Array ( [0] => 15481535 [id] => 15481535 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Lotyšsko [uri] => Lotyšsko [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - stát [1] => | genitiv = Lotyšska [2] => | úřední název = Latvijas Republika [3] => | úřední název česky = Lotyšská republika [4] => | vlajka = Flag of Latvia.svg [5] => | článek o vlajce = Lotyšská vlajka [6] => | znak = Coat of Arms of Latvia.svg [7] => | článek o znaku = Státní znak Lotyšska [8] => | mapa umístění = EU-Latvia.svg [9] => | rozloha = 64 589 [10] => | rozlmisto = 122 [11] => | procent vody = 2,09 [12] => | nejvyšší hora = [[Gaiziņkalns]] [13] => | výška nejvyšší hory = 312 [14] => | počet obyvatel = 1 842 226 [15] => | obyvmisto = 146 [16] => | obyvatelé aktuální k = [[2022]] [17] => | hustota = 30 [18] => | hustmisto = 147 [19] => | HDI = 0,886 [20] => | HDIvývoj = nárůst [21] => | HDIvýše = velmi vysoký [22] => | HDI aktuální k = 2021 [23] => | HDImísto = 39 [24] => | jazyk = [[lotyština]] (úřední) [25] => | národnosti = Lotyši 63 %, Rusové 24 %, Bělorusové 3 %, Ukrajinci 2 %, Poláci 2 % [26] => | náboženství = [[luteránství]] 36 %, [[Římskokatolická církev|římskokatolické]] 17 %, [[pravoslaví]] 9 %, [[Ireligiozita|bez vyznání]] 35 % [27] => | hlavní město = [[Riga]] [28] => | datum vzniku = [[18. listopad]] [[1918]] [29] => | způsob vzniku = vyhlášení nezávislosti na [[Německo|Německu]] [30] => | státní zřízení = [[parlamentní republika]] [31] => | funkce1 = Prezident [32] => | vládce1 = [[Edgars Rinkēvičs]] [33] => | funkce2 = Předsedkyně vlády [34] => | vládce2 = [[Evika Siliňová]] [35] => | článek o hymně = Lotyšská hymna [36] => | hymna = Dievs, svētī Latviju [37] => | měna = [[euro]] [38] => | kód měny = EUR [39] => | HDP/ob. = 40 891{{cite web |url=https://www.imf.org/en/Publications/WEO/weo-database/2023/October/weo-report?c=941,&s=NGDPD,PPPGDP,NGDPDPC,PPPPC,&sy=2020&ey=2028&ssm=0&scsm=1&scc=0&ssd=1&ssc=0&sic=0&sort=country&ds=.&br=1 |title=World Economic Outlook Database, October 2023 Edition. (Latvia) |publisher=[[International Monetary Fund]] |website=IMF.org |date=10 October 2023 |access-date=13 October 2023}} [40] => | HDP/ob.misto = 48 [41] => | HDP aktuální k = 2023 [42] => | Gini = 35,7 [43] => | Gini aktuální k = 2021 [44] => | čas = +2 [45] => | ison = 428 [46] => | iso3 = LVA [47] => | iso2 = LV [48] => | mpz = LV [49] => | doména = lv [50] => | předvolba = +371 [51] => | soubor hymny = Latvian National Anthem.ogg [52] => }} [53] => '''Lotyšsko''' ({{Vjazyce2|lv|{{Audio|Lv-Latvija.ogg|''Latvija''}}}}), plným názvem '''Lotyšská republika''' (lotyšsky {{cizojazyčně|lv|''Latvijas Republika''}}), je [[stát]] v [[Severní Evropa|severní Evropě]] v [[Baltské státy|Pobaltí]]. Spolu s [[Estonsko|Estonskem]] na severu a [[Litva|Litvou]] na jihu je jedním ze tří [[Baltské státy|pobaltských států]]. Na východě sousedí s [[Rusko|Ruskem]], na jihovýchodě s [[Bělorusko|Běloruskem]] a na západě má společnou námořní hranici se [[Švédsko|Švédskem]]. Většinou [[Rovina|rovinatá]], [[Nížina|nížinná]] země má rozlohu 64 589 km2 a žije v ní 1,8 milionu obyvatel. Je [[Unitární stát|unitární]] [[Parlamentní republika|parlamentní republikou]] s hlavním a [[Seznam měst v Lotyšsku|největším městem]] [[Riga|Rigou]]. [[Lotyši]] patří k [[Etnolingvistika|etnolingvistické]] skupině [[Baltové|Baltů]] a hovoří [[Lotyština|lotyštinou]], jedním ze dvou jediných dochovaných [[Baltské jazyky|baltských jazyků]], nejvýznamnější menšinou v zemi jsou [[Rusové]], kteří tvoří téměř čtvrtinu obyvatel. [54] => [55] => Po staletích [[Stát Řádu německých rytířů|křižácké]], [[Švédské Livonsko|švédské]], polsko-litevské a ruské nadvlády, která byla uplatňována především prostřednictvím místní [[Baltští Němci|baltsko-německé]] [[Šlechta|šlechty]], byla 18. listopadu 1918 po odtržení od [[Německé císařství|Německého císařství]] v důsledku [[První světová válka|první světové války]] založena nezávislá Lotyšská republika.{{cite book|last=Ģērmanis|first=Uldis|author-link=Uldis Ģērmanis|editor=Ojārs Kalniņš|title=The Latvian Saga|edition=11th|page=268|language=en|publisher=Atēna|location=Riga|year=2007|isbn=9789984342917|oclc=213385330}} Po převratu v roce 1934, kdy byla nastolena diktatura [[Kārlis Ulmanis|Kārlise Ulmanise]], se země stávala stále [[Autokracie|autokratičtější]].{{cite web|title=History of Latvia 1918-1940|url=https://www.latvia.eu/history-latvia-1918-1940|website=[Latvia.eu]|access-date=28 January 2021|language=en|date=3 December 2015|archive-date=8 June 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20210608145703/https://www.latvia.eu/history-latvia-1918-1940|url-status=dead}} Faktická nezávislost Lotyšska byla přerušena na počátku [[Druhá světová válka|druhé světové války]], která začala násilným začleněním Lotyšska do [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]], následovala v roce 1941 invaze a okupace [[Nacistické Německo|nacistickým Německem]] a v roce 1944 opětovná okupace Sovětským svazem, který na dalších 45 let vytvořil [[Lotyšská sovětská socialistická republika|Lotyšskou sovětskou socialistickou republiku]]. V důsledku rozsáhlé imigrace během sovětské okupace se etničtí [[Rusové]] stali nejvýznamnější menšinou v zemi. V roce 1987 začala mezi pobaltskými sovětskými republikami pokojná [[Zpívající revoluce]], která skončila obnovením faktické i oficiální nezávislosti 21. srpna 1991. [56] => [57] => Lotyšsko je [[Vyspělá země|vyspělou zemí]] s [[Ekonomika s vysokými příjmy|vysokými příjmy]] a [[Ekonomika Lotyšska|vyspělou ekonomikou]], které se v [[Index lidského rozvoje|indexu lidského rozvoje]] umístilo na 39. místě. Je členem [[Evropská unie|Evropské unie]], [[Rada Evropy|Rady Evropy]], [[Eurozóna|eurozóny]], Severské investiční banky, [[Schengenský prostor|Schengenského prostoru]], [[Severoatlantická aliance|NATO]] a [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj]]. Účastní se také regionální spolupráce Seversko-baltské osmičky. [58] => [59] => == Název == [60] => Jméno ''Latvija'' vzniklo z názvu starobylého baltského (indoevropského) kmene [[Latgalci|Latgalů]] (lotyšsky ''Latgali''), z něhož vzniklo etnické jádro [[Lotyši|lotyšského]] národa.{{Citace monografie [61] => | příjmení = Šťáhlavský [62] => | jméno = David [63] => | odkaz na autora = [64] => | titul = Výpravy opačným směrem (Pobaltí) [65] => | vydavatel = Radioservis [66] => | místo = Praha [67] => | rok = 2002 [68] => | isbn = 80-86212-26-2 [69] => | kapitola = Lotyšsko [70] => | strany = 52 [71] => | jazyk = [72] => }} [73] => [[Latina|Latinské]] verze názvu země ''Lettigallia'' a ''Lethia'' vytvořil ve 13. století [[Jindřich Lotyšský]] (Latviešu Indriķis, Henricus de Lettis), autor kroniky ''Heinrici Cronicon Lyvoniae.'' Ty pak dali vzejít jménům země v [[Románské jazyky|románských jazycích]] (''Lettonie'', ''Letonia'') a v [[Němčina|němčině]] (''Lettland''). [74] => [75] => == Dějiny == [76] => {{Podrobně|Dějiny Lotyšska}} [77] => [78] => === Starověk a křižáci === [79] => [[Soubor:Baltis amber road.jpg|vlevo|náhled|165x165pixelů|[[Jantarová stezka]]]] [80] => Území dnešního Lotyšska bylo osídleno po konci poslední [[Doba ledová|doby ledové]] kolem roku 9000 př. n. l. Během 2. tisíciletí př. n. l. se v oblasti objevili [[Baltové]], kteří do konce 1. tisíciletí vytvořili v Lotyšsku čtyři kmenové celky: [[Kurové]], [[Latgalci]], [[Sélové]] a [[Zemgalové]]. Hlavní lotyšská řeka [[Daugava]] představovala významnou spojnici na cestě ze severního [[Rusko|Ruska]] do [[Jižní Evropa|jižní Evropy]] a na [[Střední východ]], čehož využívali jak Baltové, tak posléze i [[Vikingové]] a později kupci ze [[Severské státy|severských států]] a [[Německo|Německa]].{{Citace elektronického periodika [81] => | titul = River Daugava sailed by Viking ship carrying Latvian, Swedish and Belarus historians [82] => | periodikum = www.mfa.gov.lv [83] => | url = https://www.mfa.gov.lv/en/usa/embassy/honorary-consuls-in-the-u-s-and-mexico/latvian-honorary-consuls-in-the-usa/814-found-in-the-archives [84] => | datum přístupu = 2021-05-24 [85] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210524072134/https://www.mfa.gov.lv/en/usa/embassy/honorary-consuls-in-the-u-s-and-mexico/latvian-honorary-consuls-in-the-usa/814-found-in-the-archives [86] => | datum archivace = 2021-05-24 [87] => }}{{Citace elektronického periodika [88] => | příjmení = Chester [89] => | jméno = Geoff [90] => | titul = Latvia's Hidden Viking Heritage: The Lost City of Seeburg [91] => | periodikum = Deep Baltic [92] => | url = https://deepbaltic.com/2015/12/17/latvias-hidden-viking-heritage-the-lost-city-of-seeburg/ [93] => | datum vydání = 17. 12. 2015 [94] => | datum přístupu = 2021-05-24 [95] => }} Obchodovali především s [[Jantar|jantarem]], dnešní Rigou procházela proslulá [[Jantarová stezka]].{{Citace elektronického periodika [96] => | titul = Amber [97] => | periodikum = Latvia.eu [98] => | url = https://www.latvia.eu/priroda/amber [99] => | datum vydání = 2015-01-13 [100] => | jazyk = en [101] => | datum přístupu = 2022-04-05 [102] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20220404202511/https://www.latvia.eu/priroda/amber [103] => | datum archivace = 2022-04-04 [104] => }} [105] => [[Soubor:Ikšķiles katoļu baznīcas drupas 2001-08-19.jpg|vlevo|náhled|Zbytky prvního lotyšského kostela]] [106] => První křesťanští [[Misionář|misionáři]] vyslaní [[Papež|papežem]] přijeli do země ve 12. století. [[Svatý Meinhard]] roku 1184 v [[Ikšķile]] nechal postavit první kostel a v roce 1186 v Rize založil [[biskupství]].{{Citace elektronického periodika [107] => | titul = Sv. Meinhard (či Mevard) [108] => | periodikum = catholica.cz [109] => | url = http://catholica.cz/?id=5117 [110] => | datum přístupu = 2022-04-05 [111] => }} On ani jiní misionáři však nebyli tak úspěšní, jak doufali. Zdejší obyvatelé se [[Christianizace|christianizaci]] postavili a stali se tak terčem [[Severní křížové výpravy|severních křížových výprav]].{{Citace elektronického periodika [112] => | titul = Northern Crusades [113] => | periodikum = World History Encyclopedia [114] => | url = https://www.worldhistory.org/Northern_Crusades/ [115] => | jazyk = en [116] => | datum přístupu = 2021-05-24 [117] => }}{{Citace monografie [118] => | příjmení = Christiansen [119] => | jméno = Eric [120] => | titul = The northern Crusades [121] => | url = http://archive.org/details/northerncrusades00eric [122] => | vydavatel = London, England ; New York, N.Y., USA : Penguin [123] => | počet stran = 326 [124] => | isbn = 978-0-14-026653-5 [125] => }} Vyzval k nim papež [[Celestýn III.]] roku 1193.{{Citace periodika [126] => | příjmení = Selart [127] => | jméno = Anti [128] => | titul = Popes and Livonia in the First Half of the Thirteenth Century: Means and Chances to Shape the Periphery [129] => | periodikum = The Catholic Historical Review [130] => | datum vydání = 2014 [131] => | ročník = 100 [132] => | číslo = 3 [133] => | strany = 437–458 [134] => | issn = 0008-8080 [135] => | url = https://www.jstor.org/stable/43898672 [136] => | datum přístupu = 2022-04-05 [137] => }} V důsledku těchto výprav území osídlili především [[Dolnoněmčina|dolnoněmecky]] mluvící [[Křížové výpravy|křižáci]] ze severního Německa, čímž začala historie tzv. [[Baltští Němci|baltských Němců]].{{Citace periodika [138] => | příjmení = Bilmanis [139] => | jméno = Alfred [140] => | titul = Grandeur and Decline of the German Balts [141] => | periodikum = Slavonic and East European Review. American Series [142] => | datum vydání = 1944 [143] => | ročník = 3 [144] => | číslo = 4 [145] => | strany = 50–80 [146] => | issn = 1535-0940 [147] => | doi = 10.2307/3020188 [148] => | url = https://www.jstor.org/stable/3020188 [149] => | datum přístupu = 2022-04-05 [150] => }} Založili na území Lotyšska a v jižním Estonsku křižácký stát [[Terra Mariana]] zvaný též Livonsko, neboť klíčovou silou kolonizace byl [[Livonský řád]] (autonomní větev [[Řád německých rytířů|Řádu německých rytířů]]).{{Citace monografie [151] => | příjmení = Czaja [152] => | jméno = Roman [153] => | příjmení2 = Radzimiński [154] => | jméno2 = Andrzej [155] => | titul = The Teutonic Order in Prussia and Livonia: The Political and Ecclesiastical Structures 13th-16th C [156] => | url = https://books.google.cz/books?id=0h0ZvgAACAAJ&dq=The+Teutonic+Order+in+Prussia+and+Livonia:+The+Political+and+Ecclesiastical+Structures+13th%E2%80%9316th&hl=cs&sa=X&redir_esc=y [157] => | vydavatel = TNT, Towarzystwo Naukowe w Toruniu [158] => | počet stran = 422 [159] => | isbn = 978-83-65127-11-2 [160] => | poznámka = Google-Books-ID: 0h0ZvgAACAAJ [161] => | jazyk = en [162] => }} [163] => [164] => Dnešní lotyšské hlavní město [[Riga]], které bylo založeno roku [[1201]] německými kolonisty v ústí řeky Daugavy, se stalo strategickou základnou při dobývání okolního území Livonským řádem. Riga se stala prvním velkým městem na jižním [[Baltské moře|Baltu]] a vytvořila úzké kulturní vazby se západní Evropou. Po roce [[1282]] se stala důležitým obchodním centrem [[Hanza|Hanzy]].{{Citace monografie [165] => | příjmení = O'Connor [166] => | jméno = Kevin C. [167] => | titul = The House of Hemp and Butter: A History of Old Riga [168] => | url = https://books.google.cz/books?id=fA2QDwAAQBAJ&printsec=frontcover&source=gbs_atb&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false [169] => | vydavatel = Cornell University Press [170] => | počet stran = 342 [171] => | isbn = 978-1-5017-4770-0 [172] => | poznámka = Google-Books-ID: fA2QDwAAQBAJ [173] => | jazyk = en [174] => }} Hanzovními městy se staly i [[Cēsis]], [[Limbaži]], [[Koknese]] a [[Valmiera]]. Od [[16. století]] se německou dominanci v oblasti snažily narušit okolní velmoci. [175] => [176] => === Polská, švédská a ruská nadvláda === [177] => [[Soubor:Map_of_Poland_and_Lithuania_in_1600.svg|vlevo|náhled|Vláda nad oblastí v 16. století:{{Legend|#ffaeae|Polsko-litevská unie}}{{Legend|#ffaef6|Livonské vévodství (vazal Polsko-litevské unie)}}{{Legend|#b0ffbd|Rusko}}{{Legend|#c3ccff|Švédsko}}{{Legend|#ff7e5c|Dánsko-Norsko}}]] [178] => Po [[Livonská válka|Livonské válce]] (1558–1583) se severní Lotyšsko a jižní Estonsko dostalo pod [[Polsko-litevská unie (1569–1795)|polsko-litevskou]] nadvládu.{{Citace periodika [179] => | příjmení = Filyushkin [180] => | jméno = Alexander [181] => | titul = Livonian War in the Context of the European Wars of the 16 th Century: Conquest, Borders, Geopolitics [182] => | periodikum = Russian History [183] => | datum vydání = 2016 [184] => | ročník = 43 [185] => | číslo = 1 [186] => | strany = 1–21 [187] => | issn = 0094-288X [188] => | url = https://www.jstor.org/stable/44647035 [189] => | datum přístupu = 2022-04-05 [190] => }} Vzniklo [[Livonské vévodství]] (''Ducatus Livoniae Ultradunensis''), které existovalo v letech 1561–1629. Ačkoli bylo [[Vazal|vazalským]] státem Polsko-litevské unie, zachovalo si značnou míru autonomie a v 16. století prožilo svůj zlatý věk. Prvním guvernérem byl [[Jan Chodkiewicz]], sídlil na hradě Sigulda. Na jihu Lotyšska existovalo v té době [[Kuronské a zemgalské vévodství]]. Ač také polsko-litevským vazalem, zprvu si vládu podržela dynastie posledního [[Velmistr (rytířské, domácí a záslužné řády)|velmistra]] [[Livonský řád|Livonského řádu]], [[Kettlerové]]. Později se ale vévodství stalo přímým [[Léno|lenním]] území Litvy. Jeho hlavním městem byla nejprve [[Kuldīga]], později byla správa přenesena do [[Jelgava|Jelgavy]]. [191] => [192] => V 17. a na počátku 18. století se v důsledku své strategické pozice a prosperity lotyšské území stalo ohniskem častých konfliktů mezi několika velmocemi – [[Prusko|Pruskem]] (později Německem), [[Polsko|Polskem]], [[Švédsko|Švédskem]] a Ruskem.