Array ( [0] => 15482399 [id] => 15482399 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Gallium [uri] => Gallium [3] => Gallium kristallisiert.JPG [img] => Gallium kristallisiert.JPG [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - chemický prvek [1] => [2] => | značka = Ga [3] => | protonové číslo = 31 [4] => | nukleonové číslo = 69 [5] => | název = Gallium [6] => | latinsky = Gallium [7] => | nad = [[Hliník|Al]] [8] => | pod = [[Indium|In]] [9] => | vlevo = [[Zinek]] [10] => | vpravo = [[Germanium]] [11] => | dolní tabulka = ano [12] => [13] => | chemická skupina = Nepřechodné kovy [14] => | číslo CAS = 7440-55-3 [15] => | skupina = 13 [16] => | perioda = 4 [17] => | blok = p [18] => | koncentrace v zemské kůře = 15 ppm [19] => | koncentrace v mořské vodě = 0,00003 mg/l [20] => | obrázek = Gallium_crystals.jpg [21] => | emisní spektrum = Gallium spectrum visible.png [22] => | vzhled = Stříbrolesklý kov [23] => [24] => | relativní atomová hmotnost = 69,7234 [25] => | atomový poloměr = 135 pm [26] => | kovalentní poloměr = 122 pm [27] => | Van der Waalsův poloměr = 187 pm [28] => | elektronová konfigurace = [Ar] 3d10 4s2 4p1 [29] => | oxidační čísla = I, II, III [30] => [31] => | skupenství = [[Pevná látka|Pevné]] [32] => | krystalografická soustava = Kosočtverečná [33] => | hustota = 5,91 g/cm3 [34] => | tvrdost = 1,5 [35] => | magnetické chování = [[Diamagnetismus|Diamagnetický]] [36] => | teplota tání = 29,7645 [37] => | teplota varu = 2204 [38] => | molární objem = 11,80×10−6 m3/mol [39] => | skupenské teplo tání = 5,59 KJ/mol [40] => | skupenské teplo varu = 254 KJ/mol [41] => | tlak syté páry = 100 Pa při 1620K [42] => | rychlost zvuku = 2740 m/s [43] => | měrná tepelná kapacita = 25,86 Jmol−1K−1 [44] => | elektrická vodivost = 6,78×106 S/m [45] => | měrný elektrický odpor = 0,5298 µΩ·m [46] => | tepelná vodivost = 40,6 W⋅m−1⋅K−1 [47] => [48] => | standardní elektrodový potenciál = -0,53 V [49] => | elektronegativita = 1,81 [50] => | spalné teplo na m3 = [51] => | spalné teplo na kg = [52] => | ionizační energie = 578,8 KJ/mol [53] => | ionizační energie2 = 1879,3 KJ/mol [54] => | ionizační energie3 = 2963 KJ/mol [55] => | iontový poloměr = 62 pm [56] => [57] => | izotopy = {{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [58] => | nukleonové číslo = 67 [59] => | značka = Ga [60] => | výskyt = [[Umělý izotop|umělý]] [61] => | poločas = 3,261 7 dne [62] => | způsob = [[Zachycení elektronu|ε]] [63] => | energie = 1,001 3 [64] => | nukleonové číslo produktu = 67 [65] => | značka produktu = [[Zinek|Zn]] [66] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [67] => | nukleonové číslo = 68 [68] => | značka = Ga [69] => | výskyt = [[Umělý izotop|umělý]] [70] => | poločas = 67,71 minuty [71] => | způsob = [[Zachycení elektronu|ε]] [[záření beta|β+]] [72] => | energie = 2,921 1 [73] => | nukleonové číslo produktu = 68 [74] => | značka produktu = [[Zinek|Zn]] [75] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [76] => | nukleonové číslo = 69 [77] => | značka = Ga [78] => | výskyt = 60,1% [79] => | počet neutronů = 38 [80] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [81] => | nukleonové číslo = 70 [82] => | značka = Ga [83] => | výskyt = [[Umělý izotop|umělý]] [84] => | poločas = 21,14 minuty [85] => | způsob = [[záření beta|β−]] [86] => | energie = 1,656 [87] => | nukleonové číslo produktu = 70 [88] => | značka produktu = [[Germanium|Ge]] [89] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [90] => | nukleonové číslo = 71 [91] => | značka = Ga [92] => | výskyt = 