Array ( [0] => 15487091 [id] => 15487091 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Antisemitismus [uri] => Antisemitismus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Judenstern JMW.jpg|náhled|vpravo|Žlutá [[Davidova hvězda]], kterou museli židé nosit na oděvu v době [[Druhá světová válka|druhé světové války]], aby tak byli na první pohled odlišitelní od ostatního obyvatelstva.]] [1] => [2] => '''Antisemitismus''' je nepřátelství nebo [[Předsudek|předpojatost]] vůči [[Židé|židům]] jako představitelům židovského náboženství [[Judaismus|judaismu]], [[Etnikum|etnické skupině]] nebo [[Lidská rasa|rase]]. Přestože samotné slovo antisemitismus odkazuje ke všem [[Semité|semitským národům]], je tento termín používán většinově pro označení nepřátelství vůči [[Židé|židům]]. Jde o formu [[xenofobie]], která může mít různé formy, od osobní nenávisti až k institucionalizované násilné [[Perzekuce|perzekuci]]. Krajním příkladem antisemitismu je otevřeně nepřátelská [[Nacismus|nacistická]] [[ideologie]] [[Adolf Hitler|Adolfa Hitlera]], která vedla ke [[Holokaust|genocidě evropských židů]]. [3] => [4] => V rámci [[Judaismus|judaismu]] existuje názor, že antisemitismus je prostředek, skrze něhož samotný Bůh dává [[Židé|Židům]] najevo, že se jako národ svým životem natolik vzdálili ideálům [[Tóra|Tóry]], že ztrácejí svůj [[raison d'être]].{{Citace elektronického periodika |titul=Časopis Šavua tov 61/5768, str. 1 |url=http://www.olam.cz/aktuality/sidry/5768/semot/semot.pdf |datum přístupu=2013-12-18 |url archivu=https://web.archive.org/web/20131219021521/http://www.olam.cz/aktuality/sidry/5768/semot/semot.pdf }} Jinými slovy podle tohoto názoru chce Bůh židovský národ skrze projevy antisemitismu obrátit směrem k cíli, pro nějž byl stvořen. Toto stanovisko v podstatě zastávala i tak význačná [[Halacha|halachická]] autorita, jakou byl izraelský vrchní [[rabín]] [[Ovadja Josef]]. [5] => [6] => == Formy antisemitismu == [7] => [[Soubor:Antisemitische Ausschreitungen Wien.jpg|náhled|Židé jsou přinuceni drhnout chodníky před zraky přihlížejících ve [[Vídeň|Vídni]] v roce 1938]] [8] => * '''Náboženský antisemitismus''' (někdy též '''[[antijudaismus]]'''): Až do začátku [[19. století]] měl antijudaismus hlavně náboženský základ, pocházející z rozporů mezi [[křesťanství]]m a judaismem, nebo [[islám]]em a judaismem, jenž byl ovlivněn [[Gnóze|gnózí]] pozdní [[Antika|antiky]].{{Citace monografie|jméno=Gerschom|příjmení=Scholem|odkaz na autora=Geršom Scholem|titul=Mesiášská idea v judaismu a další eseje o židovské spiritualitě|místo=Praha|rok=2017|vydavatel=Malvern|isbn=978-80-7530-064-5|stránky=114}} Protože judaismus byl největším menšinovým náboženstvím v křesťanské [[Evropa|Evropě]] a většině [[Islámský svět|islámského světa]], byli židé často hlavním cílem nábožensky motivovaného násilí a persekuce ze strany křesťanských a v menší míře i islámských vládců. Tato forma odporu je namířena na náboženství jako takové, takže obecně nezahrnuje ty, kteří mají židovský původ, ale přestoupili k jinému náboženství, ačkoliv byly i výjimky, jako např. španělští ''Conversos''. Právě v náboženském antijudaismu měly původ [[středověk]]é zákony zakazující vyznávání židovských náboženství, které měly za následek vyhánění židů z mnoha evropských zemí. [9] => * '''[[Rasismus|Rasový]] antisemitismus''': Tato forma má původ v prvotních velmi rozšířených, ale nesprávně pochopených myšlenkách o vývoji ras, které se začaly objevovat v období [[osvícenství]]. Od konce 19. století až do současnosti se jedná o nejrozšířenější formu antisemitismu. Rasový antisemitismus nahradil nenávist k judaistickému náboženství přesvědčením, že samotní židé jsou bez ohledu na náboženské vyznání rasově oddělenou skupinou a jako takoví jsou nižší rasou hodnou pohrdání. S nástupem rasového antisemitismu se začaly objevovat také populární [[konspirační teorie]], ve kterých jsou vylíčeny údajné židovské plány na ovládnutí světa. [10] => * '''Nový antisemitismus''': Podle názoru mnoha analytiků a židovských skupin se na konci [[20. století]] objevila odlišná forma antisemitismu, spojovaná s extrémní [[Levice|levicovou]], [[Pravice|pravicovou]] a [[Islamismus|islamistickou]] politikou, která přebírá vyjadřovací prostředky a koncepci [[Antisionismus|antisionismu]]. Projevem nového antisemitismu je démonizace, vytváření dvojích standardů či zpochybňování existence Státu [[Izrael]]. O tom, zda se skutečně jedná o novou samostatnou formu antisemitismu, nebo jen o nové projevy staré nenávisti, se však vedou spory. [11] => [12] => == Původ a užití == [13] => [[Soubor:Bookcover-1880-Marr-German uber Juden.jpg|vlevo|náhled|Titulní strana knihy ''Cesta k vítězství germánství nad židovstvím'' od Wilhelma Marra, vydání z roku 1880.]] [14] => Slovo ''antisemitský'' ({{Vjazyce|de}} ''antisemitisch'') pravděpodobně poprvé použil v roce [[1860]] židovský učenec [[Morava|moravského]] původu [[Moritz Steinschneider]] ve slovním spojení „antisemitské předsudky“ ({{Vjazyce|de}} „antisemitische Vorurteile“). Steinschneider tak charakterizoval myšlenky [[Ernest Renan|Ernesta Renana]] o nadřazenosti [[Árjové|árijské]] rasy nad semitskou. V 19. století byly domněle vědecké teorie týkající se ras, civilizací a [[pokroku]] v Evropě velmi rozšířené. Velkým zastáncem této formy rasismu byl [[Prusko|pruský]] [[Nacionalismus|nacionalistický]] historik [[Heinrich von Treitschke]]. Na rozdíl od Renana a dalších autorů bylo v jeho spisech slovo ''semitský'' v podstatě [[Synonymum|synonymem]] slova ''židovský''. [15] => [16] => Německý [[politická agitace|politický agitátor]] [[Wilhelm Marr]] použil slovo ''Antisemitismus'' v roce [[1879]] ve své knize ''Cesta k vítězství germánství nad židovstvím'' (''Der Weg zum Siege des Germanentums über das Judentum'') ve významu „nenávist vůči židům“. Tato nenávist popsaná novým slovem se tak jevila jako vědecky podložená, racionální. Marrova kniha se stala velmi populární a Marr ve stejném roce založil ''Antisemitskou ligu'' (''Antisemiten-Liga''), první německou organizaci, která se otevřeně angažovala v boji proti údajné hrozbě Německu ze strany židů a prosazovala jejich násilný odsun ze země. [17] => [18] => V tisku se slovo antisemitismus ve větším nákladu poprvé objevilo v roce [[1881]], kdy Marr uveřejnil brožuru ''Zwanglose Antisemitische Hefte'' a [[Wilhelm Scherer]] použil slovo ''Antisemiten'' v lednovém vydání [[Neue Freie Presse]]. Další podobné slovo – [[Filosemitismus|semitismus]] se objevilo kolem roku [[1885]]. V této souvislosti se také Němci pokoušeli pro označení židů nebo židovské národnosti prosadit označení ''Palestinci'', aby došlo k oddělení od [[Judaismus|judaistického náboženství]]. [19] => [20] => V angličtině se antisemitismus píše většinou s pomlčkou: ''Anti-Semitism''. Ačkoliv to naznačuje předpona ''anti'', nejsou slova ''semitský'' a ''anti-semitský'' opačná ([[Antonymum|antonyma]]). Aby se předešlo nedorozuměním, mnoho vědců z oboru (např. [[Emil Fackenheim]] z [[Hebrejská univerzita v Jeruzalémě|Hebrejské univerzity]]) doporučuje užívat tvar bez pomlčky, tedy ''antisemitism''. Jiní, mezi něž patří např. [[Yehuda Bauer]], zastávají názor, že slovo, a to zvláště psané s pomlčkou, je nesmysl, protože neexistuje žádný ''semitismus'', vůči kterému by bylo opačné.Yehuda Bauer. ''Historie holocaustu'', Franklin Watts, 1982, p. 52. {{ISBN|0-531-05641-4}} (anglicky) [21] => [22] => Slovo ''antisemitismus'' se používá k popisu historické předpojatosti vůči samotným židům. I když [[Etymologie|etymologicky]] znamená „odpor k Semitům“, tradičně neoznačuje odpor ke všem lidem mluvícím semitskými jazyky.[[Bernard Lewis]]. [http://middleeastinfo.org/library/lewis_antisemitism.html „Semité a anti-semité“] {{Wayback|url=http://middleeastinfo.org/library/lewis_antisemitism.html |date=20110514133732 }}, ''Islámská historie: Myšlenky, lidé a události na Středním východě'', The Library Press, 1973. (anglicky) V posledních desetiletích se však také objevují názory, že by význam termínu měl být rozšířen, aby zahrnoval i odpor vůči Arabům ([[antiarabismus]]), vzhledem k tzv. „arabskému antisemitismu“, tedy odporu Arabů, kteří jsou také semité, vůči židům. Argumenty pro takovéto rozšíření vycházejí z tvrzení, že pokud [[Semitské jazyky|semitská jazyková skupina]] zahrnuje [[Arabština|arabštinu]], hebrejštinu a [[Aramejština|aramejštinu]] a historické označení ''Semita'' se vztahuje na všechny předpokládané potomky [[Bible|biblického]] [[Šém (biblická postava)|Šéma]], antisemitismus by měl být obsahově podobný. Odpůrci včetně [[Palestinská islámská organizace|Palestinské islámské organizace]] naopak uvádějí, že Arabové už z definice nemohou být antisemitští a rozšířený význam slova není obecně přijímán. [23] => [24] => === Vymezení pojmu === [25] => Ačkoliv obecně se antisemitismus popisuje prostě jako nepřátelství nebo předpojatost vůči židům, existují i jiné definice, jejichž autory jsou uznávané autority. Jednou z nich je definice badatelky zabývající se holocaustem [[Helen Feinová|Helen Feinové]], profesorky na [[City University of New York]], která definuje antisemitismus takto: ''„Trvalá skrytá struktura nepřátelských názorů vůči židům jako skupině, projevující se u jedinců jako osobní postoj, v kultuře jako [[Mýtus|mýty]], [[ideologie]], [[folklór]] a výtvarné projevy a v chování jako sociální nebo právní diskriminace, politická mobilizace proti židům a kolektivní či státní násilí, jehož výsledkem nebo záměrem je zachování odstupu, vyhnání, nebo zničení židů jako takových“''. Profesor Dietz Bering z univerzity v německém [[Kolín nad Rýnem|Kolíně nad Rýnem]] dále rozšířil definici o popis antisemitských názorových struktur: ''„Pro antisemity jsou židé zcela a úplně špatní od přírody, což znamená, že jejich špatné povahové rysy se nedají napravit. Vzhledem k této jejich špatné povaze platí: (1) Na židy je nutno pohlížet nikoliv jako na jednotlivce, ale jako na skupinu. (2) Židé pro okolní společnost nezbytně zůstávají cizinci. (3) Židé svým 'hostitelským společnostem', případně celému světu přinášejí neštěstí, což dělají tajně, takže se antisemité cítí být povinováni k odhalování spikleneckého špatného židovského charakteru.“'' [26] => [27] => Různé mezinárodní a vládní instituce se už mnohokrát pokoušely antisemitismus formálně definovat. Ministerstvo zahraničí USA ve své ''Zprávě o globálním antisemitismu'' z roku 2005 uvádí: ''„nenávist vůči židům – jednotlivě nebo jako ke skupině – která se může vztahovat k židovskému náboženství a/nebo příslušnosti k etnické skupině“''.