Array ( [0] => 15480464 [id] => 15480464 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Slovensko [uri] => Slovensko [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{různé významy|tento=současném samostatném státu ve střední Evropě|druhý=politickém hnutí|rozlišovač=politické hnutí}} [1] => {{Různé významy|redirect=Slovenská republika|druhý=dalších významech|stránka=Slovenská republika (rozcestník)}} [2] => {{Infobox - stát [3] => | genitiv = Slovenska [4] => | úřední název česky = Slovenská republika [5] => | úřední název = Slovenská republika [6] => | vlajka = Flag of Slovakia.svg [7] => | velikost vlajky = 120px [8] => | článek o vlajce = Slovenská vlajka [9] => | znak = Coat of Arms of Slovakia.svg [10] => | velikost znaku = 80px [11] => | článek o znaku = Státní znak Slovenské republiky [12] => | hymna = Nad Tatrou sa blýska [13] => | článek o hymně = Slovenská hymna [14] => | mapa umístění = EU-Slovakia.svg [15] => | velikost mapy = 290px [16] => | hlavní město = [[Bratislava]] [17] => | rozloha = 49 036 [18] => | rozlmisto = 127 [19] => | procent vody = 1,9 [20] => | nejvyšší hora = [[Gerlachovský štít]] [21] => | výška nejvyšší hory = 2 655 [22] => | čas = UTC+1
UTC+2 ([[letní čas]]) [23] => | počet obyvatel = 5 449 270{{Citace elektronické monografie [24] => | titul = Sčítanie obyvatel'ov, domov a bytov 2021 [25] => | vydavatel = Štatistický úrad Slovenskej republiky [26] => | datum_vydání = 2021-01-01 [27] => | datum_přístupu = 2022-12-30 [28] => | url = https://www.scitanie.sk/obyvatelia/zakladne-vysledky/pocet-obyvatelov/SR/SK0/SR [29] => | jazyk = slovenština [30] => }} [31] => | obyvmisto = 115 [32] => | obyvatelé aktuální k = 2021 [33] => | hustota = 111,13 [34] => | hustmisto = 98 [35] => | HDI = 0,848 [36] => | HDIvývoj = růst [37] => | HDIvýše = velmi vysoký [38] => | HDI aktuální k = 2022 [39] => | HDImísto = 45 [40] => | jazyk = [[slovenština]] (úřední), regionálně [[maďarština]], [[romština]], [[rusínština]] [41] => | národnosti = [[Slováci]] (85,8 %), [[Maďaři]] (9,7 %), [[Romové]] (1,7 %), [[Češi]] (0,8 %), [[Rusíni]] (0,4 %), [[Ukrajinci]] (0,2 %), [[Moravané]] (0,1 %), jiní a neuvedeno (1,4 %) [42] => | náboženství = [[Římskokatolická církev|římští katolíci]] (62 %), [[Luteránství|luteráni]] (6,9 %), [[řeckokatolická církev|řečtí katolíci]] (4,1 %), [[kalvinismus|kalvinisté]] (2 %), [[pravoslaví|pravoslavní]] (0,9 %), [[Ireligiozita|bez vyznání]] (13 %) [43] => | státní zřízení = [[parlamentní republika]] [44] => | datum vzniku = - [[28. říjen|28. října]] [[1918]] (Československo)
- [[1. leden|1. ledna]] [[1993]] [45] => | způsob vzniku = [[Zánik Československa|rozdělení Československa]] [46] => | funkce1 = Prezidentka [47] => | vládce1 = [[Zuzana Čaputová]] [48] => | funkce2 = Předseda vlády [49] => | vládce2 = [[Robert Fico]] [50] => | měna = [[euro]] [51] => | kód měny = EUR [52] => | HDP/ob. = 34 815{{Citace elektronické monografie | korporace = Světová banka | titul=GDP per capita, PPP (current international $) | url=http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true | datum přístupu=2021-01-14}} [53] => | HDP/ob.misto = 41 [54] => | HDP aktuální k = 2021 [55] => | Gini = 26.0{{Citace elektronické monografie | titul = GINI index | url = http://data.worldbank.org/indicator/SI.POV.GINI | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2012-08-25 | vydavatel = [[Světová banka|The World Bank]] | místo = | jazyk =}} [56] => | Gini aktuální k = 2009 [57] => | ison = 703 [58] => | iso3 = SVK [59] => | iso2 = SK [60] => | mpz = SK [61] => | předvolba = +421 [62] => | doména = sk [63] => | commonscat = Slovakia [64] => | soubor hymny = Nad Tatrou sa blýska.ogg [65] => }} [66] => '''Slovensko''', plným názvem '''Slovenská republika''', je [[vnitrozemský stát]] ležící ve [[Střední Evropa|střední Evropě]]. Na východě sousedí s [[Ukrajina|Ukrajinou]], na jihu s [[Maďarsko|Maďarskem]], na jihozápadě s [[Rakousko|Rakouskem]], na západě s [[Česko|Českem]] a na severu s [[Polsko|Polskem]]. V roce 2021 zde žilo 5 441 899 lidí. Hlavním městem je [[Bratislava]], úředním jazykem je [[slovenština]]. [67] => [68] => Slovensko je členem [[Organizace spojených národů|OSN]], [[Severoatlantická aliance|NATO]] (od 29. března 2004), [[Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě|OBSE]] (od 1. ledna 1993), [[Světová obchodní organizace|WTO]], [[Mezinárodní měnový fond|MMF]], [[Světová banka|Světové banky]], [[Rada Evropy|Rady Evropy]] (od 30. června 1993), [[Evropská unie|EU]] (od 1. května 2004), [[Evropský hospodářský prostor|EEA]], [[Eurozóna|Eurozóny]] (od 1. ledna 2009), [[Evropská celní unie|Evropské celní unie]] a [[Schengenský prostor|Schengenského prostoru]] (od 21. prosince 2007), [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj|OECD]], [[Visegrádská skupina|Visegrádské skupiny]] a jiných mezinárodních struktur. [69] => [70] => Před příchodem [[Slované|Slovanů]] v 5. století žili na území Slovenska především [[Keltové]] a [[Germáni]]. V 7. století se obyvatelstvo stalo součástí [[Sámova říše|Sámovy říše]] a poté hrály oblasti západního Slovenska významnou roli především jako jedno z krystalizačních center [[Velkomoravská říše|Velké Moravy]]. Po zániku tohoto státního útvaru pak téměř celé dnešní Slovensko bylo součástí [[Uhersko|uherského státu]]; velice malé okrajové části byly pro změnu součástí [[Morava|Moravy]] (např. osada [[U Sabotů]]), či [[Dolní Rakousy|Dolních Rakous]] (slovenské pohraničí, sousedící s [[Lanžhot]]em, či s dnešním [[Rakousko|Rakouskem]]). Po vymření uherské dynastie [[Arpádovci|Arpádovců]] se v Uhrách vystřídalo několik rodů domácího i cizího původu, dokud v 16. století nezískali do svých rukou uherský trůn [[Habsburkové]]. S příchodem [[osvícenství]] a později během 19. století proběhlo [[slovenské národní obrození]], v rámci něhož [[Ľudovít Štúr]] kodifikoval roku 1846 slovenštinu jako národní jazyk Slováků. Do roku 1918 trvaly snahy o prosazení slovenské jazykové autonomie a povznesení slovenské kultury, které byly soustavně potírány [[Maďarizace|maďarizační]] politikou uherských vlád. Po roce 1918 se Slovensko stalo součástí [[Československo|Československa]], v rámci něhož získali Slováci status státotvorného národa. Na území Slovenska existovala mezi lety 1939–1945 [[Slovenská republika (1939–1945)|Slovenská republika]], která byla [[Satelitní stát|satelitním státem]] [[Nacistické Německo|nacistického Německa]]. Roku 1945 byl obnoven československý stát, o tři roky později se vlády zmocnil [[Komunistický režim v Československu|komunistický režim]], který byl svržen během [[Sametová revoluce|listopadové revoluce]] roku 1989. Neshody mezi českými a slovenskými politickými elitami vyústily roku 1993 v [[Zánik Československa|rozdělení Československa]], důsledkem čehož vznikla Slovenská republika jakožto suverénní slovenský stát. Od roku 2004 je Slovensko součástí [[Severoatlantická aliance|NATO]] a [[Evropská unie|Evropské unie]], v roce 2009 byla v zemi zavedena jednotná evropská měna [[euro]]. [71] => [72] => Slovensko je [[parlamentní republika|parlamentní republikou]] s demokratickými institucemi. V hospodářství se vyznačuje převážně soběstačnou [[Zemědělství na Slovensku|zemědělskou]] produkcí, modernizovaným [[průmysl]]em a rozvíjejícím se sektorem služeb, který převažuje jak v podílu [[Hrubý domácí produkt|hrubého domácího produktu]], tak pracovní síly. Celkově je [[ekonomika Slovenska]] velmi úspěšná a patří mezi jedny z nejrychleji rostoucích v regionu. Dopravní [[infrastruktura]] je vzhledem ke geografickému profilu země řidčeji rozprostřena, avšak v současnosti dochází k jejímu rozšíření a modernizaci. V oblasti výroby elektřiny převažují [[Jaderná elektrárna|jaderné elektrárny]], následované [[Tepelná elektrárna|tepelnými]] a [[Vodní elektrárna|vodními elektrárnami]]. [[Ozbrojené síly Slovenské republiky]] jsou integrované do struktur NATO, podílejí se na zahraničních misích a v současnosti jsou plně profesionalizované. [73] => [74] => Z okolních států má Slovensko pevné svazky především s Českou republikou. Dříve konfliktní vztahy s Maďarskem se v posledních letech zlepšily. V zemi žije silná [[Maďarská menšina na Slovensku|maďarská]] a [[Romská menšina na Slovensku|romská menšina]]. [75] => [76] => Slovensko má bohatou kulturní i vědeckou tradici jakož i množství přírodních a historických památek. [77] => [78] => == Etymologie == [79] => Vznik názvu Slovensko a [[etnonymum|etnonyma]] [[Slováci]] je pevně spjat s existencí [[Uhersko|uherského státu]]. Tím, že předkové Slováků žili na vymezeném území odděleném státní hranicí od jim jazykově blízkých [[Češi|Čechů]], [[Moravané|Moravanů]] a [[Poláci|Poláků]] a zároveň je od zdejšího [[Němci|německého]] a [[Maďaři|maďarského]] obyvatelstva odlišovaly jiný jazyk a kultura, došlo v rámci uherského státu k vytvoření zárodků slovenského povědomí. V oficiálních pramenech většinou byli obyvatelé dnešního Slovenska nazýváni ''Slavus'' či ''Sclavus'', aby tak byli odlišeni od [[Chorvati|Chorvatů]], Poláků, Čechů a dalších slovanských národů. Termín ''slovenský'' se často užíval například v názvech obcí a u [[toponymum|toponym]], a to především v místech, kde se ve větší míře spolu stýkaly jednotlivé neslovanské národy Uher s původní slovanskou populací Slovenska.{{Citace monografie | příjmení = Kováč | jméno = Dušan | odkaz na autora = Dušan Kováč | spoluautoři = a kol. | titul = Dějiny Slovenska | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2011 | strany = 50 | poznámka = [Dále jen: Dějiny Slovenska] | isbn = 978-80-7422-099-9}} [80] => [81] => == Dějiny == [82] => {{Podrobně|Dějiny Slovenska}} [83] => [[Soubor:Moravianska venusa.jpg|vlevo|náhled|267x267pixelů|[[Moravanská venuše]]]] [84] => Nejstarší osídlení předchůdci člověka je na území Slovenska doloženo z období před zhruba 240 000 lety, klíčové objevy byly učiněny poblíž [[Nové Mesto nad Váhom|Nového Mesta nad Váhom]], kde bylo nalezeno množství kamenných oštěpů ze [[Paleolit|starší doby kamenné]].''Dějiny Slovenska'', s. 12{{Citace elektronického periodika [85] => | titul = História mesta [86] => | periodikum = www.nove-mesto.sk [87] => | url = https://www.nove-mesto.sk/historia1/ [88] => | datum přístupu = 2021-08-30 [89] => }} Doloženo je osídlení [[Neandertálec|neandrtálci]] v období okolo 200 000 př. n. l., neandrtálská lebka tohoto stáří byla nalezena například u [[Gánovce|Gánovců]] na severním Slovensku.{{Citace periodika [90] => | příjmení = Eisová [91] => | jméno = Stanislava [92] => | příjmení2 = Velemínský [93] => | jméno2 = Petr [94] => | příjmení3 = Bruner [95] => | jméno3 = Emiliano [96] => | titul = The Neanderthal endocast from Gánovce (Poprad, Slovak Republic) [97] => | periodikum = Journal of anthropological sciences = Rivista di antropologia: JASS [98] => | datum vydání = 2019-12-31 [99] => | ročník = 96 [100] => | strany = 139–149 [101] => | issn = 2037-0644 [102] => | pmid = 31589589 [103] => | doi = 10.4436/JASS.97005 [104] => | poznámka = PMID 31589589 [105] => | url = https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/31589589/ [106] => | datum přístupu = 2021-08-30 [107] => }} Významné jsou nálezy z [[gravettien]]u (tedy asi 30 000-20 000 př. n. l.), zdaleka nejslavnějším z nich je soška z [[mamut]]oviny známá jako [[Moravanská venuše]]. Byla nalezena na tábořišti lovců mamutů v [[Moravany nad Váhom|Moravanech nad Váhom]], poblíž [[Piešťany|Piešťan]].{{Citace elektronického periodika [108] => | příjmení = Kukučka [109] => | jméno = Martin [110] => | titul = Moravianska venuša: Idol ženskej krásy lovcov mamutov [111] => | periodikum = www1.pluska.sk [112] => | url = https://www1.pluska.sk/regiony/zapadne-slovensko/moravianska-venusa-idol-zenskej-krasy-lovcov-mamutov [113] => | datum vydání = 2017-05-19 [114] => | jazyk = sk [115] => | datum přístupu = 2021-08-30 [116] => }}{{Citace monografie [117] => | příjmení = Moravčík [118] => | jméno = Štefan [119] => | titul = Moravianska Venuša [120] => | url = https://books.google.cz/books/about/Moravianska_Venu%C5%A1a.html?id=_iRhAAAAMAAJ&redir_esc=y [121] => | vydavatel = Smena [122] => | počet stran = 118 [123] => | poznámka = Google-Books-ID: _iRhAAAAMAAJ [124] => | jazyk = sk [125] => }} [126] => [127] => V [[Doba bronzová|době bronzové]] byla na jižním Slovensku významná větev [[Únětická kultura|únětické kultury]] zvaná [[hurbanovský typ]]. Pojmenovaná je podle pohřebiště u města [[Hurbanovo]], které bylo prozkoumáno slovenskými [[archeolog]]y Antonem Točíkem a Pavolem Čaplovičem.{{Citace monografie [128] => | příjmení = Furmánek [129] => | jméno = Václav [130] => | příjmení2 = Veliačik [131] => | jméno2 = Ladislav [132] => | příjmení3 = Vladár [133] => | jméno3 = Jozef [134] => | titul = Slovensko v dobe bronzovej [135] => | url = https://books.google.cz/books/about/Slovensko_v_dobe_bronzovej.html?id=V4M5AAAAMAAJ&redir_esc=y [136] => | vydavatel = Veda [137] => | počet stran = 434 [138] => | isbn = 978-80-224-0350-4 [139] => | poznámka = Google-Books-ID: V4M5AAAAMAAJ [140] => | jazyk = sk [141] => }} Významná byla též těžba [[Měď|mědi]] ve [[Špania Dolina|Špania Dolině]].{{Citace elektronického periodika [142] => | titul = Baníctvo na Španej Doline [143] => | periodikum = historia.szm.com [144] => | url = http://historia.szm.com/vedtech/banictvo/Spaniadolina/index.htm [145] => | datum přístupu = 2021-08-30 [146] => }}{{Citace periodika [147] => | příjmení = Sitar [148] => | jméno = A. [149] => | příjmení2 = Kvietok [150] => | jméno2 = M. [151] => | titul = As we smelted copper in Spania dolina. And what with it.... [152] => | datum vydání = 2013-10-01 [153] => | jazyk = Slovak [154] => | url = http://inis.iaea.org/Search/search.aspx?orig_q=RN:45112027 [155] => | datum přístupu = 2021-08-30 [156] => }} V mladší době bronzové se rozšířily kultury [[Lužická kultura|lužická]], [[Velatická kultura|velatická]] a [[Čakanská kultura|čakanská]] (čačianská), u nichž nalézáme již velké stálé budovy a správní centra. Bohatství a rozmanitost hrobů se značně zvýšila. Obyvatelé vyráběli zbraně, štíty, šperky, nádobí a sochy. [157] => [[Soubor:Web Biatec.jpg|vlevo|náhled|220x220pixelů|Keltská mince a odkaz na ní na moderní slovenské pětikoruně]] [158] => [159] => Lid lužické kultury se nakonec smísil s [[Keltové|Kelty]], prvním známým etnikem slovenské historie, jehož příchod je předpokládán ve druhé polovině [[4. století př. n. l.]] Keltská kultura má na Slovensku specifickou větev zvanou [[púchovská kultura]] (2. století př. n. l. – 2. století).{{Citace monografie [160] => | příjmení = Pieta [161] => | jméno = Karol [162] => | titul = Keltské osídlenie Slovenska: mladšia doba Laténska [163] => | url = https://books.google.cz/books/about/Keltsk%C3%A9_os%C3%ADdlenie_Slovenska.html?id=WwOmZwEACAAJ&redir_esc=y [164] => | vydavatel = Archeologický ústav SAV [165] => | počet stran = 384 [166] => | isbn = 978-80-89315-05-5 [167] => | poznámka = Google-Books-ID: WwOmZwEACAAJ [168] => | jazyk = sk [169] => }} Pravděpodobným tvůrcem této kultury byl kmen zvaný [[Kotinové]]. Nejznámější a nejlépe prozkoumanou keltskou lokalitou je opevněná soustava [[Havránok]] nad [[Liptovská Mara|Liptovskou Marou]]. Kotinové prý okolo roku [[172]] nepomohli [[Římanům]] proti [[Markomani|Markomanům]], za což je [[Marcus Aurelius]] nechal přestěhovat do Dolní [[Panonie]]. V okolí Bratislavy se na krátkou dobu usadil také jiný keltský kmen, [[Bójové]]. Jemu je připisována ražba mincí typu [[biatec]] (též nazývaných „hexadrachmy bratislavského typu“). Na zadní straně mají tyto mince [[Latina|latinské]] nápisy, které představují nejstarší použití písma na území dnešního Slovenska.{{Citace monografie [170] => | příjmení = ONDROUCH [171] => | jméno = Vojtech [172] => | titul = Keltské Mince Typu Biatec Z Bratislavy. Poklad Velkých Strieborných Mincí Z Roku 1942. (Celtic Coins of the Biatec Type from Bratislava. Treasure of Tetradrachmas Found in the Year 1942.) [With a Summary in English.]. [173] => | url = https://books.google.cz/books/about/Keltsk%C3%A9_Mince_Typu_Biatec_Z_Bratislavy.html?id=i0b2MgEACAAJ&redir_esc=y [174] => | počet stran = 207 [175] => | poznámka = Google-Books-ID: i0b2MgEACAAJ [176] => | jazyk = en [177] => }} [[Soubor:Trencin-Roman2.JPG|náhled|[[Římský nápis v Trenčíně|Římský nápis na hradní skále]] v [[Trenčín]]ě z přelomu let [[178]]/[[179]] po Kr.KOVÁČ, D., a kol.: ''Kronika Slovenska 1.'' Bratislava: Vydala Fortuna Print pre Adox, 1998, s. 76.|vlevo]] [178] => Na přelomu letopočtu pronikli na slovenské území [[Germáni]] soupeřící s [[Římská říše|Římskou říši]], jejíž hranici zde tehdy tvořila řeka [[Dunaj]]. Nejvýznamnějším germánským kmenem na Slovensku byli [[Kvádové]]. Ve 2. třetině 1. století založili pod vedením [[Vannius|Vannia]] útvar nazývaný [[Vanniovo království]], jehož centrum bylo východně od [[Malé Karpaty|Malých Karpat]] na jihozápadě Slovenska.''Dějiny Slovenska'', s. 16–17{{Citace periodika [179] => | příjmení = Schmidt [180] => | jméno = Ludwig [181] => | titul = Das Regnum Vannianum [182] => | periodikum = Hermes [183] => | datum vydání = 1913 [184] => | ročník = 48 [185] => | číslo = 2 [186] => | strany = 292–295 [187] => | issn = 0018-0777 [188] => | url = https://www.jstor.org/stable/4473390 [189] => | datum přístupu = 2021-08-30 [190] => }} Lze ho považovat za první státní útvar na území Slovenska. Kvádové ovládli část [[Jantarová stezka|Jantarové stezky]], čímž se stali zprostředkovateli obchodu mezi Římskou říší a oblastmi na sever od Karpat. Ve [[2. století]] byli Kvádové pod velením [[Ariogaesus|Ariogaesa]] jedni z hlavních protagonistů [[Markomanské války|Markomanských válek]], po nichž zůstalo jejich království vůči Římu ve [[Vazal|vazalském poměru]]. Na Markomanské války upomíná i [[Římský nápis v Trenčíně|římský nápis na trenčínské skále]].{{Citace periodika [191] => | příjmení = JOHN [192] => | jméno = Čestmír [193] => | titul = Laugaritio: An Attempt to Locate the Roman Camp [194] => | periodikum = Listy filologické / Folia philologica [195] => | datum vydání = 1992 [196] => | ročník = 115 [197] => | číslo = 1 [198] => | strany = 125–130 [199] => | issn = 0024-4457 [200] => | url = https://www.jstor.org/stable/23466771 [201] => | datum přístupu = 2021-08-30 [202] => }} Je to nejvýznamnější římská [[Epigrafika|epigrafická]] památka na sever od Dunaje zachovaná ''[[in situ]]''. Nejznámější římská pohraniční pevnost na Slovensku je [[Gerulata]] nedaleko [[Rusovce|Rusovců]].