiky

CelkemUmělá přerušení těhotenství
17854 250 000
17864 318 000
17874 392 000
17884 418 000
17894 414 000
17904 444 000
17914 497 000
17924 531 000
17934 553 000
17944 570 000
17954 588 000
17964 598 000
17974 633 000
17984 668 000
17994 670 000
18004 659 000
18014 692 000
18024 767 000
18034 823 000
18044 894 000
18054 941 000
18064 883 000
18074 857 000
18084 876 000
18094 853 000
18104 870 000
18114 916 000
18124 951 000
18134 859 000
18144 826 000
18154 810 000
18164 878 000
18174 961 000
18185 021 000
18195 093 000
18205 272 791
18215 353 785
18225 426 885
18235 494 633
18245 567 415
18255 641 433
18265 715 138
18275 831 825
18285 933 743
18295 959 643
18305 996 788
18316 071 798
18326 117 669
18336 114 791
18346 139 975
18356 191 643
18366 200 250
18376 197 244
18386 248 539
18396 314 283
18406 378 071
18416 459 128
18426 531 908
18436 578 355
18446 630 222
18456 682 437
18466 723 727
18476 768 064
18486 778 356
18496 789 915
18506 826 465
18516 870 370
18526 925 780
18536 976 739
18547 029 810
18557 044 048
18567 045 616
18577 091 652
18587 151 837
18597 214 655
18607 277 801
18617 328 855
18627 373 633
18637 429 933
18647 483 274
18657 528 107
18667 532 419
18677 533 238
18687 584 956
18697 643 553
18707 698 830
18717 754 152
18727 809 472
18737 864 793
18747 920 115
18757 975 435
18768 030 757
18778 086 077
18788 141 398
18798 196 719
18808 252 040
18818 301 997
18828 346 588
18838 391 180
18848 435 770
18858 480 362
18868 524 953
18878 569 544
18888 614 135
18898 658 727
18908 703 318
18918 761 173
18928 832 295
18938 903 416
18948 974 537
18959 045 659
18969 116 780
18979 187 901
18989 259 022
18999 330 143
19009 333 853
19019 404 689
19029 474 876
19039 545 134
19049 615 027
19059 684 512
19069 754 475
19079 824 544
19089 894 520
19099 964 789
191010 035 575
191110 099 152
191210 157 344
191310 221 343
191410 283 486
191510 285 882
191610 221 815
191710 128 304
191810 004 335
19199 921 710
19209 978 420
192110 002 030
192210 112 730
192310 198 370
192410 277 770
192510 369 760
192610 442 610
192710 495 940
192810 549 221
192910 597 761
193010 648 057
193110 702 208
193210 750 003
193310 791 313
193410 826 082
193510 853 125
193610 872 519
193710 888 540
193810 877 442
193911 105 990
194011 159 539
194111 129 373
194211 054 018
194311 034 846
194411 109 341
194510 692 912
19469 523 266
19478 765 230
19488 893 104
19498 892 613
19508 925 122
19519 023 170
19529 125 183
19539 220 908
19549 290 617
19559 365 969
19569 442 040
19579 513 758
19589 574 650
19599 618 554
19609 659 818
19619 588 016
19629 621 808
19639 668 741
19649 730 019
19659 785 102
19669 826 188
19679 854 241
19689 877 632
19699 896 695
19709 805 157
19719 830 602
19729 868 379
19739 919 519
19749 994 761
197510 062 366
197610 128 220
197710 189 312
197810 245 686
197910 296 489
198010 326 792
198110 303 208
198210 314 321
198310 322 823
198410 330 481
198510 336 742
198610 340 737
198710 348 834
198810 356 359
198910 362 257
199010 362 740
199110 308 682
199210 317 807
199310 330 607
199410 336 162
199510 330 759
199610 315 353
199710 303 642
199810 294 943
199910 282 784
200010 272 503
200110 224 192
45 05732 528
200210 200 774
200310 201 651
200410 206 923
200510 234 092
200610 266 646
200710 322 689
200810 429 692
200910 491 492
201010 517 247
201110 496 672
201210 509 286
201310 510 719
201410 524 783
201510 542 942
201610 565 284
201710 589 526
201810 626 430
201910 669 324
202010 700 155
202110 500 850
202210 759 525
202310 878 042

