Array ( [0] => 15485456 [id] => 15485456 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Sýrie [uri] => Sýrie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Sýrie je stát nacházející se na Blízkém východě v jihozápadní Asii. Tato země je známá zejména svými historickými památkami a bohatou kulturou. Sýrie byla také místem významných archeologických nálezů, které dokazují vliv starověkých civilizací na tuto oblast. Sýrie se však v posledních letech stala předmětem zájmu světové veřejnosti kvůli občanské válce, která v zemi vypukla v roce 2011. Tato válka zapříčinila obrovské lidské utrpení, miliony lidí bylo vysídleno nebo muselo uprchnout do zahraničí. Konflikt vedl k rozsáhlému rozvoji teroristických skupin, jako je Islámský stát, které ovládají části území Sýrie. Mezinárodní společenství se pokoušelo nalézt řešení tohoto konfliktu prostřednictvím diplomatických jednání a mírových dohod, avšak situace v Sýrii zůstává neklidná a nejistá. Některé země poskytují humanitární pomoc postiženým lidem v Sýrii, zatímco jiné se zapojují do vojenských operací proti teroristickým skupinám. Sýrie je také vášnivě sledována zahraničními mocnostmi, které usilují o ustanovení svého vlivu v regionu. Toto zapojení přináší další složitost do již komplikované situace v Sýrii. Celkově lze tedy říci, že Sýrie je zemí s bohatou historií a kulturou, ale současně čelí mnoha problémům a výzvám spojeným s občanskou válkou a terorismem. Článek na české Wikipedii poskytuje podrobnější informace o historii, politice, geografii a dalších aspektech spojených se Sýrií. [oai] => Sýrie je stát nacházející se na Blízkém východě v jihozápadní Asii. Tato země je známá zejména svými historickými památkami a bohatou kulturou. Sýrie byla také místem významných archeologických nálezů, které dokazují vliv starověkých civilizací na tuto oblast. Sýrie se však v posledních letech stala předmětem zájmu světové veřejnosti kvůli občanské válce, která v zemi vypukla v roce 2011. Tato válka zapříčinila obrovské lidské utrpení, miliony lidí bylo vysídleno nebo muselo uprchnout do zahraničí. Konflikt vedl k rozsáhlému rozvoji teroristických skupin, jako je Islámský stát, které ovládají části území Sýrie. Mezinárodní společenství se pokoušelo nalézt řešení tohoto konfliktu prostřednictvím diplomatických jednání a mírových dohod, avšak situace v Sýrii zůstává neklidná a nejistá. Některé země poskytují humanitární pomoc postiženým lidem v Sýrii, zatímco jiné se zapojují do vojenských operací proti teroristickým skupinám. Sýrie je také vášnivě sledována zahraničními mocnostmi, které usilují o ustanovení svého vlivu v regionu. Toto zapojení přináší další složitost do již komplikované situace v Sýrii. Celkově lze tedy říci, že Sýrie je zemí s bohatou historií a kulturou, ale současně čelí mnoha problémům a výzvám spojeným s občanskou válkou a terorismem. Článek na české Wikipedii poskytuje podrobnější informace o historii, politice, geografii a dalších aspektech spojených se Sýrií. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - stát [1] => | genitiv = Sýrie [2] => | úřední název arabsky = {{Cizojazyčně|ar|الجمهوريّة العربيّة السّوريّة}}
''al-Džumhúríja al-arabíja as-súríja'' [3] => | úřední název česky = Syrská arabská republika [4] => | vlajka = Flag of the United Arab Republic.svg [5] => | článek o vlajce = Syrská vlajka [6] => | znak = Coat of arms of Syria.svg [7] => | článek o znaku = Státní znak Sýrie [8] => | mapa umístění = Syria (orthographic projection).svg [9] => | rozloha = {{formatnum:185180}} [10] => | rozlmisto = 87 [11] => | procent vody = 1 [12] => | počet obyvatel = {{formatnum:21563800}} [13] => | obyvmisto = 60 [14] => | obyvatelé aktuální k = [[2022]] [15] => | hustota = 118 [16] => | hustmisto = 70 [17] => | HDI = 0,536 [18] => | HDIvývoj = pokles [19] => | HDIvýše = nízké [20] => | HDI aktuální k = 2014 [21] => | HDImísto = 149 [22] => | jazyk = [[arabština]] (úřední);
[[kurdština]], [[arménština]], [[aramejština]], [[čerkeština]], [[francouzština]] [23] => | náboženství = [[sunnité|sunitští]] [[muslim]]ové 74 %, [[alavité (sekta)|alavité]], [[drúzové]] a jiné [[muslim]]ské sekty 16 %, [[Křesťanství|křesťané]] 10 %, [[židé]] [24] => | nejvyšší hora = [[Hermon]] (Džabal aš-Šajch) [25] => | výška nejvyšší hory = 2814 [26] => | státní zřízení = [[poloprezidentská republika]] [27] => | hlavní město = [[Damašek]] [28] => | funkce1 = Prezident [29] => | vládce1 = [[Bašár al-Asad]]; [[viceprezident]]ka [[Nadžár Al Attar]] [30] => | funkce2 = Předseda vlády [31] => | vládce2 = [[Husajn Arnús]] [32] => | článek o hymně = Syrská hymna [33] => | hymna = Homat ad-Dijár [34] => | datum vzniku = [[17. duben|17. dubna]] [[1946]] [35] => | způsob vzniku = nezávislost na mandátu [[Společnost národů|Společnosti národů]], spravovaném [[Francie|Francií]] [36] => | měna = [[syrská libra]] [37] => | kód měny = SYP [38] => | ison = 760 [39] => | iso3 = SYR [40] => | iso2 = SY [41] => | mpz = SYR [42] => | doména = sy [43] => | předvolba = +963 [44] => | čas = +2 [45] => | commonscat = Syria [46] => | úřední název = [47] => }} [48] => '''Sýrie''', plným názvem '''Syrská arabská republika''' ({{Vjazyce2|ar|الجمهورية العربية السورية|al-Džumhúríja al-arabíja as-súríja}}), je stát v [[Jihozápadní Asie|jihozápadní Asii]], řazený k zemím [[Blízký východ|Blízkého východu]] – v jeho rámci spadá jak do území [[Mezopotámie]], tak do [[Levanta|Levanty]]. Hlavním městem je historicky významný [[Damašek]]. Zemí protékají řeka [[Eufrat]] a částečně i hraniční [[Tigris]]. Sýrie na severu a severozápadě hraničí s [[Turecko|Tureckem]] (822 km), na východě s [[Irák]]em (605 km), na jihu s [[Jordánsko|Jordánskem]] (375 km). S [[Izrael]]em (76 km) sousedí na jihozápadě a s [[Libanon]]em (375 km) na západě. Menší část západní hranice omývá [[Středozemní moře]]. [49] => [50] => Dle odhadu z roku 2010 žilo v Sýrii 22,5 milionu obyvatel. V důsledku [[Občanská válka v Sýrii|občanské války]] a s ní spojeného masového [[Exodus|exodu]] poklesl počet obyvatel země do roku 2020 na 17,5 milionu. Velkou část obyvatelstva představují [[Sunnitský islám|sunnité]]. Významnou náboženskou menšinu tvoří [[ší'itský islám|ší'ité]], především [[Alavité (sekta)|alavité]], jejichž příslušníci mají ve státních orgánech a v neposlední řadě v armádě a policii dominantní postavení. Občanskou válkou byly značně postiženy [[křesťanství|křesťanské]] [[církev|církve]], které měly před ní poměrně velký počet věřících, a také malé [[judaismus|židovské]] komunity. Etnickým složením je velká část Syřanů [[Arabové|arabského]] původu. Největší etnickou menšinou jsou [[Kurdové]]. [51] => [52] => Moderní syrský stát byl ustanoven jako [[Francouzský mandát Sýrie a Libanonu|francouzské mandátní území]], které roku 1946 dosáhlo nezávislosti jako [[parlamentní republika]]. Po vyhlášení nezávislosti následovalo několik [[Vojenský převrat|vojenských převratů]]. V letech 1962 až 2011 platil v Sýrii [[výjimečný stav]], který pozastavoval platnost občanských práv Syřanů.{{Citace elektronického periodika |titul=DOČKAL, Ondřej. Current crisis in Syria. Praha : Asociace pro mezinárodní otázky, 2012 |url=http://www.studentsummit.cz/data/1354903402701NATO_Current-crisis-in-Syria.pdf |datum přístupu=2012-12-07 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140222202904/http://www.studentsummit.cz/data/1354903402701NATO_Current-crisis-in-Syria.pdf |datum archivace=2014-02-22 |nedostupné=ano }} V letech 1971 až 2000 byl [[prezident]]em Sýrie [[Háfiz al-Asad]], po jeho smrti jej nahradil jeho syn [[Bašár al-Asad]]. Oba jsou představitelé strany [[Baas]], která si od vojenského převratu v roce 1963 udržuje dominantní politické postavení v zemi. Od března 2011 je Sýrie zmítána občanskou válkou mezi vládou Bašára Asada, rebely, [[Kurdové|kurdskými]] milicemi a [[Islámský stát|Islámským státem]]. Do této války se zapojily také zahraniční mocnosti, především Turecko, [[Rusko]], [[Írán]], [[Spojené státy americké|Spojené státy]] a leteckými nálety také [[Israel|Izrael]]. [53] => [54] => == Historie == [55] => {{viz též|Dějiny Sýrie}} [56] => [57] => === Starověk === [58] => {{podrobně|Sýrie (provincie)}} [59] => [[Soubor:Ebla.jpg|náhled|vlevo|Odkryté pozůstatky města Ebla]] [60] => [[Soubor:Sy bosra divadlo hlediste.jpg|náhled|vlevo|Římské divadlo ve městě [[Bosra]]]] [61] => Sýrie leží na dávné cestě mezi [[Mezopotámie|Mezopotámií]] a [[Středozemní moře|Středozemním mořem]]. Kolem roku 2400 př. n. l. se zde nacházelo město [[Ebla]], pravděpodobně kontrolující obchodní spoje ve velké části východního Středomoří.{{Citace elektronické monografie [62] => | korporace = Library of Congress [63] => | odkaz na korporaci = Knihovna Kongresu [64] => | titul = Country Profile: Syria [65] => | url = http://memory.loc.gov/frd/cs/profiles/Syria.pdf [66] => | datum vydání = 2005-04-15 [67] => | datum přístupu = 2011-08-16 [68] => | stránky = 2 [69] => | poznámka = dále jen [Library of Congress] [70] => | jazyk = anglicky [71] => }} Poté bylo syrské území velice často okupováno cizími mocnostmi. Od roku 2000 př. n. l. zde vládla [[Akkadská říše]]. Poté se zde vystřídali [[Starověký Egypt|Egypťané]], [[Asýrie|Asyřané]], [[Babylón|Babylóňané]] a [[Chetité]]. Nakonec oblast ovládli [[Persie|Peršané]]. Perská vojska byla vyhnána ze Sýrie [[Alexandr Veliký|Alexandrem Velikým]]. Ten donesl zemi řeckou kulturu. Po smrti Alexandra se území chopil Alexandrův velitel Seleukos I. Níkátor, jenž se v roce 312 př. n. l. prohlásil za pána Babylónu a dal tak vznik Seleukovské říši. V roce 63 př. n. l. po četných porážkách hlavně s Římany zaniká Seleukovská říše a Sýrie se tak stává součástí [[Římská říše|Římského impéria]] jako [[Sýrie (provincie)|provincie]]. [72] => [73] => === Středověk a novověk === [74] => Po rozdělení Římské říše v roce [[395]] připadlo území [[Byzantská říše|Východořímské říši]], která měla sídlo v [[Konstantinopol]]i. Byzanc vládla Sýrii do roku [[634]], kdy ji dobyli [[islám|muslimští]] Arabové. Obyvatelstvo přijalo islám a z [[Damašek|Damašku]] se stalo hlavní centrum politického, kulturního a obchodního dění v celém islámském světě, a to až do roku 750, kdy byla v Damašku sídlící dynastie Umajjovců nahrazena rodem Abbásovců. Ti své sídlo poté přesunuli do [[Bagdád]]u. V 11. století vpadli do Sýrie [[Turecko|Turci]] a dobyli ji. Ve 12. století se stala Sýrie místem boje [[Křížové výpravy|křižáckých výprav]] s muslimy. Křižáci