Array ( [0] => 15569508 [id] => 15569508 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Prizren [uri] => Prizren [3] => Prizren Collage.jpg [img] => Prizren Collage.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Prizren [2] => | originální jméno = Призрен [3] => | zeměpisná šířka = 42.213 [4] => | zeměpisná délka = 20.739 [5] => | rozloha = 640 [6] => | loc-map = {{LocMap |Kosovo |label=Prizren |position=top |width=250 |lat=42.21 |long=20.74 |float=center |caption=}} [7] => | počet obyvatel = 178112 [8] => | obyvatelé aktuální k = 2011 [9] => | etnické složení = [[Albánci]] (78 %), [[Bosňáci]] (12,5 %), [[Turci]] (5,1 %), [[Romové]] (3 %), [[Srbové]] (0,1 %) [10] => | nadmořská výška = 450 [11] => | stát = Kosovská republika [12] => | psč = 20000-20080 [13] => | telefonní předvolba = (+381) 029 [14] => | starosta = Ramadan Muja [15] => | web = http://kk.rks-gov.net/prizren/ [16] => | mapa = [17] => }} [18] => '''Prizren''' (v [[srbština|srbské]] [[cyrilice|cyrilici]] ''Призрен'', albánsky ''Prizreni''{{Chybí zdroj}}) je město v jižní části [[Kosovo|Kosova]], v podhůří [[Šar planina|pohoří Šar]].{{Citace periodika [19] => | titul = 5 reasons to visit Prizren, Kosovo’s undiscovered gem [20] => | periodikum = Wanderlust Travel Magazine [21] => | jazyk = en [22] => | url = https://www.wanderlust.co.uk/content/5-reasons-to-visit-prizren-kosovo [23] => | datum přístupu = 2022-08-17 [24] => }} V celé [[Prizren (opština)|opštině Prizren]] žilo v roce 2002 asi 221 tisíc obyvatel, z toho ve městě Prizren žilo 178 112 obyvatel. Městem protéká řeka [[Prizrenska Bistrica]] ([[albánština|albánsky]] ''Lumbardi''). Má zachovalé historické centrum ([[Shadervan]]) s památkami z dob [[Osmanská říše|Osmanské říše]]. [25] => [26] => == Geografie == [27] => Prizren se nachází 99 km severozápadně od [[Skopje]], 85 kilometrů jižně od [[Priština|Prištiny]] a 175 km severovýchodně od [[Tirana|Tirany]]. [28] => [29] => Město se nachází v jižní části regionu Metochie/Dukagjin, v [[Prizrenská kotlina|Prizrenské kotlině]], která společně s [[Ljubidžanské pole|Ljubidžanským polem]] vytváří specifický region v oblasti [[Šar Planina|Šar Planiny]]. Samotné město se nachází v [[nadmořská výška|nadmořské výšce]] mezi 412 až 500 m a obklopují jej vrcholy [[Cvilen]], [[Ošljak (pohoří)|Ošljak]], [[Paštrik]] a [[Koritnik]]. Hory se rozkládají jihovýchodním směrem, severozápadním se otevírá rovinatá krajina; jako většina měst na území Kosova i Prizren vznikl na rozhraní hor a nížin, na místě, kde řeka [[Prizrenska Bistrica]] vytéká z hlubokých horských údolí. [30] => [31] => Město se nachází v seismicky aktivní oblasti, kde bylo jen v letech [[1900]] až [[1936]] zaznamenáno 125 [[zemětřesení]]. [32] => [33] => == Název == [34] => [35] => Název je [[Slované|slovanského]] původu. Poprvé se objevil v [[staroslověnština|staroslověnštině]] jako ''Призрѣнь'', který znamenal pevnost viděnou z dálky (ne nepodobný původ názvu měla např. česká ves [[Přízřenice]]).{{Citace periodika [36] => | titul = Znate li čemu carski Prizren duguje svoj naziv i da ima imenjaka u Češkoj? Kratka priča iz istorije srpskog Kosova [37] => | periodikum = Telegraf.rs [38] => | jazyk = sr [39] => | url = https://www.telegraf.rs/zanimljivosti/zabavnik/2987238-znate-li-cemu-carski-prizren-duguje-svoj-naziv-i-da-ima-imenjaka-u-ceskoj-kratka-prica-iz-istorije-srpskog-kosova [40] => | datum přístupu = 2022-10-27 [41] => }} Latinský název ''Prisadriana'' byl poprvé zmíněn v roce [[1019]].{{Citace monografie [42] => | příjmení = Stamenković [43] => | jméno = Srboljub [44] => | odkaz na autora = [45] => | titul = Geografska enciklopedija naselja Srbije 3 (M-R) [46] => | vydavatel = Stručna knjiga [47] => | místo = Beograd [48] => | rok = 2000 [49] => | počet stran = [50] => | isbn = 86-82657-15-5 [51] => | kapitola = Prizren [52] => | strany = 345 [53] => | jazyk = srbština [54] => }} Do [[albánština|albánského]] jazyka byl převzat ze slovanské (resp. srbské) podoby. [55] => [56] => == Klima == [57] => Prizren má mírné kontinentální klima ovlivněné [[Středomoří|středomořským]] počasím. Ve vyšších nadmořských výškách (okraj města) se projevuje horské klima [[Šar Planina|Šar Planiny]], údolím řeky [[Drim]] z nedaleké [[Albánie]] vstupuje teplý vzduch z jaderského pobřeží. Díky tomu jsou zimy mírnější, rozsah teplot v zimě se pohybuje v [[leden|lednu]] od +0,5 °C do −0,5 °C. V nejteplejším měsíci [[červenec|červenci]] se teplota pohybuje průměrně mezi 21,5 °C a 22,8 °C. Množství slunečných hodin v Prizrenu se pohybuje okolo 2150 hodin ročně. [58] => [59] => V měsících [[listopad]]u a [[prosinec|prosinci]] ovlivňují stále relativně teplé masy