Aktuální populační statistiky

ObdobíŽivě narozeníÚmrtíPřirozená změna
leden - prosinec 2022101 299120 219-18 920
leden - prosinec 202391 149112 795-21 646
Změna-10 150 (-11,02 %)-7 424 (-6,17 %)-2 726

Hustota obyvatelstva

File:Плотность населения Чехии.png

Hustota zalidnění

Česko má v Evropě nadprůměrnou hustotu zalidnění - 134 obyvatel/km², což je řadí na 12. místo v Evropě. +more Pás nejnižší hustoty zalidnění lemuje jihozápadní a jižní hranici státu a tvoří jej okresy od Tachova po Jindřichův Hradec.

Úplně nejnižší hustotu mají Prachaticko (37 obyvatel/km²) a Českokrumlovsko (37,5 obyvatel na km²). Naopak nejvyšší hustotu zalidnění mají kromě čtyř městských okresů (Praha, okres Brno-město, okres Ostrava-město, okres Plzeň-město) také průmyslové oblasti jako okres Most, okres Teplice, okres Ústí nad Labem, okres Jablonec nad Nisou, okres Kladno, okres Karviná, které mají přes 200 obyvatel/km².

Národnostní složení

Při sčítání lidu v roce 2011 respondenti mohli uvést jednu národnost, dvě národnosti nebo neuvést národnost žádnou. Národnost „česká“ či národnost „moravská“ tak pravděpodobně obsahují i obyvatele některých jiných menšin, kteří se z různých důvodů nechtěli hlásit ke svému původu. +more Národnost je, dle místopředsedy ČSÚ Drápala, „na rozdíl od jazyka nebo občanství otázkou pocitu a je na každém z nás, jestli budeme chtít do formulářů tento pocit uvést“. Celých 25 % obyvatel (2 642 666) se však k žádné národnosti nepřihlásilo, 163 648 (1,6 %) se pak přihlásilo ke dvěma národnostem.

Pouze k české národnosti se hlásilo 6 711 624 (64,3 %) obyvatel, druhou nejsilnější skupinou byla národnost moravská (521 801 - 5,0 %) a na třetím místě národnost slovenská (147 152 - 1,4 %), následovaly národnost ukrajinská (53 253 - 0,5 %), polská (39 096 - 0,4 %) a vietnamská (29 660 - 0,3 %). Při započtení obyvatel, kteří se hlásili ke dvou národnostem se k české národnosti hlásilo 6 848 945, k moravské 627 613 a ke slovenské 166 956 obyvatel.

