Array ( [0] => 14691893 [id] => 14691893 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Baskičtina [uri] => Baskičtina [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Neověřeno}} [1] => {{Infobox - jazyk [2] => | název = Baskičtina ''(euskara)'' [3] => | rozšíření = [4] => [[Soubor:Flag of the Basque Country.svg|25px]] [[Baskicko (území)|Baskicko]]
[5] => {{vlajka a název|Španělsko}} [6] => {{vlajka a název|Francie}} [7] => | mluvčích = 665 700 [8] => | klasifikace = [9] => [[Izolovaný jazyk|Izolované jazyky]] [10] => | písmo = [[Latinka]] [11] => | úřední jazyk = [12] => [[Baskické autonomní společenství]] a [[Navarra]] ([[Španělsko]]), uznávána jako jazyk menšiny ve [[Francouzské Baskicko|Francouzském Baskicku]] ([[Pyrénées-Atlantiques]]-[[Francie]]) [13] => | regulátor = [14] => [http://www.euskaltzaindia.net/ Královská akademie baskického jazyka] ([[Euskaltzaindia]]) [15] => | ISO6391 = eu [16] => | ISO6392B = baq [17] => | ISO6392T = eus [18] => | ISO6393 = eus [19] => | SIL = různé [20] => | wikipedie = [[:eu:Azala|eu.wikipedia.org]] [21] => | mapa rozšíření = Basque language location map.png [22] => }} [23] => [24] => '''Baskičtina''' (baskicky: ''euskara'') je [[Izolovaný jazyk|izolovaný]] [[Jazyk (lingvistika)|jazyk]], který nepatří do žádné [[Jazyková rodina|jazykové rodiny]] (řadí se do [[Baskické jazyky|baskické jazykové rodiny]], ostatní baskické jazyky jsou mrtvé). Proto je velice odlišný od ostatních jazyků, zvláště pak jazyků z okolních území ([[španělština]], [[francouzština]], [[katalánština]]). Z typologického hlediska je to [[Aglutinační jazyk|jazyk aglutinační]]. Hlavní oblastí rozšíření je [[Baskicko (území)|Baskicko]], a to nejen kraj [[Španělsko|Španělska]], ale také širší okolí zasahující přes [[Pyreneje]] do [[Francie]]. Tato oblast má značnou kulturní i politickou [[autonomie|autonomii]]. Národ žijící na severu [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejského poloostrova]] mluvící tímto jazykem se nazývá [[Baskové]]. Standardizovaná forma baskičtiny, která byla přijata koncem [[20. století]], se nazývá [[Batua]]. Mimo tuto standardní verzi existuje ještě 6 hlavních [[nářečí]] baskičtiny – biskajské, gipuzkoanské a hornonavarrské (ve [[Španělsko|Španělsku]]) a dolnonavarrské, lapurdianské a zuberoanské (ve [[Francie|Francii]]). Přesné hranice rozšíření [[dialekt]]ů nekorespondují s hranicemi politickými. [25] => [26] => Český diplomat a spisovatel [[Norbert Tauer]] během 20. století přispěl k popularizaci baskičtiny a baskické kultury vůbec. [27] => [28] => == Původ jména jazyku == [29] => V baskičtině se jazyk oficiálně nazývá ''Euskara''. V současnosti existují tři možné teorie o etymologickém původu tohoto názvu, které jsou uznávány seriózními vědci a jsou probírány na fórech o baskičtině. [30] => [31] => Ve [[Francouzština|francouzštině]] je baskičtina běžně nazývána ''basque'' nebo dnes moderněji euskara. Ve [[Španělština|španělštině]] je dokonce ještě více možností – ''el vasco'', ''la lengua vasca'' nebo ''el euskera''. Oba termíny – ''vasco'' a ''basque'' jsou svým původem z [[latina|latinského]] výrazu ''vascones'', který sám poukazuje až na [[řečtina|řecký]] původ výrazu (''ουασκωνους (ouaskōnous''), který poprvé použil [[Strabón]]. [32] => [33] => Termín ''Vascuence'' byl odvozen z latinského výrazu ''vasconĭce''; během dlouhých staletí útlaku Basků získal poněkud hanlivý výraz. Je užíván v dokumentech přinejmenším od [[14. století]]. [34] => [35] => == Oficiální status == [36] => Ve [[Španělsko|Španělsku]] je v současné době baskičtina uznávána jako jazyk [[národnostní menšina|menšiny]] a má status prvního úředního jazyka [[Baskicko (autonomní společenství)|autonomního společenství Baskicko]] a částí autonomního společenství [[Navarra]]. V minulosti však – hlavně v době vlády generála [[Francisco Franco|Franca]] – byla tvrdě potírána. Ve [[Francie|Francii]] pak není jako úřední jazyk uznávána dodnes. [37] => [38] => == Historie a zařazení == [39] => Baskičtina, protože je zcela obklopena [[Indoevropské jazyky|indoevropskými jazyky]], je klasifikována jako [[izolovaný jazyk]]. Je pravděpodobně pozůstatkem předindoevropského osídlení [[Evropa|Evropy]]. První ucelené záznamy jsou z per antických autorů z [[starověké Řecko|Řecka]] a [[Starověký Řím|Římského impéria]]. Důkazem o existenci baskičtiny již v té době jsou, římským autorům dobře známá, osobní jména Nescato a Gison (''neskato'' a ''gizon'' znamená „mladá dívka“ a „muž“ i v moderní baskičtině). [40] => [41] => Jazyk je považován za pozůstatek původních jazyků na [[Iberský poloostrov|Iberském poloostrově]], které zde byly používány před římským záborem této oblasti. Baskičtina měla, na rozdíl od svých pravděpodobně příbuzných jazyků jako byly [[iberština]] a [[tartesština]], to štěstí, že i přes silnou romanizaci země si díky římskému zanedbávání a přehlížení tohoto koutu Iberského poloostrova udržela svůj specifický ráz. Přesto se však ani ona nevyhnula značnému přejímání slov z [[latina|latiny]]. [42] => [43] => V [[červen|červnu]] [[2006]] oznámil vedoucí [[archeologie|archeologického]] výzkumu v Iruña-Veleia Elišek Gil, že se jeho týmu podařilo objevit sadu destiček s 270 baskickými nápisy a malbami z [[3. století]]. Některá ze slov byla stejná či velmi podobná slovům moderní baskičtiny. Destičky byly označeny za první psané baskické texty. Brzy po svém objevu se však dostal celý tým pod palbu odborné kritiky a všechny objevy byly v roce [[2008]] označeny jako padělky.http://www.theguardian.com/science/2008/nov/24/basque-pottery-euskara-eliseo-gil - Finds that made Basques proud are fake, say experts [44] => [45] => == Předpoklady o příbuznosti s jinými jazyky == [46] => Předpokládaná spojitost baskičtiny s jejími indoevropskými sousedy vedla mnoho lidí k podrobnému zkoumání baskického jazyka a hledání příbuzných jazyků. Mimo mnoho fantastických a zcela nevědeckých názorů vzniklo několik uznávaných teorií, které však baskičtinu spojují s jazyky, jež jsou jí velmi vzdálené. Všechny teorie o původu baskičtiny jsou dodnes pokládány za neověřené a nepodložené. [47] => * [[Iberština]]: [[starověk]]ý jazyk, který byl na Pyrenejském poloostrově užíván před příchodem Římanů. Byla velmi podobná dnes vymřelé [[Akvitánština|akvitánštině]] a také moderní baskičtině. Ani sama iberština však není nijak [[lingvistika|lingvisticky]] zařazena a je také možné, že baskičtina mohla být tímto jazykem pouze ovlivněna a není mu zcela příbuzná. [[Eduardo Orduña Sunar]] poukazoval na příbuznost iberských a