Array ( [0] => 15480671 [id] => 15480671 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Kyslík [uri] => Kyslík [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - chemický prvek [1] => [2] => | značka = O [3] => | protonové číslo = 8 [4] => | nukleonové číslo = 16 [5] => | název = Kyslík [6] => | latinsky = oxygenium [7] => | nad = [8] => | pod = [[Síra|S]] [9] => | vlevo = [[Dusík]] [10] => | vpravo = [[Fluor]] [11] => | dolní tabulka = ano [12] => [13] => | chemická skupina = Nekovy [14] => | číslo CAS = 7782-44-7 [15] => | skupina = 16 [16] => | perioda = 2 [17] => | blok = p [18] => | koncentrace v zemské kůře = 480000 ppm [19] => | koncentrace v mořské vodě = 857 000 mg/l [20] => | obrázek = [21] => | popisek = Kapalný kyslík [22] => | emisní spektrum = Oxygen_spectre.jpg [23] => | vzhled = Bezbarvý plyn [24] => [25] => | relativní atomová hmotnost = 15,9994 [26] => | atomový poloměr = 60 pm [27] => | kovalentní poloměr = 66 pm [28] => | Van der Waalsův poloměr = 152 pm [29] => | elektronová konfigurace = [He] 2s2 2p4 [30] => | oxidační čísla = '''−II''', −I, +II [31] => [32] => | skupenství = [[Plyn]]né [33] => | krystalografická soustava = Krychlová [34] => | hustota = 1,429 kg/m3 [35] => | tvrdost = [36] => | magnetické chování = [[Paramagnetismus|Paramagnetický]] [37] => | teplota tání = −218,79 [38] => | teplota varu = −182,95 [39] => | molární objem = 17,36×10−6 m3/mol [40] => | skupenské teplo tání = 0,444 kJ/mol [41] => | skupenské teplo varu = 6,82 kJ/mol [42] => | tlak syté páry = 1000 Pa při 61K [43] => | rychlost zvuku = 330 m/s [44] => | měrná tepelná kapacita = 29,378 Jmol−1K−1 [45] => | elektrická vodivost = [46] => | měrný elektrický odpor = [47] => | tepelná vodivost = 0,02658 W⋅m−1⋅K−1 [48] => [49] => | standardní elektrodový potenciál = 1,23 V [50] => | elektronegativita = 3,44 [51] => | ionizační energie = 1313,9 KJ/mol [52] => | ionizační energie2 = 3388,3 KJ/mol [53] => | ionizační energie3 = 5300,5 KJ/mol [54] => | iontový poloměr = [55] => [56] => | izotopy = {{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [57] => | nukleonové číslo = 16 [58] => | značka = O [59] => | výskyt = '''99,76%''' [60] => | počet neutronů = 8 [61] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [62] => | nukleonové číslo = 17 [63] => | značka = O [64] => | výskyt = 0,039% [65] => | počet neutronů = 9 [66] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [67] => | nukleonové číslo = 18 [68] => | značka = O [69] => | výskyt = 0,201% [70] => | počet neutronů = 10 [71] => }} [72] => | R-věty = {{R|8}} [73] => | S-věty = {{S|2}}, {{S|17}} [74] => | symboly nebezpečí GHS = {{GHS03}}{{GHS04}}{{Citace elektronického periodika | titul = Oxygen | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | vydavatel = PubChem | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/977 | jazyk = en | datum přístupu = 2021-05-24 }}
{{Nebezpečí}} [75] => }} [76] => '''Kyslík''' (chemická značka '''O''', {{vjazyce|la}} oxygenium) je [[plyn]]ný chemický [[chemický prvek|prvek]], tvořící druhou hlavní složku [[Atmosféra Země|zemské atmosféry]]. Je [[biogenní prvky|biogenním prvkem]] a jeho přítomnost je nezbytná pro existenci většiny [[život|živých organismů]] na této [[planeta|planetě]]. Autorem jeho [[čeština|českého]] názvu je [[Jan Svatopluk Presl]].http://www.rozhlas.cz/regina/slova/_zprava/dasik-vonik-ytrik-a-platik--161586 Při dýchání [[vzduch]]u o obsahu kyslíku