zabrali část Sýrie a vytvořili zde křižácké státy, nikdy se jim ovšem nepodařilo dobýt jedno z nejdůležitějších měst oblasti, Damašek. Kurdský vojevůdce Saláhuddín ([[Saladin]]) porazil křižáky a vyhnal je ze země. Jeho potomci, vládnoucí v Egyptě, byli svrženi [[Mamlúcký sultanát|Mamlúky]], kteří pak vládli zemi až do roku [[1516]], kdy ji zabrala [[Osmanská říše]]. Ta si udržela moc nad Sýrií až do konce [[první světová válka|první světové války]]. [75] => [76] => Po jejím skončení se Sýrie stala [[Francouzský mandát Sýrie a Libanonu|francouzským mandátním územím]]. Po [[Bitva o Francii|pádu Francie]] v roce [[1940]] zůstala Sýrie podřízená [[Vichistická Francie|režimu ve Vichy]] až do obsazení území britskými vojáky a vojáky [[Svobodná Francie|Svobodné Francie]] v červenci [[1941]] ([[Operace Exporter]]). [77] => [78] => === Nezávislá republika === [79] => ==== Období politické nestability ==== [80] => [[Soubor:Nasser with Baathists 1958 United Arab Republic.jpg|náhled|vlevo|Gamál Násir roku 1958 spolu s egyptskými a syrskými členy jeho kabinetu před prezidentským palácem v Damašku]] [81] => [[Soubor:Street-called-Straight-Detroit.jpeg|náhled|Pohled na damašskou čtvrť z roku 1905]] [82] => Během války musely síly Svobodné Francie čelit diplomatickému tlaku [[Spojené státy americké|USA]], [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] a [[Spojené království|Velké Británie]] na vyhlášení syrské nezávislosti. Osud francouzské dominance v Sýrii zpečetila rezoluce [[Organizace spojených národů|OSN]] z února 1946, na základě níž se do 15. dubna téhož roku všechny francouzské jednotky ze syrského území stáhly.Library of Congress, s. 3 K moci se v novém státě dostali většinou příslušníci městských vyšších vrstev, kteří zároveň vlastnili rozsáhlý pozemkový majetek na venkově. Jejich cílem se stalo vytvořit jednotný syrský stát, jak se ale mělo později ukázat, tento úkol nebyla nová vládnoucí vrstva schopná úspěšně dokončit. Tehdejší syrská společnost byla rozdělena v mnoha ohledech – vedle sunnitské většiny, k níž tehdejší vedoucí syrští politici patřili, zde existovaly skupiny šíitů a křesťanů, po etnické stránce představovala pro snahy o vybudování unitárního státu velký problém především kurdská menšina. V neposlední řadě však přetrvávaly rozsáhlé sociální rozdíly – vedle obyvatel měst žilo v Sýrii i velké množství rolníků a nomádů s odlišnými zájmy a představami o uspořádání společnosti. Zároveň za nestabilní politické situace a daných společenských podmínek neměla syrská elita možnost svoje cíle naplnit. Ránu prestiži syrské vládnoucí elity představoval zejména debakl během [[První arabsko-izraelská válka|izraelské války za nezávislost]] roku [[1948]] – arabské jednotky byly Izraelci úspěšně poraženy, což dalo vzniknout [[Izrael|novodobému židovskému státu]] na [[Blízký východ|Blízkém východě]] a ve svém důsledku podrylo i reputaci syrské vlády. [83] => [84] => V poválečné Sýrii se konstituovaly celkem tři významné politické subjekty – Národní strana zastupující zájmy [[Damašek|damašských]] hodnostářů a podporující [[Saúdská Arábie|Saúdskou Arábii]], Lidová strana napojená na [[Aleppo|aleppské]] hodnostáře s kontakty spíše na [[Irák]] a strana [[Baas]], rekrutující příznivce z řad studentů a vojáků, především pak příslušníků šíitské náboženské sekty [[alavité (sekta)|alavitů]]. Strana Baas měla program spočívající především v [[panarabismus|panarabismu]] a [[socialismus|socialismu]]. V březnu roku 1949 došlo k vojenskému převratu, který odstartoval dlouhá léta střídaní různých vlád, pučů a protipučů. V pozadí si nad politickým vývojem udržovaly silný vliv syrské ozbrojené síly. Namísto původních tři stran se nyní v rozhodujícím politickém subjektu té doby, armádě, prosazovaly dvě politické síly – autoritářská Syrská sociálně nacionální strana a nadále přetrvávající strana Baas. Od roku 1958 byla Sýrie spojena s Egyptem ve [[Sjednocená arabská republika|Sjednocenou arabskou republiku]] pod vedením egyptského prezidenta [[Gamál Násir|Gamála Násira]], ovšem tato unie se rozpadla o tři roky později, poté, co se stále výrazněji ukazovalo, že Egypťané berou Sýrii jako méněcenného partnera. Roku 1961 proběhl puč, který nastolil takzvaný „secesionistický“ režim, jenž vedl ke zrušení spojeného státního útvaru a zároveň zrušil některé předchozí násirovské reformy, například přerozdělení půdy a znárodnění průmyslových podniků. O dva roky došlo opět k puči, tentokrát pod vedením strany Baas, která se udržela u moci až do dnešních dob. [85] => [86] => ==== Vláda strany Baas ==== [87] => [[Soubor:NixonAssad.jpg|náhled|vlevo|[[Háfiz al-Asad]], nejvýznamnější představitel baasistického režimu, se na letišti v [[Damašek|Damašku]] setkává s americkým prezidentem [[Richard Nixon|Nixonem]], 1974]] [88] => [[Soubor:PikiWiki Israel 4223 Israel Defense Forces.jpg|náhled|Syrské tanky vyfocené během [[Jomkipurská válka|jomkipurské války]]]] [89] => [[Soubor:Destruction in the al-Qunaytra village in the Golan Heights, after the Israeli withdrawal in 1974.jpg|náhled|Těžce poškozená [[Kunejtra]] před izraelským stažením v červnu 1974.]] [90] => Nový režim pod kontrolou alavitských důstojníků zavedl v Sýrii policejní stát, opírající se vedle armády i o příslušníky středních a nižších vrstev, žijících většinou v menších městech mimo Aleppo a Damašek. Nová vládnoucí vrstva využívala nevraživosti, kterou si tito lidé během předchozích vlád ke starým elitám vytvořili, a upevňovala tak svoji moc. Na druhou stranu vznikaly problémy v samotné straně Baas, kde různé frakce soupeřily v boji o moc. Roku 1966 byl proveden další puč, a to pod vedením generála [[Saláh al-Džadíd|Saláha al-Džadída]]. Tento muž představoval radikální civilní křídlo strany Baas, proti němuž naopak stála vojenská strana, v mnoha ohledech umírněnější.Library of Congress, s. 4 Vůdcem vojenského křídla byl [[Háfiz al-Asad]]. Po nezdařených zahraničních akcích Džadídova režimu (prohraná [[šestidenní válka]] s Izraelem v roce 1967, debakl v Libanonu v září 1970) využil Háfiz al-Asad neúspěchů svého rivala a v nekrvavém puči jej v listopadu 1970 svrhl. Režim strany Baas si v následujících letech udržoval určité sympatie obyvatelstva, a to zejména díky její politice podpory hospodářského rozvoje, pozemkové reformě, podpoře vzdělání, posilování armády a vehementní opozici vůči Izraeli. Jakákoliv opozice byla však likvidována brutálními metodami. [91] => [92] => Proti vládnoucí alavitské menšině rostl postupný odpor, jehož příznivci se rekrutovali především z řad početně dominujících sunnitů. Vrchol protivládních akcí představovalo povstání takzvaného [[Muslimské bratrstvo|Muslimského bratrstva]] ve městě [[Hamá]] z roku 1982, jež bylo ovšem brutálně potlačeno syrskou armádou. Při bojích ve městech podle odhadů zemřelo 5 000 až 10 000 lidí. Vedle vzpour obyvatelstva se začaly množit od osmdesátých let 20. století další problémy – zejména přebujelý a neefektivní veřejný sektor stále více zatěžoval syrskou ekonomiku. Přes tento neúspěch si režim více méně udržoval stabilní pozici, zejména díky nepřetržitému výjimečnému stavu, který syrská vláda vyhlásila roku 1962{{Citace elektronického periodika | titul = Sýrie po 48 letech ruší výjimečný stav | periodikum = České noviny | odkaz na periodikum = Česká tisková kancelář | datum vydání = 2012-04-19 | datum přístupu = 2012-01-28 | url = http://www.ceskenoviny.cz/svet/zpravy/syrie-po-48-letech-rusi-vyjimecny-stav/625907}} s ohledem na neukončený [[arabsko-izraelské války|konflikt s Izraelem]], se kterým svedla řadu tvrdých bojů během [[Jomkipurská válka|jomkipurské války]] a poté v roce 1982, což bylo způsobeno zapojením Syřanů do [[libanonská občanská válka|libanonského konfliktu]]. V případě Libanonu si Sýrie dokázala udržet silný vliv na vnitropolitické dění tohoto svého souseda, zejména skrze přítomnost svých vojenských jednotek na libanonské půdě. [93] => [94] => Z velmocí udržovala Sýrie úzké vztahy především se Sovětským svazem, ačkoliv během [[irácko-íránská válka|irácko–íránské války]] podporovala [[Írán]], nepřítele nejen [[Irák]]u, ale i SSSR. Tento postup byl dán především soupeřením s iráckou stranou Baas, od níž se její syrská strana po roce 1963 odpoutala, protože skrze společnou stranickou strukturu mohli zahraniční státníci zasahovat do syrských záležitostí. Rovněž se Sýrie zúčastnila na straně USA protiiráckých operací během [[válka v Zálivu|války v Zálivu]]. Od června 1991 se Sýrie účastnila mírových jednání s Izraelem, ta však nedospěla ke zdárnému konci. [95] => [96] => Roku 1999 Hafíz al-Asad zemřel a vedoucí místo ve státě přejal jeho syn [[Bašár al-Asad|Bašár]]. Po jeho nástupu následovalo krátké období uvolnění a tolerance, zvané [[Damašské jaro]]. Brzy se však situace vrátila do starých kolejí a případní odpůrci režimu opět čelili perzekuci. Zatímco si syrská vláda dokázala udržet pod kontrolou vnitropolitickou situaci, roku 2005 byla na základě silného mezinárodního tlaku donucena vyklidit své jednotky z Libanonu. [97] => [98] => ==== Občanská válka ==== [99] => {{Podrobně|Občanská válka v Sýrii}} [100] => [[Soubor:Syrian Civil War map (November 24, 2023).svg|náhled|upright=1.5|Vojenská situace v Sýrii {{legenda|#ebc0b3|pod kontrolou syrské vlády}}{{legend|#b4b2ae|Pod kontrolou [[Islámský stát|ISIL]]}}{{legenda|#e2d974|Pod kontrolou [[Kurdové|Kurdů]]}}{{legend|#fff7fd|Tahrír aš-Šám ([[Al-Káida]] v Sýrii)}}{{legend|#cdecc9|[[Syrská opozice]] ([[Svobodná syrská armáda|SSA]], [[Džaiš al-Islam]] a [[Ahrar aš-Šám]])}}]] [101] => V březnu [[2011]] vypukly v Sýrii demonstrace inspirované [[Arabské jaro|obdobnými projevy odporu]] vůči vládnoucím režimům v dalších arabských státech. Vláda tyto protesty označila za zahraniční spiknutí, na druhou stranu však přislíbila postupné zavedení některých reforem. V dubnu 2011 rovněž syrská vláda zrušila po 48 letech výjimečný stav. Protesty však neustávaly, syrské ozbrojené síly proto sáhly k drastičtějším opatřením a začaly ve velké míře užívat násilí. Přes snahu mezinárodní komunity ukončit tuto krizi, ať už zavedením embarga ze strany [[Evropská unie|Evropské unie]] či vysláním monitorovací mise [[Liga arabských států|Ligou arabských států]], vypukla válka, mnoho Syřanů uprchlo za hranice, z armády začali dezertovat vojáci a přidávat se do protivládního tábora. Do války se později na straně režimu Bašára Asada zapojila i libanonská militantní organizace [[Hizballáh]] podporovaná Íránem a na straně rebelů množství zahraničních islamistických bojovníků, včetně odnože teroristické organizace [[Al-Káida]],"[http://www.novinky.cz/zahranicni/blizky-a-stredni-vychod/369326-turci-a-saudove-sokovali-zapad-v-syrii-vsadili-na-dzihadisty.html Turci a Saúdové šokovali Západ, v Sýrii vsadili na džihádisty] {{Wayback|url=http://www.novinky.cz/zahranicni/blizky-a-stredni-vychod/369326-turci-a-saudove-sokovali-zapad-v-syrii-vsadili-na-dzihadisty.html |date=20150629045415 }}". Novinky. 