odpařené vody ze Středozemního moře v kombinaci s jadranskými cyklónami srážková maxima. V lednu a únoru je naopak méně srážek a více slunečního svitu. Léta nejsou úplně suchá; časté jsou letní bouřky. V létě bývají běžné v okolí města požáry. [60] => [61] => == Historie == [62] => Kontinuální osídlení na místě města Prizren existuje již od dob [[Římská říše|Římské říše]] jako zastávka na obchodní trase, spojující města [[Lezhë]] a [[Niš]]. Ve [[2. století]] vznikla osada s názvem [[Theranda]]. Roku [[1079]] je pak poprvé připomínána pod současným názvem. Dodnes je dominantou města pevnost [[Kaljaja (Prizren)|Kaljaja]], nacházející se na skalním ostrohu nad řekou. Nacházelo se zde sídlo episkopátu.{{Citace elektronického periodika [63] => | příjmení = Čabraja [64] => | jméno = Aleksandra [65] => | titul = Prizren: Burna istorija grada [66] => | periodikum = Danas [67] => | url = https://www.danas.rs/zivot/prizren-burna-istorija-grada/ [68] => | jazyk = sr [69] => | datum přístupu = 2021-10-25 [70] => }} Během [[11. století]] zde došlo k vzpouře proti tehdejšímu [[Byzantská říše|byzantskému]] císaři, [[Michael VII. Dukas|Michaelovi VII. Dukasovi]]. Nejprve se začala rozvíjet část města severně od řeky Prizrenska Bistrica, která byla rovnější a kde bylo více místa. Teprve až v [[13. století|století třináctém]] začala vznikat postupně zástavba i na jižní straně, na svazích směrem k pevnosti{{Citace kvalifikační práce [71] => | příjmení = Katić [72] => | jméno = Tatjana [73] => | instituce = Istorijski institut Beograd [74] => | odkaz na instituci = [75] => | titul = Osmanizovanje srednjovekovnog grada: Urbani i demografski razvoj Prizrena od polovine XV do kraja XVI veka. [76] => | url = https://www.academia.edu/38289912/Osmanizovanje_srednjevekovnog_grada_Urbani_i_demografski_razvoj_Prizrena_od_polovine_XV_do_kraja_XVI_veka_Ottomanisation_of_a_Medieval_Town_Urban_and_demographic_development_of_Prizren_from_the_second_half_of_the_15th_until_the_end_of_the_16th_century_in_Serbian_with_English_summary_ [77] => | typ práce = [78] => | vedoucí = [79] => | odkaz na vedoucího = [80] => | místo = [81] => | rok vydání = [82] => | počet stran = [83] => | strany = 104 [84] => | datum přístupu = [85] => | poznámka = [86] => | jazyk = srbština [87] => }} (dnes se zde nachází historický [[Shadervan]]). Předpokládá se, že bazilika existovala v Prizrenu již v 9. století. [88] => [89] => Ve [[14. století]] byl hlavním městem středověkého srbského státu.{{Citace monografie [90] => | příjmení = Ukjaj [91] => | jméno = Nikola [92] => | odkaz na autora = [93] => | titul = Kosovo – turistički vodič [94] => | vydavatel = Turistički savez Kosova [95] => | místo = Priština [96] => | rok = 1973 [97] => | počet stran = [98] => | isbn = [99] => | kapitola = Prizren [100] => | strany = 66 [101] => | jazyk = srbština [102] => }} Tehdy město prosperovalo; existovaly nejméně tři mosty přes řeku, kanály v okolí regulovaly stav vody. Hospodářská síla města stála především na velkém počtu místních řemeslníků a trhovců.{{Citace kvalifikační práce [103] => | příjmení = Katić [104] => | jméno = Tatjana [105] => | instituce = Istorijski institut Beograd [106] => | odkaz na instituci = [107] => | titul = Osmanizovanje srednjovekovnog grada: Urbani i demografski razvoj Prizrena od polovine XV do kraja XVI veka. [108] => | url = https://www.academia.edu/38289912/Osmanizovanje_srednjevekovnog_grada_Urbani_i_demografski_razvoj_Prizrena_od_polovine_XV_do_kraja_XVI_veka_Ottomanisation_of_a_Medieval_Town_Urban_and_demographic_development_of_Prizren_from_the_second_half_of_the_15th_until_the_end_of_the_16th_century_in_Serbian_with_English_summary_ [109] => | typ práce = [110] => | vedoucí = [111] => | odkaz na vedoucího = [112] => | místo = [113] => | rok vydání = [114] => | počet stran = [115] => | strany = 105 [116] => | datum přístupu = [117] => | poznámka = [118] => | jazyk = srbština [119] => }} Po smrti cara Dušana odsud vládl král Vukašin, následně král Marko a poté dynastie Balšićů. Na začátku [[15. století]] začal ekonomický i mocenský úpadek města. V roce [[1433]] bylo zmíněno jako opuštěné. [120] => [121] => [[Soubor:VUES IV41070-1-.jpg|vlevo|náhled|Prizren v roce [[1863]]]] [122] => Pod tureckou správu se Prizren dostal nejprve v letech [[1439]] až [[1443]]{{Citace kvalifikační práce [123] => | příjmení = Katić [124] => | jméno = Tatjana [125] => | instituce = Istorijski institut Beograd [126] => | odkaz na instituci = [127] => | titul = Osmanizovanje srednjovekovnog grada: Urbani i demografski razvoj Prizrena od polovine XV do kraja XVI veka. [128] => | url = https://www.academia.edu/38289912/Osmanizovanje_srednjevekovnog_grada_Urbani_i_demografski_razvoj_Prizrena_od_polovine_XV_do_kraja_XVI_veka_Ottomanisation_of_a_Medieval_Town_Urban_and_demographic_development_of_Prizren_from_the_second_half_of_the_15th_until_the_end_of_the_16th_century_in_Serbian_with_English_summary_ [129] => | typ práce = [130] => | vedoucí = [131] => | odkaz na vedoucího = [132] => | místo = [133] => | rok vydání = [134] => | počet stran = [135] => | strany = 101 [136] => | datum přístupu = [137] => | poznámka = [138] => | jazyk = srbština [139] => }} a potom v letech [[1455]]{{Citace monografie [140] => | příjmení = Ukjaj [141] => | jméno = Nikola [142] => | odkaz na autora = [143] => | titul = Kosovo – turistički vodič [144] => | vydavatel = Turistički savez Kosova [145] => | místo = Priština [146] => | rok = 1973 [147] => | počet stran = [148] => | isbn = [149] => | kapitola = Prizren [150] => | strany = 67 [151] => | jazyk = srbština [152] => }}–[[1459]]. Turci nechali vyplenit některé kostely a jiné přestavěli na mešity (např. chrám Bohorodičky Ljevišské ve středu města){{Citace monografie [153] => | příjmení = Vickers [154] => | jméno = Miranda [155] => | odkaz na autora = [156] => | titul = Between Serb and Albanian: A History of Kosovo [157] => | url = https://archive.org/details/betweenserbalban00vick [158] => | vydavatel = Columbia University Press New York [159] => | místo = London [160] => | rok = 1998 [161] => | počet stran = [162] => | isbn = 0-231-11383-8 [163] => | kapitola = [164] => | strany = 16 [165] => | jazyk = angličtina [166] => }}. Postavena zde byla tekija (tekke), a to při silnici směrem do [[Đakovica|Đakovici]]. Sloužilo mimo náboženských účelů také jako škola ale i jako kuchyně pro chudé a hladové.{{Citace kvalifikační práce [167] => | příjmení = Katić [168] => | jméno = Tatjana [169] => | instituce = Istorijski institut Beograd [170] => | odkaz na instituci = [171] => | titul = Osmanizovanje srednjovekovnog grada: Urbani i demografski razvoj Prizrena od polovine XV do kraja XVI veka. [172] => | url = https://www.academia.edu/38289912/Osmanizovanje_srednjevekovnog_grada_Urbani_i_demografski_razvoj_Prizrena_od_polovine_XV_do_kraja_XVI_veka_Ottomanisation_of_a_Medieval_Town_Urban_and_demographic_development_of_Prizren_from_the_second_half_of_the_15th_until_the_end_of_the_16th_century_in_Serbian_with_English_summary_ [173] => | typ práce = [174] => | vedoucí = [175] => | odkaz na vedoucího = [176] => | místo = [177] => | rok vydání = [178] => | počet stran = [179] => | strany = 106 [180] => | datum přístupu = [181] => | poznámka = [182] => | jazyk = srbština [183] => }} Podle tureckých údajů z roku [[1590]] bylo obyvatelstvo Prizrenu v této době smíšené; 320 domů bylo obývano muslimskými rodinami a 250 křesťanskými.{{Citace kvalifikační práce [184] => | příjmení = Dimitrijević [185] => | jméno = Dajana [186] => | instituce = Sveučilište u Zagrebu, Prirodoslovno-matematički fakultet [187] => | odkaz na instituci = Univerzita v Záhřebu [188] => | titul = Historijsko-geografski razvoj Kosova [189] => | url = https://repozitorij.pmf.unizg.hr/islandora/object/pmf%3A9297/datastream/PDF/view [190] => | místo = Záhřeb [191] => | rok vydání = 2020 [192] => | počet stran = 39 [193] => | strany = 22 [194] => | datum přístupu = 2022-12-11 [195] => | jazyk = chorvatština [196] => }} [197] => [198] => V [[17. století]] již bylo město většinově [[islám|muslimské]]. Zhruba tři tisíce rodin se hlásily k islámu, jen několik desítek ke [[Římskokatolická církev|katolictví]] nebo pravoslaví.{{Citace monografie [199] => | příjmení = Vickers [200] => | jméno = Miranda [201] => | odkaz na autora = [202] => | titul = Between Serb and Albanian: A History of Kosovo [203] => | url = https://archive.org/details/betweenserbalban00vick [204] => | vydavatel = Columbia University Press New York [205] => | místo = London [206] => | rok = 1998 [207] => | počet stran = [208] => | isbn = 0-231-11383-8 [209] => | kapitola = [210] => | strany = 23 [211] => | jazyk = angličtina [212] => }} I tak byl Prizren nicméně ve své době jedním z center katolické víry v Kosovu. Křesťanské obyvatelstvo zde bylo (ale i v okolních obcích) vystavováno souvislému tlaku na příklon k islámu.