Array ( [0] => 15480712 [id] => 15480712 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Náboženství [uri] => Náboženství [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:ReligijneSymbole.svg|náhled|Různé náboženské symboly]] [1] => [[Soubor:Procesión del Milagro en la provincia de Salta - Argentina.jpg|náhled|upright=1.0|[[Katolicismus|Katolické]] procesí ve [[Argentina|Argentině]]]] [2] => [[Soubor:Walsinghamprocession.jpg|náhled|upright=1.0|Anglikánské procesí ve Walsinghamu]] [3] => [[Soubor:OCD Zelle.jpg|náhled|Karmelitánská jeptiška v náboženské koncentraci]] [4] => [[Soubor:Tibet monk prays in Bodh Gaya.jpg|náhled|upright=1.0|[[Mnich|Mniši]] [[tibetský buddhismus|tibetského buddhismu]] v [[Bódhgaja]] [[Indie]] ]] [5] => [6] => '''Náboženství''', ''religie'' je moderní souhrnný pojem pro velmi rozmanité soustavy jednání, symbolů a představ, jimiž různá společenství a [[církev|církve]] vyjadřují reálný, životní, osobní vztah k [[Transcendence|transcendentní]] (smyslové vnímání přesahující) zkušenosti či transcendentním představám. [7] => [8] => Každé náboženství má společné [[rituál]]y nebo [[bohoslužba|bohoslužby]], určité představy o světě a místě člověka v něm. U většiny z nich se vyžaduje i určitá [[morálka]]. Velké množství náboženství se chápe jako vztah k osobnímu [[Bůh|Bohu]] nebo božstvům, na nichž člověk závisí a k nimž se obrací s díkem a s prosbou o ochranu. Výkon bohoslužebných obřadů je často vázán na určitá posvátná místa ([[obětiště]], [[chrám]]y) a časy ([[svátek|svátky]]), svěřen zvláště vybraným nebo pověřeným osobám, [[kněz|kněžím]], a některá náboženství se společensky organizují jako [[církev|církve]]. [9] => [10] => Často se náboženství ztotožňuje s náboženskou [[víra|vírou]], která může být [[reflexe|reflektována]] náboženskou naukou, jejíž přesnější vypracování zevnitř je úkolem [[teologie]]. [11] => [12] => Srovnávacími studiemi jednotlivých náboženství i celých náboženských systémů, obecnou teorií všech náboženství i samotným pojmem náboženství se zabývá [[religionistika]]. [13] => [14] => Náboženství je ovšem už od [[starověk]]u také předmětem kritiky, například [[Sókratés|Sókratovy]],[[Platón]], ''Euthyfrón'', Praha: Oikúmené 1994. [[Epikúros|Epikúrovy]],Lucretius, ''O přírodě''. Praha: Jan Laichter 1948.. [[skepticismus|skepticismu]], [[racionalismus|racionalismu]] a [[ateismus|ateismu]]. [15] => [16] => == Pojem náboženství == [17] => Moderní evropský pojem náboženství ([[latina|lat.]] ''religio'') nemá ekvivalent v [[řečtina|řečtině]], v [[hebrejština|hebrejštině]] ani v dalších jazycích a při překladech se musí nahrazovat pojmy pro [[zbožnost]], [[kult]], [[povinnost]], [[Zákon (filosofie)|zákon]] nebo učení. České slovo náboženství původně znamenalo kult či bohoslužbu, podobně jako dosud v [[Polština|polštině]]. Latinská ''religio'' také původně znamenala svědomité dodržování kultu a pravidel, včetně věšteckých znamení. Teprve v císařském období, kdy se v [[Římská říše|Římské říši]] setkávaly velmi různé kulty a bylo třeba společné označení, začal se význam slova rozšiřovat na různá náboženství a pro [[Lucretius Carus|Lucretia]] už dokonce znamenalo téměř totéž co [[pověra]]Ritter – Gründer, heslo Religion. v pojetí blízkém [[ateizmus|ateizmu]]. [18] => [19] => V tomto významu jej v novověku převzala většina evropských jazyků (vedle domácích slov pro zbožnost, kult atd.), protože zejména osvícenská kritika náboženství neviděla mezi náboženstvími podstatné rozdíly. Teprve důkladnější poznání a studium zejména mimoevropských „náboženství“ resp. soustav víry ukázalo, že se jedná spíše o [[eurocentrismus|eurocentrický]] omyl. Současná antropologie i etnologie naopak vyžaduje, aby se kulturní a společenské jevy popisovaly z hlediska a v pojmech „domorodců“, lidí, kteří v dané společnosti žijí (tzv. [[emický]] přístup). Také někteří [[protestantismus|protestantští]] teologové ([[Karl Barth]] a jeho škola) toto označení odmítají, zdůrazňují, v čem se křesťanství od jiných náboženství liší a tvrdí, že je naopak kritikou všech náboženství.Sokol, ''Člověk a náboženství''. [20] => [21] => Naproti tomu řada [[sociologie|sociologů]] si všimla společenské funkce náboženství a z tohoto hlediska v nich vidí mnoho společného. [[Émile Durkheim]] pokládal náboženství za výraz kolektivní identity skupiny, která si teprve v posvátném uvědomuje sebe samu. Psychologové objevili obdobnou roli náboženství při integraci lidské osoby, pro vznik vztahů důvěry, jako oporu společné morálky a podobně. Jiní autoři – například [[Rudolf Otto]] – naproti tomu hledají společné prvky nebo vrstvy různých náboženství: pro R. Otta je to posvátná bázeň, pro M. Foessela „výraz toho, zač dlužíme bytosti-základu“ a pro J. Sokola „lidská odpověď na fakt života a existence, který se v náboženství chápe jako dar.