Obyvatelstvo Česka
Author
Albert FloresObyvatelstvo Česka je článek na české Wikipedii, který se zabývá popisem demografického vývoje a charakteristikami obyvatelstva České republiky. Článek obsahuje informace o počtu obyvatel, hustotě zalidnění, etnickém složení, věkové struktuře, migraci, náboženství a dalších demografických faktorech. Článek začíná stručným popisem historického vývoje obyvatelstva na území dnešní České republiky, včetně významných událostí, které ovlivnily jeho vývoj, jako například osídlování Slovanů na území střední Evropy nebo politické změny v 20. století. Další část článku se zabývá současným demografickým stavem České republiky. Jsou zde uvedeny údaje o počtu obyvatel v jednotlivých letech, včetně odhadů pro budoucí období. Dále se článek věnuje rozdělení obyvatelstva podle pohlaví, věku, národnosti a migrace. V části o etnickém složení je popsáno, jaké národnosti převažují v České republice, a jsou zmíněny také menšinové národnostní skupiny. Věková struktura je prezentována formou grafů a tabulek, které ilustrují podíl jednotlivých věkových skupin. Článek také zmiňuje demografické problémy, se kterými se Česká republika potýká, jako je stárnutí populace a nízká porodnost. Dále jsou zde uvedeny informace o migraci obyvatelstva, jak z České republiky do zahraničí, tak i do České republiky. Náboženské vyznání obyvatelstva je popsáno v oddílu o náboženské příslušnosti, kde jsou uvedeny hlavní náboženské skupiny a podíl věřících v České republice. Článek je zdrojem informací o obyvatelstvu České republiky a poskytuje ucelený přehled o demografických aspektech této země.
Obyvatelstvo Česka zahrnuje všechny lidi, kteří mají bydliště na území České republiky. Jejich počet dosahuje 10 900 555 lidí (k 30. červnu 2023). Podobný počet obyvatel mají z evropských zemí Belgie, Řecko, Portugalsko a Švédsko.
Vývoj počtu obyvatel (střední stav) | |
---|---|
Rok | Obyvatel |
1785 | 4 250 000 |
1800 | 4 659 000 |
1820 | 5 272 791 |
1840 | 6 378 071 |
1860 | 7 277 801 |
1880 | 8 252 040 |
1900 | 9 333 853 |
1910 | 10 035 575 |
1914 | 10 283 486 |
1918 | 10 004 335 |
1928 | 10 549 221 |
1938 | 10 877 442 |
1940 | 11 159 539 |
1945 | 10 692 912 |
1951 | 9 023 170 |
1961 | 9 588 016 |
1971 | 9 830 602 |
1981 | 10 303 208 |
1991 | 10 308 682 |
2001 | 10 224 192 |
2011 | 10 496 672 |
2021 | 10 500 850 |
2023 | 10 878 042 |
2024 | 10 900 555 |
Demografický vývoj na českém území
Pravěk a starověk
Z doby pravěku, starověku a i části středověku nemáme žádné písemné prameny a obor zabývající se obyvatelstvem této doby se nazývá paleodemografie. Při studiu struktury a počtu obyvatelstva v určité oblasti se vědci opírají o údaje o počtu sídlišť, osídlených oblastí na základě úživnosti půdy, velikosti sídlišť, počtu členů průměrné rodiny (3 až 5 osob) či o výzkumy pohřebišť. +more Na spolehlivé určení počtu obyvatel existují na území České republiky pouze přibližné údaje. Z doby staršího paleolitu se nedochovaly žádné kosterní pozůstatky, v mladším paleolitu žilo (převážně na Moravě) kolem tisíce Homo sapiens sapiens. V době mezolitu, který je spjat se počátkem zemědělství, došlo ke zvětšení sídel a vynálezu keramiky. V neolitu přichází první velká migrační vlna lidí (kultura s lineární keramikou). V asi stovce sídlišť žilo odhadem deset tisíc obyvatel. Roku 2800 př. n. l. (eneolit) přichází kultura šňůrové keramiky, 40 let poté keramika zvoncových pohárů. Tehdy je na území Čech a Moravy kolem 30 000 lidí. Na konci pozdní doby bronzové bylo obyvatelstvo rozšířeno i na území jižních Čech a jeho počet dosahoval zhruba 40 000. Roku 450 př. n. l. přišli nositelé laténské kultury, Keltové. Na přelomu letopočtu je ale vystřídaly germánské kmeny (v Čechách Markomané a na Moravě Kvádové). Ty ale v 5. století z neznámého důvodu odchází a nahrazují je Slované, migrující z Ukrajiny a jihovýchodního Polska. Odhad počtu obyvatel z této doby ztěžuje jejich žárový pohřební rituál, hovoří se zhruba o 500 000 lidech. Rozsah Sámovy říše.
Středověk
V sedmém a osmém století čelilo obyvatelstvo na českém území nájezdům Avarů, což pravděpodobně vedlo k dočasnému sjednocení pod vedením franckého kupce Sáma. Deváté století pak charakterizuje existence mohutné Velkomoravské říše. +more Její populace dle odhadů dosáhla 1 miliónu lidí. Trvání této říše ukončil vpád Maďarů v 10. století. Ve vrcholném středověku se již historická demografie může opřít o písemné historické prameny, hlavně o středověké městské knihy, berní knihy, berní rejstřík, nebo pamětní knihy. Mnoho údajů poskytují také urbáře (záznamy např. poddanských povinností) a konfirmační knihy (záznamy změn držitelů církevních beneficií), po roce 1500 i církevní matriky. Dochovaly se také soupisy domů, takže představu o počtu obyvatel si můžeme vytvořit i díky historické topografii města. Dalším pramenem mohou být také kroniky, které ovšem bývají méně spolehlivé, než oficiální dokumenty.