[http://www.state.gov/g/drl/rls/40258.htm „Zpráva o globálním antisemitismu“''], Ministerstvo zahraničí USA, 5. ledna 2005. (anglicky) [28] => [29] => [[Evropské středisko pro sledování rasismu a xenofobie]] (EUMC; dnešní [[Agentura Evropské unie pro základní práva]]), které je orgánem [[Evropská unie|Evropské unie]], v roce [[2005]] vytvořilo podrobnější pracovní definici: ''„Antisemitismus je určitý způsob vnímání židů, který lze vyjádřit jako nenávist vůči židům. Slovní a fyzické projevy antisemitismu jsou zaměřeny proti židovským nebo nežidovským osobám a/nebo jejich majetku, proti institucím židovské komunity a náboženským zařízením. Podobné projevy mohou být namířeny také proti státu [[Izrael]], jako představiteli židovského národa. Antisemitismus často obviňuje židy ze spiknutí s cílem poškodit lidstvo a nezřídka na židy svádí vinu za to, že 'se právě něco nedaří'“''. [30] => [31] => EUMC dále uvádí „příklady současného antisemitismu ve veřejném životě, médiích, školách, pracovištích a v náboženské sféře“. Zahrnuty jsou: Obviňování z prolhanosti a nelidskosti, démonizace a prohlášení o židech založená na [[stereotyp]]ech, obviňování židů z odpovědnosti za skutečné nebo smyšlené křivdy spáchané židovskými jednotlivci nebo skupinou, [[Zpochybňování holokaustu|popírání holocaustu]], obviňování občanů židovského původu z toho, že jsou loajálnější k Izraeli nebo údajným záměrům světového židovstva, než k zájmům jejich vlastní národnosti. EUMC také hovoří o způsobech, kterými se v závislosti na kontextu mohou stát antisemitskými útoky na Izrael (vizte [[Antisionismus]]).Evropské centrum monitorování rasismu a xenofobie, [http://eumc.eu.int/eumc/material/pub/AS/AS-WorkingDefinition-draft.pdf „Pracovní definice antisemitismu“] {{Wayback|url=http://eumc.eu.int/eumc/material/pub/AS/AS-WorkingDefinition-draft.pdf |date=20070317231215 }}, uveřejněno 12. března 2006. (anglicky) [32] => [33] => == Prvotní antisemitismus == [34] => Kdy se objevily první projevy antisemitismu není jasné a zůstává to předmětem vědeckých debat. Např. profesor Peter Schafer ze Svobodné univerzity v [[Berlín]]ě uvádí, že antisemitismus poprvé rozšířili „Řekové přebírající [[Starověký Egypt|staroegyptské]] předsudky“. Na základě protižidovských spisů egyptského kněze [[Manéthó ze Sebennytu|Manéthóa]], Schafer naznačuje, že antisemitismus se mohl objevit už v „samotném Egyptě“.Peter Schafer. ''Judeophobia'', Harvard University Press, 1997, str. 208. (anglicky) Nepřátelství, kterému museli židé běžně čelit v době [[Židovská diaspora|diaspory]] rozsáhle popisuje John M. G. Barclay z univerzity v [[Durham]]u.John M. G. Barclay ''Židé za středozemské diaspory: Od Alexandra k Trajánovi (323 př. n. l. – 117 n. l.)'', University of California, 1999. (anglicky) [[Starověk]]ý židovský filosof [[Filón z Alexandrie|Filón]] popisuje v textu ''Flaccus''[[Filón z Alexandrie]], [http://www.earlychristianwritings.com/yonge/book36.html Flaccus] (anglický přepis) útok, ke kterému došlo v Alexandrii v roce [[38]] n. l. a při němž zahynuly tisíce židů. Pieter W. Van Der Horst ve své analýze došel k názoru, že příčinou násilí v Alexandrii byla údajná židovská [[misantropie]], tzn. nenávist k lidem.Pieter Willem Van Der Horst. ''Filónův Flaccus: první pogrom'', Philo of Alexandria Commentary Series, Brill, 2003. (anglicky) Gideon Bohak je zase názoru, že prvotní odpor vůči židům nebyl antijudaismus (odpor k náboženství), ale osobní negativní postoj k židům jako takovým. Na podporu této striktnější definice uvádí, že mnozí Řekové pociťovali odpor k jakékoliv skupině lidí považovaných za tzv. [[barbar]]y.Gideon Bohak. „Ibis a židovská otázka: Starověký 'antisemitismus' v historickém kontextu“ in Menachem Mor et al, '''Židé a nežidé ve svaté zemi v době druhého chrámu, Mišna a Talmud'', Yad Ben-Zvi Press, 2003, str. 27–43. (anglicky) Naproti tomu potlačování židovského náboženství, ke kterému docházelo za použití hrubého násilí proti civilnímu obyvatelstvu 150 let př. n. l., jak je vylíčeno v [[1. kniha Makabejská|1. Makabejské knize]] [[Starý zákon|Starého zákona]] se jeví jako antijudaismus v širším smyslu, než který užívá Bohak. Existují i jiné příklady starověkého odporu k židům, avšak ne všechny jsou obecně považovány za projevy antisemitismu. [35] => [36] => [37] => [38] => === Antijudaismus v Novém zákoně === [39] => Biblický [[Nový zákon]] je sbírka knih mnoha různých autorů. Většina byla napsána na konci [[1. století|prvního století]] a mimo dvou knih ([[Evangelium podle Lukáše|Lukáš]], [[Skutky apoštolů|Skutky]]) jsou tradičně připisovány židovským následovníkům Ježíše Krista. Přestože autoři byli židé, je v Novém zákoně mnoho pasáží, které lze považovat za antisemitské, nebo byly pro antisemitské účely využity. Nejvýznamnější z nich: [40] => [41] => * Ježíš mluví ke skupině [[Farizeové|farizeů]]: ''„Vím, že jste potomci Abrahamovi; ale chcete mě zabít, neboť pro mé slovo není u vás místa. Já mluvím o tom, co jsem viděl u Otce; a vy děláte, co jste slyšeli od vašeho otce.“ Odpověděli mu: „Náš otec je Abraham.“ Ježíš jim řekl: „Kdybyste byli děti Abrahamovy, jednali byste jako on. Váš otec je [[ďábel]] a vy chcete dělat, co on žádá. On byl [[Vražda|vrah]] od počátku a nestál v pravdě, poněvadž v něm pravda není. Když mluví, nemůže jinak než lhát, protože je lhář a otec lži. Já mluvím pravdu, a proto mi nevěříte. Kdo z vás mě usvědčí z [[hřích]]u? Mluvím-li pravdu, proč mi nevěříte? Kdo je z Boha, slyší Boží řeč. Vy proto neslyšíte, že z Boha nejste.“'' ([[Evangelium podle Jana|Jan]] 8,37-39; 44-47 [[Moderní české překlady Bible#Ekumenický překlad Písma|ekumenický překlad]] (EKUM)) [42] => * [[Svatý Štěpán]] hovoří před radou [[Synagoga|synagogy]] těsně před svou [[Poprava|popravou]]: ''„Jste tvrdošíjní a máte [[Pohanství|pohanské]] srdce i uši! Nepřestáváte odporovat [[Duch svatý|Duchu svatému]], jak to dělali vaši otcové. Byl kdy nějaký prorok, aby ho vaši otcové nepronásledovali? Zabili ty, kteří předpověděli příchod Spravedlivého, a toho vy jste nyní zradili a zavraždili. Přijali jste Boží zákon z rukou andělů, ale sami jste jej nezachovali!“'' ([[Skutky apoštolů]] 7,51-53, EKUM) [43] => * List církvi v Sardách: ''Hle, dávám do tvých rukou ty, kdo jsou ze synagógy satanovy; říkají si židé, a nejsou, ale lžou. Hle, způsobím, že přijdou a padnou ti k nohám; a poznají, že já jsem si tě zamiloval.'' ([[Zjevení Janovo]] 3,9, EKUM) [44] => [45] => Někteří [[Biblistika|biblisté]] poukazují na to, že Ježíš a Štěpán jsou zobrazeni jako židé hovořící k jiným židům, že jejich obviňování Izraele je vypůjčené ze [[Starý zákon|Starého zákona]] od Mojžíše a pozdějších židovských proroků (např. [[Deuteronomium|Deut]] 9,13-14; 31,27-29; 32,5, 20-21; [[2. kniha královská|2kr]] 17,13-14; [[Izajáš|Iz]] 1,4; [[Kniha Ozeáš|Oz]] 1,9; 10,9) a Ježíš jednou nazval vlastního učedníka Petra [[satan]]em ([[Evangelium podle Marka|Mk]] 8,33). V tomto kontextu by bylo vhodnější, kdyby byly všechny novozákonní pasáže, které mnozí považují svou povahou za antisemitské, vnímány spíše jako pouhé „vnitrožidovské rozepře“{{Citace monografie|jméno=Theodor|příjmení=Much|odkaz na autora=Theodor Much|titul=Kdo zabil rabiho Ježíše?|místo=Praha|rok=2011|vydavatel=VOLVOX GLOBATOR|isbn=978-80-7207-825-7|stránky=56}}. Jiní vědci ale trvají na tom, že podobné verše odrážejí napětí mezi židy a křesťany, které se objevilo na přelomu prvního století a nesouviselo s Ježíšem. V současné době téměř všechny křesťanské [[Církev|denominace]] takovýmto částem bible nepřikládají důležitost a odmítají jejich využívání antisemity. [46] => [47] => S poukazem k starozákonnímu židovskému proroku Jeremiášovi ([[Kniha Jeremjáš|Jer]] 31,31-34), Nový zákon uvádí, že Ježíšovou smrtí byla uzavřena nová smlouva, která činí první Mojžíšovu smlouvu zastaralou a v mnoha ohledech ji nahrazuje, jedno náboženství je tedy nahrazováno druhým ([[List Židům|Zd]] 8,7-13; [[Evangelium podle Lukáše|Lk]] 22,20). Dodržování starší smlouvy je tradičním znakem judaismu a prvotní židovští následovníci Ježíše např. praktikovali [[Obřízka|obřízku]] a zachovávali [[Kašrut|stravovací návyky]]. Porušování pravidel prvními nežidovskými křesťany se tak stalo základem rozporů, které se objevily několik let po Ježíšově smrti. ([[Skutky apoštolů|Sk]] 11,3; 15,1; 16,3). [48] => [49] => Nový zákon uvádí, že Ježíšův židovský učedník [[Jidáš Iškariotský]] ([[Evangelium podle Marka|Mk]] 14,43-46), římský místodržitel [[Pilát Pontský]] a jeho vojáci ([[Evangelium podle Jana|Jan]] 19,11; [[Skutky apoštolů|Sk]] 4,27), židovští vůdci a Jeruzalémští lidé byli různou měrou zodpovědní za Ježíšovu smrt ([[Skutky apoštolů|Sk]] 13,27). Příčiny [[Židovská diaspora|židovské diaspory]] jsou spatřovány v událostech, které mohli sami židé ovlivnit. [50] => [51] => Chování Jeruzalémských židovských náboženských autorit k Ježíšovým následovníkům v období po jeho smrti je v Novém zákoně zobrazeno jako nepřátelské až násilné. Štěpán je popraven [[Poprava ukamenováním|ukamenováním]] ([[Skutky apoštolů|Sk]] 7,58), [[Pavel z Tarsu]] před svou [[Konverze (náboženství)|konverzí]] uvězňuje Ježíšovy následníky ([[Skutky apoštolů|Sk]] 8,3; [[List Galatským|Gal]] 1,13-14; [[První list Timoteovi|1tm]] 1,13) a potom, co přijal křesťanskou víru je z příkazu židovských vůdců několikrát zbičován ([[Druhý list Korintským|2k]] 11,24) a postaven před římský soud (např. [[Skutky apoštolů|Sk]] 25,6-7). Několikrát je zmiňován i odpor nežidovských křesťanů ([[Druhý list Korintským|2k]] 11,26; [[Skutky apoštolů|Sk]] 16,19; 19,23). V Novém zákoně je však i mnoho dalších zmínek o utrpení Ježíšových následovníků. ([[List Římanům|rim]] 8,35; [[První list Korintským|1k]] 4,11; [[List Galatským|Gal]] 3,4; [[Druhý list Tesalonickým|2te]] 1,5; [[List Židům|Zd]] 10,32; [[První list Petrův|1pt]] 4,16; [[Zjevení Janovo|Zj]] 20,4). [52] => [53] => === Rané křesťanství === [54] => Mnoho uznávaných raných církevních prací vyznívá silně antisemitsky. Příkladem mohou být dialogy sv. [[Justin Mučedník|Justina Martyra]] ([[100]]–[[165]] n. l.), [[kázání]] sv. [[Jan Zlatoústý|Jana Zlatoústého]] ([[347]]–[[407]]) nebo ''Svědectví proti Židům'' [[Církevní otcové|církevního otce]] [[Svatý Cyprián|Cypriána]] (poč. [[3. století]]). [55] => [56] => V roce [[325]] na [[První nikajský koncil|Prvním nikajském koncilu]] řekl římský císař [[Konstantin I. Veliký|Constantinus I.]] během rozpravy o oslavách [[Velikonoce|Velikonoc]]:
''„…zdá se hanebným, že bychom při oslavách tohoto nejsvětějšího svátku měli dodržovat zvyky židů, kteří mají ruce bezbožně poskvrněné nesmírným hříchem a jsou tudíž zaslouženě postiženi slepotou duše. (…) Potom nám dovolte nemít nic společného s ohavnou židovskou lůzou, neboť jsme přijali jiné způsoby od našeho spasitele.“''[[Eusebios z Kaisareie|Eusebios]]. [http://www.newadvent.org/fathers/25023.htm „Život Konstantinův (Kniha III)“], [[337]] n. l., uveřejněno 12. března 2006. (anglicky)
[57] => [58] => Ve [[Byzantská říše|Východořímské říši]] byl odpor k židům formálně ustaven v roce [[438]], kdy císař [[Theodosius II.]] ve svém zákoníku určil [[katolictví]] jako jediné právoplatné náboženství. Zákoník ''[[Corpus iuris civilis]]'' císaře [[Justinián I.|Justiniána I.]] o století později připravil židy o mnohá další práva a církevní koncily během šestého a sedmého století dále upevňovaly antižidovská opatření. [59] => [60] => Tato opatření však začala už kolem roku 305, kdy ve španělské [[Andalusie|Andalusii]] ve městě ''Elvira'', nynější [[Granada|Granadě]], objevily první církevním koncilem dané zákony proti židům. Křesťanským ženám bylo zakázáno vdávat se za židy, ledaže by žid nejprve konvertoval ke katolictví. Židům bylo zakázáno poskytovat pohostinství křesťanům. Židé nesměli mít křesťanské konkubíny a bylo jim zakázáno [[Žehnání|žehnat]] pole katolíků. [[Třetí toledský koncil]] v roce [[589]] v katolickém Španělsku nařídil násilné [[Křest|křtění]] dětí narozených z manželství mezi židy a katolíky. Násilné nucení židů k přestupování na křesťanskou víru bylo započato na základě [[Dvanáctý toledský koncil|Dvanáctého toledského koncilu]] v roce [[681]],Roth, A. M. Roth, a Roth, Norman. ''Židé, Vizigóti a muslimové ve středověkém Španělsku (Jews, Visigoths and Muslims in Medieval Spain)'', Brill Academic, 1994. (anglicky) kdy tisíce židů uprchly ze země a tisíce byly násilně konvertovány. [61] => [62] => === Antisemitismus ve středověku === [63] => [[Soubor:Berruguete_ordeal.jpg|náhled|250px|vpravo|V roce 1239 papež [[Řehoř IX.]] během [[disputace]] nařídil vhodit [[Talmud]] do ohně (všimněte si jiné, avšak pravověrné knihy vznášející se nad plameny). Obraz namaloval v 15. století [[Pedro Berruguete]].]] [64] => [65] => ==== Obviňování z bohovraždy ==== [66] => Pronásledování židů ve [[středověk]]é Evropě mělo hlavně náboženské důvody. Mnozí křesťané včetně [[duchovní]]ch považovali židy kolektivně vinné smrtí Ježíše Krista, ačkoliv to nepatří ke katolickému [[dogma]]tu. Formálně židy z bohovraždy poprvé obvinil biskup [[Melito ze Sard]] v druhé polovině [[2. století|druhého století]].{{Citace elektronického periodika |titul=Robert Kutek. Melito ze Sard: Vztah židů a křesťanů do druhého století |url=http://mujweb.cz/www/Timelines/melito7.html |datum přístupu=14-07-2006 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070926234959/http://mujweb.cz/www/Timelines/melito7.html |datum archivace=26-09-2007 |nedostupné=ano }} Průvodce moderními [[Pašije#Pa.C5.A1ijov.C3.A9 hry|pašijovými hrami]] vydaný Bostonskou univerzitou k tomu uvádí: [67] => [68] =>
''Postupem času křesťané začali přijímat výklad ukřižování, který činil všechny židy jako celek zodpovědnými za zabití Krista. Podle tohoto výkladu spáchali židé přítomní Ježíšově smrti i židovský lid kolektivně a navěky hřích bohovraždy. Po dobu 1 900 let křesťansko-židovské historie vedlo obviňování z bohovraždy k nenávisti, násilí a vraždění židů v Evropě i Americe''.Paley, Susan a Koesters, Adrian Gibbons, eds. [http://moses.creighton.edu/JRS/pdf/ViewersGuide.pdf „Divácký průvodce moderními pašiovými hrami (A Viewer's Guide to Contemporary Passion Plays)“] {{Wayback|url=http://moses.creighton.edu/JRS/pdf/ViewersGuide.pdf |date=20110301033826 }}, uveřejněno 12. března 2006 (anglicky).