baskických [[číslovky|číslovek]] a také podstatných jmen. Touto příbuzností se zabývali také [[Wilhelm von Humboldt]], či [[Hugo Schuchardt]]. [48] => * Ligurská teorie byla vytvořena v [[19. století]] a jejími autory a zastánci byli [[Henri d'Arbois de Joubainville]], J. Pokorny, P. Kretschmer a několik jiných lingvistů. [49] => * [[Gruzínština]]: tato teorie poukazuje na možnou příbuznost baskičtiny s [[Kartvelské jazyky|jihokavkazskými jazyky]].Teorie byla založena na předpokladu existence Iberského království, které se mělo rozkládat dále ve východní části [[Středozemní moře|Středozemního moře]] podle J. P. Malorryho, který se o této teorii zmiňuje ve své knize z roku [[1989]] „Hledání Indoevropanů“. Byla podložena tím, že baskické označení místa je podobně jako v gruzínštině – ''adze''. [50] => * [[Dené-kavkazské jazyky]]: v roce 2008 byl publikován návrh na uznání velké [[Jazyková rodina|jazykové rodiny]] tzv. dené-kavkazskách jazyků, která by kromě sinotibetských, severokavkazských a některých dalších jazyků zahrnovala také baskičtinu. [51] => [52] => == Dialekty == [53] => [[Soubor:Basque dialects-en.svg|náhled|330px|[[Nářečí|Dialekty]] Baskičtiny]] [54] => Rozlišuje se 6 hlavních dialektů baskičtiny: [55] => * ve Španělsku [56] => ** biskajský [57] => ** gipuzkoanský [58] => ** hornonavarrský [59] => * ve Francii [60] => ** dolnonavarrský [61] => ** lapurdianský [62] => ** zuberoanský [63] => [[Soubor:Euskaldunkopurua koloreak.png|náhled|330px|Procento mluvčích baskičtiny]] [64] => Rozšíření těchto dialektů nekopíruje hranice krajů. V minulosti se baskickou dialektologií zabýval také např. [[Louis Lucien Bonaparte]]. [65] => [66] => == Slovní zásoba == [67] => Slova přijímá hlavně z [[latina|latiny]], [[španělština|španělštiny]], [[francouzština|francouzštiny]] a [[gaskonština|gaskonštiny]], ale fonetická revoluce změnila tato slova někdy až k nepoznání. [68] => [69] => == Základní fráze == [70] => * Bai – Ano [71] => * Ez – Ne [72] => * Ezker – Levý [73] => * Eskubi – Pravý [74] => * Kaixo! – Ahoj! [75] => * Agur! / Aio! – Na shledanou! [76] => * Ikusi arte! – Na viděnou! [77] => * Eskerrik asko! – Děkuji! [78] => * Mila esker! – Děkuji mnohokrát! [79] => * Egun on! – Dobré ráno! (doslova: Dobrý den!) [80] => * Egun on, bai! – Odpověď na Egun on! [81] => * Arratsalde on! – Dobré odpoledne! [82] => * Gabon! – Dobrý večer! [83] => * Gau on! – Dobrou noc! [84] => * Mesedez – Prosím [85] => * Barkatu – Promiňte (Pokud se na něco ptám) [86] => * Barkatu – Omlouvám se [87] => * Aizu! – Poslouchej! (Ne příliš zdvořilé, spíše užíváno mezi známými) [88] => * Kafe hutsa nahi nuke? – Mohu dostat kafe? [89] => * Kafe ebakia nahi nuke? – Mohu dostat macchiato? [90] => * Kafesnea nahi nuke? – Mohu dostat café latte? [91] => * Garagardoa nahi nuke? – Mohu dostat pivo? [92] => * Komunak – Toalety [93] => * Non dago komuna? – Kde jsou toalety? [94] => * Non dago tren-geltokia? – Kde je vlakové nádraží? [95] => * Non dago autobus-geltokia? – Kde je autobusové nádraží? [96] => * Ba al da hotelik hemen inguruan? – Je zde v okolí hotel? [97] => * Zorionak – Šťastné prázdniny (často užíváno na Silvestra) [98] => * Zer moduz? – Jak se máš? [99] => [100] => == Čísla == [101] => Baskický číselný systém je založen na