Array ( [0] => 15482218 [id] => 15482218 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Klaipėda [uri] => Klaipėda [3] => Klaipėda seal.png [img] => Klaipėda seal.png [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Klaipėda [2] => | originální jméno = Klaipėda ([[Němčina|něm.]]: Memel) [3] => | vlajka = Klaipeda City Flag.svg [4] => | znak = Klaipeda City Arms.svg [5] => | popisek = Staré Město Klaipėdy; řeka [[Danė]] [6] => | obrázek = Klaipėda. Senamiestis.jpg [7] => | zeměpisná šířka = 55.7111111 [8] => | zeměpisná délka = 21.1305556 [9] => | kontinent = Evropa [10] => | stát = Litva [11] => | pojem vyššího celku = [[Kraje v Litvě|Kraj]] [12] => | název vyššího celku = [[Klaipėdský kraj|Klaipėdský]] [13] => | pojem nižšího celku = [[Okresy v Litvě|Okres]] [14] => | název nižšího celku = městský okres [15] => | nadmořská výška = [16] => | mapa = Klaipeda city in Lithuania.svg [17] => | loc-map = {{LocMap |Litva |label= Klaipėda |position= top |width= 220 |lat= 55.75 |long= 21.166667 |float=center |caption=}} [18] => | rozloha = 98 [19] => | etnické složení = 63 % [[Litevci|Litevců]], 28,2 % [[Rusové|Rusů]], 4,8 % [[Poláci|Poláků]], 0,5 % [[Bělorusové|Bělorusů]], 3,5 % ostatní (2003) [20] => | starosta = [[Vytautas Grubliauskas]] [21] => | web = http://www.klaipeda.lt [22] => }} [23] => {{Možná hledáte|[[Kłajpeda]], ves v [[Polsko|Polsku]], v [[Podleské vojvodství|Podleském vojvodství]], okres [[Suwałki]]}} [24] => [25] => '''Klaipėda''' ([[litevština|litevsky]]; česky někdy uváděno jako ''Klajpeda''; [[němčina|německy]] '''''Memel''''' nebo ''Memelburg''; [[polština|polsky]]: ''Kłajpeda'') je jediný [[Litva|litevský]] námořní [[přístav]] v [[Baltské moře|Baltském moři]] a nejstarší město na území dnešní [[Litva|Litvy]], dnes třetí největší město. Má {{Počet obyvatel}} obyvatel. Dnes jako důležitý [[trajekt]]ový [[přístav]] spojuje Litvu se [[Švédsko|Švédskem]], [[Dánsko|Dánskem]] a [[Německo|Německem]]. Nachází se u ústí řeky [[Danė]] do [[Kurský záliv|Kurského zálivu]] a jeho vyústění do Baltského moře. [[Kurský záliv]] považovali [[Němci]] ve [[13. století]] (a i později) za ústí řeky [[Němen]] (litevsky „Nemunas“, v němčině „Memel“ – odtud německý název města). [26] => [27] => Město je důležitým administrativním, politickým a kulturním centrem. Je centrem [[Klaipėdský kraj|Klaipėdského kraje]], v jehož rámci tvoří městský okres, jenž je obklopen [[okres Klaipėda|okresem Klaipėda]]. (Správním centrem okresu Klaipėda je [[Gargždai]], nikoliv Klaipėda). Ve městě se nacházejí ředitelství Národního parku [[Kurská kosa]] (lit. Kuršių nerijos nacionalinis parkas) a Přímořského regionálního parku (lit. Pajūrio regioninis parkas), 17 poštovních úřadů (PSČ Ústřední pošty je LT-91001). Vzdálenost od hlavního města Litvy [[Vilnius]]u je 311 km na severozápad. Městem protéká řeka Danė a říčka [[Smeltalė]]. [28] => [29] => Město se rozkládá na ploše 98 km². Je velmi protáhlé směrem severojižním: severní část na břehu Baltského moře, jižní část na břehu Kurského zálivu. Z celkové plochy města připadá 38 % na zastavěnou plochu a 14,08 % na vodní plochy. V Klaipėdě se nacházejí vlakové a autobusové nádraží, 2 přívozy, námořní [[přístav]], 26 hotelů, 4 [[Římskokatolická církev|katolické]] [[kostel]]y, 2 [[Evangelická církev|evangelické]] a 2 [[Pravoslaví|pravoslavné]] kostely, [[synagoga]], 10 [[Muzeum|muzeí]], 4 divadla a 15 sportovních středisek. Klaipėdu charakterizují malebné rysy architektury podobné těm v [[Německo|Německu]], [[Anglie|Anglii]] a [[Dánsko|Dánsku]].