Array ( [0] => 15488385 [id] => 15488385 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Sáva [uri] => Sáva [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy}} [1] => {{Infobox - vodní tok [2] => | velikost obrázku = [3] => | řeka = Sáva
''Sava / Сава'' [4] => | obrázek = Belgrade1.JPG [5] => | popisek = Soutok Sávy (vlevo) a dunajského ramene v [[Bělehrad]]ě [6] => | alt = [7] => | délka = 940 [8] => | průtok = 1760 [9] => | plocha = 95 700 [10] => | světadíl = [[Evropa]] [11] => | zdrojnice = [[Sava Bohinjka]], [[Sava Dolinka]] ([[Julské Alpy]]) [12] => | zeměpisná šířka1 = 46.344115 [13] => | zeměpisná délka1 = 14.15526 [14] => | výška1 = [15] => | ústí = do [[Dunaj]]e [16] => | zeměpisná šířka2 = 44.831667 [17] => | zeměpisná délka2 = 20.449722 [18] => | výška2 = [19] => | protéká = {{vlajka a název|Slovinsko}}, {{vlajka a název|Chorvatsko}} ''([[Záhřebská župa]], [[Záhřeb]], [[Sisacko-moslavinská župa|Sisacko-moslavinská]], [[Brodsko-posávská župa|Brodsko-posávská]], [[Vukovarsko-sremská župa]])'', {{vlajka a název|Bosna a Hercegovina}} ''([[Unsko-sanský kanton]], [[Banja Luka (region)|Banja Luka]], [[Bijeljina (region)|Bijeljina]], [[Posavský kanton]], [[Doboj (region)|Doboj]])'', {{vlajka a název|Srbsko}} ''([[Vojvodina]] – [[Sremský okruh]], [[Centrální Srbsko]] – [[Mačvanský okruh]], [[Bělehradský okruh]])'' [20] => | povodí = [[Atlantský oceán]], [[Černé moře]], [[Dunaj]], [[Povodí Sávy]] ''([[Slovinsko]], [[Chorvatsko]], [[Bosna a Hercegovina]], [[Srbsko]], [[Černá Hora]], [[Albánie]] [21] => | hčp = [22] => | mapa = Savarivermap.png [23] => | popisek mapy = Mapa povodí řeky [24] => }} [25] => [[File:Refleksija.jpg|right|thumb|Sáva mezi městy Brčko a Bijeljina.]] [26] => [[File:Slovenia, The Sava Riverside (15384047593).jpg|right|thumb|Řeka Sáva ve Slovinsku.]] [27] => [[File:Most Martinska Ves 2015.jpg|right|thumb|Řeka Sáva v Martinské Vsi.]] [28] => [[File:Poplavna polja Lonjskog polja, s. Mužilovčica.jpg|right|thumb|Krávy pasoucí se na břehu řeky Sávy.]] [29] => [[File:Sava by Umka IMG 0798.jpg|right|thumb|Letecký pohled na řeku Sávu u [[Čukarica|Čukarici]].]] [30] => [[File:Sava a Kranj.JPG|right|thumb|Řeka Sáva nedaleko města Kranj ve Slovinsku.]] [31] => [[File:Sava River with Kalemegdan Fortress.jpg|right|thumb|Přístaviště na Sávě v Bělehradě.]] [32] => [[File:Rijeka Sava, Zagreb (cropped).jpg|right|thumb|Koryto řeky Sávy v Záhřebu.]] [33] => '''Sáva''' ({{Vjazyce|sl}}, {{Vjazyce|hr}} a {{Vjazyce2|bs|'''Sava'''}}, {{Vjazyce2|sr|'''Сава'''}}, [[Maďarština|maďarsky]] ''Száva'', [[Němčina|německy]] ''Save'' nebo ''Sau'', [[Latina|latinsky]] ''Savus'') je velká [[řeka]] na rozhraní [[Střední Evropa|střední Evropy]] a [[Balkán]]u. Protéká [[Slovinsko|Slovinskem]] (region [[Kraňsko]]), [[Chorvatsko|Chorvatskem]] ([[Slavonie]], [[Srem]]), [[Bosna a Hercegovina|Bosnou a Hercegovinou]] ([[Posavina]]) a [[Srbsko|Srbskem]] ([[Srem]], [[Mačva]]), přičemž po významnou část toku tvoří státní hranici mezi Chorvatskem a Bosnou a Hercegovinou. Je vůbec [[Vodnost|nejvodnějším]] přítokem veletoku [[Dunaj]]e, do kterého se vlévá zprava v [[Bělehrad]]ě. Je 940 [[kilometr|km]] dlouhá; představuje nejdelší řeku protékající územím Slovinska, Chorvatska a Bosny a Hercegoviny. Leží na ní tři [[Hlavní město|hlavní města]] ([[Lublaň]] jen svým okrajem). [34] => [35] => == Název == [36] => [37] => Předpokládá se, že název řeky je odvozen z protoindoevropského kořene *sewh 1 - (označující tlačit, tlačit (vpřed); brát kapalinu, vodu) a koncovky *eh, původní označení znamenalo ''ta, která zavodňuje zemi''. Staří Řekové ji označovali jako Σάος (''Saos''). Podle jiných teorií je naopak řeckého nebo keltského původu.