{{Citace periodika [193] => | příjmení = Rowell [194] => | jméno = S. C. [195] => | titul = The Face beneath the Snow: The Baltic Region in the Seventeenth and Eighteenth Centuries [196] => | periodikum = The Historical Journal [197] => | datum vydání = 2001 [198] => | ročník = 44 [199] => | číslo = 2 [200] => | strany = 541–558 [201] => | issn = 0018-246X [202] => | url = https://www.jstor.org/stable/3133619 [203] => | datum přístupu = 2022-04-05 [204] => }} Po [[Polsko-švédská válka 1600–1611|polsko-švédské válce]] (1600–1611) se severní Livonsko dostalo pod švédskou nadvládu. Tzv. [[Švédská Livonie]] (''Svenska Livland'') existovala v letech 1629–1721. Riga se stala jejím hlavním městem a největším městem celé Švédské říše. Švédové vládli i ve [[Vidzeme]]. V Lotyšsku je švédské období často připomínáno jako dobré časy: bylo uvolněno nevolnictví, byla zřízena síť škol pro rolnictvo a moc regionálních baronů byla zmenšena. Pod švédským vlivem se upevnilo [[luteránství]], ovšem na jihu, kam vliv Švédů nesahal, naopak Latgalové přijali pod polským vlivem [[katolicismus]]. [205] => [[Soubor:Krišjānis Valdemārs detail.jpg|náhled|216x216pixelů|[[Krišjānis Valdemārs]]]] [206] => Zlaté časy skončily [[Severní válka|severní válkou]] (1700–1721). Během ní zemřelo až 40 procent Lotyšů, částečně na mor a částečně v důsledku hladomoru. Plná polovina obyvatel Rigy pomřela. Švédsko se v důsledku prohry ve válce vzdalo svých baltských území, včetně Lotyšska, ve prospěch [[Ruské impérium|Ruska]].{{Citace elektronického periodika [207] => | příjmení = ŽEMAITIS [208] => | jméno = Augustinas [209] => | titul = Russian Conquest of Latvia (1700-1860) [210] => | periodikum = On Latvia [211] => | url = https://www.onlatvia.com/russian-conquest-of-latvia-1700-1860-72 [212] => | datum přístupu = 2022-04-05 [213] => }} Další dnes lotyšské území Rusko získalo na úkor Polska roku 1772 a další pak během třetího [[dělení Polska]] (1795). Rusové z dobytého Švédského Livonska udělali nejprve [[Rižská gubernie|Rižskou gubernii]], po uchvácení Polska, roku 1796, pak [[Livonská gubernie|Livonskou gubernii]]. [214] => [215] => Pod ruskou nadvládou začalo [[lotyšské národní obrození]].{{Citace periodika [216] => | příjmení = Plakans [217] => | jméno = Andrejs [218] => | titul = The Latvian National Awakening: Modernization of an Intellectual Milieu [219] => | periodikum = Bulletin of Baltic Studies [220] => | datum vydání = 1971 [221] => | ročník = 2 [222] => | číslo = 6 [223] => | strany = 9–13 [224] => | issn = 0007-4772 [225] => | url = https://www.jstor.org/stable/43210294 [226] => | datum přístupu = 2022-04-02 [227] => }} Vyhraňovalo se kulturně vůči [[Němčina|němčině]], jež byla [[Úřední jazyk|úředním jazykem]], politicky pak vůči ruskému [[Absolutismus|absolutismu]].{{Citace periodika [228] => | příjmení = Plakans [229] => | jméno = Andrejs [230] => | titul = Peasants, Intellectuals, and Nationalism in the Russian Baltic Provinces, 1820-90. [231] => | periodikum = The Journal of Modern History [232] => | datum vydání = 1974 [233] => | ročník = 46 [234] => | číslo = 3 [235] => | strany = 445–475 [236] => | issn = 0022-2801 [237] => | url = https://www.jstor.org/stable/1877320 [238] => | datum přístupu = 2022-04-05 [239] => }} První nacionalistickou silou se stalo [[Mladolotyši|mladolotyšské hnutí]] (''Jaunlatvieši''), vedené [[Krišjānis Valdemārs|Krišjānisem Valdemārsem]]. Zpočátku se projevovaly i [[Slavjanofilství|slavjanofilské]] tendence, než Rusové zahájili v 60. letech [[Rusifikace|rusifikační]] politiku.{{Citace monografie [240] => | příjmení = Thaden [241] => | jméno = Edward C. [242] => | titul = Russification in the Baltic Provinces and Finland, 1855-1914 [243] => | url = https://books.google.cz/books?id=NeH_AwAAQBAJ&printsec=frontcover&dq=Russification+in+the+Baltic+Provinces+and+Finland,+1855-1914&hl=cs&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q=Russification%20in%20the%20Baltic%20Provinces%20and%20Finland,%201855-1914&f=false [244] => | vydavatel = Princeton University Press [245] => | počet stran = 513 [246] => | isbn = 978-1-4008-5718-0 [247] => | poznámka = Google-Books-ID: NeH_AwAAQBAJ [248] => | jazyk = en [249] => }} Mladolotyši byli zhruba od 80. let 19. století zastíněni hnutím zvaným Nový proud (''Jaunā strāva''), v němž vůdčí úlohu hrál [[Pēteris Stučka]] (později se přidal k bolševikům) a [[Rainis]].{{Citace periodika [250] => | příjmení = Page [251] => | jméno = Stanley W. [252] => | titul = Social and National Currents in Latvia, 1860-1917 [253] => | periodikum = American Slavic and East European Review [254] => | datum vydání = 1949 [255] => | ročník = 8 [256] => | číslo = 1 [257] => | strany = 25–36 [258] => | issn = 1049-7544 [259] => | doi = 10.2307/2491731 [260] => | url = https://www.jstor.org/stable/2491731 [261] => | datum přístupu = 2022-04-05 [262] => }} To již koketovalo s radikálními myšlenkami, jak sociálními, tak nacionálními. [263] => [264] => Za ruského panování bylo Lotyšsko v popředí [[industrializace]] a odbourávání [[Nevolnictví|nevolnických]] rysů společnosti, takže ke konci [[19. století]] představovalo jednu z nejvíce rozvinutých částí [[Ruské impérium|Ruského impéria]]. Rostoucí sociální problémy a vzrůstající nespokojenost se projevily během [[Ruská revoluce (1905)|revoluce roku 1905]], kdy Riga hrála mezi dalšími ruskými oblastmi čelnou roli.{{Citace periodika [265] => | příjmení = Zalite [266] => | jméno = Elga [267] => | titul = Aspects of the 1905 Revolution in Latvia: Looking through the Library and Archival Collections of Stanford University [268] => | periodikum = Slavic & East European Information Resources [269] => | datum vydání = 2016-10-01 [270] => | ročník = 17 [271] => | číslo = 4 [272] => | strany = 226–246 [273] => | issn = 1522-8886 [274] => | doi = 10.1080/15228886.2016.1246311 [275] => | url = https://doi.org/10.1080/15228886.2016.1246311 [276] => | datum přístupu = 2021-05-24 [277] => }}{{Citace periodika [278] => | příjmení = Raun [279] => | jméno = Toivo U. [280] => | titul = The Revolution of 1905 in the Baltic Provinces and Finland [281] => | periodikum = Slavic Review [282] => | datum vydání = 1984 [283] => | ročník = 43 [284] => | číslo = 3 [285] => | strany = 453–467 [286] => | issn = 0037-6779 [287] => | doi = 10.2307/2499401 [288] => | url = https://www.jstor.org/stable/2499401 [289] => | datum přístupu = 2021-05-24 [290] => }} V Lotyšsku během revoluce přitom převážily národní požadavky nad politickými a sociálními. [291] => [[Soubor:German_troops_crossing_Daugava.jpg|náhled|Německé jednotky okupují Rigu]] [292] => [[První světová válka]] zasadila Lotyšsku tvrdé rány. 500 000 Lotyšů kvůli německé ofenzivě uprchlo na východ. Velká část potravin a domů byla ruskou armádou zničena, aby nepadly do německých rukou. Někteří uprchlíci se usadili ve [[Vidzeme]] (Livonsku), ale většina pokračovala do Ruska, kde se museli usadit v primitivních podmínkách. Trpěli hladem a nemocemi. (Mnoho z těchto uprchlíků se vrátilo do Lotyšska po roce 1920, část však v Rusku zůstala. V novém bolševickém státě řada z nich dosáhla vysokých armádních a stranických postů, avšak Lotyši se posléze stali jedním z hlavních terčů [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalinových]] [[Velká čistka|čistek v letech 1937–1938]] a většina byla popravena.{{Citace elektronického periodika [293] => | titul = The NKVD Mass Secret National Operations (August 1937 - November 1938) {{!}} Sciences Po Mass Violence and Resistance - Research Network [294] => | periodikum = nkvd-mass-secret-national-operations-august-1937-november-1938.html [295] => | url = http://nkvd-mass-secret-national-operations-august-1937-november-1938.html/ [296] => | datum vydání = 2019-04-15 [297] => | jazyk = en [298] => | datum přístupu = 2021-05-24 [299] => }}{{Nedostupný zdroj}}{{Citace periodika [300] => | příjmení = Trapāns [301] => | jméno = Andris [302] => | titul = The Latvian Communist Party and the purge of 1937 [303] => | periodikum = Journal of Baltic Studies [304] => | datum vydání = 1980-03-01 [305] => | ročník = 11 [306] => | číslo = 1 [307] => | strany = 25–38 [308] => | issn = 0162-9778 [309] => | doi = 10.1080/01629778000000021 [310] => | url = https://doi.org/10.1080/01629778000000021 [311] => | datum přístupu = 2021-05-24 [312] => }}) Bilance války byla děsivá. Počet obyvatel klesl z 2,55 milionu na 1,59 milionu. Lotyšsko nedosáhlo počtu obyvatel z roku 1914 už nikdy (v současnosti na jeho území žijí necelé 2 miliony lidí). Bylo zničeno 87 700 budov a 27 % orné půdy. Průmysl byl v troskách. [313] => [314] => [[Brestlitevský mír]] mezi bolševickým Ruskem a Německem z [[3. březen|3. března]] [[1918]] předával Lotyšsko Němcům. Němci rychle zavedli okupační režim, který trval do 11. listopadu 1918. Během této doby se neúspěšně snažili vytvořit [[Spojené baltské vévodství]], které by podléhalo [[Prusko|pruskému]] trůnu.{{Citace elektronického periodika [315] => | příjmení = Šiliņš [316] => | jméno = Jānis [317] => | titul = Things to know about the United Baltic Duchy [318] => | periodikum = eng.lsm.lv [319] => | url = https://eng.lsm.lv/article/culture/history/things-to-know-about-the-united-baltic-duchy.a274793/ [320] => | datum vydání = 13. 4. 2018 [321] => | jazyk = en [322] => | datum přístupu = 2021-05-24 [323] => }} Tento projekt (stejně jako podobné [[Litevské království (1918)|Litevské království]]) se však zhroutil spolu s pádem Německá říše 9. listopadu a příměřím, jež podepsalo 11. listopadu. [324] => [325] => === První republika === [326] => [[Soubor:Relander and Čakste.jpg|vlevo|náhled|První prezident [[Jānis Čakste]] (vlevo) s finským prezidentem [[Lauri Kristian Relander|L. K. Relanderem]]]] [327] => Lotyšsko se ocitlo v unikátní historické situaci: Rusko se ho oficiálně zřeklo a Německo se právě zhroutilo. Nadšení pro samostatný stát se rozšířilo do všech skupin obyvatel a přimělo je se konečně sjednotit. 17. listopadu 1918 tak vznikla jednotná Lidová rada (''Tautas padome''), která sjednotila sociální demokraty, Demokratický blok a Národní radu. Předsedou se stal pozdější první prezident Lotyšska [[Jānis Čakste]]. Lidová rada druhý den, 18. listopadu 1918, vyhlásila Lotyšskou republiku a zformovala prozatímní vládu.{{Citace elektronického periodika [328] => | titul = History of Latvia 1918-1940 [329] => | periodikum = Latvia.eu [330] => | url = https://www.latvia.eu/history-latvia-1918-1940 [331] => | datum vydání = 2015-12-03 [332] => | jazyk = en [333] => | datum přístupu = 2021-05-24 [334] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210608145703/https://www.latvia.eu/history-latvia-1918-1940 [335] => | datum archivace = 2021-06-08 [336] => }} Prvním premiérem byl [[Kārlis Ulmanis]]. [337] => [[Soubor:Latviešu strēlnieki Tīreļa purvā.jpg|náhled|Litevští střelci očekávající útok bolševiků]] [338] => 26. listopadu 1918 nový stát uznalo Německo, byť místní Němci vytvořili se zbývajícími jednotkami německého císařství Zeměbranu (''Baltische Landeswehr''), která se proti nově vzniklému státu postavila. Bolševické Rusko neuznalo nový stát vůbec. Několik dní po vyhlášení nezávislosti zahájilo vojenskou intervenci do Pobaltí s cílem toto území připojit k sovětskému Rusku. V Lotyšsku se mohlo opřít o Iskolat (levicové sociální demokraty), který 19. listopadu 1918 vyhlásil, že Lotyšsko se stává součástí Ruské sovětské federace. Do čela bolševické lotyšské vlády se postavil právník [[Pēteris Stučka]]. Tím začala [[Lotyšská osvobozenecká válka]].{{Citace elektronického periodika [339] => | titul = Baltic War of Liberation {{!}} European history [340] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [341] => | url = https://www.britannica.com/event/Baltic-War-of-Liberation [342] => | jazyk = en [343] => | datum přístupu = 2021-05-24 [344] => }} Zeměbranu Lotyši porazili v [[Bitva o Cēsis|bitvě o Cēsis]]. S bojem proti Rusům pomohli Poláci. Spojené vojsko Poláků a Lotyšů se postavilo bolševické armádě v bitvě u Daugavpilsu, kde dosáhli drtivého vítězství.{{Citace elektronického periodika [345] => | příjmení = Šiliņš [346] => | jméno = Jānis [347] => | titul = Things to know about the only tank battle of Latvia's Independence War [348] => | periodikum = eng.lsm.lv [349] => | url = https://eng.lsm.lv/article/culture/history/things-to-know-about-the-only-tank-battle-of-latvias-independence-war.a333411/ [350] => | jazyk = en [351] => | datum přístupu = 2021-05-24 [352] => }} Rusko bylo nuceno požádat o klid zbraní a stáhlo se z území Lotyšska. [353] => [[Soubor:Latvijas—Krievijas miera līguma parakstīšana Rīgā (1920).jpg|vlevo|náhled|Podpis [[Rižský mír|Rižské mírové smlouvy]]]] [354] => V červnu byl podepsán mír s Německem a 11. srpna 1920 oficiálně válka skončila i s Ruskem [[Rižský mír|Rižským mírem]]. V jeho 11. části se Rusko dokonce zavazovalo platit lotyšskému státu [[válečné reparace]], což ilustruje, jak drtivá ruská prohra byla. [355] => [[Soubor:The first session of the 1st Saeima of the Republic of Latvia on November 7, 1922.jpg|náhled|První lotyšský parlament (1922)]] [356] => Nový stát uzavřel [[konkordát]] s [[Vatikán|Vatikánem]] (díky němu některé [[Pravoslaví|pravoslavné]] kostely byly předány katolíkům) a přijal pozemkovou reformu, jejímž cílem bylo rozdělit půdu německých šlechticů mezi drobné lotyšské zemědělce. A tak zatímco v roce 1897 bylo 61,2 % venkovského obyvatelstva bez půdy, v roce 1936 to bylo již jen 18 %. Němečtí šlechtici si mohli ponechat jen 50 hektarů na osobu.{{Citace periodika [357] => | příjmení = Zile [358] => | jméno = Roberts [359] => | titul = Changing Ownership in Latvia through Agrarian Reform [360] => | periodikum = BALTIC Reports [361] => | datum vydání = 1992-09-01 [362] => | url = https://lib.dr.iastate.edu/baltic_reports/19 [363] => | datum přístupu = 2021-05-24 [364] => }} Mnoho z nich odešlo s trpkostí do Německa. Noví vlastníci půdy (tzv. ''Jaunsaimnieki'') se stali poté stabilní voličskou oporou Ulmanisových agrárníků, kteří byli klíčovou silou první éry republiky. [[Soubor:Karlis Ulmanis 1934.jpg|náhled|[[Kārlis Ulmanis|Karlis Ulmanis]] roku 1934 přebírá úplnou moc]]Vztah sociálních demokratů, kteří měli po válce velkou podporu, k novému státu byl rozporuplný, neužívali na svých akcích státní vlajku, nezpívali státní hymnu, nechtěli do vlády, i když mohli. To vedlo k jejich rozštěpení a marginalizaci. Jejich politika ovšem také vedla k tvorbě nestabilních koaličních vlád. Krize politická vygradovala s [[Velká hospodářská krize|velkou hospodářskou krizí]]. Roku 1934 Ulmanis provedl státní převrat a zavedl [[Autoritarismus|autoritářský]] režim.