[69] => [70] => Katolická církev včele s papežem [[Pavel VI.|Pavlem VI.]] odmítla všeobecné obviňování židů až v roce [[1965]], kdy jako jeden z výsledků [[Druhý vatikánský koncil|Druhého vatikánského koncilu]] uveřejnila deklaraci [[Nostra aetate]]. [71] => [72] => ==== Černá smrt ==== [73] => Židé se stali [[Obětní beránek|obětními beránky]] v době, kdy Evropu ničily [[epidemie]] plicního [[mor]]u zvaného „černá smrt“, které vyhladily polovinu populace. Kolovaly pověsti, že nemoc zavinili úmyslně tím, že otrávili studny. Stovky židovských obcí zvláště na [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejském poloostrově]] a v německých zemích byly násilně zničeny. Např. v dubnu [[1348]] ve městě [[Toulon]] ve francouzském [[Provence]] bylo upáleno 40 židů.See Stéphane Barry a Norbert Gualde, ''Největší epidemie v dějinách'' (''La plus grande épidémie de l'histoire''), časopis ''[[L'Histoire]]'', n°310, červen 2006, strana 47 (francouzsky) Nevadilo, že židé také podléhají morové nákaze. Byli mučeni, dokud se nepřiznali ke zločinům, které nemohli spáchat. V jednom takovém případě byl muž jménem ''Agimet'' přinucen říct, že rabín ''Peyret'' z [[Chambery]] (poblíž [[Ženeva|Ženevy]]) mu rozkázal otrávit studny v [[Benátky|Benátkách]], Toulouse a dalších místech. Ačkoliv se Papež [[Klement VI.]] pokoušel židy chránit tím, že v roce [[1348]] vydal hned dvě papežské [[Papežská bula|buly]], o několik měsíců později [[14. únor]]a [[1349]] bylo jako následek Agimetova vynuceného přiznání ve [[Štrasburk]]u upáleno 900 židů ještě před tím, než mor zasáhl město.[[Arthur Hertzberg|Hertzberg, Arthur]] a Hirt-Manheimer, Aron. ''Židé: podstata a charakter lidu'' (''Jews: The Essence and Character of a People''), HarperSanFrancisco, 1998, str. 84. {{ISBN|0-06-063834-6}} (anglicky) Papež násilí odsoudil a prohlásil, že ti kdo obviňují ze šíření moru židy, byli svedeni ďáblem. [74] => [75] => ==== Démonizování ==== [76] => Přibližně od 12. do 19. století křesťané věřili, že někteří, případně všichni, židé vládnou [[Magie|magickými]] schopnostmi. Někdy se předpokládalo, že jejich nadpřirozená síla pochází z toho, že se upsali [[Ďábel|ďáblu]]. [77] => [78] => ==== Rituální vraždy ==== [79] => Židé byli často obviňováni z provádění [[Rituální vražda|rituálních vražd]] a používání lidské krve k obřadům i údajného pití krve křesťanských dětí na posměch křesťanské [[Svaté přijímání|eucharistii]]. Taková lidská oběť měla údajně probíhat takto: dítě, které ještě nedosáhlo [[Puberta|puberty]] bylo uneseno na tajné místo (v některých podáních přímo do [[Synagoga|synagogy]]), kde je židé mučili a vyslýchali před shromážděným davem a falešným [[soud|soudním tribunálem]]. Dítě bylo nahé a svázané předvedeno před tribunál, který je případně odsoudil k smrti. Poté bylo korunováno [[Trnová koruna|trnovou korunou]] a přivázáno, či přibito na dřevěný kříž. Kříž byl vztyčen a krev stékající z ran byla zachytávána do misek nebo pohárů. Nakonec bylo dítě zabito [[kopí]]m, [[meč]]em nebo [[Dýka|dýkou]] vraženou do srdce. Mrtvola byla sňata z kříže a ukryta nebo jinak odstraněna, nebo na ní v některých případech byly prováděny rituály [[Magie#Rozdělení magie|černé magie]]. Tuto metodu s různými obměnami lze najít ve všech křesťanských popisech údajných židovských rituálních [[Vražda|vražd]]. [80] => [81] => Prvním známým případem obvinění z rituální vraždy je příběh chlapce [[Vilém z Norwiche|Viléma z Norwiche]] († [[1144]]) popsaný křesťanským mnichem [[Tomáš z Monmouthu|Tomášem z Monmouthu]] v díle ''Život a zázraky sv. Viléma z Norwiche'' (''Vita et passio santi Willelmi martyris Norwicensis'') z roku [[1173]], které vzniklo zřejmě na objednávku [[Norwich]]ského biskupa [[William de Turbeville|Williama de Turbeville]]. Jiný příběh tzv. malého svatého [[Hugo z Lincolnu|Huga z Lincolnu]] († [[1255]]) říká, že po smrti bylo chlapcovo tělo sňato z kříže, položeno na stůl a z břišní dutiny mu byly vyjmuty [[vnitřnosti]] pro okultní účely, jako je např. [[Věštba|věštění]]. Významná je pověst o [[Šimon z Tridentu|Šimonovi z Tridentu]] († [[1475]]), kde se uvádí, že chlapec byl zavěšen nad velkou mísou, takže mohla být zachycena všechna krev. Šimon byl uznáván za svatého, v roce [[1588]] [[Kanonizace|svatořečen]] papežem [[Sixtus V.|Sixtem V.]] a jeho [[kult]] rozpustil až v roce [[1965]] papež [[Pavel VI.]] [[Kaple]] vystavěná na jeho počest byla rozbořena, jméno bylo odstraněno z kalendáře a další uctívání bylo zakázáno. Přesto malá část extrémistů celý příběh stále považuje za skutečný. [82] => [83] => Příklady pronásledování židů kvůli obviňování z údajných rituálních vražd v moderní Evropě jsou [[Hilsneriáda]] v Českých zemích ([[1899]]), ve 20. století potom soud s [[Mendel Bejlis|Mendelem Bejlisem]] v Rusku ([[1913]]) nebo [[pogrom]] v polském městě [[Kielce]] ([[1946]]). Stále se objevují další případy ve státem vlastněných médiích [[Arabský svět|arabského světa]]. [84] => [85] => ==== Znesvěcování hostií ==== [86] => [[Soubor:Descreationofhost.gif|náhled|vpravo|200px| Německý [[dřevoryt]] z [[15. století]], na kterém je zobrazeno „znesvěcování hostií“. Na první desce jsou hostie kradeny, na druhé krvácejí zatímco je žid probodává, na třetí jsou židé zatýkáni a vězněni, na čtvrté zaživa upalováni.]] [87] => [88] => Židé jsou falešně obviňováni také z ničení (řezání, probodávání) posvěcených (konsekrovaných) [[Hostie|hostií]], čímž mělo docházet k opakování [[ukřižování]], protože katolická doktrína uvádí, že při [[Mše|mši]] se hostie mění v tělo Ježíše Krista. [89] => [90] => === Znevýhodňování a omezování === [91] => Ve středověku byli židé cílem množství zákonných omezení, z nichž některá přetrvala až do konce [[19. století]]. [92] => [93] => Byli vyloučeni z mnoha druhů obchodu a povolání. Úřady, místní vládci a církevní představitelé se je snažili zatlačit do nižšího sociálního postavení, takže jim byly povoleny jen činnosti spojené s vybíráním místních daní a poplatků a půjčováním peněz, což bylo v té době vnímáno jako „nutné zlo“ spojené s nárůstem populace a [[Urbanizace|urbanizací]] vrcholného středověku. Podle tehdejší katolické [[Doktrína|doktríny]] bylo půjčování peněz za [[úrok]] vnímáno jako [[hřích]], takže se jevilo jako přirozené, že židé mají sklon právě k ovládání tohoto druhu obchodu. Tím se zavdala příčina k označování židů za arogantní, lačnící po penězích, lichváře a přispívalo to k celkovému negativnímu obrazu. Přirozené napětí mezi věřiteli (většinou židy) a dlužníky (většinou křesťany) ještě prohloubilo sociální, politické, náboženské a ekonomické rozpory. Prostí lidé, kteří byli nuceni odvádět daně do rukou židů, na ně pohlíželi jako na ty, kdo jim berou jejich výdělky, přičemž ale zůstávali [[Loajalita|loajální]] vůči [[Léno|lenním pánům]], pro které židé ve skutečnosti pracovali. Dále býval povolen ještě drobný podomní obchod. Seznam zakázaných povolání se v různých obcích lišil a byl určen převážně politickými zájmy různých nežidovských konkurenčních skupin, tzn. ti, kdo se zabývali určitou činností se snažili využít společenského antisemitismu a vyloučit ze své konkurence židy. [94] => [95] => Jednotlivým židům i celým židovským rodinám bylo často dovoleno bydlet jen na určitých místech. Byli soustřeďováni v [[Ghetto|ghettech]] a nesměli vlastnit pozemky. Pokud chtěli vstoupit do jiného než vlastního města, či oblasti, museli platit diskriminační poplatky. Byli nuceni skládat zvláštní židovské přísahy ([[More Judaico]]) a podstupovat různé jiné zkoušky. [96] => [97] => [[Soubor:Medieval manuscript-Jews identified by rouelle are being burned at stake.jpg|náhled|vpravo|Židé označení žlutými kruhy jsou upalováni na hranici. (Ilustrace ze středověkého rukopisu uveřejněná v knize ''Dědictví: Civilizace a židé'' od [[Abba Eban|Abby Ebana]].)]] [98] => [99] => ==== Oblékání ==== [100] => První požadavek na to, aby židé byli snadno odlišitelní podle oblečení vzešel ze [[Čtvrtý lateránský koncil|Čtvrtého lateránského koncilu]] katolické církve, který se konal v roce [[1215]]. Mělo se jednat o barevnou, většinou žlutou, část oděvu ve tvaru hvězdy, kruhu nebo čtverce, zvláštní žlutý klobouk ([[Judenhut]]) nebo [[hábit]]. Ve středověku bylo nošení různých označení k vyjádření sociálního postavení celkem obvyklé. Některá označení (např. [[cech]]ovní) byla [[prestiž]]ní, jiná nosili vyvrženci společnosti, jako např. [[Lepra|malomocní]], napravení [[hereze|kacíři]] a [[prostituce|prostitutky]]. Židé se nucenému potupnému označování pokoušeli vyhnout tím, že vládci ([[panovník|králi]]) platili za udělení zvláštních „výjimek“. Tyto výjimky potom byly různě rušeny a bylo požadováno nové zaplacení podle toho, kdy král potřeboval zvýšit svoje příjmy. [101] => [102] => === Křížové výpravy === [103] => [[Křížové výpravy]] byla papežem podporovaná vojenská tažení, která se objevila během 11. až 13. století. Zpočátku šlo o znovuzískání [[Jeruzalém]]a, ale později se jednalo spíše o územní války. [104] => [105] => První tři výpravy byly doprovázeny houfy městské i venkovské chudiny, které cestou napadaly židovské komunity v Německu, Francii a Anglii a mnoho židů pobily. Chudinská armáda vyvraždila celé obce např. v [[Tréves]], [[Špýr|Speyeru]], [[Worms]], [[Mohuč]]i, [[Kolín nad Rýnem|Kolíně nad Rýnem]], k násilnostem došlo i v [[Praha|Praze]].[[Kosmas]], ''Kronika česká'' Uvádí se, že mezi květnem a červencem [[1096]] zahynulo ve městech v [[Porýní]] přibližně 12 000 židů. [106] => [107] => Před křížovými výpravami měli židé v obchodě s východním zbožím prakticky [[monopol]]ní postavení, ale těsnější spojení mezi Evropou a Východem zapříčiněné křížovými výpravami znamenalo vznik silné skupiny křesťanských [[Obchod|kupců]] a objevila se mnohá opatření, která židovský obchod omezovala. [108] => [109] => Náboženský zápal vyvolaný křížovými výpravami byl v té době namířen jak proti [[muslim]]ům, tak proti židům. Biskupové během první kruciáty a papež během druhé se pokoušeli násilí proti židům zastavit, ale nepříliš úspěšně. Pro evropské židy znamenaly křížové výpravy ekonomickou i sociální katastrofu. Připravily cestu pro protižidovské zákony papeže [[Inocenc III.