“Sokol, ''Člověk a náboženství'', str. 74. [22] => [23] => === Typologie náboženství === [24] => Různá náboženství v širokém slova smyslu provázela všechna známá lidská společenství, a to už od velmi dávných dob: za první nepochybné známky člověka se často pokládají symbolické, kulturní projevy, například pohřby nebo malby, které ovšem nemusí být kultem náboženským, mít nutně náboženský, kultovní charakter. Nejstarší známé pohřby jsou patrně staré až 300 tisíc let,Athapuerca ve Španělsku. R. Dunbar (ed.), ''The evolution of culture''. Edinburgh 1999, str. 150 n. symbolické malby desetitisíce let. Během posledních dvou století shromáždili archeologové, etnologové a religionisté nesmírné množství materiálu z celého světa, jež ukazuje obrovskou rozmanitost náboženských projevů. [25] => [26] => Pokusy uspořádat tuto rozmanitost do lineární řady, jak se o to snažili [[evolucionismus|evolucionisté]] 19. století, se nezdařily, přesto se lze pokusit o (samozřejmě jen hrubé a přibližné) třídění, typologii náboženství podle různých hledisek.Heller – Mrázek, 2004, kap. 5. Třídění náboženství. U významných náboženství lze vysledovat historickou linii obsahující částečné souvislosti. Z [[Egyptské náboženství|Egypta]] ([[atonismus]]) vyšla [[abrahámovská náboženství]] a jejich neortodoxní směry a [[sekta|sekty]]. [[Mezopotámie]] přes Anatolii ([[Chetité]]) pak ovlivnila [[Řecká mytologie|náboženství Řecka]]https://www.academia.edu/8066604/ a to [[Etruská mytologie|etruskou]] a [[Římská mytologie|římskou mytologii]]. [[Hinduismus]] ovlivnil prostředí [[Indie]], kde pak vznikly směry jako je [[buddhismus]] či [[džinismus]]. [[Konfucianismus]] ale nemusí být považován za náboženstvíhttps://books.google.cz/books?id=I-JpRmACSdYC&pg=PA1&hl=cs#v=onepage&q&f=false - Yong Chen: Confucianism as Religion: Controversies and Consequences a prolínání [[kult]]u s [[kultura|kulturou]] nelze jednoduše oddělit. Náboženská víra obecně totiž není ani tak vrozená, ale je spíše kulturním fenoménem.https://phys.org/news/2017-11-religious-belief-linked-intuition-rational.html - Religious belief 'not linked to intuition or rational thinking': study [27] => [28] => ==== Předstupně náboženství ==== [29] => Náboženství vyrůstá z obecné sociální pospolitosti a jejího vzájemného prožívání jednotlivci. [30] => * '''kultura''', také pojímaná jako tzv. ''přírodní'' nebo ''kmenové'' náboženství je ve skutečnosti nezpochybnitelný, nerozlišený celek zvyklostí a tradic daného společenství, který tvoří jeho identitu a odlišuje je od ostatních – jeho kultura. Charakterizuje zejména společnosti [[Lovci a sběrači|sběračsko-lovecké]] a předává se [[socializace|socializací]]. [31] => V složitějších společnostech se z tohoto celku vydělují jednotlivé složky kultury: [[hudba]] a [[tanec]], [[umění]], [[divadlo]], [[obyčej]]e, [[právo]], [[vyprávění]], případně v písemné formě jako [[literatura]] a další součásti. Kmenový, společenský zdroj náboženství je kolektivní a ucelený, člověk se do něj rodí, děje se ve společných slavnostech a nemá žádné výslovné učení. Složitější společnosti pak vedou ke vzniku větších bohů.https://phys.org/news/2019-03-complex-societies-gave-birth-big.html - Complex societies gave birth to big gods, not the other way around: study [32] => * '''rodové kulty''' – výchozí, základní, elementární základ a formu náboženství představuje náboženství '''''rodové''''', [[kult předků]], typické pro zemědělské společnosti, které má společnou strukturu, ale v každém rodě se uctívají jiní společní předkové. Souběžně se zvětšováním společenství (kmenů a národů) se pozdvihují společní uctívaní předkové a ustavují se jako zvláštní pojem ''bůh'', ''duch'' apod. Jejich vliv je nemateriálního charakteru s materiálními projevy – [[zázrak]]y. [33] => [34] => ==== Historická náboženství ==== [35] => Naproti tomu náboženství rozvinutější, '''''historická''''', se odvozují od vystoupení určité zakladatelské osobnosti a jejího zjeveného učení a příkladu a jeho historické zachování, zejména v písemných dokumentech. Příkladem může být [[Judaismus|židovství]] s [[Abrahám]]em a [[Mojžíš]]em, [[mithraismus]] se [[Zarathuštra|Zarathuštrou]], [[křesťanství]] s [[Ježíš Kristus|Ježíšem Nazaretským]] nebo [[islám]] s [[Mohamed]]em. I když obvykle začínají jako náboženství omezené skupiny, vytvářejí si posvátné texty, později psané a komentované. Díky tomu lze často sledovat i určitý vnitřní vývoj, který může vést jednak k [[monoteismus|monoteismu]] a k posunu důrazu od vnějšího náboženského jednání (kultu) k učení a mravním požadavkům a jednak k jeho rozšíření, univerzalizaci. Postupně se přitom obracejí k jednotlivému člověku a mohou se šířit i přes hranice původní skupiny, např. etnika, nabývat univerzální povahu. Často provázejí i širší společenskou a politickou integraci a více či méně se spojují s politickou mocí. Zavazuje člověka k určitému jednání vůči druhým a vůči společnosti, kterou v průběhu času hluboce proměnilo. Přes střídavě více a méně kritický postoj ke „světské“ moci se politickému zneužití často neubránilo. [36] => [37] => : „... že všechna politika na mravnosti se zakládá a mravnost na vyšším stupni vývoje je podstatnou částí náboženství, politika nutně měla vždy náboženský ráz ...“ ([[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryk]], ''Ideály humanitní'', str. 197) [38] => [39] => ==== Polyteismus a monoteismus ==== [40] => {{Podrobně|Polyteismus|Monoteismus}} [41] => Rozlišení spočívá v tom, zda dané náboženství uctívá jednoho nebo více bohů. V případě věrouky bez bohů se mluví o víře ateistické. [42] => [43] => Nesnáz je v tom, že mnohé kmenové společnosti o žádných bozích nemluví, nýbrž uctívají „přírodní síly“ na posvátných místech a při zvláštních příležitostech (nový Měsíc, [[Zatmění Měsíce|zatmění]] a podobně). Na dotazy etnologů domorodci často neurčitě zmiňují nějakého původce světa, což vedlo [[Wilhelm Schmidt|W. Schmidta]] k domněnce o „původním monoteismu“. Bůh i božstvo jsou totiž pojmy naší kultury, které se nedají snadno přeložit do jiných jazyků a kultur. To ovšem může být projevem jak nerozvinuté terminologie, tak zároveň nepochopení či uzavřenosti samotných překladatelů, omezených monopolizací slova „bůh“ pro jedinou bytost resp. bytosti. Vzhledem k tomu je vhodnější místo pojmu „náboženství“ přesnější pojem ''víra''. [44] => [45] => Většina vyspělých kultur [[starověk]]u uctívala a uctívá různě členitou hierarchii božstev s jedním nejvyšším a ani v řecké a římské mytologii nejsou postavy