{{Citace elektronického periodika [365] => | titul = 15. 5. – Převrat v Lotyšsku {{!}} Skandinávský dům [366] => | periodikum = www.skandinavskydum.cz [367] => | url = http://www.skandinavskydum.cz/15-5-prevrat-v-lotyssku/ [368] => | datum přístupu = 2020-08-24 [369] => }} Jedním ze zdůvodnění převratu bylo, že je třeba zabránit nástupu [[Fašismus|fašistického]] hnutí ''Pērkonkrusts'' a provokacím [[Baltští Němci|baltských Němců]], kteří stále více sympatizovali s německým [[Nacismus|nacismem]].{{Citace periodika [370] => | příjmení = Hiden [371] => | jméno = J. W. [372] => | titul = The Baltic Germans and German Policy towards Latvia after 1918 [373] => | periodikum = The Historical Journal [374] => | datum vydání = 1970 [375] => | ročník = 13 [376] => | číslo = 2 [377] => | strany = 295–317 [378] => | issn = 0018-246X [379] => | url = https://www.jstor.org/stable/2637940 [380] => | datum přístupu = 2022-04-06 [381] => }} Hlavní obětí represí byli ovšem sociální demokraté. V koncentračním táboře v [[Liepāja|Liepāje]] bylo internováno 95 členů ''Pērkonkrusts'' a vedle toho 369 sociálních demokratů. Následovalo též masivní [[Zestátnění|zestátňování]], které mělo však význam spíše nacionalistický než socialistický – pod heslem „Lotyšsko Lotyšům“ Ulmanis vyvlastňoval především podniky etnických menšin – [[Němci|Němců]], [[Rusové|Rusů]], [[Židé|Židů]] a [[Litevci|Litevců]]. Tento proces ovšem neprovázely násilné excesy.{{Citace periodika [382] => | příjmení = Kuck [383] => | jméno = Jordan [384] => | titul = “The Dictator without a Uniform: Kārlis Ulmanis, Agrarian Nationalism, Transnational Fascism, and Interwar Latvia” [385] => | periodikum = Doctoral Dissertations [386] => | datum vydání = 2014-08-01 [387] => | url = https://trace.tennessee.edu/utk_graddiss/2895 [388] => | datum přístupu = 2021-05-24 [389] => }} V mnoha odvětvích vznikly státní monopoly. [390] => [391] => === Sovětská nadvláda === [392] => [[Soubor:Riga_1940_Soviet_Army.jpg|vlevo|náhled|Sovětská armáda vstupuje roku 1940 do Rigy]] [393] => Po vypuknutí [[Druhá světová válka|druhé světové války]] bylo Lotyšsko [[17. červen|17. června]] [[1940]] [[Okupace Pobaltí Sovětským svazem|okupováno a posléze anektováno]] [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]]. Během jednoho roku sovětské vlády před německou invazí byly desítky tisíc Lotyšů odvlečeny do sibiřských [[Gulag|gulagů]] nebo povražděny.{{Citace monografie [394] => | příjmení = Lumans [395] => | jméno = Valdis O. [396] => | titul = Latvia in World War II [397] => | url = https://books.google.cz/books/about/Latvia_in_World_War_II.html?id=IPv1gjLhtZ4C&redir_esc=y [398] => | vydavatel = Fordham Univ Press [399] => | počet stran = 572 [400] => | isbn = 978-0-8232-2627-6 [401] => | poznámka = Google-Books-ID: IPv1gjLhtZ4C [402] => | jazyk = en [403] => }} Němečtí vojáci byli proto na začátku války poměrně značnou částí obyvatelstva vítáni jako osvoboditelé, avšak v průběhu války se obyvatelstvo z důvodu zvěrstev páchaných německou armádou postavilo proti Němcům. Nacisté a místní kolaboranti povraždili přes 60 000 lotyšských [[Židé|Židů]], mnoho z nich při [[Masakr v Rumbule|masakrech v Rumbule]] a [[Masakry v Liepāji|v Liepāji]].{{Citace monografie [404] => | příjmení = Ezergailis [405] => | jméno = Andrew [406] => | titul = The Holocaust in Latvia, 1941-1944: The Missing Center [407] => | url = https://books.google.cz/books/about/The_Holocaust_in_Latvia_1941_1944.html?id=wpttAAAAMAAJ&redir_esc=y [408] => | vydavatel = Historical Institute of Latvia [409] => | počet stran = 496 [410] => | isbn = 978-9984-9054-3-3 [411] => | poznámka = Google-Books-ID: wpttAAAAMAAJ [412] => | jazyk = en [413] => }} Počáteční podporu Němců později zneužívala sovětská propaganda. Součástí Sovětského svazu jako [[Lotyšská sovětská socialistická republika]] zůstalo Lotyšsko až do rozpadu Sovětského svazu v roce [[1991]]. [414] => [[Soubor:Palace of Culture VEF factory. Riga. 04A.jpg|náhled|Palác kultury v Rize, dokončený roku 1960. Symbol komunistického Lotyšska]] [415] => Lotyšsko, které bylo mezi světovými válkami zemědělskou zemí vyvážející potraviny do mnoha zemí Evropy, bylo během sovětské okupace přeorientováno na průmyslovou výrobu a jeho ekonomická samostatnost byla vnímána jako přežitek – země začala být integrována do sovětského ekonomického systému. Nové průmyslové podniky, či modernizované staré (například závod [[Rīgas Vagonbūves Rūpnīca|RVR]] na výrobu lokomotiv), získaly odbytiště v Sovětském svazu. Podobně docházelo také k výměně obyvatelstva i kulturních vlivů. Do Lotyšska se začaly stěhovat tisíce lidí z celého Sovětského svazu, hlavně pak [[Rusové|Rusů]]. Naopak Lotyši se začali objevovat v ostatních čtrnácti republikách, tisíce kilometrů od své domoviny. Proto se velmi často také hovoří o [[rusifikace|rusifikaci]] Pobaltí.{{Citace elektronického periodika [416] => | příjmení = Zembergs [417] => | jméno = Viesturs [418] => | titul = Demography and Russification in the Baltic States: The Case of Latvia [419] => | periodikum = www.lituanus.org [420] => | url = http://www.lituanus.org/1980_4/80_4_10.htm [421] => | datum vydání = 1980 [422] => | datum přístupu = 2021-05-24 [423] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080720183815/http://www.lituanus.org/1980_4/80_4_10.htm [424] => | datum archivace = 2008-07-20 [425] => }} Přestože [[lotyština]] zůstala oficiálním jazykem, byla doplněna [[ruština|ruštinou]], která měla na úrovni svazu dominantní význam. Po [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalinově]] smrti roku 1953 se skupina tzv. národních komunistů vedená [[Eduards Berklavs|Eduardsem Berklavsem]] pokusila nové vedení SSSR přimět k získání vyššího stupně autonomie pro Lotyšsko a ochraně lotyšského jazyka, jehož pozice se rychle zhoršovala.{{Citace periodika [426] => | příjmení = Prigge [427] => | jméno = William D. [428] => | titul = Power, Popular Opinion, and The Latvian National Communists [429] => | periodikum = Journal of Baltic Studies [430] => | datum vydání = 2014 [431] => | ročník = 45 [432] => | číslo = 3 [433] => | strany = 305–319 [434] => | issn = 0162-9778 [435] => | url = https://www.jstor.org/stable/26764051 [436] => | datum přístupu = 2022-04-06 [437] => }} Nebyli úspěšní. V roce 1959 po [[Nikita Chruščov|Chruščovově]] návštěvě Lotyšska byli tzv. národní komunisté zbaveni svých funkcí a Berklavs musel Lotyšsko opustit.{{Citace periodika [438] => | příjmení = Loader [439] => | jméno = Michael [440] => | titul = A Stalinist Purge in the Khrushchev Era? The Latvian Communist Party Purge, 1959–1963 [441] => | periodikum = The Slavonic and East European Review [442] => | datum vydání = 2018 [443] => | ročník = 96 [444] => | číslo = 2 [445] => | strany = 244–282 [446] => | issn = 0037-6795 [447] => | doi = 10.5699/slaveasteurorev2.96.2.0244 [448] => | url = https://www.jstor.org/stable/10.5699/slaveasteurorev2.96.2.0244 [449] => | datum přístupu = 2021-05-24 [450] => }}{{Citace periodika [451] => | příjmení = Prigge [452] => | jméno = William [453] => | titul = The Latvian Purges of 1959: A Revision Study [454] => | periodikum = Journal of Baltic Studies [455] => | datum vydání = 2004 [456] => | ročník = 35 [457] => | číslo = 3 [458] => | strany = 211–230 [459] => | issn = 0162-9778 [460] => | url = https://www.jstor.org/stable/43212591 [461] => | datum přístupu = 2022-04-06 [462] => }} [[Rusifikace]] naopak ještě zesílila. Jen v roce 1959 přišlo zhruba 400 000 osob a poměr lotyšského etnika v Lotyšsku klesl na 62 % (předválečný podíl byl asi 77 procent). V roce 1989 tvořili etničtí Lotyši v Lotyšsku již jen asi 52 % populace. [463] => [[Soubor:Baltic Way in Latvia near Krekava.jpeg|náhled|[[Baltský řetěz]]|vlevo]] [464] => Po roce 1985 došlo v rámci [[perestrojka|perestrojky]] k řadě reforem, jejichž součástí bylo také zajištění ekonomické soběstačnosti jednotlivých republik. V létě 1987 lidskoprávní organizace Helsinki-86 v Rize uspořádala první velké demonstrace u [[Pomník svobody|Pomníku svobody]].{{Citace elektronického periodika [465] => | příjmení = Lee [466] => | jméno = Gary [467] => | titul = Militia Blocks Latvian Protest of Soviet Rule [468] => | periodikum = Los Angeles Times [469] => | url = https://www.latimes.com/archives/la-xpm-1987-11-19-mn-22524-story.html [470] => | datum vydání = 1987-11-19 [471] => | jazyk = en-US [472] => | datum přístupu = 2022-04-06 [473] => }} Ještě v časech perestrojky bylo také založeno několik organizací, které se staly zárodkem politických stran. Mezi nimi největší význam měla [[Lotyšská lidová fronta]] (''Tautas Fronte'') [[Ivars Godmanis|Ivarse Godmanise]].{{Citace periodika [474] => | příjmení = Penikis [475] => | jméno = Andrejs [476] => | titul = The Third Awakening Begins: The Birth of the Latvian Popular Front, June 1988 to August 1988 [477] => | periodikum = Journal of Baltic Studies [478] => | datum vydání = 1996 [479] => | ročník = 27 [480] => | číslo = 4 [481] => | strany = 261–290 [482] => | issn = 0162-9778 [483] => | url = https://www.jstor.org/stable/43212676 [484] => | datum přístupu = 2022-04-06 [485] => }} Svou roli sehrály i Lotyšské hnutí za národní nezávislost (''Latvijas Nacionālās Neatkarības Kustība'') a Občanský kongres (''Pilsoņu kongress'').{{Citace periodika [486] => | příjmení = Muiznieks [487] => | jméno = Nils R. [488] => | titul = The Influence of the Baltic Popular Movements on the Process of Soviet Disintegration [489] => | periodikum = Europe-Asia Studies [490] => | datum vydání = 1995 [491] => | ročník = 47 [492] => | číslo = 1 [493] => | strany = 3–25 [494] => | issn = 0966-8136 [495] => | url = https://www.jstor.org/stable/153191 [496] => | datum přístupu = 2022-04-06 [497] => }} Tyto skupiny začaly pozvolna mluvit o obnovení národní nezávislosti. [498] => [499] => K 50. výročí [[Pakt Ribbentrop–Molotov|paktu Molotov–Ribbentrop]] (23. srpna 1989) uspořádaly tyto organizace (spolu s podobnými v Litvě a Estonsku) slavnou akci – lidský řetěz, který se táhl 600 kilometrů od [[Tallinn|Tallinnu]] přes Rigu až do [[Vilnius|Vilniusu]].{{Citace elektronického periodika [500] => | titul = Milion a půl lidí z Pobaltí vytvořilo před 30 lety lidský řetěz. Baltská cesta byla předzvěstí pádu SSSR [501] => | periodikum = Reflex.cz [502] => | url = https://www.reflex.cz/clanek/historie/97106/milion-a-pul-lidi-z-pobalti-vytvorilo-pred-30-lety-lidsky-retez-baltska-cesta-byla-predzvesti-padu-sssr.html [503] => | jazyk = cs [504] => | datum přístupu = 2020-08-24 [505] => }} Nenásilná akce zvaná [[Baltský řetěz]] měla obrovský náboj. Lotyši dobře chápali, co taková akce znamená právě v takový den. Sérii podobných akcí, k nimž často docházelo na hudebních festivalech v celém Pobaltí, se někdy říká [[Zpívající revoluce]].{{Citace elektronického periodika [506] => | příjmení = King [507] => | jméno = V. [508] => | titul = Latvia's Unique Path toward Independence: The Challenges Associated with the Transition from a Soviet Republic to an Independent State [509] => | periodikum = Semantic Scholar [510] => | url = https://www.semanticscholar.org/paper/Latvia%27s-Unique-Path-toward-Independence%3A-The-with-King/3d70084ea126151ff0f6b3e21b7a90d7bd0b4913 [511] => | datum vydání = 2012 [512] => | jazyk = en [513] => | datum přístupu = 2021-05-24 [514] => }} [515] => [516] => === Nezávislost === [517] => [[Soubor:Riga barricade 1991.jpg|náhled|Barikáda proti ruským tankům z roku 1991]] [518] => [[Soubor:GW Bush, Vike-Freiberga 2006.jpg|náhled|[[George W. Bush]] a [[Vaira Vīķe-Freiberga|Vaira Vīķe-Freibergová]]]] [519] => Kandidáti Lidové fronty získali v prvních demokratických volbách od 30. let konaných v březnu 1990 dvoutřetinovou většinu v Nejvyšší radě. Vzápětí zahájili kroky k zisku plné nezávislosti. Rada 4. května 1990 přijala prohlášení o obnovení nezávislosti, byť počítalo s přechodným obdobím. V lednu 1991 se konzervativní komunistické síly pokusily obnovit sovětskou moc s použitím násilí. Lotyšským demonstrantům se však podařilo zabránit sovětským armádním jednotkám v opětovném obsazení strategických pozic.{{Citace elektronického periodika [520] => | titul = Litva a Lotyšsko slaví výročí boje za nezávislost [521] => | periodikum = www.bbc.co.uk [522] => | url = https://www.bbc.co.uk/czech/worldnews/story/2006/01/060113_baltics_anniversary_0815.shtml [523] => | datum přístupu = 2022-04-06 [524] => }} Sovětská moc byla zcela zdiskreditována a v rozkladu. 21. srpna 1991 (do jisté míry v reakci na neúspěšný pokus o [[Srpnový puč|převrat v Moskvě]]) parlament odhlasoval ukončení přechodného období, čímž obnovil lotyšskou předválečnou nezávislost.{{Citace monografie [525] => | příjmení = Lieven [526] => | jméno = Anatol [527] => | titul = The Baltic Revolution: Estonia, Latvia, Lithuania and the Path to Independence [528] => | url = https://www.jstor.org/stable/j.ctt1cc2kwj [529] => | vydavatel = Yale University Press [530] => | isbn = 978-0-300-05552-8 [531] => }} Jako první uznal nový stát [[Island]].{{Citace elektronického periodika [532] => | příjmení = [533] => | jméno = [534] => | titul = Estonsko a Lotyšsko slaví 20 let nezávislosti [535] => | periodikum = ČT24 [536] => | vydavatel = Česká televize [537] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1246832-estonsko-a-lotyssko-slavi-20-let-nezavislosti [538] => | datum vydání = 2011-08-21 [539] => | jazyk = [540] => | datum přístupu = 2022-04-06 [541] => }} 6. září 1991 byla lotyšská nezávislost uznána Sovětským svazem, který se záhy rozpadl. [[Rusko]] ukončilo svou vojenskou přítomnost dokončením stažení vojsk v roce 1994 a uzavřením radarové stanice Skrunda-1 v roce 1998. [542] => [543] => Jedním z prvních problémů, které nový stát musel vyřešit, byla otázka občanství. Lidová fronta původně prosazovala, aby všichni obyvatelé s trvalým pobytem měli nárok na lotyšské občanství. To se však mnohým jevilo jako riziko pro stabilitu nového demokratického systému. Občanství tak bylo uděleno jen osobám, které byly občany Lotyšska v den ztráty nezávislosti v roce 1940, a jejich potomkům. V důsledku toho většina etnicky nelotyšských obyvatel nezískala občanství. Do roku 2011 více než polovina těchto osob složila naturalizační zkoušky a lotyšské občanství obdržela, ale v roce 2015 bylo v Lotyšsku stále ještě 290 660 osob bez státní příslušnosti, což představovalo 14,1 % populace. 71 % z těchto lidí jsou etničtí [[Ruské menšiny v Pobaltí|Rusové]], což využívá Rusko ve svých kampaních proti Lotyšsku. Bez občanství se tito obyvatelé především nemohou účastnit parlamentních voleb. Jejich děti však automaticky nárok na občanství mají.