Národnostní skupinarok 1921rok 1930rok 1950rok 1961rok 1970rok 1980rok 1991rok 2001rok 2011rok 2021
Počet%Počet%Počet%Počet%Počet%Počet%Počet%Počet%Počet%Počet%
Češi6 734 68467,37 286 27168,38 343 55893,99 023 50194,29 270 61794,49 733 92594,68 363 76881,29 249 77790,56 711 62464,36 033 01457,3
Moravané6 734 68467,37 286 27168,38 343 55893,99 023 50194,29 270 61794,49 733 92594,61 362 31313,2380 4743,7521 8015,0359 6213,4
Slezané47 3140,524 6970,28 343 55893,99 023 50194,29 270 61794,49 733 92594,644 4460,410 8780,112 2140,112 4510,1
Slezané47 3140,524 6970,270 8160,866 5400,764 0740,766 1230,644 4460,410 8780,112 2140,112 4510,1
Poláci81 9140,890 5390,970 8160,866 5400,764 0740,766 1230,659 3830,651 9680,539 0960,426 8020,3
Slováci15 7320,244 4510,4258 0252,9275 9972,9320 9983,3359 3703,5314 8773,1193 1901,9147 1521,496 0410,9
Němci3 059 96130,63 149 62929,5159 9381,8134 1431,480 9030,858 2110,648 5560,539 1060,418 6580,29 1280,1
Ukrajinci19 3840,219 5490,29 7940,110 2710,18 2200,122 1120,253 2530,578 0680,7
Vietnamci4210,017 4620,229 6600,331 4690,3
Maďaři7 0490,111 4270,113 2010,115 1520,218 4720,219 6760,219 9320,214 6720,18 9200,1
Rusové19 3840,219 5490,26 6190,15 0510,05 0620,012 3690,117 8720,225 2960,2
Romové32 9030,311 7460,15 1350,04 4580,0
Rusíni1 9260,01 1060,07390,0
Ostatní/Neuvedeno59 0800,671 4110,731 2110,436 6490,436 2200,439 3000,440 4080,4225 2002,22 806 31426,93 321 05831,6
Celkově10 005 73410 674 3868 896 1339 571 5319 807 69710 291 92710 302 21510 230 06010 436 56010 524 167

Podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 se k české národnosti hlásilo 90,4 % obyvatel, čímž Česká republika byla jedním z nejvíce národnostně homogenních (stejnorodých) států v Evropě (po Polsku, Albánii, Islandu a Maltě). Ostatní národnosti byly v ČR zastoupeny jen následovně: moravská (3,7 %), slovenská (1,89 %), slezská (0,10 %), polská (0,51 %), německá (0,38 %), ukrajinská (0,22 %), vietnamská (0,17 %), romská (0,11 %) a ostatní (2,47 %). +more Ovšem zejména v případě romské národnosti neodpovídaly výsledky sčítání etnickému původu, ačkoliv byli Romové státem, obcemi i školenými asistenty povzbuzováni k uvedení své národnosti do sčítacího formuláře. K této národnostní menšině se přihlásilo o 6,5 tisíce lidí méně, než při sčítání lidu v roce 2001, odhadovaný počet občanů romského etnika v České republice je asi 250 tisíc obyvatel.

Státní občanství obyvatel a cizinci

Mapa národností cizinců v Česku (2011) Podle výsledků sčítání lidu v roce 2011 trvale žilo v České republice 9 569 568 státních občanů České republiky (94,9 % obyvatelstva ČR) a 541 664 cizinců (5,1 %). +more Největší skupinu tvořilo 117 810 státních občanů Ukrajiny (26,2 % cizinců), 84 380 občanů Slovenska (18,8 % cizinců), 53 110 občanů Vietnamu (11,8 % cizinců) a 36 055 občanů Ruska (8,0 % cizinců). Jsou zde také velké územní rozdíly, nejvíce cizinců absolutně i relativně žije v Praze, kde 205 207 cizinců tvoří 16,1 % obyvatelstva, nejméně pak ve Kraji Vysočina (9 871, 1,9 % obyvatelstva) a Zlínském kraji (10 327, 1,7 % obyvatelstva).

Podle údajů Ministerstva vnitra žije k 30. 11. +more 2011 v Česku legálně 406 211 cizinců ze 181 států - nejvíce jsou zastoupeni státní občané Ukrajiny (106 040 osob), Slovenska (80 967), Vietnamu (55 585 osob), Ruska (27 320 osob), Polska (19 048 osob) a Německa (15 702 osob). V roce 2010 státní občanství České republiky nabylo 1 495 cizinců, když největší část tvořili státní občané Slovenska (38 %) a Ukrajiny (26 %). Dlouhodobě počet nabytých občanství ročně klesá.

