Array ( [0] => 14678410 [id] => 14678410 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kečuánština [uri] => Kečuánština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Neověřeno|V článku je jen jediný obecný zdroj v Odkazech, ale některá tvrzení zřejmě ani nepocházejí z tohoto zdroje... Některá tvrzení se liší podle různých badatelů, tak aspoň to by bylo vhodné ozdrojovat, podle koho takové informace jsou...}} [1] => {{Infobox - jazyk [2] => | název = Kečuánština ''(runa simi/qhichwa simi)'' [3] => | rozšíření = [4] => [[Argentina]], [[Brazílie]], [[Bolívie]], [[Chile]], [[Kolumbie]], [[Ekvádor]], [[Peru]] [5] => | mluvčích = 9,6 milionů [6] => | klasifikace = [7] => * [[andsko-ekvatoriální jazyky|Andsko-ekvatoriální jazykový kmen]] [8] => ** [[Kečumaránské jazyky]] [9] => *** [[Kečuánské jazyky]] [10] => | písmo = [[Latinka]] [11] => | úřední jazyk = [12] => [[Peru]], [[Bolívie]] [13] => | regulátor = [14] => Academia Mayor de la Lengua Quechua [15] => | ISO6391 = qu [16] => | ISO6392B = que [17] => | ISO6392T = que [18] => | SIL = různé [19] => | wikipedie = [[:qu:Qhapaq panka|qu.wikipedia.org]] [20] => | mapa rozšíření = Quechua (subgrupos).svg [21] => }} [22] => [[Soubor:Quechua subgroups.gif|náhled|273x273pixelů|Dialektální dělení kečuánštiny ]] [23] => '''Kečuánština''', '''kečujština''' neboli '''kečua''', [[španělština|španělsky]] ''quechua'', vlastním jménem ''runa simi'' (doslova: „lidská řeč“){{doplnit zdroj}} nebo ''qichwa'' (doslova: „(jazyk) z horských údolí“){{doplnit zdroj}}, je nejrozšířenější indiánský domorodý [[Jazyk (lingvistika)|jazyk]] v [[Amerika|Americe]], používaný zejména v [[Peru]] a [[Bolívie|Bolívii]] (v obou zemích je od roku [[1975]], respektive [[1977]], jedním z úředních jazyků), dále pak v přilehlých oblastech [[Ekvádor]]u, [[Kolumbie]], [[Chile]] a [[Argentina|Argentiny]]. Hovoří jím asi 14 milionů obyvatel, z toho 9,6 milionu představují rodilí mluvčí. V počtu mluvčích indiánských jazyků následují mluvčí [[ajmarština|ajmarštiny]] a [[Guaraní (jazyk)|guaraní]]. [24] => [25] => == Historie == [26] => Původně se na pobřeží a v centrálním [[Peru]] setkáváme s [[protokečuánština|protokečuánštinou]], která sousedí s [[protoajmarština|protoajmarštinou]]. Oba jazyky se vzájemně ovlivňují{{zdroj?}}. Kečuánština se postupně šíří na jih a částečně vytlačuje [[ajmarština|ajmarštinu]]. Když se v oblasti, hlavně v [[Cuzco|Cuzcu]], usadili [[Inkové]] a založili inckou říši [[Tawantinsuyu]], přijali kečuánštinu (původně hovořili jazykem [[puquina]]) jako úřední jazyk říše a postupně ji na přelomu [[15. století|15.]] a [[16. století]] prosadili jako [[lingua franca|linguu francu]] v celé své říši. [27] => Po degradaci zemědělské půdy v [[Andy|Andách]] v druhé polovině [[20. století]], došlo k přesídlení obyvatel do amazonské části Peru. Postupně se kečujština šíří i do ostatních států a rozdrobuje na dialekty. [28] => [29] => == Význam slova kečuánština == [30] => Čeština používá pro označení jazyka tři výrazy. Je to jednak '''kečuánština''' nebo '''kečujština''', jednak '''kečua'''.