{{Citace elektronického periodika [203] => | titul = Antická Gerulata Rusovce [204] => | periodikum = VisitBratislava.com [205] => | url = https://www.visitbratislava.com/sk/miesta/anticka-gerulata-rusovce-2/ [206] => | datum přístupu = 2021-08-30 [207] => }} Počátkem [[5. století]] se část Kvádů připojila k [[Vandalové|Vandalům]] při jejich tažení do [[Hispánie]]. Zbylí byli patrně podrobeni [[Langobardi|Langobardy]]. [208] => [[Soubor:Pribina, Nitra (2008).jpg|náhled|240x240pixelů|[[Pribina]]]] [209] => [[Slované]] osidlovali slovenské území přibližně od [[5. století]].''Dějiny Slovenska'', s. 21 Od roku [[568]] byla země pod nadvládou nomádských [[Avaři|Avarů]] a v [[7. století]] se stala součástí [[Sámova říše|Sámovy říše]]. V roce [[791]] [[Karel Veliký]] Avary porazil a Slované s již rozpadlými kmenovými vztahy vytvořili samostatné [[Moravské knížectví|Moravské]] a [[Nitranské knížectví]]. Vládce tohoto knížectví [[Pribina]] nechal roku 828 vysvětit první známý křesťanský kostel na území dnešního Slovenska. Po roce [[833]] následovala integrace obou knížectví do celku [[Velkomoravská říše|Velké Moravy]], nazývaného v období vlády [[Svatopluk I.|Svatopluka]] [[Velkomoravská říše]].''Dějiny Slovenska'', s. 23–28 [[Cyril a Metoděj|Cyrilometodějská]] mise na Moravu, která založila slovanské písemnictví, měla zásadní vliv i na Slovensko a položila základy slovenské vzdělanosti - jeden ze žáků Cyrila a Metoděje, [[Gorazd]], byl patrně rodilým Slovákem.{{Citace elektronického periodika [210] => | titul = Gorazd – kňaz, určený nástupca arcibiskupa Metoda, svätec (9. storočie) [211] => | periodikum = www.nitra.sk [212] => | url = https://www.nitra.sk/zobraz/obsah/13594 [213] => | datum přístupu = 2021-08-30 [214] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210830124738/https://www.nitra.sk/zobraz/obsah/13594 [215] => | datum archivace = 2021-08-30 [216] => }} Pod tlakem [[Maďaři|maďarských]] kmenů však došlo k zániku Velkomoravské říše, načež území dnešního Slovenska připadlo nově vytvořenému [[Uhersko|uherskému]] státu, jehož součástí zůstalo až do roku [[1918]]. [217] => [[Soubor:Matus Cak Trenciansky 1861.jpg|vlevo|náhled|227x227pixelů|[[Matúš Čák Trenčanský]]]] [218] => Oblast dnešního Slovenska známá jako [[Horní Uhry]] byla ve [[středověk]]u součástí [[Uherské království (1000–1526)|Uherského království]] (s výjimkou krátkých ovládnutí Poláky v letech 1001–1030 a Čechy v letech 1030–1044). Určitou míru autonomie v rámci Uher si zachovávalo, jakožto Nitranské vévodství, zhruba do roku 1108. Někteří z nitranských vévodů v [[10. století|10.]] a [[11. století]] se stávali i uherskými králi ([[Béla I. Uherský|Béla I.]] nebo [[Ladislav I. Uherský|Ladislav I.]]). Etnické složení Slovenska se stalo rozmanitějším s příchodem [[Karpatští Němci|karpatských Němců]] ve 13. století a [[Židé|Židů]] ve 14. století. Němci rychle získávali velký vliv, což vedlo k národnostním třenicím - uherský král [[Ludvík I. Veliký]] musel jednu takovou řešit vydáním ''[[Privilegium pro Slavis|Privilegia pro Slavis]]'' (Privilegia pro Slováky) v roce 1381. Podle tohoto dokumentu měli Slováci a Němci obsadit polovinu míst v městské radě města [[Žilina|Žiliny]] a Slovák a Němec se měli pravidelně každý rok střídat ve funkci starosty. K významnému populačnímu poklesu došlo po [[Mongolský vpád do Evropy|invazi Mongolů]] v roce 1241 a následném [[hladomor]]u. Na začátku 14. století se do pozice téměř nezávislého vládce Slovenska dostal šlechtic [[Matúš Čák Trenčanský]].{{Citace elektronického periodika [219] => | příjmení = [220] => | jméno = [221] => | titul = Matúš Čák Trenčiansky zomrel pred 700 rokmi [222] => | periodikum = mytrencin.sme.sk [223] => | url = https://mytrencin.sme.sk/c/22622324/matus-cak-trenciansky-zomrel-pred-700-rokmi.html [224] => | jazyk = sk [225] => | datum přístupu = 2021-08-30 [226] => }} V roce 1465 založil král [[Matyáš Korvín]] v Bratislavě univerzitu ''[[Academia Istropolitana]]'', vedenou [[Jan Vitéz|Janem Vitézem]], ale ta byla v roce 1490, po králově smrti, uzavřena. [227] => [[Soubor:Pamätná tabuľa - Košice.jpg|náhled|243x243pixelů|Pamětní tabule na domě v Košicích, odkud [[Štěpán Bočkaj]] řídil své povstání (1604-1606)]] [228] => [[Soubor:NZ1685.jpg|náhled|vlevo|Obléhání turecké pevnosti [[Nové Zámky]] vojsky křesťanské [[Svatá liga|Svaté ligy]] roku [[1685]]]]Po [[bitva u Moháče|bitvě u Moháče]] roku [[1526]] nastoupil na uherský trůn [[Ferdinand I. Habsburský]] a Slovensko se tak stalo součástí [[Habsburská monarchie|habsburského soustátí]]. Po [[Osmanská říše|osmanské]] expanzi v [[16. století|16.]] a [[17. století]], která zasáhla i území Slovenska,{{Citace elektronického periodika [229] => | titul = Krvavá masakra pri Nitre. Turci v roku 1530 zavraždili stovky detí [230] => | periodikum = Aktuality.sk [231] => | datum_vydání = 1. října 2016 [232] => | url = https://www.aktuality.sk/clanok/376942/krvava-masakra-pri-nitre-turci-zavrazdili-stovky-deti/ [233] => }} se uherské území dočasně zredukovalo prakticky jen na hornatou část Slovenska, dnešní [[rakousko]]u spolkovou zemi Hradsko ([[Burgenland]]) a západní [[Maďarsko]]. Slovensko se tak stalo jádrem zbývajících [[Královské Uhersko|Královských Uher]].''Dějiny Slovenska'', s. 57–59 [[Bratislava]] se stala hlavním ([[1536]]–[[1784]], [[1848]]) i korunovačním městem ([[1563]]–[[1830]]) a také sídlem sněmu Královského Uherska ([[1542]]–[[1848]]). [[Trnava]] se pak následně stala sídlem [[ostřihom]]ského [[arcibiskup]]a, čili centrálním městem uherské [[Římskokatolická církev|římskokatolické církve]]. Důsledkem migrace dvou třetin maďarské šlechty na Slovensko byla však také jazyková a kulturní [[maďarizace]]. I protihabsburská [[Protihabsburská stavovská povstání v Uhrách|stavovská povstání v Uhrách]] se odehrávala většinou na území dnešního Slovenska. Z těchto povstání vzešla i postava legendárního zbojníka [[Juraj Jánošík|Juraje Jánošíka]], který se stal do značné míry slovenským národním symbolem.{{Citace elektronického periodika [234] => | titul = Jánošík: zbojničil jen dva roky, ale stal se hrdinou [235] => | periodikum = iDNES.cz [236] => | url = https://www.idnes.cz/xman/styl/juraj-janosik-lupic-narodni-hrdina.A180118_173922_xman-styl_fro [237] => | datum vydání = 2018-01-20 [238] => | jazyk = cs [239] => | datum přístupu = 2021-08-30 [240] => }} [241] => [242] => Již po [[Husitské války|husitských válkách]] našlo na Slovensku azyl několik českých [[Husitské války|husitských]] rodin. To vytvořilo podhoubí šíření [[Protestantismus|protestantismu]]. Toto šíření se stalo po návratu několika slovenských žáků [[Martin Luther|Martina Luthera]] na Slovensko skutečně velmi rychlé a na krátkou dobu byla v 17. století většina Slováků [[Luteránství|luterány]]. Po roce 1648 však [[protireformace]] přivedla většinu obyvatel od luteránství zpět k římskému katolicismu. [243] => [[Soubor:Ludovit Stur.jpg|vlevo|náhled|245x245pixelů|[[Ľudovít Štúr]]]] [244] => [[Soubor:Slovenská vlajka 1848-1849.png|náhled|Vlajka slovenských dobrovolníků (1848/1849)]] [245] => Ke zformování moderního [[Slováci|slovenského národa]] došlo v průběhu [[19. století]] během procesu, který je znám jako tzv. [[Slovenské národní obrození]].''Dějiny Slovenska'', s. 85 Klíčovou osobností první fáze obrození byl [[Anton Bernolák]], který prosadil kodifikaci spisovné [[Slovenština|slovenštiny]] na základě západoslovenského nářečí ([[bernolákovština]]) na úkor snah evangelíků učinit spisovným jazykem na Slovensku [[Čeština|češtinu]] (přesněji [[Bibličtina (Slovensko)|bibličtinu]]).{{Citace elektronického periodika [246] => | příjmení = [247] => | titul = Anton Bernolák - CoJeCo.cz [248] => | periodikum = www.cojeco.cz [249] => | url = https://www.cojeco.cz/anton-bernolak [250] => | jazyk = cs [251] => | datum přístupu = 2021-08-31 [252] => }} Druhá fáze obrození byla [[Slavjanofilství|slavjanofilská]] a reprezentovali ji [[Jan Kollár]] a [[Pavel Josef Šafařík]]. Ve třetí fázi se generace vedená [[Ľudovít Štúr|Ľudovítem Štúrem]] jednak definitivně rozhodla pro nezávislou slovenskou identitu i jazyk, a také dorostla k požadavkům politickým a zapojila se do [[Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství|revoluce]] v letech [[1848]] až [[1849]]. Revolučním orgánem byla [[Slovenská národní rada (1848–1849)|Slovenská národní rada]] řízená Štúrem, [[Jozef Miloslav Hurban|Jozefem Miloslavem Hurbanem]] a [[Michal Miloslav Hodža|Michalem Miloslavem Hodžou]]. V revoluci podporovali tito [[Slováci]] centrální vládu ve [[Vídeň|Vídni]] proti [[Maďarská revoluce 1848–1849|uherským povstalcům]], neboť si slibovali, že by Vídeň po revoluci mohla uznat nezávislost Slovenska na Uhrách v rámci [[Habsburská monarchie|Rakouské monarchie]].''Dějiny Slovenska'', s. 115–117 Po porážce uherského povstání však naopak došlo k centralizaci státu a požadavky Slováků na federalizaci monarchie či národní autonomii nebyly vyslyšeny.''Dějiny Slovenska'', s. 118 [253] => [[Soubor:Slovak Celebrities 1863.jpg|náhled|zakladatelé [[Matica slovenská|Matice slovenské]]]] [254] => Nejhoršímu tlaku [[maďarizace]] čelili Slováci po uzavření [[rakousko-uherské vyrovnání|rakousko-uherského vyrovnaní]] v roce [[1867]]. Maďarizaci se snažila čelit [[Matica slovenská|Matice slovenská]] založená roku 1863 v [[Martin (město)|Martině]]. V roce 1875 byla činnost Matice slovenské zakázána a její majetek byl zabaven. Až do roku [[1918]] pak uherská vláda rozhodovala i nad územím Slovenska a maďarizační tlak zesilovala (viz [[Apponyiho školní zákony]], [[černovská tragédie]]). Během [[První světová válka|první světové války]] slovenská protirakouská emigrace usoudila, že projekt samostatného státu po válce by byl nerealistický a rozhodla se spolupracovat s [[Tomáš Garrigue Masaryk|Tomášem Garriguem Masarykem]] na vzniku společného státu Slováků a Čechů (viz též [[Clevelandská dohoda]], [[Pittsburská dohoda]], [[Washingtonská deklarace]]). [255] => [[Soubor:75 Štefánik vo skupine našich politických spolupravoníkov vo Washingtone 1917.jpg|náhled|[[Milan Rastislav Štefánik]] (v uniformě) ve [[Washington, D.C.|Washingtonu]]|vlevo]] [256] => Po [[Zánik Rakousko-Uherska|zániku]] [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]] v roce [[1918]] se Slovensko s téměř dnešním vytyčením hranic stalo skutečně součástí nově vzniklé [[Československo|Československé republiky]] a vymanilo se tak z vlivu [[Budapešť|Budapešti]].''Dějiny Slovenska'', s. 172 Historickým dokumentem se stala [[Martinská deklarace]], jíž se domácí slovenská politická reprezentace do společného státu s Čechy přihlašovala. Velké zásluhy na vzniku republiky měl Slovák [[Milan Rastislav Štefánik]]. I jiní Slováci dosáhli významných pozic v rámci nového státu. V prvních letech republiky sehrál důležitou úlohu [[Vavro Šrobár]], jeden čas neomezený vládce nad Slovenskem (tzv. [[Seznam ministrů Československa pro správu Slovenska|ministr pro správu Slovenska]]). Sehrál klíčovou roli v době, kdy československá vláda bojovala proti pokusu komunistického Maďarska ([[Maďarská republika rad|Maďarské republiky rad]]) Slovensko obsadit (viz [[Maďarsko-československá válka]]). Agrárník [[Milan Hodža]] se stal jako první Slovák československým premiérem. [257] => [[Soubor:Andrej Hlinka 1937.jpg|náhled|220x220pixelů|[[Andrej Hlinka]] (1937)]] [258] => Nesprávně interpretovaná idea [[Čechoslovakismus|čechoslovakismu]] u českých politiků a neochota Prahy udělit Slovensku autonomii však daly na Slovensku vzniknout autonomistickému politickému směru vedenému [[Andrej Hlinka|Andrejem Hlinkou]]. Samosprávná [[Země Slovenská|Slovenská země]] sice existovala v letech 1928–1938, [[Slovenská země (1938–1939)|autonomní postavení]] získala však až po pádu tzv. [[První republika|první republiky]], kterou zničila [[mnichovská dohoda]]. Oslabený, okleštěný a spojenci opuštěný československý stát (tzv. [[druhá republika]]) nakonec nedokázal ochránit územní integritu ani Slovenska, a to muselo po [[První vídeňská arbitráž|první vídeňské arbitráži]] [[Okupace jižního Slovenska|odstoupit Maďarsku jižní oblasti]].{{Citace elektronického periodika [259] => | příjmení = Plachý [260] => | jméno = Jiří [261] => | titul = Dne 5. listopadu 1938 začala okupace jižního Slovenska na základě rozhodnutí Vídeňské arbitráže [262] => | periodikum = Vhu.cz [263] => | vydavatel = Vojenský historický ústav [264] => | url = http://www.vhu.cz/dne-5-listopadu-1938-zacala-okupace-jizniho-slovenska-na-zaklade-rozhodnuti-videnske-arbitraze/ [265] => | datum vydání = 5. 11. 2014 [266] => | datum přístupu = 2021-08-30 [267] => }} Slovenská politická reprezentace se pokusila zachránit přímým jednáním a spojenectvím s německým diktátorem [[Adolf Hitler|Hitlerem]], na jehož přání se spolupodílela na rozbití Československa, vyhlášením nezávislosti 14. března 1939. O den později zánik státu dovršila [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska|okupace českých zemí]] [[Nacistické Německo|nacistickým Německem]].''Dějiny Slovenska'', s. 196–207 [268] => [[Soubor:Nastupeni povstalci.jpg|vlevo|náhled|Bojovníci [[Slovenské národní povstání|SNP]]]] [269] => V dobách [[Druhá světová válka|druhé světové války]] ([[1939]]–[[1945]]) získalo Slovensko formální samostatnost jako [[Slovenská republika (1939–1945)|Slovenská republika]], neoficiálně Slovenský štát, fakticky však bylo [[Satelitní stát|satelitem]] [[nacistické Německo|nacistického Německa]].''Dějiny Slovenska'', s. 209 Stát byl veden [[Jozef Tiso|Jozefem Tisem]]. [[Branná moc Slovenské republiky|Slovenská armáda]] se zúčastnila [[Invaze do Polska (1939)|útoku na Polsko]] a [[Operace Barbarossa|invaze do Sovětského svazu]].''Dějiny Slovenska'', s. 216 Tisův režim také umožnil Němcům perzekuci [[Židé na Slovensku|židovské komunity]], během války bylo zabito asi 70 tisíc slovenských Židů.{{Citace elektronického periodika [270] => | příjmení = [271] => | jméno = [272] => | titul = Smutná likvidace s příplatkem. Slovensko si připomnělo první transporty [273] => | periodikum = ČT24 [274] => | vydavatel = Česká televize [275] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2066370-smutna-likvidace-s-priplatkem-slovensko-si-pripomnelo-prvni-transporty [276] => | jazyk = cs [277] => | datum přístupu = 2021-08-30 [278] => }} V létě roku 1944 vypuklo na Slovensku proti fašistickému režimu [[Slovenské národní povstání]] (SNP). Hlavními veliteli povstání byli generálové [[Rudolf Viest]] a [[Ján Golian]]. Centrem povstaleckého území se stala [[Banská Bystrica]]. Po jejím obsazení německými silami [[27. říjen|27. října]] [[1944]] přešla menší část povstalců se svými základnami v pohořích středního Slovenska k [[Partyzánská válka|partyzánskému]] způsobu boje. Na následných represích vůči obyvatelstvu se vedle jednotek [[Schutzstaffel|SS]] a [[Heimatschutz Slowakei|Heimatschutzu]] podílely i [[Pohotovostní oddíly Hlinkovy gardy]]. Slovák [[Jozef Gabčík]] se naopak podílel na odbojové akci, při níž byl v Praze zlikvidován nacistický pohlavár [[Reinhard Heydrich]].{{Citace elektronického periodika [279] => | titul = Jozef Gabčík: Urostlý fotbalista srdečné povahy a přirozený velitel {{!}} Lidé [280] => | periodikum = Lidovky.cz [281] => | url = https://www.lidovky.cz/relax/lide/jozef-gabcik-urostly-fotbalista-srdecne-povahy-a-prirozeny-velitel.A170615_183346_lide_ELE [282] => | datum vydání = 2017-06-18 [283] => | jazyk = cs [284] => | datum přístupu = 2021-08-30 [285] => }} Slovenská republika zanikla na počátku května [[1945]], kdy slovenské území osvobodila [[Rudá armáda]] (spolu s [[Rumunská armáda|armádou Rumunska]] a [[1. československý armádní sbor|1. československým armádním sborem]]).''Dějiny Slovenska'', s. 224–233 [286] => [[Soubor:Ladislav Novomeský a Vladimír Clementis.jpg|náhled|[[Laco Novomeský]] a [[Vladimír Clementis]]]] [287] => Roku 1945 došlo k obnovení [[Československo|Československa]] a Slovensko získalo zpět svá jižní území. K uvažovanému odsunu Maďarů z něj ale nakonec nedošlo, jen k menší [[Výměna obyvatelstva mezi Československem a Maďarskem|výměně obyvatel mezi Československem a Maďarskem]] a ještě menšímu [[Přesídlení Maďarů do českých zemí|přesídlení některých Maďarů do českých zemí]].{{Citace monografie [288] => | příjmení = Sáposová [289] => | jméno = Zlatica [290] => | příjmení2 = Šutaj [291] => | jméno2 = Štefan [292] => | titul = Povojnové migrácie a výmena obyvateľstva medzi Československom a Maďarskom [293] => | vydavatel = Universum [294] => | místo = Prešov [295] => | rok vydání = 2010 [296] => | počet stran = 221 [297] => | isbn = 978-80-89046-64-5 [298] => }}{{Citace monografie [299] => | příjmení = Šutaj [300] => | jméno = Štefan [301] => | titul = Nútené presídlenie Maďarov do Čiech [302] => | vydavatel = Universum [303] => | místo = Prešov [304] => | rok vydání = 2005 [305] => | počet stran = 156 [306] => | isbn = 80-89046-29-0 [307] => }} Slovensku tak poměrně velká [[Maďarská menšina na Slovensku|maďarská menšina]] zůstala. Slovenská snaha o národnostní zrovnoprávnění vedla k vytvoření asymetrického modelu institucí, například samostatného slovenského sněmu a vlády ([[sbor pověřenců]]). Po [[Únor 1948|komunistickém převratu]] roku [[1948]] však byly všechny otázky stejně řešeny hlavně na půdě [[Komunistická strana Československa|komunistické strany]]. Československo se změnilo v [[socialismus|socialistický]] stát, který spadal do sféry vlivu [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]. Slovensko bylo ovlivněno zejména masivním plánem [[industrializace]] a jako silně agrární zemi ho zasáhla rozsáhlá [[Kolektivizace v Československu|kolektivizace]] zemědělství. Slovenští národně orientovaní komunisté ([[Vladimír Clementis]], [[Laco Novomeský]], [[Gustáv Husák]]) se v 50. letech stali obětí represí (viz [[proces s buržoazními nacionalisty]]).