{{Citace elektronického periodika [38] => | titul = Legenda o beogradskim rekama: Kako su Sava i Dunav dobili imena? [39] => | periodikum = euronews.rs [40] => | url = https://www.euronews.rs/magazin/zivot/94717/legenda-o-beogradskim-rekama-kako-su-sava-i-dunav-dobili-imena/vest [41] => | jazyk = sr [42] => | datum přístupu = 2024-04-18 [43] => }} [44] => [45] => == Průběh toku == [46] => [47] => === Slovinsko === [48] => [49] => Řeka Sáva má dvě [[zdrojnice]], které obě pramení v [[Julské Alpy|Julských Alpách]] na severozápadě [[Slovinsko|Slovinska]]. Dvě říčky [[Sava Bohinjka]] („Sáva z [[Občina Bohinj|Bohinje]]“) a [[Sava Dolinka]] („Sáva z doliny“) se slévají{{Citace elektronického periodika [50] => | titul = Rijeka Sava i njezine obale najomiljenija su izletišta i šetališta Zagrepčana [51] => | periodikum = zgportal.com [52] => | url = https://www.zgportal.com/zginfo/rijeka-sava-i-njezine-obale-najomiljenija-su-izletista-i-setalista-zagrepcana/ [53] => | jazyk = en [54] => | datum přístupu = 2024-04-18 [55] => }} poblíž města [[Radovljica]] a od tohoto místa se tok jmenuje pouze ''Sáva''. [56] => [57] => Řeka pokračuje hluboko zaříznutým korytem přes město Kranj směrem k [[Lublaň|Lublani]], kde se údolí rozšiřuje. Slovinskou metropoli Sáva obtéká ze severu, a východně v závěru kotliny se stéká s [[Lublaňka|Lublaňkou]] (zprava) a [[Kamnická Bistrica|Kamnickou Bystřicí]] (zleva). Dále směřuje na východ přes města [[Litija]], [[Zidani Most]] a [[Krško]], mezi nimiž formuje hluboké údolí, sloužící jako dopravní tepna, kudy vedou silnice a hlavní [[železnice]] z Lublaně do [[Záhřeb]]u a do [[Maribor]]u ([[dálnice]] jsou vedeny mimo toto údolí). [58] => [59] => Jihovýchodně od Krška se krajina otevírá a řeka získává charakter pomalého [[Nížina|nížinného]] toku. Podél se nacházejí mohutné sypané hráze, které brání řece ve vystoupení z břehů v případě povodní. V blízkosti města [[Brežice]] se nachází [[Vodní elektrárna Brežice|vodní elektrárna]], kde jezero řeky obklopují rovněž hráze. Poté níže přibírá sáva říčku Krka. U lokality [[Čatež]] se nacházejí rozsáhlé lázně. Nedaleko města [[Bregana]] vstupuje Sáva již jako nížinná řeka na území Chorvatska. [60] => [61] => === Chorvatsko === [62] => [63] => V Chorvatsku přibírá ještě před metropolí Záhřebu z levé strany řeku [[Krapina|Krapinu]]. V Záhřebu potom tvoří řeka Sáva přirozenou hranici mezi starým městem (na levém břehu) a novým sídlištěm ([[Nový Záhřeb|Novi Zagreb]]);{{Citace monografie [64] => | příjmení = Pavlović [65] => | jméno = Zoran [66] => | odkaz na autora = [67] => | titul = Modern World Nations: Croatia [68] => | vydavatel = Chelsea House Publishers [69] => | místo = [70] => | rok = 2003 [71] => | počet stran = 117 [72] => | isbn = 0-7910-7911-2 [73] => | kapitola = [74] => | strany = 77 [75] => | jazyk = angličtina [76] => }} její koryto je široké cca 90 m. Záhřeb je navíc chráněn před povodní [[Kanál Sáva–Odra|odlehčovacím korytem]], vedoucím jižně od chorvatské metropole.