Za rok 2007 do České republiky imigrovalo rekordních 104,4 tisíce osob (o 36 tisíc více než v roce 2006). Roční přírůstek obyvatel registrovanou zahraniční migrací činil 35-36 tisíc v letech 2005-2006, 83,9 tisíce v roce 2007 a 71,8 tisíce osob v roce 2008. +more V roce 2010 to však bylo už jen 15,6 tisíce osob. Výrazný pokles přílivu cizinců byly způsoben hospodářskou krizí, ale i složitým byrokratickým systémem při udělování povolení k pobytu v ČR, který se od ledna 2011 ještě zpřísnil (zahraniční podnikatelé musí prokázat, že mají na 2 roky zajištěn příjem, musí předkládat potvrzení o průměrném měsíčním příjmu minimálně za posledního půl roku).

Vietnamci u nás žijí nejdéle (průměrně 8 let), lidé z bývalé Jugoslávie jen o rok méně. Většinou jsou to lidé se středním odborným vzděláním (51 %). +more Nejvíce vysokoškolsky vzdělaných do naší země přichází z Ruska (27 % imigrantů). Nejvíce z výdělku posílají domů Ukrajinci (17 % příjmu).

Počet cizinců v Česku

Státy EU (2022) Celkem 226 426; nad 500 osob: * 117 265 * 19 724 * 17 884 * 17 673 * 14 032 * 10 517 * 5 994 * 4 122 * 3 272 * 2 398 * 2 378 * 2 084 * 1 910 * 1 064 * 957 * 821 * 809 * 764 * 764 * 566

Státy mimo EU (2022) Celkem 873 851; nad 1000 osob: * 630 571 * 66 238 * 41 655 * 11 709 * 9 079 * 7 995 * 7 886 * 7 798 * 7 762 * 7 675 * 7 101 * 6 020 * 4 827 * 4 411 * 3 015 * 2 685 * 2 556 * 2 367 * 2 130 * 1 912 * 1 724 * 1 669 * 1 571 * 1 547 * 1 496 * 1 424 * 1 395 * 1 291 * 1 248 * 1 240 * 1 209 * 1 206 * 1 176 * 1 163 * 1 136 * 1 066

Cizinci narození v Česku

align = rightPočty cizinců narozených v roce 2014
996
846
530
202
60
Od roku 2004 do roku 2014 se v ČR narodilo 28 550 cizinců. V roce 2005 byl podíl cizinců mezi novorozenci 1,4 %, v roce 2014 přesáhl podíl cizinců mezi novorenci 3 %. +more V roce 1995 to bylo pouze 0. 7 %. Od roku 2004 se v ČR narodilo téměř 9 000 Vietnamců.

Migrace a naturalizace

Dle statistik EU z roku 2015, stávající procento cizinců žijících v Česku oproti počtu obyvatel je podobné průměru EU, srovnatelné s Finskem, Nizozemskem, Portugalskem či Slovinskem. Počet nově příchozích imigrantů v poměru k počtu obyvatel je však v Česku třetí nejnižší ze všech zemí EU, a také počet cizinců, kterým je ročně v Česku uděleno občanství (naturalizace), oproti počtu obyvatel je třetí nejnižší ze všech zemí v EU.

Náboženské složení

Podíl věřících obyvatel v okresech od roku 1991 +more_-_Bohemia,_Moravia_and_Silesia_I. png|náhled|upright'>Krajské a zemské hranice: ze srovnání map vyplývá, že Morava je výrazně více nábožensky založená než Čechy. .

Česká republika je zemí s nízkým množstvím lidí deklarujících příslušnost k nějaké církvi či náboženské společnosti a v rámci Evropy má po Estonsku, Nizozemsku a Bělorusku 4. nejnižší podíl občanů hlásících se k nějakému náboženství. +more V období let 1991-2001 klesl počet věřících o více než 1,2 milionu osob na 3 288 088 deklarovaných věřících (tj. 32,14 % obyvatel). Dominantní postavení zde má římskokatolická církev, k níž se při sčítání lidu v roce 2001 přihlásilo 2 740 780 (tj. 26,8 %) obyvatel. Výrazně vyšší podíl 'věřících' můžeme nalézt v okresech a krajích na Moravě, v Jihočeském kraji, území kraje Vysočina (více než z poloviny leží na Moravě) a bývalého Východočeského kraje. V žádném kraji ČR netvoří 'věřící' nadpoloviční většinu místních obyvatel.