{{Citace elektronického periodika [308] => | titul = Gustav Husák na pranýři: Chybělo málo a budoucí prezident dostal trest smrti [309] => | periodikum = 100+1 zahraniční zajímavost [310] => | url = https://www.stoplusjednicka.cz/husak-na-pranyri-chybelo-malo-budouci-prezident-dostal-trest-smrti [311] => | datum vydání = 2017-08-31 [312] => | jazyk = en [313] => | datum přístupu = 2021-08-30 [314] => }} Jinak byli oběťmi politických procesů na Slovensku hlavně katoličtí kněží a řeholníci. [315] => [[Soubor:(Zari68)Alexander Dubcek B.jpg|náhled|[[Alexander Dubček]] roku 1968]] [316] => [[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-1987-0529-029, Berlin, Tagung Warschauer Pakt, Gruppenfoto.jpg|vlevo|náhled|[[Gustáv Husák]] (zcela vlevo) s ostatními komunistickými vůdci]] [317] => Na konci 60. let se slovenští komunisté zásadním způsobem podíleli na pokusu o liberalizaci režimu, který je znám jako [[pražské jaro]]. Do čela KSČ se roku 1968 postavil Slovák [[Alexander Dubček]]. Po rozdrcení těchto snah [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|sovětskou vojenskou invazí]] se slovenským reformním komunistům podařilo alespoň prosadit federalizaci Československa. Od [[1. leden|1. ledna]] [[1969]] tak byla na základě [[Ústavní zákon o československé federaci|ústavního zákona o československé federaci]] ustavena [[Slovenská socialistická republika]] (SSR), která spolu s [[Česká socialistická republika|Českou socialistickou republikou]] (ČSR) tvořila Československou socialistickou republiku ([[Československá socialistická republika|ČSSR]]). Vedení KSČ se chopil Slovák [[Gustáv Husák]], v roce 1975 se pak stal prvním Slovákem v úřadu československého prezidenta. Byl také ústřední postavou tzv. [[normalizace]], tedy návratu režimu do mantinelů vyžadovaných sovětskými okupanty. Normalizace na Slovensku měla nicméně mírnější průběh.{{Citace elektronického periodika [318] => | titul = Rok 1968 mají Slováci spojený s federalizací. I normalizaci měli mírnější, říká historik [319] => | periodikum = Plus [320] => | vydavatel = Český rozhlas [321] => | url = https://plus.rozhlas.cz/rok-1968-maji-slovaci-spojeny-s-federalizaci-i-normalizaci-meli-mirnejsi-rika-7496309 [322] => | datum vydání = 2018-06-15 [323] => | jazyk = cs [324] => | datum přístupu = 2021-08-30 [325] => }} Opoziční hnutí bylo na Slovensku především katolické, k představitelům patřil například [[Ján Čarnogurský]]. První velkou akcí, kterou se opozici podařilo uspořádat, byla tzv. [[svíčková demonstrace]] 25. března 1988.{{Citace elektronického periodika [326] => | titul = Slovensko: klikatá cesta od totality k samostatnosti [327] => | periodikum = iROZHLAS [328] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [329] => | vydavatel = Český rozhlas [330] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [331] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/slovensko-klikata-cesta-od-totality-k-samostatnosti_200911112033_aduchkova [332] => | jazyk = cs [333] => | datum přístupu = 2021-08-30 [334] => }} [335] => [[Soubor:HANDSHAKE - BRATISLAVA SUMMIT 16. SEPTEMBER 2016 (29633733111).jpg|náhled|Summit [[Evropská unie|EU]] v Bratislavě roku 2016. Slovensko do unie vstoupilo roku 2004]] [336] => V roce 1989 vypukla [[sametová revoluce]], která svrhla komunistický režim. Na Slovensku sehrálo klíčovou roli hnutí [[Verejnosť proti násiliu]]. Následně došlo k demokratizaci Československa a ze Slovenska se začalo ozývat volání po větší [[autonomie|autonomii]], ba i [[svrchovanost]]i. [[Ústavní zákon|Ústavním zákonem]] [[Slovenská národní rada|Slovenské národní rady]] ze dne [[1. březen|1. března]] [[1990]] se název země změnil na Slovenská republika. V témž období byl změněn i název České republiky a federace. Změnu názvu federálního státu ovšem provázely značné spory, známé jako [[pomlčková válka]]. Naznačily, že představy o uspořádání federace se v obou jejích částech stále více rozcházejí.{{Citace elektronického periodika [337] => | titul = Pomlčková válka. Před 30 lety se Češi a Slováci přeli o nový název státu [338] => | periodikum = iDNES.cz [339] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/pomlckova-valka-boj-o-nazev-cesko-a-slovensko-stat-ustavni-zakon.A200419_102828_domaci_kuce [340] => | datum vydání = 2020-04-19 [341] => | jazyk = cs [342] => | datum přístupu = 2021-08-31 [343] => }} To bylo ještě evidentnější po volbách v létě roku 1992. Následná jednání vedená za českou stranu [[Václav Klaus|Václavem Klausem]] a za slovenskou [[Vladimír Mečiar|Vladimírem Mečiarem]] nakonec vyústila v dohodu o poklidném [[Zánik Československa|rozdělení federace na dva samostatné státy]] ke konci roku. Pro poklidnost procesu je rozdělení někdy nazýváno "sametový rozvod".{{Citace elektronického periodika [344] => | příjmení = [345] => | jméno = [346] => | titul = Bude československý sametový rozvod inspirací pro Belgii? [347] => | periodikum = ČT24 [348] => | vydavatel = Česká televize [349] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1263362-bude-ceskoslovensky-sametovy-rozvod-inspiraci-pro-belgii [350] => | jazyk = cs [351] => | datum přístupu = 2021-08-31 [352] => }} K 1. lednu 1993 tak [[Česká a Slovenská Federativní Republika]] zanikla a vznikla současná Slovenská republika.''Dějiny Slovenska'', s. 306 Prvním slovenským premiérem se stal Vladimír Mečiar, prvním prezidentem [[Michal Kováč]]. Slovensko se 29. března 2004 stalo členem [[Severoatlantická aliance|Severoatlantické aliance]] a dne 1. května 2004 také členem [[Evropská unie|Evropské unie]].''Dějiny Slovenska'', s. 333 V roce 2009 přijalo společnou evropskou měnu [[euro]].{{Citace periodika [353] => | příjmení = Palata [354] => | jméno = Luboš [355] => | titul = Před deseti lety Slovensko přijalo euro. Chválí si to dodnes [356] => | periodikum = Deník.cz [357] => | datum vydání = 2018-12-31 [358] => | jazyk = cs [359] => | url = https://www.denik.cz/evropa-pro-cechy/slovensko-pred-10-lety-slavilo-euro-chvali-si-to-dodnes-20181231.html [360] => | datum přístupu = 2021-08-30 [361] => }} Klíčovou zahraničněpolitickou platformou je pro Slovensko [[Visegrádská skupina|Visegrádská čtyřka]], v níž spolupracuje se svými středoevropskými sousedy. Země se v éře samostatnosti stala ekonomicky velmi úspěšná.{{Citace elektronického periodika [362] => | příjmení = Pravec [363] => | jméno = Josef [364] => | titul = Slovensko se na Česko už v podstatě dotáhlo, a to díky rychlejšímu ekonomickému růstu. Jak to bude dále, je však otázkou [365] => | periodikum = ekonom.cz [366] => | url = https://ekonom.cz/c1-66006290-25-let-po-sametovem-rozvodu [367] => | datum vydání = 2018-01-03 [368] => | jazyk = cs [369] => | datum přístupu = 2021-08-31 [370] => }} Vysloužila si dokonce přezdívku [[Tatranský tygr]].{{Citace elektronického periodika [371] => | příjmení = Ehrenkranz [372] => | jméno = Andrew [373] => | titul = Taming Slovakia’s Tatra Tiger? [374] => | periodikum = World Politics Review [375] => | url = https://www.worldpoliticsreview.com/taming-slovakias-tatra-tiger/ [376] => | datum vydání = 2006-08-28 [377] => | datum přístupu = 2023-04-26 [378] => }}{{Citace periodika [379] => | příjmení = Pogátsa [380] => | jméno = Zoltán [381] => | titul = Tatra Tiger growth miracle or belated recovery? [382] => | periodikum = Acta Oeconomica [383] => | datum vydání = 2009-12-28 [384] => | ročník = 59 [385] => | číslo = 4 [386] => | strany = 377–390 [387] => | issn = 1588-2659 [388] => | doi = 10.1556/aoecon.59.2009.4.1 [389] => | jazyk = en [390] => | url = https://akjournals.com/view/journals/032/59/4/article-p377.xml [391] => | datum přístupu = 2023-04-26 [392] => }}{{Citace elektronického periodika [393] => | příjmení = Anderson [394] => | jméno = Robert [395] => | příjmení2 = Tsui [396] => | jméno2 = Enid [397] => | titul = Tatra Tiger, burning bright [398] => | periodikum = Financial Times [399] => | url = https://www.ft.com/content/876cd0fa-bc51-11db-9cbc-0000779e2340 [400] => | datum vydání = 2007-02-16 [401] => | datum přístupu = 2023-04-26 [402] => }}{{Citace periodika [403] => | titul = Tatra tiger on the ropes [404] => | periodikum = The Economist [405] => | issn = 0013-0613 [406] => | url = https://www.economist.com/eastern-approaches/2011/10/12/tatra-tiger-on-the-ropes [407] => | datum přístupu = 2023-04-26 [408] => }}{{Citace elektronického periodika [409] => | příjmení = Musilová [410] => | jméno = Alžběta [411] => | titul = „Tatranský tygr“ rekordně rostl, i díky cigaretám [412] => | periodikum = ČT24 [413] => | vydavatel = Česká televize [414] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika/1463133-tatransky-tygr-rekordne-rostl-i-diky-cigaretam [415] => | datum vydání = 2008-02-14 [416] => | jazyk = cs [417] => | datum přístupu = 2023-04-26 [418] => }} [419] => [420] => == Státní symboly == [421] => {{Podrobně|Státní symboly Slovenska}} [422] => [423] => Slovenské státní symboly jsou stanoveny zákonem NR SR č. 63/1993 Z. z. o štátnych symboloch Slovenskej republiky a ich používaní v znení neskorších predpisov. [424] => [425] => === Vlajka === [426] => {{Podrobně|Slovenská vlajka}} [427] => [428] => Slovenská vlajka je tvořena listem o poměru stran 2:3 se třemi vodorovnými pruhy: bílým, modrým a červeným. Při žerďovém okraji, ve vzdálenosti 1/3 délky vlajky, je umístěn státní znak s bílým lemem. [429] => [430] => === Znak === [431] => {{Podrobně|Státní znak Slovenské republiky}} [432] => [433] => Slovenský státní znak je tvořen červeným [[Štít (heraldika)|štítem]], na němž je modré trojvrší, s oblými vrchy. Z prostředního, vyvýšeného vrchu vyrůstá stříbrný dvojramenný kříž. Kůl i ramena kříže jsou na koncích rozšířená a zaoblená dovnitř. [434] => [435] => === Hymna === [436] => {{Podrobně|Slovenská hymna}} [437] => [438] => Slovenská hymna je píseň ''Nad Tatrou sa blýska'' ({{Vjazyce2|cs|''Nad Tatrou se blýská''}}). Text napsal básník, prozaik a dramatik [[Janko Matúška]] na melodii slovenské lidové písničky ''[[Kopala studienku]]''. Od roku 1920 byla první [[Strofa|sloka]] součástí [[Československá hymna|československé hymny]], po vzniku Slovenska v roce 1993 jsou slovenskou [[Státní hymna|státní hymnou]] první dvě sloky. [439] => [440] => === Pečeť === [441] => {{Podrobně|Státní pečeť Slovenska}} [442] => [443] => Slovenská státní pečeť je kruhová, její průměr je 45 mm. Ve středu je státní znak a v mezikruží okolo něj nápis „SLOVENSKÁ REPUBLIKA”. V dolní části pečeti je [[Lípa malolistá|lipový]] lístek. [444] => [445] => == Geografie == [446] => {{Podrobně|Geografie Slovenska}} [447] => [[Soubor:Vysoké Tatry, výhled z vrcholu Rysy, září 2011 (29).JPG|náhled|[[Vysoké Tatry]]]] [448] => [[Soubor:Slovensko topo blank.jpg|náhled|vlevo|upright 1.6|Topografická mapa Slovenska]] [449] => Slovensko je vnitrozemský stát nacházející se ve [[střední Evropa|střední Evropě]]. Celkový rozsah jeho území čítá 49 036 km2.''Souhrnná teritoriální informace: Slovensko'', s. 2. Sousedí na severu s [[Polsko|Polskem]], na východě s [[Ukrajina|Ukrajinou]], na jihu s [[Maďarsko|Maďarskem]], na jihozápadě s [[Rakousko|Rakouskem]] a na západě s [[Česko|Českem]].{{Poznámka|Celková délka hranic činí 1 524 km. Z toho Maďarsko 677 km, Polsko 444 km, Česko 215 km, Ukrajina 97 km a Rakousko 91 km.}} [450] => [451] => Severním a středním oblastem Slovenska dominují na především rozsáhlé horské masivy, které jsou součástí [[Západní Karpaty|Západních Karpat]]. Ty se dělí na tři části – Vnější, Střední a Vnitřní.{{Citace elektronické monografie | titul = Slovensko: regionální geografie | url = http://geography.upol.cz/soubory/lide/smolova/RGSR/ucebnice/fg/geologie.html#stavba | kapitola = Geologická stavba | datum vydání = 2008 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2012-08-10 | vydavatel = Katedra geografie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci}} [[Vnější Západní Karpaty]] se nacházejí na severu a zahrnují [[Malé Karpaty]], [[Javorníky]] a [[Beskydy]]. [[Střední Západní Karpaty]] se skládají z [[Vysoké Tatry|Vysokých]] a [[Nízké Tatry|Nízkých Tater]]. [[Vnitřní Západní Karpaty|Vnitřní Karpaty]] postupují dále na jih do Maďarska. Jejich součástí je především [[Slovenské rudohoří]]. V západních oblastech převládají spíše kopce. Níže položené oblasti jsou ve velké většině na jihu při hranicích s Maďarskem. Dvě nejvýznamnější z nich představují [[Podunajská nížina|Podunajská]] a [[Východoslovenská nížina]]. Nejvyšším bodem je [[Gerlachovský štít]] ve Vysokých Tatrách, dosahující výšky 2 655 m. [452] => [453] => Přes 31,9 % půdy se využívá k [[zemědělství|zemědělské činnosti]]. Přetrvávajícími ekologickými problémy zůstávají [[znečištění ovzduší|znečištěné ovzduší]] a [[kyselý déšť|kyselé deště]]. Ačkoliv byl původní [[les|lesní porost]] vážně narušen intenzivním kácením a zemědělskou činností, stále lesy pokrývají více než dvě pětiny povrchu. [[Národní parky na Slovensku|Národní parky]], chráněné krajinné oblasti a další přírodní rezervace spravuje [[Státní ochrana přírody Slovenské republiky]], vytvořená roku 2000. Nejstarší chráněné oblasti byly ustavovány od roku 1895, první národní park byl zřízen o více než 50 let později, roku 1948.{{Poznámka|Jednalo se o [[Tatranský národní park]].}} V současnosti se na Slovensku nachází 9 národních parků a 14 chráněných krajinných oblastí.{{Citace elektronické monografie | titul = Slovensko: regionální geografie | url = http://geography.upol.cz/soubory/lide/smolova/RGSR/ucebnice/fg/op.html | kapitola = Ochrana přírody | datum vydání = 2008 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2012-08-10 | vydavatel = Katedra geografie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci [454] => }} V roce 2004 zasáhla Vysoké Tatry [[větrná smršť]], která silně poškodila zdejší lesní porost a způsobila škody v hodnotě několika miliard korun.{{Citace elektronické monografie | titul = Slovensko: regionální geografie | url = http://geography.upol.cz/soubory/lide/smolova/RGSR/ucebnice/fg/biota.html#rostliny_kalamita | kapitola = Rostliny a živočichové | datum vydání = 2008 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2012-08-10 | vydavatel = Katedra geografie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci [455] => }} [456] => [457] => [[Soubor:Hrad Strečno 2 MF3.jpg|náhled|Řeka [[Váh]]]] [458] => Jednu z nejvýznamnějších řek protékajících Slovenskem představuje [[Dunaj]], který spolu s Moravou tvoří slovenskou jihozápadní hranici. Nejdelším slovenským vodním tokem je [[Váh]].{{Citace elektronické monografie | titul = Slovensko: regionální geografie | url = http://geography.upol.cz/soubory/lide/smolova/RGSR/ucebnice/fg/vodstvo.html#uvod | kapitola = Vodstvo | datum vydání = 2008 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2012-08-10 | vydavatel = Katedra geografie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci}} Mezi další významné řeky patří [[Hron]], [[Hornád]], [[Bodrog]] a [[Poprad (řeka)|Poprad]]. Na Slovensku jsou častá rovněž horská jezera a minerální i termální prameny.{{Poznámka|Největším slovenským jezerem je [[Veľké Hincovo pleso]].}} Převážná část slovenského státu spadá do [[Úmoří Černého moře|černomořského úmoří]]. [459] => [460] => Na Slovensku se vyskytují rozličné druhy [[Fauna na Slovensku|fauny]] a [[Flóra na Slovensku|flóry]]. Existuje zde na 29 tisíc druhů živočichů, 11 tisíc druhů rostlin a přes tisíc druhů prvoků. Vedle běžných domácích zvířat žijí ve slovenských národních parcích [[medvěd hnědý|medvědi]], [[vlk obecný|vlci]], [[rys ostrovid|rysi]], [[kočka divoká|divoké kočky]], [[svišť horský|svišti]], [[vydra říční|vydry]], [[kuna lesní|kuny]], [[norek evropský|norci]] a [[kamzík horský|kamzíci]] (kteří jsou celostátně chránění). V lesích a v nížinách se nacházejí také [[koroptev polní|koroptve]], [[bažant obecný|bažanti]], [[husa velká|divoké husy]] a [[kachna divoká|kachny]]. Co se týče rostlinstva, ze stromů převládají v nížinách [[dub]]y, na úpatích hor [[buk]]y, ve vyšších polohách [[smrk]]y a na nejvyšších místech převažuje co do [[biom]]ů [[tajga]] a [[tundra]]. [461] => [462] => === Podnebí === [463] => Slovensko se nachází v [[Mírný podnebný pás|mírném podnebném pásu]]. Většinou na jeho území převládají studenější léta a chladné vlhké zimy s vysokou oblačností. Průměrná teplota ve vyšších polohách, především v Tatrách, činí kolem -4 °C a naopak v nížinách se pohybuje kolem 10 °C. V červenci se v nížinách teploty v průměru blíží či přesahují hodnotu i 20 °C. Zatímco v nížinách při Dunaji průměrné srážky dosahují 570 mm, při návětrných stranách hor se šplhají až na 1100 mm. Na vyšších vrcholcích hor zůstává sníh až do letních měsíců. [464] => [465] => == Vláda a politika == [466] => === Politický systém === [467] => {{Podrobně|Politický systém Slovenska|Seznam prezidentů Slovenska|Seznam premiérů Slovenska}}[[Soubor:Bratislava, Letný arcibiskupský palác, Slovensko.jpg|náhled|[[Letní arcibiskupský palác]], sídlo vlády]] [468] => [[Soubor:Slovakia-03059 - National Council (31909997640).jpg|vlevo|náhled|Budova parlamentu]] [469] => [[Soubor:Bratislava Palais Grassalkovich 574.jpg|vlevo|náhled|[[Grasalkovičův palác]], sídlo prezidenta]] [470] => [[Soubor:Slovak President Zuzana Čaputová called for a defence of democracy and European values.jpg|náhled|Prezidentka [[Zuzana Čaputová]]]] [471] => [[Soubor:PRESS CONFERENCE BRATISLAVA SUMMIT 16 SEPTEMBER (29099381803) (cropped).jpg|náhled|Premiér [[Robert Fico]]]] [472] => Slovensko je [[parlamentní republika|parlamentní republikou]]. [[Výkonná moc|Výkonnou moc]] představuje vláda, v jejímž čele stojí [[Předseda vlády Slovenské republiky|premiér]]. Hlavou státu je [[Prezident Slovenské republiky|prezident]], volený přímou volbou občanů na 5 let.{{Poznámka|Dodatek k ústavě, který zavedl přímou volbu prezidenta, byl uzákoněn v lednu 1999.}} [[Zákonodárná moc|Zákonodárnou moc]] vykonává jednokomorový parlament zvaný [[Národní rada Slovenské republiky]], v němž zasedá 150 poslanců. Volby do Národní rady se konají každé 4 roky''Souhrnná teritoriální informace: Slovensko'', s. 7–8. a volit může každý občan starší 18 let. Současnou slovenskou prezidentkou je od roku 2019 [[Zuzana Čaputová]],{{Citace elektronické monografie | autor = pet | titul = Nepřišla jsem vládnout, ale sloužit, slíbila Slovensku prezidentka Čaputová | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2842262-prvni-zena-nastupuje-do-cela-slovenska-pravnicka-caputova-se-ujima-funkce-prezidentky | datum vydání = 2019-06-15 | datum přístupu = 2019-06-16 | vydavatel = ČT24}} kterou má na základě [[Prezidentské volby na Slovensku 2024|volebního výsledku ze dne 6. dubna 2024]] od června 2024 vystřídat [[Peter Pellegrini]].