[http://hrcak.srce.hr/index.php?show=clanak&id_clanak_jezik=58806 Hrvatski geografski glasnik, Vol. 41.-42. No. 1., 1979.] Koryto řeky zde bylo oproti původní podobě přeloženo mírně na jih a upraveno do podoby, která má tvar podlouhlého obloku se sypanými hrázemi (tzv. [[Sávský násep (Záhřeb)|Sávský násep]], díky němuž se řeka rozšíří až na 300 m v případě velké vody. Podle řeky Sávy se jmenuje v chorvatské metropoli ulice [[Savska cesta (Záhřeb)|Sávská cesta]] a k ní přiléhající [[Sávský most (Záhřeb)|Sávský most]]. [77] => [78] => Dále od Záhřebu se v blízkosti řeky Sávy nacházejí rozsáhlé [[lužní les]]y. Mimo jiné se zde nacházejí početné pískovny, kdy se těží nánosy písku z původního koryta řeky Sávy. Tok zde není regulován, nicméně náspy dále od koryta vymezují jeho šíři tak, aby se řeka nemohla v případě povodní rozlévat volně do krajiny. Regulace koryta řeky nicméně bývá občas diskutována.{{Citace elektronického periodika [79] => | titul = Croatian plan to turn rivers into channels results in protests to EU [80] => | periodikum = panda.org [81] => | url = https://wwf.panda.org/wwf_news/?199267/Croatian-plan-to-turn-rivers-into-channels-results-in-protests-to-EU [82] => | jazyk = en [83] => | datum přístupu = 2024-04-18 [84] => }} [85] => [86] => Řeka volně meandruje až po město [[Sisak]]. Tam přibírá z pravé strany řeku [[Kupa (přítok Sávy)|Kupu]] a dále teče směrem na východ, kde představuje jižní hranici [[Středodunajská rovina|Středodunajské roviny]], geografickou hranici mezi [[Střední Evropa|Střední Evropou]] a [[Balkán]]em, a od [[Jasenovac|Jasenovce]] až po [[Bijeljina|Bijeljinu]] i státní hranici mezi [[Chorvatsko|Chorvatskem]] a [[Bosna a Hercegovina|Bosnou a Hercegovinou]]. Dělí několik měst ([[Gradiška]]/[[Hrvatska Gradiška]], [[Slavonski Brod]]/[[Brod (Bosna a Hercegovina)|Brod]]) apod. [87] => [88] => === Srbsko === [89] => [90] => Za městem [[Brčko (město)|Brčko]] vstupuje Sáva nejprve svým levým břehem a poté po ústí řeky [[Drina (řeka)|Driny]] zcela na [[Srbsko|srbské]] území. Tam tvoří přirozenou hranici mezi [[Vojvodina|Vojvodinou]] a [[Centrální Srbsko|Centrálním Srbskem]]. Protéká městy [[Sremska Mitrovica]], [[Šabac]], [[Obrenovac]], a nakonec vtéká do Bělehradu, kde odděluje centrum města od sídliště [[Nový Bělehrad|Nového Bělehradu]] ([[Savski blokovi]]). [91] => [92] => V Bělehradu ji překonává celá řada mostů ([[Most na Adi]], [[Nový železniční most (Bělehrad)|Nový železniční most]], [[Gazela (most)|Most Gazela]] a další. Na březích řeky se nacházejí stylové bělehradské restaurace ''splavovi''. Řeka zde dotváří panorama metropole a jejího projektu [[Beograd na vodi]], v rámci něhož bylo rozšířeno centrum Bělehradu v podobě kancelářských budov přímo na sávský břeh. [93] => [94] => Přímo pod starou [[Bělehradská pevnost|bělehradskou pevností]] se Sáva spojuje s ramenem [[Dunaj]]e obtékajícím [[Velký válečný ostrov]], a po dalším kilometru se její vody vlévají do hlavního dunajského