Array ( [0] => 15485461 [id] => 15485461 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Uruguay [uri] => Uruguay [3] => PortugueseMuseum-Colonia4 (cropped).jpg [img] => PortugueseMuseum-Colonia4 (cropped).jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Uruguay je suverénní stát nacházející se v Jižní Americe. Sousedí s Brazílií a Argentinou. Jde o druhý nejmenší stát na kontinentu a má rozlohu přibližně 176 000 km². Hlavním městem je Montevideo. Uruguay byl historicky osídlen původními indiánskými kmeny, poté byl kolonizován Španěly a později se stal součástí Río de la Plata. V roce 1828 se Uruguay osamostatnil a stal se prvním demokratickým státem v Latinské Americe. V průběhu 20. století byl Uruguay postižen politickými turbulenty a ekonomickou krizí. V 70. letech 20. století převzala moc vojenská junta, která zavedla represivní režim. V roce 1985 se však země vrátila k demokracii. Od té doby Uruguay zažil výrazný ekonomický rozvoj a stal se jedním z nejvyspělejších států v Latinské Americe. Uruguay je známý svou přírodní krásou, zejména díky svým rozsáhlým plážím na pobřeží Atlantského oceánu. Země má také bohatou kulturu a dědictví, včetně památek UNESCO a populárního tance zvaného tango. V uruguayské kuchyni zaujímají důležité místo maso a víno. Uruguay je známý také svými pokrokovými politikami, jako je legální potrat, stejnopohlavní manželství a legalizace marihuany. Země se aktivně podílí na mezinárodním dění a je členem mnoha mezinárodních organizací, včetně OSN a Mercosuru. Celkově lze říci, že Uruguay je důležitým hráčem v regionu Jižní Ameriky a vyznačuje se vysokými standardy života, pokrokem ve společenských otázkách a krásnou přírodou. [oai] => Uruguay je suverénní stát nacházející se v Jižní Americe. Sousedí s Brazílií a Argentinou. Jde o druhý nejmenší stát na kontinentu a má rozlohu přibližně 176 000 km². Hlavním městem je Montevideo. Uruguay byl historicky osídlen původními indiánskými kmeny, poté byl kolonizován Španěly a později se stal součástí Río de la Plata. V roce 1828 se Uruguay osamostatnil a stal se prvním demokratickým státem v Latinské Americe. V průběhu 20. století byl Uruguay postižen politickými turbulenty a ekonomickou krizí. V 70. letech 20. století převzala moc vojenská junta, která zavedla represivní režim. V roce 1985 se však země vrátila k demokracii. Od té doby Uruguay zažil výrazný ekonomický rozvoj a stal se jedním z nejvyspělejších států v Latinské Americe. Uruguay je známý svou přírodní krásou, zejména díky svým rozsáhlým plážím na pobřeží Atlantského oceánu. Země má také bohatou kulturu a dědictví, včetně památek UNESCO a populárního tance zvaného tango. V uruguayské kuchyni zaujímají důležité místo maso a víno. Uruguay je známý také svými pokrokovými politikami, jako je legální potrat, stejnopohlavní manželství a legalizace marihuany. Země se aktivně podílí na mezinárodním dění a je členem mnoha mezinárodních organizací, včetně OSN a Mercosuru. Celkově lze říci, že Uruguay je důležitým hráčem v regionu Jižní Ameriky a vyznačuje se vysokými standardy života, pokrokem ve společenských otázkách a krásnou přírodou. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Uruguay je malá jihoamerická země známá svým pokrokovým sociálním a ekonomickým prostředím, které se těší vysoké kvalitě života. Leží na východním pobřeží kontinentu, sousedí s Argentinou na západě a Brazílií na severu, a je omývána Atlantickým oceánem na jihovýchodě. Země se vyznačuje stabilní demokracií a silným respektem k lidským právům. Uruguay byla jednou z prvních zemí, které legalizovaly manželství pro páry stejného pohlaví a užívání marihuany, což reflektuje její otevřenost a moderní přístup v oblastech socializace a legislativy. Tento pokrokový přístup se projevuje nejen v politické sféře, ale také v intenzivním zaměření na udržitelnost a