V 11. století dochází k „vnitřní kolonizaci“, procento osídlené půdy vzrostlo z 33 % na 55 %. +more Docházelo ale i k dosídlování některých území obyvateli z německy mluvících zemí. Tím se postupně měnilo etnické složení obyvatelstva a české země se stávají dvojjazyčnou oblastí. Němci ale přinesli výrobní inovace a někde tvořili většinu obyvatel nově vznikajících měst. Města absorbovala i lidi z okolních vesnic. Postup morové epidemie v Evropě ve 14. stoletíDemografický nárůst kolem roku 1300 vystřídal pokles. Vedla k němu nejistota a menší míra uzavírání sňatků, jejímiž příčinami byly války, zhoršení klimatu, hospodářské obtíže, hladomory a epidemie, vznikající ve městech kvůli špatným hygienickým podmínkám. Jednou z nejdůležitějších příčin byl ovšem mor. V době vrcholné kolonizace se v nově zakládaných královských městech usazovali židé a věnovali se finančnictví. I do českých zemí proto dorazila protižidovská vlna, která se v západní Evropě zvedla v polovině 14. století a dozněla kolem roku 1500. Židům se tak stala osudnou doba jagellonská, kdy byli postupně a opakovaně nuceni „navždy“ opustit řadu královských měst. Židovské osídlení v 15. a 16. století nabylo jiné podoby, než jakou mělo ve 13. a 14. století. Židé se usídlili v poddanských městech, kde se uchýlili pod ochranu feudální vrchnosti; od doby husitské se začali pomalu usazovat i na venkově.
Koncem 14. století bylo na českém území 50 královských a 480 vrchnostenských měst. +more Praha čítala tehdy asi 40 tisíc obyvatel (zhruba jako tehdejší Barcelona), rozlohou tehdy byla třetí největší město v Evropě (po Římě a Konstantinopoli). Počtem obyvatel následovala Olomouc, Kutná Hora a Brno. Nejpočetnějším typem měst byla sídla kolem tří set obyvatel.
Počátkem 15. století se v českých zemích objevily první skupiny romských kočovníků, kteří byli od ostatní populace izolováni a byli vystaveni perzekuci po celou feudální epochu.
Raný novověk
Toto období je někdy nazýváno též protostatistické, neboť už se objevuje rozsáhlá evidence demografických jevů. Berní rejstříky, dochované od 16. +more století, jsou později nahrazeny katastry, a stejně jako poddanské seznamy mohou sloužit jako zdroj demografických informací. Nejcennějším zdrojem z tohoto období je soupis obyvatel podle víry na území Čech (tedy bez Moravy) z roku 1651. Zde jsou obyvatelé zapsáni podle jména, věku, náboženství, rodinné příslušnosti, povolání a sociálního postavení. Při výzkumech je často kombinován s berní rulou, která je o tři roky mladší. Církev přispěla svými zpovědními seznamy, také tzv. soupisy duší a církevními matrikami (evidence narození, sňatků a úmrtí).
Šestnácté století bylo díky celkovému zlepšení situace v zemi dobou populačního růstu. Na větší porodnosti i sňatečnosti se u nás podílel i rozvoj nezemědělské výroby v horských oblastech, řemeslné výroby ve městech (Praha tehdy měla kolem 60 tisíc obyvatel). +more Do 16. století neslyšíme tolik o hladomorech, ale mnohem nebezpečnější byly nové epidemie (spály, „anglického potu“, s nástupem renesance syfilis dovezený z Ameriky). Nejsilnější epidemie zažili obyvatelé v letech 1582-86 a 1597-99.
Reálné odhady obyvatelstva hovoří o 1,4 mil. v Čechách a 650 tisících na Moravě.
+moretif|náhled|upright=1. 1'>Třicetiletá válka v Praze - Útok Švédů na Nové Město pražské v říjnu 1648 Na obrovské regresi po nástupu vlády Habsburků (1526), vrcholící v polovině 17. století, se kromě třicetileté války podílela i náboženská emigrace. Za největšími ztrátami na životech ovšem stojí hladomory a epidemie doprovázející válku. Následovalo zmenšení porodnosti, což všechno vedlo k úbytku celkem 30 % obyvatelstva.
Polovina populace byla ve věku 15-49 let, přičemž vyššího věku se nedožívalo mnoho lidí (nad 50 let se dožilo 5-15 % obyvatel). Patrný byl také nepoměr mezi počtem žen a mužů (zvláště ve městech). +more Do 40. roku věku převažují ženy (větší úmrtnost chlapců, odchod do armády), po 40. roce pak muži (ženy jsou oslabeny těžkou prací a četnými porody).
České novověké rodiny spadaly typem do západoevropské oblasti (linie Petrohrad-Terst) - jeden manželský pár, výměnek, čeledíni - lišila se ale nízkým věkem při prvním sňatku (dokonce kolem 15 let, zvláště mimo města).
Po Vestfálském míru (1648) přichází období klidu a populačního růstu. Zvláště na venkově nebyla snaha bránit početí a tak ženy rodily v intervalu 23-28 měsíců. +more Až do 18. století přibývalo obyvatelstvo přibližně o 1,5 % ročně. Čechy a Morava měly roku 1754 kolem 3 miliónů obyvatel. I nadále docházelo k demografickým krizím, ale už v menší míře. Regrese přichází až v 18. století, kdy země přestává stačit uživit své obyvatele, dochází k poslední velké morové epidemii a díky silným sociálním rozdílům se také snižuje sňatkovost (bezzemci téměř nemohli vstupovat do manželství) Jazykové složení obyvatelstva českých zemí a jejich okolí v roce 1880. Zeleně slovanské obyvatelstvo, červeně německé, žlutě maďarské. .
Vrcholný novověk
Roku 1754 dala Marie Terezie podnět k systematickému sčítání obyvatel. Sčítáním byly pověřeny vrchnosti a faráři, zájem o tyto soupisy ale každým rokem klesal a tak bylo poté do konce zbytku století sčítání prováděno vojenskou správou (ta se už ale zaměřovala spíše jen na muže schopné voj. +more služby). Roku 1770 bylo zavedeno číslování domů a od roku 1778 se mohlo obyvatelstvo sčítat díky zavedeným tzv. populačním knihám, jež byly vedeny v každé obci. Díky těmto dokumentům tedy můžeme odhadnout, že na konci 18. stol. žilo v českých zemích 4,9 mil. lidí, s ročním přírůstkem 6,5 %. Hladová léta 1770-2 a 1847-8 zvyšovala úmrtnost a přírůstek byl zmírněn emigrací a později i sníženou porodností. I tak ale na konci 19. století bylo v českých zemích 9,437 mil. obyvatel, kteří tvořili 2,3 % obyvatel celé Evropy. Lidé žili hlavně v oblastech, kde již byla a stále se modernizovala průmyslová výroba, od 30. let 19. stol. také tam, kde se těžily suroviny a rozvíjelo strojírenství, úbytek zaznamenávaly zemědělské oblasti, zvláště pak od 80. let. S rozvojem průmyslové výroby a díky celkovému přetváření společnosti se obyvatelé začali čím dál více stěhovat do měst, takže roku 1900 žil ve městě každý druhý Čech a Praha tou dobou i s předměstím dosáhla 500 000 obyvatel (35. místo v Evropě, Londýn měl už 4,5 mil. obyvatel). 900px.