toku. [95] => [96] => == Povodí == [97] => [98] => [[Povodí]] má rozlohu přibližně 95 700 [[kilometr čtvereční|km²]] a zasahuje také do [[Černá Hora|Černé Hory]] a nepatrně do [[Albánie]]. V oblasti [[Gorski Kotar|Gorského Kotaru]] se povodí Sávy na pouhých několik kilometrů přibližuje k [[Jaderské moře|Jaderskému moři]]. Celá jeho jihozápadní hranice je nezřetelná, neboť prochází [[Kras|zkrasovělými]] [[Dinárské hory|Dinárskými horami]] s množstvím [[Ponor (speleologie)|ponorů]] a [[Vyvěračka|vyvěraček]]. [99] => [100] => Ze všech přítoků Dunaje je povodí Sávy druhé největší hned po povodí [[Tisa|Tisy]]. [101] => [102] => {| class="wikitable" [103] => ! Stát !! Rozloha na území státu !! % území státu, které tvoří povodí Sávy !! Podíl na povodí Sávy [104] => |- [105] => | Slovinsko || 11 734,8 km2 || 52,8 % || 12,01 % [106] => |- [107] => | Chorvatsko || 25 373,5 km2 || 45,2 % || 25,97 % [108] => |- [109] => | Bosna a Hercegovina || 38 349,1 km2 || 75,8 % || 39,25 % [110] => |- [111] => | Srbsko || 15 147,0 km2 || 17,4 % || 15,50 % [112] => |- [113] => | Černá Hora || 6 929,8 km2 || 49,6 % || 7,09 % [114] => |- [115] => | Albánie || 179,0 km2 || 0,59 % || 0,18 % [116] => |} [117] => [118] => == Obyvatelstvo == [119] => [120] => Údolí řeky je velmi hustě osídleno a žije zde značná část obyvatelstva Slovinska, Chorvatska, Bosny a Hercegoviny a Srbska. Metropolitní oblasti všech tří hlavních měst, kudy řeka Sáva protéká, se nachází v jejím okolí. Bosenský břeh řeky představuje jednu z nejhustěji osídlených částí [[Republika srbská|Republiky srbské]]. Celkem žije v oblasti povodí Sávy přes 8 milionů lidí. [121] => [122] => Přehled jednotlivých větších měst na řece Sávě je následující: [123] => [124] => * {{Flagicon|Slovinsko}} [[Kranj]], [[Medvode]], [[Lublaň|'''Lublaň''']] (severní okraj), [[Litija]], [[Sevnica]], [[Krško]], [[Brežice]] [125] => * {{Flagicon|Chorvatsko}} [[Záhřeb|'''Záhřeb''']], [[Sisak]], [[Slavonski Brod]], [[Županja]] [126] => * {{Flagicon|Bosna a Hercegovina}} [[Gradiška]], [[Srbac]], [[Brod (Bosna a Hercegovina)|Brod]], [[Šamac]], [[Orašje]], [[Brčko (město)|Brčko]] [127] => * {{Flagicon|Srbsko}} [[Sremska Mitrovica]], [[Šabac]], [[Obrenovac]], [[Ostružnica]], [[Bělehrad|'''Bělehrad''']] [128] => [129] => == Přítoky == [130] => [131] => * pravé – [[Sora]], [[Lublaňka]], [[Mirna]], [[Krka (Slovinsko)|Krka]], [[Kupa (přítok Sávy)|Kupa]], [[Una]], [[Vrbas (řeka)|Vrbas]], [[Ukrina]], [[Bosna (řeka)|Bosna]], [[Tinja]], [[Lukavac (řeka)|Lukavac]], [[Drina]] (největší přítok), [[Kolubara]] [132] => * levé – [[Kokra]], [[Kamnická Bistrica]], [[Savinja]], [[Sotla]], [[Krapina (řeka)|Krapina]], [[Lonja]], [[Orljava]], [[Bosut]], [[Galovica]] [133] => [134] => Ve střední a dolní části je povodí Sávy nerovnoměrné a větší a delší přítoky má zprava. [135] => [136] => == Vodní režim == [137] => [138] => Průměrný [[Průtok vodního toku|průtok]] vody v [[ústí]] činí 1760 [[metr krychlový za sekundu|m³/s]] a maximální 5000 m³/s. Největší [[Průtok vodního toku|průtok]] má Sáva na přelomu [[zima|zimy]] a [[jaro|jara]]. Led se nevytváří každý rok. V roce [[2019]] byl průměrný průtok v Záhřebu 314 m3/s, ve Sremské Mitrovici 1320 m3/s a v Bělehradě 1380 m3/s. [139] => [140] => Průměrné hodnoty v období let [[1926]] až [[1984]] ve [[Sremska Mitrovica|Sremské Mitrovici]] byly v průběhu roku následující: [141] => [142] =>