bohů tak zřetelně odlišené, jak si naši předkové představovali. [[Mytologie]] jsou velmi proměnné a svědčí spíše o pojmenování nějakých sil (blesku, plodnosti, úrody) nebo oblastí (rodiny, obchodu, řemesel) než o vyhraněných „osobnostech“ bohů se stálými jmény. V buddhismu se bohové objevují jen jako kategorie bytostí vedle lidí, zvířat a dalších typů. V židovství nesmí být Bůh ([[Jahve]]) nijak zobrazován.. [46] => [47] => ==== Místní a univerzální náboženství ==== [48] => Jiné rozlišení se zakládá na tom, zda se určitá forma náboženství vyskytuje pouze na určitém místě, v určité oblasti, anebo zda je na místě nezávislá a univerzální. Místní „náboženství“ v pravém slova smyslu jsou vlastně kulty, provozované na určitém posvátném místě, které lidem nebrání, aby se na jiném místě – v rámci téže kultury – účastnili jiných. Takové kulty jsou zpravidla kolektivní a mohou se konat jen v určitém čase – podobně jako křesťanské [[pouť|pouti]]. Takové cesty [[Víra|věřících]] na [[Poutní místo|poutní místa]] určitého náboženství vyžadují od [[poutník]]ů též [[sebezapření]], [[sebetrýznění]], [[askeze|askezi]], či jiného [[utrpení]]. Univerzální náboženství se naproti tomu obvykle obracejí k individuu (i když také zdůrazňují společenský výkon obřadů a společenskou povahu etiky) a kladou důraz i na morálku a učení. Nauka ([[dogmatika]]) je ostatně způsob, jak se náboženství může vymezit od svého okolí a přitom se neopírat o etnický původ. [49] => [50] => Jistý návrat k uzavřenému a výučnému náboženství představují aspoň na první pohled tzv. [[sekta|sekty]], jenže z historie víme, že podobně začínala i pozdější univerzální náboženství a naopak úspěšné sekty se snaží o větší otevření a oslovení široké veřejnosti, podobně jako tzv. [[nová náboženská hnutí]], většinou odvozená z křesťanství. Rozlišení mezi uzavřeným a otevřeným náboženstvím, které se v důsledku promítne i do povahy společnosti, zavedl [[Henri Bergson]].H. Bergson, ''Dvojí pramen mravnosti a náboženství''. Oikumené: Praha 2002. [51] => [52] => ==== Vnější a vnitřní náboženství ==== [53] => Jiná důležitá proměna se podle [[Karl Jaspers|Karla Jasperse]] odehrála v tzv. „[[osová doba|osové době]]“ kolem poloviny prvního tisíciletí př. n. l. V několika různých vyspělých kulturách tehdy došlo k „objevu“ individua, osobní svobody, svědomí a odpovědnosti. V oblasti náboženství tomu odpovídá zvnitřnění, posun důrazu od společných slavností a svátků k individuální upřímné zbožnosti a morálce. V židovství se v té souvislosti také poprvé objevuje pojem '''''náboženské víry''''' jako očekávání budoucnosti a naděje na záchranu ([[spása|spásu]]).K. Jaspers, ''Vom Ursprung und Ziel der Geschichte'', 1948. [54] => [55] => Se zvnitřněním, individualizací a univerzalizací náboženství souvisí patrně také „objev“ monoteismu a radikální [[transcendence]] jediného Boha stvořitele. Zatímco pro starší náboženství byli bohové sice mocnou, ale přece jen součástí světa a často sami podléhali silám osudu, izraelský Hospodin je jeho jediným původcem a vládcem a sám je zcela mimo svět a jeho zákonitosti. Člověk se k němu tudíž nemůže přímo dostat, je odkázán na jeho [[zjevení]] a nanejvýš může pozorovat stopy jeho působení. [56] => [57] => == Definice náboženství == [58] => Není známa definice náboženství, na níž by se širší vědecká komunita shodla. Náboženství v moderním smyslu je totiž velmi abstraktní pojem, k němuž se dospěje až na základě srovnávání.{{Citace monografie | příjmení = Horyna | jméno = Břetislav | odkaz na autora = Břetislav Horyna | rok = 1994 | titul = Úvod do religionistiky | vydavatel = OIKÚMENÉ | místo = Praha | strany = 18 | isbn = 80-85-24-164-1}} [59] => [60] => Na náboženství je možné nahlížet z různých, i protikladných úhlů pohledu.{{Citace monografie | jméno = William E | příjmení = Paden | odkaz na autora = William E. Paden | titul = Bádání o posvátnu: náboženství ve spektru interpretací | vydání = 1 | vydavatel = Masarykova univerzita | místo = Brno | rok = 2002 | strany = 15 | isbn = 80-21-02-977-3}} Odborná literatura poskytuje mnoho různých definic. Skoro lze říci: kolik badatelů, tolik definicí.{{Citace monografie | příjmení = Heller | odkaz na autora = Jan Heller| jméno = Jan | příjmení2 = Mrázek | jméno2 = Milan | rok = 2004 | titul = Nástin religionistiky | vydavatel = Kalich | místo = Praha | strany = 19 | isbn = 80-70-17-721-7}} České slovo náboženství, úzce spojené s pojmem Boha, má také posunutý význam oproti pojmům v jiných jazycích, odvozeným často ze slova religio, které má zřejmě původ ve slovese relegere (= znovu pročítat, promýšlet) a je příbuzné se slovy označujícími ohleduplnost, svědomitost i posvátnost.Jiří Rejzek: ''Český etymologický slovník'', LEDA Voznice, 2001, heslo ''religiózní'' [61] => [62] => Pojem náboženství neznamená jen [[věrouka|věrouku]] (nauku, učení), ale zahrnuje také složku sociální, [[společenství]] příslušníků, např. hinduistů, buddhistů, katolíků. Bez něj by sama nauka ani neměla význam. To se odráží i jazyce: „přistoupit (přestoupit) na víru“ – přihlásit se ke společenství jiného učení, případně přímo se zapsat do konkrétní církve, aniž by se nutně zásadně změnilo vlastní myšlení. [63] => [64] => === Příklady definic náboženství === [65] => Následující příklady jsou pouze ukázkou pestrosti a různorodosti definic náboženství. [66] => [67] => '''[[Émile Durkheim]]''': Náboženství je jednotný '''systém víry a praktik''' vztahujících se k posvátným věcem, to jest k věcem odtažitým a zakázaným; systém víry a praktik, které sjednocují všechny své přívržence v jediném morálním společenství nazývaném církev.