{{Citace monografie [213] => | příjmení = Vickers [214] => | jméno = Miranda [215] => | odkaz na autora = [216] => | titul = Between Serb and Albanian: A History of Kosovo [217] => | url = https://archive.org/details/betweenserbalban00vick [218] => | vydavatel = Columbia University Press New York [219] => | místo = London [220] => | rok = 1998 [221] => | počet stran = [222] => | isbn = 0-231-11383-8 [223] => | kapitola = [224] => | strany = 24 [225] => | jazyk = angličtina [226] => }} [227] => [228] => V dobách existence [[Osmanská říše|Osmanské říše]] bylo město sídlem Prizrenského [[vilájet]]u, jedné z tureckých správních jednotek. Díky tomu se mohlo stát regionálním centrem a střediskem obchodníků a řemeslníků. Razily se zde mince a vznikaly cechy ([[esnaf]]y). Tradičně se zde rozvíjelo [[zlatnictví]], místní zlatnictví žili v celé jedné čtvrti, která je dnes známá pod [[albánština|albánským]] názvem Çarshia e Kujunxhillëkut. [229] => [230] => Bohatí Turci zde měli velkolepá sídla a harémy.{{Citace monografie [231] => | příjmení = Vickers [232] => | jméno = Miranda [233] => | odkaz na autora = [234] => | titul = Between Serb and Albanian: A History of Kosovo [235] => | url = https://archive.org/details/betweenserbalban00vick [236] => | vydavatel = Columbia University Press New York [237] => | místo = London [238] => | rok = 1998 [239] => | počet stran = [240] => | isbn = 0-231-11383-8 [241] => | kapitola = [242] => | strany = 34 [243] => | jazyk = angličtina [244] => }} Bylo to také centrum kultury; malířství a básnictví. Pocházel odtud básník [[Suzi Čelebija]]. [245] => [246] => V první polovině [[19. století]] zde osmanská správa sesadila [[Mahmúd Paša Rotulović|Mahmúda Pašu Rotuloviće]], který vystuoval jako správce místní administrativní jednotky velmi nezávisle na centrální vládě. Následně bylo město administrativně dáno pod správní jednotku se sídlem v Monastiru ([[Bitola|Bitole]]) aby se takové excesy neopakovaly.{{Citace monografie [247] => | příjmení = Vickers [248] => | jméno = Miranda [249] => | odkaz na autora = [250] => | titul = Between Serb and Albanian: A History of Kosovo [251] => | url = https://archive.org/details/betweenserbalban00vick [252] => | vydavatel = Columbia University Press New York [253] => | místo = London [254] => | rok = 1998 [255] => | počet stran = [256] => | isbn = 0-231-11383-8 [257] => | kapitola = [258] => | strany = 32 [259] => | jazyk = angličtina [260] => }} Tyto kroky učinila osmanská vláda v Kosovu poté, co zkrotila úspěšně neposlušné místní vládce také v Bosně. [261] => [262] => V závěru [[19. století]] se jednalo o jedno z největších měst v regionu se silným albánským prvkem. Obyvatelstvo však bylo národnostně velmi heterogenní po celou dobu turecké nadvlády a ještě i později.{{Citace monografie [263] => | příjmení = Vickers [264] => | jméno = Miranda [265] => | odkaz na autora = [266] => | titul = Between Serb and Albanian: A History of Kosovo [267] => | url = https://archive.org/details/betweenserbalban00vick [268] => | vydavatel = Columbia University Press New York [269] => | místo = London [270] => | rok = 1998 [271] => | počet stran = [272] => | isbn = 0-231-11383-8 [273] => | kapitola = [274] => | strany = 22 [275] => | jazyk = angličtina [276] => }} Na rozdíl od řady jiných měst na území dnešního Kosova zde byla početná turecká komunita a turecký jazyk byl v každodenním životě města přítomný nejen z hlediska státní správy. [277] => [278] => Roku [[1878]] zde byla zformována tzv. [[Prizrenská liga]], [[Albánci|albánská]] národní organizace usilující o sjednocení všech Albánců do jednoho státu. O získání města však měly zájem i další země. O několik let dříve zde nechalo Srbsko otevřít bohoslovecký seminář,{{Citace monografie [279] => | příjmení = Vickers [280] => | jméno = Miranda [281] => | odkaz na autora = [282] => | titul = Between Serb and Albanian: A History of Kosovo [283] => | url = https://archive.org/details/betweenserbalban00vick [284] => | vydavatel = Columbia University Press New York [285] => | místo = London [286] => | rok = 1998 [287] => | počet stran = [288] => | isbn = 0-231-11383-8 [289] => | kapitola = [290] => | strany = 36 [291] => | jazyk = angličtina [292] => }} který se stal jedním z center pro místní srbskou komunitu. Byli sem z různých srbských měst vysíláni učitelé a další odborníci. Kromě kulturního významu měl seminář také pomáhat šířit patriotické myšlenky mezi místními Srby a pomáhat zastavit případnou konverzi k islámu. V pravoslavném (ortodoxním) kléru bylo značné zastoupení [[Řekové|Řeků]]. Po teritoriálních ústupcích osmanské vlády vůči sousedním státům (např. [[Černá Hora|Černé Hoře]]) zde došlo k povstání Ligy proti turecké správě a převzetí vlády. Zhruba po měsíci bylo povstání potlačeno a liga z Prizrenu vypuzena.