{{Citace elektronického periodika [544] => | titul = Lotyšsko se obává ruskojazyčných obyvatel jako rizikového faktoru [545] => | periodikum = ČT24 [546] => | vydavatel = Česká televize [547] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1517834-lotyssko-se-obava-ruskojazycnych-obyvatel-jako-rizikoveho-faktoru [548] => | datum vydání = 2015-04-05 [549] => | jazyk = [550] => | datum přístupu = 2022-04-06 [551] => }}{{Citace elektronického periodika [552] => | titul = Život Rusů v Lotyšsku komplikuje požadavek znát lotyštinu [553] => | periodikum = www.bbc.co.uk [554] => | url = https://www.bbc.co.uk/czech/worldnews/story/2004/04/040430_eu_latvia_minority_pckg.shtml [555] => | datum vydání = 2004-04-30 [556] => | datum přístupu = 2022-04-06 [557] => }} V roce 2012 proběhlo referendum, v němž Lotyši drtivou většinou 78 procent hlasů odmítli, aby se ruština stala druhým oficiálním jazykem země.{{Citace elektronického periodika [558] => | titul = Lotyši odmítli ruštinu jako druhý oficiální jazyk [559] => | periodikum = ČT24 [560] => | vydavatel = Česká televize [561] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1190246-lotysi-odmitli-rustinu-jako-druhy-oficialni-jazyk [562] => | datum vydání = 2012-02-19 [563] => | jazyk = [564] => | datum přístupu = 2022-04-06 [565] => }} [566] => [567] => [[Vaira Vīķe-Freiberga|Vaira Vīķe-Freibergová]] se roku 1999 stala první ženskou hlavou státu v postsovětské zemi.{{Citace elektronického periodika [568] => | příjmení = Malá [569] => | jméno = Helena [570] => | titul = Z uprchlického tábora prezidentkou Lotyšska. ‚Nezapomněla jsem, odkud pocházím,‘ řekla Vike-Freibergová [571] => | periodikum = Lidovky.cz [572] => | url = https://www.lidovky.cz/relax/lide/z-uprchlickeho-tabora-prezidentkou-lotyska-nezapomnela-jsem-odkud-pochazim-rekla-vike-freibergova.A190804_143634_lide_ele [573] => | datum vydání = 2019-08-04 [574] => | jazyk = cs [575] => | datum přístupu = 2022-04-06 [576] => }} [577] => [578] => Dalším zásadním projektem byla integrace s evropskými státy, hlavně pak vstup do [[Evropská unie|EU]]. Do této organizace vstoupila země [[1. květen|1. května]] [[2004]] (viz [[Vstup Lotyšska do Evropské unie]]), ve stejném roce se také stala členem [[Severoatlantická aliance|NATO]].{{Citace elektronického periodika [579] => | titul = Lotyšsko [580] => | periodikum = www.natoaktual.cz [581] => | url = https://www.natoaktual.cz/zpravy/Ilotyssko [582] => | datum přístupu = 2021-05-24 [583] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210524072133/https://www.natoaktual.cz/zpravy/Ilotyssko [584] => | datum archivace = 2021-05-24 [585] => }} Odbourání celních bariér a připojení k jednotnému hospodářskému prostoru se sice ukázalo pro lotyšské hospodářství jako velmi pozitivní krok, země měla po řadu let nejvyšší hospodářský růst v EU, dopadla na ni ale velmi těžce hospodářská krize z přelomu let 2008 a 2009, kdy se země dostala do velkých potíží a mluvilo se i o [[státní bankrot|státním bankrotu]].{{Citace elektronického periodika [586] => | příjmení = Mašková [587] => | jméno = Martina [588] => | příjmení2 = Bělovská [589] => | jméno2 = Naďa [590] => | příjmení3 = Piroh [591] => | jméno3 = Jan [592] => | titul = Lotyšsko se dál zmítá v ekonomické krizi [593] => | periodikum = iROZHLAS [594] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [595] => | vydavatel = Český rozhlas [596] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [597] => | url = https://www.irozhlas.cz/ekonomika/lotyssko-se-dal-zmita-v-ekonomicke-krizi_200911101130_jpiroch [598] => | datum přístupu = 2022-04-06 [599] => }}{{Citace elektronického periodika [600] => | titul = Speciál z Lotyšska: Tady krize udeřila nejtvrději [601] => | periodikum = Aktuálně.cz [602] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [603] => | vydavatel = Economia [604] => | odkaz na vydavatele = Economia [605] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/special-z-lotysska-tady-krize-uderila-nejtvrdeji/r~i:article:632110/ [606] => | datum vydání = 2009-03-17 [607] => | jazyk = cs [608] => | datum přístupu = 2022-04-06 [609] => }} Zhruba v roce 2012 se ale ekonomika vzpamatovala, země obnovila nejvyšší růst v EU a splatila své dluhy.{{Citace elektronického periodika [610] => | titul = Lotyšsko: Z ekonomického strašáku je rázem vzor pro Řecko a spol. [611] => | periodikum = E15.cz [612] => | url = https://www.e15.cz/zahranicni/lotyssko-z-ekonomickeho-strasaku-je-razem-vzor-pro-recko-a-spol-947193 [613] => | jazyk = cs [614] => | datum přístupu = 2022-04-06 [615] => }} K 1. lednu 2014 Lotyšsko přijalo evropskou měnu [[euro]].{{Citace elektronického periodika [616] => | titul = Lotyšsko vstupuje do eurozóny. Většina občanů však euro nechce [617] => | periodikum = E15.cz [618] => | url = https://www.e15.cz/zahranicni/lotyssko-vstupuje-do-eurozony-vetsina-obcanu-vsak-euro-nechce-1049373 [619] => | jazyk = cs [620] => | datum přístupu = 2022-04-06 [621] => }} 1. července 2016 se stalo členem [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj]] (OECD).{{Citace elektronického periodika [622] => | titul = Latvia's accession to the OECD [623] => | periodikum = www.oecd.org [624] => | url = https://www.oecd.org/latvia/latvia-accession-to-the-oecd.htm [625] => | datum přístupu = 2022-04-06 [626] => }} [627] => [628] => == Státní symboly == [629] => {{Podrobně|Státní symboly Lotyšska}} [630] => [631] => Státní symboly Lotyšska navazují na symboly používané v období nezávislosti státu v letech 1918–1940. S prohlášením nezávislosti Lotyšska na [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]] roku 1990 byly přijaty současné státní symboly, samostatný stát pak vznikl v roce 1991. [632] => [633] => === Vlajka === [634] => {{Podrobně|Lotyšská vlajka}} [635] => [636] => Lotyšská vlajka je tvořena listem o poměru stran 1:2 se třemi vodorovnými pruhy: [[karmínová|karmínovým]], bílým a karmínovým v poměru šířek 2:1:2. [637] => [638] => === Znak === [639] => {{Podrobně|Státní znak Lotyšska}} [640] => [641] => Lotyšský státní znak je uzákoněn ve třech variantách. '''Malý''' znak je tvořen děleným, od středu polceným štítem. V horním, modrém poli je zlaté, rostoucí slunce s 21 paprsky. V heraldicky pravém, dolním, stříbrném poli je červený lev, v pravém, červeném poli je stříbrný [[gryf]] s taseným mečem. Nad štítem jsou tři zlaté, plnější, pěticípé hvězdy. '''Střední''' znak navíc obklopují dvě zkřížené dubové ratolesti. '''Velký''' znak je doplněn o [[štítonoš]]e, kterými jsou červený lev a stříbrný gryf ze znaku, stojící na dubových ratolestech, které jsou svázány stuhou v národních barvách. [642] => [643] => === Hymna === [644] => {{Podrobně|Lotyšská hymna}} [645] => [646] => Lotyšská hymna je píseň '''Dievs, svētī Latviju''' ({{Vjazyce2|cs|''Bože, požehnej Lotyšsku''}}). Hudbu i slova napsal [[Kārlis Baumanis]]. [647] => [648] => == Geografie == [649] => === Povrch === [650] => [[Soubor:Latvijas novadi 2021.png|vlevo|náhled|455x455bod|Kraje v Lotyšsku]][[Povrch Země|Povrch]] je většinou [[rovina]]tý, [[nížina|nížinný]], místy s [[pahorkatina]]mi. Hlavním a nejvyšším pohořím jsou [[Vidzemské vrchy]]. Území Lotyšska bylo modelováno [[pleistocén]]ním [[ledovec|ledovcem]]. Zůstaly po něm [[moréna|morény]] a nánosy, které tvoří na západě Kuronskou a na východě Livonskou vrchovinu. Lotyšsko hraničí s [[Litva|Litvou]] (588 km) na jihu, s [[Bělorusko|Běloruskem]] (161 km) na jihovýchodě, s [[Rusko|Ruskem]] (246 km) na východě a s [[Estonsko|Estonskem]] (343 km) na severu. [651] => [652] => Celé území státu leží na pevnině, Lotyšsku nepatří v Baltském moři žádný ostrov. Podél mořského pobřeží leží pásmo [[Duna|písečných dun]]. [653] => [654] => V Lotyšsku je hustá říční síť, řek je v zemi 12 500. Největšími jsou [[Daugava]], [[Venta]] a [[Gauja]]. Celková délka řek v Lotyšsku je 38 000 kilometrů. Je zde také mnoho jezer, celkem 2 256. Mají celkovou rozlohu 1 000 kilometrů čtverečních. Velkými jezery jsou [[Lubanas]] či [[Rāznas]]. V zemi je též mnoho [[bažina|bažin]], které tvoří 10 % rozlohy státu. 42 % z těchto bažin jsou rašeliniště, 49 % slatiny a 9 % jsou přechodná rašeliniště. 70 % procent bažin je civilizací nedotčeno a jsou útočištěm pro mnoho vzácných druhů rostlin a zvířat. Zemědělské plochy zabírají 1 815 900 hektarů, což je 29 % celkové rozlohy. [655] => [656] => === Podnebí === [657] => Podnebí Lotyšska patří do chladnějšího [[Mírný podnebný pás|mírného pásu]], na východě s [[Kontinentální podnebí|kontinentálním vlivem]]. Se zvětšující se vzdáleností od moře se zvyšují i teplotní rozdíly. Průměrná [[leden|lednová]] [[teplota]] je ''−''5 [[Stupeň Celsia|°C]] a [[červenec|červencová]] 17 °C. Průměrný roční úhrn [[srážky|srážek]] činí 630 [[Milimetr (srážková míra)|mm]], v Livonské vrchovině až 800 mm. [658] => [659] => === Fauna a flóra === [660] => [[Soubor:Bernstein auf Granit.jpg|náhled|[[Jantar]], [[Fosilie|fosilizovaná]] [[pryskyřice]] [[Třetihory|třetihorních]] [[Jehličnany|jehličnanů]], je velkým lotyšským symbolem]] [661] => V Lotyšsku je evidováno přibližně 30 000 druhů rostlin a zvířat. Mezi běžné druhy volně žijících živočichů v Lotyšsku patří jelen, divočák, los, medvěd, liška. Mezi druhy, které jsou v jiných evropských zemích ohroženy, ale v Lotyšsku jsou běžné, patří [[čáp černý]] (''Ciconia nigra''), [[chřástal polní]] (''Crex crex''), [[orel mořský]] (''Aquila pomarina''), [[strakapoud bělohřbetý]] (''Picoides leucotos''), [[jeřáb popelavý]] (''Grus grus''), [[bobr evropský]] (''Castor fiber''), [[vydra říční]] (''Lutra lutra''), [[vlk obecný]] (''Canis lupus'') nebo [[rys ostrovid]] (''Felis lynx'').{{Citace elektronického periodika [662] => | titul = Nature and Environment {{!}} Latvian Institute [663] => | periodikum = web.archive.org [664] => | url = http://www.latvia.lv/library/nature-and-environment [665] => | datum vydání = 2012-09-27 [666] => | datum přístupu = 2020-08-25 [667] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120927055604/http://www.latvia.lv/library/nature-and-environment [668] => | datum archivace = 2012-09-27 [669] => }} V přírodní rezervaci Pape, kam byli znovu vysazeni bizoni a divocí koně, je nyní téměř kompletní [[Holocén|holocénová]] megafauna. Několik druhů flóry a fauny je považováno za národní symboly. Národními stromy jsou [[dub]] a [[Lípa (rod)|lípa]], národní květinou [[sedmikráska]], [[konipas bílý]] je považován za národního ptáka. Velkým symbolem Lotyšska je také [[jantar]].{{Citace elektronického periodika [670] => | titul = National Symbols of Latvia {{!}} Latvian Institute [671] => | periodikum = web.archive.org [672] => | url = http://www.latvia.lv/library/national-symbols-latvia [673] => | datum vydání = 2012-09-26 [674] => | datum přístupu = 2020-08-25 [675] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120926092241/http://www.latvia.lv/library/national-symbols-latvia [676] => | datum archivace = 2012-09-26 [677] => }} Byl to právě jantar, který skrze [[Jantarová stezka|jantarovou stezku]] již ve starověku spojil Pobaltí se středomořskou [[Antika|antickou]] civilizací. Dodnes patří jantar k nejoblíbenějším turistickým suvenýrům.{{Citace elektronického periodika [678] => | příjmení = [679] => | jméno = [680] => | titul = 10 důvodů, proč navštívit Pobaltí: Působivá města, nedotčená příroda a polodrahokamy na plážích [681] => | periodikum = Radynacestu.cz [682] => | vydavatel = [683] => | url = https://www.radynacestu.cz/magazin/10-duvodu-proc-navstivit-pobalti-pusobiva-mesta-nedotcena-priroda-a-polodrahokamy-na-plazich/ [684] => | datum vydání = [685] => | url archivu = [686] => | datum přístupu = 2020-08-25 [687] => }} [688] => [689] => Lotyšsko má čtyři národní parky. [[Národní park]] [[Gaujas]] v povodí stejnojmenné řeky je největší v Pobaltí a je nejstarším lotyšským národním parkem, založeným roku 1973. Po zisku samostatnosti vznikly ještě tři národní parky – [[Národní park Ķemeri]] (vyhlášen 1997), [[Národní park Slītere]] (1999) a [[Národní park Rāzna]] (2007). Všechna nějak chráněná území mají rozlohu 2,790 kilometrů čtverečních, což představuje 20 procent rozlohy Lotyšska. Lotyšsko má 5. nejvyšší pokrytí územím lesy v Evropské unii, po Švédsku, Finsku, Estonsku a Slovinsku. Lesy zabírají 3 497 000 hektarů neboli 56 % celkové rozlohy země. [690] => [691] => == Politika == [692] => [[Soubor:Flickr - Saeima - 4.maijs Saeimā (6).jpg|náhled|Sídlo parlamentu]] [693] => [[Soubor:Gabinete de Ministerios de Letonia, Riga, Letonia, 2012-08-07, DD 01.JPG|náhled|Vláda sídlí v Justičním paláci, spolu s Nejvyšším soudem a ministerstvem spravedlnosti]] [694] => Lotyšsko má jednokomorový parlament (''[[Saeima]]''), do nějž se každé čtyři roky volí 100 zastupitelů. Parlament na čtyřleté období volí [[Seznam prezidentů Lotyšska|prezidenta]] republiky s možností jednoho znovuzvolení. Prezident jmenuje premiéra a jeho vláda se uchází o důvěru parlamentu. [[Zákonodárná iniciativa]] náleží vládě, prezidentovi, parlamentní komisi, pěti poslancům či [[Lidová iniciativa|jedné desetině oprávněných voličů]].{{Citace sborníku [695] => | příjmení = Hricová [696] => | jméno = Helena [697] => | titul = Lotyšsko: Na pomezí Baltu, Evropy a Ruska [698] => | příjmení sestavitele = Cabada [699] => | jméno sestavitele = Ladislav [700] => | sestavitel = Ladislav Cabada [701] => | spolusestavitelé = a kol. [702] => | sborník = Nové demokracie střední a východní Evropy : komparace politických systémů [703] => | vydavatel = Oeconomica [704] => | místo = Praha [705] => | rok = 2008 [706] => | kapitola = [707] => | strany = 141 [708] => | isbn = 978-80-245-1388-1 [709] => | jazyk = česky [710] => }} Parlament [[Vyslovení důvěry|vyslovuje důvěru]] vládě, kterou sestavuje premiér navržený prezidentem, parlament může vyjádřit nedůvěru předsedovi vlády (vládě jako celku) nebo jednotlivým ministrům. [711] => [712] => Prezidentem Lotyšské republiky byl v roce 2023 zvolen [[Edgars Rinkēvičs]]. Úřadu se oficiálně ujal 8. července 2023. Vystřídal prezidenta [[Egils Levits|Egilse Levitse]], zvoleného v roce 2019. [713] => [714] => Prvním postsovětským prezidentem byl [[Guntis Ulmanis]] (1993–1999), po něm zastávala tento úřad po dvě období [[Vaira Vīķe-Freiberga]] (1999–2007) a následoval [[Valdis Zatlers]] (2007–2011). V roce 2011 byl prezidentem [[Prezidentské volby v Lotyšsku 2011|zvolen]] [[Andris Bērziņš (1944)|Andris Bērziņš]], v roce 2023 [[Edgars Rinkēvičs]].