{{IJP|kečuánština}} Tato slova vychází ze [[španělština|španělského]] slova „''quechua''“, což je španělský přepis, resp. přejímka, z kečuánského „''qhishwa''“ nebo „''qichwa''“ (podle nářečí); toto slovo v kečuánštině označuje „mírnou (klimatickou) zónu“ (šp. „''zona templada''“), tj. horská údolí{{doplnit zdroj}}, v protikladu k náhorním plošinám ([[puna]]), kde se mluví [[Ajmarština|ajmarsky]]{{doplnit zdroj}}. [31] => [32] => Jiné označení pro tento jazyk je v kečuánštině „''runa simi''“ nebo „''runa shimi''“, tj. „jazyk lidu“{{doplnit zdroj}}, v protikladu ke „''qhapaq simi''“ („jazyk mocných/šlechty'“, tj. buď jazyk incké šlechty (zřejmě ajmarština ovlivněná jazykem pukina), nebo případně jazyk Španělů){{doplnit zdroj}}. [33] => [34] => Ani jeden z těchto výrazů není zřejmě původní, objevují se až během koloniálního období{{doplnit zdroj}}. V současnosti však téměř všechna nářečí používají jedno z těchto slov, příp. poněkud změněná v souvislosti s hláskovými odlišnostmi v nářečích{{doplnit zdroj}}. Některá nářečí používají slovo „''kichwa''“ zpětně přejaté přes španělštinu, kde došlo k hláskovým změnám: keč. ‹qichwa› /qičwa/ [qečwa] > šp. ‹quechua› /kečwa/ [kečwa] > keč. ‹kichwa› /kičwa/ [kičwa]{{Poznámka|Závorky označují různé typy reprezentace: závorky ‹píše se› označují grafickou formu, závorky /fonologicky/ označují fonologickou reprezentaci (jaké hlásky jazyk rozlišuje), a závorky [foneticky] označují skutečnou výslovnost (primárně [[IPA]], ale můžeme asi použít v češtině jednoznačné [š], [č] apod.).|name=pozn1-Graf-Fnl-Fnt}} (španělština nemá glotální /q/, takže ho realizuje jako velární /k/, a v kečuánštině velární hláska nezpůsobí otevřenou výslovnost hlásky /i/ (otevírá se na [e] jen v sousedství glotálního /q/)). [35] => [36] => == Rozdělení == [37] => Klasifikace indiánských jazyků je složitá, často se vychází z geografického rozdělení. Takto lze kečuánštinu zařadit do skupiny [[andsko-ekvatoriální jazyky|andsko-ekvatoriálních jazyků]] (Greenberg 1956). Greenberg dále zmiňuje kečuánštinu ve skupině ''Andean A'', spolu s ajmarštinou. Suarez (1974) oba jazyky slučuje pod [[kečumaránské jazyky]]. Podle nedávných výzkumů {{zdroj?}} spolu oba jazyky genealogicky nesouvisí, ale vzájemně se ovlivňovaly. [38] => [39] => Už od prvních klasifikací ze 60. let je shoda mezi odborníky, že lze vydělit dvě základní skupiny nářečí: '''centrální kečuánština''' (Quechua B podle Parkera{{Citace periodika [40] => | příjmení = Parker [41] => | jméno = Gary [42] => | titul = La clasificación genética de los dialectos quechuas [43] => | periodikum = Revista del Museo Nacional [44] => | rok vydání = 1963 [45] => | ročník = XXXII [46] => | strany = 241–251 [47] => | jazyk = es [48] => }}, '''Quechua I''' (Waywash) podle Torera{{Citace periodika [49] => | příjmení = Torero [50] => | jméno = Alfredo [51] => | titul = Los dialectos quechuas [52] => | periodikum = Anales Científicos de la Universidad Agraria [53] => | rok vydání = 1964 [54] => | ročník = II [55] => | typ ročníku = Vol. [56] => | číslo = 4 [57] => | typ čísla = N° [58] => | strany = 446–478 [59] => | jazyk = es [60] => }}) a '''periferní kečuánština''' (Quechua A podle Parkera a '''Quechua II''' (Wampuy) podle Torera). Torero dále rozdělil nářečí skupiny Quechua II na tři skupiny: '''Q II A''', přechodné dialekty mezi Q I a Q II; '''Q II B''', severní nářečí, a '''Q II C''', jižní nářečí. Cerrón-Palomino později tyto klasifikace zrevidoval, nářečí Pacaraos přesunul pod větev Q I a doplnil názvy pro některé podskupiny.