Valašsko

Technology

12 hours ago

Author

Valašsko je tradiční region v nejvýchodnější části Moravy, u hranic se Slovenskem. Rozprostírá se v hornaté a lesnaté oblasti na povodí Dřevnice, Vláry a horní Bečvy, na území okresu Vsetín, značné části okresu Zlín a případně (v závislosti na vymezení) i přilehlých částech okresů Kroměříž, Nový Jičín a Frýdek-Místek. Východní částí se překrývá s CHKO Beskydy, ačkoliv samotné Moravskoslezské Beskydy tvoří spíše severní hranici Valašska a jádrem valašského území je Hostýnsko-vsetínská hornatina a severní část Vizovické vrchoviny. Území zahrnované do Valašska zaujímá plochu zhruba 2000 km² a přibližně 250 tisíc obyvatel (velmi záleží na míře začlenění Zlína).

Jde o svébytný národopisný a kulturní region, sousedící na jihozápadě se Slováckem, na západě s Hanou a na severu s Lašskem. Na Slovensku na něj navazuje na jihovýchodě Pováží a na východě Kysuce. +more V Rožnově pod Radhoštěm se nachází skanzen Valašské muzeum v přírodě, v němž byly soustředěny předměty regionální valašské lidové kultury a řemesel, včetně zachovaných domů ze zdejších měst a vesnic. Nejlidnatějšími městy Valašska jsou Zlín (na okraji), Vsetín a Valašské Meziříčí, další důležitá střediska jsou Rožnov, Vizovice nebo Valašské Klobouky.

+more images (7)

Název a původ

Pojmenování Valach je slovanskými jazyky přejaté slovo Walhs původně germánského původu, používané starověkými Góty pro pojmenování Keltů, romanizovaných Keltů a románskými jazyky mluvících národů. Téhož původu je zastaralý výraz „Vlach“ = Ital.

Název mohl mít více kořenů. V germánském označení pro Římany a později v německém prostředí označuje obyvatele mluvící románskými jazyky i prostě skupinu lidí mluvící nesrozumitelným jazykem i skupinu lidí, která se živí specifickou činností - pastevectvím a chovem ovcí. +more Pravděpodobně se jednalo o románskou jazykovou skupinu původem z oblasti dnešního Rumunska, která byla ve středověku slovanizována, ale zachovala si své zvyky a povolání pastýřů.

Byli takto pojmenováni i romanizovaní Romové, zejména ti, kteří několik století žili jako otroci na rumunském Valašsku a kteří si plně nebo částečně přivlastnili rumunský jazyk a kteří po osvobození v roce 1856 zemi opustili. Časté romské příjmení Oláh je maďarský ekvivalent slovanského Valach „Rumun“.

V českých zemích ve středověku a novověku, bylo slovo valach používáno, jako označení pro pastevce.

Teorie o tzv. valašské kolonizaci

Vídeňský filolog Franz Miklosch došel v 70. letech 19. +more století k závěru, že některá slova v nářečích východní Moravy mají původ v rumunštině. Na základě tohoto svého zjištění vypracoval teorii o tzv. valašské kolonizaci. Ta měla probíhat teprve od 14. do 17. století. Valašské pastýřské kmeny měly dle ní migrovat z oblasti dnešního jižního Rumunska (původní Valašsko) podél karpatského oblouku směrem na západ.

Na své migrační cestě měli Valaši postupně ztratili svůj původní jazyk, s výjimkou některých slov (bača, brynza, geleta, strunga, pajta, šafel, urda, kumhár, ogar apod.), která používají ve svém nářečí, ale zároveň si měly zachovat hodně ze své kultury (zejména folklór, hudbu a kroje) a hospodářské zvyky, zejména chov ovcí.

Slabinou celé teorie bylo, že Miklosch jí založil na poměrně malém vzorku slov a většina badatelů přejímala teorii především pod vlivem jeho autority. Poté co byl proveden D. +more Krandžalovem kritický rozbor slov z moravského Valašska, kterým byl přičítán rumunský původ, ukázalo se že z přibližně 1000 takovýchto slov, bylo pouze 24 rumunského původu, nebo zprostředkování. Ta byla navíc společná všem slovanským jazykům v Karpatech (slovenštině, polštině a ukrajinštině). Naopak se ukázalo, že některá "valašská slova" nejsou rumunského, ale slovanského původů, a ze slovanských území byla přenášena do etnicky rumunských oblastí.

V současnosti je proto tato teorie považována za překonanou. Slovo Valach bylo mnohem pravděpodobněji na obyvatele východní Moravy přeneseno jako obecné označení pastevců, horalů, nikoli jako označení etnické.