{{Citace elektronického periodika [715] => | titul = Novým prezidentem Lotyšska bude ministr zahraničí Rinkévičs. Zvolil jej parlament [716] => | periodikum = iROZHLAS.cz [717] => | datum vydání = 2023-05-31 [718] => | datum přístupu = 2023-05-31 [719] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/lotyssko-prezident-edgar-rinkevics_2305311327_pj [720] => | jazyk = cs [721] => }} [722] => [723] => Premiérkou je od 15. září 2023 [[Evika Siliňová]], vystřídala [[Arturs Krišjānis Kariņš|Arturse Krišjānise Kariņše]]. [724] => [725] => Každé zasedání vlády je od roku 2013 živě vysíláno na internetu. [726] => [727] => Starostou hlavního města Rigy je [[Vilnis Ķirsis]]. [728] => [729] => 16. března slaví váleční veteráni této země lotyšský den legionářů, nejedná se ale o oficiální státní svátek. Jeho součástí je i tradiční pochod na oslavu lotyšských veteránů z jednotek [[Waffen-SS]], včetně [[15. granátnická divize SS (1. lotyšská)|lotyšské divize SS]]. Lotyšsko je tedy jeden z mála států, které, ač členy EU a NATO, mají otevřeně takovéto, minimálně kontroverzní, tradice. V roce 2014 skončil v lotyšské vládě ministr životního prostředí a místního rozvoje [[Einars Cilinskis]], protože trval na své účasti v tomto pochodu.http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/266366-lotyssky-ministr-si-zapochoduje-s-veterany-z-waffen-ss-ve-vlade-ale-konci/ V řadách jednotek SS bojovalo za války okolo 140 000 Lotyšů. Přibližně stejný počet Lotyšů bojoval proti nacistům v řadách [[Rudá armáda|Rudé armády]]."[https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/432338-rigou-pochodovali-valecni-veterani-z-jednotek-ss.html Rigou pochodovali váleční veteráni z jednotek SS] {{Wayback|url=https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/432338-rigou-pochodovali-valecni-veterani-z-jednotek-ss.html |date=20170316181716 }}". Novinky. 16. března 2017. V roce 2019 u příležitosti 75. výročí bojů jednotek lotyšských SS s Rudou armádou u obce Mores vystoupil zase s projevem na podporu esesáků nově jmenovaný ministr obrany [[Artis Pabriks]]. Pabriks při účasti několika nejvyšších důstojníků armády a před několika veterány lotyšských SS řekl mj., že: "Lotyšští legionáři jsou chloubou lotyšského lidu a země.“ Po mnoha negativních ohlasech (mj. písemná stížnost gen. tajemníkovi NATO [[Jens Stoltenberg|J.Stoltenbergovi]]) byl projev pár dnů po vyvěšení jeho textu na webu Ministerstva obrany ze stránek stažen.{{Citace elektronického periodika [730] => | příjmení = Delfi [731] => | titul = 'Pabriks slavina leģionārus' – 'Saskaņa' sūdzas NATO priekšniekam [732] => | periodikum = www.delfi.lv [733] => | url = https://www.delfi.lv/news/national/politics/pabriks-slavina-legionarus-saskana-sudzas-nato-prieksniekam.d?id=51517561 [734] => | datum vydání = 2019-10-03 [735] => | jazyk = lv [736] => | datum přístupu = 2023-08-14 [737] => }} Na politickou kariéru A.Pabrikse už tato aféra na rozdíl od Cilinskise vliv neměla. [738] => [739] => === Administrativní dělení Lotyšska === [740] => {{Viz též|Administrativní dělení Lotyšska}}[[Soubor:Latvia1925physical.jpg|náhled|400x400bod|Mapa Lotyšska, 1920-1940|vlevo]]K datu 1. července 2021 se Lotyšsko nově a na nejvyšší úrovni dělí na 36 krajů (''novadi'', jednotné číslo ''novads'') a 7 státních měst (''Valstspilsēta''). V porovnání s [[Česko|Českou republikou]] mají lotyšské kraje spíše rozlohu českých okresů a někdy bývají i takto chápány. [741] => [742] => Mimo toto dělení jsou ústavou uznány i čtyři historické regiony, přestože nemají zcela přesně vymezené hranice a nejsou ani samosprávnými celky, ani stupni státní správy. Těmito regiony jsou [[Kurzeme]] (Kuronsko) na západě, [[Vidzeme]] (Livonsko) na severu, [[Latgale]] (Latgalsko) na východě a [[Zemgale]] (Zemgalsko) ve středu země na jih od Rigy. [743] => === Zahraniční vztahy === [744] => [[Soubor:Foreign Ministers of Nordic and Baltic countries met in Helsinki, 30.08.2011 (Photographer Eero Kuosmanen).jpg|náhled|Ministři zahraničí pobaltských a severských zemí v Helsinkách roku 2011]] [745] => [[Soubor:Ministerio de Asuntos Exteriores, Riga, Letonia, 2012-08-07, DD 01.JPG|náhled|Ministerstvo zahraničních věcí v Rize]] [746] => Lotyšsko je členem [[Organizace spojených národů]], [[Evropská unie|Evropské unie]], [[Rada Evropy|Rady Evropy]], [[Severoatlantická aliance|NATO]], [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj|OECD]], [[Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě|OBSE]], [[Mezinárodní měnový fond|Mezinárodního měnového fondu]] a [[Světová obchodní organizace|Světové obchodní organizace]]. Je také členem [[Rada států Baltského moře|Rady států Baltského moře]] a součástí [[Schengenský prostor|schengenského prostoru]]. [747] => [748] => Lotyšsko navázalo diplomatické styky se 158 zeměmi. Má 44 diplomatických a konzulárních misí a spravuje 34 zastupitelských úřadů a 9 stálých zastoupení v zahraničí. V lotyšském hlavním městě Rize je 37 zahraničních ambasád a 11 mezinárodních organizací. V Lotyšsku má sídlo i jedna z instituci Evropské unie: Sdružení evropských regulačních orgánů pro elektronické komunikace (BEREC). [749] => [750] => Mezi priority zahraniční politiky Lotyšska patří tradiční pobaltská spolupráce, od 90. let se rozvíjející spolupráce se [[Severské státy|severskými zeměmi]], [[evropská integrace]] a transatlantická bezpečnostní spolupráce, zejména spojenectví se [[Spojené státy americké|Spojenými státy]]. Důležitým prvkem lotyšské zahraniční politiky je také posílení stability a demokracie v zemích [[Východní partnerství|Východního partnerství EU]] ([[Ukrajina]], [[Arménie]], [[Gruzie]], [[Ázerbájdžán]], původně i [[Bělorusko]], později vyloučené). [751] => [752] => Pobaltské země měly po získání samostatnosti několik možností, kde hledat klíčové geopolitické partnery. Historické vazby mířily do Polska, Běloruska či na Ukrajinu, ony však zvolily především seversko-baltskou spolupráci (zejm. s [[Finsko|Finskem]], [[Švédsko|Švédskem]] a [[Norsko|Norskem]]).{{Citace periodika [753] => | příjmení = ARCHER [754] => | jméno = Clive [755] => | titul = Nordic Swans and Baltic Cygnets [756] => | periodikum = Cooperation and Conflict [757] => | datum vydání = 1999 [758] => | ročník = 34 [759] => | číslo = 1 [760] => | strany = 47–71 [761] => | issn = 0010-8367 [762] => | url = https://www.jstor.org/stable/45083936 [763] => | datum přístupu = 2022-04-06 [764] => }} Seversko-baltská osmička je společná platforma vlád Dánska, Estonska, Finska, Islandu, Lotyšska, Litvy, Norska a Švédska. Tzv. Seversko-baltská šestka spojuje seversko-baltské země, které jsou členskými státy Evropské unie. Severská rada ministrů má kancelář v Rize. [765] => [766] => Lotyšsko se účastní programu Severní dimenze (spolupráce EU, Norska, Islandu a Ruska). V roce 2013 Riga hostila zasedání Northern Future Forum, dvoudenní neformální setkání předsedů vlád seversko-baltských zemí a [[Spojené království|Spojeného království]]. [767] => [768] => Lotyšsko hostilo v roce 2006 Summit NATO a od té doby se výroční konference v Rize stala předním fórem zahraniční a bezpečnostní politiky v severní Evropě. Lotyšsko předsedalo Radě Evropské unie v první polovině roku 2015. [769] => [770] => Tradičně nejkomplikovanější vztahy má Lotyšsko s Ruskem. Především kvůli obavám z ruského imperialismu a z toho, že se ruská menšina v Lotyšsku stane ruskou [[Pátá kolona|pátou kolonou]].{{Citace elektronického periodika [771] => | titul = Lotyšsko, ruská menšina a strach z ruské agrese [772] => | periodikum = Plus [773] => | vydavatel = Český rozhlas [774] => | url = https://plus.rozhlas.cz/lotyssko-ruska-mensina-a-strach-z-ruske-agrese-6570227 [775] => | datum vydání = 2014-08-28 [776] => | jazyk = [777] => | datum přístupu = 2022-04-06 [778] => }} S tím jsou spojené zhoršené vztahy s [[Bělorusko|Běloruskem]], jež se stalo ruským vazalem, a provádí řadu provokačních a nátlakových akcí v jeho zájmu. Problémem se stal například běloruský "dovoz migrantů" z Blízkého východu a pomáhání jim s ilegálním přechodem hranic do Lotyšska i jiných států EU.{{Citace elektronického periodika [779] => | příjmení = [780] => | jméno = [781] => | titul = Lotyšsko se brání migraci z Běloruska, u hranic vyhlásilo nouzový stav [782] => | periodikum = ČT24 [783] => | vydavatel = Česká televize [784] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3353094-lotyssko-se-brani-migraci-z-beloruska-u-hranic-vyhlasilo-nouzovy-stav [785] => | datum vydání = 2021-08-10 [786] => | jazyk = [787] => | datum přístupu = 2022-04-06 [788] => }} [789] => [790] => == Ekonomika == [791] => {{Viz též|Ekonomika Lotyšska}} [792] => [[Soubor:Vistas desde la iglesia de San Pedro, Riga, Letonia, 2012-08-07, DD 08.JPG|náhled|Hlavní město [[Riga]]]] [793] => [[Soubor:GDP per capita Baltics.svg|náhled|Vývoj HDP per capita (na obyvatele) v pobaltských zemích]] [794] => Lotyšská ekonomika je podle [[Mezinárodní měnový fond|Mezinárodního měnového fondu]] 105. největší ekonomikou světa, z hlediska [[Hrubý domácí produkt|hrubého domácího produktu]] v [[Parita kupní síly|paritě kupní síly]] (k roku 2021 a počítáme-li jen plně nezávislé státy). Přepočte-li se ale tento ukazatel na obyvatele, jde o 53. nejvýkonnější ekonomiku světa. Z tohoto hlediska se Lotyšsko pohybuje zhruba na úrovni [[Polsko|Polska]], [[Slovensko|Slovenska]] a [[Maďarsko|Maďarska]], z pobaltských zemí ovšem dosahuje nejhoršího výsledku, byť jen mírně. Křivky vývoje jsou ve všech třech pobaltských zemích velmi podobné. [795] => [796] => Lotyšsko je průmyslově-zemědělský stát. Hlavní průmyslová odvětví jsou [[strojírenství]], [[elektrotechnika]], [[radioelektronika]], papírenský, chemický, potravinářský, textilní, dřevozpracující [[průmysl]] a průmysl stavebních hmot. Důležitá průmyslová střediska jsou [[Riga]], [[Daugavpils]], [[Liepāja]] a [[Jūrmala]]. Kromě těžby [[rašelina|rašeliny]] nemá Lotyšsko zdroje nerostných surovin. Spotřeba elektrické energie je z části zajišťována její produkcí v tepelných a vodních elektrárnách a z části jejím dovozem ze zahraničí. [797] => [798] => V zemědělství převládá živočišná produkce. Chov [[Tur domácí|skotu]] a [[prase|prasat]]. Pěstuje se zde [[ječmen]], [[žito]], [[Lilek brambor|brambory]], [[cukrová řepa]] a [[zelenina]]. Loví se zde zejména [[Sleď obecný|sledi]] a [[šprot]]y. Produkce masa, mléčných výrobků a rybích výrobků jako jsou [[Sardinka|sardinky]] nebo [[rybí moučka]]. Téměř polovinu území státu pokrývají [[les]]y (46 %), [[orná půda]] tvoří 27 %, [[Pastvina|pastviny]] 13 % a ostatní 14 %. Kvůli velkému počtu lesů a stromů se zde vyskytuje [[jantar]]. [799] => [800] => Po roce 1990 došlo k prudkému propadu ekonomiky a transformace dolehla na celé Pobaltí těžce. Hrubý domácí produkt byla v roce 1995 o 26 % nižší než v roce 1980.{{Citace elektronického periodika [801] => | příjmení = Husák [802] => | jméno = Tomáš [803] => | titul = Lotyšsko [804] => | periodikum = www.demografie.info [805] => | url = http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku&artclID=387 [806] => | datum přístupu = 2022-04-06 [807] => }} V polovině 90. let se ale obnovil růst, který se značně dynamizoval po vstupu do Evropské unie v roce 2004. Růst byl tak prudký, že někteří odborníci hovořili o přehřátí ekonomiky. Rychlý růst [[Hrubý domácí produkt|HDP]] a příjmů obyvatelstva vedl k výraznému zvýšení spotřebitelské poptávky, následné [[Inflace|inflaci]] a současně k růstu schodku běžného účtu a zahraničního dluhu. Varovný byl růst cen nemovitostí, který v jisté chvíli dosahoval až 5 procent měsíčně. Patrně proto [[Ekonomická krize od 2007|globální ekonomická krize]] zastihla lotyšskou ekonomiku jako velmi zranitelnou a propad byl největší v Evropské unii.{{Citace elektronického periodika [808] => | titul = Latvian GDP Shrank 18% in First Quarter, EU’s Biggest Fall - Bloomberg [809] => | periodikum = web.archive.org [810] => | url = http://www.bloomberg.com/apps/news?pid=newsarchive&sid=ao7qqF0UESqc [811] => | datum vydání = 2010-12-02 [812] => | datum přístupu = 2022-04-06 [813] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20101202141324/http://www.bloomberg.com/apps/news?pid=newsarchive&sid=ao7qqF0UESqc [814] => | datum archivace = 2010-12-02 [815] => }} Spektakulárním byl pád druhé největší lotyšské banky [[Parex Bank]], u níž se dlouhodobě spekulovalo o napojení na [[Ruská mafie|ruskou mafii]] a kruhy kolem [[Vladimir Putin|Vladimira Putina]].{{Citace elektronického periodika [816] => | titul = Lotyšsko zestátní druhou největší banku Parex [817] => | periodikum = iDNES.cz [818] => | url = https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/lotyssko-zestatni-druhou-nejvetsi-banku-parex.A081110_121044_eko-zahranicni_fih [819] => | datum vydání = 2008-11-10 [820] => | jazyk = cs [821] => | datum přístupu = 2022-04-06 [822] => }} Hospodářství stačilo snížit svůj rozpočtový deficit, ale zahraniční dluh zůstal nad sedmdesáti procenty [[Hrubý domácí produkt|HDP]] a zmenšil tak prostor pro překonání krize.{{Citace elektronického periodika [823] => | periodikum = EKONOM [824] => | titul = Musíme si pomáhat [825] => | url = http://ekonom.ihned.cz/2-30239530-400000_d-02 [826] => | datum přístupu = 2008-11-16 [827] => }} Nezaměstnanost v roce 2010 byla 22,5 %, nejvyšší v celé Evropské unii. Nicméně kolem roku 2012 se křivky otočily a Lotyšsko se vrátilo k růstu. Okolo roku 2015 se Lotyšsko vrátilo na předkrizovou úroveň a pokračuje v růstu. [828] => [829] => Od vstupu země do [[Evropská unie|EU]] v roce 2004 byl [[lotyšský lat]] pevně navázána na [[euro]]. 1. ledna 2014 Lotyšsko přistoupilo jako 18. člen do [[Eurozóna|eurozóny]] a přijalo společnou evropskou měnu. [830] => {{Citace elektronického periodika [831] => | periodikum = BBC NEWS BUSINESS [832] => | titul = Latvia to become 18th eurozone member from 2014 [833] => | url = http://www.bbc.co.uk/news/business-22781146 [834] => | datum přístupu = 2013-07-13 [835] => }}{{Citace elektronického periodika | [836] => autor =Lidovky cz, ČTK.| [837] => titul =Lotyšsko začalo používat euro. Většina obyvatel ho ale nechce| [838] => periodikum = Lidovky .cz | [839] => odkaz na periodikum =Lidovky.cz | [840] => datum vydání = 2014-01-01 | [841] => datum přístupu = 2014-01-01 | [842] => url =http://byznys.lidovky.cz/lotyssko-zacalo-pouzivat-euro-vetsina-obyvatel-ho-ale-nechce-puf-/firmy-trhy.aspx?c=A140101_002119_firmy-trhy_jzl [843] => }} [844] => [845] => === Doprava === [846] => [[Soubor:Ventspils osta.jpg|vlevo|náhled|přístav [[Ventspils]]]] [847] => Sektor dopravy tvoří přibližně 14 % HDP. Zajišťuje totiž zejména tranzit mezi Ruskem a Západem. Čtyři největší lotyšské přístavy se nacházejí v Rize, [[Ventspils|Ventspilsu]], [[Liepāja|Liepāje]] a Skulte. Většina tranzitní dopravy je využívá. Polovinu přepraveného nákladu představuje ropa a ropné produkty. Svobodný přístav Ventspils je jedním z nejrušnějších přístavů v pobaltských státech. Kromě silničního a železničního spojení je Ventspils také napojen na dva ropovody z Běloruska. [848] => [[Soubor:Riga Airport 2016.jpg|náhled|Letiště v Rize]] [849] => [[Letiště Riga|Mezinárodní letiště Riga]] je nejrušnějším letištěm v pobaltských státech, s 7,8 miliony přepravených cestujících v roce 2019.{{Citace elektronického periodika [850] => | titul = ATÜ begins Riga refurbishment; Russian flight ban hits Georgian DF business {{!