{{Fakt/dne|20110929114427}} Populární litevská letoviska lze najít poblíž Klaipėdy v [[Neringa|Nerinze]] a [[Palanga|Palanze]]. [30] => [31] => == Dějiny == [32] => [33] => === Od vzniku do roku 1919 === [34] => {{Podrobně|Dějiny Klaipėdy}} [35] => [[Soubor:Klaipėda Castle1.jpg|náhled|Memel v 80. letech 17. století]] [36] => [37] => Území budoucího města osídlily ve [[12. století]] baltské kmeny. Klaipėdský hrad a vzápětí také město pod názvem ''Castrum Memel'' ([[Němčina|německy]] ''[[Klaipėdský hrad|Memelburg]]'' nebo ''Mimmelburg'') bylo založeno v polovině [[13. století]] [[Livonský řád mečových bratří|Livonským řádem]], který přišel do Pobaltí zabrat nová území a obrátit baltské kmeny na křesťanskou víru. Livonský řád byl větví [[Řád německých rytířů|Řádu německých rytířů]]. Ve smlouvě ze dne [[29. červenec|29. července]] [[1252]] mezi Livonským řádem a [[Kuronské biskupství|kuronským biskupem]] Jindřichem stojí, že „tam, kde se stýkají [[Němen|Memel]] a [[Danė]]“, postaví řád hrad a město, do kterého měla být přenesena biskupova rezidence. Zděný hrad na začátku roku 1253 postavil „kmotr města“, vicemistr Livonského řádu [[Eberhardt von Seyn]]. [38] => [39] => V roce [[1254]] obdržel Memel (Klaipėda) [[lübeck]]á městská práva. Činností německých rytířů byla celá oblast záhy konvertována ke [[křesťanství]]. Jméno Klaipėda (v její latinizované podobě ''Caloypede'') bylo poprvé zmíněno v dopise litevského velkoknížete [[Vytautas|Vitolda Velikého]] v roce [[1413]]. [[Mír u jezera Melno|Mírem u jezera Melno]] z roku [[1422]] byla utvrzena hranice mezi [[Pruská provincie|Pruskou provincií]] řádového státu a [[Veliké knížectví litevské|Velikým knížectvím litevským]]. Memel spolu s celou tzv. [[Malá Litva|Malou Litvou]] byl začleněn do [[Prusko|Pruska]]; Litvě zůstal jako přístup k moři jen úzký proužek pobřeží okolo [[Palanga|Palangy]]. Tato hranice zůstala nezměněna po celé následující téměř půl tisíciletí, až do roku [[1919]]. [40] => [41] => Od roku [[1474]] bylo v Memelu zavedeno [[kulmské právo]], tak jako v jiných pruských městech. Roku [[1525]] sekularizoval velmistr [[Řád německých rytířů|Řádu německých rytířů]] [[Albrecht Braniborsko-Ansbašský]] monastický pruský stát na [[Pruské vévodství|dědičné vévodství]]. Tím začalo dlouhé období prosperity města i přístavu,{{Fakt/dne|20110929121635}} neboť pruský vévoda byl tehdy leníkem [[Polsko-litevská unie|Polsko-litevské unie]]. Hraniční město Memel sloužilo jako přístav sousední Litvě a těžilo ze svého umístění blízko ústí řeky Němen. Období prosperity bylo ukončeno v letech 1629 a 1635, kdy Memel poničili a obsadili [[Švédsko|Švédové]]. Byl pak ještě několikrát obnovován. O 75 let později velká část obyvatel zahynula při [[mor]]ové epidemii. [42] => [43] => [[Soubor:Birzos tiltas.jpg|náhled|[[Most]] "Biržos tiltas" (Burzovní) kolem roku 1900]] [44] => [45] => Po sjednocení Německa v roce [[1871]] se Memel stal nejseverovýchodněji položeným městem nově vzniklého [[Německé císařství|Německého císařství]], na což bylo upomínáno již v první sloce tehdejší [[Německá hymna|německé hymny]] (''„...Von der Maas bis an die Memel...“'').[http://www.deutsche-schutzgebiete.de/deutschlandlied.htm] (německy [46] => [47] => === V rámci Litvy od roku 1919 === [48] => V roce [[1919]] se město ocitlo pod okupační správou států [[Trojdohoda|Dohody]]. Po [[Versailleská smlouva|Versailleské smlouvě]] bylo východopruské území za Němenem až k Memelu odděleno od Německa a bylo spravováno [[Ozbrojené síly Francie|francouzskými vojsky]], přičemž se vítězné mocnosti dohadovaly, co s ním dál. Nakonec se prosadila myšlenka celou memelskou oblast přepustit samostatné Litvě, jež si nárokovala alespoň severní část historické Malé Litvy. Když 10.