Dějiny

+more7'>Zálesák od Vsetína a Brumova, 1786 Východ Moravy má oproti jiným jejím oblastem specifickou historii. Tradičně bylo toto neúrodné periferní území jen řídce osídleno. Ve 13. století došlo k osídlování dolin, tehdy se na kolonizaci podíleli především mnišské řády.

+more8|Dřevěná_plastika_Valacha_na_Soláň'>Soláni Pojem Valašsko se vžil pozvolna a s časovým odstupem. K jeho rozšíření přispěla také třicetiletá válka a valašské povstání. Již koncem roku 1620 se Valaši vzbouřili proti Habsburkům. Valašské povstání trvalo s přestávkami až do roku 1644, kdy bylo krvavě potlačeno, definitivně po bitvě u Vsetína. Ve Vsetíně bylo 15. února 1644 popraveno na 200 Valachů a další byli popraveni v Brně. V souvislosti s událostmi té doby se více vžil pojem Valašsko. V terminologii vrchnosti slovo Valach znamenalo totéž co rebel či nespokojený živel.

Dne 6. října 1663 zahynulo dvě stě Valachů při obraně Hrozenkovského průsmyku proti mnohonásobné přesile osmanských Turků a jejich krymskotatarských spojenců, kteří následně vpadli na jižní Valašsko, zpustošili území až po Uherský Brod a odvlekli tisíce lidí do otroctví.

Neklidným obdobím bylo i 18. +more století, kdy se lid bouřil proti náboženskému a sociálnímu útlaku. Na Valašsku přežívala tajně evangelická víra. Náboženský útlak částečně odstranil toleranční patent, který vydal císař Josef II. v roce 1781.

Koncem 19. +more století byla na území Valašska z různých směrů přivedena železnice, roku 1885 do Vsetína (1908 protažena do Velkých Karlovic), 1899 do Vizovic a na jihu roku 1888 Vlárská dráha přes Bylnici. Valašské Meziříčí se stalo významným železničním uzlem.

Vznikem Československa se snížila odlehlost a zaostalost Valašska, které se ocitlo uprostřed nového státu. Ve Zlíně, původně nevýznamném městečku na okraji valašského regionu, probíhal od 20. +more let stavební a průmyslový rozmach založený na prosperitě a velkorysých plánech firmy Baťa. Byly propojeny železniční tratě v severní a jižní části Valašska (trať Hranice - Púchov, trať Horní Lideč - Bylnice), což zlepšilo jeho dopravní dostupnost a obslužnost. Významným rozvojovým počinem bylo také založení zbrojovky ve Vsetíně roku 1937.

V době druhé světové války na Valašsku působili partyzáni. Němečtí nacisté tehdy vypálili několik osad a vyvraždili tamní obyvatele. +more Nejznámější z těchto osad jsou Prlov a Ploština.

Po válce proběhla další industrializace a valašská města získala výrazněji průmyslový a sídlištní charakter.

Mapování dějin Valašska a života jeho lidu se od roku 1925 věnuje Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Toto živé muzeum pořádá každý rok i mnoho nejrůznějších akcí inspirovaných folklorem, lidovými zvyky a tradičními řemesly. +more Současně organizuje výstavy a tematické vzdělávací pořady.

Cíl propagovat Valašsko jako svébytný a atraktivní turistický region měl také roku 1997 recesisticko-komerční projekt „Valašské království“, jehož tváří byl populární herec a komik Bolek Polívka (rodák z Vizovic). V rámci tohoto projektu byly vedle pokusu o konkrétní geografické vymezení Valašska také navrženy valašský znak a vlajka.

První mapa Valašského království (1997)

Important

Území Valašska

+more8'>Pohled na část obce Střelná a typickou valašskou krajinu Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm Valašského Meziříčí Územní rozsah není možné vymezit jednoznačně, kromě (jiho)východní hranice, která je dána státní hranicí se Slovenskem. Navíc existují různá hlediska, podle nichž se region vymezuje - typ krajiny, bývalý způsob života, kroje, nářečí. Dříve hrálo hlavní roli hospodářství. Valašsko bylo tam, kde se provozovalo karpatské salašnictví. Později, kdy salašnictví upadalo, se region vymezoval podle kroje a nářečí. Dnes hraje hlavní roli identita obyvatel - Valašsko je tam, kde se lidé považují za Valachy.