13. května 2015. podporovaných dodávkami zbraní a finančními injekcemi ze [[Saúdská Arábie|Saúdské Arábie]] a [[Turecko|Turecka]]."[http://www.denik.cz/ze_sveta/tajna-mise-cia-na-vyzbrojeni-syrskych-rebelu-se-nevydarila-20150201.html Tajná mise CIA na vyzbrojení syrských rebelů se nevydařila]". Deník.cz. 1. února 2015. Asadův režim je též podporován Ruskem.http://zpravy.idnes.cz/ruske-rakety-v-syrii-0ra-/zahranicni.aspx?c=A130530_083850_zahranicni_ert K březnu 2015 si ozbrojené povstání v Sýrii vyžádalo již více než 220 000 mrtvých, z nichž téměř třetinu činili civilisté."[http://www.novinky.cz/zahranicni/blizky-a-stredni-vychod/365272-syrsti-povstalci-dobyli-mesto-busra-plne-pamatek-unesco.html Syrští povstalci dobyli město Busrá plné památek UNESCO] {{Wayback|url=http://www.novinky.cz/zahranicni/blizky-a-stredni-vychod/365272-syrsti-povstalci-dobyli-mesto-busra-plne-pamatek-unesco.html |date=20150615112820 }}". Novinky. 25. března 2015 Humanitární pomoc na místě poskytuje několik organizací, mezi nimi i česká organizace [[Člověk v tísni]], která působí na severu Sýrie.[https://www.clovekvtisni.cz/cs/humanitarni-a-rozvojova-pomoc/zeme/syrie] Počet syrských uprchlíků vzrostl do roku 2015 na 4 miliony v sousedních státech a dalších 7,6 milionů uvnitř Sýrie.{{Citace elektronické monografie|titul=Syria|url=http://www.internal-displacement.org/middle-east-and-north-africa/syria/|datum přístupu=15 Jan 2015|vydavatel=Internal Displacement Monitoring Centre|url archivu=https://web.archive.org/web/20150627042413/http://www.internal-displacement.org/middle-east-and-north-africa/syria/|datum archivace=2015-06-27|nedostupné=ano}} Rozsáhlá území Sýrie ovládla organizace [[Islámský stát]]."[http://www.lidovky.cz/blamaz-cia-umirneni-rebelove-podporovani-usa-se-pridavaji-k-islamistum-13u-/zpravy-svet.aspx?c=A150201_111736_ln_zahranici_mmu Blamáž CIA. Umírnění rebelové podporovaní USA se přidávají k islamistům]". Lidovky. 1. února 2015. [102] => [103] => Někteří komentátoři a politici viní z podpory Islámského státu Saúdskou Arábii,{{cite news |url=https://www.nytimes.com/2014/08/23/opinion/isis-atrocities-started-with-saudi-support-for-salafi-hate.html |title=ISIS Atrocities Started With Saudi Support For Salafi Hate |last=Husain |first=Ed |date=22. srpna 2014 |work=The New York Times}} [[Katar]]{{cite news |first1=Ned |last1=Parker |first2=Louise |last2=Ireland |url=https://www.reuters.com/article/2014/03/09/us-iraq-saudi-qatar-idUSBREA2806S20140309 |title=Iraqi PM Maliki says Saudi, Qatar openly funding violence in Anbar |agency=Reuters |date=9. března 2014 |titul=Archivovaná kopie |datum přístupu=2018-01-09 |url archivu=https://web.archive.org/web/20151122233133/http://www.reuters.com/article/2014/03/09/us-iraq-saudi-qatar-idUSBREA2806S20140309 |datum archivace=2015-11-22 |nedostupné=ano }} a Turecko.[https://www.lidovky.cz/turecko-vs-islamsky-stat-ankara-netusila-jake-monstrum-podporuje-rika-expert-1hl-/zpravy-svet.aspx?c=A150728_141806_ln_zahranici_msl Turecko vs. Islámský stát? Ankara netušila, jaké monstrum podporuje, vysvětluje expert]. Lidovky. 29. července 2015.{{cite news |last1=Guiton |first1=Barney |title='ISIS Sees Turkey as Its Ally': Former Islamic State Member Reveals Turkish Army Cooperation |url=http://www.newsweek.com/isis-and-turkey-cooperate-destroy-kurds-former-isis-member-reveals-turkish-282920 |work=Newsweek |date=7. listopadu 2014}} Saúdský král [[Salmán bin Abd al-Azíz|Salmán]]{{Citace elektronické monografie|titul=Saudi King Blames Bashar al-Assad For ISIS Rise In Syria|url=http://www.ndtv.com/world-news/saudi-king-blames-bashar-al-assad-for-isis-rise-in-syria-1258351|datum přístupu=2016-08-05}} naopak obvinil ze spolupráce s Islámským státem režim prezidenta Asada. Podle dezertérů Islámského státu začal Asad spolupracovat se zástupci IS proti své opozici před vypuknutím [[Občanská válka v Sýrii|občanské války]].http://news.sky.com/story/is-files-reveal-assads-deals-with-militants-10267238 Poté, co Islámský stát získal na síle, obrátil se proti režimu Asada.https://www.youtube.com/watch?v=WwfUCCgxhtA Diskusní pořad Večer pod lampou, téma: Islámský stát, čas od 19:20{{zdroj?}} Část bojovníků Islámského státu pochází z řad bývalých členů Irácké armády [[Saddám Husajn|Saddáma Husajna]], která byla rozpuštěna po [[Válka v Iráku|americké invazi]] do Iráku.http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/saddamova-pomsta-ze-zahrobi-bez-jeho-dustojniku-by-islamsky/r~139ec3b2990211e58c6b0025900fea04/ Mnoho bojovníků do IS také přeběhlo ze Svobodné syrské armády, podporované USA.{{cite news|url=http://www.washingtonpost.com/posteverything/wp/2014/08/18/the-terrorists-fighting-us-now-we-just-finished-training-them/ |title=The terrorists fighting us now? We just finished training them. |work=The Washington Post| date=1. května 2015}} [104] => Britská stanice Sky News podle informací od dezertérů Islámského státu informovala o údajné spolupráci mezi syrskou vládou a islamisty. Týká se obchodu - například výměny ropy za hnojiva a údajné dohody o stáhnutí vládních vojáků z města Palmýra. Televize ale zároveň uvádí, že pravost kopií ručně psaných příkazů od vedení IS není možné spolehlivě doložit.http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/asad-spolupracuje-s-islamskym-statem-tvrdi-televize-podle-de/r~365527c4112611e6888a0025900fea04/ Z obchodních styků s IS bylo obviněno také Turecko.[https://www.novinky.cz/zahranicni/blizky-a-stredni-vychod/387657-islamsky-stat-ma-denne-milion-dolaru-z-ropy-zrejme-i-diky-turecku.html Islámský stát má denně milión dolarů z ropy. Zřejmě i díky Turecku]. Novinky. 27. listopadu 2015. [105] => [106] => 4. dubna 2017 se odehrál [[chemický útok v Chán Šajchúnu]], během kterého bylo zabito přes 100 civilistů. Chán Šajchún v době útoku ovládali povstalci z koalice [[Tahrír aš-Šám]] (bývalá fronta [[Džabhat Fatah aš-Šám|an-Nusra]]). Spojené státy a další západní státy viní z použití chemické látky [[sarin]]u a [[chlor]]u vládu Bašára Asada, podle syrské vlády a Ruska pocházely chemikálie ze skladu povstalců, jenž po vládním náletu vybuchl. V odvetě za tento čin provedly 6. dubna 2017 americké [[Torpédoborec|torpédoborce]] útok proti syrské letecké základně Šajrát, základna byla zničena a bylo zabito 9 civilistů a 7 syrských vojáků. [107] => [108] => V říjnu 2017 byla kurdsko-arabskými jednotkami osvobozena [[Rakka]], hlavní město samozvaného Islámského státu. Při bojích o město a při [[nálet]]ech Američany vedené koalice bylo podle OSN zničeno přes 80 % budov.[https://www.novinky.cz/zahranicni/blizky-a-stredni-vychod/452617-rakka-jako-drazdany-v-roce-1945-porovnejte-zabery-z-obou-mest.html Rakka jako Drážďany v roce 1945? Porovnejte záběry z obou měst] {{Wayback|url=https://www.novinky.cz/zahranicni/blizky-a-stredni-vychod/452617-rakka-jako-drazdany-v-roce-1945-porovnejte-zabery-z-obou-mest.html |date=20171023125640 }}. Novinky. 23. října 2017. [109] => [110] => == Státní symboly == [111] => === Vlajka === [112] => [113] => {{Podrobně|Syrská vlajka}} [114] => [115] => Syrská vlajka je tvořena listem o poměru stran 2:3 se třemi vodorovnými pruhy: červeným, bílým a černým. V bílém pruhu jsou dvě zelené pěticípé hvězdy. [116] => [117] => === Znak === [118] => [119] => {{Podrobně|Státní znak Sýrie}} [120] => [121] => Syrský státní znak je tvořen zlatým sokolem, hledícím [[Heraldika|heraldicky]] vlevo, jenž má na hrudi štít v národních barvách (červeno, bíle (stříbrně), černé svislé pruhy) se dvěma zelenými, pěticípými hvězdami pod sebou. Pod štítem jsou dvě zlaté větévky. V pařátech sokol drží stříbrnou (na obrázku zlatou), zlatě lemovanou stuhu se zlatým (na obrázku černým), arabským opisem názvu státu al-Džumhúríja al-arabíja as-súríja ({{Vjazyce2|cs|Syrská arabská republika}}). [122] => [123] => === Hymna === [124] => [125] => {{Podrobně|Syrská hymna}} [126] => [127] => Syrská hymna je píseň ''Ħumāt ad-Diyār'' ({{Vjazyce2|cs|''Ochránci vlasti''}}). Text napsal Khalil Mardam Beyna a hudbu složil Mohammed Flayfel. [128] => [129] => == Geografie == [130] => [[Soubor:Syria - Location Map (2013) - SYR - UNOCHA.svg|náhled|Mapa Sýrie]] [131] => [132] => Sýrie se rozkládá na ploše 185 180 km2. Celková délka hranice činí 2253 km; z toho na mořské pobřeží připadá 193 km. Nejvyšší a nejnižší bod země – [[Hermon]]/Džabal aš-Šajch (2 814 m n. m.) & [[Galilejské jezero]] (212 m pod úrovní [[světový oceán|moře]]) – leží blízko sebe, na jihozápadě státu u hranic s [[Libanon]]em a [[Izrael]]em. Naprostou většinu území vyplňuje vyprahlá pouštní plošina, půlená řekou [[Eufrat]]. Nejúrodnější částí Sýrie je středozemní pobřeží na západě země a pak na jihozápadě, v podhůří [[Hermon]]u ([[Golanské výšiny]]). Podnebí je suché. Pobřeží Sýrie má průměrný úhrn srážek skoro 1000 mm, ale toto číslo se postupem do vnitrozemí velice rychle snižuje. [133] => [134] => == Lidská práva == [135] => Děsivé zážitky osob vystavených týrání a jinému zneužívání v syrských věznicích popisuje zpráva [[Amnesty International]] z roku 2016. Dle odhadů zemřelo v Sýrii ve vazbě od března 2011, tedy od začátku konfliktu, 17 723 osob, průměrně jde tedy o 300 mrtvých měsíčně. Přitom se jedná o velice střízlivý odhad. [[HRDAG]] i Amnesty se obávají, že za okolností, kdy desítky tisíc lidí násilně zmizely v detenčních zařízeních po celé Sýrii, bude skutečný počet obětí vyšší.