Obyvatelstvo českých zemí ve 20. století
Do struktury obyvatelstva se promítaly procesy spojené s pokračující modernizací společnosti (rostoucí sekularizace, vzdělanost, vyšší životní úroveň), ale i s politickým vývojem v zemi. Za mezníky naší novodobé historie můžeme považovat roky 1918, 1945, 1948, 1968 a 1989.
Složení obyvatelstva po roce 1918
Za první světové války se snížila sňatečnost i porodnost, roku 1918 zemi zasáhla epidemie španělské chřipky, před válkou rovněž docházelo ke značné emigraci. Celkové populační ztráty. +more Velký význam mělo národnostní složení tehdejší republiky. Němci tvořili 30 % obyvatelstva, většina z nich žila v pohraničních okresech, dále tu pak byla etnika Poláků a Židů (kolem 2 %). Více než 50 % obyvatelstva byli dělníci, malých živnostníků ubývalo. Z hlediska náboženství spadala většina obyvatelstva do čtyř největších církví: Římskokatolická 80 %; Církev československá 5-7 %, Českobratrská evangelická 4-5 %; specifickou skupinou byli Židé s 1 %, přičemž 8 % obyvatel se nehlásilo k žádnému vyznání. Průměrný věk, ve kterém lidé uzavírali sňatky, byl u žen 25 let a u mužů 28 let. Naděje na dožití stoupla z 49,2 let (rok 1921) na 58,5 let (1937). Po první světové válce se úroveň demografických údajů stabilizovala, podle bilancí měly české země ke konci r. 1920 necelých 10 miliónů obyvatel. Zvyšovala se sňatečnost i natalita, ve 30. letech v důsledku celosvětové hospodářské krize hrozila depopulace.
Složení obyvatelstva po roce 1938
+more8'>Území odebrané Československu na základě Mnichovské dohody Po Mnichovském diktátu 30. 9. 1938 přišla republika o 37 % svého území, na kterém žilo asi 36 % obyvatel. Nastaly přesuny obyvatelstva do vnitrozemí, emigrace Židů a antifašistů, sudetští Němci reagovali na změnu zvýšením porodnosti a totéž se dělo u českých žen, ale z obavy před nuceným nasazením. Ze stejného důvodu (ale i z rasových příčin) docházelo k mnoha sňatkům i rozvodům. Většinu válečných ztrát představovali zahynulí Židé (77 tisíc) a Romové (5 tisíc) a lidé zemřelí ve vězeních, koncentračních táborech a při pracovním nasazení v Německu (50 tisíc); počet narozených dětí se naopak oproti dřívějšku zvýšil.
Složení obyvatelstva po roce 1945
Největším zásahem do demografického složení obyvatelstva byl odsun 3 milionů Němců, čímž se obyvatelstvo českých zemí snížilo na 8,7 milionu. Po únoru 1948 navíc odešla vlna 60 tisíc politických emigrantů. +more Změnila se také struktura obyvatelstva z hlediska věku, národnosti (odsun většiny Němců vedl k téměř úplné homogenizaci národnostní struktury -93,8 %, jejich počet navíc klesal i později. Druhou největší národnostní skupinou se pak díky trvalé imigraci a své vysoké reprodukci stali Slováci. Významnou etnickou skupinou, která byla uznána až r. 1960, byli Romové) i sociálního složení, protože do emigrace odcházeli zejména mladší a vzdělanější lidé.
Složení obyvatelstva po roce 1948
Po zažitých traumatech se totiž většina společnosti posunula „doleva“ a po únorovém komunistickém puči přišla radikální změna sociální struktury obyvatelstva. Zpočátku znárodnění průmyslu, později postupná téměř úplná socializace ekonomiky včetně služeb a kolektivizace zemědělství. +more Po roce 1950 se vytvořily pouze tři velké společenské skupiny - dělníci (až 60 %), ostatní zaměstnanci (méně než 30 %) a družstevní rolníci (pozvolný pokles z 10 na 8 %). Vznikla tak silně uniformní společnost s tendencí snižovat sociální rozdíly. Novým politickým uspořádáním byl urychlen i proces sekularizace společnosti. V rovině urbanizace došlo taktéž ke změnám. Čechy se staly zemí středních měst, neboť ta rostla ze všech nejrychleji a český venkov naopak kvůli odchodu mladých vymíral. Růst ekonomiky byl zapříčiněn především velkým přílivem žen do zaměstnání. Ty pak měly průkazně méně dětí. Po odeznění vysoké poválečné vlny plodnosti (až 3,0 živě narozených dětí na jednu ženu) následoval poměrně plynulý pokles až do r. 1957. Největším zásahem do reprodukce se stalo přijetí zákona o umělém přerušení (správně ukončení) těhotenství z r. 1957, kvůli čemuž společně s další stagnací životní úrovně a zhoršující se společenskou situací pak docházelo k dalšímu omezování plodnosti.
Složení obyvatelstva po roce 1968
V letech 1962-65 došlo k první ekonomické stagnaci, i přesto měla Československá republika koncem r. 1967 již 9,866 milionu obyvatel. +more Po srpnové invazi v roce 1968 přišel nástup normalizace. Stát se snažil o „návrat do rodiny“ zlepšením sociální politiky (novomanželské půjčky, delší mateřská dovolená, větší příspěvky na dítě), což vedlo k větší sňatečnosti. Do produktivního věku se dostávaly silné ročníky, což způsobilo „baby-boom“ vrcholící roku 1974. Zároveň stoupl počet nemanželských dětí a stále nejužívanější „metodou“ antikoncepce zůstávaly potraty. Kvůli posrpnové emigraci a pozdější „nelegální“ emigraci přišla republika o 245 tisíc obyvatel.