[143] => Colors= [144] => id:lightgrey value:gray(0.8) [145] => id:darkgrey value:gray(0.3) [146] => id:sfondo value:rgb(1,1,1) [147] => id:barra value:rgb(0.6,0.8,0.9) [148] => [149] => ImageSize = width:600 height:280 [150] => PlotArea = left:42 bottom:40 top:20 right:20 [151] => DateFormat = x.y [152] => Period = from:0 till:2500 [153] => TimeAxis = orientation:vertical [154] => AlignBars = justify [155] => ScaleMajor = gridcolor:lightgrey increment:500 start:0 [156] => ScaleMinor = gridcolor:lightgrey increment:250 start:0 [157] => BackgroundColors = canvas:sfondo [158] => [159] => BarData= [160] => bar:Jan text:leden [161] => bar:Fév text:únor [162] => bar:Mar text:březen [163] => bar:Avr text:duben [164] => bar:Mai text:květen [165] => bar:Jun text:červen [166] => bar:Jul text:červenec [167] => bar:Aoû text:srpen [168] => bar:Sep text:září [169] => bar:Oct text:říjen [170] => bar:Nov text:listopad [171] => bar:Déc text:prosinec [172] => [173] => PlotData= [174] => color:barra width:30 align:left [175] => [176] => bar:Jan from:0 till: 1828.8 [177] => bar:Fév from:0 till: 1890.8 [178] => bar:Mar from:0 till: 2279.5 [179] => bar:Avr from:0 till: 2462.2 [180] => bar:Mai from:0 till: 2139.3 [181] => bar:Jun from:0 till: 1488.3 [182] => bar:Jul from:0 till: 999.6 [183] => bar:Aoû from:0 till: 671.3 [184] => bar:Sep from:0 till: 692.4 [185] => bar:Oct from:0 till: 1096.5 [186] => bar:Nov from:0 till: 1797.3 [187] => bar:Déc from:0 till: 1962.9 [188] => [189] => PlotData= [190] => bar:Jan at: 1828.8 fontsize:S text: 1828 shift:(-10,5) [191] => bar:Fév at: 1890.8 fontsize:S text: 1890 shift:(-10,5) [192] => bar:Mar at: 2279.5 fontsize:S text: 2279 shift:(-10,5) [193] => bar:Avr at: 2462.2 fontsize:S text: 2462 shift:(-10,5) [194] => bar:Mai at: 2139.3 fontsize:S text: 2139 shift:(-10,5) [195] => bar:Jun at: 1488.3 fontsize:S text: 1488 shift:(-10,5) [196] => bar:Jul at: 999.6 fontsize:S text: 999 shift:(-10,5) [197] => bar:Aoû at: 671.3 fontsize:S text: 671 shift:(-10,5) [198] => bar:Sep at: 692.4 fontsize:S text: 692 shift:(-10,5) [199] => bar:Oct at: 1096.5 fontsize:S text: 1096 shift:(-10,5) [200] => bar:Nov at: 1797.3 fontsize:S text: 1797 shift:(-10,5) [201] => bar:Déc at: 1962.9 fontsize:S text: 1962 shift:(-10,5) [202] =>
[203] => [204] => == Kultura == [205] => [206] => Sáva je jednou z hlavních řek ve všech státech, kterými protéká; bývala také nejdelší řekou [[Jugoslávie]]. Je osou jádrových území Slovinska a Chorvatska, v Srbsku je hlavním tokem skrz metropoli Bělehrad (Dunaj teče spíše po okraji). Je tedy častým námětem v kultuře okolních národů, ať už v literatuře, hudbě, či filmu. Mimo jiné je vyobrazena na [[Státní znak Slovinska|slovinském státním znaku]] v podobě dvou modrých vln. Jedna z písní skupiny jugoslávské skupiny [[Plavi orkestar]] například nesla název ''Sava tiho teče''. [207] => [208] => Ve [[středověk]]u byla Sáva přirozenou jižní hranici [[Uhersko|Uherska]], pak po staletí tvořila podstatnou část hranice mezi [[Habsburská monarchie|Habsburskou]] a [[Osmanská říše|Osmanskou říší]]. Region okolo řeky je označován jako [[Posáví]] ({{vjazyce2|hr|Posavina}}, {{vjazyce2|hr|Posavlje}}). [209] => [210] => Podle názvu řeky se také jmenuje slovinská společnost [[Sava (pneumatiky)|Sava]], která ve městě [[Kranj]] vyrábí [[pneumatika|pneumatiky]].