{{Citace elektronické monografie [136] => | příjmení = [137] => | jméno = [138] => | odkaz na autora = [139] => | titul = SÝRIE: ŠOKUJÍCÍ ZPRÁVA O TÝRÁNÍ, NELIDSKÝCH PODMÍNKÁCH A HROMADNÝCH ÚMRTÍCH VE VLÁDNÍCH VĚZNICÍCH [140] => | url = http://www.amnesty.cz/news/3647/syrie-sokujici-zprava-o-tyrani-nelidskych-podminkach-a-hromadnych-umrtich-ve-vladnich-veznicich [141] => | datum vydání = 2016-08-18 [142] => | datum aktualizace = [143] => | datum přístupu = 2016-12-08 [144] => | vydavatel = [[Amnesty International]] [145] => | jazyk = cs [146] => }} [147] => Zpráva dokumentuje zločiny proti lidskosti, rekonstruuje zážitky tisíců vězňů skrze případy 65 mučených, kteří přežili. Ti popisují děsivé porušování lidských práv a nelidské podmínky v zařízeních bezpečnostních složek provozovaných syrskými zpravodajskými agenturami a ve vojenském vězení [[Sajdnájá]] na předměstí [[Damašek|Damašku]]. [148] => [149] => {{Citát|Po celá desetiletí používaly syrské vládní síly mučení k likvidaci svých oponentů. Nyní je mučení používáno jako součást systematického a široce rozšířeného útoku na jakéhokoli civilistu, který se stane byť jen podezřelým z odporu vůči vládě. To lze označit za zločiny proti lidskosti.|}} [150] => [151] => Týrání podle Amnesty International začínalo bezprostředně po zatčení a během přepravy, po příjezdu do věznice byli vězni vystaveni „uvítací party“, která obnášela bití silikonovými či kovovými tyčemi nebo elektrickými kabely. Byla viděna „krev, celá řeka krve“. Následovala „bezpečnostní prohlídka“, během které byly ženy znásilňovány, během výslechů bylo získáváno „doznání“ nekonečným mučením vězňů. Mezi běžné metody patřil tzv. dulab (násilné vplétání těla oběti do gumové pneumatiky) a falaqa (bičování přes chodidla). Zadržovaní rovněž museli snášet elektrické šoky, sexuální zneužívání, vytrhávání nehtů, polévání vroucí vodou, mnohahodinové zavěšení za zápěstí či pálení cigaretami. [152] => [153] => Kombinace žalostných podmínek v zařízeních, jako jsou přeplněnost, nedostatek jídla, nedostatek zdravotní péče nebo nevhodné hygienické podmínky s krutostí a ponižujícím zacházením jsou mezinárodním právem zakázány. [154] => [155] => Zločinů proti lidskosti se dopouští také syrští rebelové a [[Islámský stát]]. Například v květnu 2015 Islámský stát povraždil 400 lidí po obsazení syrského města [[Palmýra]],"[http://zahranicni.ihned.cz/blizky-vychod/c1-64058960-islamiste-zavrazdili-v-palmyre-ctyri-stovky-lidi-udajne-slo-o-stoupence-syrskeho-prezidenta-asada Islamisté zavraždili v Palmýře čtyři stovky lidí. Údajně šlo o stoupence syrského prezidenta Asada]". Hospodářské noviny. 14. května 2015. a v lednu 2016 bylo zavražděno až 300 lidí při útoku na syrské město [[Dajr az-Zaur]]."[http://zpravy.idnes.cz/islamsky-stat-unesl-stovky-lidi-da9-/zahranicni.aspx?c=A160117_105040_zahranicni_jkk Islámský stát po masakru v Dajr az-Zauru unesl údajně stovky lidí]". ''iDNES.cz.'' 17. ledna 2016. [156] => [157] => V červnu 2023 podaly Kanada a Nizozemsko na Sýrii žalobu k [[Mezinárodní soudní dvůr|Mezinárodnímu soudnímu dvoru]]. Syrskou vládu obvinily z nedodržování mezinárodního práva.{{Citace elektronického periodika [158] => | titul = Nizozemsko a Kanada žalují Sýrii kvůli mučení během občanské války [159] => | periodikum = ČT24 [160] => | datum vydání = 2023-06-12 [161] => | datum přístupu = 2023-06-12 [162] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3592976-nizozemsko-a-kanada-zaluji-syrii-kvuli-muceni-behem-obcanske-valky [163] => | jazyk = cs [164] => }} [165] => [166] => == Politika == [167] => [[Soubor:Bashar al-Assad.jpg|náhled|upright 0.75|Současný [[prezident Sýrie]] [[Bašár al-Asad]]]] [168] => Formálně má Sýrie [[demokracie|demokratické]] [[republika|republikánské]] zřízení, v praxi se však jednalo o [[autoritarismus|autoritativní]] systém s politickou mocí soustředěnou do rukou jedné vládnoucí strany. Od roku 2012 má Sýrie novou ústavu, v níž jsou zakotveny demokratické prvky,{{Fakt/dne|20151022183205}} jež ale brání uvést plně do života občanská válka. [169] => [170] => Vláda je v rukou [[panarabismus|panarabské]] strany [[Baas]] (Socialistická strana arabské obrody), která má vliv na všechny tři větve státní moci – [[zákonodárná moc|zákonodárnou]], [[soudní moc|soudní]] a [[výkonná moc|výkonnou]]. Současným prezidentem, který je volen na sedm let a musí být muslimem, je [[Bašár al-Asad]]. Ten zároveň stojí v čele jím volené vlády a ozbrojených sil. Lidová rada, syrský zákonodárný orgán, je volená na 4 roky a má 250 členů, z nichž polovina musí být ze strany Baas. Ve skutečnosti ale nemá nezávislé postavení a je kontrolována [[Výkonná moc|výkonnou mocí]].Library of Congress, s. 15–17 Právní systém kombinuje [[Osmanská říše|osmanské]] a [[Francie|francouzské]] občanské právo a [[šaría|islámské právo]].Library of Congress, s. 18 [171] => [172] => V zemi existuje více politických stran, nicméně Baas má mezi nimi výsadní postavení. Mimo jiné navrhuje prezidenta a její členové zastávají vrchní pozice ve všech větvích státní moci. Významné postavení ve vládě mají [[alavité (sekta)|alavité]]. Přestože ústava zaručuje právo na [[svoboda projevu|svobodu slova]] a [[svoboda tisku|svobodu tisku]], od vzestupu moci strany Baas v roce 1963 je v zemi běžné odpírání těchto práv. Média jsou vlastněná státem a kontrolována ministerstvem informací. Kritika prezidenta, vlády, strany Baas a armády je zakázána, stejně jako kritika arabské strany v [[arabsko-izraelské války|arabsko-izraelském konfliktu]]. Vláda také blokuje některé [[internet]]ové stránky.Library of Congress, s. 18–19 Mezi další případy porušování lidských práv v Sýrii patří bezdůvodné zatčení, odsouzení po nespravedlivých soudních procesech, mučení a zákaz odcestovat do zahraničí. Tyto praktiky vláda ospravedlňuje výjimečným stavem, který vyhlásila v roce 1963. V zemi je praktikován [[trest smrti]]. [173] => [174] => === Zahraniční vztahy === [175] => [[Soubor:Diplomatic missions of Syria.png|náhled|300px|Syrské diplomatické mise]] [176] => Klíčovým bodem pro zahraniční vztahy země je [[arabsko-izraelské války|arabsko-izraelský konflikt]]. Sýrie požaduje stáhnutí izraelských vojsk ze všech okupovaných území a navrácení suverenity nad [[Golanské výšiny|Golanskými výšinami]].Library of Congress, s. 19 Vzhledem k probíhajícím nepokojům a brutálním zákrokům proti demonstrantům se režim prezidenta Asada ocitá ve stále silnější mezinárodní izolaci.{{Citace elektronického periodika [177] => | titul = EU rozšířila sankce vůči Sýrii, Asádův režim směřuje k izolaci [178] => | periodikum = EurActiv.cz [179] => | datum vydání = 2011-11-15 [180] => | datum přístupu = 2012-01-28 [181] => | url = http://www.euractiv.cz/vnejsi-vztahy/clanek/eu-rozsirila-sankce-vuci-syrii-asaduv-rezim-smeruje-k-izolaci-009334 [182] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20111117142624/http://www.euractiv.cz/vnejsi-vztahy/clanek/eu-rozsirila-sankce-vuci-syrii-asaduv-rezim-smeruje-k-izolaci-009334 [183] => | datum archivace = 2011-11-17 [184] => }} Ze států v regionu si Sýrie udržovala v posledních několika letech dobré vztahy s [[Írán]]em, s nímž udržuje i vojenskou spolupráci. Korektní vztahy v minulosti nastolila rovněž s [[Irák|iráckou]] vládou a [[Turecko|Tureckem]]. Po vypuknutí protestů však [[Turecko]] zakázalo dovážet pro Sýrii přes [[Bospor]] a [[Dardanely]] vojenský materiál. Turecká vláda zároveň drží ochrannou ruku nad syrskými důstojníky, kteří zběhli na turecké území, a poskytuje také [[azyl]] několika tisícům [[uprchlík]]ů, kteří prchají před násilím za hranice své země. Po protisyrských demonstracích v [[Libanon]]u pod tlakem mezinárodního společenství Sýrie z této země stáhla v roce 2005 své vojáky a před událostmi [[Arabské jaro|Arabského jara]] se situace mezi oběma zeměmi stabilizovala. V nastalé situaci si Sýrie udržuje dobré vztahy s [[Rusko|Ruskem]], které jí nadále zásobuje vojenským vybavením. Ruská federace má rovněž v Sýrii svou jedinou námořní základnu ve Středomoří, umístěnou v přístavu [[Tartús]]. Rusko spolu s [[Čína|Čínou]] také v říjnu 2011 vetovaly v [[Rada bezpečnosti OSN|Radě bezpečnosti OSN]] návrh rezoluce oficiálně odsuzující Sýrii,{{Citace elektronického periodika | titul = Rusko a Čína vetovaly rezoluci odsuzující represe v Sýrii | periodikum = České noviny | odkaz na periodikum = Česká tisková kancelář | datum vydání = 2011-10-05 | datum přístupu = 2012-01-28 | url =http://www.ceskenoviny.cz/tema/zpravy/vedomosti-rusko-dal-dodava-syrii-zbrane-a-munici/739885&id_seznam=83}} stejný scénář se opakoval i v lednu 2012.{{Citace elektronického periodika | titul = Rusko a Čína vetovaly rezoluci RB OSN proti syrskému režimu | periodikum = České noviny | odkaz na periodikum = Česká tisková kancelář | datum vydání = 2011-02-04 | datum přístupu = 2012-02-05 | url = http://www.ceskenoviny.cz/svet/zpravy/rusko-a-cina-vetovaly-rezoluci-rb-osn-proti-syrskemu-rezimu/750718}} Přes omezenou podporu těchto států musí Sýrie čelit sankcím ze strany [[Spojené státy americké|Spojených států]], [[Evropská unie|Evropské unie]], [[Turecko|Turecka]] a v minulosti také [[Liga arabských států|Ligy arabských států]].{{Citace elektronického periodika | titul = Rusko nadále odmítá sankce i použití síly proti syrskému režimu | periodikum = České noviny | odkaz na periodikum = Česká tisková kancelář | datum vydání = 2012-01-25 | datum přístupu = 2012-01-29 | url =http://www.ceskenoviny.cz/tema/zpravy/rusko-nadale-odmita-sankce-i-pouziti-sily-proti-syrskemu-rezimu/745806&id_seznam=83}} V letech 2011 až 2023 měla Sýrie v Lize arabských států Sýrie pozastavené členství.