Složení obyvatelstva po roce 1989
Vývoj počtu obyvatel České republiky od osamostatnění v roce 1993. +more Společenskoekonomické změny po roce 1989 s sebou přinesly i pokles porodnosti, díky čemuž se růst počtu obyvatel v roce 1994 poprvé od r. 1918 zastavil. Z hlediska výše úhrnné plodnosti je ČR dnes již na úrovni průměru západoevropských zemí. Absolutní stárnutí obyvatelstva ČR je objektivní demografický proces; zčásti je nutným následkem prodlužování lidského života, z části nutnou daní za omezení plodnosti v předchozích letech.
Pokles počtu obyvatel pokračoval až do roku 2002, pak začala stoupat porodnost i migrace. Po roce 2009 začala porodnost opět klesat, k přirozenému úbytku však došlo jen v roce 2013 a 2015. +more Počet obyvatel tak začal stoupat a v roce 2020 dosáhl poválečného maxima 10,702 mil. obyvatel. Vlivem pandemie covidu došlo v roce 2020 a následujících letech k nárůstu úmrtnosti, i přes vysoké hodnoty přirozeného úbytku však k poklesu počtu obyvatel nedošlo, když přirozený úbytek byl kompenzován migrací. Formálně se počet obyvatel v roce 2021 snížil z důvodu přepočtu podle výsledků sčítání lidu.
Přirozený pohyb obyvatelstva od druhé poloviny 20. století
Vývoj plodnosti v Česku - 1950-2003
Soubor:Population_pyramid_CZE_1980rel. png|Věková pyramida obyvatel Česka - 1980 Soubor:Population_pyramid_CZE_1990rel. +morepng|Věková pyramida obyvatel Česka - 1990 Soubor:Population_pyramid_CZE_1999rel. png|Věková pyramida obyvatel Česka - 1999 Soubor:Population pyramid CZE 2007rel. png|Věková pyramida obyvatel Česka - 2007 Soubor:Czech_Republic_single_age_population_pyramid_2020. png|Věková pyramida obyvatel Česka - 2020.
Ve druhé polovině 20. století výše přirozeného přírůstku v České republice vlivem výrazných změn porodnosti značně kolísala. +more Vlna vysoké porodnosti vrcholila bezprostředně po druhé světové válce (v roce 1950 byla hrubá míra porodnosti 21,1 ‰). V následujícím desetiletí rychle klesala - minima dosáhla v roce 1960: 13,3 ‰). V polovině 60. let došlo k mírnému zvýšení (v roce 1964 15,9 ‰) a následný pokles (v roce 1968 13,9 ‰) se zásluhou příznivé věkové skladby a rovněž propopulačními opatřeními tehdejší vlády obrátil v populační boom, který gradoval v roce 1974, kdy se narodilo 194 215 živých dětí, což činilo hrubou míru porodnosti 19,4 ‰. Od té doby nastal poměrně prudký pokles. Ten se nezastavil ani po vyrovnání minima z roku 1960, ke kterému došlo v letech 1983 a 1984, ani poté, co se v roce 1994 porodnost dostala pod úroveň úmrtnosti. Vyvrcholil až v roce 1999, kdy se narodilo pouze 89 471 živých dětí (8,7 ‰).
Od minima z roku 1999 se porodnost začala velmi zvolna zvyšovat, její růst se poněkud zrychlil od roku 2004. V roce 2006 se po 13 letech přirozeného úbytku znovu vrátila nad úroveň úmrtnosti - narodilo se 105 831 živých dětí (10,3 ‰). +more V dalších letech se počet živě narozených dětí dále zvyšoval - v roce 2007 na 114 632 (11,1 %) a v roce 2008 na 119 570 (11,5 %), což bylo sice nejvíce od roku 1994, ale nedosáhlo ani stavu v roce 1993 (121 025 živě narozených dětí). Přirozený přírůstek dosáhl v roce 2007 počtu 9 996 lidí a v roce 2008 14 622, což je nejvyšší hodnota od roku 1982. Tehdejší nárůst porodnosti představoval sekundární populační vlnu dětí žen narozených během 70. let 20. století. Tato vlna dosáhla svého vrcholu v roce 2008, v roce 2009 přestaly počty narozených dětí poprvé po 7 letech v řadě růst (počet živě narozených byl 118,3 tisíce dětí, tedy o 1,2 tisíce méně než v roce 2008). V roce 2012 se živě narodilo 108,6 tisíce dětí, jejich počet tak převýšil počet zemřelých již pouze o 0,4 tisíce osob.
Zatímco v roce 1975 byla úhrnná plodnost 2,40, v roce 2000 to bylo jen 1,14 (po Ukrajině s 1,09 nejnižší v Evropě), v roce 2004 1,22 (po Bělorusku s 1,20 nejnižší v Evropě), v roce 2006 se zvýšila na 1,33, v roce 2007 na 1,44 a v roce 2008 na 1,50, což je hodně vzdáleno od hraniční hodnoty potřebné k zachování populace (2,1 potomků na jednu ženu), a v roce 2009 stagnovala, resp. se nepatrně snížila na 1,49. +more V roce 2011 došlo k dalšímu snížení úhrnné plodnosti na 1,42. Pokles byl vyšší než za předchozí dva roky dohromady.
V roce 2014 se úhrnná plodnost poprvé po dvaceti letech dostala z pásma nízké plodnosti. Stárnutí obyvatelstva pokračovalo - průměrný věk vzrostl o 0,2 let na 41,7 let. +more Dále rostl podíl dětí narozených mimo manželství, kterých už byla téměř polovina. V roce 2015 činila úroveň plodnosti 1,57 dětí na ženu, průměrný věk ženy při narození dítěte byl 30 let a průměrný věk obyvatel se zvýšil na 41,9 let.
Vlivem pandemie covidu došlo v roce 2020 a následujících letech k nárůstu úmrtnosti. Ta dosáhla maxima v roce 2021, kdy činila 13,3 na 1000 obyvatel, vyšší hodnota byla zaznamenána naposledy v roce 1947. +more Vlivem tohoto byla zaznamenána také vysoká hodnota přirozeného úbytku, která činila ve stejném roce 2,7 na 1000 obyvatel, zde byla nižší hodnota zaznamenána naposledy v době první světové války. Díky dlouhodobě vysokému přírůstku stěhováním i tak populace v roce 2021 vzrostla.