{{Citace monografie [293] => | příjmení = Vickers [294] => | jméno = Miranda [295] => | odkaz na autora = [296] => | titul = Between Serb and Albanian: A History of Kosovo [297] => | url = https://archive.org/details/betweenserbalban00vick [298] => | vydavatel = Columbia University Press New York [299] => | místo = London [300] => | rok = 1998 [301] => | počet stran = [302] => | isbn = 0-231-11383-8 [303] => | kapitola = [304] => | strany = 43 [305] => | jazyk = angličtina [306] => }} Následovalo období hluboké nespokojenosti prizrenských Albánců proti Turkům. Propukaly nepokoje (např. v roce [[1884]] proti nové výši daní).{{Citace monografie [307] => | příjmení = Vickers [308] => | jméno = Miranda [309] => | odkaz na autora = [310] => | titul = Between Serb and Albanian: A History of Kosovo [311] => | url = https://archive.org/details/betweenserbalban00vick [312] => | vydavatel = Columbia University Press New York [313] => | místo = London [314] => | rok = 1998 [315] => | počet stran = [316] => | isbn = 0-231-11383-8 [317] => | kapitola = [318] => | strany = 49 [319] => | jazyk = angličtina [320] => }} Město představovalo po jistou dobu sud střelného prachu. I přesto se zvyšoval počet obyvatel, také i vlivem příchodu pastevců z oblasti dnešní Albánie, kteří hledali úrodnou půdu a jižní Kosovo se ukazovalo být mnohem vhodnější pro živobytí, než vysoké hory severní Albánie. V závěru [[19. století]] zde žilo okolo čtyřiceti až padesáti tisíc lidí.{{Citace monografie [321] => | příjmení = Vickers [322] => | jméno = Miranda [323] => | odkaz na autora = [324] => | titul = Between Serb and Albanian: A History of Kosovo [325] => | url = https://archive.org/details/betweenserbalban00vick [326] => | vydavatel = Columbia University Press New York [327] => | místo = London [328] => | rok = 1998 [329] => | počet stran = [330] => | isbn = 0-231-11383-8 [331] => | kapitola = [332] => | strany = 50 [333] => | jazyk = angličtina [334] => }} [335] => [336] => [[File:Grad Prizren.jpg|left|thumb|Pohled na město v roce [[1913]].]] [337] => V roce [[1912]] obsadily město oddíly [[Hasan Prishtina|Hasana Prishtiny]].{{Citace monografie [338] => | příjmení = Vickers [339] => | jméno = Miranda [340] => | odkaz na autora = [341] => | titul = Between Serb and Albanian: A History of Kosovo [342] => | url = https://archive.org/details/betweenserbalban00vick [343] => | vydavatel = Columbia University Press New York [344] => | místo = London [345] => | rok = 1998 [346] => | počet stran = [347] => | isbn = 0-231-11383-8 [348] => | kapitola = [349] => | strany = 73 [350] => | jazyk = angličtina [351] => }} Po skončení [[První balkánská válka|První balkánské války]] město připadlo srbskému království. [352] => [353] => Roku [[1915]] v Prizrenu zasedala naposledy vláda srbského království, nedlouho poté, co vláda a část vojska [[Stažení srbské armády na Korfu|odešly]] přes [[Albánie|Albánii]] na [[Korfu]] a později do exilu. Město bylo okupováno Bulharskem.{{Citace kvalifikační práce [354] => | příjmení = Dimitrijević [355] => | jméno = Dajana [356] => | instituce = Sveučilište u Zagrebu, Prirodoslovno-matematički fakultet [357] => | odkaz na instituci = Univerzita v Záhřebu [358] => | titul = Historijsko-geografski razvoj Kosova [359] => | url = https://repozitorij.pmf.unizg.hr/islandora/object/pmf%3A9297/datastream/PDF/view [360] => | místo = Záhřeb [361] => | rok vydání = 2020 [362] => | počet stran = 39 [363] => | strany = 24 [364] => | datum přístupu = 2022-12-11 [365] => | jazyk = chorvatština [366] => }} [367] => [368] => V roce [[1918]] se stal Prizren součástí Jugoslávie, což přivítalo především pravoslavné obyvatelstvo. Jugoslávská správa zde vytvořila sídlo okruhu a zřídila soud. Bylo vybudováno zanedbatelné množství průmyslu a zavedena železnice. Meziválečné období však znamenalo pro město období stagnace, neboť nová hranice s pro Jugoslávii nepřátelskou Albánií se nacházela jen několik kilometrů jižně od města. Staré obchodní cesty a kulturní vazby byly zpřetrhány.{{Citace monografie [369] => | příjmení = Vickers [370] => | jméno = Miranda [371] => | odkaz na autora = [372] => | titul = Between Serb and Albanian: A History of Kosovo [373] => | url = https://archive.org/details/betweenserbalban00vick [374] => | vydavatel = Columbia University Press New York [375] => | místo = London [376] => | rok = 1998 [377] => | počet stran = [378] => | isbn = 0-231-11383-8 [379] => | kapitola = [380] => | strany = 104 [381] => | jazyk = angličtina [382] => }} Pro Jugoslávii navíc Prizren představoval velmi vzdálené město, navíc ještě s nepříliš pro režim přátelským obyvatelstvem. Proto zde byla prováděna velmi intenzivní [[Kolonizace Kosova (Království Jugoslávie)|kolonizace]], kdy spolu s několika dalšími městy bylo právě v Prizrenu usídleno co nejvíce srbských rodin z méně rozvinutých regionů tehdejší Jugoslávie (Lika, Bosna a Hercegovina apod.). a dány jim byly polnosti, které stát zabavil původním vlastníkům (především muslimům).