{{Citace elektronického periodika [211] => | titul Objevte cenově dostupné a spolehlivé pneumatiky Sava [212] => | periodikum = cynews.cz [213] => | url = https://www.cysnews.cz/top-clanky/objevte-cenove-dostupne-a-spolehlive-pneumatiky-sava/ [214] => | jazyk = cs [215] => | datum přístupu = 2024-04-18 [216] => }} [217] => [218] => == Doprava == [219] => [220] => Údolí řeky je v jejím horním části místem, kudy jsou vedeny různé dopravní tahy. Ať už je tomu v případě [[Dálnice A2 (Slovinsko)|dálnice A2]] ve [[Slovinsko|Slovinsku]], nebo železniční trati do Lublani (bývalá rakousko-uherská [[Jižní dráha]]), nebo některé další komunikace. V oblasti, kde je Sáva rovinatou řekou, se naopak některé komunikace řece vyhýbají, a to z důvodů meandrování toku a častých záplav. [[Dálnice A3 (Chorvatsko)|Chorvatská dálnice A3]], která spojuje Záhřeb s Bělehradem přibližně ve směru toku řeky, se tak nápadně vzdaluje řece Sávě. Stejně tak i [[Železniční trať Bělehrad–Záhřeb|trať Bělehrad–Záhřeb]]. [221] => [222] => Řeka je využívána jako tepna pro lodní dopravu, splavná je pro nákladní lodě v úseku od města [[Sisak]]{{Citace monografie [223] => | příjmení = Pavlović [224] => | jméno = Zoran [225] => | odkaz na autora = [226] => | titul = Modern World Nations: Croatia [227] => | vydavatel = Chelsea House Publishers [228] => | místo = [229] => | rok = 2003 [230] => | počet stran = 117 [231] => | isbn = 0-7910-7911-2 [232] => | kapitola = [233] => | strany = 74 [234] => | jazyk = angličtina [235] => }} (592. říční kilometr) až po Bělehrad. Pro osobní lodě je splavná po Šabac (na srbském území). Význam pro nákladní dopravu má proto, že řeka prochází přímo hlavním dopravním směrem pro osobní i nákladní dopravu bývalé Jugoslávie; v Sisaku se nachází [[rafinérie]]. Některý průmysl na břehu řeky přímo počítá s využitím lodní dopravy. Proto se nachází přístavy na Sávě v následujících městech: [[Brod (Bosna a Hercegovina)|Brod]], [[Šamac]], [[Brčko (město)|Brčko]], [[Šabac]], [[Obrenovac]], [[Čukarica]] (u Bělehradu), [[Bělehrad]]. [236] => [237] => == Využití a hospodářství == [238] => [239] => Ve Slovinsku byla na řece vystavěna kaskáda přehrad s [[Průtočná vodní elektrárna|průtočnými vodními elektrárnami]] (Moste, Mavčiče, Medvode, Vrhovo, Boštanj, Blanca, Krško, Brežice). Její voda se využívá také k chlazení [[Jaderná elektrárna Krško|jaderné elektrárny Krško]]. Celkem se na Sávě nachází 18 vodních elektráren s výkonem vyšším než 10 MW. [240] => [241] => Zvažována byla i výstavba dalších vodních elektráren, dvě se měly nacházet i na území [[Chorvatsko|Chorvatska]], nicméně toto nebylo nikdy realizováno. [242] => [243] => Voda ze Sávy je využívána rovněž i pro výrobu [[pitná voda|pitné vody]] a dále ve velké míře pro zavlažování. Jinde využívána není a nacházejí se zde různé močály.