Dále se Valašsko rozděluje na jádro regionu, okraj a přechodné oblasti. Za jádro je obvykle považováno Horní Vsacko, Vsetínsko, Rožnovsko a oblasti kolem Valašského Meziříčí na severu, Lukovsko na jihozápadě, Vizovsko a Valašské Klobouky na jihu. +more Na okraji leží např. Vizovice, Slavičín. Přechodné oblasti jsou: Podřevnicko (oblast kolem Zlína) - přechod mezi Slováckem, Hanou a Valašskem, avšak s převažujícím valašským vlivem, obvykle se řadí k Valašsku; dále Luhačovské Zálesí mezi Slováckem a Valašskem (bývá střídavě řazeno k oběma regionům), Hostýnské Záhoří na západě na hranicích s Hanou a severní úpatí Beskyd na pomezí Valašska a Lašska, resp. Kravařska.

Národnostní složení

Ve Valašsku se nacházelo k 1. březnu 2001 celkem 385 627 obyvatel. +more Z nich 88,83 % bylo národnosti české, 7,35 % národnosti moravské, 0,03 % národnosti slezské a 1,37 % národnosti slovenské a další. Na Valašsku byl v součtu občanů české a moravské národnosti, 96,18 %, podíl větší než součet občanů české a moravské národnosti v celé republice.

Kroj

Ženský moravský valašský kroj.

Ženský

rukávce (plátěná košilka se širokými rukávy) * kordulka, frydka (soukenná vestička zdobená sametkou, knoflíčky, vyšíváním, ...) * rubáč, sudnička, košulka (spodní plátěná košilka s ramínky) * spodnica (spodní nařasená sukně) * zadní sukně, kasanka, kasaňka, šorec (zástěra vázaná odzadu dopředu) * fěrtoch (zástěra vázaná odpředu dozadu) * jupka (kabátek nošený ve všední dny) * kanafaska (nařasená sukně s lněnou osnovou a bavlněným útkem) * čepec (pokrývka hlavy vdaných žen) * kopyce, kopaca, kopýtka (pletené vlněné ponožky) * vlňák * vyvazovačka (bílý sváteční šátek) * punčochy (bílé, sváteční) * soukenný kabátek (kabátek nošený ve svátek) * šátek * obuv (krpce, soukenné papuče, vysoké černé šněrovací boty) * kožuch, kožůšek, šuba, mentýk (kožich)

Úprava vlasů

Svobodné dívky nosily cop s pěšinkou uprostřed zapletený stužkou. Vdané ženy si dva copy omotaly kolem hlavy a nasadily na ně čepec.

Mužský

košile, košula * brunclek, vesta, frydka (soukenná vesta zdobená knoflíky a šňůrováním) * gatě, kalhoty, nohavice * kopyce, kopyca (bílé soukenné ponožky červeně lemované) * župica (sváteční soukenný kabát sahající po kolena) * halena, huňa (všední kabát ze sukna přírodní barvy) * kožuch (kožich) * kotula (spona na sepnutí výstřihu košile) * obuv (krpce, soukenné papuče, vysoké šněrovací boty) * opasek

Nářečí

Valašské nářečí je nářeční podskupina, která patří do východomoravské nářeční skupiny. Objevují se v něm některá specifická slova spojená se salašnictvím (např. +more ogar - chlapec, brynza - ovčí, solí konzervovaný sýr, košár - ohrada pro dobytek a specifické pojmy spojené se salašnictvím, např. pajta - otevřený přístřešek pro ukrytí stáda před letním deštěm, kumhár - závěs pro kotlík nad ohništěm v kolibě, geleta - nádoba pro nadojené mléko jednouchá, šafel - dřevěná nádoba pro vodu, větší a dvouuchá, urda - syrovátka, strunga - dřevěná ohrádka pro klidné dojení ovce atd. ).

Hlavní znaky

místo dvojhlásky -ou se zachovalo staročeské -ú (múka, lúka, nejsú) * místo slabiky -šť slabika -šč (ščika, ščestí) * u sloves rozkazovacího způsobu koncovka -aj místo -ej (dívaj sa, hledajte) * vztažné zájmeno sa * ve 3. pádě rodu mužského čísla množného koncovka -om (chlapom, lesom) * v 6. +more pádě rodu mužského čísla množného koncovka -och (chlapoch, lesoch).

Slovní zásoba

ogar, ogara, synek, syneček - syn, chlapec * cérka, cérča, cérečka, cereňa, děvča, děvčica, cérčisko - dcera, dívka * roba - žena, manželka * drúbja, děcko - dítě * hafery - borůvky * včil - teď * zlavec - polštář * hen - tam * štús - hráň dřeva * podarebně - zbytečně * tož - tak, takže * na potvoru - naschvál * zemňák - brambora * lecico, bársco - cokoliv * lecigdo, bársgdo - kdokoliv * stříň - svrchní vrstva zmrzlého sněhu * cap - kozel * jahňa - jehně * krkoš, krkoška - větev * šrubky - šrouby

Přísloví

Aj to najmenší kuřácko má drápky k sobě. * Baranovi nemajú být rohy těžké. +more * Co máš zesť dnes, zes zutra, co máš udělať zutra, udělaj dnes. * Gdo si zmýšlá v jídle, roků sa nedožije. * Každý oře jak može a vláčí jak stačí. * Do nabitej flinty nefúkaj.