{{Citace monografie [61] => | příjmení = Cerrón-Palomino [62] => | jméno = Rodolfo [63] => | titul = Lingüística quechua [64] => | vydavatel = CBC/GTZ [65] => | místo = Cuzco [66] => | rok vydání = 1987 [67] => | počet stran = 426 [68] => | kapitola = Clasificación [69] => | strany = 221–247 [70] => | jazyk = es [71] => }} Diskuze probíhá především ohledně klasifikace přechodných nářečí (původně Q II A) a vnitřní klasifikace v rámci skupiny Q I. [72] => [73] => Mezi nářečími centrálními (střední Peru) a periferními (jižní Peru a Bolívie, severní Peru a Ekvádor) jsou výrazné fonologické a morfologické rozdíly (např. plurál u sloves). Mezi jednotlivými nářečími centrální kečuánštiny (Q I) jsou zároveň výrazné fonologické i morfologické rozdíly, které leckdy znemožňují komunikaci i mezi mluvčími sousedních nářečí.{{Citace monografie [74] => | příjmení = Torero [75] => | jméno = Alfredo [76] => | titul = El quechua y la historia social andina [77] => | vydavatel = Fondo Editorial del Pedagógico San Marcos [78] => | místo = Lima [79] => | rok vydání = 2007 [80] => | typ vydání = Opravené vydání původní práce z roku 1974 [81] => | počet stran = 154 [82] => | kapitola = La intercomprensión de las hablas quechuas modernas [83] => | typ kapitoly = Podkapitola [84] => | strany = 33–36 [85] => | isbn = 978-603-45021-0-9 [86] => | jazyk = es [87] => }} Naopak dialekty v rámci periferní kečuánštiny (Q II) jsou výrazně homogennější; severní kečuánština Q II B má oproti jižní (Q II C) poněkud zjednodušenou morfologii a došlo zde k posunu funkcí některých slovesných aspektuálních přípon. V jižní kečuánštině (Q II C) je rozdíl hlavně v tom, že na západě (Ayacucho, nářečí „''chanka''“) je toto nářečí fonologicky konzervativní, zatímco na východě (Cuzco, Puno, Bolivie) se změnila výslovnost hlásek na konci slabiky (frikativizace) a v těchto nářečích se pod vlivem ajmarštiny objevují ejektivní (glotalizované) a aspirované souhlásky (aspirované souhlásky se objevují i v ekvádorské kečuánštině, ale až jako pozdější vliv jihokečuánského centra v Cuzku).{{Citace monografie [88] => | příjmení = Torero [89] => | jméno = Alfredo [90] => | titul = El quechua y la historia social andina [91] => | vydavatel = Fondo Editorial del Pedagógico San Marcos [92] => | místo = Lima [93] => | rok vydání = 2007 [94] => | typ vydání = Opravené vydání původní práce z roku 1974 [95] => | počet stran = 154 [96] => | kapitola = Hablas, dialectos y lenguas quechuas [97] => | strany = 20–52 [98] => | isbn = 978-603-45021-0-9 [99] => | jazyk = es [100] => }} [101] => [102] => == Stavba == [103] => Kečua patří k [[aglutinační jazyk|aglutinačním jazykům]] příponového typu. Bohatá slovní zásoba se liší podle nářečí. [104] => [105] => Z kečujštiny pocházejí mimo jiné slova jako [[chinin]], [[guáno]], [[kokain]], [[kondor]], [[lama]], [[pampa]], [[puma americká|puma]] nebo [[oka (plodina)|oka]] (jihoamerická plodina podobná bramborám) či [[jerky]] (sušené maso). [106] => [107] => == Dialekty == [108] => Kečuánština má dva hlavní dialekty, severní a jižní, jež se dále člení (poddialekty se označují čísly) a některé nejsou mezi sebou v mluvené formě vzájemně srozumitelné. [109] => [110] => [[Relexifikace|Relexifikací]] kečuánštiny vznikl v Ekvádoru jazyk [[Media lengua]], jenž používá španělské lexémy a kečujskou gramatiku. [111] => [112] => == Literární tvorba == [113] => S prvopočátky se setkáváme v průběhu [[incká říše|incké