{{Citace elektronického periodika [473] => | příjmení = Votruba [474] => | jméno = Viktor [475] => | titul = Jasným vítězem slovenských prezidentských voleb je Peter Pellegrini. Korčok přiznal porážku [476] => | periodikum = Hospodářské noviny (HN.cz) [477] => | url = https://zahranicni.hn.cz/c1-67311230-zacina-scitani-hlasu-slovensko-napjate-ceka-kdo-bude-jeho-novym-prezidentem [478] => | datum vydání = 2024-04-07 [479] => | jazyk = cs [480] => | datum přístupu = 2024-04-06 [481] => }} Vládu vede od roku 2023 [[Robert Fico]] ze strany [[SMER – sociálna demokracia]].{{Citace elektronického periodika [482] => | příjmení = Havlická [483] => | jméno = Kateřina [484] => | titul = Čaputová jmenovala novou vládu, Fico je premiérem už počtvrté [485] => | periodikum = iDNES.cz [486] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/slovensko-vlada-jmenovani-fico-premier-caputova-ustavujici-schuze-parlament.A231025_091014_zahranicni_bro [487] => | datum vydání = 2023-10-25 [488] => | jazyk = cs [489] => | datum přístupu = 2023-10-31 [490] => }} V rámci [[soudní moc|justice]] zastává významnou pozici [[Ústavní soud Slovenské republiky|Ústavní soud]], tvořený 13 soudci jmenovanými prezidentem na 12 let, a [[Nejvyšší soud Slovenské republiky|Nejvyšší soud]]. Dále na Slovensku funguje systém okresních a krajských soudů, doplněný specializovanými trestními a vojenskými soudy. [491] => [492] => [[Parlamentní volby na Slovensku 2023|Poslední volby do Národní rady]] se konaly 30. září 2023. Vítězem se stala do té doby opoziční strana [[SMER – sociálna demokracia]], pro kterou hlasovalo 22,94 % voličů. Na druhém místě se umístilo hnutí [[Progresívne Slovensko]] s 17,96 %, třetí skončila strana [[HLAS – sociálna demokracia]] (14,70 %). Dosud vládnoucí hnutí [[Slovensko (politické hnutí)|OBYČAJNÍ ĽUDIA a nezávislé osobnosti]] (krátce po volbách přejmenováno na [[Slovensko (politické hnutí)|Slovensko]]) oproti předchozím volbám výrazně propadlo a skončilo, v koalici se stranami [[Kresťanská únia]] a [[Za ľudí|ZA ĽUDÍ]], až čtvrté (8,89 %). Do parlamentu se dále dostalo [[Kresťanskodemokratické hnutie]] (6,82 %) a strany [[Sloboda a Solidarita]] (6,32 %) a [[Slovenská národná strana]] (5,62 %).{{Citace elektronického periodika [493] => | titul = Výsledky voleb na Slovensku 2023 {{!}} Sčítání hlasů [494] => | periodikum = e15.cz [495] => | url = https://www.e15.cz/vysledky-voleb-slovensko-2023 [496] => | jazyk = cs [497] => | datum přístupu = 2023-12-12 [498] => }} [[Čtvrtá vláda Roberta Fica|Vládu]] vytvořila vítězná strana SMER – sociálna demokracia se stranami HLAS – sociálna demokracia a Slovenská národná strana.{{Citace elektronického periodika [499] => | titul = Čaputová jmenovala novou slovenskou vládu v čele s Ficem, parlament povede Pellegrini [500] => | periodikum = ct24.ceskatelevize.cz [501] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/caputova-jmenovala-novou-slovenskou-vladu-v-cele-s-ficem-parlament-povede-pellegrini-410 [502] => | jazyk = cs [503] => | datum přístupu = 2023-12-12 [504] => }} [505] => [506] => [[Německo|Německá]] [[nadace]] ''[[Bertelsmann Stiftung]]'' a [[Spojené státy americké|americká]] organizace ''[[Freedom House]]'' konstatovaly, že se na Slovensku konají svobodné volby a funguje oddělení jednotlivých státních mocí, tedy moci výkonné, soudní a zákonodárné.''BTI 2010 — Slovakia Country Report'', s. 6. Dále tyto organizace konstatovaly, že jsou na Slovensku respektovány [[náboženská svoboda]], [[svoboda projevu]], [[Svoboda shromažďovací|právo na shromažďování]] i svoboda [[odbory|odborů]].''BTI 2010 — Slovakia Country Report'', s. 7. Podle jejich názoru ale ve slovenské společnosti nadále přetrvává silná [[korupce]].{{Poznámka|V rámci [[Index vnímání korupce|indexu vnímání korupce]] z roku 2014 se Slovensko umístilo na 54. místě ze 182 zemí světa.{{Citace elektronické monografie | titul = Corruption Perceptions Index | url = https://www.transparency.org/cpi2014/results#myAnchor1 | datum přístupu = 2016-03-09 | vydavatel = Transarency International | jazyk = anglicky | url archivu = https://web.archive.org/web/20180418235053/https://www.transparency.org/cpi2014/results#myAnchor1 | datum archivace = 2018-04-18 | nedostupné = ano }}}} Mezery v zákonech a ne zcela dostatečná politická kultura zabraňují, aby byli případní provinilci za korupční aktivity vždy odsouzeni. Opakují se také případy zastrašování soudců. Proti zneužívání moci a braní úplatků uzákonila především vláda [[Iveta Radičová|Ivety Radičové]] několik opatření. Soudní systém jako celek je velmi zatížený a někteří soudci nemají dostatečnou kvalifikaci. Důsledkem toho mnohé soudní procesy trvají neúměrně dlouhou dobu, takže jejich účastníci se obracejí na [[Ústavní soud Slovenské republiky|Ústavní soud]], který je těmito záležitostmi zahlcen. V minulosti se tento soud z důvodu svého zatížení nemohl věnovat některým kontroverzním tématům, například otázce legality potratů. [507] => [508] => === Administrativní systém === [509] => {{Podrobně|Administrativní dělení Slovenska}} [510] => {{Slovenské kraje}}Roku 1996 zavedla slovenská vláda nový systém rozdělení krajů a okresů.{{Poznámka|Zejména v jižních okresech měla tato reorganizace původ ve snaze [[Třetí vláda Vladimíra Mečiara|Mečiarovy vlády]] omezit maďarské zastoupení v samosprávě, protože tyto okresy byly reorganizovány tak, aby většinou zasahovaly ze severu, kde převažovala etnicky slovenská populace, na jih, kde naopak žijí Maďaři. Tento plán však nevyšel a volby do zastupitelstev nepřinesly výraznou změnu v etnickém zastoupení obyvatelstva.}} V současnosti se Slovensko dělí na 8 samosprávných krajů, jimiž jsou [[Bratislavský kraj|Bratislavský]], [[Košický kraj|Košický]], [[Nitranský kraj|Nitranský]], [[Prešovský kraj|Prešovský]], [[Žilinský kraj|Žilinský]], [[Trenčínský kraj|Trenčínský]], [[Trnavský kraj|Trnavský]] a [[Banskobystrický kraj|Banskobystrický]]. Mimoto je na Slovensku celkem 79 okresů. Hlavním městem je [[Bratislava]], jejíž populace dosahovala k roku 2010 celkem 446 819 obyvatel. Mezi další velká města patří [[Košice]] (240 915 obyvatel), [[Prešov]] (92 687), [[Nitra]] (87 357), [[Žilina]] (86 685), a [[Banská Bystrica]] (84 919).''Souhrnná teritoriální informace: Slovensko'', s. 3. [511] => [512] => === Zahraniční vztahy === [513] => [[Soubor:Ursula von der Leyen, Eduard Heger.jpg|vlevo|náhled|Šéfka [[Evropská komise|EK]] [[Ursula von der Leyenová|Ursula von der Leyen]] se slovenským premiérem Eduardem Hegerem]] [514] => Od roku 2004 je Slovensko členem NATO a Evropské unie, o tři roky později se Slovensko stalo součástí Schengenského prostoru. Rovněž za svou více než dvacetiletou existenci získalo členství v mnoha nadnárodních společenstvích jako je [[Organizace spojených národů]] (OSN), [[Světová obchodní organizace]] (WTO), [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj]] (OECD) a [[Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě]] (OSCE). V letech 2006–2007 zastávala Slovenská republika pozici nestálého člena Rady bezpečnosti OSN.''Souhrnná teritoriální informace: Slovensko'', s. 10. Vedle toho se slovenská vláda angažuje například ve [[Visegrádská skupina|Visegrádské čtyřce]], která sdružuje vlády Polska, Česka, Slovenska a Maďarska s cílem prosazování společných zájmů a prohlubováním spolupráce. Z dalších regionálních uskupení se Slovensko zapojilo do [[CEFTA|Středoevropské dohody o volném obchodu]] (CEFTA) a [[Středoevropská iniciativa|Středoevropské iniciativy]] (SEI).''Dějiny Slovenska'', s. 336 [515] => [[Soubor:Mateusz Morawiecki met with Slovak PM Eduard Heger at KPRM (2021.06.10) 8.jpg|náhled|Slovenský premiér Eduard Heger a polský premiér [[Mateusz Morawiecki]]. Polsko je klíčový regionální partner Slovenska ve [[Visegrádská skupina|Visegrádské skupině]]]] [516] => Ze svých sousedů udržuje Slovenská republika víceméně korektní a stabilní vztahy s Rakouskem a Polskem.''Dějiny Slovenska'', s. 337 Vztahy s Ukrajinou nehrály po dlouhou dobu ve slovenské zahraniční politice významnější úlohu, jisté zlepšení přinesl nástup ukrajinského politika [[Viktor Juščenko|Viktora Juščenka]] a zejména [[oranžová revoluce]], kterou podporovaly jak slovenské nevládní organizace tak média. Po znovuzískání moci Viktora Janukoviče vzájemná kulturní a hospodářská spolupráce ale opět upadla. Z velmocí jsou důležitým partnerem především Spojené státy americké. Slovenská vláda se na straně Američanů účastnila války v Iráku a ačkoliv po nástupu [[Robert Fico|Roberta Fica]] v roce 2006 vztahy mezi oběma zeměmi opadly a slovenské jednotky byly z Iráku staženy, došlo k tomu až po vzájemné dohodě obou vlád.''Dějiny Slovenska'', s. 335 Z dalších velmocí se Slovensko podílí na hospodářské spolupráci s Ruskem, přičemž důsledným proponentem silnější orientace na Rusko byl v minulosti právě premiér Robert Fico. Komplikované vztahy zůstávají s Maďarskem. Vzhledem k tomu, že v obou zemích fungují vlády, které pro svou agendu využívají ve velké míře nacionalistických hesel, obě strany opakovaně vyostřují národnostní konflikty pro svoji vlastní potřebu.''Dějiny Slovenska'', s. 338 [517] => [518] => ==== Vztahy s Českem ==== [519] => [[Soubor:Statni pohreb Vaclava Havla 23.12.2011 086.jpg|náhled|Slovenská premiérka [[Iveta Radičová]] a prezident [[Ivan Gašparovič]] na [[Státní pohřeb Václava Havla|státním pohřbu]] [[Václav Havel|Václava Havla]]]] [520] => Češi a Slováci mají dodnes blízké kulturní a jazykové rysy. Nicméně vzhledem k vývoji v rozdílných státních útvarech se postupně od raného středověku vytvořily dva rozdílné etnické celky, které si přes časté kontakty navzájem udržely vlastní výlučnost.''Dějiny Slovenska'', s. 346. V průběhu historického vývoje probíhaly mezi Čechy a Slováky četné kulturní kontakty, projevující se například v užívání češtiny jako literárního a liturgického jazyka především slovenskými protestanty. V dobách [[národní obrození|národního obrození]], zvláště v první polovině 19. století, do jisté míry obě etnika spolupracovala a po první světové válce společně dala vzniknout novému společnému státnímu útvaru – [[Československo|Československu]]. Následující vztahy během 20. století ovlivnila rozdílná pojetí fungování československého státu politickými představiteli obou národů a s nimi spojené i slovenské autonomní hnutí. Toto hnutí souviselo i se vznikem prvního samostatného slovenského státu, který byl vyhlášen na popud [[Adolf Hitler|Adolfa Hitlera]], což nacistickému diktátorovi umožnilo ospravedlnit rozbití Československa. Mnozí Češi v čele s [[Edvard Beneš|Edvardem Benešem]] proto chápali Slováky jako nespolehlivý element, jakkoliv byl tento názor oslaben například událostmi [[Slovenské národní povstání|Slovenského národního povstání]]. Poválečné období tak nebylo využito k žádné formě česko-slovenského vyrovnání a naopak za [[Komunistický režim v Československu|komunistického režimu]] byl nastolen přísně centrálně spravovaný systém řízený [[Komunistická strana Československa|Komunistickou stranou]]. [[Federalizace Československa]] v roce 1969 zůstala prakticky jen na papíře a vzájemné problémy soužití v jednom státě tak byly pouze odsunuty do pozadí. Otázka kompetencí mezi federální vládou a jednotlivými částmi [[Česká a Slovenská Federativní Republika|České a Slovenské Federativní Republiky]] po roce 1990 byla předmětem dlouhých a náročných jednání, které nakonec v roce 1992 vyústily v rozhodnutí politických špiček o odluce obou států a ve vznik dvou samostatných suverénních státních útvarů, České a Slovenské republiky.''Dějiny Slovenska'', s. 345–365. Paradoxně od rozpadu Československa roku 1993 se vzájemné vztahy mezi oběma státy pohybují na výjimečné úrovni. Oba spolu úzce spolupracují na prosazení společných cílů, a to i v případech, kdy stojí v jejich čele strany opačné politické orientace (například pravicová [[Občanská demokratická strana|ODS]] a levicový SMER).''Dějiny Slovenska'', s. 336–337.[http://www.financninoviny.cz/tema/zpravy/cesi-a-slovaci-se-sesli-na-slavnosti-bratrstvi-prijeli-i-premieri/822308&id_seznam=43 Češi a Slováci se sešli na slavnosti bratrství,přijeli i premiéři], FinančníNoviny.cz Po Maďarech a Romech je česká komunita s počtem 44 600 osob třetí největší menšinou na Slovensku, Slovensko je také druhým největším obchodním partnerem České republiky.Souhrnná teritoriální informace: Slovensko, s. 2 Oba státy mají navzájem ve svých zemích velvyslanecké úřady.[http://www.mzv.cz/bratislava/cz/index.html Velvyslanectví České republiky v Bratislavě]{{Citace elektronického periodika |titul=Veľvyslanectvo Slovenskej republiky v Prahe |url=http://www.praha.mfa.sk/App/WCM/ZU/PrahaZU/main.nsf?Open |datum přístupu=25-08-2012 |url archivu=https://web.archive.org/web/20130511223156/http://www.praha.mfa.sk/App/WCM/ZU/PrahaZU/main.nsf?Open |datum archivace=11-05-2013 |nedostupné=ano }} [521] => [522] => === Obrana a bezpečnost === [523] => [[Soubor:110623-A-CO174-007.jpg|náhled|Slovenský voják během společných cvičení s americkou jednotkou před jejich vysláním do [[Afghánistán]]u]] [524] => [[Ozbrojené síly Slovenské republiky]] se skládají ze dvou částí, [[Pozemní síly Slovenské republiky|pozemních]] a [[Vzdušné síly Slovenské republiky|vzdušných]] sil, a silami zaměřenými na výcvik a podporu. Celkem má slovenská armáda 14 000 mužů a žen ve zbrani. Vzdušné síly mají k dispozici letouny typu [[Aero L-39 Albatros|L-39]], vrtulníky [[Mil Mi-17|Mi-17]] a [[Sikorsky UH-60 Black Hawk|UH-60]] a dále transportní letouny [[Alenia C-27J Spartan|C-27]] a [[Let L-410 Turbolet|L-410]]. Vzhledem ke vstupu do NATO provedlo Slovensko řadu reforem ozbrojených sil, především přechod od vojenské služby k plně profesionální armádě, k čemuž došlo roku 2006. Slovenské armádní jednotky momentálně operují v několika zahraničních misích, především společně s NATO v [[Válka v Afghánistánu (2001–2021)|Afghánistánu]], v rámci mírových sil [[Organizace spojených národů|OSN]] na [[Kypr]]u a [[Střední východ|Středním východě]] a pod vedením Evropské unie v [[Gruzie|Gruzii]] a [[Bosna a Hercegovina|Bosně a Hercegovině]]. Celkem se v současnosti těchto misí účastní asi 500 slovenských vojáků. Vedle armády a armádní policie jsou ve správě [[Ministerstvo obrany Slovenské republiky|Ministerstva obrany Slovenské republiky]] dvě výzvědné služby, [[Slovenská informační služba]] a [[Vojenská zpravodajská služba (Slovensko)|Vojenská zpravodajská služba]]. Na ozbrojené síly vydává vláda 1,1 % HDP. [525] => [526] => [[Policie Slovenské republiky|Policie]] je rozdělena na lokální a státní a tak jako například v [[Česko|České republice]] byla silně zatížena rozvojem kriminality v průběhu demokratizace a liberalizace země. Mimo jiné v současnosti zůstávají problémem mezinárodní gangy a produkce syntetických drog, především [[extáze (droga)|Extáze]]. Dle [[nadace Bertelsmann]] nedochází k ovlivňování vlády ze strany bezpečnostních sil – všichni významní političtí a sociální aktéři respektují legitimitu demokratických institucí.''BTI 2010 — Slovakia Country Report'', s. 8 [527] => [528] => == Ekonomika == [529] => {{Podrobně|Ekonomika Slovenska}} [530] => [[Soubor:Bratislava10Slovakia7.JPG|náhled|vlevo|Moderní obchodní centrum v Bratislavě [[Eurovea]]]] [531] => [[Soubor:Slovakia Export Treemap.png|náhled|Slovenský vývoz]] [532] => Jakožto otevřená ekonomika zaměřená na export je Slovensko silně hospodářský závislé na svém největším obchodním partneru, Německu.''Souhrnná teritoriální informace: Slovensko'', s. 13. Relativně levná a schopná pracovní síla, vhodná zeměpisná poloha, daňová politika vlády a vcelku liberální zákoník práce jsou pro zahraniční investory velká pozitiva. Zatímco v devadesátých letech se země potýkala s velkým zahraničním dluhem, rostoucím schodkem rozpočtu, rozsáhlou [[nezaměstnanost]]í a vysokou [[inflace|inflací]], v době vstupu do [[Evropská unie|Evropské unie]] v roce 2004 již Slovensko nastoupilo úspěšný hospodářský růst a stát mohl fungovat s vyrovnanějším rozpočtem. V současnosti je jednou z nejúspěšnějších zemí bývalého [[Východní blok|Východního bloku]]. Ačkoliv i Slovensko zasáhla [[Ekonomická krize od 2007|světová ekonomická krize]], díky obnovené zahraniční poptávce od roku 2010 slovenské hospodářství opět roste. Zatímco v roce 2009 poklesl [[hrubý domácí produkt]] Slovenska o 4,9 %, v následujícím roce byl obnoven růst ve výši 4,2 %. K roku 2011 pak dosáhl 3,3 %. Některé populistické kroky [[První vláda Roberta Fica|první Ficovy vlády]], které většinou spočívaly ve státních dotacích často neperspektivním podnikům s cílem udržení umělé zaměstnanosti, způsobily nadměrné zatížení státního rozpočtu, které poté musela následující [[vláda Ivety Radičové]] řešit drastickým omezením výdajů a zvýšením některých daní.''Souhrnná teritoriální informace: Slovensko'', s. 13, 16. Za rok 2011 dosáhl HDP podle [[Parita kupní síly|parity kupní síly]] výše 128,5 miliardy dolarů celkově a 23 600 dolarů na jednoho obyvatele.{{Poznámka|Podíl hospodářských sektorů na tvorbě HDP: zemědělství 3,8 %; průmysl 35,5 %; služby 60,7 %. Stav k roku 2011.}} Inflace činila ve stejném období zhruba 3,9 %. Do roku 2009 se užívaly v zemi [[slovenská koruna]] a halíř (1 koruna = 100 haléřů), poté je nahradily [[euro]] a eurocent (1 euro = 100 eurocentů). [533] => [[Soubor:Land Rover Discovery Mondial auto 2016.jpg|náhled|Land Rover Discovery 5 vyráběný na Slovensku]] [534] => Slovenský vývoz dosáhl za rok 2011 podle odhadů 75,3 miliardy dolarů. V exportovaných produktech převažovaly zejména [[strojírenství|strojírenská]] a [[elektronika|elektronická výroba]], dále [[automobil]]y, běžné [[kovy]], [[látka|chemikálie]], [[minerál]]y a [[plast]]y. Od roku 2009 obsadily první místo v obchodovaném zboží namísto automobilů [[počítač]]e.''Souhrnná teritoriální informace: Slovensko'', s. 27. Automobily jsou nicméně stále pilířem slovenské ekonomiky, Slovensko je jejich největším výrobcem na světě (z hlediska počtu vyrobených vozů na jednoho obyvatele).