Array ( [0] => 14727039 [id] => 14727039 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kurdština [uri] => Kurdština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Kurdština [2] => | rozšíření = {{Vlajka a název|Irák}}
{{Vlajka a název|Írán}}
{{Vlajka a název|Turecko}} [3] => | mluvčích = 35,9 milionů (''sporné''){{Citace elektronického periodika [4] => | titul = Middle East :: Turkey — The World Factbook - Central Intelligence Agency [5] => | periodikum = www.cia.gov [6] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/tu.html [7] => | datum přístupu = 2019-11-18 [8] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170920072149/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/tu.html [9] => | datum archivace = 2017-09-20 [10] => | nedostupné = ano [11] => }}{{Citace elektronického periodika [12] => | titul = Middle East :: Iraq — The World Factbook - Central Intelligence Agency [13] => | periodikum = www.cia.gov [14] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/iz.html [15] => | datum přístupu = 2019-11-18 [16] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181224211125/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/iz.html [17] => | datum archivace = 2018-12-24 [18] => | nedostupné = ano [19] => }}{{Citace elektronického periodika [20] => | titul = Middle East :: Iran — The World Factbook - Central Intelligence Agency [21] => | periodikum = www.cia.gov [22] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ir.html [23] => | datum přístupu = 2019-11-18 [24] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200529201523/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ir.html [25] => | datum archivace = 2020-05-29 [26] => }}{{Citace elektronického periodika [27] => | titul = Middle East :: Syria — The World Factbook - Central Intelligence Agency [28] => | periodikum = www.cia.gov [29] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/sy.html [30] => | datum přístupu = 2019-11-18 [31] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20171229122345/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/sy.html [32] => | datum archivace = 2017-12-29 [33] => }} [34] => | mapa rozšíření = Idioma kurdo.PNG [35] => | klasifikace = [36] => * [[Indoevropské jazyky]] [37] => ** [[Indoíránské jazyky]] [38] => *** [[Íránské jazyky]] [39] => | písmo = [[Arabské písmo]], [[Latinka]] [40] => | ISO6391 = ku [41] => | ISO6392 = kur [42] => | ISO6393 = kur [43] => | SIL = [44] => | wikipedie = [[:ku:|ku.wikipedia.org]] [45] => }} [46] => '''Kurdština''' (kurdsky '''کوردی''', ''kurdî'' nebo ''kurdkî'') je soubor několika [[Indoevropské jazyky|indoevropských jazyků]] patřících do [[íránské jazyky|íránské větve]], resp. mezi [[severozápadní íránské jazyky]]. Moderní kurdština se dá rozdělit do tří skupin: [[kurmándží]], [[sorání]] a [[jižní kurdština|jižní kurdštiny]]. Někdy se také z jižní kurdštiny vyděluje jazyk [[Laki (jazyk)|laki]]. Tyto jazyky či dialekty kurdštiny si nejsou vzájemně srozumitelné. Vzácněji se mezi kurdštinu řadí i jazyky [[zazaki]] a [[gorani]], jejichž mluvčí se považují za etnické [[Kurdové|Kurdy]], ale tyto jazyky jsou ostatním kurdským jazykům již jen vzdáleněji příbuzné. Oblasti, ve kterých se kurdština používá, jsou regiony východního [[Turecko|Turecka]], sever [[Sýrie]], oblasti [[Irák]]u, [[Írán]]u a území bývalého [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]. Nejrozšířenějším kurdským jazykem je kurmándží, které má kolem 20 milionů mluvčích. [47] => [48] => Kurdština je (spolu s [[arabština|arabštinou]]) [[úřední jazyk|úředním jazykem]] v [[Irák]]u, naopak v [[Sýrie|Sýrii]] je zakázáno publikovat jakékoliv texty v kurdštině. Podobná omezení existovala do roku [[2002]] i v Turecku, bylo zde zakázáno užívat kurdštinu ve [[školství]] a v [[média|médiích]]; po zrušení těchto omezení ale byla kurdština experimentálně použita ve školství a v roce [[2009]] dokonce v Turecku vznikla celodenně vysílající [[televize|televizní stanice]] v kurdštině. [49] => [50] => Systém zápisu kurdštiny dosud není pevně stanoven a sjednocen. V