říše]]. [[Inkové]] ale nezanechali žádné písemné památky. Záznamový systém [[kipu]], používaný v jejich době, sloužil zřejmě pouze k uchovávání číselných údajů. Proto se setkáváme s tvorbou z této doby zejména v [[ústní slovesnost]]i a dále díky kronikářům, kteří v období po příchodu Španělů provedli přepis kečujštiny do [[latinka|latinky]]. Za vlády inků vzniká hlavně poezie a dále také drama. Vrcholným počinem dramatu této doby je [[Apu Ollantay]]. Toto a jiná díla nalezneme v českém překladu ve Vrhel, F; Kašpar, O: ''Texty nativní [[Iberoamerika|Iberoameriky]] I, předkolumbovské literatury'', SPN, Praha 1978. [114] => V současné době se rozvíjí hlavně [[kečujská poezie]], a pokud se rozhlédneme po internetu, tak nalezneme nejenom poezii, ale i rádio vysílané v runa simi. [115] => [116] => == Příklady == [117] => [118] => === Číslovky === [119] => {| cellspacing="7" [120] => |- [121] => | '''Kečujsky''' || '''Česky''' [122] => |- [123] => | huk || jeden [124] => |- [125] => | iskay || dva [126] => |- [127] => | kimsa || tři [128] => |- [129] => | tawa || čtyři [130] => |- [131] => | pisqa || pět [132] => |- [133] => | suqta || šest [134] => |- [135] => | qanchis || sedm [136] => |- [137] => | pusaq || osm [138] => |- [139] => | isqun || devět [140] => |- [141] => | chunka || deset [142] => |} [143] => [144] => == Užitečné fráze == [145] => [146] => {| class="wikitable" [147] => | '''Kečujsky''' [148] => | '''Česky''' [149] => |- [150] => | ''Imaynallam!'' || Ahoj! [151] => |- [152] => | ''Allillanña!'' || Na shledanou! [153] => |- [154] => | ''Allillanchu?'' || Jak se máš? [155] => |- [156] => | ''Arí / Manam'' || Ano / Ne [157] => |- [158] => | ''Ama hina kaychu'' || Prosím [159] => |- [160] => | ''Añáy!'' || Děkuji! [161] => |- [162] => | ''Anchatam añanchakuyki!'' || Děkuji mnohokrát! [163] => |- [164] => | ''Pampachaykuway'' || Promiň [165] => |- [166] => | ''Lluqʼi / Paña'' || Levý / Pravý [167] => |} [168] => [169] => == Slovník == [170] => [171] => {| class="wikitable" [172] => | '''Kečujsky''' [173] => | '''Česky''' [174] => |- [175] => | ''puka'' || červená [176] => |- [177] => | ''qomer'' || zelená [178] => |- [179] => | ''q’ellu'' || žlutá [180] => |- [181] => | ''puka-q’ellu'' || oranžová [182] => |- [183] => | ''anqas'' || tmavě modrá [184] => |- [185] => | ''q’ayma anqas'' || světle modrá [186] => |- [187] => | ''chumppi'' || hnědá [188] => |- [189] => | ''kulli'' || fialová [190] => |- [191] => | ''yuraq'' || bílá [192] => |- [193] => | ''suqri'' || růžová [194] => |- [195] => | ''yana'' || černá [196] => |- [197] => | ''uqi'' || šedá [198] => |- [199] => | ''tiliphunu'' || telefon [200] => |- [201] => | ''llawikuna'' || klíče [202] => |- [203] => | ''puñuna'' || postel [204] => |- [205] => | ''wasi'' || dům [206] => |- [207] => | ''mayllikuna ukhu'' || koupelna [208] => |- [209] => | ''phaqchachikuna'' || sprcha [210] => |- [211] => | ''Maypim malitakuna?'' || Kde jsou kufry? [212] => |- [213] => | ''pasapurti'' || cestovní pas [214] => |- [215] => | ''manukunapaq tarhita'' || kreditní karta [216] => |- [217] => | ''hawun'' || mýdlo [218] => |- [219] => | ''sunkha thupana'' || břitva [220] => |- [221] => | ''kiru hawi'' || zubní pasta [222] => |- [223] => | ''kiru qhituna'' || zubní kartáček [224] => |- [225] => | ''ñaqch’a'' || hřeben [226] => |- [227] => | ''chucka