{{Citace elektronického periodika [535] => | titul = Slovensko jako automobilová velmoc. Vyrobí nejvíc vozů na osobu na světě [536] => | periodikum = Novinky.cz [537] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [538] => | vydavatel = Borgis [539] => | url = https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-slovensko-jako-automobilova-velmoc-vyrobi-nejvic-vozu-na-osobu-na-svete-40309540 [540] => | datum vydání = 2020-01-10 [541] => | jazyk = cs [542] => | datum přístupu = 2023-04-25 [543] => }} Podíl automobilového průmyslu na celkovém průmyslu v zemi je 49,5 procenta a podíl na exportu 46,6 procenta (k roku 2020). V roce 2018 bylo na Slovensku vyrobeno 1,09 milionu nových aut. [544] => [545] => Hlavními exportními partnery v roce 2010 byly [[Německo]] (s podílem 19,2 % vývozu), [[Česko]] (13,7 %), [[Polsko]] (7,3 %), [[Francie]] (6,8 %), [[Rakousko]] (6,8 %), [[Maďarsko]] (6,6 %) a [[Itálie]] (5,5 %). S dovozem ve výši 72,03 miliardy dolarů si Slovensko k roku 2011 udrželo kladnou platební bilanci. Dovážely se stroje, automobily, elektronické zařízení, [[ropa]] a [[zemní plyn]], běžné kovy, dále také audio a video zařízení. Roste dovoz [[Léčivo|farmaceutických výrobků]]. V roce 2010 byli hlavními dovozci především Německo (15,8 %), Česko (10,2 %), [[Rusko]] (9,8 %), [[Jižní Korea]] (8 %), [[Čína]] (6,1 %) a Maďarsko (4,3 %). [546] => [547] => Na Slovensku se nacházejí zásoby [[hnědé uhlí|hnědého uhlí]] a [[Hnědé uhlí|lignitu]], především v předhůří kolem [[Handlová|Handlové]] na západě a poblíž [[Modrý Kameň|Modrého Kameňa]] na jihu. Od roku 1985 se poblíž města [[Gbely]] těží zemní plyn. Dále jsou k dispozici menší naleziště [[železná ruda|železné rudy]], [[mangan]]u, [[měď|mědi]], [[antimon]]u, [[rtuť|rtuti]], [[olovo|olova]], [[zinek|zinku]], [[magnezit]]u, [[vápenec|vápence]] a [[uran (prvek)|uranu]], jehož ložiska jsou však prozatím převážně nevyužita. [548] => [549] => === Zemědělství === [550] => [[Soubor:Slovakia Sedlice 54.jpg|náhled|Obecní pole po žni, obec Sedlice]] [551] => Slovensko má rozvinutý [[zemědělství na Slovensku|zemědělský sektor]], který do značné míry zajišťuje zemi dostatek produkce obvyklých zemědělských výrobků.{{Citace elektronického periodika |titul=Agriculture and Agri-Food Sector Profile- Slovak Republic (Slovakia) |url=http://www.ats-sea.agr.gc.ca/eur/4589-eng.htm |datum přístupu=2012-08-25 |url archivu=https://web.archive.org/web/20130522194348/http://ats-sea.agr.gc.ca/eur/4589-eng.htm |datum archivace=2013-05-22 |nedostupné=ano }} K roku 2009 zaměstnávalo zemědělství celkem 3,5 % slovenské pracovní síly. Podstatné zastoupení v tomto sektoru mají zejména zemědělská družstva a firmy, zatímco samostatní zemědělci disponují pouze 8 % obdělávané půdy.[http://geography.upol.cz/soubory/lide/smolova/RGSR/ucebnice/seg/hospodarstvi.html#zemedelstvi Regionální geografie Slovenska – elektronická učebnice] Nejvíce je zemědělská činnost rozšířená na jihu a jihovýchodě země, především v [[Podunajská nížina|Podunajské]] a [[Východoslovenská nížina|Východoslovenské nížině]]. V rostlinné výrobě převažuje zejména [[pšenice]] a [[kukuřice]].[http://geography.upol.cz/soubory/lide/smolova/RGSR/ucebnice/seg/hospodarstvi/zemedelstvi.html Regionální geografie Slovenska – elektronická učebnice] Dále se pěstují [[Lilek brambor|brambory]], [[cukrová řepa]], [[ječmen]], [[ovoce]], [[réva vinná|vinná réva]], využívají se také lesní produkty. V údolí řeky Váh se pěstuje [[tabák]]. Produkce [[víno|vína]] je značně rozšířená v podhůří Karpat, vedle toho je co do pěstování vinné révy významným regionem [[Tokajská oblast]]. V rámci živočišné výroby jsou chována [[prase domácí|prasata]], [[tur domácí|skot]] a [[Domácí drůbež|drůbež]], ve vyšších polohách převažuje chov [[ovce|ovcí]]. [552] => [553] => === Průmysl === [554] => [[Soubor:Refinery of Slovnaft in Bratislava, view from Nový most viewpoint.jpg|náhled|Bratislavská rafinérie]] [555] => V době komunistického režimu se na Slovensku nacházely jedny z nejméně výkonných průmyslových závodů Československa. Přestože byl přechod k efektivnějšímu hospodářství v devadesátých letech zpomalen [[klientelismus|klientelismem]] a nezodpovědnými kroky [[Vladimír Mečiar|Mečiarovy]] vlády, na počátku 21. století zaměstnává úspěšně se rozvíjející [[průmysl na Slovensku|slovenský průmysl]] značnou část pracovní síly – k roku 2009 se jednalo o 27 %. Významně se podílí i na tvorbě HDP. Průmyslová centra představují především [[Bratislava]] a [[Košice]] spolu s dalšími městy kolem povodí řeky Váhu. Významné odvětví představuje [[automobilový průmysl]], v němž dominují největší firmy bratislavská [[Volkswagen Slovakia]], trnavská [[Stellantis Slovakia]], žilinská [[Kia Motors Slovakia]] a nitranská [[Jaguar Land Rover Slovakia]].''Souhrnná teritoriální informace: Slovensko'', s. 19. Ve východní části země postupně obnovily svou výrobu [[U. S. Steel Košice|Východoslovenské železárny]] v Košicích, jeden z pozůstatků sovětského průmyslového plánování ve střední Evropě, které koupila v roce 2000 americká firma [[U.S. Steel]]. Vedle těchto významných firem mají na Slovensku zastoupení také [[chemický průmysl|chemický]] a [[elektrochemický průmysl|elektrochemický]], [[Petrochemický průmysl|ropný]], [[Potravinářství|potravinářský]], [[papírna|papírenský]] a strojírenský průmysl. Vyrábí se rovněž [[keramika]], přírodní i umělé [[textilie]], [[stavební materiál|materiály]] potřebné na [[stavebnictví]], [[zbraň|zbraně]] a další produkty. Na druhou stranu v poslední době upadá například stavebnictví. [556] => [557] => === Služby === [558] => [[Soubor:Slovakia Strbske Pleso 103.JPG|náhled|Hotel [[Patria (hotel)|Patria]] u [[Štrbské pleso|Štrbského plesa]]]] [559] => Nejsilnější zastoupení co do HDP i podílu pracovní síly má [[Služby na Slovensku|sektor služeb]]. Právě služby prošly od dob pádu komunismu nejrozsáhlejší proměnou a v současnosti je do velké míry většina firem tohoto sektoru v soukromém vlastnictví.[http://geography.upol.cz/soubory/lide/smolova/RGSR/ucebnice/seg/hospodarstvi/sluzby.html Regionální geografie Slovenska – elektronická učebnice] Velký rozkvět zažil především [[cestovní ruch]]. K dispozici jsou zahraničním návštěvníkům mnohé historické památky, umělecké festivaly, přírodní krásy či minerální a termální prameny. Úspěšný je i [[Pojišťovnictví|pojišťovací]] a [[banka|bankovní]] sektor, v němž mají silné zastoupení zahraniční společnosti. Dále se rozvíjejí [[telekomunikace]] a [[maloobchod]]. Zpočátku se v oblasti obchodu vytvořilo velké množství samostatných jednotek, které byly postupně sdružovány do větších celků a výrazněji se v nich začal prosazovat zahraniční kapitál. Od počátku 21. století se ve velké míře objevují [[supermarket]]y a [[hypermarket]]y, stavěné nejčastěji na okrajích měst. [560] => [561] => === Infrastruktura === [562] => [[Soubor:Hanusovce-pont ferroviaire.jpg|náhled|Železniční most v Hanušovcích.]] [563] => [564] => Doprava na Slovensku má do značné míry moderní strukturu, avšak především důsledkem členitého terénu je dopravní síť relativně řídce rozložená. Rozsáhlá je zejména silniční síť, měřící 43 761 km, z toho zaujímají 38 085 km zpevněné cesty. První [[Dálnice na Slovensku|dálnice]], dostavěná roku 1980, spojovala Bratislavu s Brnem a Prahou. Ke konci 20. století byla dálniční síť dále rozšířena a do roku 2014 se plánuje dokončení dálničního spojení mezi Bratislavou a Košicemi.''Souhrnná teritoriální informace'', s. 21. Dále se na Slovensku nachází 3 622 km [[Železnice na Slovensku|železničních]] tratí, z toho téměř polovina je elektrifikovaná. V současnosti trpí železniční doprava neefektivností, avšak probíhají práce na jejím dalším zlepšování. Významným dopravním uzlem je především Bratislava, zejména díky své poloze na řece Dunaji, letišti, napojení na silniční a dálniční síť a blízkosti k maďarským i rakouským hranicím.[http://geography.upol.cz/soubory/lide/smolova/RGSR/ucebnice/seg/hospodarstvi.html#doprava Regionální geografie Slovenska – elektronická učebnice] Dalšími významnými silničními i železničními uzly jsou především [[Košice]], [[Zvolen]] a [[Žilina]]. Vedle Bratislavy je významným přístavem také [[Komárno]]. Slovenské obchodní loďstvo k roku 2010 čítalo 11 lodí, z nichž všechny byly vlastněny zahraničními společnostmi. [565] => [[Soubor:M. R. Štefánik Airport Bratislava terminal 2019.jpg|vlevo|náhled|[[Letiště Bratislava]]]] [566] => Rychle roste podíl letecké dopravy. K roku 2012 bylo na Slovensku na 37 letišť, z toho 19 se zpevněnou přistávací plochou. Významná mezinárodní letiště se nacházejí v [[Letiště Bratislava|Bratislavě]] a [[Letiště Košice|Košicích]].{{Poznámka|Přesto mnoho zahraničních návštěvníků spíše využívá letiště ve Vídni, která je od Bratislavy vzdálená asi 60 km.}} [567] => [568] => Ve [[Energetika na Slovensku|výrobě elektřiny]] zastávají přední místo [[jaderná elektrárna|jaderné elektrárny]], následované [[tepelná elektrárna|tepelnými]] a [[vodní elektrárna|vodními]]. V případě jaderné energetiky se především realizuje dostavba elektrárny [[Jaderná elektrárna Mochovce|Mochovce]] a také se plánuje výstavba dalších bloků elektrárny [[Jaderná elektrárna Jaslovské Bohunice|Jaslovské Bohunice]]. Vodní elektrárny se nalézají na řekách [[Váh]], [[Orava (řeka)|Orava]], [[Hornád]], [[Slaná (řeka)|Slaná]] a rovněž také na Dunaji. V případě [[Obnovitelný zdroj energie|obnovitelných zdrojů]] vláda namísto [[sluneční elektrárna|solárních elektráren]] upřednostňuje využití [[biomasa|biomasy]].''Souhrnná teritoriální informace'', s. 22. Z Ruska se dováží ropa a zemní plyn. [569] => [570] => [[Telekomunikace na Slovensku|Telekomunikace]] se od počátku nového tisíciletí významně modernizují a rozvíjejí, především pak využití mobilních telefonů. K roku 2009 bylo v zemi používáno celkem 5,9 milionu [[mobilní telefon|mobilních telefonů]] a přes 4 miliony lidí používalo [[internet]]. Celkově je rozšíření těchto služeb a přístrojů srovnatelné s ostatními zeměmi v regionu. V zemi vysílá celkem asi 40 národních, regionálních i místních [[Televizní společnost|televizních stanic]], většinou v soukromém vlastnictví. Dva celonárodní televizní programy jsou vysílány pod taktovkou státní společnosti [[Rozhlas a televize Slovenska]]. Rovněž na Slovensku funguje zhruba 20 [[rozhlas|radiových programů]]. Přestože je v zemi nadále užíván analogový systém, postupně se přechází na digitální vysílání. Zavádí se také využití [[Optické vlákno|optických vláken]]. [571] => [572] => == Věda a školství == [573] => [574] => [[Soubor:Jan Jesenius (cropped).jpg|náhled|[[Ján Jesenský]]|239x239pixelů]] [575] => Prvním velkým vědcem, který se dá považovat za slovenského, byl lékař [[Ján Jesenský]].{{Citace elektronického periodika [576] => | titul = Mistr skalpelu: Jan Jesenius provedl v Praze první veřejnou pitvu [577] => | url = https://www.stoplusjednicka.cz/mistr-skalpelu-jan-jesenius-provedl-v-praze-prvni-verejnou-pitvu [578] => | periodikum = 100+1 zahraniční zajímavost [579] => | datum vydání = 2016-06-05 [580] => | datum přístupu = 2019-07-03 [581] => | jazyk = en [582] => }} Zakladatelem moderní slovenské vzdělanosti byl osvícenec [[Matej Bel]]. Největších úspěchů dosáhl fyzik a vynálezce [[Aurel Stodola]], který rozvinul technologii parních turbín.{{Citace elektronického periodika [583] => | titul = Otec parných turbín Aurel Stodola sa narodil pred 160 rokmi [584] => | url = http://www.teraz.sk/magazin/otec-parnych-turbin-aurel-stodola-sa-n/394255-clanok.html [585] => | periodikum = TERAZ.sk [586] => | datum vydání = 1970-01-01 [587] => | datum přístupu = 2019-07-03 [588] => | příjmení = [589] => | jméno = [590] => | vydavatel = [591] => | url archivu = [592] => }} K rozvoji optiky výrazně přispěl [[Josef Maximilián Petzval]].{{Citace elektronického periodika [593] => | titul = Jozef Petzval {{!}} Eduportál Techmania [594] => | url = https://edu.techmania.cz/cs/encyklopedie/vedec/1283/petzval [595] => | periodikum = edu.techmania.cz [596] => | datum přístupu = 2019-07-03 [597] => }} Na konstrukci padáku pracoval [[Štefan Banič]].{{Citace elektronického periodika [598] => | titul = Létal jako Batman. Slovák, co před 100 lety "vymyslel" padák [599] => | url = https://magazin.aktualne.cz/kuriozity/slovensky-vynalezce-padaku-zil-v-bide-a-zapomneni/r~388860fa2e0211e49cb2002590604f2e/ [600] => | periodikum = Aktuálně.cz [601] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [602] => | vydavatel = Economia [603] => | odkaz na vydavatele = Economia [604] => | datum vydání = 2014-08-28 [605] => | datum přístupu = 2019-07-03 [606] => | jazyk = cs [607] => }} Průkopníkem bezdrátové telekomunikace byl [[Jozef Murgaš]]. Astronom [[Peter Kušnirák]] objevil přes 230 planetek. V Bratislavě se narodil německý nositel Nobelovy ceny za fyziku a nacistický exponent [[Philipp Lenard]].{{Citace elektronického periodika [608] => | titul = Jediný nositeľ Nobelovej ceny narodený v Bratislave: Slávny fyzik mal pletky s nacizmom [609] => | url = http://www.topky.sk/cl/10/1603755/ [610] => | periodikum = Topky.sk [611] => | datum vydání = 2017-01-30 [612] => | datum přístupu = 2019-07-03 [613] => | jazyk = en [614] => }} [615] => [616] => Slovenští vědci jsou v [[Evropa|Evropě]] velice uznávanými.{{Doplňte zdroj}} A to i přes to, že Slovensko na vědu přispívá relativně málo - například v roce 2020 činily státní výdaje na vědu a výzkum 0,39 procenta HDP, přičemž průměr v EU byl 0,75 procenta. [[Slovenská věda]] tak patří mezi finančně chudší v Evropě, byť slovenský stát vydává na vědu relativně více než některé země bývalého [[Západní blok|západního bloku]], jako je [[Irsko]], [[Malta]] nebo [[Portugalsko]], a také více než [[Litva]], [[Lotyšsko]], [[Maďarsko]], [[Bulharsko]] a [[Rumunsko]].https://www.czso.cz/documents/10180/142872058/21100121e05.pdf/cadc5181-51c6-43a7-b242-c840276ec742?version=1.1 [[Slováci]] se například podílejí na výzkumu alternativního zdroje elektrické energie{{Citace elektronického periodika [617] => | příjmení = [618] => | jméno = [619] => | autor = [620] => | odkaz na autora = [621] => | spoluautoři = [622] => | titul = [623] => | periodikum = aktuálne.sk [624] => | odkaz na periodikum = Aktuálne.sk [625] => | datum vydání = 4. listopadu 2007 [626] => | den vydání = [627] => | měsíc vydání = [628] => | rok vydání = [629] => | datum aktualizace = [630] => | datum přístupu = [631] => | ročník = [632] => | číslo = [633] => | strany = [634] => | url = http://aktualne.centrum.sk/veda-a-technika/clanek.phtml?id=1145562 [635] => | issn = [636] => }} nebo na nových technologiích ve zdravotnictví. [637] => [[Soubor:Univerzita Komenského.jpg|vlevo|náhled|[[Univerzita Komenského]] v Bratislavě]] [638] => Povinná, původně 6letá školní docházka byla na území dnešního Slovenska zavedena v roce 1868. Od roku 1922 byla 8letá, později v průběhu éry socialismu rozšířena na 10letou povinnou školní docházku, kterou mohou žáci absolvovat na [[Základní škola|základních]] a [[Střední škola|středních školách]], respektive na [[gymnázium|8letých gymnáziích]]. [[Negramotnost]] obyvatelstva se pohybuje okolo 0,6 % populace nad 15 let. Nacházejí se zde státní, církevní i soukromé školy. Vzdělávaní je poskytované i v jazycích [[Národnostní menšina|národnostních menšin]]. Základní školu navštěvují děti ve věku 6 až 14 (či 7 až 15) let. [639] => [[Soubor:Žilinská univerzita.JPG|náhled|[[Žilinská univerzita v Žilině|Žilinská univerzita]]]] [640] => Všechny standardní stupně vzdělávání, včetně vysokoškolského jsou státem poskytované bezplatně. Na Slovensku existuje několik desítek [[vysoká škola|vysokých škol]] a [[Univerzita|univerzit]]. V roce 2006 absolvovalo vysokoškolské studium na Slovensku 34 535 osob.Řádek, M. a kolektív, 2007: [http://www.jeneweingroup.com/dokumenty/eppp/Vysoke_skolstvo.pdf ''Vysoké školstvo na Slovensku. Realita, problém, možné riešenia.''] EPPP, 38 s. Ani jedna ze slovenských univerzit se nedostala mezi 500 nejlepších univerzit na světě.{{Citace elektronické monografie [641] => | titul = Academic Ranking of World Universities - 2008 - Top 500 World Universities [642] => | url = http://www.arwu.org/rank2008/Top500_EN(by%20rank).pdf [643] => | datum přístupu = 18.10.2009 [644] => | vydavatel = arwu.org [645] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090325114856/http://www.arwu.org/rank2008/Top500_EN%28by%20rank%29.pdf [646] => | datum archivace = 2009-03-25 [647] => | nedostupné = ano [648] => }} [649] => [650] => Mezi nejkvalitnější univerzity a vysoké školy v rámci východoevropského regionu (podle hodnocení vědeckého publikování na internetu) na Slovensku patří [[Univerzita Komenského]], [[Technická univerzita v Košiciach]], [[Slovenská technická univerzita v Bratislave]], [[Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre|Poľnohospodárska univerzita v Nitre]] a [[Univerzita Pavla Jozefa Šafárika v Košicích]].{{Citace elektronické monografie [651] => | titul = Top Eastern Europe Universities [652] => | url = http://www.webometrics.info/top100_continent.asp?cont=E_Europe [653] => | datum přístupu = 13.7.2009 [654] => | vydavatel = webometrics.info [655] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100508050101/http://www.webometrics.info/top100_continent.asp?cont=E_Europe [656] => | datum archivace = 08-05-2010 [657] => | nedostupné = ano [658] => }} Podle žebříčku ''QS World University Rankings'' z roku 2023 patří do první pětky nejlepších slovenských univerzit ještě [[Žilinská univerzita v Žilině|Žilinská univerzita]].{{Citace elektronického periodika [659] => | titul = QS World University Rankings 2023: Top Global Universities [660] => | periodikum = Top Universities [661] => | url = https://www.topuniversities.com/university-rankings/world-university-rankings/2023 [662] => | jazyk = en [663] => | datum přístupu = 2023-04-25 [664] => }} [665] => [666] => == Demografie == [667] => {{viz též|Obyvatelstvo Slovenska}} [668] => [[Soubor:Bratislava Panorama R01.jpg|náhled|vlevo|[[Bratislava]], slovenské hlavní město]] [669] => [[Soubor:Slovakia 2021 Ethnic.png|náhled|Etnická struktura obcí a měst Slovenska podle sčítání z roku 2021]] [670] => [671] => Populace Slovenska čítala k 30. červnu 2018 podle oficiálních údajů 5 445 087 obyvatel, z toho 51,2 % žen.{{Citace elektronické monografie [672] => | příjmení = Plecháč [673] => | jméno = Jan [674] => | titul = Počet obyvatel SR k 30. červnu 2018 [675] => | url = https://slovak.statistics.sk/wps/portal/ext/themes/demography/population/news/!ut/p/z1/rVXbdqIwFP0aH2NOSCBh3tBWvFArILTyMgswVMZrhdGxXz-xdjq1jmjXmrAWt7N3cvY5YYMj_IijRbzJn-IyXy7imXoeRcZ3l3dEo0EsEI1Qgw7ve6TnunaPMPzwCdD3bqEztAa212UEmI6jj2Hg-g10usGNa_umCgMOcYSjdFGuygkeLZMinqBiivJFhuJpWQN1s1zPVTabhUTFah1vdjXYFLKcqqsZJ2O1RIxACAMxLc5QorMMGVpMuU7Ghmlq--lXaT7Go6vQn-Sc5ruXEzqDQ_jeGOpgidAC3-kRu0Pf-C1_oFkms5s33n1LlaOpCd8xNADyyj8Xto0LfAWIvtaOE8CeD2eGBSf6Gw5V-nt-v91saXagV-av5B34FQU6qp_NhwQ6_b4fhMKlrql_5p8CjviifafCLWcQDm6HxGvAJb72Rf4pIKouz4HftK024w6AcGwdOlY78EyXUrDodf2raNBFfvQKqcrg0h44ACzXdX0nDMEONdVkSmzoBwGAxy8AhsYboOorqNQR8Asz2MaFHBp_AFU7sXovariLo6fZMjm4oLVIqHjC0Vpmci3X9Z9r9XpSlqtvNajBdrutF6WyqaLM06JeTGvwL9JkWZT48QSMR6rr_Kzr9JQtbXK5xcFi74Uz7P81NTmmhpQ8RkQwDTEhGUp4yhBjGYeUGDKjY9yGvZY8mde36bwOdaIJbjCNMGFqVN3vU81_PD9HlrLi5aKUv1SW7168-pnUQJ1m-TROc6nsd5esY2XHH99x08jGGUsRlUmKmGmmKGFSIpIAGPqY6cQUJzKPvx7Cz8u8yruPNHLBgXKuqsJMQ6e0WuN__N-odbT1XfNOtX0Vl5P91Ev8eBV1NQ_mgu7y94Gm3q062i-OfECj7ma7oy-NPoqS3fY3fU6DYw!!