Populační statistiky
Celkem | Umělá přerušení těhotenství |
---|---|
1785 | 4 250 000 |
1786 | 4 318 000 |
1787 | 4 392 000 |
1788 | 4 418 000 |
1789 | 4 414 000 |
1790 | 4 444 000 |
1791 | 4 497 000 |
1792 | 4 531 000 |
1793 | 4 553 000 |
1794 | 4 570 000 |
1795 | 4 588 000 |
1796 | 4 598 000 |
1797 | 4 633 000 |
1798 | 4 668 000 |
1799 | 4 670 000 |
1800 | 4 659 000 |
1801 | 4 692 000 |
1802 | 4 767 000 |
1803 | 4 823 000 |
1804 | 4 894 000 |
1805 | 4 941 000 |
1806 | 4 883 000 |
1807 | 4 857 000 |
1808 | 4 876 000 |
1809 | 4 853 000 |
1810 | 4 870 000 |
1811 | 4 916 000 |
1812 | 4 951 000 |
1813 | 4 859 000 |
1814 | 4 826 000 |
1815 | 4 810 000 |
1816 | 4 878 000 |
1817 | 4 961 000 |
1818 | 5 021 000 |
1819 | 5 093 000 |
1820 | 5 272 791 |
1821 | 5 353 785 |
1822 | 5 426 885 |
1823 | 5 494 633 |
1824 | 5 567 415 |
1825 | 5 641 433 |
1826 | 5 715 138 |
1827 | 5 831 825 |
1828 | 5 933 743 |
1829 | 5 959 643 |
1830 | 5 996 788 |
1831 | 6 071 798 |
1832 | 6 117 669 |
1833 | 6 114 791 |
1834 | 6 139 975 |
1835 | 6 191 643 |
1836 | 6 200 250 |
1837 | 6 197 244 |
1838 | 6 248 539 |
1839 | 6 314 283 |
1840 | 6 378 071 |
1841 | 6 459 128 |
1842 | 6 531 908 |
1843 | 6 578 355 |
1844 | 6 630 222 |
1845 | 6 682 437 |
1846 | 6 723 727 |
1847 | 6 768 064 |
1848 | 6 778 356 |
1849 | 6 789 915 |
1850 | 6 826 465 |
1851 | 6 870 370 |
1852 | 6 925 780 |
1853 | 6 976 739 |
1854 | 7 029 810 |
1855 | 7 044 048 |
1856 | 7 045 616 |
1857 | 7 091 652 |
1858 | 7 151 837 |
1859 | 7 214 655 |
1860 | 7 277 801 |
1861 | 7 328 855 |
1862 | 7 373 633 |
1863 | 7 429 933 |
1864 | 7 483 274 |
1865 | 7 528 107 |
1866 | 7 532 419 |
1867 | 7 533 238 |
1868 | 7 584 956 |
1869 | 7 643 553 |
1870 | 7 698 830 |
1871 | 7 754 152 |
1872 | 7 809 472 |
1873 | 7 864 793 |
1874 | 7 920 115 |
1875 | 7 975 435 |
1876 | 8 030 757 |
1877 | 8 086 077 |
1878 | 8 141 398 |
1879 | 8 196 719 |
1880 | 8 252 040 |
1881 | 8 301 997 |
1882 | 8 346 588 |
1883 | 8 391 180 |
1884 | 8 435 770 |
1885 | 8 480 362 |
1886 | 8 524 953 |
1887 | 8 569 544 |
1888 | 8 614 135 |
1889 | 8 658 727 |
1890 | 8 703 318 |
1891 | 8 761 173 |
1892 | 8 832 295 |
1893 | 8 903 416 |
1894 | 8 974 537 |
1895 | 9 045 659 |
1896 | 9 116 780 |
1897 | 9 187 901 |
1898 | 9 259 022 |
1899 | 9 330 143 |
1900 | 9 333 853 |
1901 | 9 404 689 |
1902 | 9 474 876 |
1903 | 9 545 134 |
1904 | 9 615 027 |
1905 | 9 684 512 |
1906 | 9 754 475 |
1907 | 9 824 544 |
1908 | 9 894 520 |
1909 | 9 964 789 |
1910 | 10 035 575 |
1911 | 10 099 152 |
1912 | 10 157 344 |
1913 | 10 221 343 |
1914 | 10 283 486 |
1915 | 10 285 882 |
1916 | 10 221 815 |
1917 | 10 128 304 |
1918 | 10 004 335 |
1919 | 9 921 710 |
1920 | 9 978 420 |
1921 | 10 002 030 |
1922 | 10 112 730 |
1923 | 10 198 370 |
1924 | 10 277 770 |
1925 | 10 369 760 |
1926 | 10 442 610 |
1927 | 10 495 940 |
1928 | 10 549 221 |
1929 | 10 597 761 |
1930 | 10 648 057 |
1931 | 10 702 208 |
1932 | 10 750 003 |
1933 | 10 791 313 |
1934 | 10 826 082 |
1935 | 10 853 125 |
1936 | 10 872 519 |
1937 | 10 888 540 |
1938 | 10 877 442 |
1939 | 11 105 990 |
1940 | 11 159 539 |
1941 | 11 129 373 |
1942 | 11 054 018 |
1943 | 11 034 846 |
1944 | 11 109 341 |
1945 | 10 692 912 |
1946 | 9 523 266 |
1947 | 8 765 230 |
1948 | 8 893 104 |
1949 | 8 892 613 |
1950 | 8 925 122 |
1951 | 9 023 170 |
1952 | 9 125 183 |
1953 | 9 220 908 |
1954 | 9 290 617 |
1955 | 9 365 969 |
1956 | 9 442 040 |
1957 | 9 513 758 |
1958 | 9 574 650 |
1959 | 9 618 554 |
1960 | 9 659 818 |
1961 | 9 588 016 |
1962 | 9 621 808 |
1963 | 9 668 741 |
1964 | 9 730 019 |
1965 | 9 785 102 |
1966 | 9 826 188 |
1967 | 9 854 241 |
1968 | 9 877 632 |
1969 | 9 896 695 |
1970 | 9 805 157 |
1971 | 9 830 602 |
1972 | 9 868 379 |
1973 | 9 919 519 |
1974 | 9 994 761 |
1975 | 10 062 366 |
1976 | 10 128 220 |
1977 | 10 189 312 |
1978 | 10 245 686 |
1979 | 10 296 489 |
1980 | 10 326 792 |
1981 | 10 303 208 |
1982 | 10 314 321 |
1983 | 10 322 823 |
1984 | 10 330 481 |
1985 | 10 336 742 |
1986 | 10 340 737 |
1987 | 10 348 834 |
1988 | 10 356 359 |
1989 | 10 362 257 |
1990 | 10 362 740 |
1991 | 10 308 682 |