sipillu'' || kartáč na vlasy [228] => |- [229] => | ''ch’akichikuna'' || ručník [230] => |- [231] => | ''kuchuna'' || nůž [232] => |- [233] => | ''trinchi'' || vidlička [234] => |- [235] => | ''wisllacha'' || lžíce [236] => |- [237] => | ''qhata p’uku'' || talíř [238] => |- [239] => | ''k’aspichakuna'' || hůlky [240] => |- [241] => | ''chupayuq manka'' || pánev [242] => |- [243] => | ''gasyusa'' || kola [244] => |- [245] => | ''mati'' || čaj [246] => |- [247] => | ''unu'' || voda [248] => |- [249] => | ''sirwisa'' || pivo [250] => |- [251] => | ''winu'' || víno [252] => |- [253] => | ''ñukñu'' || mléko [254] => |- [255] => | ''kaphiy'' || káva [256] => |- [257] => | ''runtu'' || vajíčka [258] => |- [259] => | ''t’anka hank’a'' || toust [260] => |- [261] => | ''asukar'' || cukr [262] => |- [263] => | ''mantikilla'' || máslo [264] => |- [265] => | ''kisu'' || sýr [266] => |- [267] => | ''t’anta'' || chléb [268] => |- [269] => | ''arus'' || rýže [270] => |- [271] => | ''challwa'' || ryba [272] => |- [273] => | ''ahus'' || česnek [274] => |- [275] => | ''papa thiqti'' || pomfrity [276] => |- [277] => | ''pisa'' || pizza [278] => |- [279] => | ''amburgisa'' || hamburger [280] => |- [281] => | ''mangu'' || mango [282] => |- [283] => | ''latanus'' || banán [284] => |- [285] => | ''mansana'' || jablka [286] => |- [287] => | ''pira'' || hrušky [288] => |- [289] => | ''phrutilla'' || jahody [290] => |- [291] => | ''pumilu'' || grep [292] => |- [293] => | ''limun'' || citron [294] => |- [295] => | ''laranha'' || pomeranč [296] => |- [297] => | ''phramwisa'' || maliny [298] => |- [299] => | ''uwas'' || hrozny [300] => |- [301] => | ''sirwila'' || švestka [302] => |- [303] => | ''tumati'' || rajčata [304] => |- [305] => | ''chuqilu'' || sladká kukuřice [306] => |- [307] => | ''sanawriya'' || mrkev [308] => |- [309] => | ''siwila'' || cibule [310] => |- [311] => | ''pipinu'' || okurka [312] => |- [313] => | ''papa'' || brambory [314] => |- [315] => | ''k’allampa'' || houby [316] => |- [317] => | ''uma'' || hlava [318] => |- [319] => | ''uya'' || tvář [320] => |- [321] => | ''kunka'' || krk [322] => |- [323] => | ''chukcha'' || vlasy [324] => |- [325] => | ''ninri'' || ucho [326] => |- [327] => | ''ñawi'' || oko [328] => |- [329] => | ''sinqa'' || nos [330] => |- [331] => | ''simi'' || ústa [332] => |- [333] => | ''muqu'' || koleno [334] => |- [335] => | ''kukuchu'' || loket [336] => |- [337] => | ''chaki muquchu'' || kotník [338] => |- [339] => | ''chaka'' || noha [340] => |- [341] => | ''chaki'' || chodidlo [342] => |- [343] => | ''kuraq rawk’a'' || palec [344] => |- [345] => | ''rawk’a'' || prst [346] => |- [347] => | ''muquchu'' || zápěstí [348] => |- [349] => | ''marq’a'' || paže [350] => |- [351] => | ''maki'' || ruka [352] => |} [353] => [354] => == Vzorový text == [355] => Otčenáš (modlitba Páně): [356] => : Yayayku hanaq pachapi kaq, [357] => : sutiyki yupaychasqa kachun, [358] => : Qhapaqsuyuyki hamuchun, [359] => : manayniyki kay pachapi ruwakuchun, [360] => : imaynan hanaq pacahapipas ruwakun hinata. [361] => : Sapa p'unchay t'antaykuta qowayku. [362] => : Huchaykutapas pampachawayku, [363] => : imaynan ñoqaykupas contraykupi [364] => : huchallikuqta pampachayku hinata. [365] => : Amataq wateqaymanqa urmanaykuta munaychu, [366] => : aswanpas mana allikaqmanta qespichiwayku. [367] => [368] => === Všeobecná deklarace lidských práv === [369] => {| [370] => | valign="top" width="150" | kečujsky [371] => | width="465" | Tukuy kay pachaman paqarimujkuna libres nasekunku tukuypunitaj kikin obligacionesniyojllataj, jinakamalla honorniyojtaj atiyniyojtaj, chaytaqa razonwantaj concienciawantaj dotasqa kasqankurayku, kawsaqe masipura jina, tukuy uj munakuyllapi kawsakunanku tian. [372] => |- [373] => | valign="top" | kečujsky