větším než 75 % (za normálního [[Atmosférický tlak|atmosférického tlaku]]) však dochází k většinou nenávratnému poškození plic. [77] => [78] => == Alotropie kyslíku == [79] => {{Podrobně|Alotropické modifikace kyslíku}} [80] => Kyslík vytváří řadu [[alotropie|alotropických]] modifikací: [81] => [82] => * volné kyslíkové [[radikál]]y [83] => * dikyslík – nejobvyklejší [[plyn]]ná forma kyslíku, O2 [84] => * trikyslík (neboli [[ozon]]) [85] => * [[pevný kyslík]] [86] => [87] => == Z historie výzkumu kyslíku == [88] => Jeden z prvních známých experimentů zkoumajících vztah mezi [[Spalování|spalováním]] a [[Vzduch|vzduchem]] popsal ve 3. století před naším letopočtem řecký učenec [[Filón Byzantský (matematik)|Filón Byzantský]]. Pozoroval, že po převrácení nádoby přes hořící svíčku a obklopení hrdla nádoby vodou začne voda stoupat. Nesprávně předpokládal, že část vzduchu v nádobě mohla uniknout póry ve skle. Až o mnoho století později, v [[15. století]], zkoumal vlastnosti vzduchu [[Leonardo da Vinci]] a zjistil, že část vzduchu se spotřebuje při spalování a dýchání. [89] => [90] => Polský alchymista a lékař [[Michal Sendivoj ze Skorska|Michal Sendivoj]] na začátku 17. století popsal látku obsaženou ve vzduchu a označil ji jako „''cibus vitae''“ (potrava života). Toto jeho zjištění ale ještě za objev kyslíku považováno není. [91] => [92] => Na konci 17. století [[Robert Boyle]] zjistil, že vzduch je pro spalování nezbytný. Anglický chemik [[John Mayow]] ukázal, že oheň potřebuje k hoření pouze část vzduchu, kterou nazval ''spiritus nitroaereus''. Experimentem zjistil, že umístění myši nebo zapálené svíčky do uzavřené nádoby nad vodou způsobí, že voda stoupne a část objemu vzduchu nahradí. Z toho odvodil, že nitroaereus je spotřebováván jak při dýchání, tak při spalování. Mayow také soudil, že plíce oddělují nitroaereus od vzduchu a předávají jej do krve, a že teplo a pohyb svalů zvířat vyplývají z reakce nitroaerea s určitými látkami v těle.{{cite book|title=World of Chemistry|chapter=John Mayow|date=2005|publisher=Thomson Gale|chapter-url=http://www.bookrags.com/John_Mayow|access-date=December 16, 2007|author=''World of Chemistry'' contributors|isbn=978-0-669-32727-4}} [93] => [94] => [[Robert Hooke]], [[Ole Borch]] nebo [[Michail Lomonosov]] ve svých experimentech v 17. a 18. století kyslík vyráběli, ale nikdo z nich jej neurčil jako chemický prvek. [95] => [96] => O vysvětlení jevů vznikajících při spalování a korozi se pokoušela v 18. století tzv. [[flogistonová teorie]]. Podle této teorie, formulované v roce 1667 německým lékařem a alchymistou [[Johann Joachim Becher|Johannem Joachimem Becherem]] a o něco později později zpopularizované [[Georg Stahl|Georgem Stahlem]], byly všechny hořlavé materiály tvořeny ze dvou částí. Jedna část, nazývaná ''flogiston'', se podle této teorie při spalování uvolnila; zbývající „deflogistikovaná“ část neboli ''calx'' byla považována za podstatu spáleného materiálu. Předpokládalo se, že vysoce hořlavé materiály, které zanechávají malé zbytky, jako je dřevo nebo uhlí, jsou převážně z flogistonu; nehořlavé látky, které korodují, například železo, obsahovaly flogistonu velmi málo. Vzduch nehrál v teorii flogistonu žádnou roli, ani nebyly prováděny žádné kvantitativní experimenty; stačilo pozorování, že po spálení se materiál stane lehčím a tedy se spálením něco ztratí. [97] => [98] => Za objevitele kyslíku je někdy považován švédský lékárník [[Carl Wilhelm Scheele]], který v letech 1771–1772 vyráběl plynný kyslík zahříváním oxidu rtuťnatého a různých dusičnanů. Pojmenoval tento plyn „ohnivý vzduch“, svůj objev však publikoval až v roce [[1777]]. Mezitím nezávisle na Scheeleovi v roce 1774 provedl britský duchovní [[Joseph Priestley]] experiment, při kterém zaměřil [[sluneční světlo]] na oxid rtuťnatý obsažený ve skleněné trubici. Uvolňovaný plyn pojmenoval „dephlogisticated air“, tedy deflogistikovaný vzduch. Zjistil, že svíčky v plynu hořely jasněji a že myš byla aktivnější a při dýchání tohoto plynu žila déle. Zkusil plyn dýchat také sám a nezaznamenal výraznou odlišnost od běžného vzduchu, ale pociťoval při tom zvláštní lehkost. Své poznatky publikoval v roce 1775 a proto za objevitele kyslíku je obvykle považován on. [99] => [100] => Autorem prvních kvantitativních experimentů s oxidací a prvního správného vysvětlení, jak funguje spalování, byl [[Antoine Lavoisier]]. Jeho experimenty vyvrátily flogistonovou teorii a prokázaly, že látka objevená Priestleyem a Scheeleem je chemický prvek. Dokázal také, že vzduch je směsí dvou plynů; pro „dýchatelnou“ část vzduchu, která je nezbytná pro spalování a dýchání, navrhl název ''oxygen'' („kyselinu tvořící“), protože se – mylně, jak později prokázal např. [[Humphry Davy]] – domníval, že kyslík je nezbytnou složkou všech kyselin. Pro druhou složku vzduchu navrhl název ''azote'' (z řeckého „bez života“) – nynější český název je [[dusík]]. [101] => [102] => Původní [[atomová teorie]] [[John Dalton|Johna Daltona]] z roku 1801 předpokládala, že se každý [[chemický prvek]] skládá ze stejných a dále nedělitelných atomů a že prvky ve sloučeninách by za normálních okolností měly mít vůči sobě jednoduché hmotnostní poměry. Podle Daltona měl například být vzorec vody HO, takže by [[Relativní atomová hmotnost|atomová hmotnost]] kyslíku byla 8krát větší než u vodíku (později zjištěná hodnota je asi 16krát). V roce 1805 [[Joseph Louis Gay-Lussac]] a [[Alexander von Humboldt]] ukázali, že voda se skládá ze dvou objemů vodíku a jednoho objemu kyslíku; a roku 1811 [[Amedeo Avogadro]] dospěl ke správné interpretaci složení vody na základě pravidla, kterému se nyní říká [[Avogadrův zákon]]. [103] => [104] => Koncem 19. století si vědci uvědomili, že vzduch lze zkapalnit a jeho součásti izolovat jeho stlačením a ochlazením. Objev kapalného kyslíku oznámil švýcarský chemik a fyzik [[Raoul-Pierre Pictet]] v roce 1877; zkapalněný kyslík ve stabilním stavu ale vyrobili až v roce 1883 polští vědci [[Zygmunt Wróblewski]] a [[Karol Olszewski]] a v roce 1891 skotský chemik [[James Dewar]] dokázal vyrobit dostatečné množství tekutého kyslíku pro další studium. Komerční způsob výroby tekutého kyslíku pak nezávisle vyvinuli v roce 1895 německý inženýr [[Carl von Linde]] a britský inženýr [[William Hampson]] (oba snižovali teplotu vzduchu, dokud nezkapalnil, a poté postupně vyvařovali a zachytávali odděleně jednotlivé plyny). [105] => [106] => V roce 1901 bylo poprvé prokázáno svařování pomocí spalování směsi [[Ethyn|acetylenu]] a stlačeného kyslíku; tento způsob svařování a řezání kovu se stal běžným. [107] => [108] => V roce 1923 americký vědec [[Robert Goddard]] vyvinul raketový motor spalující kapalné palivo; použil [[benzín]] jako palivo a kapalný kyslík jako okysličovadlo a v roce 1926 jeho malá raketa (hmotnost 2,72 kg) doletěla do vzdálenosti 56 metrů při maximální rychlosti 97 