–15. ledna [[1923]] zaútočily litevské síly pod vedením plukovníka Budryse, aby podpořily místní zinscenované prolitevské povstání, francouzské jednotky se stáhly a město i s přilehlým územím až k řece Němenu bylo anektováno nově založenou Litevskou republikou, což nakonec uznaly jak Dohodové mocnosti, tak i později (1928) [[Výmarská republika|výmarské Německo]]. Litevský stát byl nucen Klaipedskou konvencí celému nově připojenému území 8. května 1924 poskytnout autonomii; samosprávný sněmík sídlil pak právě v Klaipėdě a byl podřízen vládou jmenovanému guvernérovi. Ziskem Memelu/Klaipėdy dostala Litva konečně plnohodnotný přístup k moři, významnou průmyslovou základnu a strategický tranzitní uzel, jímž proudilo až 80 % všeho litevského zahraničního obchodu.{{Citace monografie | příjmení = Švec | jméno = Luboš | odkaz na autora = Luboš Švec | titul = Dějiny pobaltských zemí | vydavatel = [[NLN]] | místo = Praha | rok vydání = 1996 | kapitola = | strany = 212 | isbn = 80-7106-154-9}} [49] => [50] => [[Soubor:Klaipėda merkata strato (turgaus gatvė) 2.jpg|náhled|Centrum dnešní Klaipėdy]] [51] => [52] => Místní [[baltští Němci]] se však s litevskou nadvládou nikdy nesmířili. Po vzniku [[Nacistické Německo|Třetí říše]] Německo opět obnovilo své nároky na Memelsko, v čemž bylo podporováno tamější německou [[Iredentismus|iredentou]]. Dne 22. března [[1939]] bylo Memelsko obsazeno [[Wehrmacht]]em, když Litva, opuštěná západními velmocemi (podobně jako předtím [[Československo]]) ustoupila tvrdému německému nátlaku a vzdala se tohoto území. [53] => [54] => Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] od konce roku [[1944]] do roku [[1945]] většina německých obyvatel uprchla před postupující frontou. V lednu 1945 bylo město obsazeno [[Rudá armáda|Rudou armádou]] a vráceno zpět Litvě, ze které se v rámci [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] stala nesvéprávná [[Litevská sovětská socialistická republika]]. [55] => [56] => V 50. letech navštívil Klaipėdu [[Britové|britský]] spisovatel [[James Herriot]] a ve svých knihách popsal poměrně podrobně situací v ní. [57] => [58] => V roce [[1991]] zde byla založena [[univerzita]] ([[Klaipėdos universitetas]]). [59] => [60] => == Obyvatelstvo == [61] => {{Viz též|Dějiny Klaipėdy}} [62] => Historicky se složení obyvatelstva velmi měnilo. Na současné složení obyvatelstva měl rozhodující vliv zlom v lednu roku [[1945]], kdy vojáci [[Rudá armáda|Rudé armády]], když obsadili [[28. leden|28. ledna]] Klaipėdu (v 8 hod. ráno, při -30 °C), ve městě našli jen 6 lidí: dvě 80-90leté stařenky [[Lietuvininkové|Lietuvininky]], dva válečné zajatce [[Bělorusové|Bělorusy]] (mladí) a dvě [[Poláci|polské]] architektky, přivezené sem na práci. V první následující registraci občanů města zanedlouho poté bylo zaregistrováno jen 28 občanů města. Kolem 40 000 Klaipėďanů se přestěhovalo do [[Německo|Německa]] ještě koncem roku [[1944]] a několik desítek civilistů ustoupilo spolu s německou armádou přes [[Kurská kosa|Kurskou kosu]]. Další, nesrovnatelně mírnější zlom nastal v desetiletí po roce 1990, tedy po vyhlášení obnovení nezávislosti [[Litva|Litevské republiky]]. Tehdy po změně politického klimatu z vlastního rozhodnutí z Klaipėdy odešlo do [[Rusko|Ruska]] mnoho pracovníků administrativy nebo jiných specialistů, většinou [[Ruština|rusky]] mluvících, a jejich rodin. [63] => [64] => Po válce do roku [[1953]] bylo město znovu od základu zabydlováno. Většina dosídlenců byli [[Rusové]] a lidé původem z republik tehdejšího [[Sovětský svaz|SSSR]], kteří byli náborem vysláni pracovat v podnicích obnovovaného i nově tvořeného průmyslu. Do konce sedmdesátých