/dz/d5/L2dBISEvZ0FBIS9nQSEh/ [676] => | vydavatel = Štatistický úrad Slovenskej republiky [677] => | místo = [678] => | datum vydání = [679] => | datum_přístupu = 2018-10-07 [680] => | jazyk = slovenština [681] => | datum_vydání = 2018-09-18 [682] => }} Podle odhadů za rok 2012 dosahuje růst populace 0,104 %, zatímco přirozený přírůstek dosáhl 1,65 narozených na 1000 obyvatel.{{Citace elektronického periodika |titul=Štatistický úrad SR :: Základné charakteristiky obyvateľstva (relatívne údaje) |url=http://portal.statistics.sk/showdoc.do?docid=1687 |datum přístupu=2012-08-25 |url archivu=https://web.archive.org/web/20121113222833/http://portal.statistics.sk/showdoc.do?docid=1687 |datum archivace=2012-11-13 }} Ve městech žije celkem 55 % populace, urbanizace stoupá zhruba 0,1 % za rok. Hustota osídlení se pohybuje kolem 111 obyvatel na km2. V roce 2012 se celkem 85,8 % obyvatelstva hlásilo ke [[Slováci|slovenské]] národnosti, 9,7 % k [[Maďaři|maďarské]], 1,7 % k [[Romové|romské]], 0,8 % k [[Češi|české]], 0,4 % k [[Rusíni|rusínské]], 0,2 % k [[Ukrajinci|ukrajinské]] a 0,1 % k [[Moravané|moravské]].{{Poznámka|Ačkoliv bývá většinou uvedeno ve statistikách kolem 2 % romské populace, dle odhadů Romové představují až 10 % slovenského obyvatelstva.}} Úředním jazykem je [[slovenština]], jejíž používání je upraveno [[Zákon o státním jazyce (Slovensko)|zákonem o státním jazyce]]; z dalších jazyků je především na jihu rozšířená [[maďarština]]. V některých oblastech se mluví i [[rusínština|rusínsky]], [[romština|romsky]], [[němčina|německy]] a [[čeština|česky]].{{Poznámka|Dle [[Zákon o státním jazyce (Slovensko)|zákona o státním jazyce]] může občan uplatňovat právo na užívání dané řeči v úředním styku v jakékoliv obci, kde jej jako svůj mateřský jazyk používá alespoň 20 % trvale žijících obyvatel. Postavení češtiny je vzhledem k její podobnosti se slovenštinou definováno v tomto zákoně jako nadstandardní a pro účely tohoto zákona se jí proto ostatní ustanovení o jazycích menšin netýkají.}} Lékařská péče je ve velké části v rukou státu, ačkoliv existují i soukromé kliniky a další zdravotnická zařízení. Průměrná délka života dosahuje 72 let u mužů a 80 let u žen. Na 1000 obyvatel připadají v průměru 3 lékaři a na zdravotnictví slovenská vláda vydala v roce 2009 celkem 8,5 % hrubého domácího produktu. Podle odhadů z roku 2011 bylo 15,6 % obyvatelstva mladší 15 let, mezi 15. a 65. rokem věku bylo 71,6 % lidí a starších 65 let bylo 12,8 %. K roku 2002 zhruba 14,3 % slovenského obyvatelstva trpělo obezitou. Většina obyvatel Slovenska mající zaměstnání si udržuje průměrný životní standard. Problémy přetrvávají v nedostatečném množství bytových jednotek a ve špatném stavu mnoha výškových budov postavených většinou v sedmdesátých letech 20. století. Převážná část městské populace má přístup k elektřině a pitné vodě. V některých oblastech na venkově jsou však dodávky elektrické energie a vody na horší úrovni. [683] => [684] => === Náboženství === [685] => [[Soubor:Náboženské_zloženie_obcí_2021.png|náhled|220x220pixelů|Náboženské složení obcí Slovenska podle sčítaní z roku 2021]] [686] => [[Soubor:Slovakia_2011_Religion.png|náhled|220x220pixelů|Náboženské složení obcí Slovenska podle sčítaní z roku 2011]] [687] => [[Soubor:Náboženská mapa SR sčítanie 2001.png|náhled|Náboženské složení obcí Slovenska podle sčítání z roku 2001]] [688] => [[Soubor:Náboženstvo_1930.png|náhled|220x220pixelů|Náboženské složení obcí Slovenska z roku 1930]] [689] => Na Slovensku je na základě ústavy [[sekularizace|oddělena církev od státu]].''BTI 2010 — Slovakia Country Report'', s. 5. [690] => K [[Římskokatolická církev na Slovensku|Římskokatolické církvi]] se v roce 2010 hlásilo 68,9 % obyvatel, v roce 2021 pak 55,76%, k [[Evangelická církev augsburského vyznání na Slovensku|Evangelické církvi augšpurského vyznání]] ([[luteránství|luteránům]]) 6,9 %, ale v roce 2021 jen 5,27%, k [[Slovenská řeckokatolická církev|Řeckokatolické církvi]] 4,1 % ale v roce 2021 jen 4%, k [[Reformovaná křesťanská církev na Slovensku|Reformované křesťanské církvi]] ([[Kalvinismus|kalvínistům]]) 2,0 %, v roce 2021 jen 1,56% a k [[Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku|Pravoslavné církvi]] 0,9 % ale v roce 2021 0,93% obyvatel. Celkem 13 % obyvatel bylo v roce 2011 [[Ireligiozita|bez vyznání]], nicméně v roce 2021 to bylo již 23,79% . Církve a náboženské organizace s alespoň 20 000 členy mají právo na úlevy od daní a finanční podporu od státu. Vztah mezi katolickou církví a státem je upraven na základě [[konkordát|konkordát]]u s Vatikánem. [691] => [692] => Registrované církve a náboženské společnosti na Slovensku: [693] => [694] => * [[Apoštolská církev na Slovensku]] [695] => * [[Bahajské společenství v Slovenské republice]] [696] => * [[Bratrská jednota baptistů v Slovenské republice]] [697] => * [[Adventisté sedmého dne|Církev adventistů sedmého dne]] [698] => * [[Církev bratrská]] v Slovenské republice [699] => * [[Církev československá husitská na Slovensku]] [700] => * [[Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů]] v Slovenské republice [701] => * [[Evangelická církev augsburského vyznání na Slovensku]] (luteráni) [702] => * [[Evangelická církev metodistická]], slovenská oblast [703] => * [[Slovenská řeckokatolická církev|Řeckokatolická církev na Slovensku]] [704] => * [[Křesťanské sbory na Slovensku]] [705] => * Náboženská společnost [[Svědkové Jehovovi|Jehovovi svědkové]] v Slovenské republice [706] => * [[Novoapoštolská církev v Slovenské republice]] [707] => * [[Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku|Pravoslavná církev na Slovensku]] [708] => * [[Reformovaná křesťanská církev na Slovensku]] (kalvinisté) [709] => * [[Římskokatolická církev na Slovensku|Římskokatolická církev v Slovenské republice]] [710] => * [[Starokatolická církev na Slovensku]] [711] => * [[Ústřední svaz židovských náboženských obcí v Slovenské republice]] [712] => [713] => Různá minoritní náboženská společenství kritizují ztížený přístup k registraci podle zákona.[https://info.dingir.cz/2021/09/nabozenstvi-na-slovensku-ii-vysel-novy-dingir/ Na Slovensku jsou karty rozdány jinak: vychází nový Dingir] : [[Náboženský infoservis]], 14. 9. 2021 [714] => [715] => Slovenské akademické instituce i různá občanská sdružení se účastní [[Mezináboženský dialog|mezináboženského dialogu]] a věnují se odbornému výzkumu náboženské scény.[https://info.dingir.cz/2024/02/pozvanka-nabozenstva-pod-lupou-2024/ Pozvánka: Náboženstvá pod lupou 2024] : [[Náboženský infoservis]], 16. 2. 2024[https://info.dingir.cz/2021/09/religionisticke-pracoviska-na-slovensku/ Religionistické pracoviská na Slovensku] : [[Náboženský infoservis]], 22. 9. 2021 [716] => [717] => === Lidská práva === [718] => [[Soubor:Richnava11Spis2.JPG|náhled|Romská osada u obce [[Richnava (okres Gelnica)|Richnava]]]] [719] => Přetrvává diskriminace [[Romové na Slovensku|romské]] a v některých ohledech i [[Maďaři na Slovensku|maďarské menšiny]].''Dějiny Slovenska'', s. 340. V praxi jsou Romové ve školství často segregováni, kolem romských sídlišť jsou stavěny zdi na oddělení neromské populace, došlo též k vynucené [[sterilizace (lékařství)|sterilizaci]] několika romských žen. Romská populace má rovněž větší podíl nezaměstnaných než ostatní etnické skupiny. Postavení maďarské menšiny nepřestává být problémem, zejména proto, že maďarská vláda vystupuje jako její protektor a opakovaně podporuje agresivnější a nacionalističtější části maďarské menšiny. Národnostně laděné konflikty rozdmýchává i část slovenských stran, především SMER.''Dějiny Slovenska'', s. 319, 341–342 Ačkoliv ženám jsou zaručována [[ženská práva|jejich práva]], stále jen málo z nich dostane příležitost pracovat na vyšších stupních v podnikání a státní správě. V oblasti ochrany práv [[gay]]ů a [[Lesba|leseb]] došlo k jistým zlepšením – v dubnu 2012 byla do slovenského zákoníku práce zakomponována i práva na ochranu před diskriminací v zaměstnání na základě [[sexuální orientace]]. [720] => [721] => == Kultura == [722] => {{Podrobně|Slovenská kultura}} [723] => [[Soubor:Carpathian Bazaar of Tastes, Slovaks, Sanok 2010 94.JPG|náhled|Kroje z východního Slovenska]] [724] => Slovenská kultura je složka evropské kultury, specificky slovenský způsob přeměňování zla na dobro, ošklivého na krásu především Slováky na Slovensku v podmínkách intenzivní interakce s ostatními středoevropskými národními kulturami, zejména [[Česká kultura|českou]], moravskou, maďarskou, rakouskou, polskou, německou a ukrajinskou kulturou. Významný podíl na slovenské kultuře má židovská kultura. [725] => [726] => Na Slovensku se nachází mnoho hradů, zámků, kostelů a dalších kulturních památek. Součástí lidové kultury jsou hmotné i nehmotné prvky, hudba, písně, zvyky, tance a další duchovní výtvory označované jako folklór, které přetrvávají zejména díky folklorním skupinám. [727] => [728] => Kulturní památky jako hrad Devín, Národní hřbitov v Martině, Dóm sv. Alžběty v Košicích a podobně, které jsou důležitou součástí celého kulturního dědictví Slovenska, nesou označení národní kulturní památka a stát jim věnuje zvýšenou pozornost. Na Slovensku jsou však i památky, která jsou zařazeny do Seznamu světového kulturního dědictví. Podle Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, přijatého v roce 1972 v Paříži, patří od roku 1993 do tohoto seznamu osm míst na Slovensku – historické město Banská Štiavnica a technické památky jejího okolí, památková rezervace lidové architektury Vlkolínec a Spišský hrad s okolními památkami (Spišské Podhradie, Spišská Kapitula, a kostel sv. Ducha v Žehře), v roce 2000 bylo přidáno historické šarišské město Bardejov a v roce 2008 dřevěné kostely Karpatského oblouku. Dne 28. června 2009 bylo do [[Světové dědictví|Seznam světového kulturního dědictví]] [[UNESCO]] zapsáno historické centrum Levoče. [729] => [730] => Mezi přírodními památkami v seznamu UNESCO reprezentují Slovensko jeskyně a propasti Slovenského krasu a Dobšinská ledová jeskyně. V roce 2007 byli na seznam přidány i karpatské pralesy v Bukovských a Vihorlatských vrších na východě Slovenska. Fujara, která je nejtypičtějším slovenským hudebním nástrojem, byla zapsána v listopadu 2005 do Seznamu mistrovských díl ústního a nehmotného dědictví UNESCO. Seznam byl založen v roce 2001. [731] => [732] => === Literatura === [733] => {{Podrobně|Slovenská literatura}} [734] => [[Soubor:Hviezdoslav.jpg|náhled|upright|[[Pavol Országh Hviezdoslav]]]] [735] => Dějiny slovenské literatury začínají už příchodem [[soluň]]ských věrozvěstů [[Cyril a Metoděj|Cyrila a Metoděje]] na [[Velkomoravská říše|Velkou Moravu]], tedy roku 863 našeho letopočtu. [[Cyril a Metoděj]] totiž jako první sestavili slovanské písmo, čímž ve Velkomoravské říši zavedli mj. jazyk kulturní, spisovný, liturgický a jazyk státní administrativy. Fakticky tak položili základy slovanské literární tradice, k čemuž sami přispěli několika psanými díly. Kromě mnoha překladů evangelií a jiných náboženských textů napsali oba bratři několik vlastních knih a pojednání, mezi něž patří zejména Konstantinův úvod k evangeliu (''[[Proglas]]''), což byla vůbec první slovanská báseň. Dalším významným slovanským autorem byl žák bratrů [[Kliment Ochridský]], další z důležitých žáků [[Gorazd]] se narodil, pravděpodobně, u Nitry. [736] => [737] => Zánik [[Velkomoravská říše|Velkomoravské říše]] se stal událostí, která pro [[Slováci|Slováky]] znamenala tisíciletý útlak pod [[Uhersko|uherským]] státem. K zákazu slovanské liturgie došlo již za vlády [[Svatopluk]]a. [[Slovenská literatura]] tak začala skoro zanikat. Menší obnovu zažila v [[Renesance|renesanci]], [[baroko|baroku]] a nejvíce oživila koncem 18. století, od té doby funguje až dodnes. Po rozpadu Uherska nastává pro slovenskou literaturu období zvané ''slovenská moderna'', ve kterém dochází k novému zvýraznění reálného sociologického a psychologického rozměru literatury. [738] => [739] => Mezi známé slovenské autory patří například [[Ján Kollár]], [[Pavel Josef Šafařík]], [[František Švantner]], [[Peter Karvaš]], [[Rudolf Fabry]], [[Rudolf Sloboda]], [[Ľudovít Štúr]], [[Ján Kalinčiak]], [[Samo Chalupka]] (autor známé básně ''[[Mor ho!]]''), [[Andrej Sládkovič]], [[Janko Kráľ]], [[Ján Botto]], [[Janko Matúška]] (autor textu slovenské národní hymny ''Nad Tatrou sa blýska''), [[Michal Miloslav Hodža]], [[Jozef Miloslav Hurban]] nebo [[Pavol Országh Hviezdoslav]].{{Citace monografie [740] => | příjmení = Humphreys [741] => | jméno = Rob [742] => | odkaz na autora = [743] => | titul = Turistický průvodce - Slovensko [744] => | vydavatel = Nakladatelství JOTA s.r.o. [745] => | místo = Brno [746] => | rok = 2004 [747] => | isbn = 978-80-7217-703-5 [748] => | kapitola = Kultura: Literatura [749] => | strany = 224–234 [750] => }} Ve 20. století se výrazně prosadil prozaik [[Ladislav Mňačko]]. Po roce 1989 například [[Milan Rúfus]], [[Peter Pišťanek]] nebo [[Pavel Vilikovský]]. Významným představitelem detektivní literatury je [[Dominik Dán]]. [751] => [752] => === Výtvarné umění === [753] => [754] => [[Soubor:Levoca Last Supper.jpg|náhled|Oltář v [[Kostel svatého Jakuba Staršího (Levoča)|Kostele sv. Jakuba v levoči]]|300x300pixelů]] [755] => Výtvarné umění na Slovensku sahá hluboko do minulosti. Nejstarším uměleckým dílem jsou například Venuše z [[Doba kamenná|doby kamenné]], kresby neolitických lidí, šperky a další nalezené předměty. Současné slovenské výtvarné umění vytvářejí stovky autorů, povětšinou absolventů [[Bratislava|bratislavské]] ''Vysokej školy výtvarných umení''. Výtvarné dění organizuje hlavně ''Slovenská výtvarná únia'' a kromě ní i ''Spolok výtvarníkov Slovenska'' a ''Umelecká beseda Slovenska'', která navazuje na tradice jednoho z nejstarších uměleckých spolků v zemi. Po odborné stránce mapují současnou uměleckou situaci [[časopis]]y ''D'Art'', ''Profil'', ''Výtvarnicke noviny'' a především pak desítky katalogů vydávaných při příležitosti výstav a sympozií. Možnost prezentace současného výtvarného umění poskytuje síť [[Galerie umění|galerií]] a výstavních síní. Současný obraz výtvarného dění na Slovensku je neobyčejně pestrý. Prolíná se v něm úsilí několika generačních vrstev. Kvality závěsného malířství tak nadále rozvíjejí především příslušníci starší generace výtvarníků, zatímco mladší generace hledá nové možnosti výtvarné transformace.{{Citace monografie [756] => | příjmení = Humphreys [757] => | jméno = Rob [758] => | odkaz na autora = [759] => | titul = Turistický průvodce - Slovensko [760] => | vydavatel = Nakladatelství JOTA s.r.o. [761] => | místo = Brno [762] => | rok = 2004 [763] => | isbn = 978-80-7217-703-5 [764] => | kapitola = Kultura: Výtvarné umění a architektura [765] => | strany = 240–242 [766] => }} [767] => [768] => Nejvýznamnějším středověkým tvůrcem byl [[Mistr Pavel z Levoče]], tvůrce nejvyššího dřevěného oltáře na světě, který se nachází v levočském [[Kostel svatého Jakuba Staršího (Levoča)|Chrámu sv. Jakuba]].{{Citace elektronického periodika [769] => | titul = Spišské kostely se pyšní vzácnými dřevořezbami Mistra Pavla z Levoče [770] => | url = https://www.novinky.cz/cestovani/200471-spisske-kostely-se-pysni-vzacnymi-drevorezbami-mistra-pavla-z-levoce.html [771] => | periodikum = Novinky.cz [772] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [773] => | vydavatel = Borgis [774] => | datum přístupu = 2019-07-03 [775] => }} Průkopníkem modernistické malby byl [[Martin Benka]], v jeho stopách šli [[Mikuláš Galanda]] či [[Janko Alexy]]. Jako grafici prosluli [[Koloman Sokol]] či [[Albín Brunovský]], mj. autor posledních československých bankovek, jako sochař [[Arpád Račko]]. Nejznámějším výtvarným umělcem, narozeným slovenským emigrantům v USA, byl bezpochyby zakladatel pop artu [[Andy Warhol]]. V roce 1991 bylo poblíž rodné vesnice jeho rodičů, ve městě [[Medzilaborce]], otevřeno muzeum věnované jeho tvorbě.{{Citace elektronického periodika [776] => | titul = Za Warholem do Medzilaborců, na konec světa [777] => | url = https://www.idnes.cz/cestovani/kolem-sveta/andy-warhol-a-medzilaborce.A130926_130355_kolem-sveta_tom [778] => | periodikum = iDNES.cz [779] => | datum vydání = 2013-09-29 [780] => | datum přístupu = 2019-07-03 [781] => }} [782] => [783] => === Památky === [784] => {{Podrobně|Seznam hradů na Slovensku}} [785] => [[Soubor:Spisska nova ves...castle.jpg|vlevo|náhled|[[Spišský hrad]]]][[Soubor:Bojnice, jún 2014 - panoramio.jpg|náhled|[[Bojnický zámek]]]] [786] => [[Soubor:Dóm svätej Alžbety - z juhu (1).JPG|náhled|[[Katedrála svaté Alžběty]] v Košicích]] [787] => [[Soubor:Pamatnik SNP BB.JPG|vlevo|náhled|[[Památník SNP v Banské Bystrici]]]] [788] => [789] => K nejvýznamnějším architektonickým památkám patří [[Bratislavský hrad]]. Neméně významným je [[Spišský hrad]], nejrozsáhlejší hradní zřícenina ve střední Evropě, zapsaná na seznam [[Světové dědictví|Světového dědictví UNESCO]]. [790] => [791] => Významnou zříceninou jsou i [[Devín (hrad)|Devín]], jedna z nejstarších staveb na Slovensku, a [[Čachtický hrad]], spojený s legendární „krvavou hraběnkou“ [[Alžběta Báthoryová|Alžbětou Báthoryovou]], v Česku známý též z filmu ''[[Tajemství hradu v Karpatech]]''.{{Citace elektronického periodika [792] => | titul = Skvělé slovenské překvapení. Hrad čachtické sadistky se změnil k nepoznání [793] => | periodikum = iDNES.cz [794] => | url = https://www.idnes.cz/cestovani/kolem-sveta/cachticky-hrad-cachtice-alzbeta-bathoryova-cachticka-pani-slovensko-velky-plesivec-jablonka-visnove.A190627_132245_kolem-sveta_hig [795] => | datum vydání = 2019-06-29 [796] => | jazyk = cs [797] => | datum přístupu = 2021-08-04 [798] => }} [[Bojnický zámek]] Češi zase dobře znají jako scenérii filmové pohádky ''[[Šíleně smutná princezna]]'' a žil na něm [[Matúš Čák Trenčanský]].