}} Travel Retail Business [851] => | periodikum = www.trbusiness.com [852] => | url = https://www.trbusiness.com/regional-news/middle-east/atu-duty-free-begins-riga-airport-refurbishment-challenging-times-in-georgia/183849 [853] => | datum vydání = 2020-03-03 [854] => | jazyk = en-US [855] => | datum přístupu = 2022-04-06 [856] => }} Má přímé lety do více než 80 destinací ve 30 zemích. Jediným dalším letištěm, které obsluhuje pravidelné komerční lety, je mezinárodní letiště Liepāja. [[AirBaltic]] je lotyšský vlajkový dopravce s hlavní základnou v Rize. [857] => [[Soubor:RailBaltica-en.svg|vlevo|náhled|195x195pixelů|[[Rail Baltica]]]] [858] => Hlavní síť lotyšských železnic se skládá z 1 860 kilometrů tratí, což z ní činí nejdelší železniční síť v pobaltských státech. Drtivá většina tratí má ovšem ruský rozchod 1 520 mm, takže není kompatibilní s evropskými tratěmi a vlaky. 251 km tratí je elektrifikovaných. Ve výstavbě je [[Vysokorychlostní trať|vysokorychlostní železnice]] [[Rail Baltica]], tedy trať [[Helsinky]]-[[Tallinn]]-[[Riga]]-[[Kaunas]]-[[Varšava]]. Dokončena má být v roce 2026.{{Citace elektronického periodika [859] => | titul = We are committed to completing the main Rail Baltica rail line from Riga to Lithuania by 2026 - Linkaits [860] => | periodikum = www.baltictimes.com [861] => | url = https://www.baltictimes.com/we_are_committed_to_completing_the_main_rail_baltica_rail_line_from_riga_to_lithuania_by_2026_-_linkaits/ [862] => | datum přístupu = 2022-04-06 [863] => }} [864] => [865] => Vnitrostátní silniční síť v Lotyšsku je tvořena 1675 kilometry hlavních silnic, 5473 km regionálních silnic a 13 064 km místních silnic. Nejznámější silnice jsou A1 (evropská trasa E67), spojující Varšavu a Tallin, a evropská cesta E22 spojující Ventspils a Terehovu. V roce 2017 bylo v Lotyšsku celkem 803 546 licencovaných vozidel. [866] => [867] => Lotyšsko provozuje podzemní zásobník plynu v Inčukalns, jeden z největších podzemních zásobníků plynu v Evropě a jediný v pobaltských státech. Jedinečné geologické podmínky v Inčukalns a dalších míst v Lotyšsku jsou zvláště vhodné pro podzemní skladování plynu.{{Citace elektronického periodika [868] => | titul = Inčukalns underground gas storage works in maximum mode [869] => | periodikum = www.conexus.lv [870] => | url = https://www.conexus.lv/press-releases/incukalna-pazemes-gazes-kratuve-strada-maksimala-rezima [871] => | datum přístupu = 2022-04-06 [872] => }} [873] => [874] => == Obyvatelstvo == [875] => {{viz též|Obyvatelstvo Lotyšska}} [876] => [[Soubor:Flickr - Saeima - Ziedu nolikšana pie Brīvības pieminekļa (2).jpg|náhled|Lotyšské děti slaví Den [[Lāčplēsis]]]] [877] => [[Soubor:Population-of-Latvia.PNG|náhled|Populační vývoj v Lotyšsku]] [878] => Podle výsledku sčítání obyvatelstva v roce 2011 je počet obyvatel 2 067 887. Asi 62,1 procent obyvatel Lotyšska jsou etničtí [[Lotyši]]. Významná je menšina tvořená [[Rusové|Rusy]] (cca 26,9 %).{{Citace elektronického periodika |titul= |url=http://www.csb.gov.lv/statistikas-temas/2011gada-tautas-skaitisana-galvenie-raditaji-33608.html |datum přístupu=21-01-2012 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120129110714/http://www.csb.gov.lv/statistikas-temas/2011gada-tautas-skaitisana-galvenie-raditaji-33608.html |datum archivace=29-01-2012 |nedostupné=ano }} Lotyšsko má největší poměr Rusů v populaci ze všech pobaltských zemí. Zhruba polovina z nich však nemá lotyšské občanství, nemůže volit a je pod značným tlakem ze strany úřadů, aby Lotyšsko opustila. Mají status tzv. neobčanů a jsou potomci Rusů, kteří se do Lotyšska přistěhovali po 2. světové válce."[http://ekonom.ihned.cz/c1-16633250-pod-evropskym-svicnem-tma Pod evropským svícnem tma]". ''Ekonom.cz.'' 11. srpna 2005. Většina z nich to však odmítá a Rusko se k této možnosti také staví odmítavě."[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/306997-lotyssko-se-obava-ruskojazycnych-obyvatel-jako-rizikoveho-faktoru/ Lotyšsko se obává ruskojazyčných obyvatel jako rizikového faktoru]". Česká televize. 5. dubna 2015. Návrh na přiznání statusu oficiálního jazyka pro [[ruština|ruštinu]] zamítli v únoru 2012 lotyšští občané v referendu.{{Citace elektronického periodika [879] => | titul = Lotyši odmítli ruštinu jako druhý oficiální jazyk [880] => | periodikum = Aktuálně.cz [881] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [882] => | vydavatel = Economia [883] => | odkaz na vydavatele = Economia [884] => | datum vydání = 2012-02-18 [885] => | datum aktualizace = [886] => | datum přístupu = 2012-02-20 [887] => | url = http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=733757 [888] => | issn = [889] => }} Ruština začala být omezována ve školství a od roku 2020 by se mělo podle plánu lotyšské vlády na všech středních školách v Lotyšsku vyučovat pouze v [[Lotyština|lotyštině]].[https://www.dw.com/en/latvia-pushes-majority-language-in-schools-leaving-parents-miffed/a-45385830 Latvia pushes majority language in schools, leaving parents miffed]. ''Deutsche Welle.'' 8. září 2018.[https://www.telegraph.co.uk/news/2018/04/03/moscow-threatens-sanctions-against-latvia-removal-russian-secondary/ Moscow threatens sanctions against Latvia over removal of Russian from secondary schools]. ''The Daily Telegraph''. 3. dubna 2018. [890] => [891] => Další národnostní menšiny představují [[Bělorusové]] (3,3 %), [[Ukrajinci]] (2,2 %), [[Poláci]] (2,2 %), [[Litevci]] (1,2%), Romové (2014: 5.594 lidí = 0,3 %). Kdysi velké komunity Židů (2014: 5.402 lidí = 0,3 %) a Němců (2014: 2.886 lidí = 0,1 %) jsou již zcela marginalizovány. Další jsou : Estonci (2014 : 1.882 lidí = 0,1 %) a pořád ještě i Livonci (2014 : 171 osob, ostatní - 2014 - celkem 2,7 %). Podle sčítání lidu v carském Rusku z roku 1897 na území dnešního Lotyšska žilo 68,3 % Lotyšů, 12 % [[Ruské menšiny v Pobaltí|Rusů]], 7,4 % Židů, 6,2 % [[Baltští Němci|baltských Němců]] a 3,4 % Poláků.[http://countrystudies.us/latvia/9.htm Latvia – Population]. [[Knihovna Kongresu]]. [892] => [893] => Ve městech žije zhruba 70 % populace, na venkově 30 %. Příznačná je velmi nízká porodnost (1,17 dítěte na matku v roce 2010)http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tsdde220&plugin=1 a z toho vyplývající rychlý úbytek obyvatelstva. Mezi lety 1989 a 2011 se počet obyvatel snížil o alarmujících 600 tisíc (22,5 %). Na tomto poklesu obyvatelstva se výrazně projevuje také emigrace, přičemž mezi její nejvýznamnější cíle patří Irsko (48 031 Lotyšů k roku 2011){{Citace elektronického periodika [894] => | titul = Bezdarba dēļ viesstrādnieki sāk pamest Īriju [895] => | periodikum = TVNET [896] => | url = https://www.tvnet.lv/5654351/bezdarba-del-viesstradnieki-sak-pamest-iriju [897] => | datum vydání = 2012-01-23 [898] => | jazyk = lv [899] => | datum přístupu = 2020-08-25 [900] => }} a Velká Británie (39 000 Lotyšů k roku 2011).{{Citace elektronického periodika [901] => | titul = Lielbritānijā pašlaik dzīvo 39 tūkstoši viesstrādnieku no Latvijas [902] => | periodikum = TVNET [903] => | url = https://www.tvnet.lv/5378811/lielbritanija-paslaik-dzivo-39-tukstosi-viesstradnieku-no-latvijas [904] => | datum vydání = 2011-06-13 [905] => | jazyk = lv [906] => | datum přístupu = 2020-08-25 [907] => }} V některých městech Lotyši netvoří většinu. K takovým patří i hlavní město Riga, dále [[Daugavpils]] nebo [[Rēzekne]]. [908] => [[Soubor:Riga Cathedral (23676812426).jpg|vlevo|náhled|[[Rižšký dóm]]]] [909] => V zemi neexistuje žádné výrazně dominantní [[náboženství]]. Největší zastoupení (čísla se vztahují k roku [[2003]]) mají [[luteránství|luteráni]] ([[Lotyšská církev]]) (cca 556 000), následují [[římskokatolická církev|římští katolíci]] (430 000) a [[pravoslaví|pravoslavní]] (350 000). V procentuálním vyjádření luteráni představují 34,2 % populace, katolíci 24,1 % a pravoslavní 17,8 %. Podle výzkumu [[Eurobarometr|Eurobarometru]] z roku 2010 je 11 % obyvatel jasnými [[Ateismus|ateisty]]. 21 procent obyvatel se nehlásí k žádné církvi. Dle sčítání z roku 2011 se 416 obyvatel hlásí k [[Judaismus|judaismu]] a 319 k [[Islám|islámu]]. [910] => [911] => Zvláštním rysem demografické situace v Lotyšsku je velká početní převaha žen nad muži. V roce 2015 žilo v Lotyšsku 0,85 muže na jednu ženu. Je to dané tím, že mezi průměrným věkem dožití lotyšských mužů a žen je vyšší rozdíl než v jiných zemích – ženy žijí v průměru o 9,2 roku déle. V EU je přitom průměr delšího života žen 5,5 roku (větší než v Lotyšsku je v EU tento rozdíl jen v Litvě: 9,9 roku).{{Citace elektronického periodika [912] => | titul = Ženy žijí déle [913] => | periodikum = Czso.cz [914] => | vydavatel = Český statistický úřad [915] => | url = https://www.czso.cz/staticke/cz/app_estat/demografie_evropy_2021/CZ_CS_demography_final_core/CZ_CS_demography_final_core/bloc-2c.html?lang=cs [916] => | jazyk = [917] => | datum přístupu = 2022-04-06 [918] => }} Převaha žen je tedy tvořena převážně věkovými kategoriemi nad 70 let. Naopak do 39 let věku mají v populaci převahu muži, protože těch se rodí v Lotyšsku více než žen. [919] => [920] => V roce 2017 byla [[střední délka života]] v Lotyšsku 74,7 roku, což v žebříčku dožití značilo 85. místo. Bylo to velmi podobné jako v Litvě, kde střední délka života činila 74,8 roku (81. místo), ovšem kupodivu nikoli jako v Estonsku, kde byla znatelně vyšší: 77,7 roku (41. místo). Pro srovnání v Česku byla 78,9 roku (35. místo), v USA 79,5 roku (33. místo).{{Citace elektronického periodika [921] => | příjmení = Probst [922] => | jméno = Andrej [923] => | titul = Střední délka života / Naděje na dožití [924] => | periodikum = www.geograf.in [925] => | url = https://www.geograf.in/cs/category.php?category=lif [926] => | datum přístupu = 2022-04-06 [927] => }} [928] => [929] => == Kultura == [930] => [931] => === Literatura === [932] => {{viz též|Lotyšská literatura}} [933] => [[Soubor:Rainis3.jpg|náhled|Spisovatel [[Rainis]]|220x220pixelů]]V Lotyšsku se zachovala mimořádně silná [[Folklór|folklórní]] tradice lidových písní, které se nazývají [[dainy]]. Na rozdíl od dain [[Litva|litevských]] se nepodobají [[Slované|slovanským]] písním a mají zřejmě jiné kořeny. Jde většinou o čtyřverší s náměty z rolnického života. Celkový počet dochovaných dain je 1,2 milionu, což nemá v [[Indoevropské jazyky|indoevropských jazycích]] naprosto obdoby. Obzvlášť při vědomí, že Lotyšů je asi 1,5 milionu - dá se tedy říci, že takřka na každého Lotyše připadá jedna daina.{{Citace elektronického periodika [934] => | příjmení = Roncari [935] => | jméno = Jean-Baptiste [936] => | titul = Daina : A little-known short form of poetry from Latvia [937] => | periodikum = www.lejournalinternational.fr [938] => | url = https://www.lejournalinternational.fr/Daina-A-little-known-short-form-of-poetry-from-Latvia_a2062.html [939] => | datum přístupu = 2022-04-02 [940] => }} [941] => [[Soubor:Aspazija 3.jpg|vlevo|náhled|204x204pixelů|[[Aspazija]]]] [942] => V 19. století začalo lotyšské národní obrození. Nejvýznamnější osobností druhé obrozenecké generace, tzv. mladolotyšů (''jaunlatvieši''), byl [[Andrejs Pumpurs]], autor národního [[Epos|eposu]] ''[[Lāčplēsis]]'' (''Trhající medvědy''), popisující boj siláka s medvědíma ušima proti [[Křížové výpravy|křižákům]].{{Citace periodika [943] => | příjmení = Kruks [944] => | jméno = Sergei [945] => | titul = The Latvian Epic "Lāčplēsis: Passe-Partout" Ideology, Traumatic Imagination of Community [946] => | periodikum = Journal of Folklore Research [947] => | datum vydání = 2004 [948] => | ročník = 41 [949] => | číslo = 1 [950] => | strany = 1–32 [951] => | issn = 0737-7037 [952] => | url = https://www.jstor.org/stable/3814743 [953] => | datum přístupu = 2022-04-02 [954] => }} K mladolotyšům patřil i [[Krišjānis Barons]], který sesbíral 218 tisíc dain, [[Atis Kronvalds]] či básník [[Juris Alunāns]]. [955] => [956] => Zakladatelem moderní lotyšské poezie je [[Rainis]] (vlastním jménem Jānis Pliekšāns).{{Citace elektronického periodika [957] => | titul = Rainis {{!}} Latvian author {{!}} Britannica [958] => | periodikum = www.britannica.com [959] => | url = https://www.britannica.com/biography/Rainis [960] => | jazyk = en [961] => | datum přístupu = 2022-04-02 [962] => }} Literárně činná byla i jeho manželka [[Aspazija]].{{Citace periodika [963] => | příjmení = Meškova [964] => | jméno = Sandra [965] => | titul = Two Mothers of Latvian Literature: Aspazija and Anna Brigadere [966] => | periodikum = Journal of Baltic Studies [967] => | datum vydání = 2003 [968] => | ročník = 34 [969] => | číslo = 3 [970] => | strany = 276–297 [971] => | issn = 0162-9778 [972] => | url = https://www.jstor.org/stable/43212541 [973] => | datum přístupu = 2022-04-02 [974] => }} [[Aleksandrs Čaks]] je vnímán jako první „městský“ lotyšský básník.{{Citace monografie [975] => | příjmení = Purs [976] => | jméno = Aldis [977] => | příjmení2 = Plakans [978] => | jméno2 = Andrejs [979] => | titul = Historical Dictionary of Latvia [980] => | url = https://books.google.cz/books?id=YbmnDgAAQBAJ&pg=PA69&lpg=PA69&dq=Aleksandrs+%C4%8Caks+first+urban+poet&source=bl&ots=Jp79OapZcI&sig=ACfU3U0b90LX9gX-SeAsuvuV6ZYqhOucaQ&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwiH9OP23PX2AhX8JMUKHeprAScQ6AF6BAgPEAM#v=onepage&q=Aleksandrs%20%C4%8Caks%20first%20urban%20poet&f=false [981] => | vydavatel = Rowman & Littlefield [982] => | počet stran = 444 [983] => | isbn = 978-1-5381-0221-3 [984] => | poznámka = Google-Books-ID: YbmnDgAAQBAJ [985] => | jazyk = en [986] => }} Moderní próze vystavěl v Lotyšsku základy [[Rūdolfs Blaumanis]].{{Citace elektronického periodika [987] => | titul = Rūdolfs Blaumanis [988] => | periodikum = enciklopedija.lv [989] => | url = https://enciklopedija.lv/skirklis/37544 [990] => | jazyk = lv [991] => | datum přístupu = 2020-08-24 [992] => }} V meziválečném období na něj navázal komunisticky orientovaný [[Vilis Lācis]], který se stal nejpřekládanějším lotyšským autorem všech dob. [993] => [994] => Výraznou osobností lotyšského literární exilu po sovětské okupaci byl [[Anšlavs Eglītis]].{{Citace elektronického periodika [995] => | titul = Anšlavs Eglītis [996] => | periodikum = www.latvianliterature.lv [997] => | url = https://www.latvianliterature.lv/en/writers [998] => | jazyk = en [999] => | datum přístupu = 2022-04-02 [1000] => }} Z těch, kdo zůstali doma, to byl básník [[Imants Ziedonis]] a básnířka [[Vizma Belševica]].