1992 | 10 317 807 |
1993 | 10 330 607 |
1994 | 10 336 162 |
1995 | 10 330 759 |
1996 | 10 315 353 |
1997 | 10 303 642 |
1998 | 10 294 943 |
1999 | 10 282 784 |
2000 | 10 272 503 |
2001 | 10 224 192 |
45 057 | 32 528 |
2002 | 10 200 774 |
2003 | 10 201 651 |
2004 | 10 206 923 |
2005 | 10 234 092 |
2006 | 10 266 646 |
2007 | 10 322 689 |
2008 | 10 429 692 |
2009 | 10 491 492 |
2010 | 10 517 247 |
2011 | 10 496 672 |
2012 | 10 509 286 |
2013 | 10 510 719 |
2014 | 10 524 783 |
2015 | 10 542 942 |
2016 | 10 565 284 |
2017 | 10 589 526 |
2018 | 10 626 430 |
2019 | 10 669 324 |
2020 | 10 700 155 |
2021 | 10 500 850 |
2022 | 10 759 525 |
2023 | 10 878 042 |
Aktuální populační statistiky
Období | Živě narození | Úmrtí | Přirozená změna |
---|---|---|---|
leden - prosinec 2022 | 101 299 | 120 219 | -18 920 |
leden - prosinec 2023 | 91 149 | 112 795 | -21 646 |
Změna | -10 150 (-11,02 %) | -7 424 (-6,17 %) | -2 726 |
Hustota obyvatelstva
File:Плотность населения Чехии.png
Hustota zalidnění
Česko má v Evropě nadprůměrnou hustotu zalidnění - 134 obyvatel/km², což je řadí na 12. místo v Evropě. +more Pás nejnižší hustoty zalidnění lemuje jihozápadní a jižní hranici státu a tvoří jej okresy od Tachova po Jindřichův Hradec.
Úplně nejnižší hustotu mají Prachaticko (37 obyvatel/km²) a Českokrumlovsko (37,5 obyvatel na km²). Naopak nejvyšší hustotu zalidnění mají kromě čtyř městských okresů (Praha, okres Brno-město, okres Ostrava-město, okres Plzeň-město) také průmyslové oblasti jako okres Most, okres Teplice, okres Ústí nad Labem, okres Jablonec nad Nisou, okres Kladno, okres Karviná, které mají přes 200 obyvatel/km².
Národnostní složení
Při sčítání lidu v roce 2011 respondenti mohli uvést jednu národnost, dvě národnosti nebo neuvést národnost žádnou. Národnost „česká“ či národnost „moravská“ tak pravděpodobně obsahují i obyvatele některých jiných menšin, kteří se z různých důvodů nechtěli hlásit ke svému původu. +more Národnost je, dle místopředsedy ČSÚ Drápala, „na rozdíl od jazyka nebo občanství otázkou pocitu a je na každém z nás, jestli budeme chtít do formulářů tento pocit uvést“. Celých 25 % obyvatel (2 642 666) se však k žádné národnosti nepřihlásilo, 163 648 (1,6 %) se pak přihlásilo ke dvěma národnostem.
Pouze k české národnosti se hlásilo 6 711 624 (64,3 %) obyvatel, druhou nejsilnější skupinou byla národnost moravská (521 801 - 5,0 %) a na třetím místě národnost slovenská (147 152 - 1,4 %), následovaly národnost ukrajinská (53 253 - 0,5 %), polská (39 096 - 0,4 %) a vietnamská (29 660 - 0,3 %). Při započtení obyvatel, kteří se hlásili ke dvou národnostem se k české národnosti hlásilo 6 848 945, k moravské 627 613 a ke slovenské 166 956 obyvatel.
Národnostní skupina | rok 1921 | rok 1930 | rok 1950 | rok 1961 | rok 1970 | rok 1980 | rok 1991 | rok 2001 | rok 2011 | rok 2021 | ||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet | % | Počet | % | Počet | % | Počet | % | Počet | % | Počet | % | Počet | % | Počet | % | Počet | % | Počet | % | |
Češi | 6 734 684 | 67,3 | 7 286 271 | 68,3 | 8 343 558 | 93,9 | 9 023 501 | 94,2 | 9 270 617 | 94,4 | 9 733 925 | 94,6 | 8 363 768 | 81,2 | 9 249 777 | 90,5 | 6 711 624 | 64,3 | 6 033 014 | 57,3 |
Moravané | 6 734 684 | 67,3 | 7 286 271 | 68,3 | 8 343 558 | 93,9 | 9 023 501 | 94,2 | 9 270 617 | 94,4 | 9 733 925 | 94,6 | 1 362 313 | 13,2 | 380 474 | 3,7 | 521 801 | 5,0 | 359 621 | 3,4 |
Slezané | 47 314 | 0,5 | 24 697 | 0,2 | 8 343 558 | 93,9 | 9 023 501 | 94,2 | 9 270 617 | 94,4 | 9 733 925 | 94,6 | 44 446 | 0,4 | 10 878 | 0,1 | 12 214 | 0,1 | 12 451 | 0,1 |
Slezané | 47 314 | 0,5 | 24 697 | 0,2 | 70 816 | 0,8 | 66 540 | 0,7 | 64 074 | 0,7 | 66 123 | 0,6 | 44 446 | 0,4 | 10 878 | 0,1 | 12 214 | 0,1 | 12 451 | 0,1 |
Poláci | 81 914 | 0,8 | 90 539 | 0,9 | 70 816 | 0,8 | 66 540 | 0,7 | 64 074 | 0,7 | 66 123 | 0,6 | 59 383 | 0,6 | 51 968 | 0,5 | 39 096 | 0,4 | 26 802 | 0,3 |
Slováci | 15 732 | 0,2 | 44 451 | 0,4 | 258 025 | 2,9 | 275 997 | 2,9 | 320 998 | 3,3 | 359 370 | 3,5 | 314 877 | 3,1 | 193 190 | 1,9 | 147 152 | 1,4 | 96 041 | 0,9 |