39,9% [93] => | počet neutronů = 40 [94] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [95] => | nukleonové číslo = 72 [96] => | značka = Ga [97] => | výskyt = [[Umělý izotop|umělý]] [98] => | poločas = 14,10 hodiny [99] => | způsob = [[záření beta|β−]] [100] => | energie = 4,001 [101] => | nukleonové číslo produktu = 72 [102] => | značka produktu = [[Germanium|Ge]] [103] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [104] => | nukleonové číslo = 73 [105] => | značka = Ga [106] => | výskyt = [[Umělý izotop|umělý]] [107] => | poločas = 4,86 hodiny [108] => | způsob = [[záření beta|β−]] [109] => | energie = 1,593 [110] => | nukleonové číslo produktu = 73 [111] => | značka produktu = [[Germanium|Ge]] [112] => }} [113] => | R-věty = {{R|34}} [114] => | S-věty = {{S|26}}, {{S|36/37/39}}, {{S|45}} [115] => | symboly nebezpečí GHS = {{GHS05}}{{Citace elektronického periodika | titul = Gallium | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | vydavatel = PubChem | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/5360835 | jazyk = en | datum přístupu = 2021-05-24 }}
{{Nebezpečí}} [116] => }} [117] => '''Gallium''' ([[Symbol prvku|chemická značka]] '''Ga''', {{vjazyce|la}} ''Gallium''), je velmi lehce tavitelný [[kovy|kov]] stříbrné barvy s modrošedým nádechem, [[Tvrdost kovů|měkký]] a dobře tažný. Hlavní uplatnění nalézá v [[elektronika|elektronice]] jako složka [[polovodič]]ových materiálů. [118] => [119] => == Základní fyzikálně-chemické vlastnosti == [120] => Poměrně řídce se vyskytující kov, nalézající se obvykle jako příměs v rudách [[hliník]]u, [[zinek|zinku]] a [[olovo|olova]]. V přírodě se vyskytuje pouze ve formě [[chemická sloučenina|sloučenin]], běžné mocenství je Ga3+ a Ga2+, výjimečně jako Ga1+. [121] => [122] => Gallium je [[supravodivost|supravodičem]] prvního typu za teplot pod 1,07 K. Gallium je neušlechtilý kov, který je v pevném stavu tvořen [[molekula]]mi Ga2. Vlastnosti gallitých solí jsou velmi podobné solím hlinitým. [123] => [124] => == Historický vývoj == [125] => Gallium objevil roku [[1875]] pomocí [[spektroskopie]] francouzský chemik [[Paul Èmile Lecoq de Boisbaudran]] v [[Pyreneje|pyrenejském]] [[sfalerit]]u a pojmenoval jej po své vlasti. Předtím však již byla existence tohoto prvku předpovězena tvůrcem [[periodická tabulka|periodické tabulky prvků]], ruským chemikem [[Dmitrij Ivanovič Mendělejev|Dmitrijem Ivanovičem Mendělejevem]] v roce [[1871]], který jej nazval ''ekaaluminium''. [126] => [127] => == Výskyt == [128] => [[Soubor:Gallium-Behaelter.jpg|náhled|vlevo|Tání kovového gallia]] [129] => Gallium je v [[zemská kůra|zemské kůře]] poměrně vzácným [[Chemický prvek|prvkem]]. Průměrný obsah činí pouze 15 [[parts per million|ppm]] (mg/kg). V mořské [[voda|vodě]] je jeho koncentrace mimořádně nízká, pouze 0,03 [[Kilogram#Mikrogram|mikrogramů]] gallia v jednom [[litr]]u a ve [[vesmír]]u připadá na jeden [[atom]] gallia přibližně jedna [[miliarda]] atomů [[vodík]]u. [130] => [131] => V horninách se vyskytuje vždy pouze jako příměs v rudách [[hliník]]u, [[zinek|zinku]] a [[olovo|olova]]. Ve větším množství než v jiných rudách se vyskytuje v [[bauxit]]u, Al2O3.2H2O a [[sfalerit]]u ZnS (okolo 0,002 %).