{{Citace periodika [1001] => | příjmení = Skujiņš [1002] => | jméno = Zigmunds [1003] => | příjmení2 = Silenieks [1004] => | jméno2 = Juris [1005] => | titul = Imants Ziedonis Opens Clocks [1006] => | periodikum = World Literature Today [1007] => | datum vydání = 1998 [1008] => | ročník = 72 [1009] => | číslo = 2 [1010] => | strany = 297–300 [1011] => | issn = 0196-3570 [1012] => | doi = 10.2307/40153764 [1013] => | url = https://www.jstor.org/stable/40153764 [1014] => | datum přístupu = 2022-04-02 [1015] => }}{{Citace periodika [1016] => | příjmení = Ekmanis [1017] => | jméno = Rolfs [1018] => | titul = Some Notes on Vizma Belševica [1019] => | periodikum = World Literature Today [1020] => | datum vydání = 1998 [1021] => | ročník = 72 [1022] => | číslo = 2 [1023] => | strany = 287–296 [1024] => | issn = 0196-3570 [1025] => | doi = 10.2307/40153763 [1026] => | url = https://www.jstor.org/stable/40153763 [1027] => | datum přístupu = 2022-04-02 [1028] => }} [1029] => [1030] => === Vizuální umění === [1031] => [[Soubor:Vilhelms Purvītis - Pavasaris.JPG|náhled|Obraz [[Vilhelms Purvītis|Vilhelmse Purvītise]]]] [1032] => Mezi výtvarnými umělci vynikli sochaři [[Kārlis Zāle]], autor ''[[Pomník svobody|Pomníku svobody]]'' v Rize, či sochařka [[Věra Muchinová]] tvořící ve stylu [[Socialistický realismus|socialistického realismu]]. Jejím nejslavnějším dílem je monumentální [[sousoší]] ''[[Dělník a kolchoznice]]'' ([[1937]]) vytvořené pro [[Světová výstava 1937|mezinárodní výstavu v Paříži]] (nyní instalované v Moskvě). Z lotyšských malířů patří k nejznámějším [[Vilhelms Purvītis]], z fotografů [[Philippe Halsman]], který emigroval do [[Spojené státy americké|Spojených států]]. Tam se prosadil i významný představitel abstraktního [[Expresionismus|expresionismu]] [[Mark Rothko]].{{Citace elektronického periodika [1033] => | titul = Mark Rothko {{!}} ARTMUSEUM.CZ [1034] => | periodikum = www.artmuseum.cz [1035] => | url = http://www.artmuseum.cz/umelec.php?art_id=637 [1036] => | datum přístupu = 2020-08-24 [1037] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210504164133/http://www.artmuseum.cz/umelec.php?art_id=637 [1038] => | datum archivace = 2021-05-04 [1039] => }} [1040] => [1041] => Legendární [[Sovětský svaz|sovětský]] filmový [[režisér]] [[Sergej Michajlovič Ejzenštejn]] se narodil v Rize. Byl synem [[Secese|secesního]] [[architekt]]a [[Michajl Osipovič Ejzenštejn|Michaila Osipoviče Ejzenštejna]], který významným způsobem ovlivnil vzhled středu lotyšského hlavního města. Z [[Daugavpils]]u pocházel herec [[Solomon Michoels]], předseda [[Židovský antifašistický výbor|Židovského antifašistického výboru]] během [[Druhá světová válka|druhé světové války]], který po válce upadl v nemilost u [[Josif Vissarionovič Stalin|Josifa Vissarionoviče Stalina]], který ho nakonec nechal zavraždit.{{Citace elektronického periodika [1042] => | titul = 1948: Stalin's secret police murder a Yiddish actor [1043] => | periodikum = Haaretz.com [1044] => | url = https://www.haaretz.com/jewish/.premium-1948-stalin-s-secret-police-murder-a-yiddish-actor-1.5224272 [1045] => | jazyk = en [1046] => | datum přístupu = 2021-03-01 [1047] => }} V sovětském filmu se prosadili herečka [[Vija Artmane]] a komik [[Arkadij Rajkin]]. V zámoří se proslavila herečka [[Ksenia Solo]], známá ze seriálů ''[[Změna je život (seriál)|Změna je život]]'' nebo ''[[Orphan Black]].'' [1048] => [1049] => === Architektura === [1050] => [[Soubor:House of Blackheads and St. Peter's Church Tower, Riga, Latvia - Diliff.jpg|náhled|[[Dům Černohlavců]], vlevo [[Kostel svatého Petra (Riga)|Kostel svatého Petra]]]] [1051] => Na seznam [[Světové dědictví|Světového dědictví]] [[UNESCO]] bylo zapsáno historické centrum Rigy.{{Citace elektronického periodika [1052] => | příjmení = [1053] => | jméno = [1054] => | titul = Historic Centre of Riga [1055] => | periodikum = UNESCO World Heritage Centre [1056] => | url = https://whc.unesco.org/en/list/852/ [1057] => | jazyk = en [1058] => | datum přístupu = 2023-08-23 [1059] => }} A to především díky stavbám jako je proslulý [[Dům Černohlavců]], postavený v první třetině 14. století pro bratrstvo Černohlavců, což byl cech svobodných německých kupců v Rize, [[Rižský zámek]], a řada sakrálních staveb. Mezi nejvýznamnější z nich patří [[Rižšký dóm]], jež je jedním z největších evangelických chrámů v Pobaltí, [[Kostel svatého Petra (Riga)|Kostel svatého Petra]], [[Katedrála svatého Jakuba (Riga)|Katedrála svatého Jakuba]], z pravoslavných pak [[Chrám Kristova narození (Riga)|Chrám Kristova narození]]. K nejvýznamnějším [[Barokní architektura|barokním]] památkám patří zámek [[Rundāle]] a zámek [[Jelgava (zámek)|Jelgava]]. [[Historismus (umění)|Historismus]] nejlépe reprezentuje budova [[Lotyšské národní divadlo|Lotyšského národního divadla]] v Rize. Ze sovětské éry patří k výjimečným stavbám [[Rižská rozhlasová a televizní věž]], nejvyšší věž v Evropské unii, a budova [[Lotyšská akademie věd|Lotyšské akademie věd]]. Symbolem moderní architektury je především budova [[Lotyšská národní knihovna|Lotyšské národní knihovny]] zvaná též Zámek světla. Navrhl ji [[Gunnar Birkerts]], americký architekt lotyšského původu. [1060] => [1061] => === Hudba === [1062] => [[Soubor:Gidon Kremer at Kammermusikfest Lockenhaus 2008.jpg|vlevo|náhled|[[Gidon Kremer]]]] [1063] => Klasiky lotyšské hudby jsou [[Jāzeps Vītols]], [[Alfrēds Kalniņš]], [[Kārlis Baumanis]] a [[Emīls Dārziņš]]. Významnými hudebními skladateli současnosti jsou [[Raimonds Pauls]] a [[Pēteris Vasks]]. [1064] => [1065] => Slavným houslistou a dirigentem byl [[Gidon Kremer]], [[Violoncello|viloncellistou]] [[Mischa Maisky]]. Jako dirigent získal mezinárodní věhlas zejména [[Mariss Jansons]], v současnosti také [[Andris Nelsons]]. Jako operní pěvkyně se na začátku 21. století i v zahraničí prosadily [[Mezzosoprán|mezzosopranistka]] [[Elīna Garanča]] a [[Soprán|sopranistka]] [[Kristīne Opolaisová]]. Elektronický hudebník [[DJ Lethal]] (Leors Dimants) proslul svou spoluprací se skupinou [[Limp Bizkit]]. Jedním z nejslavnějších baletních tanečníků všech dob se stal rodák z Rigy, sólista ruského původu [[Michail Baryšnikov]]. [1066] => [1067] => Podobně jako v dalších baltských zemích mají v zemi velkou tradici písňové festivaly. Ten nejvýznamnější, [[Lotyšský písňový a taneční festival]] (''Vispārējie latviešu Dziesmu un Deju svētki'') se koná od roku 1873, obvykle v pětiletých cyklech. Spolu s dalšími pobaltskými festivaly byl zapsán na seznam nehmotného světové kulturního dědictví UNESCO.{{Citace elektronického periodika [1068] => | titul = UNESCO - Baltic song and dance celebrations [1069] => | periodikum = ich.unesco.org [1070] => | url = https://ich.unesco.org/en/RL/baltic-song-and-dance-celebrations-00087 [1071] => | jazyk = en [1072] => | datum přístupu = 2022-04-02 [1073] => }} Nejvýznamnější hudební scénou je [[Lotyšská národní opera]]. [1074] => [1075] => === Kuchyně === [1076] => {{Podrobně|Lotyšská kuchyně}} [1077] => [[Soubor:Lithuanian traditional bread.jpg|náhled|Žitný chléb ''rupjmaize'']] [1078] => Národním jídlem je nasládlý žitný chléb (''rupjmaize''), který se široce využívá, dokonce i k přípravě zmrzliny.{{Citace elektronického periodika [1079] => | titul = Lotyšsko: neznámá země stromů, jezer, staronové architektury a chlebové zmrzliny [1080] => | periodikum = E15.cz [1081] => | url = https://www.e15.cz/formen/superlife/lotyssko-neznama-zeme-stromu-jezer-staronove-architektury-a-chlebove-zmrzliny-1383005 [1082] => | jazyk = cs [1083] => | datum přístupu = 2022-04-06 [1084] => }} Také polévka se vaří z tohoto chleba, nazývá se ''maizes zupa'' a je zajímavé, že se do ní dává ovoce. Také nejznámější dezerty jsou z tohoto chleba, ať už je to ''sklandrausis'' s bramborovou nebo mrkvovou náplní, nebo ''rupjmaizes kartojums'' podávaný se šlehačkou a ovocem. Za národní jídlo lze označit také místní variantu [[Bramborák|bramboráků]] (''kartupeļu pankūkas''). Stejně jako v ostatních baltských zemích jsou oblíbené [[Palačinka|palačinky]] (pankūkas), [[pelmeně]], [[pirohy]] (''pīrādziņi'') a [[boršč]]. Častým dochucovadlem (či spíše zjemňovadlem chuti) je [[zakysaná smetana]] (''skābais krējums''), zakysané mléko (''rūgušpiens'') nebo [[tvaroh]] (''biezpiens''). [[Kefír]] se dokonce prodává i v restauracích jako nealkoholický nápoj. Lotyšská kuchyně používá hodně [[Maso|masa]], nejběžnější je maso vepřové (oblíbenou specialitou je vepřové v aspiku zvané ''cūkgaļas galerts'') a výrobky z něj, [[Klobása|klobásy]] a [[sádlo]]. Lotyši také využívají [[Baltské moře]] a konzumují nalovené [[ryby]], [[Sleď|sledě]], [[Šprot obecný|šproty]] nebo [[Štikozubec obecný|mořské štiky]]. Nejpoužívanější zeleninou jsou [[Lilek brambor|brambory]]. Oblíbená jsou jídla z hrachu, například hrách se slaninou (''pelēkie zici'') nebo hrachové kuličky (''zirņu pikas''). Příliš se nepoužívá koření a jídlům se ponechává jejich přírodní chuť. Dosti oblíbený je [[kysel]]. Nejoblíbenějším nápojem je pivo. Místní specialitou je [[Rīgas Melnais balzams|Rižský černý balzám]], tradiční hořký alkoholický [[likér]] vyráběný z 24 druhů místních rostlin. Vyrábí se od roku 1752 a prodává v hliněných lahvích. Obvykle má 45 % [[Ethanol|alkoholu]]. [1085] => [1086] => == Věda == [1087] => [[Soubor:2012-06-15 Juris Hartmanis (35414382405).jpg|náhled|[[Juris Hartmanis]]]] [1088] => V Rize se narodil nositel [[Nobelova cena za chemii|Nobelovy ceny za chemii]] [[Wilhelm Ostwald]], stejně jako průkopník raketové techniky a [[Kosmonautika|kosmonautiky]] [[Friedrich Zander]]. [[Mstislav Keldyš]] byl jedním z hlavních teoretiků sovětského kosmického programu a blízkým spolupracovníkem [[Sergej Koroljov|Sergeje Koroljova]]. Tzv. Waldenův zvrat objevil [[chemik]] [[Paul Walden]]. Prestižní [[Turingova cena|Turingovu cenu]] získal roku 1993 [[Informatika|informatik]] [[Juris Hartmanis]].{{Citace elektronického periodika [1089] => | titul = Juris Hartmanis - A.M. Turing Award Laureate [1090] => | periodikum = amturing.acm.org [1091] => | url = https://amturing.acm.org/award_winners/hartmanis_1059260.cfm [1092] => | datum přístupu = 2022-04-02 [1093] => }} Odborníkem na [[Spektroskopie|spektroskopii]] byl [[Anatole Abragam]]. [1094] => [1095] => V [[Společenské vědy|sociálních]] a [[Humanitní vědy|humanitních vědách]] vynikl rižský rodák a [[Politická filosofie|politický filozof]] [[Isaiah Berlin]]{{Citace periodika [1096] => | příjmení = Galston [1097] => | jméno = William A. [1098] => | titul = Moral Pluralism and Liberal Democracy: Isaiah Berlin's Heterodox Liberalism [1099] => | periodikum = The Review of Politics [1100] => | datum vydání = 2009 [1101] => | ročník = 71 [1102] => | číslo = 1 [1103] => | strany = 85–99 [1104] => | issn = 0034-6705 [1105] => | url = https://www.jstor.org/stable/25655787 [1106] => | datum přístupu = 2020-08-24 [1107] => }}, filozof a kritik [[Idealismus|idealismu]] [[Nicolai Hartmann]] a také [[Sociolingvistika|sociolingvista]] [[Max Weinreich]].{{Citace elektronického periodika [1108] => | titul = YIVO {{!}} Weinreich, Max [1109] => | periodikum = yivoencyclopedia.org [1110] => | url = https://yivoencyclopedia.org/article.aspx/Weinreich_Max [1111] => | datum přístupu = 2020-08-24 [1112] => }} V Lotyšsku se narodil i psycholog [[Oswald Külpe]]. [1113] => [1114] => Nejstarší a největší vysokou školou v Lotyšsku je [[Latvijas Universitāte]]. K roku 2019 měla tato veřejná vysoká škola třináct fakult a studovalo na ní okolo 28 000 studentů. Je jedinou lotyšskou vysokou školou zařazenou do žebříčku nejkvalitnějších škol ''QS World University Rankings'' (k roku 2021), a to na 801.–1000. místo na světě.{{Citace elektronického periodika [1115] => | příjmení = [1116] => | jméno = [1117] => | titul = Top Universities: Latvia [1118] => | periodikum = Topuniversities.com [1119] => | vydavatel = [1120] => | url = https://www.topuniversities.com/universities/country/latvia [1121] => | datum vydání = [1122] => | jazyk = en [1123] => | url archivu = [1124] => | datum přístupu = 2020-08-25 [1125] => }} [1126] => [1127] => == Sport == [1128] => [[Soubor:Māris Štrombergs Stamp of Latvia.jpg|náhled|Cyklista [[Māris Štrombergs]]|vlevo|257x257pixelů]] [1129] => První olympijské zlato pro samostatné Lotyšsko vybojoval [[Gymnastika|gymnasta]] [[Igors Vihrovs]] na [[Letní olympijské hry 2000|olympijských hrách v Sydney roku 2000]].{{Citace elektronického periodika [1130] => | titul = Igors Vihrovs wins floor exercise title [1131] => | periodikum = article.wn.com [1132] => | url = https://article.wn.com/view/2000/09/25/Igors_Vihrovs_wins_floor_exercise_title/ [1133] => | jazyk = en [1134] => | datum přístupu = 2018-11-20 [1135] => }} Cyklista [[BMX]] [[Māris Štrombergs]] vybojoval dokonce dvě zlaté olympijské medaile ([[Letní olympijské hry 2008|2008]], [[Letní olympijské hry 2012|2012]]).{{Citace periodika [1136] => | titul = Latvia's Maris Strombergs defends BMX Olympic gold medal [1137] => | jazyk = en [1138] => | url = https://www.cbsnews.com/news/latvias-maris-strombergs-defends-bmx-olympic-gold-medal/ [1139] => | datum přístupu = 2018-11-20 [1140] => }} Čtvrté zlato do sbírky moderního Lotyšska přidal čtyřbob na olympiádě v [[Zimní olympijské hry 2014|Soči roku 2014]].{{Citace elektronického periodika [1141] => | titul = Melbardis' bob teams upgraded to Sochi gold and bronze after results of Russia's Zubkov voided for doping violations by IBSF [1142] => | periodikum = www.baltictimes.com [1143] => | url = https://www.baltictimes.com/melbardis__bob_teams_upgraded_to_sochi_gold_and_bronze_after_results_of_russia_s_zubkov_voided_for_doping_violations_by_ibsf/ [1144] => | jazyk = en [1145] => | datum přístupu = 2018-11-20 [1146] => }} Páté pak reprezentanti v 3x3 basketbalu, při olympijské premiéře této disciplíny.{{Citace elektronického periodika [1147] => | titul = Olympijský turnaj basketbalistů 3x3 vyhráli vicemistři světa z Lotyšska [1148] => | periodikum = iDNES.cz [1149] => | url = https://www.idnes.cz/oh/micove-sporty/basketbal-3x3-muzi-finale-oh.A210728_162707_oh-micove-sporty_ald [1150] => | datum vydání = 2021-07-28 [1151] => | jazyk = cs [1152] => | datum přístupu = 2021-08-04 [1153] => }} I meziválečné Lotyšsko se zúčastňovalo olympijských her. Vůbec první medaili, stříbrnou, přivezl chodec [[Jânis Dalinš|Jānis Daliņš]] z her v [[Letní olympijské hry 1932|Los Angeles roku 1932]].{{Citace elektronického periodika [1154] => | titul = Jānis Daliņš [1155] => | periodikum = latvijassports.lv [1156] => | url = http://latvijassports.lv/lv/personalijas/16-personalijas/d/49-janis-dalins [1157] => | jazyk = lv-lv [1158] => | datum přístupu = 2018-11-20 [1159] => }} Lotyšská chodecká škola měla dobrý zvuk i později ([[Adalberts Bubenko]], [[Aigars Fadejevs]]). [1160] => [[Soubor:Elvīra Ozoliņa 1964.jpg|náhled|189x189pixelů|[[Elvīra Ozoliņa]]]] [1161] => Lotyšští sportovci ovšem sbírali medaile i v dresu Sovětského svazu, vyhlášená byla zvláště lotyšská [[Hod oštěpem|oštěpařská]] škola – zlato brali oštěpaři [[Inese Jaunzeme]] ([[Letní olympijské hry 1956|1956]]), [[Elvīra Ozoliņa]] ([[Letní olympijské hry 1960|1960]]), [[Jānis Lūsis]] ([[Letní olympijské hry 1968|1968]]) a [[Dainis Kula|Dainis Kūla]] ([[Letní olympijské hry 1980|1980]]). (V nové éře oštěpařskou pochodeň převzali například [[Vadims Vasiļevskis]], stříbrný z [[Letní olympijské hry 2004|Athén 2004]], či [[Ainārs Kovals]], stříbrný z [[Letní olympijské hry 2008|Pekingu 2008]]). V ostatních disciplínách triumfovali jako reprezentanti SSSR sáňkařka [[Věra Zozuljová]] ([[Zimní olympijské hry 1980|1980]]), jachtař [[Aleksandrs Muzičenko]] ([[Letní olympijské hry 1980|1980]]), [[Boby|bobista]] [[Jānis Ķipurs]] ([[Zimní olympijské hry 1988|1988]]), střelec [[Afanasijs Kuzmins]] ([[Letní olympijské hry 1988|1988]]) či [[Kanoistika|kanoista]] (a později politik) [[Ivans Klementjevs]] (1988). Řada Lotyšů se podílela i na sovětských úspěších v kolektivních sportech, například [[volejbal]]ista [[Ivans Bugajenkovs]] má hned dvě zlata ([[Letní olympijské hry 1964|1964]], [[Letní olympijské hry 1968|1968]]), stejně jako basketbalistka [[Uljana Semjonovová]] ([[Letní olympijské hry 1976|1976]], 1980).