|Inocence III.]] a znamenaly přelom ve středověké židovské historii. [110] => [111] => === Vyhánění a omezování populace === [112] => Tato část obsahuje jen několik příkladů vyhánění židů z [[Evropa|evropských]] zemí. [113] => [114] => Vyhánění židů bylo doprovázeno zabavováním jejich majetku, a stále novým a novým vyžadováním [[výkupné]]ho, což bylo ve 12. až 14. století používáno k obohacení [[Francie|francouzské]] koruny. Nejvýznamnější byla tato vyhnání: v roce [[1182]] z [[Paříž]]e provedené [[Filip II. August|Filipem II. Augustem]], dále z celé Francie vypověděl židy v roce [[1254]] [[Ludvík IX. Francouzský|Ludvík IX.]], v roce [[1322]] [[Karel IV. Sličný]], v roce [[1359]] [[Karel V. Francouzský|Karel V.]] a v roce [[1394]] [[Karel VI. Francouzský|Karel VI.]] [115] => [116] => [[Anglie|Anglický]] král [[Eduard I.]] předepsal zvláštní [[daň]] židům, kteří půjčovali peníze, aby mohl financovat svou válku s cílem dobýt [[Wales]]. Když už židé nedokázali platit, byli obviněni z neloajality. Ačkoliv už pro ně platila jiná omezení, bylo navíc zrušeno jejich „právo“ půjčovat peníze, zamezen volný pohyb a další činnosti a byli donuceni nosit židovská žlutá označení. Starší židovských domů byli uvězněni, 300 osob odvlečeno do [[Tower|Londýnského Toweru]] a popraveno, další byli zabiti ve svých domech. Celkové vykázání všech židů ze země v roce [[1290]] vedlo ke stovkám zabitých a utopených na útěku a úplné nepřítomnosti židů v Anglii po tři a půl století až do roku [[1655]], kdy [[Oliver Cromwell]] židy naopak vyzýval k návratu, aby pomohli při zlepšení ekonomické situace země. [117] => [118] => Ve [[Španělsko|Španělsku]] v roce [[1492]] [[katolická Veličenstva]] [[Ferdinand II. Aragonský]] a [[Isabela Kastilská]] vydala ''Všeobecný edikt o vyhnání židů'' a mnoho [[Židé ve Španělsku|sefardských židů]] uprchlo do [[Nizozemsko|Nizozemí]], [[Francie]], [[Itálie]], severní [[Afrika|Afriky]] nebo [[Osmanská říše|Osmanské říše]].ŠAROCHOVÁ, Gabriela V. Hispánští Židé. Příspěvek k dějinám španělských židovských obcí do roku 1492. In ''Historický obzor'', 1994, č. 5. ISSN 0231-5289. Str. 155. [119] => [120] => [[Prusko|Pruský]] král [[Fridrich II. Veliký|Fridrich II.]] v roce [[1744]] omezil počet tzv. „chráněných“ židovských rodin ve [[Vratislav (město)|Vratislavi]] na deset a vyzýval další pruská města k zavedení podobného opatření. V roce [[1750]] vydal dokument ''Revidované všeobecné židovské privilegium a reglement'' (''Revidiertes General Privilegium und Reglement vor die Judenschaft''), který pro tzv. „chráněné židy“ znamenal, že se buď neožení, nebo musí opustit Berlín.[[Simon Dubnow]], ruský židovský historik a aktivista Ve stejném roce [[Rakousko|rakouská]] arcivévodkyně [[Marie Terezie]] nařídila židům opustit [[Čechy]]. Brzy však změnila názor pod podmínkou, že židé budou platit každých deset let zvláštní poplatek známý jako ''malke-geld'' (královniny peníze). V roce [[1752]] pak vydala zákon, který umožňoval židovským rodinám mít pouze jediného syna. V roce [[1782]] [[Josef II.]] ve svém ''Tolerančním patentu'' (''Toleranzpatent'') většinu [[Perzekuce|persekučních]] opatření zrušil, ale s tím, že jazyk [[jidiš]] i [[hebrejština]] zmizí z veřejných listin a bude zrušena soudní samospráva. [121] => [122] => === Antijudaismus a reformace === [123] => [[Soubor:1543 On the Jews and Their Lies by Martin Luther.jpg|náhled|180px|Lutherův [[pamflet]] ''O židech a jejich lžích'' z roku 1543.]] [124] => [[Řád augustiniánů|Augustiniánský]] [[mnich]] a [[ekleziologie|ekleziologický]] reformátor [[Martin Luther]], jehož učení se stalo základem [[Protestantismus|protestantské]] [[reformace]] proti židům vystoupil v knize ''O židech a jejich lžích'' (''Von den Juden und ihren Lügen''). Židy popisuje pomocí neobyčejně nevybíravých výrazů, podrobuje je zničující kritice a dává podrobná doporučení k provádění pogromů a nepřetržitému útlaku, či jejich vyhánění. Kniha je považována za první dílo moderního antisemitismu a velký posun na cestě k [[Holokaust|holocaustu]].[[Paul Johnson (historik)|Paul Johnson]]. ''Historie židů'' (''A History of the Jews)'', HarperCollins Publishers, 1987, str. 242. {{ISBN|5-551-76858-9}} I když Luther ve svém posledním kázání nedlouho před smrtí řekl: ''„Chceme s nimi jednat s křesťanskou láskou a modlit se za ně, aby změnili víru a mohli se vrátit k Bohu“'',[[Martin Luther]]. ''D. Martin Luthers Werke: kritische Gesamtausgabe (sebrané spisy)'', Weimar: Hermann Böhlaus Nachfolger, 1920, svazek 51, str. 195 (německy). je za svoje předchozí hrubé výroky na adresu židů většinou pokládán za dalšího pokračovatele středověkého křesťanského antisemitismu. [125] => [126] => === Antisemitismus v katolictví 19. a 20. století === [127] => V katolické církvi v průběhu celého [[19. století|19.]] a začátku [[20. století]] stále přetrvávaly silně antisemitské prvky, přestože přibývaly pokusy oddělit antijudaismus jako odpor k židovskému náboženství od rasového antisemitismu. Papež [[Pius VII.]] (1800–1823) dal znovu postavit zdi židovského ghetta v Římě předtím zrušené [[Napoleon Bonaparte|Napoleonem]] a židům byl zakázán pobyt mimo něj až do konce papežství [[Pius IX.|Pia IX.]] (1846–1878), který byl posledním papežem vládnoucím Římu. Kromě toho oficiální organizace jako např. [[Tovaryšstvo Ježíšovo|Jezuité]] až do roku [[1946]] nepřijímaly kandidáty „kteří pocházeli z židovské rasy, ledaže jejich otec, děd a praděd prokazatelně patřili ke katolické církvi“. [128] => [129] => [[David Kertzer]], historik americké Brownovy univerzity ve své knize ''Papežové proti židům''[[David Kertzer]].[http://www.davidkertzer.com/books_paj.htm Papežové proti židům – Role Vatikánu ve vzestupu moderního antisemitismu] {{Wayback|url=http://www.davidkertzer.com/books_paj.htm |date=20060619220744 }}.2001 (anglicky) (2001), při jejímž psaní vycházel z vatikánských archivů, uvádí, že v 19. a 20. století římskokatolická církev přísně rozlišovala mezi „dobrým antisemitismem“ a „špatným antisemitismem“. „Špatný“ znamenal nenávist k židům pro jejich původ, což se považovalo za nekřesťanské, protože křesťanská myšlenka je určena celému lidstvu bez výjimky a kdokoliv se může stát křesťanem. „Dobrý antisemitismus“ poukazoval na údajná židovská [[spiknutí]] směřující k ovládnutí tisku, bank a jiných institucí za účelem hromadění majetku, atd. Mnozí katoličtí biskupové na základě těchto zásad napsali práce kritizující židy a v případě, že byli obviněni z šíření nenávisti, poukazovali na ty, kteří se dopouštěli „špatného antisemitismu“. Kertzerova práce však není všeobecně přijata. Např. [[David G. Dalin]], rabín a historik zabývající se vztahy mezi křesťany a židy, v americkém konzervativním časopisu [[The Weekly Standard]] kritizuje Kertzera za to, že používá jen vybrané důkazy. [130] => [131] => Kroky k usmíření židů a křesťanů podnikl až [[Druhý vatikánský koncil]] svým prohlášením [[Nostra aetate]] a oceňovaná je i snaha papeže [[Jan Pavel II.|Jana Pavla II.]] [132] => [133] => === Pašijové hry === [134] => [[Pašije|Pašijové hry]] (''pasio'' je [[Latina|latinsky]] „umučení“) jsou [[Drama|divadelní hry]] o odsouzení a umučení Ježíše Krista, které se hrály v průběhu [[půst]]u (o [[Velikonoce|Velikonocích]]) k připomenutí Ježíšovy smrti. V souladu s [[Nový zákon|Novým zákonem]] ([[Evangelium podle Matouše|Mt]] [https://web.archive.org/web/20070927023722/http://www.biblenet.cz/bible/index.php?expression=mt+27 27]) obviňují z Ježíšovy smrti židy, když popisují židovský zástup požadující Ježíšovo ukřižování a beroucí na sebe vinu za Ježíšovu vraždu.Sennott, Charles M. [http://www.boston.com/news/globe/living/articles/2004/04/10/in_poland_new_passion_plays_on_old_hatreds/ „Polsko, nové 'pašiové' hry o staré nenávisti“], ''[[The Boston Globe]]'', 10. dubna 2004. (anglicky)David Van Biema. [http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,1101030901-477956,00.html „Problém s umučením“] {{Wayback|url=http://www.time.com/time/magazine/article/0,9171,1101030901-477956,00.html |date=20060512233139 }}, ''[[Time|Time Magazine]]'', 25. srpna 2003. (anglicky) Ačkoliv současní vědci interpretují známé prohlášení ''„krev na naše děti“'' jako „určité skupinové přijetí odpovědnosti“, v historii se často vysvětlovalo jako „přijetí věčné viny vztahující se na celou rasu“. Pašiové hry pravidelně každoročně přinášely obraz židů jako viníků Ježíšovy smrti, což se stávalo další příčinou násilí. [135] => [136] => == Antisemitismus v muslimském světě == [137] => [[Islám]]ská svatá kniha [[Korán]] obviňuje židy z pokřivení [[Hebrejská bible|hebrejské bible]]. Muslimové hovoří o židech a křesťanech jako o [[Lid knihy|lidu knihy]] a islámské právo vyžaduje, aby se s nimi na území pod muslimskou vládou zacházeno jako s [[dhimmí]], tj. s chráněnci, trpěnými a neplnoprávnými. Dhimmí byla poskytována ochrana života (včetně ochrany před jinými muslimskými státy), právo na bydlení ve vyhrazených oblastech, na konání pobožností, práci nebo obchodování, byli zproštěni povinné vojenské služby a muslimských náboženských povinností a osobních práv. Platili zvláštní daně, např. poplatek [[Jizya]] a pozemkové daně podle toho, jak jim bylo určeno muslimskými úřady. Současně pro ně platila mnohá omezení týkající se vztahu k muslimům a islámu (např. muslimští muži se mohli ženit s židovskými ženami a vlastnit židovské otroky, ale ne naopak), ke koránu a [[Mohamed]]ovi (znesvěcení písma nebo hanobení proroka), a obracení na jinou víru. V některých obdobích byli židé dále omezováni také v oblékání, jízdě na koni nebo velbloudu, nošení zbraní, zastávání veřejných úřadů, stavbě nebo opravách náboženských staveb, vyjadřování smutku, nošení bot mimo židovské ghetto, atd. K označení islámského postoje k ne-muslimům se používá moderní slovo ''[[Dhimmitude]]'', které pochází z pera [[Historik|historičky]] a spisovatelky [[Bat Ye'or]]. [138] => [139] => V roce 1066 byla zmasakrována židovská komunita ve španělské Granadě, která byla tehdy součástí arabské [[Al-Andalus]]. Ve 12. století se vlády ve Španělsku zmocňuje fanatická berberská sekta Almohadů z [[Maroko|Maroka]], španělští židé mají na výběr konvertovat, odejít do exilu nebo zemřít. [140] => [141] => [[Soubor:Bundesarchiv Bild 146-1987-004-09A, Amin al Husseini und Adolf Hitler.jpg|náhled|Jeruzalémský muftí [[Amín al-Husajní]] při setkání s Adolfem Hitlerem v Berlíně v listopadu 1941]] [142] => Tradiční islámská [[judeofobie]] v muslimském světě nakonec splynula s moderním evropským antisemitismem. K vzestupu nepřátelství a násilí došlo ve dvacátém století, kdy se z Evropy rozšířily antisemitské motivy a obviňování z rituálních vražd a přispěl i odpor vůči [[Sionismus|sionistickým]] snahám o samostatný stát v [[Britský mandát Palestina|Britském mandátu Palestina]]. Kromě toho, že antisemitismus byl vystupňován vleklým [[Arabsko-izraelské války|arabsko-izraelským konflikterm]], se před založením Izraele objevoval stále větší počet [[pogrom]]ů, včetně těch nacistických v [[Alžírsko|Alžírsku]] ve třicátých letech dvacátého století a dále masové útoky na židy v [[Irák]]u a [[Libye|Libyi]] ve čtyřicátých letech (vizte [[Farhud]]). [143] => [144] => Nenávist vůči židům v arabském světě je připisována souhrnu faktorů, mezi které patří: pád [[Osmanská říše|Osmanské říše]] a tradiční islámské společnosti, vláda západních [[Kolonialismus|kolonialistů]], kdy židé dosáhli neporovnatelně většího významu v obchodě, řemeslech i správě země, vzestup arabského [[Nacionalismus|nacionalismu]], jehož zastánci poukazovali na blahobyt a postavení místních židů v systému vlády, odpor k židovskému nacionalismu a sionistickému hnutí a ochota nepopulárních [[Politický režim|režimů]] učinit z místních židů obětní beránky politiky.Gruen, George E. [http://www.jcpa.org/jl/jl102.htm „Další utečenci: Židé v Arabském světe (The Other Refugees: Jews of the Arab World)“], ''The Jerusalem Letter'', [[Jerusalem Center for Public Affairs]], 1. červen, 1988. (anglicky) [145] => [146] => Antisionistická [[propaganda]] na [[Střední východ|Středním východě]] za účelem démonizace Izraele a jeho vedoucích představitelů často přejímá [[Terminologie|terminologii]] a [[symbol]]y [[Holokaust|holocaustu]]. Zároveň se v mnoha středovýchodních zemích stále více objevuje veřejně přijímané popírání holocaustu nebo podceňování jeho dopadů. V oblasti s omezenou intelektuální a mediální kontrolou se dostává pozornosti arabským a tureckým verzím [[Adolf Hitler|Hitlerovy]] knihy [[Mein Kampf]] a [[Protokoly sionských mudrců|Protokolům sionských mudrců]]. Na motivy Protokolů se v [[Libanon]]u a [[Írán]]u natáčejí i [[televizní seriál]]y, ve kterých např. židovští [[rabín]]i podřezávají křesťanské děti.