{{Citace monografie | příjmení = Durkheim | jméno = Émile | odkaz na autora = Émile Durkheim| rok = 2002 | titul = Elementární formy náboženského života | vydavatel = Oikoymenh | místo = Praha | strany = 55 | isbn = 80-70-17-721-7}} [68] => [69] => '''[[Gottlieb Fichte]]''': Náboženství je '''poznání'''; objasňuje člověka sobě samému, odpovídá na nejvyšší otázky, které vůbec mohou být vzneseny, a přináší tak člověku dokonalou jednotu se sebou samým a skutečné posvěcené mysli.{{Citace monografie | příjmení = Heller | jméno = Jan | odkaz na autora = Jan Heller |příjmení2 = Mrázek | jméno2 = Milan | rok = 2004 | titul = Nástin religionistiky | vydavatel = Kalich | místo = Praha | strany = 18 | isbn = 80-70-17-721-7}} [70] => [71] => '''[[Sigmund Freud]]''': Náboženství je '''kolektivní neuróza''', respektive funkce individuální psychiky, jež produkuje bohy, kteří mají za úkol těšit a uspokojovat dětinské touhy dospělého.{{Citace monografie | příjmení = Štampach | jméno = Ivan Odilo | odkaz na autora = Ivan Odilo Štampach | rok = 1998 | titul = Náboženství v dialogu | vydavatel = Portál | místo = Praha | strany = 28 | isbn = 80-71-78-168-1}} [72] => [73] => '''[[Clifford Geertz]]''': Náboženství je [74] => # '''systém symbolů''', které [75] => # v lidech ustavují silné, pronikavé a dlouhotrvající nálady a motivace tím, že [76] => # formulují pojmy obecného řádu bytí a [77] => # obdařují tyto pojmy takovým nádechem skutečnosti, že [78] => # se tyto nálady a motivace zdají jedinečně realistické.{{Citace monografie | příjmení = Geertz | jméno = Clifford | odkaz na autora = Clifford Geertz | rok = 2000 | titul = Náboženství jako kulturní systém | vydavatel = Portál | místo = in: Interpretace kultur: vybrané eseje, Praha | strany = 107 | isbn = 80-85-85-089-3}} [79] => [80] => '''[[Karl Marx|Karel Marx]]''': Náboženská bída je výrazem jednak skutečné bídy, jednak protestem proti skutečné bídě. Náboženství je povzdech utlačovaného tvora, cit bezcitného světa, duch bezduchých poměrů. Náboženství je '''opium lidu'''.{{Citace monografie | příjmení = Anzenbacher | odkaz na autora = Arno Anzenbacher | jméno = Arno | rok = 2004 | titul = Úvod do filosofie | vydavatel = Portál | místo = Praha | strany = 269 | isbn = 80-7178-804-X}} [81] => [82] => '''[[Rudolf Otto]]''': Jádro všech náboženství tvoří posvátno, které je vlastní každému náboženství. Náboženství je pak '''vztah člověka k posvátnému'''.{{Citace monografie | příjmení = Otto | jméno = Rudolf | odkaz na autora = Rudolf Otto | rok = 1998 | titul = Posvátno | vydavatel = Vyšehrad | místo = Praha | strany = 20–26 | isbn = 80-70-21-260-8}} [83] => [84] => '''[[Alfred North Whitehead]]''': Náboženství je '''loajalita ke světu'''.Alfred North Whitehead, ''Religion in the making'', kap. II. [85] => [86] => '''[[Ivan Odilo Štampach|Ivan Štampach]]''': Náboženství je reálný, životní, osobní '''vztah člověka k transcendentní skutečnosti'''.{{Citace monografie | příjmení = Štampach | jméno = Ivan Odilo | odkaz na autora = Ivan Odilo Štampach | rok = 1992 | titul = Malý přehled náboženství | vydavatel = Státní pedagogické nakladatelství | místo = Praha | strany = 10 | isbn = 80-04-26123-X}} [87] => [88] => '''[[Jan Sokol]]''': Základní vrstvou náboženství je soustavná, artikulovaná a společná lidská odpověď na fakt života a existence, který se zde chápe jako dar. Náboženství vyjadřuje '''vděčnost za život i obavu o něj''', biblickou „bázeň Boží“.{{Citace monografie | příjmení = Sokol | jméno = Jan | odkaz na autora = Jan Sokol | rok = 2003 | titul = Člověk a náboženství | vydavatel = Portál | místo = Praha | strany = 74 | isbn = 80-7178-886-4}} [89] => [90] => Při pozorném čtení si uvědomíme odlišný charakter některých z definic. Fichte, Štampach a Sokol se dotýkají vnitřní obecné charakteristiky duchovního rozměru jedince, který se může na různých místech světa a v různých historických epochách kulturně (ve smyslu kulturologie) projevovat více či méně odlišnými náboženstvími. Spojování náboženství s posvátnem nebo vírou v jiných definicích však vyžaduje vymezení těchto použitých pojmů. Nezbytnost víry se přisuzuje nejen ateismu a agnosticismu, ale i akceptování vědy soudobým člověkem, který si většinu jejích poznatků nemůže ani ověřit, ani pochopit. [91] => [92] => == Světová náboženství == [93] => {{Podrobně|Světová náboženství}} [94] => {{Neověřeno část}} [95] => [[Soubor:Detailed religion map of the world.png|náhled|350px|Světová náboženství]] [96] => [[Světový názor|Světové názory]] v náboženství je možno dělit na [97] => * [[Dualismus (náboženství)|dualismus]] jako základ [[teismus|teismu]], [98] => * [[monismus]] jako základ [[ateismus|ateismu]], popř. [[panteismus|panteismu]]. [99] => * Pokud věřící věří pouze v jednoho boha, jedná se o [[monoteismus]], [100] => * pokud ve více, jedná se o [[polyteismus]]. [101] => * Pokud ztotožňují boha s přírodou, jedná se o panteismus jakožto formu [[monismus|monismu]]. [102] => * Panteismu je velmi podobný [[panenteismus]]. Na rozdíl od panteismu, který říká, že všechno je bůh, panenteismus tvrdí, že všechno je v bohu, který ovšem existuje i mimo toto „všechno“, je tedy vlastně i formou teismu. [103] => [104] => Materialisté, [[ateismus|ateisté]] nepřipouštějí, v souladu s ateistickou tradicí a v rozporu s náboženským výkladem světa, existenci jakýchkoli vyšších, nadpřirozených či zázračných jevů a sil a považují je za iluze. [105] => [106] => Nejrozšířenějšími monoteistickými náboženstvími současnosti jsou [[křesťanství]] a [[islám]], která obě navazují na [[Judaismus|židovství]] (judaismus). Věřící těchto náboženství jsou ''lidé [[Hebrejská bible|Knihy]]'', neboť věří v jediného Boha a [[Starý zákon]] považují