{{Citace sborníku [383] => | příjmení = Jovanović [384] => | jméno = Vladan [385] => | titul = Poljoprivreda južne Srbije u jugoslovenskim okvirima 1918–1929. [386] => | příjmení sestavitele = Isić [387] => | jméno sestavitele = Momčilo [388] => | sborník = Srbi i Jugoslavija [389] => | odkaz na sborník = [390] => | vydavatel = Institut za noviju istoriju Srbije [391] => | odkaz na vydavatele = [392] => | místo = Bělehrad [393] => | rok vydání = 2007 [394] => | isbn = 978-86-7005-055-6 [395] => | strany = 166 [396] => | jazyk = srbština [397] => }} [398] => [399] => V závěru [[Druhá světová válka|druhé světové války]] zde zasedal oblastní národní výbor, který rozhodl, že Kosovo bude připojeno k Srbsku, nicméně status území nebyl rozhodnut.{{Citace kvalifikační práce [400] => | příjmení = Dimitrijević [401] => | jméno = Dajana [402] => | instituce = Sveučilište u Zagrebu, Prirodoslovno-matematički fakultet [403] => | odkaz na instituci = Univerzita v Záhřebu [404] => | titul = Historijsko-geografski razvoj Kosova [405] => | url = https://repozitorij.pmf.unizg.hr/islandora/object/pmf%3A9297/datastream/PDF/view [406] => | místo = Záhřeb [407] => | rok vydání = 2020 [408] => | počet stran = 39 [409] => | strany = 27 [410] => | datum přístupu = 2022-12-11 [411] => | jazyk = chorvatština [412] => }} Také bylo rozhodnuto, že se stane [[SAP Kosovo|kosovským]] regionálním hlavním městem, avšak to trvalo pouze krátce – nakonec se správním centrem oblasti stala [[Priština]], která se nacházela blíže geografického středu oblasti. V 50. letech zde došlo k emigraci [[Turci v Kosovu|tureckého]] obyvatelstva a homogenizaci z národnostního hlediska. V roce [[1956]] se ve městě konal tzv. [[prizrenský proces]], ve kterém komunistická moc ve vykonstruovaném procesu odsoudila údajné kolaboranty s [[Enver Hodža|Hodžovou]] [[Albánie|Albánií]]. V poválečném období vznikaly v Prizrenu a okolí továrny, jejichž vznik umožnil rozsáhlý program industrializace Kosova. Počet obyvatel města rapidně vzrostl, neboť se do Prizrenu začali sestěhovávat obyvatelé ze sousedních vesnic. Od roku 1963 měl Prizren i napojení na [[Železniční trať Klina–Prizren|železniční síť]]. V první polovině 70. let měl Prizren cca 44 000 obyvatel.{{Citace monografie [413] => | příjmení = Ukjaj [414] => | jméno = Nikola [415] => | odkaz na autora = [416] => | titul = Kosovo – turistički vodič [417] => | vydavatel = Turistički savez Kosova [418] => | místo = Priština [419] => | rok = 1973 [420] => | počet stran = [421] => | isbn = [422] => | kapitola = Prizren [423] => | strany = 64 [424] => | jazyk = srbština [425] => }} Za dob existence socialistické Jugoslávie nebyl Prizren nikterak vážněji ovlivněn masovou bytovou výstavbou v podobě [[panelák|panelových]] sídlišť. Udržela se zde tak souvislá zástavba nižších domů. Jen na břehu řeky Bistrice vzniklo několik menších bloků. [426] => [427] => V roce 1979 poničila město veliká povodeň, při které řeka [[Prizrenska Bistrica]] strhla většinu mostů.{{Citace monografie [428] => | příjmení = Stamenković [429] => | jméno = Srboljub [430] => | odkaz na autora = [431] => | titul = Geografska enciklopedija naselja Srbije 3 (M-R) [432] => | vydavatel = Stručna knjiga [433] => | místo = Beograd [434] => | rok = 2000 [435] => | počet stran = [436] => | isbn = 86-82657-15-5 [437] => | kapitola = Prizren [438] => | strany = 344 [439] => | jazyk = srbština [440] => }} [441] => [442] => Během války na konci 90. let došlo ke změně etnické struktury obyvatelstva v neprospěch [[Kosovští Srbové|srbské menšiny]]. Od roku [[1999]] bylo město pod mezinárodní správou a od roku [[2008]] je součástí [[Kosovo|republiky Kosovo]], uznané však pouze některými zeměmi z mezinárodního společenství. Od roku 2011 má Prizren dálniční spojení s [[Albánie|Albánií]]. [443] => [444] => V roce 2020 byla v Prizrenu při výročí dne nezávislosti Albánie ([[28. listopad]]u) odhalena socha [[Albánci|albánského]] národního hrdiny [[Skanderbeg]]a.[https://www.b92.net/info/vesti/index.php?yyyy=2020&mm=11&dd=28&nav_category=640&nav_id=1772211 Článek na stránkách zpravodajského portálu b92.net {{Sr}}] Autorem sochy je [[Nue Oroshi]].[https://albaniandailynews.com/news/statues-that-infuriated-albanians Článek na stránkách albaniandailynews.com {{En}} [445] => [446] => == Kulturní památky a turistika == [447] => Prizren patří k nejnavštěvovanějším destinacím v Kosovu. V prvních 7 měsících roku 2019 jej navštívilo půl milionu zahraničních návštěvníků.