Němci | 3 059 961 | 30,6 | 3 149 629 | 29,5 | 159 938 | 1,8 | 134 143 | 1,4 | 80 903 | 0,8 | 58 211 | 0,6 | 48 556 | 0,5 | 39 106 | 0,4 | 18 658 | 0,2 | 9 128 | 0,1 |
Ukrajinci | 19 384 | 0,2 | 19 549 | 0,2 | 9 794 | 0,1 | 10 271 | 0,1 | 8 220 | 0,1 | 22 112 | 0,2 | 53 253 | 0,5 | 78 068 | 0,7 | ||||
Vietnamci | 421 | 0,0 | 17 462 | 0,2 | 29 660 | 0,3 | 31 469 | 0,3 | ||||||||||||
Maďaři | 7 049 | 0,1 | 11 427 | 0,1 | 13 201 | 0,1 | 15 152 | 0,2 | 18 472 | 0,2 | 19 676 | 0,2 | 19 932 | 0,2 | 14 672 | 0,1 | 8 920 | 0,1 | ||
Rusové | 19 384 | 0,2 | 19 549 | 0,2 | 6 619 | 0,1 | 5 051 | 0,0 | 5 062 | 0,0 | 12 369 | 0,1 | 17 872 | 0,2 | 25 296 | 0,2 | ||||
Romové | 32 903 | 0,3 | 11 746 | 0,1 | 5 135 | 0,0 | 4 458 | 0,0 | ||||||||||||
Rusíni | 1 926 | 0,0 | 1 106 | 0,0 | 739 | 0,0 | ||||||||||||||
Ostatní/Neuvedeno | 59 080 | 0,6 | 71 411 | 0,7 | 31 211 | 0,4 | 36 649 | 0,4 | 36 220 | 0,4 | 39 300 | 0,4 | 40 408 | 0,4 | 225 200 | 2,2 | 2 806 314 | 26,9 | 3 321 058 | 31,6 |
Celkově | 10 005 734 | 10 674 386 | 8 896 133 | 9 571 531 | 9 807 697 | 10 291 927 | 10 302 215 | 10 230 060 | 10 436 560 | 10 524 167 |
Podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 se k české národnosti hlásilo 90,4 % obyvatel, čímž Česká republika byla jedním z nejvíce národnostně homogenních (stejnorodých) států v Evropě (po Polsku, Albánii, Islandu a Maltě). Ostatní národnosti byly v ČR zastoupeny jen následovně: moravská (3,7 %), slovenská (1,89 %), slezská (0,10 %), polská (0,51 %), německá (0,38 %), ukrajinská (0,22 %), vietnamská (0,17 %), romská (0,11 %) a ostatní (2,47 %). +more Ovšem zejména v případě romské národnosti neodpovídaly výsledky sčítání etnickému původu, ačkoliv byli Romové státem, obcemi i školenými asistenty povzbuzováni k uvedení své národnosti do sčítacího formuláře. K této národnostní menšině se přihlásilo o 6,5 tisíce lidí méně, než při sčítání lidu v roce 2001, odhadovaný počet občanů romského etnika v České republice je asi 250 tisíc obyvatel.
Státní občanství obyvatel a cizinci
Mapa národností cizinců v Česku (2011) Podle výsledků sčítání lidu v roce 2011 trvale žilo v České republice 9 569 568 státních občanů České republiky (94,9 % obyvatelstva ČR) a 541 664 cizinců (5,1 %). +more Největší skupinu tvořilo 117 810 státních občanů Ukrajiny (26,2 % cizinců), 84 380 občanů Slovenska (18,8 % cizinců), 53 110 občanů Vietnamu (11,8 % cizinců) a 36 055 občanů Ruska (8,0 % cizinců). Jsou zde také velké územní rozdíly, nejvíce cizinců absolutně i relativně žije v Praze, kde 205 207 cizinců tvoří 16,1 % obyvatelstva, nejméně pak ve Kraji Vysočina (9 871, 1,9 % obyvatelstva) a Zlínském kraji (10 327, 1,7 % obyvatelstva).
Podle údajů Ministerstva vnitra žije k 30. 11. +more 2011 v Česku legálně 406 211 cizinců ze 181 států - nejvíce jsou zastoupeni státní občané Ukrajiny (106 040 osob), Slovenska (80 967), Vietnamu (55 585 osob), Ruska (27 320 osob), Polska (19 048 osob) a Německa (15 702 osob). V roce 2010 státní občanství České republiky nabylo 1 495 cizinců, když největší část tvořili státní občané Slovenska (38 %) a Ukrajiny (26 %). Dlouhodobě počet nabytých občanství ročně klesá.
Za rok 2007 do České republiky imigrovalo rekordních 104,4 tisíce osob (o 36 tisíc více než v roce 2006). Roční přírůstek obyvatel registrovanou zahraniční migrací činil 35-36 tisíc v letech 2005-2006, 83,9 tisíce v roce 2007 a 71,8 tisíce osob v roce 2008. +more V roce 2010 to však bylo už jen 15,6 tisíce osob. Výrazný pokles přílivu cizinců byly způsoben hospodářskou krizí, ale i složitým byrokratickým systémem při udělování povolení k pobytu v ČR, který se od ledna 2011 ještě zpřísnil (zahraniční podnikatelé musí prokázat, že mají na 2 roky zajištěn příjem, musí předkládat potvrzení o průměrném měsíčním příjmu minimálně za posledního půl roku).
Vietnamci u nás žijí nejdéle (průměrně 8 let), lidé z bývalé Jugoslávie jen o rok méně. Většinou jsou to lidé se středním odborným vzděláním (51 %). +more Nejvíce vysokoškolsky vzdělaných do naší země přichází z Ruska (27 % imigrantů). Nejvíce z výdělku posílají domů Ukrajinci (17 % příjmu).