{{Citace elektronické monografie [185] => | periodikum = Novinky.cz [186] => | titul = Liga arabských států znovu přijme Sýrii. Kvůli normalizaci vztahů s Asadem [187] => | url = https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-blizky-a-stredni-vychod-liga-arabskych-statu-znovu-prijme-syrii-kvuli-normalizaci-vztahu-s-asadem-40430895 [188] => | jazyk = cs [189] => | datum vydání = 2023-05-07 [190] => }} [191] => [192] => === Obrana a bezpečnost === [193] => [[Soubor:VOA Arrott - A View of Syria, Under Government Crackdown 07.jpg|náhled|vlevo|Syrská policie]] [194] => [[Soubor:A Syrian army officer during the Gulf War.JPEG|náhled|Syrský důstojník během [[Válka v Zálivu|Války v Zálivu]]]] [195] => [196] => Sýrie disponuje jednou z nejsilnějších vojenských sil v regionu. [[Ozbrojené síly Sýrie|Syrské ozbrojené síly]] sestávají z [[Armáda|pozemní armády]], [[Syrské námořnictvo|námořnictva]], [[Syrské arabské vzdušné síly|letectva]] a protiletecké obrany. K roku 2004 mělo pozemní vojsko celkem 200 000 mužů v aktivní službě a 280 000 v záloze. Námořnictvo disponovalo 7 600 muži ve službě a 4 000 v záloze, letectvo zaměstnávalo celkem 35 000 mužů a s dalšími 70 000 v záloze a protiletecká obrana měla k dispozici 54 200 aktivního personálu.Library of Congress, s. 20-21 V Sýrii funguje [[Všeobecná branná povinnost|branná povinnost]], k odvodu jsou povoláváni všichni muži starší 18 let. Studenti vysokých škol mají právo na odklad. Ve stejném období armáda vlastnila 4 200 [[tank]]ů, 800 průzkumných vozidel, 2 100 [[Bojové vozidlo pěchoty|bojových vozidel pěchoty]], 1 600 dopravních vozidel, 1 630 kusů [[dělostřelectvo|polního dělostřelectva]], 430 kusů [[Samohybné dělo|mobilního dělostřelectva]] a stovky dalšího armádního vybavení.Library of Congress, s. 21 Námořnictvo operovalo s 2 [[fregata]]mi, 12 [[raketový člun|raketovými čluny]] a dalšími 20 loděmi rozdílné specializace, doplněných ozbrojenými [[helikoptéra]]mi. Letectvo mělo k dispozici 520 bojových letadel a 71 helikoptér.Library of Congress, s. 21-22 Ozbrojené složky orientované na protivzdušnou obranu měly pod kontrolou 160 baterií pro [[Balistická raketa|rakety země–vzduch]] a 4 000 kusů protiletadlového dělostřelectva.Library of Congress, s. 22 [197] => [198] => Ozbrojené síly státu se podílejí na obraně země, veřejných pracích, budování silnic a veřejné zdravotní službě. Po rozpadu [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] ztratila Sýrie hlavního vojenského partnera, který poskytoval jejím ozbrojených silám školení, techniku i finanční pomoc. Díky tomu, že se připojila k protiiráckým silám ve [[Válka v Zálivu|válce v Zálivu]], dostala od arabských států značnou finanční podporu, kterou poté z velké části směřovala do dalších vojenských výdajů. Armáda má dodnes silný vliv na chod státu. [199] => {{Citace elektronické monografie | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Damašku | titul = Souhrnná teritoriální informace: Sýrie | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/syrie-2010-04-01.pdf | datum vydání = 2010-04-01 | datum přístupu = 2011-08-16 | vydavatel = Businessinfo.cz | stránky = 9 | poznámka = Dále jen ''Souhrnná teritoriální informace: Sýrie'' | jazyk = česky | url archivu = https://web.archive.org/web/20120111143835/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/syrie-2010-04-01.pdf | datum archivace = 2012-01-11 | nedostupné = ano }} [200] => [201] => [202] => Již v první fázi [[Protesty v Sýrii 2011|povstání od roku 2011]] zběhlo ze syrských ozbrojených sil několik stovek vojáků, mezi nimi byli i vyšší důstojníci. Počet zběhů se poté ještě zvýšil,{{Citace elektronického periodika | titul = Reportér BBC mluvil s dezertéry: Sýrii zřejmě čeká občanská válka | periodikum = České noviny | odkaz na periodikum = Česká tisková kancelář | datum vydání = 2011-11-25 13:28 CET | datum aktualizace = 2011-11-25 13:59 CET | datum přístupu = 2012-01-14 | url = http://www.ceskenoviny.cz/svet/blizky_vychod/zpravy/reporter-bbc-mluvil-s-dezertery-syrii-zrejme-ceka-obcanska-valka/719976}} není však mezi nimi mnoho [[Alavité (sekta)|alavitů]]. [203] => [204] => Od ledna 2012 dostávají syrské vojenské jednotky zbraně a výstroj ze zahraničí, zejména z [[Rusko|Ruska]].{{Citace elektronického periodika | titul = Vedomosti: Rusko dál dodává Sýrii zbraně a munici | periodikum = České noviny | odkaz na periodikum = Česká tisková kancelář | datum vydání = 2012-01-12 11:11 CET | datum aktualizace = 2011-01-12 18:20 CET | datum přístupu = 2012-01-14 | url =http://www.ceskenoviny.cz/tema/zpravy/vedomosti-rusko-dal-dodava-syrii-zbrane-a-munici/739885&id_seznam=83}} [205] => [206] => [[Tajná služba|Tajné služby]] hrají v Sýrii významnou roli, spočívající především ve sledování populace a [[Represe|represi]] opozice. Patří mezi ně [[Direktoriát politické bezpečnosti]], [[Syrská vojenská výzvědná služba]], [[Generální direktoriát výzvědných služeb]] a [[Bezpečnostní služba vzdušných sil]]. Tyto služby operují nezávisle na zákonech i na sobě navzájem a často se dopouštějí porušování [[Lidská práva|lidských práv]]. Syrská [[policie]] se skládá z několika částí – sekce určená pro případy nouze, další pro zvládání nepokojů, třetí se zabývá dopravní bezpečností a čtvrtá má pouze lokální působnost. Existují i dvě [[Paramilitantní jednotka|paramilitantní organizace]] – v roce 2004 mělo četnictvo 8 000 mužů a [[domobrana]] pod kontrolou strany Baas (zvaná Milice pracujících, případně Lidová armáda) čítala pravděpodobně asi 100 000 mužů. [207] => [208] => V případě boje s terorismem rozlišuje Sýrie mezi teroristickými organizacemi, které veřejně odsoudila, a skupinami, které se podle Sýrie podílejí na legitimním boji proti [[Izrael]]i. Zatímco syrské instituce zasahují například proti [[Al-Káida|Al-Káidě]] a [[Tálibán]]u, zároveň podporují a poskytují prostředky libanonskému hnutí [[Hizballáh]] a palestinskému hnutí [[Hamás]].Library of Congress, s. 23 [209] => [210] => === Administrativní dělení === [211] => [[Soubor:Syria, Panorama of Damascus at sunset.jpg|náhled|[[Damašek]], hlavní město Sýrie]] [212] => [[Soubor:Lattakia, 8 March street.jpg|náhled|[[Lázikíja]]]] [213] => Země je rozdělena na 14 administrativních celků zvaných [[guvernorát]]y (''[[Muháfaza|muhafazat]]''), které se dále dělí na okresy. Hlavním městem je [[Damašek]] s asi 2 500 000 obyvateli, který je zároveň jednou z provincií. Mezi největší města patří [[Aleppo]] (zhruba 3 000 000), Damašek, [[Homs]] (1 300 000) a [[Hamá]] (850 000). [214] => {| border="0" cellpadding="3" [215] => |- [216] => ! || Č. || Guvernorát || Hl. město [217] => |- [218] => | rowspan="15" |[[Soubor:Syria, administrative divisions - Nmbrs - colored.svg|náhled|440px|Syrské guvernoráty]] [219] => |- [220] => | 1 || [[Guvernorát Latákia|Lázikíja]] || [[Lázikíja]] [221] => |- [222] => | 2 || [[Guvernorát Idlib|Idlib]] || [[Idlib]] [223] => |- [224] => | 3 || [[Guvernorát Aleppo|Aleppo]] || [[Aleppo]] [225] => |- [226] => | 4 || [[Guvernorát Rakka|Rakka]] || [[Rakka]] [227] => |- [228] => | 5 || [[Guvernorát Hasaka|Hasaka]] || [[Hasaka]] [229] => |- [230] => | 6 || [[Guvernorát Tartús|Tartús]] || [[Tartús]] [231] => |- [232] => | 7 || [[Guvernorát Hamá|Hamá]] || [[Hamá]] [233] => |- [234] => | 8 || [[Guvernorát Dajr az-Zaur|Dajr az-Zaur]] || [[Dajr az-Zaur]] [235] => |- [236] => | 9 || [[Guvernorát Homs|Homs]] || [[Homs]] [237] => |- [238] => | 10 || [[Guvernorát Damašek|Damašek]] || – [239] => |- [240] => | 11 || [[Ríf Dimašq|Rif Dimashq]] || – [241] => |- [242] => | 12 || [[Guvernorát Kunejtra|Kunejtra]] || [[Kunejtra]] [243] => |- [244] => | 13 || [[Guvernorát Dar'á|Dar'á]] || [[Dar'á]] [245] => |- [246] => | 14 || [[Guvernorát Suvajda|Suvajda]] || [[Suvajda]] [247] => |} [248] => [249] => == Ekonomika == [250] => [[Soubor:Damascus(js) 18.jpg|náhled|vlevo|Stará obchodní čtvrť v Damašku]] [251] => [[Soubor:Central Bank of Syria.jpg|náhled|Budova centrální banky Sýrie v Damašku]] [252] => Syrská ekonomika je charakteristická rozsáhlým [[státní sektor|státním sektorem]], který trpí přezaměstnaností a neefektivitou. Určitý prostor je v rámci Sýrie vyhrazen i soukromému podnikání. Do některých projektů v civilním sektoru, například zdravotnictví a veřejných prací se významně zapojuje armáda. [253] => [254] => Ekonomika Sýrie je na rozdíl od ekonomiky mnoha sousedních států diverzifikovaná a ne zcela závislá na [[ropa|ropě]]. Z velké části je v moci státu, který ovládá ropný průmysl, [[energetika|energetiku]] a obchod s klíčovými zemědělskými produkty ([[bavlna|bavlnou]] a [[obilniny|obilím]]). Soukromý sektor dominuje v zemědělství, stavebnictví, dopravě a ve zpracovatelském průmyslu. Státní sektor je neefektivní a vyznačuje se nadměrnou zaměstnaností. Prezident Asad se snaží o postupnou liberalizaci ekonomiky.''Souhrnná teritoriální informace: Sýrie'', s. 14 Problémem v Sýrii zůstává korupce. Země je v porovnání s ostatními státy světa průměrně bohatá, [[hrubý domácí produkt]] (HDP) v [[parita kupní síly|paritě kupní síly]] za rok 2010 činil 107,4 miliard [[americký dolar|dolarů]] a mezi lety 2007–2010 pravidelně stoupal v průměru zhruba 4,5 % ročně.{{#tag:ref|Podíl jednotlivých sektorů na tvorbě HDP (údaj z roku 2008): zemědělství 17 %, průmysl 27 %, služby 56 %.|group="pozn."}}''Souhrnná teritoriální informace: Sýrie'', s. 16 Zhruba 17 % zaměstnaných pracuje v zemědělství, 16 % v průmyslu a 67 % ve službách. Nezaměstnanost se pohybuje okolo 8,3 % a k roku 2006 žilo téměř 12 % obyvatel pod hranicí [[chudoba|chudoby]]. Syrská měna se nazývá [[syrská libra]] (SYP) a její kurz v roce 2010 byl 46,5 syrských liber za americký dolar. [255] => [256] => Země není členem [[Světová obchodní organizace|Světové obchodní organizace]] (WTO), ačkoliv o vstup do této organizace požádala již v letech 2003 a 2007. Smlouvu o volném obchodu má s [[Turecko|Tureckem]], [[Jordánsko|Jordánskem]], [[Indie|Indií]], [[Bělorusko|Běloruskem]] a [[Slovensko|Slovenskem]]. Nejvíce zboží vyváží do [[Irák]]u (30 %), [[Libanon]]u (11,7 %), [[Německo|Německa]] (8,8 %), [[Itálie]] (8,8 %) a [[Saúdská Arábie|Saúdské Arábie]] (5 %). Nejběžnějšími vývozními produkty jsou ropa, [[ropný produkt|ropné produkty]], ovoce a zelenina, bavlna, [[textilie]], oblečení, maso, živá zvířata a [[pšenice]]. Naopak nejvíce do Sýrie dováží Saúdská Arábie (11,2 %), [[Čína|Čínská lidová republika]] (10,1 %), Turecko (7,6 %), [[Spojené arabské emiráty]] (5,5 %), Itálie (5,5 %), [[Rusko]] (4,6 %), Libanon (4,4 %), [[Egypt]] (4,3 %), [[Írán]] (4 %) a [[Jižní Korea]] (4 %). Mezi dovozním zbožím jsou nejčastější strojní výbava, elektrické stroje, jídlo a dobytek, kovy a kovové výrobky, chemikálie a chemické výrobky, plasty a papír. [257] => [258] => === Zemědělství === [259] => [[Soubor:Olive groves in Syria.jpg|náhled|Olivové háje v západní Sýrii]] [260] => Zemědělství tvoří výraznou složku ekonomiky Sýrie, zaměstnává zhruba 17 % obyvatel a stejný je jeho podíl na tvorbě HDP. Nejčastěji pěstovanými plodinami jsou [[pšenice]], [[cukrová řepa]], [[ječmen]], [[kukuřice]] a [[čočka jedlá|čočka]]. Nejvýznamnější exportní plodinou je [[bavlna]]. V okolí přístavu [[Latákie]] na západě se pěstuje kvalitní [[tabák]]. Z ovoce a zeleniny jsou běžné [[rajče jedlé|rajče]], [[meloun]], [[cibule kuchyňská|cibule]] a [[oliva]]. Důležitou zemědělskou aktivitou je chov dobytka, převážně [[ovce|ovcí]] a [[tur domácí|turů domácích]], a dále [[velbloud]]ů a [[domácí drůbež|drůbeže]]. [261] => [262] => === Průmysl === [263] => [[Soubor:Oil refinery in Homs, 2010.jpg|náhled|vlevo|[[Ropná rafinerie]] postavená československou společností [[Technoexport]]{{Citace monografie|příjmení=Sarkis|jméno=Nicolas|titul=Le pétrole et les économies