{{Citace elektronického periodika [799] => | titul = Bojnice: nejkrásnější zámek ve střední Evropě [800] => | periodikum = iDNES.cz [801] => | url = https://www.idnes.cz/cestovani/kolem-sveta/bojnice-nejkrasnejsi-zamek-ve-stredni-evrope.A050715_151815_igsvet_tom [802] => | datum vydání = 2005-07-18 [803] => | jazyk = cs [804] => | datum přístupu = 2021-08-04 [805] => }} Tomu patřil i [[Oravský hrad]] nebo [[Trenčínský hrad]]. Historie místa, na kterém později vznikl Trenčínský hrad, začíná už v období Římského impéria, což dokazuje [[Římský nápis v Trenčíně|nápis na hradní skále]] hlásající vítězství II. římské legie nad Germány u římského tábora Laugarício v roce 179.{{Citace elektronického periodika [806] => | titul = Tip na výlet: Nejstarší římský nápis na Slovensku není v Trenčíne! A kde se vzal na poštovní známce most? [807] => | periodikum = Reflex.cz [808] => | url = https://www.reflex.cz//clanek/lide-a-zeme/96910/tip-na-vylet-nejstarsi-rimsky-napis-na-slovensku-neni-v-trencine-a-kde-se-vzal-na-postovni-znamce-most.html [809] => | jazyk = cs [810] => | datum přístupu = 2021-08-04 [811] => }} [[Grasalkovičův palác]] je dnes sídlem prezidenta republiky.{{Citace elektronického periodika [812] => | příjmení = Šupíková [813] => | jméno = Barbora [814] => | titul = Grasalkovičův palác: sídlo slovenského prezidenta [815] => | periodikum = Radynacestu.cz [816] => | url = https://www.radynacestu.cz/magazin/grasalkovicuv-palac/ [817] => | datum přístupu = 2021-08-04 [818] => }} [819] => [820] => Na seznam Světového dědictví se dostaly i [[Dřevěné chrámy slovenských Karpat]]. Z ostatních sakrálních staveb patří k nejvýznamnějším [[Katedrála svatého Martina (Bratislava)|Katedrála svatého Martina v Bratislavě]], nebo [[Katedrála svaté Alžběty]] v Košicích, největší kostel na Slovensku. Z moderních staveb patří k největším symbolům Slovenska [[Most SNP]] nebo [[Budova Slovenského rozhlasu]] (obě stavby jsou v Bratislavě). Originálním projevem [[Brutalismus|brutalismu]] ve slovenské architektuře je [[Památník SNP v Banské Bystrici]] z roku 1969, z dílny [[Dušan Kuzma|Dušana Kuzmy]].{{Citace elektronického periodika [821] => | titul = Stavby století: Pamätník SNP v Banskej Bystrici [822] => | periodikum = stavbystoleti.cz [823] => | url = http://stavbystoleti.cz/hlasov%C3%A1n%C3%AD/stavba?i=1623 [824] => | datum přístupu = 2021-08-04 [825] => }} [826] => [827] => === Hudba === [828] => [[Soubor:Reduta - panoramio.jpg|vlevo|náhled|Sídlo [[Slovenská filharmonie|Slovenské filharmonie]]]] [829] => Vývoj slovenské hudby představuje tisíciletý proces, bezprostředně související s dějinnými událostmi na Slovensku a jejich kulturně-společenským vývojem. Z tohoto pohledu lze slovenskou hudební tvorbu rozdělit do několika kategorií, které více či méně odpovídají obecně uznávaným dějinným epochám. V poválečném [[Československo|Československu]] (1918) stál před hudebními umělci Slovenska náročný úkol, jehož cílem bylo překonat tradiční zaostalost země i po stránce hudebního umění. Kvůli vytvoření sice, národní avšak formou moderní hudby, se [[Slováci]] vydali cestou profesionalizace hudebního života a začala zakládat hudebně-kulturní instituce. Vznikající organizovaný hudební život se však neomezoval pouze na slovenskou metropoli. Na vesnicích a menších městech vznikají hudební školy, kam byli vysláni učit studenti [[Bratislava|bratislavské]] akademie a místní umělci. Díky vzniku mnoha důležitých hudebních institucí se tak Slovensko může pochlubit nejenom vlastní [[opera|operou]], ale i svým [[Divadlo|divadlem]], konzervatoří, orchestry a dalšími. [[Slovenská filharmonie]] založená roku 1949 [[Laco Novomeský|Laco Novomeským]] sídlí v [[Bratislava|bratislavské]] [[Reduta (Bratislava)|Redutě]] (budova z roku [[1773]]). Jejím prvním šéfdirigentem byl [[Václav Talich]]. Druhým slovenským symfonickým orchestrem je [[Státní filharmonie Košice]]. Založena byla roku 1968. Nejvýznamnějším festivalem vážné hudby na Slovensku jsou [[Bratislavské hudební slavnosti]], které se konají od roku 1964.[[Soubor:KK - Cranberries.jpg|náhled|Zpěvačka [[Katarína Knechtová]]]]Nejstarším představitelem slovenské hudební moderny byl skladatel [[Alexander Moyzes]], jehož mladším současníkem byl i [[Eugen Suchoň]].{{Citace elektronického periodika [830] => | titul = Eugen Suchoň bol tvorcom prvej slovenskej národnej opery [831] => | periodikum = Vtedy.sk [832] => | url = http://www.vtedy.sk/eugen-suchon-vyrocie-narodny-umelec [833] => | datum přístupu = 2023-04-25 [834] => }} Významným autorem byl i [[Ján Cikker]]. Výrazně se prosadily i operní pěvkyně [[Edita Gruberová]], [[Lucia Poppová]], [[Gabriela Beňačková]], z mužů [[Peter Dvorský]]. [835] => [836] => Královnou československého šansonu se stala [[Hana Hegerová]]. V 80. letech 20. století přišla silná vlna slovenské pop-music, která začala dobývat nově i české země: [[Marika Gombitová]], [[Miroslav Žbirka]], [[Peter Nagy]], [[Richard Müller]], skupiny [[Elán (hudební skupina)|Elán]] ([[Vašo Patejdl]], [[Jožo Ráž]], [[Ján Baláž]]), [[Team]] ([[Pavol Habera]]) či [[Tublatanka]]. Po rozpadu federace se objevily nové hvězdy, jako jsou zpěvačky [[Katarína Knechtová]], [[Kristína (zpěvačka)|Kristína]], [[Zuzana Smatanová]], [[Jana Kirschner]], nebo skupina [[No Name]]. Oblíbenou písňovou soutěží populární hudby je [[Bratislavská lyra]]. Její tradice sahá do roku 1966.{{Citace elektronického periodika [837] => | titul = Rok 1966: Historicky prvú zlatú lýru si vyspieval Karel Gott [838] => | periodikum = Vtedy.sk [839] => | url = http://www.vtedy.sk/rok-1966-historicky-prvu-zlatu-lyru-si-vyspieval-karel-gott [840] => | datum přístupu = 2023-04-25 [841] => }}{{Citace elektronického periodika [842] => | příjmení = Rohál [843] => | jméno = Robert [844] => | titul = Před půl stoletím odstartoval první ročník mezinárodního písňového festivalu Bratislavská lyra [845] => | periodikum = Novinky.cz [846] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [847] => | vydavatel = Borgis [848] => | url = https://www.novinky.cz/clanek/vase-zpravy-pred-pul-stoletim-odstartoval-prvni-rocnik-mezinarodniho-pisnoveho-festivalu-bratislavska-lyra-40176634 [849] => | datum vydání = 2016-06-28 [850] => | jazyk = cs [851] => | datum přístupu = 2023-04-25 [852] => }} Největším letním rockovým festivalem je [[Pohoda (festival)|Pohoda]] v [[Trenčín|Trenčíně]].{{Citace elektronického periodika [853] => | příjmení = [854] => | jméno = [855] => | titul = V Trenčíně mají festival na pohodu, pro Liama Gallaghera i Zuzanu Čaputovou [856] => | periodikum = ČT24 [857] => | vydavatel = Česká televize [858] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/kultura/2867129-v-trencine-maji-festival-na-pohodu-pro-liama-gallaghera-i-zuzanu-caputovou [859] => | datum vydání = 2019-07-12 [860] => | jazyk = cs [861] => | datum přístupu = 2023-04-25 [862] => }} [863] => [864] => === Divadlo === [865] => [866] => [[Soubor:BratislavaSND2.jpg|náhled|Budova národního divadla]] [867] => Jedno z nejvýznamnějších kulturních institucí Slovenska – [[Slovenské národní divadlo|Slovenské národné divadlo]] v [[Bratislava|Bratislavě]], vzniklo roku 1920, krátce po vzniku [[Československo|Československa]]. Do roku 1938 v něm významnou roli sehrávali i čeští divadelníci. V letech 1939–1945, v době existence [[Slovenská republika (1939–1945)|Slovenského štátu]], odrážela složitou společenskou situaci, zejména [[činohra]]. Umělecká tvorba Slovenského národního divadla však zjevně ještě vyzrávala. V posledních letech se začala rozvíjet i sféra nezávislých divadelních souborů. Také divadelní festivaly nezůstávají na Slovensku stranou. Nejvýznamnějším je mezinárodní festival [[Medzinárodný festival Divadelná Nitra|Divadelní Nitra]] s mezinárodní účastí, který se koná každoročně koncem září. Tradici má také středoevropský loutkářský festival [[Bábkarská Bystrica]]. Asociace [[Bratislava v pohybe]] každoročně organizuje mezinárodní taneční festival současného hudebního tance zvaný Bratislava v pohybe. Roli výzkumného, dokumentačního, informačního, propagačního a analytického střediska hraje na Slovensku [[Divadelný ústav Bratislava]]. Jeho základním posláním je cílevědomě shromažďovat hmotné dokumenty divadelní tvorby.{{Citace monografie [868] => | příjmení = Humphreys [869] => | jméno = Rob [870] => | odkaz na autora = [871] => | titul = Turistický průvodce - Slovensko [872] => | vydavatel = Nakladatelství JOTA s.r.o. [873] => | místo = Brno [874] => | rok = 2004 [875] => | isbn = 978-80-7217-703-5 [876] => | kapitola = Kultura: Divadlo [877] => | strany = 233–235 [878] => }} [879] => [880] => === Kinematografie === [881] => [882] => [[Soubor:Juraj Jakubisko, 2015.jpg|náhled|vlevo|[[Juraj Jakubisko]]]] [883] => [[Slovenská kinematografie]] patří mezi ty mladší. Jako samostatná část místní kultury se zformovala až ve čtyřicátých letech 20. století a ihned se stala propagandistickým nástrojem vládnoucí [[komunistická strana Československa|Komunistické strany Československa]]. V izolovaném socialistickém prostředí tak vznikaly převážně filmy s budovatelskými náměty a výpovědí ze života dělnického lidu. První slovenský film natočil [[Eduard Schreiber]] ještě před rokem 1910, jednalo se o záběry z lyžování, nakládání dobytka na vagony, modernizace pily, nový [[automobil]] apod. Vyvrcholením Schreiberovy filmařské činnosti se stala hraná dobrodružná [[Vtip|anekdota]] zvaná ''Únos''.{{Citace monografie [884] => | příjmení = Humphreys [885] => | jméno = Rob [886] => | odkaz na autora = [887] => | titul = Turistický průvodce - Slovensko [888] => | vydavatel = Nakladatelství JOTA s.r.o. [889] => | místo = Brno [890] => | rok = 2004 [891] => | isbn = 978-80-7217-703-5 [892] => | kapitola = Kultura: Film [893] => | strany = 235–236 [894] => }} [895] => [896] => [[Ján Kadár]] je prvním a dosud jediným Slovákem, který získal filmovou cenu [[Oscar]]. K tzv. [[Československá nová vlna|československé nové vlně]] patřil [[Štefan Uher]]. Originální vizuální výraz našel [[Juraj Jakubisko]]. V Hollywoodu se prosadil [[Ivan Reitman]], režisér mnoha populárních komedií (''Krotitelé duchů'', ''Dvojčata'', ''Policajt ze školky'', ''Junior'' aj.) [897] => [898] => V éře federace se proslavila řada slovenských herců: [[Marián Labuda]], [[Emília Vášáryová]], [[Magdaléna Vášáryová]], [[Milan Lasica]], [[Július Satinský]], [[Milan Kňažko]], [[Ladislav Chudík]], [[Michal Dočolomanský]], [[Jozef Kroner]], [[Štefan Kvietik]], [[Vladislav Müller]], [[František Dibarbora]], [[Zdena Studenková]] či [[Július Pántik]]. Po rozpadu federace se v českých produkcích prosadily [[Tatiana Pauhofová]] či [[Vica Kerekes]]. V zahraničních produkcích se prosadila [[Barbora Bobuľová]], nebo [[Barbara Nedeljáková]]. V modelingu [[Adriana Karembeu]]. [899] => [900] => === Kuchyně === [901] => {{Podrobně|Slovenská kuchyně}} [902] => [[Soubor:Bryndzové halušky.jpg|náhled|210x210pixelů|[[Brynzové halušky]]]] [903] => Nejtradičnější polévkou na Slovensku je [[kapustnica]] vyrobená obvykle z kysaného zelí, uzeného masa, sušených hub, sušených švestek, klobásy a zahuštěná trochou mouky a kysané smetany. Nejtypičtější specialitou jsou [[brynzové halušky]] se smaženou slaninou. Podobně populární jsou také strapačky – halušky s kysaným zelím a osmaženou slaninou, nebo furmanské halušky – halušky s uzeným sýrem a osmaženou slaninou či klobásou. Existují i další, regionální verze. [904] => [905] => Nejznámějšími sýry jsou [[bryndza]], [[oštiepok]], [[korbáčik]], [[parenica]] nebo [[koliba (sýr)|koliba]]. [906] => [907] => Mezi typické nápoje patřila v minulosti [[žinčica]] vyrobená z ovčího mléka, která se často podávala k brynzovým haluškám. Z destilátů je nejtypičtější [[Borovička (nápoj)|borovička]]. [908] => [909] => == Sport == [910] => [[Soubor:Slovakia2010WinterOlympicscelebration2.jpg|náhled|[[Slovenská hokejová reprezentace]] oslavuje výhru v zápase proti Švédsku na [[Zimní olympijské hry 2010|ZOH 2010]]|vlevo]] [911] => [[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-L1129-0018, Ondrej Nepela.jpg|náhled|[[Ondrej Nepela]]]] [912] => [[Soubor:Peter Sagan TDF2012.jpg|náhled|[[Peter Sagan]]]] [913] => [[Soubor:FIS Alpine Skiing World Cup in Stockholm 2019 Petra Vlhova 21.jpg|náhled|[[Petra Vlhová]]]] [914] => [[Soubor:Slalom canoeing 2012 Olympics C2 SVK Pavol Hochschorner and Peter Hochschorner.jpg|náhled|Bratři Hochschornerové]] [915] => Vzhledem k tomu, že se Slovensko nachází v mírném podnebném pásmu, je možné vykonávat sporty s letním stejně jako se zimním zaměřením. Mezi populární sporty na Slovensku patří: [[fotbal]], [[lední hokej]], [[tenis]], [[házená]], [[basketbal]], [[Slalom na divoké vodě|vodní slalom]], [[lyžování]], [[cyklistika]] a další. [916] => [917] => Nejpopulárnějším sportem je jako ve většině Evropy [[fotbal]]. [[Slovenská fotbalová reprezentace]] se zúčastnila [[Mistrovství světa ve fotbale 2010]] a probojovala se do elitní šestnáctky.{{Citace elektronického periodika [918] => | příjmení = Trunečka [919] => | jméno = Ondřej [920] => | titul = Slovenská euforie: dojatý kouč slzel, hráči s vlajkou obíhali stadion [921] => | periodikum = iDNES.cz [922] => | url = https://www.idnes.cz/fotbal/ms-2010/slovenska-euforie-dojaty-kouc-slzel-hraci-s-vlajkou-obihali-stadion.A100624_170804_ms-fotbal-2010_ot [923] => | datum vydání = 2010-06-24 [924] => | jazyk = cs [925] => | datum přístupu = 2023-04-25 [926] => }}{{Citace elektronického periodika [927] => | titul = Slovenské tažení Afrikou v osmifinále skončilo: Nizozemsko - Slovensko 2:1 [928] => | periodikum = iDNES.cz [929] => | url = https://www.idnes.cz/fotbal/ms-2010/slovenske-tazeni-afrikou-v-osmifinale-skoncilo-nizozemsko-slovensko-2-1.A100628_150312_ms-fotbal-2010_min [930] => | datum vydání = 2010-06-28 [931] => | jazyk = cs [932] => | datum přístupu = 2023-04-25 [933] => }} Dvakrát postoupila na [[Mistrovství Evropy ve fotbale|šampionát evropský]] a v roce [[Mistrovství Evropy ve fotbale 2016|2016]] postoupila do osmifinále.{{Citace periodika [934] => | příjmení = [935] => | jméno = [936] => | titul = Slováci slaví, mají jisté osmifinále Eura. Postupuje i Maďarsko a Sev. Irsko [937] => | periodikum = Deník.cz [938] => | datum vydání = 2016-06-21 [939] => | jazyk = cs [940] => | url = https://www.denik.cz/fotbal/euro-2016-zna-dalsi-osmifinalisty-postupuji-slovensko-chorvatsko-i-madarsko.html [941] => | datum přístupu = 2023-04-25 [942] => }}{{Citace elektronického periodika [943] => | titul = Německo - Slovensko 3:0, úřadující mistři světa zápasu dominovali [944] => | periodikum = iDNES.cz [945] => | url = https://www.idnes.cz/fotbal/euro-2016/mistrovstvi-evropy-2016-osmifinale-nemecko-slovensko.A160626_105820_euro-2016_elv [946] => | datum vydání = 2016-06-26 [947] => | jazyk = cs [948] => | datum přístupu = 2023-04-25 [949] => }} Jejím domácím hřištěm je [[Národný futbalový štadión]] v Bratislavě, který byl dokončen v roce 2019 a postaven na místě zbouraného [[Tehelné pole|Tehelného pole]].{{Citace elektronického periodika [950] => | titul = Slováci otevřeli národní stadion. Místo oslav teď řeší rasismus [951] => | periodikum = Sport.cz [952] => | url = https://www.sport.cz/clanek/fotbal-ostatni-slovaci-otevreli-narodni-stadion-misto-oslav-ted-resi-rasismus-1079727 [953] => | jazyk = cs [954] => | datum přístupu = 2022-04-18 [955] => }} V éře samostatného Slovenska se z fotbalistů nejvíce prosadili [[Peter Dubovský (fotbalista)|Peter Dubovský]], [[Marek Hamšík]], [[Martin Škrtel]] a [[Róbert Vittek]]. V dresu [[Československá fotbalová reprezentace|Československa]] se vicemistry světa stali [[Štefan Čambal]], [[Viliam Schrojf]], [[Ján Popluhár]], [[Jozef Štibrányi]], [[Adolf Scherer]], [[Jozef Adamec]], [[Titus Buberník]], [[Andrej Kvašňák]] a [[Jozef Bomba]]. Mistry Evropy pak [[Karol Dobiaš]], [[Jozef Čapkovič]], [[Anton Ondruš]], [[Ján Pivarník]], [[Ladislav Jurkemik]], [[Jozef Móder]], [[Marián Masný]], [[Koloman Gögh]], [[Jozef Barmoš]], [[Pavol Biroš]], [[Ján Švehlík]], [[Dušan Galis]], [[Ladislav Petráš]] a [[Alexander Vencel]]. Také oba trenéři mistrů Evropy z roku 1976, [[Václav Ježek]] a [[Jozef Vengloš]], byli Slováci. [[František Kunzo]] a [[Stanislav Seman]] mají olympijské zlato z [[Fotbal na Letních olympijských hrách 1980|Moskvy 80]]. Slovenské rodiče měl také slavný hráč [[Ladislav Kubala]]. [[ŠK Slovan Bratislava|Slovan Bratislava]] v roce [[Pohár vítězů pohárů 1968/69|1969]] vyhrál [[Pohár vítězů pohárů]] a stal se tak jediným slovenským i československým klubem, který některý z evropských pohárů získal. Nejvyšší domácí fotbalovou soutěží je [[Corgoň liga|Fortuna liga]]. [956] => [957] => [[Slovenská hokejová reprezentace]] si připsala řadu úspěchů. V roce 2002 vyhrála [[Mistrovství světa v ledním hokeji 2000|mistrovství světa]].{{Citace elektronického periodika [958] => | titul = Slováci jsou mistry světa v hokeji [959] => | periodikum = iROZHLAS [960] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [961] => | vydavatel = Český rozhlas [962] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [963] => | url = https://www.irozhlas.cz/sport/slovaci-jsou-mistry-sveta-v-hokeji_200205112241_sport [964] => | jazyk = cs [965] => | datum přístupu = 2022-04-18 [966] => }} Dvakrát z něj přivezla stříbro ([[Mistrovství světa v ledním hokeji 2000|2000]], [[Mistrovství světa v ledním hokeji 2012|2012]]) a dvakrát bronz ([[Mistrovství světa v ledním hokeji 2003|2003]]). Krom toho Slováci vybojovali bronzovou medaili na [[Lední hokej na Zimních olympijských hrách 2022 – turnaj muži|zimních olympijských hrách 2022]].{{Citace elektronického periodika [967] => | titul = Slovenské Nagano. Hokejisté porazili Švédy a 4:0 berou historický olympijský bronz [968] => | periodikum = cnn.iprima.cz [969] => | url = https://cnn.iprima.cz/slovenske-nagano-hokejiste-porazili-svedy-a-berou-historicky-olympijsky-bronz-81164 [970] => | jazyk = cs [971] => | datum přístupu = 2022-04-18 [972] => }} Titul mistrů světa v hokeji vybojovali mj. [[Miroslav Šatan]], [[Peter Bondra]], [[Žigmund Pálffy]] či [[Ján Lašák]], dvě stříbra má [[Zdeno Chára]]. [[Juraj Slafkovský]] byl vyhlášen nejlepším hráčem olympijského turnaje 2022.