za posvátný – inspirovaný samotným Bohem. Křesťané kromě Starého zákona uznávají též [[Nový zákon]]. [[Muslim]]ové Starý i Nový zákon v dnešní formě neuznávají, neboť je považují za pozměněné vůči jejich původní zjevené formě, avšak uznávají některé biblické postavy a myšlenky. Jejich Knihou je [[Korán]]. [107] => [108] => Mezi monoteismem a polyteismem jsou střední posice: [109] => * '''Inkluzivní monoteismus''' tvrdí, že uctívání kteréhokoliv boha je uctíváním téhož Boha. Jedná se tedy o uctívání jednoho Boha v mnoha podobách. [110] => * [[Henoteismus]] ([[řečtina|řecky]] ''heis Theos'', jeden bůh), [[monolatrie]] (řecky ''moné latreia'' – jediné uctívání) či katenoteismus ([[řečtina|řecky]] ''kath'hena theon'', jeden bůh v čase) uctívá jen jednoho boha, ale připouští existenci dalších. [111] => [112] => Věřící stejné víry tvoří společenství. Jsou-li věřící nějak organizováni, je takové sdružení označováno jako, moderně, [[náboženská společnost]], nebo, historicky, tradičně, [[obec (církev)|náboženská obec]]. Křesťanská náboženská společnost se jmenuje [[církev]]. V pojetí křesťanů je jejich církev Církví, tedy tou pravou, členství v níž je nejjistější cestou ke [[Spása|spáse]]. To ostatně o sobě tvrdí i mnohá jiná náboženství. Většina křesťanských církví – výjimku tvoří snad jen některé menší – však připouští i možnost dosažení spásy mimo Církev či před jejím vznikem, na základě spravedlivého života v souladu se svědomím, a to i u nekřesťanů či dokonce ateistů. [113] => [114] => Každé náboženství má jinou interpretaci pojmu '''bůh''' (božstvo, bůžek, duch, mocnost apod.), podle potřeb té či oné společnosti, ve které vzniklo, a podle doby vzniku. To je společný jmenovatel a podstata všech náboženství, s výjimkou monistických. V pojetí některých monoteistů je bůh synonymem slova [[Pravda]] a zde se náboženství může jevit jako hledání Pravdy. V pojetí jiných monoteistů je bůh pojem, který slučuje všechny nám známé i dosud neznámé pojmy. Proto není možné jej omezit na jeden z nich, ať sebevznešenější, jako je Pravda, Láska nebo Spravedlnost. [115] => [116] => [[Sekularismus|Sekularizovaný]] životní styl vede některé věřící k [[chiliasmus|chiliasmu]]: „Biblické varování, že národ, který se odvrátí od Boha, je odsouzen k záhubě, racionálně přeloženo znamená, že pokud nebude společnost používat dosavadní osvědčená pravidla, pozvolna se rozpadne.“ Podle modernějších názorů (E. Durkheim) však zánik tradičních náboženství nemusí vést k rozpadu společnosti. Člověk si vždy uvědomuje, že je více závislý na sociálním celku, než na víře v Boha. [117] => [118] => === Počty věřících v hlavních světových náboženstvích === [119] => Nejvíce lidí se dnes hlásí ke křesťanství, následuje islám a hinduismus. Někteří muslimové však tvrdí, že praktikujících muslimů je více, než praktikujících křesťanů.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.adherents.com/Religions_By_Adherents.html#Islam |datum přístupu=2007-10-06 |url archivu=https://web.archive.org/web/20080615140203/http://www.adherents.com/Religions_By_Adherents.html#Islam |datum archivace=2008-06-15 |nedostupné=ano }} To je však velmi relativní a teoretická otázka, která je úzce spojená s chápáním a používáním termínů apod.
Více než miliarda lidí se s žádným náboženstvím neztotožňuje, fakticky jsou [[ateismus|ateističtí]]. [120] => [121] => Následující tabulka je přibližná a udává základní informace o největších náboženstvích světa.Následující údaje převzaty z http://www.adherents.com/Religions_By_Adherents.html {{Wayback|url=http://www.adherents.com/Religions_By_Adherents.html |date=20080615140203 }} [122] => [123] => {|style="width:90%;" class="wikitable" [124] => |- [125] => ! Jméno skupiny !! Název náboženství !! Odhadovaný počet stoupenců !! Doba vzniku !! Hlavní oblasti výskytu [126] => |- [127] => | rowspan="6"| [[Abrahámovská náboženství]]
3,6 miliardy [128] => |[[Křesťanství]] [129] => [130] => || 2,1 miliardy||1. století|| Celosvětové rozšíření kromě severozápadní Afriky, [[Arabský poloostrov|Arabského poloostrova]] a některých částí [[Střední Asie|střední]], [[Východní Asie|východní]] a [[jihovýchodní Asie]] [131] => |- [132] => | [[Islám]] || 1,5 miliardy|| 7. století || [[Střední východ]], severní Afrika, střední a jižní Asie, západní a východní Afrika, [[Indický subkontinent]], [[Rusko]], [[Čína]], [[Balkán]] [133] => |- [134] => | [[Judaismus]] || 14 milionů || [[Doba železná]] || [[Izrael]], [[Spojené státy americké|USA]], [[Evropa]] [135] => |- [136] => | [[Bahá'í]] || 7 miliónů || 19. století || Celosvětové rozšíření bez hlavních center výskytu [137] => |- [138] => | [[Mandejci]]
[[Samaritáni]]
[[Drúzové]]|| 20 000
700
800 000 || || Blízký východ [139] => |- [140] => | [[Rastafariánství]]|| || 20. stol || Jamajka [141] => |- [142] => | rowspan="1"| [[Jezídové|Jezídismus]] [143] => | || 500 000 || neznámá || severní [[Irák]] [144] => |- [145] => | rowspan="4"| [[Indická náboženství]]
1,4 miliardy [146] => | [[Hinduismus]] || 900 milionů || neznámá || Indický subkontinent, Fidži, [[Guyana]] a [[Mauricius]] [147] => |- [148] => | [[Buddhismus]] || 376 milionů || 5. století př. n. l. || Indický subkontinent, střední, východní a jižní část Asie, Japonsko, oblast Indočíny, a některé ruské regiony [149] => |- [150] => | [[Sikhismus]] || 23 milionů || 16. století || [[Indie]], [[Pákistán]], [[Afrika]], [[Kanada]], [[Spojené státy americké|USA]], [[Spojené království]] [151] => |- [152] => | [[Džinismus]] || 4,2 milionů || 5. století př. n. l. || [[Indie]] a [[východní Afrika]] [153] => |- [154] => | rowspan="7"| Východoasijská náboženství