Turecku se kurdština zapisuje [[latinka|latinkou]] [[turečtina|tureckým]] [[pravopis]]em, v [[Írán]]u upravenou variantou [[Arabské písmo|arabského písma]], v Iráku buď arabským písmem, nebo latinkou. V Sýrii se pro zápis kurdštiny rovněž používá latinka. Kurdové na území bývalého Sovětského svazu užívají většinou stále upravenou variantu [[cyrilice]]. [51] => [52] => Mezi nejstarší literární díla v kurdštině patří ''Mishefa Reş'', [[svatá kniha]] specificky kurdského náboženství [[Jezídové|jezídismu]]. V [[15. století]] se začala rozvíjet kurdská [[poezie]] a specifický literární jazyk. V roce [[1787]] vydal italský misionář Maurizio Garzoni v [[italština|italštině]] v [[Řím]]ě první [[gramatika|gramatiku]] kurdštiny, čímž byl položen základ k vědeckému zkoumání kurdštiny z hlediska evropské lingvistiky. [53] => [54] => == Abeceda == [55] => [56] => {| class="standard" cellpadding="5" style="font-size: 1.3em; line-height: 2.5em; text-align: center;" [57] => | style="«width:3em;»" |A a [58] => | style="«width:3em;»" |B b [59] => | style="«width:3em;»" |C c [60] => | style="«width:3em;»" |Ç ç [61] => | style="«width:3em;»" |D d [62] => | style="«width:3em;»" |E e [63] => | style="«width:3em;»" |Ê ê [64] => | style="«width:3em;»" |F f [65] => | style="«width:3em;»" |G g [66] => | style="«width:3em;»" |H h [67] => | style="«width:3em;»" |I i [68] => |- [69] => | style="«width:3em;»" |Î î [70] => | style="«width:3em;»" |J j [71] => | style="«width:3em;»" |K k [72] => | style="«width:3em;»" |L l [73] => | style="«width:3em;»" |M m [74] => | style="«width:3em;»" |N n [75] => | style="«width:3em;»" |O o [76] => | style="«width:3em;»" |P p [77] => | style="«width:3em;»" |Q q [78] => | style="«width:3em;»" |R r [79] => | style="«width:3em;»" |S s [80] => |- [81] => | style="«width:3em;»" |Ş ş [82] => | style="«width:3em;»" |T t [83] => | style="«width:3em;»" |U u [84] => | style="«width:3em;»" |Û û [85] => | style="«width:3em;»" |V v [86] => | style="«width:3em;»" |W w [87] => | style="«width:3em;»" |X x [88] => | style="«width:3em;»" |Y y [89] => | style="«width:3em;»" |Z z [90] => |} [91] => https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D1%83%D1%80%D0%B4%D1%81%D0%BA%D0%B8%D0%B9_%D1%8F%D0%B7%D1%8B%D0%BA?wprov=sfla1 [92] => [93] => == Vzorový text == [94] => Otče náš (modlitba Páně): [95] => : Bavê Me yê li esmanan, navê te pîroz be. [96] => : Bila paşatiya te be, daxwaza te be çawa li esmên, [97] => : Nanê me yê rojane bide me. [98] => : Deynên me bibexşîne, çawa ku em deyndarên xwe dibexşînin. [99] => : Û me nebe ceribandinê, lê me ji yê xirab xilas bike. Amîn. [100] => [101] => {{Vzorový text [102] => |VDLP = ano [103] => |Jazyk = kurdsky [104] => |Text = Hemû mirov azad û di weqar û mafan de wekhev tên dinyayê. Ew xwedî hiş û şuûr in û divê li hember hev bi zihniyeteke bratiyê bilivin. [105] => }} [106] => [107] => == Reference == [108] => [109] => [110] => == Externí odkazy == [111] => {{InterWiki|code=ku|Kurdská}} [112] => * {{Commonscat}} [113] => {{Indoíránské jazyky}} [114] => {{Autoritní data}} [115] => {{Portály|Jazyk}} [116] => [117] => [[Kategorie:Kurdština| ]] [118] => [[Kategorie:Kurdové]] [119] => [[Kategorie:Severozápadní íránské jazyky]] [120] => [[Kategorie:Jazyky Iráku]] [121] => [[Kategorie:Jazyky Íránu]] [122] => [[Kategorie:Jazyky Sýrie]] [123] => [[Kategorie:Jazyky Turecka]] [] => )
good wiki

Kurdština

Kurdština (kurdsky کوردی, kurdî nebo kurdkî) je soubor několika indoevropských jazyků patřících do íránské větve, resp. mezi severozápadní íránské jazyky.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Irák','Sýrie','Indoevropské jazyky','Írán','Arabské písmo','turečtina','italština','poezie','Jezídové','cyrilice','pravopis','televize'

Cyrilice

Cyrilice je písmo, které bylo vytvořeno svatými bratry Cyrilem a Metodějem na konci 9.

Irák

Írán

Italština

Jezídové

Poezie

Pravopis

Pravopis je soubor pravidel určujících správný způsob psaní slov v češtině.

Sýrie

Sýrie je stát nacházející se na Blízkém východě v jihozápadní Asii.

Televize

Turečtina