Při Sčítání lidu 2011 celkový počet věřících opět poklesl na celkem 2 175 087. (20,6 % obyvatel, 37,6 % odpovídajících) Naproti tomu 3 612 804 obyvatel České republiky uvedlo, že jsou „bez náboženské víry“ (34,2 % obyvatel země, 62,4 % odpovídajících), což je také pokles. +more Počet obyvatel hlásících se k Římskokatolické církvi poklesl na 1 083 899 (+ 71 138 se přihlásilo obecně ke „katolické víře“) (10,9 % obyvatel). Druhou největší církví je Českobratrská církev evangelická, k níž se přihlásilo 51 936 občanů. Dále Církev československá husitská, 39 tisíc členů (0,37 %). Vyšší podíl věřících má ještě Pravoslavná církev, která má celkem 27 tisíc členů, příznivci jediismu s 15 tisíci, Svědkové Jehovovi s 13 tisíci, Církev bratrská, respektive Křesťanská společenství, obě s 10 tisíci věřícími. 707 649 lidí se označilo za věřící bez příslušnosti k nějaké církvi. Počet obyvatel Česka hlásících se k judaismu je asi 1 500 obyvatel, k islámu se hlásí téměř 3 500 lidí. K různým odvětvím buddhismu se hlásí přes 6 100 osob. K ateismu se hlásí 1 075 osob, pohanství deklaruje 863 osob. Ačkoliv většina náboženských skupin v Česku zaznamenala sestupnou tendenci, přesto se některým menším náboženstvím v České republice, jako je Církev bratrská, Pravoslavná církev, Apoštolská církev, Křesťanská společenství, Jediismus počty obyvatel hlásících se při sčítání lidu oproti roku 2001 zvýšily. 4 774 323 obyvatel (45,2 % populace) ovšem odmítlo na otázku o náboženské víře vůbec odpovědět. Novinkou sčítání lidu 2011 bylo mimo 707 tisíc obyvatel nehlásících se k církvi, ale hlásících se k víře, též pokles počtu obyvatel bez vyznání. Struktura religiozity české společnosti i podíl věřících v jednotlivých církvích se výrazně nemění. Například zástupce římskokatolické církve v ČBK se zamýšlí, proč výsledky sčítání lidu neodpovídají jimi údajně pozorované realitě, která je přinejmenším stabilní, a uvádí úvahu: '„Oproti sčítání v roce 2001, kdy se nevyjádřilo jen 10 % respondentů, tentokrát se nevyjádřila polovina národa, a pokud by byla tato „neodpovídající“ polovina strukturovaná podobně, jako ona odpovídající, zjistili bychom, že k dramatickým změnám v religiozitě pravděpodobně nedošlo. “' (více o římskokatolické církvi též v článku Sčítání účastníků katolických bohoslužeb v Česku a Věřící v ŘKC). Religionista Ivan Štampach v reakci na uveřejněné předběžné výsledky sčítání lidu 2011 uvádí „Počet věřících neubývá. Ubývá lidí, kteří se identifikují s velkými církevními institucemi svázanými s ekonomickou a politickou mocí. Individuální víra a malé, atypické a alternativní skupiny stále rostou. Pokles církevní příslušnosti mezi českou populací probíhá zhruba stejným tempem od začátku padesátých let minulého století bez ohledu na režimy. V posledním desetiletí odchod lidí od církví mírně akceleroval. Jde podle mého přesvědčení o zásadní civilizační změnu. Nikoli o nahodilou fluktuaci. “.

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=https://www.czso.cz/csu/stoletistatistiky/pocet-zemrelych-obyvatel-ceske-republiky]Počet zemřelých Česka podle let na stránkách ČSÚ[/url]

Kategorie:Geografie Česka Česko Kategorie:Česká společnost

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top