km/h. [109] => [110] => == Základní fyzikálně-chemické vlastnosti == [111] => Kyslík je velmi reaktivní permanentní plyn, nezbytný pro existenci života na naší planetě. Slučování kyslíku s ostatními prvky se nazývá [[hoření]], pokud je látka zahřátá na [[zápalná teplota|zápalnou teplotu]]. Jde prakticky vždy o [[exotermní reakce|exotermní reakci]], která vede k uvolnění značného množství [[teplo|tepelné energie]]. Produkty hoření se nazývají [[oxidy]] (dříve kysličníky). [112] => [113] => == Výskyt v přírodě == [114] => Na [[Země|Zemi]] je kyslík velmi rozšířeným prvkem. V minulosti planety byl jeho obsah většinou nižší, v několika obdobích prvohor a druhohor ale i vyšší než dnes.Sperling; E. A.; ''et al.'' (2022). [https://www.journals.uchicago.edu/doi/10.1086/721754 Breathless through Time: Oxygen and Animals across Earth’s History]. ''The Biological Bulletin''. '''243''' (2): 000–000. doi: https://doi.org/10.1086/721754 [115] => * V [[atmosféra Země|atmosféře]] tvoří plynný kyslík 21 objemových procent. [116] => * Voda oceánů, které pokrývají 2/3 zemského povrchu, je hmotnostně z 90 % složena z kyslíku. [117] => * V [[zemská kůra|zemské kůře]] je kyslík majoritním prvkem, je přítomen téměř ve všech [[hornina|horninách]]. Jeho obsah je odhadován na 46 až 50 hmotnostních procent. V hlubších vrstvách zemského tělesa zastoupení kyslíku klesá a předpokládá se, že v [[zemské jádro|zemském jádře]] je přítomen pouze ve stopách. [118] => [119] => Ve [[vesmír]]u je zastoupení kyslíku podstatně nižší. Na 1 000 atomů vodíku zde připadá pouze jeden atom kyslíku. [120] => [121] => == Anorganické sloučeniny == [122] => Ve svých sloučeninách se kyslík vyskytuje převážně v mocenství O−II, výjimečně pak jako O−I a O+Ia také O{{su|b=2|p=−}} v [[superoxidy|superoxidech]] (KO2 superoxid draselný) a O{{su|b=3|p=−}} v [[ozonidy|ozonidech]]. [123] => [124] => Záporně dvojmocný kyslík je přítomen ve velmi široké škále sloučenin. Především jsou to [[oxidy]], vlastnosti jednotlivých sloučenin jsou detailněji popsány v kapitolách příslušných jednotlivým prvkům. [125] => [126] => Kyslík je přítomen ve většině anorganických [[kyseliny|kyselin]] a jejich solí. Z těch nejdůležitějších je možno jmenovat [[uhličitany]] (CO3)−II, [[křemičitany]] (SiO3)−II, [[sírany]] (SO4)−II, [[dusičnany]] (NO3)− a [[fosforečnany]] (PO4)−III. [127] => [128] => Alkalické sloučeny [[hydroxidy]] se vyznačují přítomnosti skupiny -OH. Mezi nejznámější patří [[hydroxid sodný]] NaOH, draselný KOH a vápenatý, hašené vápno Ca(OH)2. [129] => [130] => Ve valenci O−I vystupuje kyslík v [[peroxidy|peroxidech]], nejznámější z nich je [[peroxid vodíku]] H2O2. Tato kapalná sloučenina má silné oxidační účinky a v praxi se používá ve formě svých vodných roztoků v medicíně pro [[dezinfekce|dezinfekci]] a v chemii jako [[oxidační činidlo]]. [[Peroxid sodný]] Na2O2 je pevná, [[hygroskopie|hygroskopická]] látka, která nachází uplatnění jako velmi energetické oxidační činidlo. [131] => [132] => Pouze [[fluor]] vykazuje větší [[elektronegativita|elektronegativitu]] než kyslík a tvoří s ním několik [[fluoridy|fluoridů]], v nichž se kyslík vyskytuje v mocenství O+I i O+II. Všechny fluoridy kyslíku jsou značně nestálé, přesto však existuje reálná možnost jejich využití jako [[raketové palivo|raketového paliva]].