let dvacátého století většinu obyvatelstva Klaipėdy tvořili rusky mluvící lidé, od začátku osmdesátých let začali postupně převažovat [[Litevci]], kteří se hojněji začali do Klaipėdy stěhovat. [65] => [66] => {| align="center" rules="all" cellspacing="0" cellpadding="6" style="border: 1px solid #999; border-right: 2px solid #999; border-bottom:2px solid #999; background: #f3fff3" [67] => |+ style="font-weight: bold; font-size: 1.1em; margin-bottom: 0.5em"| Počet obyvatel od roku [[1945]] do roku [[2007]] [68] => |-style="background: #ddffdd" [69] => ! [[28. leden]] [[1945]] !! [[1945]] !! [[1950]] !! [[1959]] !![[1970]] !! [[1979]] !![[1989]] !! [[1992]] !! [[1999]] !! [[2001]] !! [[2007]] [70] => |- [71] => | align=center| 6 || align=center| 3 600 || align=center| 48 500 || align=center| 89 500 || align=center| 140 342 || align=center| 176 648 || align=center| 202 929 || align=center| 207 100 || align=center| 203 300 || align=center| 192 954 || align=center| 185 936 [72] => [73] => |} [74] => [75] => Podle údajů z roku 2007 měla Klaipėda 185 936 obyvatel, z nich ve věku: [76] => * 0-14 let 14,0 % [77] => * 15-59 let 67,1 %, [78] => * 60 a více let 18,9 %. [79] => [80] => Podle pohlaví to bylo 85 493 mužů a 100 443 žen. [81] => [82] => Podle národnosti (údaje z roku [[2003]]): [83] => * [[Litevci]] 63 % [84] => * [[Rusové]] 28,2 % [85] => * [[Poláci]] 4,8 % [86] => * [[Bělorusové]] 0,5 % [87] => * Jiní 3,5 % [88] => [89] => == Městské čtvrti == [90] => Klaipėdské městské orgány potvrdily toto schéma rozvržení 60 čtvrtí města:http://www.klaipeda.lt/stotisFiles/uploadedAttachments/Gyvenamuju%20raj200652745646.%20schema.JPG {{Wayback|url=http://www.klaipeda.lt/stotisFiles/uploadedAttachments/Gyvenamuju%20raj200652745646.%20schema.JPG |date=20070927014652 }} schéma rozvržení 60 čtvrtí města Klaipėdy [91] => {| [92] => |valign=center width=15% nowrap| [93] => * [[Alksnynė (Klaipėda)|Alksnynė]] [94] => * [[Melnragė|Antroji Melnragė]] [95] => * [[Bachmano dvaras]] [96] => * [[Baltija (Klaipėda)|Baltija]] [97] => * [[Baltikalnė]] [98] => * [[Bandužiai]] [99] => * [[Birutė (Klaipėda)|Birutė]] [100] => * [[Bomelio Vitė]] [101] => * [[Danė (Klaipėda)|Danė]] [102] => * [[Debrecenas (Klaipėda)|Debrecenas]] [103] => |valign=center width=15% nowrap| [104] => * [[Didžioji Vitė]] [105] => * [[Dubysa (Klaipėda)|Dubysa]] [106] => * [[Giruliai]] [107] => * [[Joniškė (Klaipėda)|Joniškė]] [108] => * [[Jūrininkų kvartalas|Jūrininkai]] [109] => * [[Kalotė (Klaipėda)|Kalotė]] [110] => * [[Kaunas (Klaipėda)|Kaunas]] [111] => * [[Kretinga (Klaipėda)|Kretinga]] [112] => * [[Labrenciškė]] [113] => * [[Laistų sodyba]] [114] => |valign=center width=15% nowrap| [115] => * [[Laukininkų mikrorajonas|Laukininkai]] [116] => * [[Liepoja (Klaipėda)|Liepoja]] [117] => * [[Lietuvninkai (Klaipėda)|Lietuvninkai]] [118] => * [[Luizė (Klaipėda)|Luizė]] [119] => * [[Lypkių sodyba]] [120] => * [[Mažasis Kaimelis]] [121] => * [[Mažoji Vitė]] [122] => * [[Medelynas (Klaipėda)|Medelynas]] [123] => * [[Miškas (Klaipėda)|Miškas]] [124] => * [[Miško dvaras]] [125] => |valign=center width=15% nowrap| [126] => * [[Naujamiestis (Klaipėda)|Naujamiestis]] [127] => * [[Nemunas (Klaipėda)|Nemunas]] [128] => * [[Neringa (Klaipėda)|Neringa]] [129] => * [[Pakrantės sodai]] [130] => * [[Paupiai]] [131] => * [[Pempininkai]] [132] => * [[Melnragė|Pirmoji Melnragė]] [133] => * [[Plytinė (Klaipėda)|Plytinė]] [134] => * [[Poilsio mikrorajonas]] [135] => * [[Pušynas(Klaipėda)|Pušynas]] [136] => |valign=center width=15% nowrap| [137] => * [[Rimkai (Klaipėda)|Rimkai]] [138] => * [[Rotušė (Klaipėda)|Rotušė]] [139] => * [[Rumpiškė]] [140] => * [[Šarlotė (Klaipėda)|Šarlotė]] [141] => * [[Šauliai (Klaipėda)|Šauliai]] [142] => * [[Klaipėdos Senamiestis|Senamiestis]] [143] => * [[Sendvaris]] [144] => * [[Šilutė (Klaipėda)|Šilutė]] [145] => * [[Smeltė]] [146] => * [[Smiltynė (Klaipėda)|Smiltynė]] [147] => |valign=center width=15% nowrap| [148] => * [[Švepelių sodyba]] [149] => * [[Tauralaukis]] [150] => * [[Universitetas (Klaipėda)|Universitetas]] [151] => * [[Uostas (Klaipėda)|Uostas]] [152] => * [[Varpai (Klaipėda)|Varpai]] [153] => * [[Vėtrungė (Klaipėda)|Vėtrungė]] [154] => * [[Vingis (Klaipėda)|Vingio mikrorajonas]] [155] => * [[Žardės piliakalnis]] [156] => * [[Žardininkai]] [157] => * [[Žvejybos uostas]] (Rybářský přístav) [158] => |} [159] => [160] => === Staré město === [161] => [[Soubor:ErbKlpTiltų1 01.JPG|náhled|vlevo|Městský znak na fasádě domu Tiltų 1; symbol Klaipėdy (a též deníku "Klaipėda")]] [162] => [163] => [[Soubor:Klaipėda teatra placo (teatros aikštė) 1.jpg|náhled|Náměstí „Teatro“ (Městského divadla) s hrázděným domem]] [164] => Staré město (lit. ''{{Cizojazyčně|lt|Senamiestis}}'') je na levém břehu (u jejího ústí) řeky [[Danė]]. Nejdůležitější ulice jsou „Tiltų“ (nověji pod názvem „Tilto“ – Mostní, je to tepna městské dopravy; jde od mostu „Biržos“ ke starému trhu), „Turgaus“ a dopravní tepna „Pilies“ (Hradu) gatvė. Ve Starém městě je několik [[Hrázděné zdivo|hrázděných]] domů. Je zde Městské divadlo, dvě [[Lékárna|lékárny]]: (Juodojo erelio, „Černého orla“ založena roku [[1683]] a Žalioji vaistinė „Zelená lékárna“ založena roku [[1677]], obě podle privilegia braniborského markraběte [[Fridrich Vilém Braniborský|Fridricha Viléma]], obě v ulici Tilto), několik muzeí (jedno z nich je v podzemí Klaipėdského hradu, ze kterého se víc nedochovalo) a galerií, dům v ulici Tilto – naproti Zelené lékárně, na jehož fasádě je krásný reliéf městského znaku. [165] => [166] => === Fridrichova čtvrť === [167] => Byla k městu připojena roku 1722. Nyní je součástí Starého města. Tato část byla v době připojení na levém břehu řeky Danė, zatímco původní Staré město na pravé straně jejího tehdejšího řečiště (na jehož místě je nyní ulice Didžioji vandens). Zajímavosti: [[Isroildžon Barotti|Barottiho]] galerie, kovářské museum apod. [168] => [169] => === Čtvrť "Vitės" === [170] => Byla k městu připojena roku 1856. [171] => [172] => == Muzea == [173] => * [[Muzeum moře s delfináriem]] ([http://www.muziejus.lt]) [174] => ** Expozice přírodnin Národního parku [[Kurská kosa]] [175] => * Muzeum dějin [[Malá Litva|Malé Litvy]] ([http://www.mlimuziejus.lt/lt/ekspozicijos/index.php?Itemid=271]) [176] => * Muzeum [[Hodiny|hodin]] ([http://www.muziejai.lt/klm]) [177] => * Kovářské museum ([http://www.mlimuziejus.lt/lt/ekspozicijos/3.php?Itemid=273]) [178] => * Muzeum [[Klaipėdský hrad|Klaipėdského hradu]] ([http://www.mlimuziejus.lt/lt/ekspozicijos/2.php?Itemid=272]) [179] => * Galerie "Pėda" (spadá pod Litevské muzeum umění) [180] => [181] => == Galerie, výstavy == [182] => * Obrazová galerie Prana Domšaitise ([http://www.muziejai.lt/klaipeda/Klaipedos_paveikslu_galerija.htm]) [183] => * Palác výstavy umění ([http://www.parodurumai.lt]) [184] => * Galerie fotografie [185] => * Galerie Klaipėdy [186] => * Barottiho galerie ([http://www.barotigalerija.lt]) [187] => * Galerie Parku [188] => * Salon umění "Paletė" [189] => [190] => == Sport == [191] => * [[FK Atlantas]] fotbalový klub; [192] => * [[KK Neptūnas]] basketbalový klub; [193] => * [[BA-Klaipeda]] lední hokej klub [194] => [195] => == Park soch == [196] => [197] => === Galerie === [198] => [199] => Soubor:Socha Tvanas Klp.JPG|Socha Tvanas inspirovaná obrazem Tvanas [[Mikalojus Konstantinas Čiurlionis|M.K.