{{Doplňte zdroj}} [147] => [148] => === Pogromy v muslimském světě === [149] => * V letech 624–628 židovský kmen v [[Hidžáz]]u vyhlazen [[Mohamed]]em. [150] => * V roce 1165 mají židé v arabské [[Al-Andalus|Andalusii]] od vládnoucí islámské sekty [[Almohadové|Almohadů]] na výběr smrt nebo konverzi k islámu, většina židů uprchla do křesťanské části Španělska. [151] => * V roce 1033 povražděno 6000 židů v marockém [[Fás|Fezu]]. [152] => * V roce 1146 údajně povražděno přes 100.000 židů ve Fezu a Marakéši (počet zavražděných uváděný Šelomem ben Abú Zikríh Kohenem ze Sidžilmásy je mnohonásobně nadhodnocen, svědčí však o obrovském rozsahu tragédie). [153] => * V roce 1066 povražděny tisíce židů ve španělské Granadě. [154] => * V roce 1107 almorávidský vládce v [[Maroko|Maroku]] nařídil všem křesťanům a židům konvertovat k [[islám]]u nebo opustit zemi, mnoho židů dále praktikovalo náboženství tajně, stejné nařízení vydal v roce 1148 almohádský vládce. [155] => * Znovu došlo k pogromu v Marakéši roku 1232. [156] => * Ve 13. století museli židé opustit [[Tunisko]], a jejich majetek byl zabaven. [157] => * V roce 1268 egyptský sultán Bajbars dobyl křižáckou [[Antiochie|Antiochii]], veškeré křesťanské a židovské obyvatelstvo povražděno nebo [[Otrokářství|zotročeno]]. [158] => * V roce 1291 egyptší [[Mamlúcký sultanát|Mamlúci]] dobývají [[Křížové výpravy#Konec křižáckých států|křižácký Akkon]], přes 40.000 křesťanů a židů povražděno a zotročeno. [159] => * V roce 1333 pogrom proti židům v [[Bagdád]]u. [160] => * V roce 1401 nechal [[Střední Asie|středoasijský]] dobyvatel [[Tamerlán]] po dobytí syrského [[Aleppo|Aleppa]] vyplenit židovské a křesťanské čtvrti, a jejich obyvatelstvo nechal vyvraždit. [161] => * V roce 1465 povraždění tisíců židů ve Fezu, podle muslimskýho kronikáře pogrom přežilo pouze 11 židů. [162] => * V letech 1516–17 násilné pogromy v [[Egypt]]ě, židé vražděni a znásilňováni davem, jejich domy a obchody pleněny. [163] => * Další krvavý pogrom v Egyptě roku 1834. [164] => * V letech 1622–29 perští židé nuceni konvertovat k islámu. [165] => * V roce 1776 zmasakrovaní židé v [[Irák|irácké]] Basře. [166] => * V roce 1785 povražděny stovky židů v [[Libye|Libyi]]. [167] => * V letech 1790–92 zničena většina židovských komunit v Maroku. [168] => * V [[Alžírsko|Alžírsku]] židé zmasakrováni v letech 1805, 1815 a 1830. [169] => * V roce 1830 zmasakrováni židé v [[Írán|perském]] [[Tabríz]]u. [170] => * V roce 1839 povražděni židé v [[Mašhad]]u. [171] => * V roce 1910 židé v [[Šíráz]]u obviněni z rituální vraždy muslimského děvčete, židovské [[ghetto]] zmasakrováno davem. [172] => * V roce 1840 židé v [[Damašek|Damašku]] obviněni z rituální vraždy muslimského dítěte, podniknut proti nim [[pogrom]]. [173] => * V roce 1859 zmasakrováni židé v marockém Tetuanu. [174] => * V roce 1907 v [[Casablanca|Casablance]] 30 židů zavražděno, 200 židovských žen znásilněno davem. [175] => * V roce 1869 krvavý pogrom na židy v Tunisku. [176] => * V roce 1941 povražděny stovky židů v Bagdádu, vypleněny židovské obchody. [177] => * V roce 1945 povražděno 140 židů v [[Tripolis]]u a většina synagog ve městě vypálena. [178] => * V roce 1947 povražděno 70 židů v jemenském Adenu. [179] => * [[Synagoga|Synagogy]] ničeny např. v [[Egypt]]ě a [[Sýrie|Sýrii]] (1014, 1293–4, 1301) [[Irák]]u (854–859, 1344) [[Jemen]]u (1165, 1678, 1724) a [[Maroko|Maroku]] (1275, 1465, 1790–92). [180] => [181] => == Rasový antisemitismus == [182] => Rasový antisemitismus nahradil [[Náboženství|nábožensky]] podloženou nenávist vůči [[Judaismus|judaismu]], nenávistí k [[Židé|židům]], jako takovým. Pod vlivem [[Industrializace|průmyslové revoluce]] došlo k zrovnoprávnění židů, kteří se rychle usídlovali ve městech a zaznamenali období [[Sociální mobilita|sociální mobility]]. Se zmenšující se rolí náboženství ve společenském životě se zmírňoval náboženský antisemitismus, avšak vzrůstal [[nacionalismus]], [[eugenika]] a svou roli sehrál i odpor k socio-ekonomickému úspěchu židů. Objevila se nová zhoubnější forma antisemitismu. [183] => [184] => === Počátky === [185] => Rasový antisemitismus existoval vedle náboženského už od středověku. [[Novokřesťané]], potomci [[Sefardové|Sefardských židů]] (ve Španělsku a Portugalsku hanlivě nazývaní [[Marrano]]s, „prasata“), kteří byli přinuceni konvertovat ke katolictví, byli v neustálém podezření z odpadlictví. Španělská [[inkvizice]] se na jejich pronásledování zaměřila od roku [[1478]], portugalská se přidala v roce [[1536]]. [186] => [187] => Věřilo se, že mnozí novokřesťané skrytě praktikují svoje původní náboženství a ve skutečnosti mnozí z nich opravdu byli tajnými židy. Systém a ideologie [[čistota krve|čistoty krve]] vylučovala novokřesťany se společnosti bez ohledu na skutečnou míru jejich pokřesťanštění. V Portugalsku byl zákonem daný rozdíl mezi „novými“ a „starými“ křesťany zrušen až v roce [[1772]] dekretem [[Sebastião José de Carvalho e Melo|markýze de Pombal]]. [188] => [189] => === Nacionalismus a antisemitismus === [190] => Předchůdcem rasového antisemitismu byl zvláště v Německu [[romantický nacionalismus]]. Od poloviny [[19. století]] se postupně vyvíjely různé rasové teorie, v nichž byly obsaženy i národnostní myšlenky, které však ještě nevycházely z rasismu. Na jedné straně čerpaly z výlučné interpretace myšlenek o „lidu“ [[Johann Gottfried Herder|Johanna Gottfrieda Herdera]] a od druhé čtvrtiny 19. století se objevovala antisemitská díla a novinové články. Nejznámějším příkladem je [[esej]] [[Richard Wagner|Richarda Wagnera]] ''Židovství v hudbě'' (''[[Das Judentum in der Musik]]''), která vyšla v roce [[1850]] a v rozšířeném vydání v roce [[1869]]. Na druhé straně radikální [[Socialismus|socialisté]] k nimž patřil [[Karl Marx|Karel Marx]] identifikovali židy jako oběti a zároveň původce [[Kapitalismus|kapitalistického systému]] – např. v článku ''K židovské otázce'' (''Zur Judenfrage''). Důsledkem tohoto dění a také obecného přijetí zmiňovaných rasových teorií vstoupil antisemitismus během 19. století do [[Pravice|pravicové]] i [[Levice|levicové]] politiky i slovníků. [191] => [192] => === Vzestup rasového antisemitismu === [193] => Moderní evropský antisemitismus má původ v [[Pseudověda|pseudovědeckých]] teoriích 19. století, které označovaly židy za semitskou podskupinu. [[Semité]] se podle myšlení mnoha tehdejších evropanů zcela lišili od [[Árjové|Árijců]] nebo [[Indoevropané|Indoevropanů]] a nikdy se s nimi nesmísili. Z tohoto pohledu židé nebyli odmítáni pro své náboženství, ale kvůli svým údajným špatným dědičným rasovým vlastnostem, jako např. nenasytnost, zvláštní vlohy pro vydělávání peněz, odpor k tvrdé práci, rodovou soudržnost a vtíravost, či vlezlost, nedostatek sociálního cítění, nešikovnost a hlavně nedostatek [[Patriotismus|patriotismu]]. [194] => [195] => [[Osvícenství|Osvícenecká]] evropská [[intelektuál]]ská společnost v té době pokládala náboženské předsudky vůči židům za ponižující příznak nevědomosti. Na základě svých domnělých znalostí [[Genetika|genetiky]] však upadala ze svého pohledu do zcela oprávněných předsudků založených na národnosti nebo „rase“. Význam pojmu „antisemitismus“ se tak posunul a používal se k označení „přijatelné“ předpojatosti vůči židům, nikoliv pro nežádoucí náboženskou nenávist. Souběžně s tím začali někteří němečtí autoři používat pro odlišení židů jako národa pojem „Palestinci“. [196] => [197] => Ukázkou pseudovědecké povahy tehdejších názorů je i spor o to, zda židé obecně vypadají podstatně jinak než ostatní obyvatelstvo. K těm docházelo zvláště v zemích jako [[Německo]], [[Francie]] a [[Rakousko]], kde židovská populace měla sklon k světštějšímu nebo méně ortodoxnímu životu a na rozdíl od východoevropských židů se neoblékala do oděvů, kterými by se od ostatních lišila (např. [[Kipa|jarmulka]]). Mnoho antropologů té doby (např. [[Franz Boas]]) se pokoušelo o celkové fyzické srovnání (měření hlavy, vizuální zkoumání vlasů, barvy očí a pokožky) židovské a nežidovské evropské populace, aby dokázali, že teorie zvláštní „židovské rasy“ je mýtus. [198] => [199] => Počátky rasového antisemitismu jsou v mnoha zemích spojeny také se vzrůstajícím národnostním cítěním. V této spojitosti byli židé v zemi, kde sídlili, vnímáni jako oddělená a často i cizí, či vetřelecká národnost, čehož využívali čelní představitelé mnoha vlád. [200] => [201] => === Antisemitismus a vládnoucí vrstvy === [202] => [[Soubor:1889 French election poster for antisemitic candidate Adolphe Willette.jpg|náhled|250px| Francouzský [[Volby|volební]] plakát [[Adolphe Willette|Adolpha Willetta]], který sám sebe popisoval slovy ''candidat antisémite'' s textem ''„Židé jsou jiná, nepřátelská rasa… Judaismus, to je nepřítel!