[https://www.slobodnaevropa.org/a/na-kosovu-propala-turisti%C4%8Dka-sezona-/30768119.html Článek na portálu Slobodna Evropa {{Sh}}] [448] => [449] => V Prizrenu i jeho okolí se nachází nemalé množství kulturních památek. Mnohé z nich odkazují na náboženskou přítomnost [[pravoslaví]] i [[islám]]u. Dominantou je pevnost [[Kaljaja (Prizren)|kalaja]] (název pochází z [[turečtina|tureckého]] ''kale'', označujícího pevnost). Areál byl obnoven, je veřejnosti přístupný a nachází se zde také muzeum. [450] => [451] => Nedaleko od ní se rozkládá [[Srbové|srbský]] pravoslavný klášter sv. Spasitele, v centru města potom klášter Bohorodičky Ljevišské, v místní části Shadervan potom pravoslavný kostel sv. Jiří ({{vjazyce2|sr|Саборна црква светог Ђорђа}}). Ten je jednou ze čtyř památek [[UNESCO]] na seznamu tzv. [[Středověké památky v Kosovu|středověkých památek v Kosovu]]. V centru města stojí ještě pravoslavný [[Kostel svatého Mikuláše (Prizren)|kostel svatého Mikuláše]] z roku [[1332]]. [452] => [453] => Mezi historické budovy [[islám]]u potom patří [[Sinan-pašova mešita (Prizren)|Sinan-pašova mešita]], nebo [[Kukli-begova mešita (Prizren)|kukli-begova mešita]]. Dochovaný je rovněž [[Gazi Mehmed Pašův hamam (Prizren)|Gazi Mehmed Pašův hamam]] v centru města, který je původem z [[17. století]]. Přes řeku [[Prizrenska Bistrica]] je také veden historický kamenný most ({{vjazyce2|sq|Ura e gurit}}, dříve Dušanův most) a v blízkosti města se nachází v horách pozůstatek hradu [[Prizrenac]], který vznikl ještě v dobách před příchodem [[Osmanská říše|Osmanské říše]] na Balkán. [454] => [455] => Historické centrum města, kde se nemalá část těchto památek nachází, je známé pod názvem [[Shadervan]] ({{Vjazyce2|sr|Šadrvan}}). Jeho obnova byla zahájena ještě za dob existence socialistické Jugoslávie,{{Citace monografie [456] => | příjmení = Dolničar [457] => | jméno = Ivan [458] => | odkaz na autora = [459] => | titul = Jugoslavija 1941 – 1981 [460] => | vydavatel = eksport pres [461] => | místo = Bělehrad [462] => | rok = 1981 [463] => | počet = [464] => | isbn = [465] => | kapitola = [466] => | strany = 323 [467] => | jazyk = srbochorvatština [468] => }} a pokračuje i po [[válka v Kosovu|válce v Kosovu]]. Na Shadervan navazují úzké uličky s domy z tureckých časů, které se vypínají na svazích směrem k pevnosti Kaljala. [469] => [470] => V centru Prizrenu se také nachází muzeum, které se zabývá vznikem a vývojem tzv. [[Prizrenská liga|Prizrenské ligy]]. [471] => [472] => Mezi kulturní akce, které se pravidelně pořádají v Prizrenu, patří také festival dokumentárních filmů [[Dokufest (Prizren)|Dokufest]].{{Citace periodika [473] => | titul = Against Bleak Global Backdrop, Kosovo’s Dokufest Ponders ‘How to Survive?’ [474] => | periodikum = Balkan Insight [475] => | jazyk = en [476] => | url = https://balkaninsight.com/2022/08/12/against-bleak-global-backdrop-kosovos-dokufest-ponders-how-to-survive/ [477] => | datum přístupu = 2022-08-17 [478] => }} V červenci se koná hudební festival [[Zambaku i Prizrenit]], který trvá 10 dní a zahrnuje zpěv písní v albánštině, turečtině, apod. Turecká komunita v Prizrenu pořádá každý rok v květnu tradiční festival [[Sanatla Uyanmak]], na kterém se prezentuje turecká kultura nejen z Prizrenu, ale také z [[Turecko|Turecka]]. Akci doprovází hudba, kulinářské speciality a lidové tance. [479] => [480] =>
[481] => [482] => File:League of Prizren building.jpg|Muzeum Prizrenské ligy [483] => File:Our Lady of Ljeviš, Prizren, 2010. View from clock tower.jpg [484] => File:Kisha e Shën Gjergjit, Prizren.JPG|Kostel sv. Jiří [485] => File:City of prizren.jpg|Kamenný most [486] => File:Prizren VisarHoxha.jpg|Pevnost Kaljaja [487] => File:37 Prizreni - Xhamia e Sinan Pashës - The Sinan Pasha Moscue.JPG|Sinan Pašova mešita u řeky [[Prizrenska Bistrica]]. [488] => [489] =>
[490] => [491] => == Školství == [492] => [[Soubor:Primary School Abdyl Frasheri Prizren.jpg|vpravo|náhled|Základní škola A. Frasheriho.]] [493] => [[Soubor:Prizren, dopravní špička.jpg|vpravo|náhled|Rušný provoz v centru města.]] [494] => V Prizrenu se nachází 48 základních škol, do kterých dochází okolo 30 tisíc dětí, a kde působí 1600 učitelů. Je zde 6 středních škol s cca 500 učiteli. Školky jsou na rozdíl od základních škol většinou soukromé. Veřejná vysoká škola v Prizrenu má přednášky v [[albánština|albánštině]], [[bosenština|bosenštině]] a [[turečtina|turečtině]]. [495] => [496] => == Ekonomika == [497] => Během dob existence [[Království Jugoslávie]] i [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|socialistické Jugoslávie]] byl Prizren městem na hranici s tehdy pro Jugoslávii [[Albánsko-jugoslávské vztahy|nepřátelskou]] [[Albánie|Albánií]]. Město se nacházelo stranou všech ekonomických hlavních vazeb i dopravních tahů, byť patřilo během existence [[Osmanská říše|Osmanské