{{Citace elektronického periodika [1162] => | titul = Z dvojitých holínek došla za slávou aneb Když vládla sovětská obryně [1163] => | periodikum = iDNES.cz [1164] => | url = https://sport.idnes.cz/z-dvojitych-holinek-dosla-za-slavou-aneb-kdyz-vladla-sovetska-obryne-1jk-/basket.aspx?c=A100920_115817_rbasket_ten [1165] => | datum vydání = 2010-09-21 [1166] => | datum přístupu = 2018-11-20 [1167] => }} [1168] => [1169] => [[Basketbal]] má v Lotyšsku velkou tradici; již v roce [[Mistrovství Evropy v basketbalu mužů 1935|1935]] [[Lotyšská mužská basketbalová reprezentace|lotyšská reprezentace]] vyhrála [[Mistrovství Evropy v basketbalu mužů|mistrovství Evropy]], roku [[Mistrovství Evropy v basketbalu mužů 1939|1939]] pak získala stříbro. Trojnásobným mistrem Evropy se stal v sovětském dresu [[Jānis Krūmiņš]] či [[Valdis Muižnieks]], [[Mistrovství světa v basketbalu mužů|mistrem světa]] [[Valdis Valters]], olympijským vítězem [[Igors Miglinieks]]. V [[National Basketball Association|NBA]] se prosadili [[Andris Biedriņš]] nebo [[Kristaps Porziņģis]]. Klub [[ASK Rīga]] třikrát vyhrál [[Euroliga v basketbalu|euroligu mužů]] (1958, 1959, 1960), [[TTT Riga]] dokonce osmnáctkrát [[Euroliga v basketbalu žen|euroligu žen]] (1960–1962, 1964–75, 1977, 1981, 1982). [[Anete Jēkabsone-Žogotaová]] byla v roce 2007 vyhlášena nejlepší basketbalistkou Evropy.{{Citace elektronického periodika [1170] => | příjmení = [1171] => | jméno = [1172] => | titul = Jekabsone-Zogota FIBA Europe Women's Player of the Year [1173] => | periodikum = FIBA.basketball [1174] => | vydavatel = [1175] => | url = http://www.fiba.basketball/news/LAT-Jekabsone-Zogota-FIBA-Europe-Women-s-Player-of-the-Year [1176] => | datum vydání = [1177] => | jazyk = en [1178] => | url archivu = [1179] => | datum přístupu = 2020-08-24 [1180] => }} Mezi nejlepší kluby v Lotyšsku patří [[BK Ventspils]] a [[BK VEF Rīga|VEF Rīga]]. [1181] => [[Soubor:Ice Hockey goalkeeper Irbe of EC Red Bull Salzburg.jpg|náhled|V bráně [[Artūrs Irbe]]]] [1182] => Stejně populární je [[lední hokej]]. Lotyši patří k lepším světovým týmům, jsou známí svojí nevyzpytatelnou hrou, pomocí které dokážou porazit i favorizovanější týmy. Dvojnásobným mistrem světa z časů SSSR je hokejový brankář [[Artūrs Irbe]], dokonce trojnásobným pak [[Helmuts Balderis]]. [[Sandis Ozoliņš]] je vítězem [[Stanley Cup|Stanleyova poháru]] s [[Colorado Avalanche]] (1996). Dvanáct sezón v [[National Hockey League|NHL]] strávil [[Kārlis Skrastiņš]], který [[7. září]] [[2011]] zahynul při [[Letecká havárie v Jaroslavli v roce 2011|letecké nehodě v Jaroslavli]] spolu s dalšími 37 týmovými kolegy při letu k prvnímu zápasu [[Kontinentální liga ledního hokeje 2011/2012|sezóny 2011/2012]] [[Kontinentální hokejová liga|KHL]]. V NHL se prosazuje [[Zemgus Girgensons]] nebo jeden z nejtalentovanějších mladých brankářů Elvis Merzlinkis, celkově hrálo NHL přes 40 lotyšských hokejistů. Jeden lotyšský klub, [[Dinamo Riga]], hrál v sezonách 2008 až 2022 [[Kontinentální hokejová liga|KHL]] poté na konci základní části z důvodu [[Ruská invaze na Ukrajinu|ruské agrese na Ukrajině]] odstoupil{{Citace periodika [1183] => | titul = Nejen Jokerit Helsinky. Z KHL odstoupil další klub [1184] => | url = https://www.hokej.cz/nejen-jokerit-helsinky-z-khl-odstoupil-dalsi-klub/5063503 [1185] => | datum přístupu = 2023-05-28 [1186] => | jazyk = cs [1187] => }}. Lotyšsko třikrát pořádalo [[Mistrovství světa v ledním hokeji]] a to v roce [[Mistrovství světa v ledním hokeji 2006|2006]] a [[Mistrovství světa v ledním hokeji 2021|2021]] a [[Mistrovství světa v ledním hokeji 2023|2023]]. Největším úspěchem [[Lotyšská hokejová reprezentace|Lotyšské reprezentace]] je zisk bronzové medaile na světovém šampionátu v roce 2023.{{Citace elektronického periodika [1188] => | příjmení = [1189] => | titul = USA - Lotyšsko 3:4P. Bronz za bojovnost, baltské překvapení má první medaili [1190] => | periodikum = iDNES.cz [1191] => | url = https://www.idnes.cz/hokej/ms-2023/usa-lotyssko-zapas-o-bronz-online-zpravodajstvi.A230528_093453_ms-hokej-2023_ivt [1192] => | datum vydání = 2023-05-28 [1193] => | jazyk = cs [1194] => | datum přístupu = 2023-05-28 [1195] => }} Lotyšští hokejisté hrávají pravidelně i v českých soutěžích. [1196] => [[Soubor:Grīziņkalns, Latgale Suburb, Riga, Latvia - panoramio.jpg|vlevo|náhled|[[Daugavas stadions (Riga)|Daugavas stadions]]]] [1197] => [[Lotyšská fotbalová reprezentace|Fotbalová reprezentace]] dosáhla největšího úspěchu v roce 2004, když se poprvé ve své historii probojovala na závěrečný turnaj [[Mistrovství Evropy ve fotbale 2004|mistrovství Evropy]].{{Citace elektronické monografie [1198] => | příjmení = Togher [1199] => | jméno = Liam [1200] => | titul = Baltic Trailblazers: A look back at Latvia’s Euro 2004 adventure [1201] => | url = https://taleoftwohalves.uk/featured/baltic-trailblazers-look-back-latvias-euro-2004-adventure [1202] => | vydavatel = Tale of Two Halves [1203] => | místo = [1204] => | datum vydání = 2018-10-12 [1205] => | datum přístupu = 2020-08-24 [1206] => | jazyk = en-GB [1207] => }}, Dokázala zde remizovat s [[Německá fotbalová reprezentace|Německem]], ale o postup ze skupiny ji připravila prohra s [[Česká fotbalová reprezentace|českým výběrem]]. Jejím domácím stánkem je od rekonstrukce v roce 2018 [[Daugavas stadions (Riga)|Daugavas stadions]] v Rize. Lotyšská fotbalová liga se jmenuje [[Virslīga|Virsliga]]. Nejlepším lotyšským týmem bývalo [[Skonto Riga]], ovšem klub roku 2016 zkrachoval. Nahradil ho nový klub [[Riga FC]]. Také klub [[FK Liepājas Metalurgs]] zbankrotoval, nahradil ho [[FK Liepāja]]. K nejúspěšnějším klubům patří i [[FK Ventspils]], který si zahrál základní skupinu [[Evropská liga UEFA|Evropské ligy]] ([[Evropská liga UEFA 2009/2010|2009/10]]). Jediným lotyšským klubem, který v minulosti hrával [[Sovětská fotbalová Vysšaja liga|nejvyšší sovětskou ligu]], byl [[FK Daugava Riga (1944-1990)|Daugava Riga]], ten ovšem zanikl roku 1990.[[Soubor:Jelena Ostapenko (41471317270).jpg|náhled|[[Jeļena Ostapenková|Jelena Ostapenková]]]]Lotyšsko se může spoléhat na kvalitní ženský tenis, ve světovém [[Žebříček WTA|žebříčku WTA]] je zastupováno dvěma ženami v první desítce: [[Anastasia Sevastovová]] je světová devítka, [[Jeļena Ostapenková|Jelena Ostapenková]] v roce 2017 vyhrála [[French Open 2017|French Open]]{{Citace elektronického periodika [1208] => | titul = Šokující triumf. Roland Garros ovládla nenasazená Ostapenková [1209] => | periodikum = iDNES.cz [1210] => | url = https://www.idnes.cz/sport/tenis/roland-garros-2017-zenske-finale-halepova-ostapenkova.A170610_093010_tenis_dm [1211] => | datum vydání = 2017-06-10 [1212] => | datum přístupu = 2020-08-24 [1213] => }} a její nejlepší umístění v žebříčku WTA je 5. místo. Úspěšný je i [[Fedcupový tým Lotyšska|lotyšský fedcupový tým]]. Nejúspěšnějším lotyšským mužským tenistou je [[Ernests Gulbis]], pravidelný člen první tenisové desítky. [1214] => [1215] => Lotyšsko je úspěšné i v biatlonu. [[Andrejs Rastorgujevs]], patřící mezi nejrychlejší závodníky, je držitelem několik medailí, jeho nejlepší celkové umístění ve Světovém poháru je 10. místo. Také [[Baiba Bendiková]], medailistka z mistrovství Evropy, se pravidelně umisťuje v první desítce. [1216] => [1217] => [[Šachy|Šachistovi]] [[Michail Tal|Michailu Talovi]] se přezdívalo Čaroděj z Rigy.{{Citace elektronické monografie [1218] => | příjmení = Hlavička [1219] => | jméno = Roman [1220] => | titul = Vzpomínka na čaroděje z Rigy [1221] => | url = http://www.sachypozlovice.cz/2016/09/vzpominka-na-carodeje-z-rigy/ [1222] => | vydavatel = Sachypozlovice.cz [1223] => | místo = [1224] => | datum vydání = [1225] => | datum přístupu = 2020-08-24 [1226] => | jazyk = cs-CZ [1227] => }} V Rize se narodil i představitel šachové moderny [[Aaron Nimcovič]] či šachista [[Alexej Širov]]. [[Mairis Briedis]] je profesionálním mistrem světa v boxu.{{Citace periodika [1228] => | titul = Mairis Briedis a comfortable winner in WBC cruiserweight clash with Marco Huck [1229] => | periodikum = Sky Sports [1230] => | jazyk = en [1231] => | url = https://www.skysports.com/boxing/news/12183/10821957/mairis-briedis-a-comfortable-winner-in-wbc-cruiserweight-clash-with-marco-huck [1232] => | datum přístupu = 2018-11-20 [1233] => }} [1234] => [1235] => == Odkazy == [1236] => === Reference === [1237] => {{Překlad|en|Latvia|1188587931}} [1238] => [1239] => [1240] => === Literatura === [1241] => * {{Citace monografie [1242] => | příjmení = Dejmek [1243] => | jméno = Jindřich [1244] => | rok = 2010 [1245] => | titul = Lotyšsko [1246] => | vydavatel = Libri [1247] => | místo = Praha [1248] => | stránky = [1249] => | poznámka = [1250] => | isbn = 978-80-7277-481-4 [1251] => }} [1252] => * {{Citace monografie [1253] => | příjmení = Švec [1254] => | jméno = Luboš [1255] => | rok = 2002 [1256] => | titul = Dějiny Pobaltských zemí [1257] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny [1258] => | místo = Praha [1259] => | stránky = [1260] => | poznámka = [1261] => | isbn = 80-7106-154-9 [1262] => }} [1263] => [1264] => === Související články === [1265] => * [[Lotyšská osvobozenecká válka]] (1918-1920) [1266] => * [[Státní symboly Lotyšska]] [1267] => * [[Politický systém Lotyšska]] [1268] => [1269] => === Externí odkazy === [1270] => * {{Commonscat|Latvia}} [1271] => * {{Wikislovník|heslo=Lotyšsko}} [1272] => [1273] => * {{Osmrelace|72594}} [1274] => * [http://www.lotyssko.unas.cz Česko-lotyšský spolek] [1275] => * [https://web.archive.org/web/20180816093915/http://lotyssko.kukucka.cz/ Lotyšsko - Cestopis, fotografie, mapy a informace] [1276] => * [https://web.archive.org/web/20040811012015/http://europa.eu.int/comm/enlargement/latvia/ Informace o Lotyšsku na serveru Evropské komise] [1277] => * {{Citace elektronické monografie [1278] => | titul = Latvia (2011) [1279] => | url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=363&year=2011&country=8073 [1280] => | datum přístupu = 2011-08-22 [1281] => | vydavatel = [[Freedom House]] [1282] => | jazyk = anglicky [1283] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110823103756/http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=363&year=2011&country=8073 [1284] => | datum archivace = 2011-08-23 [1285] => | nedostupné = ano [1286] => }} [1287] => * {{Citace elektronické monografie [1288] => | korporace = Bertelsmann Stiftung [1289] => | titul = BTI 2010 — Latvia Country Report [1290] => | url = http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/ECSE/Latvia.pdf [1291] => | datum vydání = 2009 [1292] => | datum přístupu = 2011-08-22 [1293] => | vydavatel = Bertelsmann Stiftung [1294] => | místo = Gütersloh [1295] => | jazyk = anglicky [1296] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110520205845/http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/ECSE/Latvia.pdf [1297] => | datum archivace = 2011-05-20 [1298] => | nedostupné = ano [1299] => }} [1300] => * {{Citace elektronické monografie [1301] => | korporace = Bureau of European and Eurasian Affairs [1302] => | titul = Background Note: Latvia [1303] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/5378.htm [1304] => | datum vydání = 2011-02-08 [1305] => | datum přístupu = 2011-08-22 [1306] => | vydavatel = U.S. Department of State [1307] => | jazyk = anglicky [1308] => }} [1309] => * {{Citace elektronické monografie [1310] => | korporace = CIA [1311] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [1312] => | titul = The World Factbook - Latvia [1313] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/lg.html [1314] => | datum aktualizace = 2011-08-16 [1315] => | datum přístupu = 2011-08-22 [1316] => | jazyk = anglicky [1317] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200515105327/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/lg.html [1318] => | datum archivace = 2020-05-15 [1319] => | nedostupné = ano [1320] => }} [1321] => * {{Citace elektronické monografie [1322] => | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Rize [1323] => | titul = Souhrnná teritoriální informace: Lotyšsko [1324] => | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/lotyssko-2010-06-15.pdf [1325] => | datum vydání = 2010-06-15 [1326] => | datum přístupu = 2011-08-22 [1327] => | vydavatel = Businessinfo.cz [1328] => | jazyk = česky [1329] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120111081446/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/lotyssko-2010-06-15.pdf [1330] => | datum archivace = 2012-01-11 [1331] => | nedostupné = ano [1332] => }} [1333] => * {{Citace elektronické monografie [1334] => | příjmení = Bater [1335] => | jméno = James H [1336] => | spoluautoři = a kol. [1337] => | titul = Latvia [1338] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/332121/Latvia [1339] => | datum přístupu = 2011-08-22 [1340] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [1341] => | jazyk = anglicky [1342] => }} [1343] => [1344] => {{clear}} [1345] => {{Lotyšská historická území}} [1346] => {{Navboxes [1347] => | title = [[Soubor:Gnome-globe.svg|22px]] Geografická lokalizace [1348] => | list = {{Evropa}} [1349] => {{Státy ležící na břehu Baltského moře}} [1350] => {{Státy v postsovětském prostoru}} [1351] => }} [1352] => {{Navboxes [1353] => | title = Členství v mezinárodních organizacích [1354] => | list = {{EU}} [1355] => {{NATO}} [1356] => {{Evropský hospodářský prostor (EHP)}} [1357] => }} [1358] => {{Autoritní data}} [1359] => {{Portály|Lotyšsko}} [1360] => [1361] => [[Kategorie:Lotyšsko| ]] [1362] => [[Kategorie:Státy Evropy]] [1363] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1918]] [1364] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1991]] [1365] => [[Kategorie:Státy EU]] [1366] => [[Kategorie:Státy NATO]] [1367] => [[Kategorie:Státy Unie pro Středomoří]] [1368] => [[Kategorie:Státy Iniciativy Trojmoří]] [1369] => [[Kategorie:Postsovětské státy]] [] => )
good wiki

Lotyšsko

Lotyšsko , plným názvem Lotyšská republika (lotyšsky ), je stát v severní Evropě v Pobaltí. Spolu s Estonskem na severu a Litvou na jihu je jedním ze tří pobaltských států.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Riga','Rusové','Sovětský svaz','Rusko','Evropská unie','Bělorusko','Baltští Němci','Druhá světová válka','luteránství','Litva','Daugavpils','Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj'

Bělorusko

Daugavpils

Litva

Luteránství

Riga

Rusko

Rusové

Rusové jsou východoslovanský národ, který se vyvinul z kmenů žijících na území dnešního Ruska a Ukrajiny.