číslu 20 – používá dvacítkovou soustavu, která je v [[Evropa|evropských]] jazycích poměrně neobvyklá. Najdeme ji např. v [[čečenština|čečenštině]], což by mohlo podporovat teorii o příbuzenství mezi [[Kavkazské jazyky|kavkazskými jazyky]] a baskičtinou. Dvacítkovou soustavu ovšem využívá částečně i [[francouzština]] (quatre-vingt dix = 4 krát 20 a 10 = 90), rovněž i gaelština, kde ale dochází k jejímu nahrazování desítkovou. [102] => Na [[Amerika|americkém kontinentu]] používali dvacítkovou soustavu [[Mayové]] (viz [[Mayská dvacítková soustava]]). [103] => * 0 – huts [104] => * 1 – bat [105] => * 2 – bi [106] => * 3 – hiru [107] => * 4 – lau [108] => * 5 – bost [109] => * 6 – sei [110] => * 7 – zazpi [111] => * 8 – zortzi [112] => * 9 – bederatzi [113] => * 10 – hamar [114] => * 11 – hamaika [115] => * 12 – hamabi [116] => * 13 – hamahiru [117] => * 14 – hamalau [118] => * 15 – hamabost [119] => * 16 – hamasei [120] => * 17 – hamazazpi [121] => * 18 – hemezortzi [122] => * 19 – hemeretzi [123] => * 20 – hogei [124] => * 21 – hogeita bat [125] => * 22 – hogeita bi [126] => * 23 – hogeita hiru [127] => * 30 – hogeita hamar (hogei-ta-hamar = dvacet-a-deset = 20+10) [128] => * 31 – hogeita hamaika (hogei-ta-hamaika = dvacet-a-jedenáct = 20+11) [129] => * 40 – berrogei (ber-hogei = dvakrát dvacet = 2×20) [130] => * 50 – berrogeita hamar (ber-hogei-ta-hamar = dvakrát-dvacet-a-deset = 2×20+10) [131] => * 60 – hirurogei (hirur-hogei = třikrát-dvacet = 3×20) [132] => * 70 – hirurogeita hamar (hirur-hogei-ta-hamar = třikrát-dvacet-a-deset = 3×20+10) [133] => * 80 – laurogei (laur-hogei = čtyřikrát-dvacet = 4×20) [134] => * 90 – laurogeita hamar (laur-hogei-ta-hamar = čtyřikrát-dvacet-a-deset = 4×20+10) [135] => * 100 – ehun [136] => * 200 – berrehun [137] => * 300 – hirurehun [138] => * 1000 – mila [139] => * 2000 – bi mila [140] => * 1 000 000 – milioi bat [141] => [142] => * půl – erdi [143] => * méně – gutxiago [144] => * více – gehiago [145] => [146] => == Pidžiny == [147] => Existuje několik různých jazykových mixů ([[pidžin]]ů) baskičtiny. Nejznámější je mix baskičtiny s [[islandština|islandštinou]] a dalšími jazyky, který vznikl, když baskičtí [[námořník|námořníci]] v [[16. století]] měli výrazné kontakty s [[Island]]em z důvodu [[rybolov]]u. Tento jazyk se nazývá [[baskicko-islandský pidžin]]. Další pidžin vznikl díky kontaktu baskických [[velryba|velrybářů]] s původním [[Indiáni|indiánským]] obyvatelstvem v oblasti dnešního pobřeží [[Kanada|Kanady]]. [148] => [149] => == Písmo == [150] => V roce 2022 byl v okolí [[Pamplona|Pamplony]] objeven artefakt v podobě ruky, který pravděpodobně sloužil jako ochranný amulet, jenž se zavěšoval nad vchod do domu. Předmět je z bronzu, má rozměry třináct krát čtrnáct centimetrů a je popsán znaky, které byly identifikovány jako původní baskické písmo. Objev má mimořádný a doslova převratný význam, neboť se vědci dosud domnívali, že starověcí Baskové před příchodem [[Římané|Římanů]], od nichž pak převzali [[Latinka|latinku]], písmo neznali a nepoužívali.