Čiurlionise]] [200] => Soubor:Sochy Park Klaipėda10.JPG|Sedlo na Koňském kopytě s vytepanou říkačkou [201] => Soubor:Socha Torzo(Mickevičius)Klp.JPG|Socha Torzo (J. Mickevičius, 1979) [202] => Soubor:Socha Dviratis Klp.JPG|Dviratis (Kolo) [203] => Soubor:Sochy Park KlaipėdaMeč.JPG|Památník padlým ve [[Druhá světová válka|válce]] [204] => Soubor:Sochy Park KlaipėdaPamRA.JPG|Památník rudoarmějcům, padlým ve [[Druhá světová válka|válce]] (tamtéž) [205] => Soubor:Sochy Park KlaipėdaPam1923.JPG|Památník padlým v [[Klaipėdské povstání (1923)|Klaipėdském povstání]] [[15. leden|15. ledna]] [[1923]] [206] => Soubor:AugalaSŠiukštaParkSoch.JPG|Socha S. Šniukšty "Augalas" (rostlina) 1989 [207] => [208] => [209] => Park soch je městský park, rozkládající se na jih od železničního nádraží Klaipėda. Také bývá nazýván Park [[Martynas Mažvydas]]. [210] => [211] => === Minulost parku === [212] => Park soch byl zřízen v letech 1970–1977. Aby mohli postavit část parku, [[Sovětský svaz|Sověti]] zlikvidovali do té doby zde používaný [[hřbitov]] (z větší částí židovský), proto je jižní část parku postavena na hrobech. Mnozí lidé, jejichž příbuzní jsou pochováni na tomto bývalém hřbitově obnovili památníčky a náhrobky na hrobech v době po obnovení nezávislosti Litvy. Západní část parku vznikla obnovením parku, který tam donedávna byl. V této části jsou [[Tenisový dvorec|tenisové kurty]] a [[basketbal]]ové [[hřiště]], do požáru zde působil Klub [[Šachy|šachistů]]. V parku jsou dva důležité memoriály: v severní části Památník padlým ve [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] proti [[Nacistické Německo|nacistickému Německu]] a Památník padlým v [[Klaipėdské povstání (1923)|Klaipėdském povstání]] [[15. leden|15. ledna]] [[1923]]. Většina soch byla instalována mezi lety 1979–1989. [213] => [214] => {{Clear}} [215] => [216] => == Lidé narození v Klaipėdě == [217] => * [[Simon Dach]] (1605–1659), básník [218] => * [[Michael Wohlfahrt|Reverend Michael Wohlfahrt]] (1687–1741), náboženský vůdce v Americe [219] => * [[Friedrich Wilhelm August Argelander]] (1799–1875), astronom [220] => * [[Jurgis Pliateris (1810)]], hrabě, zkoumal litevský jazyk a písemnictví [221] => * [[George Adomeit]] (1879–1967), americký malíř [222] => * [[Martynas Gelžinis]] (1907 – 1990), veřejný činitel, pedagog, historik [223] => * [[Vytautas Dabašinskas]] (*1929), kinorežisér [224] => * [[Ringaudas Songaila]] (*1929), politik, "premiér" v [[Litevská SSR|Sovětské Litvě]], další vysoké funkce [225] => * [[Sigitas Kudarauskas]] (*1936), veřejný a politický činitel [226] => * [[Tomas Venclova]] (*1937), básník, publicista [227] => * [[Algirdas Petrusevičius]] (*1937), disident [228] => * [[Liudvikas Sabutis]] (*1939), signatář Zákona o obnovení nezávislosti Litvy, politik, právník [229] => * [[Mečys Laurinkus]] (*1951), signatář Zákona o obnovení nezávislosti Litvy, vedoucí [[Department státní bezpečnosti Litevské republiky|VSD]] [230] => * [[Vytautas Grubliauskas]] (*1956), estrádní muzikant (jazz), politik, pořadatel svátku moře v Klaipėdě [231] => * [[Vidmantas Plečkaitis]] (*1957), malíř, politický veřejný činitel [232] => * [[Leonidas Donskis]] (*1962) člen [[Evropský parlament|Evropského parlamentu]], filosof, esejista, kritik, veřejný činitel, profesor na [[Univerzita Vytautase Velikého|Univerzitě Vytautase Velikého]] [233] => * [[Artūras Karnišovas]], (* 1971), hráč [[basketbal]]u [234] => * [[Saulius Štombergas]], (* 1973), hráč košíkové [235] => * [[Eligijus Masiulis]], (* 1974), politik, ministr spojů [236] => * [[Sati (litevská zpěvačka)|Sati]], vlastním jménem