{{Doplňte zdroj}} [132] => [[Minerál|Nerost]] nejbohatší na gallium je ''[[germanit]]'' ze Tsumebu v jihozápadní Africe, který obsahuje 0,6–0,7 % gallia. [133] => [134] => == Výroba == [135] => [[Soubor:Gallium kristallisiert.JPG|náhled|vlevo|Krytalizace gallia z kapalného stavu]] [136] => Po objevu gallia bylo vypracováno několik teorií, jak ho připravit. [137] => * Podle první je pro laboratorní přípravu nejlepší srazit gallium jako hexakyanoželeznatan a silným žíháním převést ve [[směs]] [[oxid železitý|oxidu železitého]] a [[oxid gallitý|oxidu gallitého]]. Tato směs se tavením s [[hydrogensíranem draselným]] převede v rozpustnou sloučeninu. Srážením roztoku v [[kyselina chlorovodíková|kyselině chlorovodíkové]] nadbytkem [[hydroxid draselný|hydroxidu draselného]], ve kterém je [[oxid gallitý]] rozpustný, se odstraní [[železo]]. Gallium se ze [[zásady (chemie)|zásaditého]] [[roztok]]u vyloučí [[elektrolýza|elektrolyticky]]. [138] => * Druhá teorie doporučuje tavit [[hexakyanoželeznatan gallitý]] s hydroxidem draselným ve stříbrném kelímku a taveninu rozpustit ve vodě. Železo se vyloučí ve formě hydroxidu a z filtrátu se po okyselení kyselinou chlorovodíkovou srazí gallium [[amoniak]]em jako [[hydroxidy|hydroxid]]. [[Hydroxid gallitý]] přechází žíháním v [[oxid gallitý]]. Ten se redukcí [[vodík]]em převede v kov. [139] => [140] => Dříve se gallium vyrábělo z hutnických odpadů, ve kterých je kromě gallia přítomen i [[hliník]] a [[těžké kovy]]. Na tento odpad se působí [[hydroxid sodný|hydroxidem sodným]] a po odstranění hydroxidů [[těžké kovy|těžkých kovů]] [[filtrace|filtrací]] se roztok [[neutralizace|neutralizuje]]. Tato vzniklá sraženina obsahuje již jen gallium, [[hliník]] a [[cín]] v podobě svých [[fosforečnany|fosforečnanů]] a [[sírany|síranů]]. Opakovaným rozpouštěním v [[kyselina sírová|kyselině sírové]] a frakčním srážením zřeďováním vodou se gallium značně zkoncentruje. Poté se [[sulfan]]em odstraní cín. Nakonec se k roztoku přidá hydroxid sodný a vyloučí se [[fosforečnan sodný]], který je v hydroxidu sodném téměř nerozpustný, a roztok se elektrolyzuje. Tak se získá velmi čisté gallium. [141] => [142] => Dnes se gallium vyrábí z ''[[germanit]]u'' jeho převedením na [[chlorid gallitý]] GaCl3 a následnou [[elektrolýza|elektrolýzou]] taveniny tohoto chloridu. [143] => [144] => == Využití == [145] => * Největší současného využití gallia je v [[elektronika|elektronice]]. Je důležitým prvkem při výrobě mnoha typů [[tranzistor]]ů a především [[LED|světlo vyzařujících diod]] v [[polovodič]]ových technologiích. Například [[arsenid gallitý|arsenid]], [[fosfid gallitý|fosfid]] a fosfoarzenid gallia mají polovodičové vlastnosti, využívají se kromě [[dioda|diod]] také v [[tranzistor]]ech, [[laser]]ech, [[počítač]]ové a kopírovací technice. [146] => * GaAs převádí [[elektrická energie|elektrickou energii]] na koherentní [[světlo]] (již zmíněné lasery a LED). Dále se užívá jako dopant do jiných [[polovodič]]ů. Používá se také při výrobě [[ferit]]ů a granátoidu GGG ([[Gadolinium]] '''Gallium''' Garnet) pro [[laser]]ovou techniku. Plní se jím speciální [[křemen]]né [[teploměr]]y, použitelné v rozmezí −15 °C až 1000 °C. Lze jej použít při výrobě speciálních zrcadel [147] => * Jak gallium, tak GaAs jsou surovinami k výrobě [[monokrystal]]ových [[wafer]]ů (např. [[Czochralského metoda|Czochralského metodou]]). [148] => * Ze slitiny s [[cín]]em a [[bismut]]em se vyrábí zubní plomby místo [[amalgámy|amalgámu]], který je v některých zemích ([[Spojené státy americké]], [[Kanada]],...) zakázán, neboť hlavní součástí amalgámu je jedovatá [[rtuť]]. Používá se i při výrobě lehko tavitelných [[slitina|slitin]]. [149] => * Používá se pro výrobu [[galinstan]]u, náhrady rtuti pro lékařskou techniku jako je například teploměr. [150] => [151] => == Sloučeniny == [152] => Soli gallité se ve vodě hydrolyticky štěpí. [[Soli]] galnaté tvoří ve svých sloučeninách dimerní kation