“'']] [203] => Mnozí z analytiků, kteří se zabývají moderním antisemitismem poukazují na to, že jeho podstatou je používání židů jako [[Obětní beránek|obětních beránků]]. Jevy, které s sebou nese moderní doba (např. [[materialismus]], síla peněz, kolísání ekonomiky, [[válka]], [[sekularismus]], [[socialismus]], [[komunismus]], hnutí za rasovou rovnoprávnost, politika veřejného blaha, atd.) jsou někdy vnímány jako nežádoucí a jejich příčiny jsou připisovány machinacím spiklenců, kteří sledují jiný než národní prospěch. Sklon uchylovat se k podobným názorům mají zastánci tradičních hodnot znechucení údajným úpadkem a zkažeností moderního světa. Mezi tyto tradicionalisty bývají zahrnováni mnozí konzervativní příslušníci bohaté vládnoucí vrstvy ([[WASP]]) v USA a jim podobné elity v západní Evropě. Po [[Říjnová revoluce|ruské revoluci v roce 1917]] někteří antisemité začali prohlašovat, že světový komunismus je dílem židovského spiknutí.Thernstrom, Stephan, ed. ''Harvardská encyklopedie amerických etnických skupin'' (''Harvard Encyclopedia of American Ethnic Groups''), Belknap Press, 1980, str. 590. {{ISBN|0-674-37512-2}} (anglicky) [204] => [205] => [[Encyclopædia Britannica|Encyclopaedia Britannica]] z roku [[1911]] definuje moderní antisemitismus jako teorii spiknutí sloužící k sebeurčení evropské [[aristokracie]], jejíž společenský vliv se vzestupem měšťanské (buržoazní) společnosti zeslábl. Evropští židé, kteří se v té době poněkud zrovnoprávnili, byli poměrně vzdělaní, měli podnikatelské schopnosti a nebyli zapojení v systému podléhajícím aristokracii, byli pokládáni za příslušníky převažující buržoazní třídy. Aristokracie a její přívrženci, kterým se nepodařilo stát se součástí nového centra společenského vlivu, hledala viníka tohoto stavu, jak je vidět např. v díle rasistického teoretika [[Arthur de Gobineau|Arthura de Gobineau]] (1816 — 1882). Tím způsobem aristokratické předsudky ohledně důležitosti původu, na kterém je [[legitimita]] šlechty založena, vedli k volbě židů, jako ztělesnění jejich problémů. [206] => [207] => === Dreyfusova aféra === [208] => [[Soubor:Degradation alfred dreyfus.jpg|náhled|vlevo|[[vojenská degradace|Degradace]] [[Alfred Dreyfus|Alfreda Dreyfuse]] na dobové ilustraci M. Meyera z roku 1895.]] [209] => {{Podrobně|Dreyfusova aféra}} [210] => [[Dreyfusova aféra]] byl politický [[skandál]], který na konci 19. století po několik let rozděloval [[Francie|Francii]]. Soustředil se kolem židovského důstojníka francouzské armády [[Alfred Dreyfus|Alfreda Dreyfuse]], který byl v roce [[1894]] shledán vinným ze zrady. Dreyfus byl dvakrát soudem shledán vinným, posléze omilostněn a nakonec rehabilitován s tím, že odsouzení mělo být založeno na falešných dokumentech. Ve veřejnou známost celou záležitost uvedl spisovatel [[Émile Zola]] v literárních novinách ''L'Aurore'' (''Úsvit''), kde [[13. leden|13. ledna]] [[1898]] uveřejnil známý otevřený dopis [[prezident]]ovi Francie [[Félix Faure|Félixi Fauremu]] pod titulkem ''J'accuse!'' (''Žaluji!''). [211] => [212] => Francie se v té době rozdělila na ''Dreyfusardy'', kteří Alfreda Dreyfuse podporovali a ''Antidreyfusardy'', kteří stáli proti němu. Celý spor byl velmi vyhrocený, protože se dotýkal mnoha věcí, které v tehdejší rozjitřené politické atmosféře byly [[Kontroverze|kontroverzní]]. V roce [[1899]] byl Dreyfus opět shledám vinným, ale byla mu na základě jeho žádosti udělena milost. Plně rehabilitován byl až v roce [[1906]], kdy se stal ministerským předsedou velký zastánce Dreyfuse [[Georges Clemenceau]]. [213] => [214] => Mezi reportéry, kteří přinášeli zprávy o soudu a jeho důsledcích, byl i židovský novinář z [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] [[Theodor Herzl]]. Jeho pocit nespravedlnosti soudu a protižidovské vášně probuzené ve Francii i jinde ho podle jeho vyjádření vedli k rozhodnutí stát se zakladatelem a vedoucím činitelem politického [[sionismus|sionismu]], který pod jeho vedením nabyl mezinárodního významu. [215] => [216] => Dreyfusova aféra bývá někdy srovnávána s [[Hilsneriáda|Hilsneriádou]] v českých zemích. [217] => [218] => === Pogromy === [219] => [[Soubor:Ekaterinoslav1905.jpg|náhled|300px|vpravo|Oběti pogromu, ke kterému došlo v roce [[1905]] v ukrajinském [[Dněpropetrovsk]]u, převážně židovské děti.]] [220] => [[Pogrom]]y (z [[Ruština|ruského]] „gromiť“, ''громить'' ve významu „pustošit, drtit“) byly rasové nepokoje zaměřené proti židům, ke kterým docházelo často s vládní podporou většinou v [[Rusko|Rusku]] a východní Evropě. Pogromy se staly běžným jevem během masové vlny protižidovských bouří, které se přehnaly jižním Ruskem v roce [[1881]] po tom, co byli židé nespravedlivě obviněni ze zavraždění cara [[Alexandr II. Nikolajevič|Alexandra II.]] Bezprostředně po propuknutí pogromů byly ve 166 ruských městech zničeny tisíce židovských domů, celé rodiny byly uvrženy do krajní bídy, docházelo ke [[Znásilnění|znásilňování]] žen, mnoho mužů, žen i dětí bylo zabito nebo zraněno. [221] => [222] => Nový car [[Alexandr III. Alexandrovič|Alexandr III.]] z nepokojů obvinil židy a vydal k jejich omezení soubor tvrdých nařízení. Pogromy pokračovaly za mlčenlivé nečinnosti úřadů až do roku 1884. Další, ještě krvavější vlna pogromů, která za sebou nechala přibližně 2 000 mrtvých a mnoho zraněných židů, propukla v letech 1903–1906. Během [[Ruská občanská válka|ruské občanské války]] (1917–1922) došlo na různých místech Ruska a [[Ukrajina|Ukrajiny]] k 887 pogromům s počtem židovských obětí mezi 70–250 000. Přibližně 40 % z nich měli na svědomí ozbrojenci bojovníka za [[Ukrajinská lidová republika|Ukrajinskou lidovou republiku]] [[Symon Petljura|Symona Petljury]], 25 % [[Zelená armáda]] a různé nacionalistické a anarchistické bandy, 17 % [[bělogvardějci]], zvláště oddíly [[Anton Ivanovič Děnikin|Antona Děnikina]] a 8,5 % [[Rudá armáda]].[[Alexandr Solženicyn]]. ''200 let spolu''. Poznámka: výpočet nedosahuje celých 100 %. (rusky) [223] => [224] => Od počátku do poloviny 20. století docházelo k pogromům také v [[Polsko|Polsku]], [[Argentina|Argentině]] a v celém [[Arabský svět|Arabském světě]]. Krajně ničivé pogromy se objevily během [[Druhá světová válka|druhé světové války]], kdy došlo i k [[Rumunsko|rumunskému]] [[Pogrom v Jasech|pogromu v Jasech]], kde bylo zabito 14 000 židů a k [[Pogrom v Jedwabném|pogromu v Jedwabném]] v Polsku s 380–1 600 oběťmi. Poslední zaznamenaný velký pogrom v Evropě byl poválečný [[pogrom v Kielcích]] v Polsku, ke kterému došlo v roce [[1946]]. [225] => [226] => === Protižidovské zákony === [227] => [[Soubor:Nuremberg laws Racial Chart.jpg|náhled|300px| [[Norimberské zákony]] z roku 1935, ve kterých nacisté použili k stanovení „rasy“ židovský, či nežidovský původ prarodičů, jak ukazuje dobová vysvětlující tabulka. Lidé se čtyřmi německými prarodiči (bílé kroužky) byly „německé krve“, za Židy byli považováni ti, kteří měli tři nebo čtyři židovské prarodiče (černé kroužky v horní řadě vpravo). Jeden, nebo dva židovští prarodiče znamenali „smíšenou krev“.]] [228] => [229] => Oficiální antisemitské zákony byly v 19. století přijaty v různých zemích, zvlášť v carském Rusku a v 30. letech dvacátého století v nacistickém Německu a u jeho spojenců. Byly namířeny proti Židům jako skupině bez ohledu na náboženské vyznání a v některých případech, např. v nacistickém Německu, stačilo mít některého z prarodičů židovského původu. [230] => [231] => V roce [[1892]] na kongresu v [[Tivoli]] přijala antisemitismus oficiálně za svůj [[Německá konzervativní strana]] (''Deutsche Konservative Partei'', zkráceně ''DKP''). Stalo se tak na podnět Dr. Klasinga, avšak proti vůli opozice vedené umírněným [[Werner von Blumenthal|Wernerem von Blumenthal]]. [232] => [233] => [[Norimberské zákony]] v Německu, které vstoupily v platnost v roce [[1935]], zakazovaly [[manželství]] mezi Židy a osobami nežidovského původu, všechny osoby židovského původu zbavily plnohodnotného občanství a vyčlenily je do zvláštní skupiny tzv. „státních příslušníků“ (''Staatsangehörige''). To znamenalo, že Židé pozbyli základní občanská práva, k nimž patří i [[volební právo|právo volební]]. V roce [[1936]] byl Židům zakázán výkon všech odborných zaměstnání, což jim účinně zabránilo uplatňovat jakýkoliv vliv na vzdělávání, politiku i průmysl. Od [[15. listopad]]u [[1938]] židovské děti nesměly navštěvovat běžné školy, ale pouze školy židovské. Od dubna [[1939]] téměř všechny židovské podniky buď zkrachovaly kvůli finančnímu tlaku a klesajícím ziskům nebo byly pod nátlakem prodány nacistické vládě. Židé byli mnoha způsoby oddělováni od německé populace a docházelo k dalším omezením jejich [[Lidská práva|lidských práv]]. Podobné zákony existovaly i v [[Maďarsko|Maďarsku]], [[Rumunsko|Rumunsku]] a [[Rakousko|Rakousku]]. [234] => [235] => I v případě, že antisemitismus nebyl oficiální státní politikou, vlády na začátku 20. století často přijímaly méně nápadná opatření namířená proti židům. Např. ani jeden z 32 států, které se v roce [[1938]] zúčastnili [[konference v Evianu]], neodsoudil Hitlerovo zacházení s Židy, ani nesvolil k přijímání židovských uprchlíků. Například angličané vyhlásili roku 1939 přistěhovalecké kvóty, které snižovaly počet židovských přistěhovalců o 75% a vydali zákon, který Židům zakazoval kupovat pozemky. [236] => [237] => === Holokaust a popírání holokaustu === [238] => {{Podrobně|Holokaust}} [239] => [240] => Nejstrašnějším projevem rasového antisemitismu byl [[holokaust]], ke kterému došlo za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] ([[1939]]–[[1945]]), kdy bylo cíleně vyvražděno přibližně 6 milionů evropských židů, z toho 1,5 milionu dětí. Židé pro tuto událost upřednostňují označení „šoa“ (hebr. naprostý zánik, zničení) před „holokaust“ (řec. zápalná oběť, celopal), protože toto označení podtrhuje její absurditu a neospravedlnitelnost. [241] => [242] => Popírači holocaustu často prohlašují, že značná část holocaustu je vymyšlená a jeho důsledky jsou zveličovány, za což jsou údajně odpovědní sami židé, případně „židovské spiknutí“. Kritici podobného [[Revizionismus|revizionismu]] poukazují na zdrcující množství fyzických a historických důkazů, které podporují většinový pohled, přičemž neexistují důkazy o nějakém spiknutí. [243] => [244] => === Antisemitské konspirační teorie === [245] => Jak se rozšiřoval pohled na židy, jako na „zlovolnou rasu“, objevily se i antisemitské [[konspirační teorie]], které židy jako skupinu obviňovaly z ovlivňování běhu světa, nebo i z toho, že světu skrytě vládnou. Základem těchto myšlenek se stal neslavně známý literární podvrh s názvem „[[Protokoly sionských mudrců]]“ uveřejněný tajnou policií carského Ruska. [246] => [247] => Mezi antisemitská [[klišé]], odvozená z odhalených podvrhů jako „Protokoly sionských mudrců“ a tvrzení listu ''[[The Dearborn Independent]]'' [[Henry Ford]]a, patří například i představy o údajné židovské kontrole médií.