říše]] k hlavním centrům řemesel a obchodu na území současného [[Kosovo|Kosova]]. [498] => [499] => V 60. letech [[20. století]] sem byla zavedena železnice ([[Železniční trať Klina–Prizren]]). Po druhé světové válce zde působila řada podniků ([[Farmakos (Kosovo)|Farmakos]], výrobce léků; [[Famipa]], [[Filigran]], výrobce kovů; Progres, potravinářská společnost; Printeks, textilní společnost, Komuna: výrobce obuvi; Aromatik: výroba tabákových výrobků). Po rozpadu Jugoslávie došlo k hospodářskému útlumu, který byl zesílen ještě [[Válka v Kosovu|válkou v Kosovu]]. V současné době je město jedním z turisticky atraktivních měst Kosova, což se odráží na ekonomickém rozvoji města. [500] => [501] => == Doprava == [502] => [503] => Prizren je napojen na silniční síť [[Kosovo|Kosova]] a přes hraniční přechod ''Vrbnica'' i na sever nedaleké [[Albánie]]. Na jihozápad směřuje dálnice do města [[Kukës]] v Albánii, severně poté stejná dálnice pokračuje k městům [[Suva Reka]] a [[Priština]]. Lokální silniční komunikace zajišťují napojení Prizrenu i na města [[Štrpce]] (na východ), [[Mamuša]], [[Orahovac]] a [[Đakovica]] (na severozápad). [504] => [505] => Železniční spojení představovala [[Železniční trať Klina–Prizren|trať]] směrem k městu [[Klina]] do centrální části Kosova, po skončení [[Válka v Kosovu|války v Kosovu]] je nicméně mimo provoz v úseku do Prizrenu. Letiště se v samotném Prizrenu nenachází, nejbližší se nachází [[Letiště Priština|v Prištině]] a v [[Albánie|albánském]] [[Kukës]]u. [506] => [507] => == Bezpečnost == [508] => [509] => Na západním okraji Prizrenu se nachází základna turecké jednotky [[KFOR]], která nese název podle sultána Murata. [510] => [511] => == Ostatní instituce == [512] => [513] => V Prizrenu stojí honorární konzulát [[Maďarsko|Maďarska]] a [[Turecko|Turecka]].{{Citace periodika [514] => | titul = Mađarska otvara počasni konzulat u Prizrenu [515] => | periodikum = Radio Kontakt Plus [516] => | jazyk = sr [517] => | url = https://www.radiokontaktplus.org/vesti/madarska-otvara-pocasni-konzulat-u-prizrenu/36335 [518] => | datum přístupu = 2022-10-27 [519] => }} [520] => [521] => == Zdravotnictví == [522] => [523] => Na jihozápadním okraji Prizrenu stojí regionální nemocnice ({{vjazyce2|sq|Spitali rajonit}}). [524] => [525] => == Osobnosti == [526] => Z Prizrenu pocházejí následující známé osobnosti: [527] => [528] => * [[Ivica Dačić]], srbský premiér [529] => * [[Kolë Shiroka]], kosovskoalbánský politik [530] => * [[Bekim Fehmiu]], kosovskoalbánský herec [531] => * [[Đevdet Doda]], jugoslávský partyzán [532] => [533] => == Partnerská města == [534] => * {{Flagicon|Albánie}} [[Skadar]] [535] => * {{Flagicon|Turecko}} [[Istanbul]] [536] => * {{Flagicon|Albánie}} [[Tirana]] [537] => * {{Flagicon|Albánie}} [[Drač]] [538] => * {{Flagicon|Albánie}} [[Vlora]] [539] => * {{Flagicon|Albánie}} [[Sarandë]] [540] => * {{Flagicon|Chorvatsko}} [[Záhřeb]] [541] => * {{Flagicon|Chorvatsko}} [[Osijek]] [542] => * {{Flagicon|Bosna a Hercegovina}} [[Mostar]] [543] => * {{Flagicon|Německo}} [[Bingen am Rhein]] [544] => * {{Flagicon|Černá Hora}} [[Ulcinj]] [545] => * [[Mamuša]] [546] => [547] => == Reference == [548] => {{Překlad|sr|Prizren|21983043|en|Prizren|931964973}} [549] => [550] => [551] => == Externí odkazy == [552] => * {{Commonscat|Prizren}} [553] => * [https://web.archive.org/web/20120911010936/http://kk.rks-gov.net/prizren/Home.aspx Oficiální stránky opštiny Prizen (anglicky, srbsky, albánsky)] [554] => * [https://www.blagofund.org/Archives/Prizren/ Prizren- Blago Fund] [555] => [556] => {{Kosovo}} [557] => {{Srbsko}} [558] => {{Autoritní data}} [559] => [560] => {{Portály|Kosovo}} [561] => [562] => [[Kategorie:Prizren| ]] [563] => [[Kategorie:Města v Kosovu]] [564] => [[Kategorie:Prizrenský okruh]] [] => )
good wiki

Prizren

Prizren (v srbské cyrilici Призрен, albánsky Prizreni) je město v jižní části Kosova, v podhůří pohoří Šar. V celé opštině Prizren žilo v roce 2002 asi 221 tisíc obyvatel, z toho ve městě Prizren žilo 178 112 obyvatel.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Albánie','Prizrenska Bistrica','Osmanská říše','albánština','Kosovo','Železniční trať Klina-Prizren','islám','Priština','19. století','Shadervan','Albánci','turečtina'

Albánci

Albánci jsou etnická skupina žijící převážně v Albánii a Kosovo, ale také v dalších zemích Balkánského poloostrova a Evropy.

Albánie

Albánština

Albánština je jazyk, kterým mluví Albánci.

Islám

The Czech Wikipedia page on Islám provides a comprehensive overview of Islam as a world religion, its history, beliefs, practices, and its presence in the Czech Republic.

Kosovo

Priština

Turečtina