Violeta Jurkonienė (*1976), litevská zpěvačka [237] => * [[Arvydas Macijauskas]], (* 1980), hráč košíkové [238] => * [[Tomas Vaitkus]] (*1982), závodní cyklista [239] => [240] => == Další významné osobnosti, spjaté s Klaipėdou == [241] => * [[Wilhelm Beerbohm]] (Wilhelm Ernst Beerbohm, (1786 – 1865)), od r. [[1836]] purkmistr [[Dějiny Klaipėdy|Memelu]] [242] => * [[Georg Sauerwein]] (1831 – 1904), [[Lužičtí Srbové|Lužickosrbský]] politolog, doktor filosofie, veřejný činitel [[Malá Litva|Malé Litvy]], publicista, básník [243] => * [[Ansas Bruožis]] (1876 – 1928), spisovatel, veřejný činitel [[Malá Litva|Malé Litvy]] [244] => * [[Alfonsas Žalys]] (1929-2006), čestný občan města [245] => * [[Zita Šličytė]] (*1936), právnička, politička [246] => * [[Vytautas Čepas]] (*1948), politik [247] => * [[Vytautas Vičiulis]] (1951-1989) restaurátor [248] => * Prof. [[Vladas Žulkus]] (*1945), archeolog, od roku 2002 rektor [[Klaipėdos universitetas|Klaipėdské Univerzity]] [249] => [250] => === Starostové === [251] => * [[Alfonsas Žalys]] (1929-2006), 1969–1990 první tajemník Výkonného výboru města [252] => * [[Povilas Vasiliauskas]] (*1948), 1990 – 1992 starosta Klaipėdy [253] => * [[Benediktas Petrauskas]] (*1955), 1992–1994 starosta Klaipėdy [254] => * [[Jurgis Aušra]] (*1940), 1994 – 1995 starosta Klaipėdy [255] => * [[Silverijus Šukys]] (*1945), 1995–1997 starosta Klaipėdy [256] => * [[Eugenijus Gentvilas]] (*1960), 1997 – 2001 starosta Klaipėdy, premiér, ministr hospodářství [257] => * [[Rimantas Taraškevičius]] (*1949), 2001 – 2011 starosta Klaipėdy [258] => * [[Vytautas Grubliauskas]]{{Citace elektronického periodika |titul=Životopis Vytautase Grubliauskase |url=http://www.grubliauskas.lt/biografija/ |datum přístupu=2011-07-27 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110915073622/http://www.grubliauskas.lt/biografija/ |datum archivace=2011-09-15 |nedostupné=ano }} (*1956), přezdívka: Kongas 2011 – 2023 starosta Klaipėdy, [[jazz]]ový virtuos [259] => * [[Arvydas Vaitkus]] (*1963), 2023 – starosta Klaipėdy [260] => [261] => === Češi spjatí s Klaipėdou === [262] => * [[Petr Figulus Jablonský]] (1619, [[Jablonné nad Orlicí]] – [[12. leden|12. ledna]] [[1670]] Klaipėda), biskup [[Jednota bratrská|Jednoty bratrské]] a zeť [[Jan Amos Komenský|J. A. Komenského]], jeho život a dílo zkoumal doc. PhDr. [[Vladas Pupšys]] (* [[1935]] – [[2009]]), Pedagogická fakulta [[Klaipėdos universitetas|Klaipėdské Univerzity]] [263] => [264] => == Partnerská města == [265] => {{Sloupce|2|2= [266] => * {{Flagicon|Německo}} [[Mannheim]], [[Německo]] [267] => * {{flagicon|Německo}} [[Lübeck]], [[Německo]] [268] => * {{flagicon|Německo}} [[Rujána]], [[Německo]] [269] => * {{flagicon|Německo}} [[Lipsko]], [[Německo]] [270] => * {{flagicon|Japonsko}} [[Kudži (Iwate)|Kudži (久慈)]], [[Japonsko]] [271] => * {{flagicon|Švédsko}} [[Karlskrona]], [[Švédsko]] [272] => * {{flagicon|Maďarsko}} [[Debrecín]], [[Maďarsko]] [273] => * {{flagicon|USA}} [[Cleveland]], [[Spojené státy americké|USA]] [274] => * {{flagicon|Rusko}} [[Čerepovec]], [[Rusko]] [275] => * {{flagicon|Rusko}} [[Kaliningrad]], [[Rusko]] [276] => * {{flagicon|Finsko}} [[Kotka]], [[Finsko]] [277] => * {{flagicon|Dánsko}} [[Køge]], [[Dánsko]] [278] => * {{flagicon|Spojené království}} [[North Tyneside]], [[Spojené království]] [279] => * {{flagicon|Lotyšsko}} [[Liepāja]], [[Lotyšsko]] [280] => * {{flagicon|Bělorusko}} [[Mohylev]], [[Bělorusko]] [281] => * {{flagicon|Polsko}} [[Gdyně]], [[Polsko]] [282] => * {{flagicon|Polsko}} [[Štětín]], [[Polsko]] [283] => * {{flagicon|Ukrajina}} [[Oděsa]], [[Ukrajina]] [284] => * {{flagicon|Čína}} [[Čching-tao]], [[Čína]] [285] => * {{flagicon|Venezuela}} [[Mérida (Venezuela)|Mérida]], [[Venezuela]] [286] => }} [287] => [288] => == Reference == [289] => [290] => [291] => == Externí odkazy == [292] => [293] => * {{Commonscat|Klaipėda}} [294] => * [http://www.klaipeda.daily.lt Oficiální stránky deníku "Klaipėda" ] [295] => * [https://web.archive.org/web/20171108135946/https://www.klaipeda.lt/ Oficiální stránky města Klaipėdy] [296] => * [http://www.ku.lt/ Univerzita v Klaipedě] [297] => * {{lt}} [http://www.portofklaipeda.lt Klaipedský přístav] {{Wayback|url=http://www.portofklaipeda.lt/ |date=20030801025257 }} [298] => * [http://www.marsrutai.info/klaipeda/ jízdní řády městské hromadné dopravy] [299] => * [https://web.archive.org/web/20090317043217/http://www.keltas.lt/Keltai/Tvarkarasciai jízdní řády obou přívozů Klaipėda - Smiltynė (Kurská kosa) ] [300] => * [https://web.archive.org/web/20090703172110/http://www.zemaiciolaikrastis.lt/lt/keliajantiems/traukiniu-tvarkarastis.html jízdní řády železnice (nádraží Klaipėda)] [301] => * [http://www.klap.lt/?lt=1210746896 jízdní řády příměstské hromadné dopravy] [302] => * [http://www.krantas.lt/?lt=1195734480 jízdní řády mezinárodních trailerů (např. Klaipėda - Kiel aj.)] {{Wayback|url=http://www.krantas.lt/?lt=1195734480 |date=20090815162006 }} [303] => * [http://www.fez.lt Oficiální stránka Svobodné ekonomické zóny (Klaipėdos LEZ)] {{Souřadnice|55.6833333|21.1833333}} [304] => * {{lt}} [http://www.muzikinis-teatras.lt/?lang=lt&page=1 Stránky] [[Klaipedské Státní Hudební Divadlo|Klaipedského Státního Hudebního Divadla]] [305] => * {{lt}} [https://web.archive.org/web/20100111070131/http://www.kldteatras.lt/pradzia.html Stránky Klaipedského Divadla] Poznámka: Z důvodu havarijní situace v roce 2009 byla budova Klaipedského Divadla pro veřejnost uzavřena (hrozí zřícení části stavby v sále). Představení se proto konala improvizovaně v jiných prostorách v Klaipėdě. Na opravu se v době napsání informace (listopad 2009) nedostávalo financí. [306] => * [https://web.archive.org/web/20100826095442/http://www.zvejurumai.lt/lt/apie_kc_zveju_rumus/apie_kc_zveju_rumai Stránky Paláce kultury rybářů "Žvejų rūmai"] [307] => [308] => === Svátky, expozice, události === [309] => * [https://web.archive.org/web/20150725062815/http://jurossvente.lt/Juros-svente-2015-programa.html program Klaipėdského Svátku moře (lit. Jūros šventė) 2015 (23. července (čtvrtek) - 26. července 2015 (neděle))] litevsky, anglicky, rusky [310] => * [http://www.jazz.lt Hradní festival jazzu] [311] => [312] => {{Litva}} [313] => {{Města v Litvě}} [314] => {{Klaipėdský kraj}} [315] => {{Dálnice v Litvě}} [316] => [317] => {{Autoritní data}} [318] => {{Portály|Litva}} [319] => [320] => [[Kategorie:Klaipėda| ]] [321] => [[Kategorie:Malá Litva]] [322] => [[Kategorie:Sídla v Klaipėdském kraji]] [323] => [[Kategorie:Přístavní města Baltského moře]] [324] => [[Kategorie:Přístavní města v Litvě]] [] => )
good wiki

Klaipėda

Klaipėda (litevsky; česky někdy uváděno jako Klajpeda; německy Memel nebo Memelburg; polsky: Kłajpeda) je jediný litevský námořní přístav v Baltském moři a nejstarší město na území dnešní Litvy, dnes třetí největší město. Má obyvatel.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Německo','Malá Litva','Druhá světová válka','Danė','1945','Rusové','Švédsko','Dánsko','Vytautas Grubliauskas','Polsko','Kurská kosa','Rusko'

1945

Danė

Dánsko

Německo

Polsko

Rusko

Rusové

Rusové jsou východoslovanský národ, který se vyvinul z kmenů žijících na území dnešního Ruska a Ukrajiny.

Švédsko

Švédsko je země nacházející se na Skandinávském poloostrově v severní Evropě.