Počet cizinců v Česku
Státy EU (2022) Celkem 226 426; nad 500 osob: * 117 265 * 19 724 * 17 884 * 17 673 * 14 032 * 10 517 * 5 994 * 4 122 * 3 272 * 2 398 * 2 378 * 2 084 * 1 910 * 1 064 * 957 * 821 * 809 * 764 * 764 * 566
Státy mimo EU (2022) Celkem 873 851; nad 1000 osob: * 630 571 * 66 238 * 41 655 * 11 709 * 9 079 * 7 995 * 7 886 * 7 798 * 7 762 * 7 675 * 7 101 * 6 020 * 4 827 * 4 411 * 3 015 * 2 685 * 2 556 * 2 367 * 2 130 * 1 912 * 1 724 * 1 669 * 1 571 * 1 547 * 1 496 * 1 424 * 1 395 * 1 291 * 1 248 * 1 240 * 1 209 * 1 206 * 1 176 * 1 163 * 1 136 * 1 066
Cizinci narození v Česku
align = right | Počty cizinců narozených v roce 2014 |
---|---|
996 | |
846 | |
530 | |
202 | |
60 |
Migrace a naturalizace
Dle statistik EU z roku 2015, stávající procento cizinců žijících v Česku oproti počtu obyvatel je podobné průměru EU, srovnatelné s Finskem, Nizozemskem, Portugalskem či Slovinskem. Počet nově příchozích imigrantů v poměru k počtu obyvatel je však v Česku třetí nejnižší ze všech zemí EU, a také počet cizinců, kterým je ročně v Česku uděleno občanství (naturalizace), oproti počtu obyvatel je třetí nejnižší ze všech zemí v EU.
Náboženské složení
Podíl věřících obyvatel v okresech od roku 1991 +more_-_Bohemia,_Moravia_and_Silesia_I. png|náhled|upright'>Krajské a zemské hranice: ze srovnání map vyplývá, že Morava je výrazně více nábožensky založená než Čechy. .
Česká republika je zemí s nízkým množstvím lidí deklarujících příslušnost k nějaké církvi či náboženské společnosti a v rámci Evropy má po Estonsku, Nizozemsku a Bělorusku 4. nejnižší podíl občanů hlásících se k nějakému náboženství. +more V období let 1991-2001 klesl počet věřících o více než 1,2 milionu osob na 3 288 088 deklarovaných věřících (tj. 32,14 % obyvatel). Dominantní postavení zde má římskokatolická církev, k níž se při sčítání lidu v roce 2001 přihlásilo 2 740 780 (tj. 26,8 %) obyvatel. Výrazně vyšší podíl 'věřících' můžeme nalézt v okresech a krajích na Moravě, v Jihočeském kraji, území kraje Vysočina (více než z poloviny leží na Moravě) a bývalého Východočeského kraje. V žádném kraji ČR netvoří 'věřící' nadpoloviční většinu místních obyvatel.
Při Sčítání lidu 2011 celkový počet věřících opět poklesl na celkem 2 175 087. (20,6 % obyvatel, 37,6 % odpovídajících) Naproti tomu 3 612 804 obyvatel České republiky uvedlo, že jsou „bez náboženské víry“ (34,2 % obyvatel země, 62,4 % odpovídajících), což je také pokles. +more Počet obyvatel hlásících se k Římskokatolické církvi poklesl na 1 083 899 (+ 71 138 se přihlásilo obecně ke „katolické víře“) (10,9 % obyvatel). Druhou největší církví je Českobratrská církev evangelická, k níž se přihlásilo 51 936 občanů. Dále Církev československá husitská, 39 tisíc členů (0,37 %). Vyšší podíl věřících má ještě Pravoslavná církev, která má celkem 27 tisíc členů, příznivci jediismu s 15 tisíci, Svědkové Jehovovi s 13 tisíci, Církev bratrská, respektive Křesťanská společenství, obě s 10 tisíci věřícími. 707 649 lidí se označilo za věřící bez příslušnosti k nějaké církvi. Počet obyvatel Česka hlásících se k judaismu je asi 1 500 obyvatel, k islámu se hlásí téměř 3 500 lidí. K různým odvětvím buddhismu se hlásí přes 6 100 osob. K ateismu se hlásí 1 075 osob, pohanství deklaruje 863 osob. Ačkoliv většina náboženských skupin v Česku zaznamenala sestupnou tendenci, přesto se některým menším náboženstvím v České republice, jako je Církev bratrská, Pravoslavná církev, Apoštolská církev, Křesťanská společenství, Jediismus počty obyvatel hlásících se při sčítání lidu oproti roku 2001 zvýšily. 4 774 323 obyvatel (45,2 % populace) ovšem odmítlo na otázku o náboženské víře vůbec odpovědět. Novinkou sčítání lidu 2011 bylo mimo 707 tisíc obyvatel nehlásících se k církvi, ale hlásících se k víře, též pokles počtu obyvatel bez vyznání. Struktura religiozity české společnosti i podíl věřících v jednotlivých církvích se výrazně nemění. Například zástupce římskokatolické církve v ČBK se zamýšlí, proč výsledky sčítání lidu neodpovídají jimi údajně pozorované realitě, která je přinejmenším stabilní, a uvádí úvahu: '„Oproti sčítání v roce 2001, kdy se nevyjádřilo jen 10 % respondentů, tentokrát se nevyjádřila polovina národa, a pokud by byla tato „neodpovídající“ polovina strukturovaná podobně, jako ona odpovídající, zjistili bychom, že k dramatickým změnám v religiozitě pravděpodobně nedošlo. “' (více o římskokatolické církvi též v článku Sčítání účastníků katolických bohoslužeb v Česku a Věřící v ŘKC). Religionista Ivan Štampach v reakci na uveřejněné předběžné výsledky sčítání lidu 2011 uvádí „Počet věřících neubývá. Ubývá lidí, kteří se identifikují s velkými církevními institucemi svázanými s ekonomickou a politickou mocí. Individuální víra a malé, atypické a alternativní skupiny stále rostou. Pokles církevní příslušnosti mezi českou populací probíhá zhruba stejným tempem od začátku padesátých let minulého století bez ohledu na režimy. V posledním desetiletí odchod lidí od církví mírně akceleroval. Jde podle mého přesvědčení o zásadní civilizační změnu. Nikoli o nahodilou fluktuaci. “.
Reference
Literatura
Související články
Vysídlení Němců z Československa * Seznam krajů v Česku podle plodnosti * Obyvatelstvo Československa
Externí odkazy
[url=https://www.czso.cz/csu/stoletistatistiky/pocet-zemrelych-obyvatel-ceske-republiky]Počet zemřelých Česka podle let na stránkách ČSÚ[/url]