arabes|url=https://books.google.cs/books?id=fepYDwAAQBAJ|jazyk=fr}}{{Nedostupný zdroj}} v [[Homs]]u]] [264] => Průmysl se podílí na tvorbě HDP asi z 27 % a nejvýznamnější jeho částí je ropný sektor. Od 60. let 20. století Sýrie na severovýchodě a východě země těží ropu. Od roku 1995 produkce dlouhodobě klesá, v roce 2010 dosahovala zhruba 400 000 [[barel]]ů denně (34. místo v žebříčku států světa). Asi 70 % nalezišť, jejichž zásoby jsou celkově asi 2,5 miliardy barelů, vlastní státní ropná společnost, zbytek mají v rukou zahraniční společnosti. V Sýrii je také rozvinutá produkce [[zemní plyn|zemního plynu]], který je ale všechen spotřebován a do zahraničí se nevyváží.''Souhrnná teritoriální informace: Sýrie'', s. 19–20 Elektřina je čerpána hlavně z ropy a zemního plynu, ale vyrábí se i ve [[vodní elektrárna|vodních elektrárnách]] na řece Eufrat. [265] => [266] => Dalším významným průmyslovým produktem jsou [[fosforečnany|fosfáty]], kterých v roce 2009 Sýrie vyprodukovala 2,46 milionů tun. Mezi méně významné těžební položky patří např. [[halit|kamenná sůl]], [[mramor]], [[chrom]], [[hořčík]] a [[bauxit]]. Průmyslová výroba všeobecně je ze 40 % v rukou státu, který ovládá např. ocelárny, cementárny a výrobny hnojiv. Silnější je soukromý sektor, který se soustředí na textil, potraviny, kůži, chemikálie a léčiva. [267] => [268] => === Služby === [269] => [[Soubor:Aleppo old city image.jpg|náhled|Hotel Carlton Citadel v Aleppu]] [270] => Ve službách je zaměstnaných 67 % pracujících obyvatel. Jejich významnou složkou je [[cestovní ruch]], jehož potenciál zatím ale není dostatečně využíván. Nejvíce turistů přichází z ostatních arabských zemí a jejich cílem jsou často náboženské památky, kdežto turisté ze západních zemí do Sýrie jezdí převážně kvůli historickým památkám. Problémem v zemi je špatná kvalita ubytovacích zařízení pro zahraniční návštěvníky.''Souhrnná teritoriální informace: Sýrie'', s. 22 Syrský bankovní sektor byl od roku 1963 zcela pod kontrolou a ve vlastnictví státu a jeho neefektivita zapříčinila, že soukromníci své zdroje ukládali v zahraničí. Na počátku roku 2004 byl v rámci ekonomických reforem povolen vznik soukromých bank.''Souhrnná teritoriální informace: Sýrie'', s. 26 [271] => [272] => === Nerostné bohatství === [273] => Pokud jde o přírodní zdroje, Sýrie je 27. zemí na světě s produkcí ropy rychlostí 400,000 barelů denně, spotřebovanou na domácím trhu, a z nichž část je vyvážena do zahraničí, aby znovu dovezla své deriváty.{{Citace elektronického periodika [274] => | titul = Syrský dovoz ropy převyšuje její vývoz [275] => | periodikum = web.archive.org [276] => | url = http://syria-news.com/readnews.php?sy_seq=47156 [277] => | datum vydání = 2016-08-08 [278] => | datum přístupu = 2022-11-11 [279] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160808081701/http://syria-news.com/readnews.php?sy_seq=47156 [280] => | datum archivace = 2016-08-08 [281] => }}{{Citace elektronického periodika [282] => | titul = بئر نفط وسط مدينة اللاذقية في سورية - Energy - ArabianBusiness.com [283] => | periodikum = web.archive.org [284] => | url = http://www.arabianbusiness.com/arabic/531698 [285] => | datum vydání = 2011-08-15 [286] => | datum přístupu = 2022-11-11 [287] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110815205940/http://www.arabianbusiness.com/arabic/531698 [288] => | datum archivace = 2011-08-15 [289] => }}{{Citace elektronického periodika [290] => | titul = أخبار النفط والغاز السوري » أرشيف » تاريخ النفط والغاز [291] => | periodikum = web.archive.org [292] => | url = http://www.syria-oil.com/?p=166 [293] => | datum vydání = 2017-10-31 [294] => | datum přístupu = 2022-11-11 [295] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20171031022159/http://www.syria-oil.com/?p=166 [296] => | datum archivace = 2017-10-31 [297] => }} Kromě vrtů v Hasakah a Deir Ezzor bylo na moři u syrských břehů objeveno velké množství ropy a plynu. {{Citace elektronického periodika [298] => | titul = إنتاج سورية كبير من الغاز الطبيعي.. وزير النفط لـ"دي برس": مشروع مستقبلي لتزويد مدن وضواحي بالغاز للتدفئة {{!}} اخبار سورية المحلية {{!}} أخبار سورية {{!}} دي برس [299] => | periodikum = web.archive.org [300] => | url = http://www.dp-news.com/pages/detail.aspx?articleid=31708 [301] => | datum vydání = 2020-03-15 [302] => | datum přístupu = 2022-11-11 [303] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200315015701/http://www.dp-news.com/pages/detail.aspx?articleid=31708 [304] => | datum archivace = 2020-03-15 [305] => }}Druhý repertoár, zemní plyn, používaný pro domácí spotřebu, má produkci 28 miliard kubických litrů{{zdroj?}} ročně{{Citace elektronického periodika [306] => | titul = كونا : وزير النفط .. انتاج سوريا من الغاز قارب 28 مليون متر مكعب يوميا - الطاقة والثروة المعدنية - 22/04/2010 [307] => | periodikum = web.archive.org [308] => | url = http://www.kuna.net.kw/NewsAgenciesPublicSite/ArticleDetails.aspx?Language=ar&id=2077821 [309] => | datum vydání = 2011-08-24 [310] => | datum přístupu = 2022-11-11 [311] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110824174908/http://www.kuna.net.kw/NewsAgenciesPublicSite/ArticleDetails.aspx?Language=ar&id=2077821 [312] => | datum archivace = 2011-08-24 [313] => }}, a třetí je fosfát v Homsu, s produkcí 2,6 milionu tun vyvážených převážně z něj, a je považován za devátý ve své produkci na světě.{{Citace elektronického periodika [314] => | titul = Ministerstvo ropy odhalilo, že syrská produkce fosfátů vzrostla za poslední rok o 46%, zatímco roční vývoz hnojiv vzrostl o 54%., syrské [315] => | periodikum = web.archive.org [316] => | url = http://www.alwatan.sy/dindex.php?idn=95335 [317] => | datum vydání = 2011-07-21 [318] => | datum přístupu = 2022-11-11 [319] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110721174621/http://www.alwatan.sy/dindex.php?idn=95335 [320] => | datum archivace = 2011-07-21 [321] => }} Pokud jde o výrobu energie, od roku 2002 Sýrie dosáhla soběstačnosti ve svých potřebách elektřiny o 21,6 miliard kWh{{Citace elektronického periodika [322] => | titul = Wayback Machine [323] => | periodikum = web.archive.org [324] => | url = http://www.syrianeconomic.com/?page=show_det&id=2816 [325] => | datum vydání = 2016-03-04 [326] => | datum přístupu = 2022-11-11 [327] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160304203247/http://www.syrianeconomic.com/?page=show_det&id=2816 [328] => | datum archivace = 2016-03-04 [329] => }}, ale krize vedla k poklesu schopnosti vyrábět energii ve velkém množství a v průměru jsou syrská města odříznuta od elektřiny 6 až 9 hodin denně, a to i ve městech, která nejsou svědky bitev, jako je Damašek a Latakia.{{Citace elektronického periodika [330] => | titul = Zvýšení hodin přídělového systému elektřiny [331] => | periodikum = web.archive.org [332] => | url = http://www.syria-news.com/readnews.php?sy_seq=165347 [333] => | datum vydání = 2015-03-30 [334] => | datum přístupu = 2022-11-11 [335] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150330210636/http://www.syria-news.com/readnews.php?sy_seq=165347 [336] => | datum archivace = 2015-03-30 [337] => }} {{Citace elektronického periodika [338] => | titul = تقنين الكهرباء في صحنايا يتجاوز التسع ساعات يومياً {{!}} اخبار سورية المحلية {{!}} أخبار سورية {{!}} دي برس [339] => | periodikum = web.archive.org [340] => | url = http://www.dp-news.com/pages/detail.aspx?articleid=154902 [341] => | datum vydání = 2016-04-06 [342] => | datum přístupu = 2022-11-11 [343] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160406001125/http://www.dp-news.com/pages/detail.aspx?articleid=154902 [344] => | datum archivace = 2016-04-06 [345] => }} [346] => [347] => === Infrastruktura === [348] => [[Soubor:Aleppo (2) cropped.jpg|náhled|vlevo|[[Mezinárodní letiště v Allepu|Mezinárodní letiště v Aleppu]]]] [349] => Sýrie má poměrně dobrou silniční síťLibrary of Congress, s. 13–14 o celkové délce (k roku 2009) přes 68 000 km, z nichž přes 61 500 km je asfaltovaných. Také železniční doprava je na dobré úrovni, k roku 2010 dosahovala délky přes 2000 km a vláda investuje do jejího rozvoje.''Souhrnná teritoriální informace: Sýrie'', s. 23 V zemi je v provozu přes sto letišť, z toho zhruba 30 jich má asfaltované přistávací dráhy. Tři mezinárodní letiště se nacházejí v Damašku, Aleppu a [[Lázikíja|Latákii]]. Největší leteckou společností působící v Sýrii je státní společnost [[Syrian Arab Airlines]]. Největšími a nejvýznamnějšími syrskými přístavy jsou Latákie a [[Tartus]], obchodní flotila země čítala k roku 2010 41 lodí. [350] => [351] => Syrské [[telekomunikace]] jsou převážně v rukou státních firem a jsou regulovány vládou. V zemi je funkčních zhruba 4 miliony pevných linek a 12 milionů mobilních telefonů. Okolo 4,5 milionů obyvatel využívá [[internet]]. [352] => [353] => == Obyvatelstvo == [354] => [[Soubor:Syria Ethno-religious composition..jpg|náhled|vlevo|Etno-náboženská mapa Sýrie]] [355] => [[Soubor:Syrian Bedouin Shepherd.jpg|náhled|upright|Syrský [[Beduíni|beduínský]] pastevec]] [356] => [[Soubor:Kurdish YPG Fighters (15318975992).jpg|náhled|[[Rojava|Syrští Kurdové]], kteří bojují proti Islámskému státu]] [357] => Podle odhadů z roku 2010 žilo v Sýrii zhruba 22,5 milionu [[Demografie Sýrie|obyvatel]].''Souhrnná teritoriální informace: Sýrie'', s. 3 Roční přírůstek obyvatelstva dosáhl v roce 2011 celkem 0,9 %, [[Plodnost#Úhrnná plodnost|úhrnná plodnost]] činila za stejný rok 2,94 dítěte na jednu matku. Převážná část populace žije buď na pobřeží nebo v údolí řeky [[Eufrat]]u. Většinu syrského obyvatelstva tvoří [[Arabové]] (90 %),{{#tag:ref|Mezi ně patří i jeden milion iráckých a půl milionu palestinských uprchlíků.|group = "pozn."}} následovaní významnou menšinou [[Kurdové|Kurdů]] (9 %). Mezi zbylými etnickými skupinami v Sýrii žijí [[Peršané]], [[Arméni]], [[Čerkesové]], [[Syrští Turkmeni|Turkmeni]], [[Romové]] a [[Židé]]. Úředním jazykem je [[arabština]], vzdělaní Syřané mluví často [[angličtina|anglicky]], částečně také [[francouzština|francouzsky]], celkově je ale znalost cizích jazyků malá, a to i například mezi vládnoucí elitou. Jednotlivé etnické skupiny užívají i své vlastní jazyky. Zhruba 56 % syrské populace žije ve městech. Průměrná délka života je 74,6 roku. [[Vzdělání v Sýrii|Gramotnost]] v zemi dosahuje podle sčítání lidu z roku 2004 zhruba 79 % (muži 86 %, ženy 73,6 %).{{#tag:ref|Podle jiných odhadů dosahovala kolem roku 2005 vzdělanost 60 % u mužů a 50 % u žen.