(jiný pravopis)
(''španělská slova''
kurzívou) [374] => | Tukuy kay pachaman paqarimuqkuna ''libres nase''kunku tukuypunitaq kikin ''obligaciones''niyuqllataq, hinakamalla ''honor''niyuqtaq atiyniyuqtaq, chaytaqa ''razon''wantaq ''conciencia''wantaq ''dota''sqa kasqankurayku, kawsaqi masipura hina, tukuy uk munakuyllapi kawsakunanku tiyan. [375] => |- [376] => | valign="top" | česky [377] => | Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. [378] => |} [379] => [380] => [[Média:Deklarace qu.ogg|Poslechněte si text deklarace...]] [381] => [382] => == Odkazy == [383] => === Poznámky === [384] => {{Poznámky}} [385] => [386] => === Reference === [387] => [388] => [389] => === Literatura === [390] => * {{Citace monografie|příjmení=Vilímková|jméno=Olga|odkaz na autora=Olga Vilímková|příjmení2=|jméno2=|titul=Základy jazyka kečua: učebnice pro samouky|vydání=|vydavatel=Oeconomica|místo=Praha|rok=2005|počet stran=|strany=|isbn=}} [391] => [392] => === Externí odkazy === [393] => * {{commonscat}} [394] => * {{Wikiknihy|kniha=Kečuánština}} [395] => {{InterWiki|Jižní kečuánština|code=qu}} [396] => ;Učebnice [397] => * [https://www.indianskejazyky.cz/indianske-jazyky-kecuanstina/rychlokurz-kecuanstiny Rychlokurz kečuánštiny] {{Wayback|url=http://www.indianskejazyky.cz/kecuanstina/rychlokurz-kecuanstina |date=20160126092927 }} – pouze nějaké základní informace, v češtině [398] => * [http://www.andes.org/index.html www.andes.org] – anglická učebnice kečuánštiny [399] => * [https://web.archive.org/web/20120808025140/http://www.yachay.com.pe/especiales/quechua/ www.yachay.com] – španělská učebnice kečuánštiny [400] => ;Slovníky [401] => * [https://web.archive.org/web/20060206155914/http://www.quechuanetwork.org/dictionary.cfm?lang=s kečuánsko-španělský, španělsko-kečuánský slovník] – obsahuje alternativní verze v aymaře [402] => * [https://www.dic.qichwa.net QichwaDic – Multidialektální slovník kečuánštiny] (překlady do více jazyků včetně angličtiny a španělštiny, rozhraní také v češtině) [403] => [404] => {{Autoritní data}} [405] => {{Portály|Jazyk|Latinská Amerika}} [406] => [407] => [[Kategorie:Kečuánština| ]] [408] => [[Kategorie:Kečuánské jazyky]] [409] => [[Kategorie:Jazyky And]] [410] => [[Kategorie:Jazyky Bolívie]] [411] => [[Kategorie:Jazyky Peru]] [412] => [[Kategorie:Živé jazyky]] [] => )
good wiki

Kečuánština

Dialektální dělení kečuánštiny Kečuánština, kečujština neboli kečua, španělsky quechua, vlastním jménem runa simi (doslova: „lidská řeč“) nebo qichwa (doslova: „(jazyk) z horských údolí“), je nejrozšířenější indiánský domorodý jazyk v Americe, používaný zejména v Peru a Bolívii (v obou zemích je od roku 1975, respektive 1977, jedním z úředních jazyků), dále pak v přilehlých oblastech Ekvádoru, Kolumbie, Chile a Argentiny. Hovoří jím asi 14 milionů obyvatel, z toho 9,6 milionu představují rodilí mluvčí.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.