{{Fakt/dne|20200808071210|}} [133] => [134] => == Organické sloučeniny == [135] => Kyslík se vyskytuje ve velkém množství organických látek. Řada těchto sloučenin je součástí všech živých organismů, protože kyslík patří mezi základní biogenní prvky. Základní skupiny [[Organická sloučenina|organických sloučenin]] s obsahem kyslíku jsou: [136] => * [[alkoholy]], obsahující skupinu C-OH [137] => * [[fenol]]y, které skupinu -OH mají připojenu k aromatickému jádru [138] => * [[ethery]], obsahující skupinu C-O-C [139] => * [[peroxidy]], obsahující skupinu C-O-O-C [140] => * [[aldehydy]], obsahující skupinu HC=O [141] => * [[ketony]], obsahující skupinu C-CO-C [142] => * [[karboxylové kyseliny]], obsahující skupinu -COOH [143] => * [[estery]], obsahující skupinu R-CO-OR [144] => * z [[heterocyklické sloučeniny|heterocyklických sloučenin]] je možno uvést např. [[furan]]: [[Soubor:Furan.svg|45px|Furan]] [145] => [146] => == Využití atmosférického kyslíku == [147] => Jedná se o neviditelnou složku vzduchu nutnou pro spalování prakticky každého [[fosilní palivo|fosilního paliva]] (technologická [[Redoxní reakce|oxidace]] fosilních paliv) [148] => [149] => * [[výroba]] [[elektrická energie|elektrické energie]] – spalování [[Fosilní palivo|fosilních paliv]] v tepelných [[elektrárna|elektrárnách]] (často v kombinaci s výrobou technologického tepla) [150] => * výroba [[technologické teplo|technologického tepla]] – spalování fosilních paliv v teplárnách (často v kombinaci s výrobou [[elektrická energie|elektrické energie]]) [151] => * [[pohon]] [[motor]]ů a [[turbína|turbín]] – ve všech druzích [[spalovací motor|spalovacích motorů]] a turbín [152] => * [[vytápění]] domácností v [[domov]]ních [[kotelna|kotelnách]], [[kamna|kamnech]] či v [[krb]]ech [153] => * [[příprava pokrmů]] (kupř. [[plynový sporák|plynové sporáky]]) [154] => * nouzové [[osvětlování]] (kupř. [[svíčka|svíčky]], [[petrolejová lampa|petrolejové lampy]]) [155] => [156] => Nežádoucí chemicko-technologický či fyzikálně-chemický proces, [[koroze]] [[kovy|kovů]] je způsobená nežádoucí [[redoxní reakce|oxidací]] kovů a dalšími doprovodnými chemickými reakcemi. [157] => [158] => == Výroba a využití == [159] => Kyslík se prakticky výlučně vyrábí [[destilace|destilací]] zkapalněného [[vzduch]]u. Vyrobený kyslík se uchovává buď ve zkapalněném stavu ve speciálních [[termoska|Dewarových nádobách]] ''(viz obrázek)'' nebo plynný v ocelových tlakových lahvích. Vzhledem k vysoké reaktivitě čistého kyslíku je nezbytné, aby se nedostal do přímého kontaktu s organickými látkami. Proto se žádné součásti [[aparatura|aparatury]] pro uchovávání a manipulaci s kapalným nebo stlačeným kyslíkem nesmí mazat organickými tuky nebo oleji. [160] => [161] => * [[Kyslíkový koncentrátor|Kyslíkové koncentrátory]] jsou přístroje, které nepotřebují žádnou zásobu kyslíku v podobě lahví, ale umožňují vyvíjení vyšší koncentrace neomezeně, nebo dle nastavení. [162] => * V medicíně se čistý kyslík používá při operacích a traumatických stavech pro podporu pacientova dýchání a lepšímu okysličení organismu. [[Nitrox|Směsi kyslíku]] s inertními plyny slouží [[potápění|potápěčům]] k potlačení [[dekompresní nemoc]]i. Je součástí i všech ostatních dýchacích plynů, které se používají pro potápění do velkých hloubek. [163] => * Také vysokohorští horolezci a letci se v nutných případech uchylují k dýchání čistého kyslíku. I piloti stíhacích letadel jsou vybaveni směsmi stlačených plynů, jejichž základní složkou je kyslík. To proto, že zvýšením koncentrace kyslíku se zvýší jeho [[parciální tlak]] a ulehčí se tak dýchání