Ga{{su|b=2|p=4+}}. [153] => [154] => * [[Chlorid gallitý]] GaCl3 je bílá [[krystal]]ická látka. Používá se při urychlování některých organických syntéz. Vodný roztok chloridu gallitého reaguje [[kyseliny|kysele]] a ve vodě se snadno tvoří hydroxid gallitý. Připravuje se zahříváním gallia v proudu [[chlor]]u nebo [[chlorovodík]]u. [155] => * [[Bromid gallitý]] GaBr3, [[jodid gallitý]] GaI3 ani [[fluorid gallitý]] GaF3 nejsou nijak významné. [156] => * [[Oxid gallitý]] Ga2O3 je bílý prášek, který má podobné vlastnosti jako [[oxid hlinitý]]. Oxid gallitý se vyskytuje v několika krystalických modifikacích. Připravuje se tepelným rozkladem dusičnanu gallitého nebo síranu gallitého. [157] => * [[Sulfid gallitý]] Ga2S3 je žlutá látka, která se vodou rozkládá na oxid gallitý a [[sulfan]]. Sulfid gallitý lze snadno redukovat na [[sulfid galnatý]] Ga2S2, který je jasně žlutý. [[Sulfid gallný]] Ga2S, který při redukci také vzniká je hnědočerný. Sulfid gallitý vzniká zahříváním gallia se [[síra|sírou]]. [158] => * [[Síran gallitý]] Ga2(SO4)3 je bílá krystalická látka, která se snadno rozpouští ve vodě. V roztoku tvoří podvojné soli – [[kamenec (chemie)|kamence]], které se ve [[středověk]]u a [[novověk]]u používaly a někdy i dnes používají k barvení [[textilie|látek]] (např. kamenec gallitoamonný NH4Ga(SO4)2). [159] => * [[Nitrid gallitý]] GaN je tmavošedý prášek, který zahříváním s [[kyslík]]em přechází v [[oxid gallitý]]. Připravuje se zahříváním [[amoniak]]u s galliem. [160] => * [[Chlorid galnatý]] Ga2Cl4 je bezbarvá krystalická látka. Je to dobrý vodič elektrického proudu. Připravuje se nedokonalým spálením gallia v chloru nebo redukcí chloridu gallitého. [161] => * [[Oxid gallný]] Ga2O je tmavěhnědý prášek. Připravuje se reakcí oxidu gallitého s vodíkem nebo s galliem. [162] => * [[Gallan|Hydrid gallitý]] (gallan) GaH3 je bezbarvý [[plyn]], který se velmi snadno rozkládá. Tato látka snadno polymeruje. Ve vodě se rozkládá za vzniku [[vodík]]u a oxidu gallitého. [163] => [164] => == Odkazy == [165] => === Reference === [166] => [167] => === Literatura === [168] => * COTON F.A., WILKINSON J.: ''Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé'', Academia, Praha 1973 [169] => * Holzbecher Z.: [[Analytická chemie]], SNTL, Praha 1974 [170] => * REMY Heinrich: ''Anorganická chemie'' 1. díl, 1. vydání 1961 [171] => * GREENWOOD N. N., EARNSHAW A.: ''Chemie prvků'' 1. díl, 1. vydání 1993 {{ISBN|80-85427-38-9}} [172] => [173] => === Externí odkazy === [174] => * {{Commonscat|Gallium}} [175] => * {{Wikislovník|heslo=gallium}} [176] => [177] => {{Periodická tabulka (navbox)}} [178] => {{Autoritní data}} [179] => {{Portály|Chemie}} [180] => [181] => [[Kategorie:Gallium| ]] [182] => [[Kategorie:Chemické prvky]] [183] => [[Kategorie:Kovy]] [184] => [[Kategorie:Supravodiče]] [] => )
good wiki

Gallium

Gallium (chemická značka Ga, Gallium), je velmi lehce tavitelný kov stříbrné barvy s modrošedým nádechem, měkký a dobře tažný. Hlavní uplatnění nalézá v elektronice jako složka polovodičových materiálů.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'hliník','oxid gallitý','polovodič','vodík','amoniak','laser','elektronika','olovo','elektrolýza','germanit','zinek','cín'

Amoniak

Cín

Elektrolýza

Elektrolýza je chemický proces, který se používá k rozkladu látek pomocí elektrického proudu.

Elektronika

Hliník

Laser

Olovo

Polovodič

Vodík

Vodík je chemický prvek s chemickým symbolem H a atomovým číslem 1.

Zinek

Zinek je odborník na výživu a přírodní medicínu, který se zabývá studiem a propagací zdravého životního stylu.