{{Citace elektronického periodika [248] => | příjmení = Miller [249] => | jméno = Mark Crispin [250] => | titul = The Jewish Media: The Lie That Won’t Die [251] => | periodikum = FAIR: Fairness and Accuracy in Reporting [252] => | datum_vydání = 01.09.1996 [253] => | datum_přístupu = 14.04.2015 [254] => | url = http://fair.org/extra-online-articles/the-jewish-media:-the-lie-that-wont-die/ [255] => | jazyk = angličtina [256] => }}{{Citace elektronického periodika [257] => | příjmení = Palmer [258] => | jméno = Brian [259] => | titul = Do Jews Really Control the Media? [260] => | periodikum = Slate.com [261] => | datum_vydání = 05.10.2010 [262] => | datum_přístupu = 14.04.2015 [263] => | url = http://www.slate.com/articles/news_and_politics/explainer/2010/10/do_jews_really_control_the_media.html [264] => | jazyk = angličtina [265] => }} [266] => [267] => Nejnovějšími teoriemi jsou prohlášení [[Extremismus|extrémistických]] skupin, např. [[neonacismus|neonacistických]] politických stran a některých [[Islamismus|islamistických]] organizací, o tom, že cílem [[Sionismus|sionismu]] je [[světovláda]], což je označováno za „Sionistické spiknutí“ a používáno k další podpoře antisemitismu. Podobné názory, které bývají označovány za [[nový antisemitismus]] mají vztah k [[Fašismus|fašismu]] a [[nacismus|nacismu]], ale může se jednat i o názorové proudy v [[Levice|levicových]] politických stranách. [268] => [269] => [[Sýrie|Syrské]] vydání [[Protokoly sionských mudrců|Protokolů sionských mudrců]] z roku [[2005]], obsahuje také „historickou a moderní výzkumnou studii“, která opakuje antisemitská obviňování, mezi jinými i z rituálních vražd a uvádí, že [[Tóra]] a [[Talmud]] vyzývají židy „k páchání zrad a spiknutí, vládnutí, aroganci a vykořisťování cizích zemí“. [270] => [271] => == Nový antisemitismus == [272] => Jako tzv. nový antisemitismus jsou některými autory označovány projevy zaměřené proti Státu Izrael. Při tom přesahují hranici legální, respektive legitimní, kritiky politiky Státu Izrael. Novodobý fenomén tak souvisí s tradičním antisionismem. K rozlišení kritiky od nového antisemitismu lze použít tzv. 3D test: Tam, kde kritika vytváří '''d'''vojí standard, '''d'''émonizuje Izrael či '''d'''elegitimizuje právo Izraele na svou existenci, má jít o nový antisemitismus. Ten se prý projevuje současně v [[Krajní levice|krajně levicové]] politice, [[islamismus|islamismu]] a [[pravice|krajní pravici]],[[Phyllis Chesler|Chesler, Phyllis]]. ''Nový antisemitismus: Současná krize a co s ní musíme udělat (The New Anti-Semitism: The Current Crisis and What We Must Do About It)'', Jossey-Bass, 2003, str. 158–159, 181 (anglicky)[[Warren Kinsella|Kinsella, Warren]]. [http://www.warrenkinsella.com/words_extremism_nas.htm Nový antisemitismus (The New anti-Semitism)] {{Wayback|url=http://www.warrenkinsella.com/words_extremism_nas.htm |date=20071014000502 }}, zpřístupněno 5. března 2006 (anglicky)[http://observer.guardian.co.uk/uk_news/story/0,6903,1278580,00.html Židé předvídají rekordní množství nenávistných útoků: Militantní islámská media obviněna z burcování nové vlny antisemitismu (Jews predict record level of hate attacks: Militant Islamic media accused of stirring up new wave of anti-semitism)], ''[[The Guardian]]'', 8. srpna 2004 (anglicky).Endelman, Todd M. „Dnešní antisemitismus v západní Evropě (Antisemitism in Western Europe Today)“ v ''Současný antisemitismus: Kanada a svět (Contemporary Antisemitism: Canada and the World)''. University of Toronto Press, 2005, str. 65–79 (anglicky)Bauer, Yehuda. [http://humwww.ucsc.edu/jewishstudies/docs/YBauerLecture.pdf „Problémy současného antisemitismu (Problems of Contemporary Anti-Semitism)“] {{Wayback|url=http://humwww.ucsc.edu/jewishstudies/docs/YBauerLecture.pdf |date=20080307094003 }} (pdf), 2003, zpřístupněno 22. dubna 2006 (anglicky)[[Jonathan Sacks|Sacks, Jonathan]]. [http://israel.jcca.org/articles.htm?y=620051118152416 „Nový antisemitismus (The New Antisemitism)“] {{Wayback|url=http://israel.jcca.org/articles.htm?y=620051118152416 |date=20080607061754 }}, Ha'aretz, 6. září 2002 (anglicky).Strauss, Mark. [http://yaleglobal.yale.edu/display.article?id=2791 „Židovský problém antiglobalismu (Antiglobalism's Jewish Problem)“] {{Wayback|url=http://yaleglobal.yale.edu/display.article?id=2791 |date=20090528175641 }} v Rosenbaum, Ron (ed). ''Ti, kteří zapomněli na minulost: Otázka antisemitismu (Those who forget the past: The Question of Anti-Semitism)'', Random House 2004, str. 272. (anglicky) čímž se liší od „klasického“ antisemitismu, který je spojen spíše jen s politickou pravicí. Pojem přešel do užívání jako označení vlny antisemitismu narůstající zvlášť v [[Západní Evropa|západní Evropě]] po selhání [[Mírová dohoda z Osla|dohody z Osla]] z roku [[1993]], která je částí [[Izraelsko-palestinský mírový proces|Izraelsko-palestinského mírového procesu]], druhé [[Intifáda|intifádě]] v roce [[2000]], a [[Teroristické útoky 11. září 2001|teroristických útocích z 11. září 2001]].Taguieff, Pierre-André. ''Povstalo z bahna: Nový antisemitismus v Evropě (Rising From the Muck: The New Anti-Semitism in Europe)''. Ivan R. Dee, 2004. (anglicky)Rosenbaum, Ron. ''Ti, kteří zapomněli na minulost (Those who forget the past)''. Random House, 2004. (anglicky) [273] => [274] => Zastánci konceptu nového antisemitismu uvádějí, že [[antiamerikanismus]], [[antisionismus]], „[[Third Worldism]]“ (ideologie, usilující o emancipaci zemí třetího světa) a odpor k politice vlády Izraele nebo k samotné existenci státu Izrael jako židovské [[vlast]]i jsou s antisemitismem spojeny, nebo jsou jeho zástěrkou. Jeho kritici naopak argumentují, že v některých případech slouží k umlčení diskusí záměrným ztotožňováním legitimní kritiky Izraele s nežádoucím antisemitismem.Klug, Brian. [http://arquivo.pt/wayback/20090701082702/http://www.thenation.com/doc.mhtml?i=20040202&s=klug Mýty o novém antisemitismu (The Myth of the New Anti-Semitism)]. ''[[The Nation (U.S. periodical)|The Nation]]'', zasláno 15. ledna 2004 (vydání z 2. února 2004), zpřístupněno 9. ledna 2006. [275] => [276] => == Antisemitismus ve světě == [277] => Antisemitismus a antisemitské útoky se přirozeně vyskytují po celém světě. Tato část článku vybírá z některých dokumentovaných incidentů po světě. [278] => [279] => === Evropa === [280] => {{Podrobně|Antisemitismus v Evropě}} [281] => [282] => ==== Česká republika ==== [283] => {{Podrobně|Židé v Česku}} [284] => Židé žili v českých zemích již od [[Raný středověk|raného středověku]]. Nejstarší projevy antisemitismu na českému území jsou doloženy ke konci [[11. století]], a to v [[Kosmova kronika|Kosmově kronice]].HOLÝ, Jiří a RAŠNEROVÁ, Pavla. Mezi filo- a antisemitismem: Židé v české literatuře. In: ''Rádio Dráťák Magazín'' [online]. 14.01.2019 21:10 [cit. 30. 1. 2022]. Dostupné z: https://volksgruppen.orf.at/v2/cesi/stories/2958173/Křesťanský magazín. In: ''Česká televize'' [online]. 30. leden 2022 12:30-13:00 [cit. 30. 1. 2022]. Dostupné z: http://tvprogram.centrum.cz/detail/krestansky-magazin-19828903/ {{Wayback|url=http://tvprogram.centrum.cz/detail/krestansky-magazin-19828903/ |date=20220130115143 }} [285] => [286] => Antisemitismus v České republice je zastoupen především ve své pasivní formě, nicméně míra antisemitismu rok od roku klesá.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.ztis.cz/rubrika/z-domova/clanek/antisemitismu-v-ceske-republice-nepribyva-konsta |datum přístupu=2012-10-10 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140912115333/http://www.ztis.cz/rubrika/z-domova/clanek/antisemitismu-v-ceske-republice-nepribyva-konsta |datum archivace=2014-09-12 |nedostupné=ano }} Česká akademická a politická společnost je židovské populaci pozitivně nakloněna, nicméně nejvíce antisemitských incidentů se odehrávají v českých muslimských a katolických komunitách.http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/zpravy/_zprava/zprava-o-stavu-antisemitismu-v-ceske-republice-za-rok-2010--889061 Nejvýraznějším antisemitismem na české scéně je antisemitismus levicový – tzn. otevřený [[Antisionismus|odpor vzniku]] izraelského státu. Tento směr je „dědictvím“ komunistického antisionismu.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.holocaust.cz/cz2/resources/ros_chodes/2003/02/nekvapil |datum přístupu=2012-10-10 |url archivu=https://web.archive.org/web/20091227022818/http://www.holocaust.cz/cz2/resources/ros_chodes/2003/02/nekvapil |datum archivace=2009-12-27 |nedostupné=ano }} [287] => [288] => Kromě nucené [[konverze (náboženství)|konverze]] katolickou církví se v minulosti vyskytovaly i otevřené útoky [[Češi|Čechů]] na židovskou populaci a [[Synagoga|synagogy]]. Mezi takové útoky patří například nepokoje na přelomu století blízko [[Smíchovská synagoga|Smíchovské synagogy]], tehdejším bydlištěm především populace židovské a německé.{{Citace periodika|url=http://query.nytimes.com/gst/abstract.html?res=F20C13FC3E5913738DDDAA0894DA415B8785F0D3|periodikum=The New York Times|titul=Four Killed and 150 Wounded. 12,000 Troops to be Gathered|vydavatel=The New York Times|datum přístupu=2011-09-11|datum vydání=1897-12-03|jazyk=anglicky}} [289] => [290] => V kultuře: [291] => * Podle kabalistické legendy o [[Golem]]ovi toto mytické stvoření bylo oživeno jako ochrana před antisemity a křesťany. [292] => * Film režiséra [[František Čáp|Františka Čápa]] ''Jan Cimbura'' (1941) – český film mj. s antisemitskými [[stereotyp]]y.Jan Cimbura. In: Česko-Slovenská filmová databáze [online]. 06.10.2008 [cit. 30. 1. 2022]. Dostupné z: https://www.csfd.cz/film/2073-jan-cimbura/prehled/ [293] => [294] => ==== Německo ==== [295] => {{Podrobně|Holokaust}} [296] => [297] => ==== Polsko ==== [298] => Studie Varšavské univerzity z roku 2016 zjistila, že 37% dotázaných Poláků má negativní postoj k Židům, 56% by si nepřálo mít Žida v rodině a 32% by nechtělo mít Žida za souseda."[http://www.israelnationalnews.com/News/News.aspx/223823 Study finds anti-Semitism is on the rise in Poland]". [[Aruc ševa]]. 25. ledna 2017. [299] => [300] => Antoni Macierewicz, první místopředseda polské vládnoucí strany [[Právo a spravedlnost|PiS]] a od roku 2015 polský ministr obrany, byl obviňován z antisemitismu a proti jeho jmenování ministrem protestovala americká Anti-Defamation League.http://www.nytimes.com/aponline/2015/11/13/world/europe/ap-eu-poland-anti-semitism.html V roce 2001 Macierewicz napsal: „Snaží se Židé povykem okolo [[Pogrom v Jedwabném|pogromu v Jedwabném]] zakrýt svou zodpovědnost za komunismus a sovětskou okupaci?“"[http://www.jta.org/2016/07/21/news-opinion/world/polish-officials-rapped-for-perceived-revisionism-of-holocaust-history Polish officials rapped for perceived revisionism of Holocaust history]". Jewish Telegraphic Agency. 21. července 2016. [301] => [302] => Polský premiér [[Mateusz Morawiecki]] vyvolal v únoru 2018 pobouření, když prohlásil, že za holokaust nesli odpovědnost i někteří Židé.{{Citace elektronického periodika [303] => | titul = Spor o holokaust: Poláci ještě přitvrdili [304] => | periodikum = Hospodářské noviny [305] => | datum_vydání = 20. února 2018 [306] => | url = https://archiv.ihned.cz/c1-66054850-spor-o-holokaust-polaci-jeste-pritvrdili [307] => }} Podle izraelského politika [[Ja'ir Lapid]]a je tvrzení polského premiéra „antisemitismem nejstaršího druhu. Pachatelé nejsou oběti. Židovský stát nepřipustí, aby byli vraždění obviňováni ze své vlastní vraždy.