500 milionů [155] => |[[Taoismus]] || neznámá || [[Období Jara a Podzimu]] || [[Čína]] a čínské [[diaspora|diaspory]] [156] => |- [157] => | [[Konfucianismus]] || neznámá || [[Období Jara a Podzimu]] || Čína, [[Korea]], [[Vietnam]] a čínské a vietnamské diaspory [158] => |- [159] => | [[Šintoismus]] || 4 miliony || neznámá || [[Japonsko]] [160] => |- [161] => | [[Kaodaismus]] || 1–2 miliony || 1925 || [[Vietnam]] [162] => |- [163] => | [[Čchondogjo]] || 1,13 milionů || 1812 || [[Korea]] [164] => |- [165] => | [[Yiguandao]] || 1–2 miliony || okolo 1900 || [[Tchaj-wan]] [166] => |- [167] => | [[Tradiční čínské náboženství]] || 394 milionů || neznámá || Čína [168] => |- [169] => | rowspan="4"| Etnická/domorodá
400 milionů [170] => |- [171] => | Původní americká náboženství || || neznámá || [[Amerika]] [172] => |- [173] => | [[Tradiční africká náboženství]] a diaspory || 100 milionů || neznámá || Afrika, [[Amerika]] [174] => |- [175] => | [[Austrálci|Náboženství australských domorodců]]|| || neznámá || [[Austrálie]] [176] => |- [177] => |- [178] => | | [[Sekulární etika|Sekulární]]
[[Ateismus|Nevěřící]]
[[Agnostismus|Agnostici]] [179] => | [180] => || 1,1 miliardy || nelze určit || v mnohých oblastech světa [181] => |} [182] => [183] => == Náboženství a stát == [184] => {{Podrobně|Státní náboženství|Sekularizace}} [185] => [[Soubor:Map of state religions.svg|náhled|Státy s oficiálním náboženstvím|250 px]] [186] => [187] => Státem podporované náboženské kulty jde nalézt již ve státech [[Starověký Orient|Starověkého Blízkého východu]]. Podobně jako místní starověké kulty se také univerzální světová náboženství, jako [[buddhismus]], [[křesťanství]] nebo [[islám]] stávají státními náboženstvími. [188] => [189] => Buddhismus je v současnosti státním náboženstvím [[Bhútán]]u, kde převažuje [[Tibetský buddhismus]], a také v [[Kambodža|Kambodži]] a [[Thajsko|Thajsku]], které se hlásí k [[Théraváda|Théravádě]]. [190] => [191] => Jednu z větví s křesťanství vyhlásilo jako své státní nebo oficiální náboženství celkem osm států. [[Římskokatolická církev|Římskokatolické vyznání]] považuje za své státní náboženství [[Argentina]], [[Dominikánská republika]], [[Kostarika]], [[Lichtenštejnsko]], [[Malta]], [[Monako]], [[Salvador]] a některé [[Švýcarské kantony]]. Jako státní církev vystupuje také [[Řecká pravoslavná církev]]. [[Luteránství]], jedna z větví [[Protestantismus|protestantismu]], je státním náboženstvím v [[Dánsko|Dánsku]], na [[Island]]u a v [[Norsko|Norsku]]. [[Anglikánská církev]] je státní církví [[Anglie]], nikoliv [[Spojené království|Spojeného království]]. [192] => [193] => Islám je v současností státním náboženstvím v nejvíce zemích světa. [[Aceh]] (indonéská provincie), [[Afghánistán]], [[Alžírsko]], [[Bangladéš]], [[Brunej]], [[Egypt]], [[Jordánsko]], [[Katar]], [[Komory]], [[Libye]], [[Maledivy]], [[Malajsie]], [[Maroko]], [[Mauritánie|Mauretánie]], [[Pákistán]], [[Saúdská Arábie]], [[Somálsko]], [[Spojené arabské emiráty]], [[Tunisko]] deklarují za své státní náboženství [[sunnitský islám]]. Nerozlišený nebo smíšený sunnitsko-[[ší'itský islám]] je státním náboženstvím v [[Bahrajn]]u, [[Irák]]u, [[Jemen]]u a [[Kuvajt]]u. [[Ší'itský islám]] je státním náboženstvím [[Írán]]u. [[Ibádíja]] je převládajícím náboženstvím v [[Omán]]u. [194] => [195] => [[Osvícenství]] v [[18. století]] bylo počátkem [[sekularizace]] evropského kontinentu. Dochází k rozvoji [[Racionalismus|racionalismu]], moderní [[Věda|vědy]] a také [[Ateismus|ateismu]]. Náboženství tak přestává plnit svou vysvětlovací řádu věcí a jeho dominantní společenské postavení se stává neudržitelné. Dochází k [[Odluka církve od státu|odluce státu a církve]] a následnému vzniku [[Sekulární stát|sekulárních států]] což se mimo jiné projevuje i sekularizací školství. Z racionalistického hlediska mají náboženské organizace opodstatnění pouze pokud jsou [[dobročinnost|společensky prospěšné]]. [196] => [197] => == Vědecké studium náboženství == [198] => Náboženství bylo již od antických počátků vědeckého myšlení předmětem studia a reflexe. Dnes je výzkum různých aspektů náboženství předmětem řady věd. [199] => * [[Filosofie]] a později specializovaná disciplína [[filosofie náboženství]] se zabývá povahou a základními předpoklady náboženství. [200] => * [[Teologie]] je snahou o systematizaci a kritické promýšlení náboženské víry samotnými věřícími. [201] => * [[Religionistika]] je nekonfesní studium empirické stránky náboženství. V rámci samotné religionistiky či na jejím pomezí se zformovala řada relativně samostatných disciplín. Jsou to například [202] => ** [[sociologie náboženství]], studující vztah náboženství a společnosti; [203] => ** [[psychologie náboženství]],{{Citace monografie [204] => | příjmení = Říčan, Pavel, 1933- [205] => | titul = Psychologie náboženství a spirituality [206] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/228498706 [207] => | vydání = Vyd. 1 [208] => | vydavatel = Portál [209] => | místo = Praha [210] => | počet stran = 326 [211] => | isbn = 978-80-7367-312-3 [212] => | isbn2 = 80-7367-312-6 [213] => | oclc = 228498706 [214] => }} zkoumající projevy náboženství v psychice metodami sahajícími od [[hlubinná psychologie|hlubinné psychologie]] po [[neurologie|neurologii]];{{Citace periodika [215] => | příjmení = Persinger [216] => | jméno = [217] => | autor = Persinger, M. A. [218] => | odkaz na autora = [219] => | příjmení2 = Booth [220] => | jméno2 = [221] => | autor2 = Booth, J. N. [222] => | odkaz na autora2 = [223] => | titul = Discrete Shifts Within the Theta Band Between the Fronta and Parietal Regions of the Right Hemisphere and the Experiences of a Sensed Presence [224] => | periodikum = The