{{Citace elektronické monografie [151] => | titul = Baskičtina je blízko odhalení svého tajemného původu [152] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3545366-baskictina-je-blizko-odhaleni-sveho-tajemneho-puvodu [153] => | vydavatel = Česká televize - ČT 24 [154] => | místo = Praha [155] => | datum vydání = 2022-11-22 [156] => | datum přístupu = 2022-11-22 [157] => }} [158] => [159] => == Slovník == [160] => [161] => {| class="wikitable" [162] => | '''Baskicky''' [163] => | '''Česky''' [164] => |- [165] => | ''gorria'' || červená [166] => |- [167] => | ''berdea'' || zelená [168] => |- [169] => | ''horia'' || žlutá [170] => |- [171] => | ''laranja'' || oranžová [172] => |- [173] => | ''urdin iluna'' || tmavě modrá [174] => |- [175] => | ''urdin argia'' || světle modrá [176] => |- [177] => | ''marroia'' || hnědá [178] => |- [179] => | ''ubela'' || fialová [180] => |- [181] => | ''txuria'' || bílá [182] => |- [183] => | ''arrosa'' || růžová [184] => |- [185] => | ''beltza'' || černá [186] => |- [187] => | ''grisa'' || šedá [188] => |- [189] => | ''telefonoa'' || telefon [190] => |- [191] => | ''giltzak'' || klíče [192] => |- [193] => | ''ohea'' || postel [194] => |- [195] => | ''etxea'' || dům [196] => |- [197] => | ''bainugela'' || koupelna [198] => |- [199] => | ''dutxa'' || sprcha [200] => |- [201] => | ''Non daude maletak?'' || Kde jsou kufry? [202] => |- [203] => | ''pasaportea'' || cestovní pas [204] => |- [205] => | ''kreditu txartela'' || kreditní karta [206] => |- [207] => | ''xaboia'' || mýdlo [208] => |- [209] => | ''bizar-labana'' || břitva [210] => |- [211] => | ''hortzetako pasta'' || zubní pasta [212] => |- [213] => | ''hortz-eskuila'' || zubní kartáček [214] => |- [215] => | ''orrazia'' || hřeben [216] => |- [217] => | ''eskuila'' || kartáč na vlasy [218] => |- [219] => | ''toalia'' || ručník [220] => |- [221] => | ''labana'' || nůž [222] => |- [223] => | ''sardeska'' || vidlička [224] => |- [225] => | ''koilara'' || lžíce [226] => |- [227] => | ''platera'' || talíř [228] => |- [229] => | ''txinako zotzak'' || jídelní hůlky [230] => |- [231] => | ''eltzea'' || pánev [232] => |- [233] => | ''koka-kola'' || kola [234] => |- [235] => | ''tea'' || čaj [236] => |- [237] => | ''ura'' || voda [238] => |- [239] => | ''garagardoa'' || pivo [240] => |- [241] => | ''ardoa'' || víno [242] => |- [243] => | ''esnea'' || mléko [244] => |- [245] => | ''kafea'' || káva [246] => |- [247] => | ''arrautzak'' || vejce [248] => |- [249] => | ''ogi zerra txigortua'' || toust [250] => |- [251] => | ''azukrea'' || cukr [252] => |- [253] => | ''gurina'' || máslo [254] => |- [255] => | ''gazta'' || sýr [256] => |- [257] => | ''ogia'' || chléb [258] => |- [259] => | ''arroza'' || rýže [260] => |- [261] => | ''arraina'' || ryba [262] => |- [263] => | ''baratzuria'' || česnek [264] => |- [265] => | ''patata frijituak'' || chips [266] => |- [267] => | ''pizza'' || pizza [268] => |- [269] => | ''hanburgesa'' || hamburger [270] => |- [271] => | ''mangoa'' || mango [272] => |- [273] => | ''banana'' || banán [274] => |- [275] => | ''sagarrak'' || jablka [276] => |- [277] => | ''udareak'' || hruška [278] => |- [279] => | ''marrubiak'' || jahody [280] => |- [281] => | ''pomeloa'' || granátové jablko [282] => |- [283] => | ''limoia'' || citron [284] => |- [285] => | ''laranja'' || pomeranč [286] => |- [287] => | ''mugurdiak'' || maliny [288] => |- [289] => | ''mahatsa'' || hrozny [290] => |- [291] => | ''arana'' || švestka [292] => |- [293] => | ''tomateak'' || rajčata [294] => |- [295] => | ''artoa'' || sladká kukuřice [296] => |- [297] => | ''azenarioa'' || mrkev [298] => |- [299] => | ''tipula'' || cibule [300] => |- [301] => | ''luzokerra'' || okurka [302] => |- [303] => | ''patatak'' || brambory [304] => |- [305] => | ''perretxikoak'' || houby [306] => |- [307] => | ''burua'' || hlava [308] => |- [309] => | ''musua'' || tvář [310] => |- [311] => | ''lepoa'' || krk [312] => |- [313] => | ''ilea'' || vlasy [314] => |- [315] => | ''belarria'' || ucho [316] => |- [317] => | ''begia'' || oko [318] => |- [319] => | ''sudurra'' || nos [320] => |- [321] => | ''ahoa'' || ústa [322] => |- [323] => | ''belauna'' || koleno [324] => |- [325] => | ''ukondoa'' || loket [326] => |- [327] => | ''orkatila'' || kotník [328] => |- [329] => | ''hanka'' || noha [330] => |- [331] => | ''oina'' || chodidlo [332] => |- [333] => | ''erpurua'' || palec [334] => |- [335] => | ''hatza'' || prst [336] => |- [337] => | ''eskumuturra'' || zápěstí [338] => |- [339] => | ''besoa'' || paže [340] => |- [341] => | ''eskua'' || ruka [342] => |} [343] => [344] => == Vzorový text == [345] => Otčenáš (modlitba Páně): [346] => : Gure Aita zeruetan zirena, [347] => : saindu izan bedi zure izena, [348] => : etor bedi zure erreinua, [349] => : egin bedi zure nahia [350] => : zeruan bezala lurrean ere. [351] => : Emaguzu gaur [352] => : egun huntako ogia. [353] => : Barkatu gure zorrak [354] => : guk ere gure zorduner [355] => : barkatzen diegunaz geroz. [356] => : Eta ez gu tentaldirat ereman, [357] => : bainan atera gaitzazu gaitzetik. [358] => : Amen. [359] => [360] => {{Vzorový text [361] => |VDLP=ano [362] => |Komentář= [363] => |Jazyk 1=baskicky [364] => |Text 1=Gizon-emakume guztiak aske jaiotzen dira, duintasun eta eskubide berberak dituztela; eta ezaguera eta kontzientzia dutenez gero, elkarren artean senide legez jokatu beharra dute. [365] => }} [366] => [367] => == Odkazy == [368] => [369] => === Reference === [370] => [371] => [372] => === Externí odkazy === [373] => {{InterWiki|code=eu|Baskická}} [374] => * {{commonscat}} [375] => * {{Wikislovník|heslo=baskičtina}} [376] => {{Izolované jazyky}} [377] => {{Autoritní data}} [378] => {{Portály|Baskicko|Jazyk}} [379] => [380] => [[Kategorie:Baskičtina| ]] [381] => [[Kategorie:Izolované jazyky Evropy]] [382] => [[Kategorie:Živé jazyky]] [383] => [[Kategorie:Jazyky Evropy]] [384] => [[Kategorie:Baskické jazyky]] [] => )
good wiki

Baskičtina

Baskičtina (baskicky: euskara) je izolovaný jazyk, který nepatří do žádné jazykové rodiny (řadí se do baskické jazykové rodiny, ostatní baskické jazyky jsou mrtvé). Proto je velice odlišný od ostatních jazyků, zvláště pak jazyků z okolních území (španělština, francouzština, katalánština).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Španělsko','Francie','latina','francouzština','španělština','Jazyková rodina','Evropa','Baskicko (území)','Navarra','Izolovaný jazyk','Latinka','Wilhelm von Humboldt'

Evropa

Francie

Francouzština

Francouzština je románský jazyk, který patří mezi větve italské a španělské.

Latina

Latinka

Navarra

Španělsko

Španělština

Španělština (také nazývaná kastilština) je románský jazyk, který je mateřským jazykem kolem 460 milionů lidí na světě.