v řídké atmosféře a předejde [[vysokohorská nemoc|vysokohorské nemoci]]. [164] => * Američtí astronauti [[program Apollo|programu Apollo]] dýchali také atmosféru z téměř čistého kyslíku, což umožnilo snížit tlak v kabině zhruba na třetinu běžné hodnoty a tak odlehčit její hermetickou konstrukci. To se ale stalo osudným posádce [[Apollo 1|Apolla 1]], která ve vysoce hořlavé atmosféře uhořela. Všechny skafandry pro výstup do kosmu používají kyslíkovou atmosféru kvůli co nejnižšímu přetlaku, protože přetlak omezuje pohyblivost skafandru. [165] => * Při hoření směsi kyslíku s [[ethyn|acetylenem]] lze dosáhnout teploty cca 3 150–3 200 °C. Proto se kyslíko-acetylenový plamen využívá k řezání oceli a tavení kovů s vysokým bodem tání, například platinových kovů. [166] => * Při výrobě [[ocel]]i je nutné především odstranit z matrice [[železo|železa]] přebytečný [[uhlík]], který je ve formě [[karbid železa|karbidu železa]]. Tento přebytečný uhlík spolu s dalšími příměsmi se odstraňuje spálením obvykle v tzv. [[konvertor (metalurgie)|konvertoru]], a to vháněním vzduchu v [[Bessemerův konvertor|Bessemerově]] a [[Thomasův konvertor|Thomasově]] konvertoru nebo vháněním čistého kyslíku do roztaveného železa v [[LD kyslíkový konvertor|kyslíkovém konvertoru]]), kde za vysoké teploty taveniny dochází k oxidaci přítomného uhlíku na plynné oxidy, které odcházejí jako spaliny. [167] => * Kapalný kyslík většinou slouží jako okysličovadlo [[raketový motor|raketových motorů]] při letech kosmických lodí. [168] => * Kyslík se používá jako jedna ze složek pro náplň některých typů [[palivový článek|palivových článků]]. [169] => [170] => == Odkazy == [171] => === Reference === [172] => {{Překlad|en|Oxygen|1043893532}} [173] => [174] => === Literatura === [175] => * Cotton F.A., Wilkinson J.: Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973 [176] => * Holzbecher Z.: Analytická chemie, SNTL, Praha 1974 [177] => * Dr. Heinrich Remy, ''Anorganická chemie'' 1. díl, 1. vydání 1961 [178] => * N. N. Greenwood – A. Earnshaw, ''Chemie prvků'' 1. díl, 1. vydání 1993 {{ISBN|80-85427-38-9}} [179] => [180] => === Související články === [181] => * [[Koloběh kyslíku]] [182] => [183] => === Externí odkazy === [184] => * {{Commonscat|Oxygen}} [185] => * {{Commons|Oxygen}} [186] => * {{Wikislovník|heslo=kyslík}} [187] => * {{en}} [https://www.organic-chemistry.org/chemicals/oxidations/oxygen.shtm Oxidizing Agents > Oxygen] [188] => * {{en}} [http://www.uigi.com/oxygen.html Oxygen (O2) Properties, Uses, Applications] [189] => * {{en}} [https://www.bbc.co.uk/programmes/b0088nql Oxygen] on In Our Time at the BBC [190] => [191] => {{Biogenní látky}} [192] => {{Chladiva}} [193] => {{Periodická tabulka (navbox)}} [194] => {{Autoritní data}} [195] => {{Portály|Chemie}} [196] => [197] => [[Kategorie:Kyslík| ]] [198] => [[Kategorie:Chalkogeny]] [199] => [[Kategorie:Oxidační činidla]] [200] => [[Kategorie:Chemické prvky]] [] => )
good wiki

Kyslík

Kyslík (chemická značka O, oxygenium) je plynný chemický prvek, tvořící druhou hlavní složku zemské atmosféry. Je biogenním prvkem a jeho přítomnost je nezbytná pro existenci většiny živých organismů na této planetě.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'plyn','vzduch','elektrická energie','peroxidy','oxidy','chemický prvek','kovy','vesmír','peroxid vodíku','Carl Wilhelm Scheele','fosilní palivo','Michail Lomonosov'

Kovy

Oxidy

Peroxidy

Plyn

Vesmír

Vzduch