Journal of Neuropsychiatry and Clinical Neurosciences [225] => | odkaz na periodikum = [226] => | datum = [227] => | rok = 2009 [228] => | měsíc = [229] => | den = [230] => | ročník = 21 [231] => | typ ročníku = [232] => | číslo = 3 [233] => | typ čísla = [234] => | strany = 279 –283 [235] => | poznámky = [236] => }} [237] => ** [[fenomenologie náboženství]] snažící se klasifikovat jednotlivé jevy a aspekty projevů náboženství napříč kulturami. Ukazuje se například, že nábožensky motivované násilí není otázkou víry, nýbrž mocenským využitím či zneužitím náboženské autority.http://www.osel.cz/index.php?clanek=2508 - S požehnáním od boha jsme agresivnější Náboženství také charakterizuje spíše [[empatie]] než rozum.http://phys.org/news/2016-03-conflict-science-religion-lies-brains.html - The conflict between science and religion lies in our brains, researchers say [238] => [239] => == Odkazy == [240] => [241] => === Reference === [242] => [243] => [244] => === Literatura === [245] => * M. Eliade – I. P. Culianu, ''Slovník náboženství''. Praha: ČS 1993. {{ISBN|80-202-0438-5}} [246] => * Ritter – Gründer (vyd.), [[Historisches Wörterbuch der Philosophie]]. Basel 1981–2005. Heslo Religion, sv. 8:632 nn. [247] => * {{Citace monografie | příjmení = Anzenbacher | odkaz na autora = Arno Anzenbacher | jméno = Arno | rok = 2004 | titul = Úvod do filosofie | vydavatel = Portál | místo = Praha | isbn = 80-7178-804-X}} [248] => * {{Citace monografie | příjmení = Geertz | jméno = Clifford | odkaz na autora = Clifford Geertz | rok = 2000 | titul = Náboženství jako kulturní systém | vydavatel = Portál | místo = in: Interpretace kultur: vybrané eseje, Praha | isbn = 80-85-85-089-3}} [249] => * {{Citace monografie | příjmení = Horyna | jméno = Břetislav | odkaz na autora = Břetislav Horyna | rok = 1994 | titul = Úvod do religionistiky | vydavatel = OIKÚMENÉ | místo = Praha | isbn = 80-85-24-164-1}} [250] => * {{Citace monografie | příjmení = Heller | odkaz na autora = Jan Heller | jméno = Jan | příjmení2 = Mrázek | jméno2 = Milan | odkaz na autora2 = Milan Mrázek | rok = 2004 | titul = Nástin religionistiky | vydavatel = Kalich | místo = Praha | isbn = 80-70-17-721-7}} [251] => * {{Citace monografie | příjmení = Otto | jméno = Rudolf | odkaz na autora = Rudolf Otto | rok = 1998 | titul = Posvátno | vydavatel = Vyšehrad | místo = Praha | isbn = 80-70-21-260-8}} [252] => * {{Citace monografie | jméno = William E | příjmení = Paden | odkaz na autora = William E. Paden | titul = Bádání o posvátnu: náboženství ve spektru interpretací | vydání = 1 | vydavatel = Masarykova univerzita | místo = Brno | rok = 2002 | isbn = 80-21-02-977-3}} [253] => * {{Citace monografie | příjmení = Pals | jméno = Daniel L| odkaz na autora = Daniel L. Pals | rok = 2015 | titul = Osm teorií náboženství | vydavatel = ExOriente | místo = Praha | isbn = 978-80-905211-2-4}} [254] => * {{Citace monografie | příjmení = Pertold | jméno = Ivan Otakar | odkaz na autora = Otakar | rok = 1947 | titul = Úvod do vědy náboženské | vydavatel = Melantrich | místo = Praha}} [255] => * {{Citace monografie | příjmení = Sokol | jméno = Jan | odkaz na autora = Jan Sokol | rok = 2004 | titul = Člověk a náboženství | vydavatel = Portál | místo = Praha| isbn = 80-7178-886-4}} [256] => * {{Citace monografie | příjmení = Štampach | jméno = Ivan Odilo | odkaz na autora = Ivan Odilo Štampach | rok = 1992 | titul = Malý přehled náboženství | vydavatel = Státní pedagogické nakladatelství | místo = Praha | isbn = 80-04-26123-X}} [257] => * {{Citace monografie | příjmení = Štampach | jméno = Ivan Odilo | odkaz na autora = Ivan Odilo Štampach | rok = 1998 | titul = Náboženství v dialogu | vydavatel = Portál | místo = Praha | isbn = 80-71-78-168-1}} [258] => * {{Citace monografie | příjmení = Vojtíšek | jméno = Zdeněk | odkaz na autora = Zdeněk Vojtíšek | rok = 2004 | titul = Encyklopedie náboženských směrů v České republice: Náboženství, církve, sekty, duchovní společenství | vydavatel = Portál | místo = Praha | isbn = 80-7178-798-1}} [259] => * {{Citace monografie | příjmení = Vojtíšek | jméno = Zdeněk | odkaz na autora = Zdeněk Vojtíšek | rok = 2004 | titul = Netradiční náboženství u nás | vydavatel = Dingir | místo = Praha | isbn = 80-9025-280-X}} [260] => [261] => === Související články === [262] => * [[Dějiny náboženství]] [263] => * [[Sekulární náboženství]] [264] => * [[Náboženský šok]] [265] => [266] => === Externí odkazy === [267] => * {{Commonscat|Religion}} [268] => * {{Wikislovník|heslo=náboženství}} [269] => * {{Wikicitáty|téma=Náboženství}} [270] => * {{Wikizprávy|kategorie=Náboženství}} [271] => * [https://web.archive.org/web/20070608055950/http://www.kna.cz/encyklopedie.php iEncyklopedie náboženství] [272] => * [https://web.archive.org/web/20071201215611/http://www.sekty.cz/texty/netradicni_nabozenstvi/ Zdeněk Vojtíšek: Netradiční náboženství u nás (1998, Dingir)] [273] => * {{Citace elektronické monografie [274] => | příjmení = HAVELKA [275] => | jméno = Ondřej [276] => | odkaz na autora = Ondřej Havelka (cestovatel) [277] => | titul = Náboženský šok. Religiózní otřesy způsobené střetem s odlišným náboženstvím. [278] => | url = https://info.dingir.cz/2019/11/nabozensky-sok-na-cestach-svetem-i/ [279] => | vydavatel = Dingir [280] => | místo = [281] => | datum vydání = 2019-11-9 [282] => | datum přístupu = 2019-12-18 [283] => | jazyk = česky [284] => }} [285] => [286] => {{Autoritní data}} [287] => {{Portály|Náboženství}} [288] => [289] => [[Kategorie:Náboženství| ]] [290] => [[Kategorie:Víra]] [291] => [[Kategorie:Společenské instituce]] [292] => [[Kategorie:Sociologie náboženství]] [] => )
good wiki