“{{Citace elektronického periodika [308] => | titul = Polský premiér zmínil židovské viníky holokaustu, naštval tím Izraelce [309] => | periodikum = iDnes.cz [310] => | datum_vydání = 18. února 2018 [311] => | url = https://zpravy.idnes.cz/mateusz-morawiecki-polsko-holokaust-izrael-fmk-/zahranicni.aspx?c=A180218_104634_zahranicni_aha [312] => }} [313] => [314] => ==== Švédsko ==== [315] => Ve Švédsku se setkalo s útokem nebo zastrašováním 51% Židů. Počet protižidovských útoků roste také ve Francii, Velké Británii nebo Německu.{{Citace elektronického periodika [316] => | titul = Z jedné strany radikální islám, z druhé neonacisti. Židům se žije v západní Evropě čím dál hůř [317] => | periodikum = Česká televize [318] => | datum_vydání = 17. prosince 2017 [319] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/nazory/2334364-z-jedne-strany-radikalni-islam-z-druhe-neonacisti-zidum-se-zije-v-zapadni-evrope-cim [320] => }} Nejvíce útoků mají na svědomí [[muslim]]ští extremisté. Podle [[Tomáš Pojar|Tomáše Pojara]] „V prostředí muslimských přistěhovaleckých komunit je antisemitismus velmi silně rozšířený. Čím jsou tyto komunity početnější, tím se zhoršuje možnost jejich integrace a zároveň narůstá počet projevů antisemitismu.“ [321] => [322] => === Severní Amerika === [323] => [324] => ==== USA ==== [325] => [[Soubor:18960415 antisemitic political cartoon in Sound Money.jpg|náhled|250px| ''Toto jsou Spojené státy v rukou Židů'' (This is the U.S. in the Hands of the Jews) – ukřižování [[Strýček Sam|Uncle Sama]], antisemitská karikatura (1896)]] [326] => Antisemitismus je závažným problémem v [[spojené státy americké|americké společnosti]] již od doby, kdy se americká společnost formovala. I přesto, že USA je diversní společnost různých národů a jejich „mixů“, antisemitismus si zde našel místo díky nenávisti, strachu a hlavně žárlivosti z Židů.Krefetz, 1985Goldberg, Michelle. ''Kingdom Coming: The Rise of Christian Nationalism''. New York: W.W. Norton & Company, 2006. s. 186–187. V současnosti v USA žije více než 6 000 000 Židů (což je 1/2 všech žijících Židů na celém světě){{Citace elektronického periodika |titul=Census.gov |url=http://www.census.gov/compendia/statab/2012/tables/12s0077.pdf |datum přístupu=10-10-2012 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120326124748/http://www.census.gov/compendia/statab/2012/tables/12s0077.pdf |datum archivace=26-03-2012 |nedostupné=ano }}{{Citace elektronického periodika |titul=Jewish Population in the United States, 2011 |url=http://www.jewishdatabank.org/Reports/Jewish_Population_in_the_United_States_2011.pdf |datum přístupu=10-10-2012 |url archivu=https://web.archive.org/web/20130419060418/http://www.jewishdatabank.org/Reports/Jewish_Population_in_the_United_States_2011.pdf |datum archivace=19-04-2013 |nedostupné=ano }} a i přesto, že [[Zločin z nenávisti|hate crime]] je ústavou Spojených států amerických hodnocen jako postižitelný trestný čin, některé nadnárodní neziskové organizace, především [[Anti-Defamation League]], dbá a varuje na případné antisemitské konflikty. [327] => [328] => Antisemitské útoky obvykle bývají plánovány [[Neonacismus|neo-nacistickými]] skupinami jako Liberty Lobby, [[Ku-klux-klan]], [[White Aryan Resistance]], American Nazi Party, xenofobní odnož [[skinhead]]ů, ale také radikálními islamistickými frakcemi. [329] => [330] => Mezi skupiny mající antisemitské názory nejvíce patří [[Afroameričané]] (36 %){{Citace elektronické monografie|titul=ADL Survey: Anti-Semitism In America Remains Constant; 14 Percent Of Americans Hold 'Strong' Anti-Semitic Beliefs|url=http://www.adl.org/PresRele/ASUS_12/4680_12.htm|jazyk=anglicky|datum přístupu=2012-10-10|url archivu=https://web.archive.org/web/20110207193710/https://www.adl.org/PresRele/ASUS_12/4680_12.htm|datum archivace=2011-02-07|nedostupné=ano}}, [[Američané hispánského a latinskoamerického původu|Hispánci]] narození v Mexiku (35 %) a nejméně běloši (9 %). [331] => [332] => V kultuře: [333] => * Film [[Elia Kazan|Eliy Kazana]], ''{{Cizojazyčně|en|Gentleman's Agreement}}'' (1947) – americký film o [[gój]]ovi, vydávajícím se za Žida, aby odhalil jak hluboce je antisemitismus zakořeněn v newyorské společnosti, [334] => * ''{{Cizojazyčně|en|Night of the Living Jews}}'' (2007) – americký satirický film obsahující odkazy na rituální vraždy, stereotypy, atd. [335] => [336] => === Asie === [337] => [338] => ==== Japonsko ==== [339] => [[Japonsko]] původně nemělo židovskou populaci, pročež neexistovaly hanlivé názory o nich, avšak s příchodem nacistických idejí do Japonského císařství a především importu ''[[Protokoly sionských mudrců|Protokolů sionských mudrců]]'' z Mandžuska se vyvinula japonská forma antisemitismu. Antisemitismus se v Japonsku často mísil s [[filosemitismus|filosemitismem]], což rovněž mělo za následek kulturní, literární a akademický rozmach názorů o Japoncích, jakožto potomcích Židů, ale zároveň názory o Židech, kteří (ekonomicky) ovládají celý svět. Podle veřejného průzkumu z roku 1988, 8% všech Japonců četlo bestsellery s antisemitskou tematikou.[http://sicsa.huji.ac.il/11kowner.htm Japanese Attitudes Towards Jews] {{Wayback|url=http://sicsa.huji.ac.il/11kowner.htm |date=20150111213321 }} Accessed October 8, 2006 [340] => [341] => V kultuře: [342] => * ''[[Angel Cop]]'' ({{Cizojazyčně|ja|エンゼルコップ)}} – cyberpunkové [[anime]] s antisemitskou zápletkou, kdy [[Židé]] chtějí sabotovat ekonomiku Japonska a také plánují udělat z Japonska [[Radioaktivita|radioaktivní]] žumpu [343] => * [[Teorie společného původu Japonců a Židů]] [344] => [345] => == Galerie == [346] => [347] => Soubor:Mein Kampf Indonesia.jpg|''[[Mein Kampf]]'' v běžném prodeji v [[Indonésie|Indonésii]]. [348] => Soubor:Protocols KL08.jpg|''[[Protokoly sionských mudrců]]'' v běžném prodeji v [[Malajsie|Malajsii]] [349] => Soubor:Lapy zydowskie.jpeg|[[Propaganda|Propagandistický]], antisemitský plakát, tisknutý v Polsku v době 1919–1921. Nápis říká: „Znovu židovské nohy? Ne, nikdy!“ [350] => Soubor:The car with antisemitic sign.jpg|Nápis ''Jews are terrorist'' („Židé jsou terorista“) (sic!) na autě v době protestů proti izraelskému bombardování [[Pásmo Gazy|pásma Gazy]] (San Francisco, leden 2009). [351] => Soubor:9.11.11Sept11Attacks10thAnniversaryByLuigiNovi29.jpg|10. výročí útoku [[Al-Káida|Al-Káidy]] na [[Světové obchodní centrum|WTC]] připomenuto antisemitským protestem. [352] => Soubor:Power3.JPG|Plakát American Nazi Party. [353] => Soubor:Antisemitic.svg|Symbol antisemitismu – přeškrtlá [[Davidova hvězda]]. [354] => Soubor:Neoantisemismo.jpg|Antisemitské grafitti v hlavním městě [[Madrid|Španělska]]. [355] => [356] => [357] => == Odkazy == [358] => [359] => === Reference === [360] => [361] => [362] => === Literatura === [363] => * {{Citace monografie [364] => | příjmení = Krejča [365] => | jméno = Aleš [366] => | titul = Antisemitismus v posttotalitní Evropě [367] => | vydavatel = Nakladatelství Franze Kafky [368] => | místo = Praha [369] => | rok = 1992 [370] => | isbn = 80-901456-0-4 [371] => | počet stran = 256 [372] => }} [373] => * {{Citace monografie | příjmení = Messadié | jméno = Gérald | titul = Obecné dějiny antisemitismu | rok = 2000 | vydavatel = Práh | místo = Praha | isbn = 80-7252-038-5}} [374] => * {{Citace monografie | příjmení = Pavlát | jméno = Leo | titul = Antisemitismus – nejsetrvalejší zášť v dějinách lidstva | rok = 1997 | vydavatel = Židovské muzeum v Praze | místo = [Praha]}} [375] => * {{Citace monografie | příjmení = Prudký | jméno = Martin | titul = Zvláštní lid páně – křesťané a židé | rok = 2000 | vydavatel = CDK | místo = Brno | isbn = 80-85959-57-7}} [376] => * STROBACH, Vít. Židé: národ, rasa, třída. Sociální hnutí a „židovská otázka“ v českých zemích 1861-1921, Praha: NLN, 2016 ISBN 978-80-7422-377-8 [377] => * TAUCHEN, Jaromír: 1938 – Křišťálová noc a některé navazující otázky právního postavení židovské menšiny v období národního socialismu. In: Olomoucké právnické dny 2008. Sborník příspěvků z konference. Olomouc, Iuridicum Olomoucense o.p.s. 2009, s. 779–786. {{ISBN|978-80-903400-3-9}} [378] => [379] => === Související články === [380] => * [[Holokaust]] [381] => * [[Rasismus]] [382] => * [[Seznam lidí, kteří pomáhali Židům za druhé světové války]] [383] => * [[Hilsneriáda]] [384] => * [[Dreyfusova aféra]] [385] => * [[Antisemitismus ve světě]] [386] => * [[Antigermanismus]] [387] => * [[Anticikanismus]] [388] => [389] => === Externí odkazy === [390] => * [https://web.archive.org/web/20060617075420/http://www.holocaust.cz/cz2/resources/documents/documents holocaust.cz: Antisemitismus] {{cs}} [391] => * [http://www.antisemitism.org.il/ The Coordination Forum for Countering Antisemitism] {{en}} [392] => * [[Maciej Ruczaj]]: [http://euportal.cz/Articles/1094-antisemitismus-v-polsku-a-v-evrope.aspx ''Antisemitismus v Polsku a v Evropě''] {{Wayback|url=http://euportal.cz/Articles/1094-antisemitismus-v-polsku-a-v-evrope.aspx |date=20070927185918 }} {{cs}} [393] => * [http://www.iliteratura.cz/Clanek/44449/hauser-jakub-janacova-eva-ed-obrazy-nenavisti recenze knihy ''Obrazy nenávisti: Vizuální projevy antisemitismu ve střední Evropě''] [394] => * [http://tvprogram.centrum.cz/detail/krestansky-magazin-19828903/ Křesťanský magazín 30. ledna 2022] {{Wayback|url=http://tvprogram.centrum.cz/detail/krestansky-magazin-19828903/ |date=20220130115143 }} Tento díl Křesť. magazínu se snaží mapovat (počínaje středověkem v českých dějinách) zjevné i méně viditelné projevy antijudaismu a antisemitismu. Cílem je ukázat, z jakých zdrojů pramení potřeba nalézt viníka jakýchkoli společenských problémů. Těžiště pořadu je v současnosti, kdy lze zejména na internetu a sociálních sítích snadno šířit různé nenávistné konspirační teorie. [395] => * {{Wikislovník|heslo=antisemitismus}} [396] => * {{Wikislovník|heslo=antisemitizmus}} [397] => * {{Commonscat|Antisemitism}} [398] => * {{Otto|heslo=Antisemitismus}} [399] => * {{Wikicitáty|téma=Antisemitismus}} [400] => [401] => {{Antisemitismus}} [402] => {{Autoritní data}} [403] => {{Portály|Hebraistika}} [404] => [405] => [[Kategorie:Antisemitismus| ]] [406] => [[Kategorie:Diskriminace na základě náboženství]] [407] => [[Kategorie:Nacismus a rasa]] [] => )
good wiki

Antisemitismus

druhé světové války, aby tak byli na první pohled odlišitelní od ostatního obyvatelstva. Antisemitismus je nepřátelství nebo předpojatost vůči židům jako představitelům židovského náboženství judaismu, etnické skupině nebo rase.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Skutky apoštolů','Židé','Protokoly sionských mudrců','Holokaust','Judaismus','Synagoga','Francie','19. století','pogrom','Hilsneriáda','Irák','Maroko'

Francie

Hilsneriáda

Holokaust

Irák

Judaismus

Judaismus je nejstarší abrahamovská náboženská tradice a kultura židovského lidu.

Maroko

Pogrom

Synagoga

Židé

Židé jsou etnickou a náboženskou skupinou, která je spojována s židovským náboženstvím a židovskou kulturou.