{{Citace elektronického periodika [973] => | příjmení = Hedvábný [974] => | jméno = Marek [975] => | titul = MVP turnaje je Slafkovský. Jak vypadá olympijský All-Star tým? [976] => | periodikum = Hokej.cz [977] => | url = https://www.hokej.cz/mvp-turnaje-je-slafkovsky-jak-vypada-olympijsky-all-star-tym/5063307 [978] => | datum přístupu = 2022-04-18 [979] => }} Slováci se ale podíleli i na [[Československá hokejová reprezentace|československých]] úspěších: Trojnásobným mistrem světa v hokeji se s československou reprezentací stal [[Vladimír Dzurilla]], dvojnásobným [[Vincent Lukáč]], [[Marián Šťastný]] a [[Peter Šťastný]], jeden titul získali [[Igor Liba]], [[Dušan Pašek]], [[Dárius Rusnák]], [[Jerguš Bača]], [[Július Haas]] a [[Rudolf Tajcnár]]. Trojnásobným vítězem [[Stanley Cup]]u je [[Marián Hossa]]. V [[National Hockey League|NHL]] se prosadili i [[Stan Mikita]] nebo [[Marián Gáborík]]. V roce 2011 Slovensko v [[Bratislava|Bratislavě]] a [[Košice|Košicích]] uspořádalo [[Mistrovství světa v ledním hokeji 2011|mistrovství světa v ledním hokeji]]. Za tím účelem došlo k rekonstrukci [[Zimní stadion Ondreje Nepely|Zimního stadionu Ondreje Nepely]] v Bratislavě, který se tak stal jedním z nejmodernějších sportovních stánků v zemi. Nejvyšší domácí soutěží je [[Tipsport liga (Slovensko)|Tipos extraliga]]. [[HC Slovan Bratislava|Slovan Bratislava]] hrál v letech 2012-2019 [[Kontinentální hokejová liga|KHL]].{{Citace elektronického periodika [980] => | titul = Bratislavský Slovan končí v KHL, vrací se do domácí soutěže [981] => | periodikum = iDNES.cz [982] => | url = https://www.idnes.cz/hokej/evropske-ligy/slovan-bratislava-konec-v-khl.A190527_204545_evropa_ald [983] => | datum vydání = 2019-05-27 [984] => | jazyk = cs [985] => | datum přístupu = 2022-04-18 [986] => }} [987] => [988] => Mezi úspěšné sporty na Slovensku patří i [[basketbal]]. [[MBK Ružomberok]] dvakrát vyhrál basketbalovou [[Euroliga v basketbalu žen|Euroligu žen]] (1999, 2000). [[Slovenská ženská basketbalová reprezentace]] má stříbro ([[Mistrovství Evropy v basketbalu žen 1997|1997]]) a bronz ([[Mistrovství Evropy v basketbalu žen 1993|1993]]) z [[Mistrovství Evropy v basketbalu žen|mistrovství Evropy]]. [[Fedcupový tým Slovenska|Slovenské tenistky]] Husárová, Hantuchová, Suchá a Nagyová vyhráli v roce 2002 Fed Cup (dnes [[Billie Jean King Cup|Pohár Billie Jean Kingové]]).{{Citace elektronického periodika [989] => | titul = Tenisový Fed Cup vyhrály Slovenky [990] => | periodikum = iDNES.cz [991] => | url = https://www.idnes.cz/sport/tenis/tenisovy-fed-cup-vyhraly-slovenky.A021103_184122_tenis_vas [992] => | datum vydání = 2002-11-03 [993] => | jazyk = cs [994] => | datum přístupu = 2022-04-18 [995] => }} [[Slovenská mužská házenkářská reprezentace|Mužská házenkářská reprezentace]] byla na 2 světových a 4 evropských šampionátech, [[Slovenská ženská házenkářská reprezentace|ženy]] byly na dvou světových i evropských mistrovstvích. [996] => [997] => Slovensko se prosadilo i na olympijských hrách. Tři zlaté olympijské medaile mají deblkanoisté [[Pavol Hochschorner]] a [[Peter Hochschorner]], dvě zlaté jejich kolegové [[Michal Martikán]] a [[Elena Kaliská]] a také [[Ladislav Škantár]] a [[Peter Škantár]] vybojovali slalomářské olympijské zlato.{{Citace elektronického periodika [998] => | titul = Slovensko má z Ria prvú zlatú medailu, získali ju Škantárovci [999] => | periodikum = sportnet.sme.sk [1000] => | url = https://sportnet.sme.sk/spravy/bratranci-skantarovci-obsadili-sieste-miesto-a-postupili-do-finale/ [1001] => | jazyk = sk [1002] => | datum přístupu = 2021-08-04 [1003] => }} V chůzi ho získal [[Matej Tóth]], ve střelbě [[Zuzana Rehák Štefečeková]], v alpském lyžování [[Petra Vlhová]].{{Citace elektronického periodika [1004] => | titul = Slovensko má druhé zlato díky Mateji Tóthovi, Drahotová skončila desátá [1005] => | periodikum = Aktuálně.cz [1006] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [1007] => | vydavatel = Economia [1008] => | odkaz na vydavatele = Economia [1009] => | url = https://sport.aktualne.cz/olympijske-hry/slovensko-ma-druhe-zlato-z-olympiady-diky-mateji-tothovi-v-p/r~7203f1ac661b11e6bff10025900fea04/ [1010] => | datum vydání = 2016-08-19 [1011] => | jazyk = cs [1012] => | datum přístupu = 2021-08-04 [1013] => }}{{Citace elektronického periodika [1014] => | titul = Slovensko má olympijské zlato. Střelkyně Rehák Štefečeková ovládla trap [1015] => | periodikum = iDNES.cz [1016] => | url = https://www.idnes.cz/oh/strelba/trap-zeny-zuzana-rehak-stefecekova.A210729_084344_oh-strelba_rou [1017] => | datum vydání = 2021-07-29 [1018] => | jazyk = cs [1019] => | datum přístupu = 2021-08-04 [1020] => }}{{Citace elektronického periodika [1021] => | titul = Vlhová po kolapsu v prvním kole senzačně vybojovala zlato. Dubovská je třináctá [1022] => | periodikum = iDNES.cz [1023] => | url = https://www.idnes.cz/oh/peking-2022/peking-2022-slalom-zpravodajstvi.A220209_031951_olympiada-peking-2022_kazdt [1024] => | datum vydání = 2022-02-09 [1025] => | jazyk = cs [1026] => | datum přístupu = 2022-02-09 [1027] => }} Tři zlaté medaile z olympijských her vybojovala pro Slovensko též biatlonistka [[Anastasia Kuzminová]], původem Ruska.{{Citace elektronického periodika [1028] => | titul = Je první biatlonistkou se zlatem ze tří olympiád. 'Jsem vděčná Slovensku,' říká Kuzminová [1029] => | periodikum = iROZHLAS [1030] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [1031] => | vydavatel = Český rozhlas [1032] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [1033] => | url = https://www.irozhlas.cz/sport/olympijske-hry/je-prvni-biatlonistkou-se-zlatem-ze-tri-olympiad-jsem-vdecna-slovensku-rika_1802182000_tat [1034] => | jazyk = cs [1035] => | datum přístupu = 2021-08-04 [1036] => }} Olympijské cenné kovy sbírali Slováci ovšem již pod vlajkou Československa. Zlatou olympijskou medaili získali boxeři [[Július Torma]] a [[Ján Zachara]], cyklista [[Anton Tkáč]], veslař [[Pavel Schmidt]], krasobruslař [[Ondrej Nepela]], chodec [[Jozef Pribilinec]] a tenista [[Miloslav Mečíř]]. [1037] => [1038] => Trojnásobným mistrem světa v silniční cyklistice se stal [[Peter Sagan]].{{Citace elektronického periodika [1039] => | titul = Sagan se stal potřetí v řadě mistrem světa! O vítězství spurtoval i Štybar [1040] => | periodikum = iDNES.cz [1041] => | url = https://www.idnes.cz/sport/cyklistika/ms-bergen.A170924_153746_cyklistika_dm [1042] => | datum vydání = 2017-09-24 [1043] => | jazyk = cs [1044] => | datum přístupu = 2021-08-04 [1045] => }} Mistrem světa v atletice se stal diskař [[Imrich Bugár]]. K významným šachistům narozeným na Slovensku patřil [[Richard Réti]] či [[Ignaz Kolisch]]. [1046] => [1047] => == Odkazy == [1048] => === Poznámky === [1049] => {{Poznámky}} [1050] => === Reference === [1051] => [1052] => {{Citace elektronické monografie [1053] => | příjmení = Auty [1054] => | jméno = Robert [1055] => | spoluautoři = a kol. [1056] => | titul = Slovakia [1057] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/549008/Slovakia [1058] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1059] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [1060] => | jazyk = anglicky [1061] => }} [1062] => {{Citace elektronické monografie [1063] => | korporace = CIA [1064] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [1065] => | titul = The World Factbook - Slovakia [1066] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/lo.html [1067] => | datum aktualizace = 2011-08-16 [1068] => | datum přístupu = 2012-08-10 [1069] => | jazyk = anglicky [1070] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200407000151/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/lo.html [1071] => | datum archivace = 2020-04-07 [1072] => | nedostupné = ano [1073] => }} [1074] => {{Citace elektronické monografie [1075] => | korporace = Bureau of European and Eurasian Affairs [1076] => | titul = Background Note: Slovakia [1077] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/3430.htm [1078] => | datum vydání = 2011-01-24 [1079] => | datum přístupu = 2012-08-10 [1080] => | vydavatel = U.S. Department of State [1081] => | jazyk = anglicky [1082] => }} [1083] => {{Citace elektronické monografie [1084] => | titul = Slovakia (2011) [1085] => | url = http://www.freedomhouse.org/report/freedom-world/2011/slovakia [1086] => | datum přístupu = 2012-08-10 [1087] => | vydavatel = [[Freedom House]] [1088] => | jazyk = anglicky [1089] => }} [1090] => {{Citace elektronické monografie [1091] => | titul = Slovakia - Amnesty International Report 2012 [1092] => | url = http://www.amnesty.org/en/region/slovak-republic/report-2012 [1093] => | datum přístupu = 2012-08-11 [1094] => | vydavatel = [[Amnesty International]] [1095] => | jazyk = anglicky [1096] => }} [1097] => [1098] => [1099] => === Literatura === [1100] => * {{Citace monografie | příjmení = Frýdecký | jméno = František | titul = Mladé Slovensko: literární nástin let 1890-1914 | vydavatel = F. Topič | místo = Praha | rok = 1918 | počet stran = 121 | jazyk = česky}} [1101] => * {{Citace monografie | příjmení = Honzák | jméno = František | odkaz na autora = | spoluautoři = a kol. | titul = Dejiny Slovenska : dátumy, udalosti, osobnosti | vydavatel = Slovart | místo = Bratislava | rok = 2007 | počet stran = 882 | isbn = 80-8085-596-X | jazyk = slovensky}} [1102] => * {{Citace monografie | příjmení = Kamenec | jméno = Ivan | odkaz na autora = Ivan Kamenec | titul = Po stopách tragédie | url = https://archive.org/details/postopachtragedi0000kame | vydavatel = Archa | místo = Bratislava | rok = 1991 | počet stran = 285 | isbn = 80-7115-015-0 | jazyk = slovensky}} [1103] => * {{Citace monografie | příjmení = Klíma | jméno = Stanislav | titul = Osvobozené Slovensko | vydavatel = J. Otto | místo = Praha | rok = 1926 | počet stran = 237 | url = http://www.eknihovna.maxzone.eu/osvobozene_slovensko.html | jazyk = česky}} [1104] => * {{Citace monografie | příjmení = Kováč | jméno = Dušan | odkaz na autora = Dušan Kováč | titul = Dějiny Slovenska | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2011 | vydání = 2 | počet stran = 434 | isbn = 978-80-7422-053-1}} [1105] => * {{Citace monografie | příjmení = Krekovič | jméno = Eduard | titul = Mýty naše slovenské | vydavatel = Premedia | místo = Bratislava | rok = 2013 | počet_stran = 248 | isbn = 978-80-8159-026-9 | jazyk = slovensky | příjmení2 = Mannová | jméno2 = Elena | příjmení3 = Krekovičová | jméno3 = Eva | vydání = 2. vydání}} [1106] => * {{Citace monografie | příjmení = Lettrich | jméno = Jozef | odkaz na autora = Jozef Lettrich | titul = Dejiny novodobého Slovenska | vydavatel = Archa | místo = Bratislava | rok = 1993 | počet stran = 224 | isbn = 80-7115-045-2 | jazyk = slovensky}} [1107] => * {{Citace monografie | příjmení = Lipscher | jméno = Ladislav | titul = Židia v slovenskom štáte 1939–1945 | vydavatel = Print-servis | místo = Banská Bystrica | rok = 1992 | isbn = 8090047025 | počet stran = 254 | jazyk = slovensky}} [1108] => * {{Citace monografie | příjmení = Mráz | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Mráz (statistik) | titul = Slovensko ve světle statistik | vydavatel = Hejda & Tuček | místo = Praha | rok = 1920 | počet stran = 100 | url = http://www.eknihovna.maxzone.eu/slovensko_ve_svetle_statistik.html | jazyk = česky}} [1109] => * {{Citace monografie | příjmení = Petrov | jméno = Aleksej Leonidovič | titul = Příspěvky k historické demografii Slovenska v XVIII.-XIX. století | vydavatel = Česká akademie věd a umění | místo = Praha | rok = 1928 | počet stran = 402 | url = http://www.eknihovna.maxzone.eu/prispevky_k_demografii_slovenska.html | jazyk = česky}} [1110] => * {{Citace monografie | příjmení = Rychlík | jméno = Jan | odkaz na autora = Jan Rychlík (historik) | titul = Češi a Slováci ve 20. století : spolupráce a konflikty 1914-1992 | vydavatel = Vyšehrad | místo = Praha | rok = 2012 | počet stran = 688 | isbn = 978-80-7429-133-3}} [1111] => * {{Citace monografie | příjmení = Steinhübel | jméno = Ján | odkaz na autora = Ján Steinhübel | titul = Nitrianske kniežatstvo : počiatky stredovekého Slovenska : rozprávanie o dejinách nášho územia a okolitých krajín od sťahovania národov do začiatku 12.storočia | vydavatel = Veda | místo = Bratislava | rok = 2004 | počet stran = 576 | isbn = 80-224-0812-3 | jazyk = slovensky}} [1112] => [1113] => === Související články === [1114] => * [[Seznam měst na Slovensku|Seznam slovenských měst]] [1115] => * [[Státní symboly Slovenska]] [1116] => * [[Tradiční regiony Slovenska]] [1117] => [1118] => === Externí odkazy === [1119] => * {{Commonscat}} [1120] => * {{Wikislovník|heslo=Slovensko}} [1121] => * {{Wikicitáty|téma=Slovensko}} [1122] => * {{Wikicesty|průvodce=Slovensko}} [1123] => * {{Osmrelace|14296}} [1124] => * {{Wikizprávy|kategorie=Slovensko}} [1125] => * {{sk}} {{en}} [https://web.archive.org/web/20010202051900/http://www.vlada.gov.sk/ Úřad vlády Slovenské republiky] [1126] => * {{sk}} [http://www.slovakia.travel/ Státní portál cestovního ruchu Slovenska] [1127] => * {{Citace elektronické monografie [1128] => | titul = Slovakia - Amnesty International Report 2012 [1129] => | url = http://www.amnesty.org/en/region/slovak-republic/report-2012 [1130] => | datum přístupu = 2012-08-11 [1131] => | vydavatel = [[Amnesty International]] [1132] => | jazyk = anglicky [1133] => }} [1134] => * {{Citace elektronické monografie [1135] => | titul = Slovakia (2011) [1136] => | url = http://www.freedomhouse.org/report/freedom-world/2011/slovakia [1137] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1138] => | vydavatel = [[Freedom House]] [1139] => | jazyk = anglicky [1140] => }} [1141] => * {{Citace elektronické monografie [1142] => | korporace = Bertelsmann Stiftung [1143] => | titul = BTI 2010 — Slovakia Country Report [1144] => | url = http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/ECSE/Slovakia.pdf [1145] => | datum vydání = 2009 [1146] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1147] => | vydavatel = Bertelsmann Stiftung [1148] => | místo = Gütersloh [1149] => | jazyk = anglicky [1150] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110521013915/http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/ECSE/Slovakia.pdf [1151] => | datum archivace = 2011-05-21 [1152] => | nedostupné = [1153] => }} [1154] => * {{Citace elektronické monografie [1155] => | korporace = Bureau of European and Eurasian Affairs [1156] => | titul = Background Note: Slovakia [1157] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/3430.htm [1158] => | datum vydání = 2011-01-24 [1159] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1160] => | vydavatel = U.S. Department of State [1161] => | jazyk = anglicky [1162] => }} [1163] => * {{Citace elektronické monografie [1164] => | korporace = CIA [1165] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [1166] => | titul = The World Factbook - Slovakia [1167] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/lo.html [1168] => | datum aktualizace = 2011-08-16 [1169] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1170] => | jazyk = anglicky [1171] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200407000151/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/lo.html [1172] => | datum archivace = 2020-04-07 [1173] => | nedostupné = ano [1174] => }} [1175] => * {{Citace elektronické monografie [1176] => | korporace = Refworld: The Leader in Refugee Decision Support [1177] => | titul = Slovakia [1178] => | url = http://www.unhcr.org/refworld/country/4562d8b62/SVK.html [1179] => | datum přístupu = 2011-12-30 [1180] => | vydavatel = [[Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky|United Nations High Commissioner for Refugees]] [1181] => | jazyk = anglicky [1182] => }} [1183] => * {{Citace elektronické monografie [1184] => | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Bratislavě [1185] => | titul = Souhrnná teritoriální informace: Slovensko [1186] => | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/slovensko-2010-10-21.pdf [1187] => | datum vydání = 2010-10-21 [1188] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1189] => | vydavatel = Businessinfo.cz [1190] => | jazyk = česky [1191] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110601150347/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/slovensko-2010-10-21.pdf [1192] => | datum archivace = 2011-06-01 [1193] => | nedostupné = ano [1194] => }} [1195] => * {{Citace elektronické monografie [1196] => | příjmení = Auty [1197] => | jméno = Robert [1198] => | spoluautoři = a kol. [1199] => | titul = Slovakia [1200] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/549008/Slovakia [1201] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1202] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [1203] => | jazyk = anglicky [1204] => }} [1205] => * [http://www.e-slovensko.cz/tur-info/13/svatky-a-dny-pracovniho-klidu Svátky a dny pracovního klidu] [1206] => * https://www.culture.gov.sk/posobnost-ministerstva/cirkvi-a-nabozenske-spolocnosti/registracia-cirvii/registrovane-cirkvi-a-nabozenske-spolocnosti/ [1207] => [1208] => {{Slovensko}} [1209] => {{Administrativní dělení Československa}} [1210] => {{Evropa}} [1211] => {{Navboxes [1212] => | title = Členství v mezinárodních organizacích [1213] => | list = {{V4}} [1214] => {{EU}} [1215] => {{NATO}} [1216] => {{Evropský hospodářský prostor (EHP)}} [1217] => }} [1218] => {{Autoritní data}} [1219] => {{Portály|Slovensko}} [1220] => [1221] => [[Kategorie:Slovensko| ]] [1222] => [[Kategorie:Státy Evropy]] [1223] => [[Kategorie:Vnitrozemské státy]] [1224] => [[Kategorie:Země v Československu]] [1225] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1993]] [1226] => [[Kategorie:Slovanské státy a území]] [1227] => [[Kategorie:Státy EU]] [1228] => [[Kategorie:Státy NATO]] [1229] => [[Kategorie:Státy Unie pro Středomoří]] [1230] => [[Kategorie:Státy Iniciativy Trojmoří]] [] => )
good wiki

Slovensko

Slovensko, plným názvem Slovenská republika, je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě. Na východě sousedí s Ukrajinou, na jihu s Maďarskem, na jihozápadě s Rakouskem, na západě s Českem a na severu s Polskem.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Bratislava','Slováci','Československo','Maďarsko','Velkomoravská říše','Evropská unie','1918','Česko','Rakousko','Uhersko','Košice','Maďaři'

1918

Bratislava

Česko

Československo

Košice

Maďaři

Maďarsko

Rakousko

Slováci

Slováci je krátká stránka na české Wikipedii, která pojednává o etnické skupině Slováků.

Uhersko