Náboženství

Různé náboženské symboly Argentině Anglikánské procesí ve Walsinghamu Karmelitánská jeptiška v náboženské koncentraci tibetského buddhismu v Bódhgaja Indie Náboženství, religie je moderní souhrnný pojem pro velmi rozmanité soustavy jednání, symbolů a představ, jimiž různá společenství a církve vyjadřují reálný, životní, osobní vztah k transcendentní (smyslové vnímání přesahující) zkušenosti či transcendentním představám. Každé náboženství má společné rituály nebo bohoslužby, určité představy o světě a místě člověka v něm.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Abrahámovská náboženství','ateismus','Indická náboženství','Judaismus','Indie','islám','křesťanství','řečtina','církev','Čína','Rudolf Otto','Pákistán'

Ateismus

Ateismus je filozofický a náboženský názor, který odmítá existenci bohů.

Čína

Církev

Indie

Islám

The Czech Wikipedia page on Islám provides a comprehensive overview of Islam as a world religion, its history, beliefs, practices, and its presence in the Czech Republic.

Judaismus

Judaismus je nejstarší abrahamovská náboženská tradice a kultura židovského lidu.

Křesťanství

Pákistán

Řečtina

Řečtina je jazyk, který patří mezi indoevropské jazyky a je oficiálním jazykem Řecka a Kypru.