Osobnosti

+more8'>Prezentace Valašska na veletrhu Regiontour 2010 Karlových VarechV abecedním pořadí:atentátu na Heydricha * Antonín Bajaja, spisovatel * Ladislav Baletka, historik * Eliška Balzerová, herečka * Lojza Baránek, malíř * Milan Baroš, fotbalista * Tomáš Baťa, podnikatel * Tomáš Berdych, tenista * Jan Bezděk, zpěvák * Radoslav Brzobohatý, herec * Rudolf Danajovič, choreograf * Arnošt Dadák, podnikatel * Jiří Demel, vlastivědec * Eduard Domluvil, kněz a spisovatel * Robin Ferro, herec * Alois Hába, skladatel * Karel Hofman, malíř * Markéta Irglová, hudebnice * Metoděj Jahn, spisovatel * Bohumír Jaroněk, výtvarník *Vojtěch Jasný, režisér * Záviš Kalandra, historik a novinář * Jan Karafiát, kněz a spisovatel * Čeněk Kramoliš, spisovatel * Milan Kremel, jezdec motokrosu * Jaroslav Křička, hudebník * Jiří Křižan, spisovatel a scenárista * Jiří Křenek, spisovatel * Jiří Křenek, portáš * Arnošt Kubeša, etnograf * Amálie Kutinová, spisovatelka * Cyril Mach, pedagog a odbojář * Jiří Meitner, výtvarník * František Palacký, historik a národní buditel * Albín Polášek, sochař * Jan Nepomuk Polášek, skladatel * Bolek Polívka, herec * Jiří Raška, lyžař * Jan Rokyta, herec a hudebník * Jan Rous, kronikář * František Segrado, zpěvák * Augustin Skýpala, básník * Josef Sousedík, konstruktér * Jaroslav Štika, etnograf * Jarmila Šuláková, lidová zpěvačka * Mirek Topolánek, politik * Mojmír Trávníček, spisovatel * Štěpán Trochta, kardinál * Jan Ullrich, jazykovědec * Josef Váňa, žokej * Ludvík Vaculík, spisovatel a publicista * Josef Valčík, odbojář * Bartoš Vlček, básník a překladatel * Vilma Volková, spisovatelka * Emil Zátopek, atlet.

Odkazy

Reference

Literatura

Baletka, Ladislav: Růžďka, pohled do historie obce na Valašsku, Vsetín 1998 * Baletka, Ladislav - Zapletal, Ladislav: Okres Vsetín, Ostrava 1987 * Burian, Ilja - Burian, Bohuslav: Dějiny protestantismu na Vsetínsku, Vsetín 1993, * Dostál, František: Valašská povstání za třicetileté války, Praha 1956 * Janoška, Martin: Valašsko očima geologa, Olomouc 2000, * kolektiv autorů: Okres Vsetín, Brno, Vsetín, 2002, * kolektiv autorů: Přírodou a historií Valašskomeziříčska po naučných stezkách, Valašské Meziříčí 2007, * kolektiv autorů: [url=https://web. archive. +moreorg/web/20120921163942/http://www. divadloschod. cz/val. atheny/. id=osobnosti]Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska[/url], Valašské Meziříčí, 2000, * Pavelka Jan, Trezner Jiří (eds. ): Příroda Valašska, Vsetín 2001, * Winnifruth,T. J. : Badlands-Borderland: A History of Southern Albania/Northern Epirus, 2003, page 44, "Romanized Illyrians, the ancestors of the modern Vlachs",.

Související články

Cimbálová muzika Slanina

Externí odkazy

[url=http://vbeskydech. cz/]VBeskydech. +morecz Informace o Valašsku a Beskydech[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20110718172347/http://www. folklorweb. cz/regiony/valassko. php]www. FolklorWeb. cz - Valašsko[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20110722005555/http://www. valassko. info/index. php. clanek=cimbalovky]www. Valassko. info - Cimbálové muziky a folklorní soubory[/url] * [url=http://www. valassky. cz/]www. valassky. cz Valašsko-český a česko-valašský slovník online[/url] * [url=http://www. eknihovna. maxzone. eu/moravske_valassko. html]Matouš Václavek: Moravské Valašsko[/url] online v knihovně Bohemian Library.

Kategorie:Morava Kategorie:Etnografické regiony Česka Kategorie:Geografie okresu Vsetín Kategorie:Geografie okresu Zlín