{{Citace monografie [244] => | příjmení = Pavlović [245] => | jméno = Zoran [246] => | odkaz na autora = [247] => | titul = Modern World Nations: Croatia [248] => | vydavatel = Chelsea House Publishers [249] => | místo = [250] => | rok = 2003 [251] => | počet stran = 117 [252] => | isbn = 0-7910-7911-2 [253] => | kapitola = [254] => | strany = 18 [255] => | jazyk = angličtina [256] => }} [257] => [258] => == Znečištění == [259] => [260] => Jelikož je voda z řeky Sávy intenzivně využívána na území všech čtyř států k celé řadě účelů a její povodí je hustě zalidněno, dochází k jejímu značnému znečištění. To bývá mnohdy chybně přiřazováno [[Jaderná elektrárna Krško|jaderné elektrárně Krško]], ale spíše je způsobeno odpadními látkami ze zemědělství, průmyslu, dopravy, komunálním odpadem apod. V Bělehradě jsou splašky vypouštěny do řeky Sávy, jako v jednom z mála měst v Evropě.{{Citace elektronického periodika [261] => | titul = Kanalizacija, slaba tačka Srbije [262] => | periodikum = vreme.com [263] => | url = https://vreme.com/vesti/kanalizacija-slaba-tacka-srbije/ [264] => | jazyk = sr [265] => | datum přístupu = 2024-04-18 [266] => }} [267] => [268] => == Spolupráce == [269] => [270] => Od roku [[2006]] sídlí v [[Záhřeb]]u Mezinárodní komise pro povodí Sávy (ISRBC; {{vjazyce2|hr|Međunarodna komisija za sliv Save}}). Rozhoduje o plavbě a vydává doporučení pro využívání oblasti povodí řeky. [271] => [272] => == Odkazy == [273] => [274] => === Reference === [275] => [276] => [277] => === Externí odkazy === [278] => * {{Commonscat}} [279] => * [http://tv-adams.wz.cz/seznamy/evropa/sava-ve.html Seznam vodních elektráren na Sávě] [280] => [281] => * {{Velká sovětská encyklopedie|Сава}} [282] => [283] => {{Autoritní data}} [284] => {{Portály|Bosna a Hercegovina|Chorvatsko|Slovinsko|Srbsko}} [285] => [286] => [[Kategorie:Sáva| ]] [287] => [[Kategorie:Mezinárodní řeky v Evropě]] [288] => [[Kategorie:Řeky ve Slovinsku]] [289] => [[Kategorie:Řeky v Chorvatsku]] [290] => [[Kategorie:Geografie Karlovacké župy]] [291] => [[Kategorie:Geografie Sisacko-moslavinské župy]] [292] => [[Kategorie:Geografie Brodsko-posávské župy]] [293] => [[Kategorie:Geografie Vukovarsko-sremské župy]] [294] => [[Kategorie:Řeky v Bosně a Hercegovině]] [295] => [[Kategorie:Unsko-sanský kanton]] [296] => [[Kategorie:Banja Luka (region)]] [297] => [[Kategorie:Bijeljina (region)]] [298] => [[Kategorie:Posavský kanton]] [299] => [[Kategorie:Doboj (region)]] [300] => [[Kategorie:Brčko]] [301] => [[Kategorie:Řeky v Srbsku]] [302] => [[Kategorie:Geografie Vojvodiny]] [303] => [[Kategorie:Slavonie]] [304] => [[Kategorie:Přítoky Dunaje|Sáva]] [305] => [[Kategorie:Povodí Sávy| ]] [] => )
good wiki

Sáva

Sáva ( a, maďarsky Száva, německy Save nebo Sau, latinsky Savus) je velká řeka na rozhraní střední Evropy a Balkánu. Protéká Slovinskem (region Kraňsko), Chorvatskem (Slavonie, Srem), Bosnou a Hercegovinou (Posavina) a Srbskem (Srem, Mačva), přičemž po významnou část toku tvoří státní hranici mezi Chorvatskem a Bosnou a Hercegovinou.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Záhřeb','Chorvatsko','Bělehrad','Dunaj','Slovinsko','Srbsko','Sremska Mitrovica','Obrenovac','Brod (Bosna a Hercegovina)','Lublaň','Brčko (město)','Bosna a Hercegovina'

Bělehrad

Chorvatsko

Dunaj

Lublaň

Obrenovac

Slovinsko

Srbsko

Záhřeb