|group = "pozn."}} Základní vzdělání je povinné a bezplatné, trvá od šestého do dvanáctého roku. Jsou k dispozici střední i vysoké školy, oba stupně trvají tři roky. Syrská vláda prioritně podporuje výuku řemesel, [[strojírenství]] a [[Lékařství|medicíny]], ostatní obory, například [[umění]], [[Humanitní vědy|humanitní obory]] či částečně i [[ekonomie]], jsou v pozadí pro doposud nedořešenou produkční a mezinárodně obchodní bázi ekonomiky.Library of Congress, s. 7 V zemi přetrvávala etnická diskriminace Kurdů, kterým byly odpírány možnosti rozvíjet svojí kulturu a jazyk. Desetitisíce Kurdů jsou bez státní příslušnosti, což jim zabraňuje využívat svých společenských a ekonomických práv.{{#tag:ref|Jsou to takzvaní ''muktamín'' neboli Kurdové, kteří (či jejich rodiče) přišli podvodem o [[Občanství|státní občanství]] v roce 1962.{{Doplňte zdroj}}|group="pozn."}} Podle některých zdrojů se syrská vláda snaží minoritní etnické skupiny (Armény, Asyřany-Ajsory, Kurdy a d.) [[arabizace|arabizovat]]. V zemi je doposud rozšířená diskriminace žen, zejména mimo území obývané vzdělanějším obyvatelstvem, avšak je mnohem méně výrazná než v islamizovaných zemích v regionu. [358] => [359] => === Vzdělání === [360] => Ústava stanoví, že vzdělání je právem každého občana, povinným na základní úrovni vzdělání a bezplatným na všech úrovních. Kromě škol provozovaných státem prostřednictvím ministerstva školství investuje do vzdělávání i soukromý sektor, přičemž bere na vědomí materiály k povinným učebním osnovám vydávané ministerstvem. Předuniverzitní vzdělávání v Sýrii je rozděleno do dvou fází: základní vzdělání od 6 do 15 let a skládá se ze dvou cyklů a střední vzdělání od 15 do 18 let a zahrnuje tři obory, a to vědecké, literární a [[Šaría]], a sedm profesních odvětví, jmenovitě průmyslové, zemědělské, obchodní, cestovní ruch, informatiku a technické, a končí tím, že student získá osvědčení o střední škole, které ho kvalifikuje podle jeho průměru a na základě kompromisu vydaného [[Syrské ministerstvo vysokoškolského vzdělání|ministerstvem vysokoškolského vzdělávání]] pro jeho závěrečnou specializaci na univerzitách. Většina Syřanů bude studovat na státních univerzitách, z nichž nejstarší je Damašská univerzita. V roce 1972 stát navrhl zákon o gramotnosti, ale nepodařilo se mu jej zcela implementovat a procento negramotných lidí kleslo z 19% v roce 2000 na 14,2% v roce 2008, takže Sýrie se řadí na deváté místo v arabském světě a 119. místo na světě v gramotnosti. V zemi se každoročně pořádá velké množství kulturních festivalů a knižních veletrhů, zejména Knižní veletrh v Damašku{{Citace elektronického periodika [361] => | titul = معرض الكتاب الدولي الخامس والعشرين بدمشق - اكتشف سورية [362] => | periodikum = web.archive.org [363] => | url = http://www.discover-syria.com/news/4371 [364] => | datum vydání = 2016-09-29 [365] => | datum přístupu = 2022-10-18 [366] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160929234102/http://www.discover-syria.com/news/4371 [367] => | datum archivace = 2016-09-29 [368] => }}, a vláda spravuje řadu knihoven a čítáren, z nichž snad nejvýznamnější veřejnou knihovnou je [[Asadova národní knihovna]] . Města také obsahují provinční centra a okresní centra s kulturními domy a divadly provozovanými ministerstvem kultury, malými veřejnými knihovnami a organizují festivaly a další kulturní dny. [369] => [370] => === Náboženství === [371] => Značná část obyvatelstva (všechny odhady do jara 2011-začátku občan.války) vyznává [[sunnitský islám]] (cca 70 - 73 % obyvatel) , z [[ší'itský islám|šíitských]] skupin jsou významní především [[Alavité (sekta)|alavité]] (12 - 13 % - vládnoucí skupina), k dalším šíitským náboženským skupinám patří také ismaílité a další směry, vč. tzv. ší´y 12 imámů /hlavní proud - většina obyv. v Íránu a v Iráku/, (2 -3 %). Významnou skupinou jsou též [[drúzové]] (asi 3 %), synkretická náboženská skupina, blízká šíitům {{#tag:ref|Drúzové v rámci svých náboženských praktik kombinují prvky šíitského islámu, křesťanství a pohanství.|group="pozn."}} Zbytek (asi 10 %) tvořily nejrůznější [[křesťanství|křesťanské]] církve – [[Maronitská katolická církev|maronité]], řeckokatolíci - melchité (tj. malekité), arménští katolíci, syrští katolíci, chaldejští katolíci, [[pravoslaví|pravoslavní]] Antiochijského patriarchátu, [[protestantismus|protestanti]] (luteráni a další) [[Římskokatolická církev|římskokatolíci]], křesťané z Arménské apoštolské církve (miafyzitní), asyrští křesťané - fakticky nestoriáni, anglikáni (episkopální církev) a další. Existují zde i malé komunity [[židé v Sýrii|židů]]. [372] => Sýrie je sekulární stát a náboženským menšinám je v porovnání s dalšími zeměmi v oblasti zaručena velká míra svobody vyznání, v některých případech i omezené autonomie. Na druhou stranu jsou v rámci politického procesu zvýhodňováni lidé spojení s některými sektami, především s alavity.''BTI 2010 – Syria Country Report'', s. 5 [373] => [374] => Většina [[Alavité (sekta)|alavitů]], k nimž náleží prezident B. Asad a vládnoucí vrstva země, šíitů, ismaílitů, [[Syrští křesťané|syrských křesťanů]] a [[Drúzové|drúzů]] podporuje syrskou vládu, protože se obávají represivní politiky proti menšinám v případě vítězství sunnitských islamistických/džihádistických rebelů."[http://zpravy.idnes.cz/syrsti-krestane-sahli-po-zbranich-v-aleppu-vytvorili-vlastni-milice-1ji-/zahranicni.aspx?c=A120913_112240_zahranicni_aha Syrští křesťané sáhli po zbraních, jejich milice bojují proti povstalcům]". iDNES.cz. 13. září 2012. Odhaduje se, že až třetina z 250 000 alavitských mužů bojujících na straně vlády zahynula v občanské válce.{{Citace elektronické monografie | url= http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/middleeast/syria/11518232/In-Syrias-war-Alawites-pay-heavy-price-for-loyalty-to-Bashar-al-Assad.html |titul= In Syria's war, Alawites pay heavy price for loyalty to Bashar al-Assad | vydavatel= The Daily Telegraph |příjmení= Sherlock |jméno= Ruth |datum vydání= 7. dubna 2015}} V květnu 2013 podle jednoho odhadu z 94 000 obětí války bylo 41 000 alavitů.{{cite news |url=http://www.reuters.com/article/2013/05/14/us-syria-crisis-deaths-idUSBRE94D0L420130514 |title=Syria Death Toll Likely As High As 120,000, Group Says |publisher=Reuters |date=14. května 2013 |titul=Archivovaná kopie |datum přístupu=2015-06-29 |url archivu=https://web.archive.org/web/20150924181252/http://www.reuters.com/article/2013/05/14/us-syria-crisis-deaths-idUSBRE94D0L420130514 |datum archivace=2015-09-24 |nedostupné=ano }} [375] => [376] => == Odkazy == [377] => === Poznámky === [378] => [379] => === Reference === [380] => [381] => {{Citace elektronické monografie | titul = Syria | url = http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/middle-east-north-africa/syria?profile=all | datum aktualizace = 2010-09-17 | datum přístupu = 2012-01-14 | vydavatel = Foreign & Commonwealth Office | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20111211101223/http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/middle-east-north-africa/syria?profile=all | datum archivace = 2011-12-11 | nedostupné = ano }} [382] => {{Citace elektronické monografie [383] => | titul = Syria - Amnesty International Report 2011 [384] => | url = http://www.amnesty.org/en/region/syria/report-2011 [385] => | datum přístupu = 2011-08-16 [386] => | vydavatel = [[Amnesty International]] [387] => | jazyk = anglicky [388] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110818095208/http://www.amnesty.org/en/region/syria/report-2011 [389] => | datum archivace = 2011-08-18 [390] => | nedostupné = ano [391] => }} [392] => {{Citace elektronické monografie [393] => | korporace = Bureau of Near Eastern Affairs [394] => | titul = Background Note: Syria [395] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/3580.htm [396] => | datum vydání = 2011-03-18 [397] => | datum přístupu = 2011-08-16 [398] => | vydavatel = U.S. Department of State [399] => | jazyk = anglicky [400] => }} [401] => [402] => {{Citace elektronické monografie [403] => | korporace = CIA [404] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [405] => | titul = The World Factbook - Syria [406] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/sy.html [407] => | datum aktualizace = 2011-07-12 [408] => | datum přístupu = 2011-08-16 [409] => | jazyk = anglicky [410] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20171229122345/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/sy.html [411] => | datum archivace = 2017-12-29 [412] => | nedostupné = ano [413] => }} [414] => {{Citace elektronické monografie [415] => | příjmení = Commins [416] => | jméno = David Dean [417] => | spoluautoři = a kol. [418] => | titul = Syria [419] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/578856/Syria [420] => | datum přístupu = 2011-08-16 [421] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [422] => | jazyk = anglicky [423] => }} [424] => [425] => [426] => === Literatura === [427] => * {{Citace monografie [428] => | editoři = Mamoun Fansa [429] => | rok = 2000 [430] => | titul = Damaskus - Aleppo: 5000 Jahre Stadtentwicklung in Syrien [431] => | vydavatel = Philipp von Zabern [432] => | místo = Mainz am Rhein [433] => | stránky = [434] => | poznámka = [435] => | isbn = 3-8053-2694-7 [436] => }} [437] => * {{Citace monografie [438] => | rok = 2010 [439] => | titul = Labour markets performance and migration flows in Arab Mediterranean Countries: determinants and effects [440] => | vydavatel = Office for Official Publications of the European Communities [441] => | místo = Luxembourg [442] => | stránky = [443] => | poznámka = [444] => | isbn = 978-92-79-15986-2 [445] => }} [446] => * {{Citace monografie [447] => | rok = 2001 [448] => | titul = Women and men in the Syrian Arab Republic: a statistical portrait [449] => | vydavatel = United Nations [450] => | místo = New York [451] => | stránky = [452] => | poznámka = [453] => }} [454] => * {{Citace monografie [455] => | příjmení = Akkermans [456] => | jméno = Peter M. M. G [457] => | příjmení2 = Schwartz [458] => | jméno2 = Glenn M [459] => | rok = 2003 [460] => | titul = The archaeology of Syria: from complex hunter-gatherers to early urban societies (c. 16,000-300 BC) [461] => | url = https://archive.org/details/archaeologyofsyr0000akke [462] => | vydavatel = Cambridge University Press [463] => | místo = Cambridge [464] => | stránky = [465] => | poznámka = [466] => | isbn = 0-521-79666-0 [467] => }} [468] => * {{Citace monografie [469] => | příjmení = Bahbouh [470] => | jméno = Charif [471] => | rok = 2005 [472] => | titul = Sýrie: historie, kultura, geografie [473] => | vydavatel = Dar Ibn Rushd [474] => | místo = Praha [475] => | stránky = [476] => | poznámka = [477] => | isbn = 80-86149-44-7 [478] => }} [479] => * {{Citace monografie [480] => | příjmení = Bahnassi [481] => | jméno = Afif [482] => | rok = 1987 [483] => | titul = Das alte Syrien und seine Kunst [484] => | vydavatel = Seemann [485] => | místo = Leipzig [486] => | stránky = [487] => | poznámka = [488] => | isbn = 3-363-00005-7 [489] => }} [490] => * {{Citace monografie [491] => | příjmení = Butcher [492] => | jméno = Kevin [493] => | rok = 2003 [494] => | titul = Roman Syria and the Near East [495] => | url = https://archive.org/details/romansyrianearea0000butc [496] => | vydavatel = J. Paul Getty Museum [497] => | místo = Los Angeles [498] => | stránky = [499] => | poznámka = [500] => | isbn = 0-89236-715-6 [501] => }} [502] => * {{Citace monografie [503] => | příjmení = Carter [504] => | jméno = Terry [505] => | příjmení2 = Dunston [506] => | jméno2 = Lara [507] => | příjmení3 = Thomas [508] => | jméno3 = Amelia [509] => | rok = 2009 [510] => | titul = Sýrie a Libanon [511] => | vydavatel = Svojtka & Co. [512] => | místo = Praha [513] => | stránky = [514] => | poznámka = [515] => | isbn = 978-80-256-0110-5 [516] => }} [517] => * {{Citace monografie [518] => | příjmení = Chaitani [519] => | jméno = Youssef [520] => | rok = 2007 [521] => | titul = Post-colonial Syria and Lebanon: the decline of Arab nationalism and the triumph of the state [522] => | vydavatel = I.B. Tauris [523] => | místo = London [524] => | stránky = [525] => | poznámka = [526] => | isbn = 978-1-84511-294-3 [527] => }} [528] => * {{Citace monografie [529] => | příjmení = Lewis [530] => | jméno = Bernard [531] => | rok = 2007 [532] => | titul = Dějiny Blízkého východu [533] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny [534] => | místo = Praha [535] => | stránky = [536] => | poznámka = [537] => | isbn = 978-80-7106-926-3 [538] => }} [539] => * {{Citace monografie [540] => | příjmení = Musil [541] => | jméno = Alois [542] => | odkaz na autora = Alois Musil [543] => | rok = 1938 [544] => | titul = Od Libanonu k Tigridu : Nová Syrie [545] => | vydavatel = Melantrich [546] => | místo = Praha [547] => | url = http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:d78c6dd0-1b01-11e5-b642-005056827e51 [548] => | počet stran = 252 [549] => }} [550] => * {{Citace monografie [551] => | příjmení = Ottaway [552] => | jméno = Marina [553] => | příjmení2 = Choucair-Vizoso [554] => | jméno2 = Julia [555] => | rok = 2008 [556] => | titul = Beyond the façade: political reform in the Arab world [557] => | vydavatel = Carnegie Endowment for International Peace [558] => | místo = Washington [559] => | stránky = [560] => | poznámka = [561] => | isbn = 978-0-87003-239-4 [562] => | url-access = registration [563] => | url = https://archive.org/details/beyondfacadepoli0000otta [564] => }} [565] => * {{Citace monografie [566] => | příjmení = Simonis [567] => | jméno = Damien [568] => | příjmení2 = Finlay [569] => | jméno2 = Hugh [570] => | rok = 1997 [571] => | titul = Jordan & Syria [572] => | vydavatel = Lonely Planet [573] => | místo = Hawthorn [574] => | stránky = [575] => | poznámka = [576] => | isbn = 0-86442-427-2 [577] => }} [578] => * {{Citace monografie [579] => | příjmení = Ziser [580] => | jméno = Eyal [581] => | rok = 2007 [582] => | titul = Commanding Syria: Bashar al-Asad and the first years in power [583] => | url = https://archive.org/details/commandingsyriab0000zise [584] => | vydavatel = I.B. Tauris [585] => | místo = London [586] => | stránky = [587] => | poznámka = [588] => | isbn = 1-84511-153-2 [589] => }} [590] => * {{Citace monografie [591] => | příjmení = Zisser [592] => | jméno = Eyal [593] => | příjmení2 = Rivlin [594] => | jméno2 = Paul [595] => | rok = 1999 [596] => | titul = Syria: domestic political stress and globalization [597] => | vydavatel = Tel Aviv University - Moshe Dayan Center [598] => | místo = Tel Aviv [599] => | stránky = [600] => | poznámka = [601] => | isbn = 965-224-039-7 [602] => }} [603] => * PŘEBINDA, Petr. ''Od Velké Sýrie k malé: Složitosti vytváření Sýrie v první polovině 20. století.'' Praha: Academia, 2018. {{ISBN|978-80-200-2864-8}} [604] => [605] => === Související články === [606] => * [[Mari]] - archeologické naleziště na místě starověkého města ve východní Sýrii [607] => * [[Ugarit]] - zaniklé starověké město u břehů Středozemního moře [608] => * [[Palmýra]] [609] => * [[Baas]] [610] => * [[Golanské výšiny]] [611] => * [[Arabsko-izraelské války]] [612] => * [[Arabské jaro]] [613] => [614] => === Externí odkazy === [615] => * {{Commonscat|Syria}} [616] => * {{Wikicitáty|téma=Sýrie}} [617] => * {{Wikislovník|heslo=Sýrie}} [618] => * {{Wikizprávy|kategorie=Sýrie}} [619] => * {{Citace elektronické monografie | titul = Syria | url = http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/middle-east-north-africa/syria?profile=all | datum aktualizace = 2010-09-17 | datum přístupu = 2012-01-14 | vydavatel = Foreign & Commonwealth Office | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20111211101223/http://www.fco.gov.uk/en/travel-and-living-abroad/travel-advice-by-country/country-profile/middle-east-north-africa/syria?profile=all | datum archivace = 2011-12-11 | nedostupné = ano }} [620] => * {{Citace elektronické monografie [621] => | titul = Syria - Amnesty International Report 2011 [622] => | url = http://www.amnesty.org/en/region/syria/report-2011 [623] => | datum přístupu = 2011-08-16 [624] => | vydavatel = [[Amnesty International]] [625] => | jazyk = anglicky [626] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110818095208/http://www.amnesty.org/en/region/syria/report-2011 [627] => | datum archivace = 2011-08-18 [628] => | nedostupné = ano [629] => }} [630] => * {{Citace elektronické monografie [631] => | titul = Syria (2011) [632] => | url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=363&year=2011&country=8143 [633] => | datum přístupu = 2011-08-16 [634] => | vydavatel = [[Freedom House]] [635] => | jazyk = anglicky [636] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110823105504/http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=363&year=2011&country=8143 [637] => | datum archivace = 2011-08-23 [638] => | nedostupné = ano [639] => }} [640] => * {{Citace elektronické monografie [641] => | korporace = Bertelsmann Stiftung [642] => | titul = BTI 2010 — Country Report [643] => | url = http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/MENA/Syria.pdf [644] => | datum vydání = 2009 [645] => | datum přístupu = 2011-08-16 [646] => | vydavatel = Bertelsmann Stiftung [647] => | místo = Gütersloh [648] => | jazyk = anglicky [649] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110521021939/http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/MENA/Syria.pdf [650] => | datum archivace = 2011-05-21 [651] => | nedostupné = ano [652] => }} [653] => * {{Citace elektronické monografie [654] => | korporace = Bureau of Near Eastern Affairs [655] => | titul = Background Note: Syria [656] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/3580.htm [657] => | datum vydání = 2011-03-18 [658] => | datum přístupu = 2011-08-16 [659] => | vydavatel = U.S. Department of State [660] => | jazyk = anglicky [661] => }} [662] => * {{Citace elektronické monografie [663] => | korporace = CIA [664] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [665] => | titul = The World Factbook - Syria [666] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/sy.html [667] => | datum aktualizace = 2011-07-12 [668] => | datum přístupu = 2011-08-16 [669] => | jazyk = anglicky [670] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20171229122345/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/sy.html [671] => | datum archivace = 2017-12-29 [672] => | nedostupné = ano [673] => }} [674] => * {{Citace elektronické monografie [675] => | korporace = Library of Congress [676] => | odkaz na korporaci = Knihovna Kongresu [677] => | titul = Country Profile: Syria [678] => | url = http://memory.loc.gov/frd/cs/profiles/Syria.pdf [679] => | datum vydání = 2005-04-15 [680] => | datum přístupu = 2011-08-16 [681] => | jazyk = anglicky [682] => }} [683] => * {{Citace elektronické monografie [684] => | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Damašku [685] => | titul = Souhrnná teritoriální informace: Sýrie [686] => | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/syrie-2010-04-01.pdf [687] => | datum vydání = 2010-04-01 [688] => | datum přístupu = 2011-08-16 [689] => | vydavatel = Businessinfo.cz [690] => | jazyk = česky [691] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120111143835/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/syrie-2010-04-01.pdf [692] => | datum archivace = 2012-01-11 [693] => | nedostupné = ano [694] => }} [695] => * {{Citace elektronické monografie [696] => | příjmení = Commins [697] => | jméno = David Dean [698] => | spoluautoři = a kol. [699] => | titul = Syria [700] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/578856/Syria [701] => | datum přístupu = 2011-08-16 [702] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [703] => | jazyk = anglicky [704] => }} [705] => [706] => {{Navboxes [707] => | title = [[Soubor:Gnome-globe.svg|22px]] Geografická lokalizace [708] => | list = {{Asie}} [709] => {{Státy ležící na břehu Středozemního moře}} [710] => }} [711] => {{Navboxes [712] => | title = Členství v mezinárodních organizacích [713] => | list = {{Organizace islámské spolupráce}} [714] => {{Liga arabských států}} [715] => }} [716] => {{Autoritní data}} [717] => [718] => [[Kategorie:Sýrie| ]] [719] => [[Kategorie:Státy Asie]] [720] => [[Kategorie:Vzniklo 1946]] [721] => [[Kategorie:Členové Ligy arabských států]] [722] => [[Kategorie:Státy Unie pro Středomoří]] [] => )
good wiki

Sýrie

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Soubor:Syria, administrative divisions - Nmbrs - colored.svg','Turecko','Damašek','Irák','Írán','Alavité (sekta)','Rusko','Libanon','Baas','Izrael','Bašár al-Asad','Eufrat'

Baas

Damašek

Eufrat

Irák

Írán

Izrael

Libanon

Rusko

Turecko