ekologii. Ekonomicky je Uruguay různorodá, s dominantními sektory jako zemědělství, služby a průmysl. Země se pyšní bohatými přírodními zdroji a její vývozní trhy zahrnují produkty jako hovězí maso, sóju a rýži. Uruguayci jsou známi svou dovedností přizpůsobit se globálním výzvám a snaží se rozvíjet ekonomiku tak, aby byla odolná a udržitelná. Kulturně je Uruguay fascinující mozaikou tradic, hudby a gastronomie, ovlivněnou jak původními obyvateli, tak evropskými přistěhovalci. Tango, pocházející z Buenos Aires, se rozšířilo i do Uruguaye, a země je také domovem pro tradiční formy folklóru a umění. Uruguayská kuchyně je pestrá a oblíbená, s důrazem na přírodní produkty a místní suroviny, což odráží její agrární tradice. Přestože se Uruguay potýká s výzvami, jako je ekonomická konkurence v regionu nebo sociální nerovnosti, její pozitivní iniciativa a kolektivní úsilí obyvatel vytvářejí podmínky pro udržitelný rozvoj a zlepšení životní úrovně. Oblast vzdělávání je na vysoké úrovni a vzdělávací systém je orientován na inovace, což přispívá k rozvoji a růstu mladých generací. Celkově je Uruguay příkladem země, která navzdory své malé velikosti dokazuje, že i malé národy mohou hrát významnou roli na světové scéně, a to díky svému demokratickému zřízení, otevřenosti, udržitelnosti a bohaté kultuře. [oai_cs_optimisticky] => Uruguay je malá jihoamerická země známá svým pokrokovým sociálním a ekonomickým prostředím, které se těší vysoké kvalitě života. Leží na východním pobřeží kontinentu, sousedí s Argentinou na západě a Brazílií na severu, a je omývána Atlantickým oceánem na jihovýchodě. Země se vyznačuje stabilní demokracií a silným respektem k lidským právům. Uruguay byla jednou z prvních zemí, které legalizovaly manželství pro páry stejného pohlaví a užívání marihuany, což reflektuje její otevřenost a moderní přístup v oblastech socializace a legislativy. Tento pokrokový přístup se projevuje nejen v politické sféře, ale také v intenzivním zaměření na udržitelnost a ekologii. Ekonomicky je Uruguay různorodá, s dominantními sektory jako zemědělství, služby a průmysl. Země se pyšní bohatými přírodními zdroji a její vývozní trhy zahrnují produkty jako hovězí maso, sóju a rýži. Uruguayci jsou známi svou dovedností přizpůsobit se globálním výzvám a snaží se rozvíjet ekonomiku tak, aby byla odolná a udržitelná. Kulturně je Uruguay fascinující mozaikou tradic, hudby a gastronomie, ovlivněnou jak původními obyvateli, tak evropskými přistěhovalci. Tango, pocházející z Buenos Aires, se rozšířilo i do Uruguaye, a země je také domovem pro tradiční formy folklóru a umění. Uruguayská kuchyně je pestrá a oblíbená, s důrazem na přírodní produkty a místní suroviny, což odráží její agrární tradice. Přestože se Uruguay potýká s výzvami, jako je ekonomická konkurence v regionu nebo sociální nerovnosti, její pozitivní iniciativa a kolektivní úsilí obyvatel vytvářejí podmínky pro udržitelný rozvoj a zlepšení životní úrovně. Oblast vzdělávání je na vysoké úrovni a vzdělávací systém je orientován na inovace, což přispívá k rozvoji a růstu mladých generací. Celkově je Uruguay příkladem země, která navzdory své malé velikosti dokazuje, že i malé národy mohou hrát významnou roli na světové scéně, a to díky svému demokratickému zřízení, otevřenosti, udržitelnosti a bohaté kultuře. ) Array ( [0] => {{Infobox - stát [1] => | genitiv = Urugaye [2] => | úřední název = República Oriental del Uruguay [3] => | úřední název česky = Uruguayská východní republika [4] => | vlajka = Flag of Uruguay.svg [5] => | článek o vlajce = Vlajka Uruguaye [6] => | znak = Coat of arms of Uruguay.svg [7] => | článek o znaku = Státní znak Uruguaye [8] => | mapa umístění = Uruguay_(orthographic_projection).svg [9] => | rozloha = 176 220 [10] => | rozlmisto = 90 [11] => | procent vody = 1 [12] => | počet obyvatel = 3 415 920 [13] => | obyvmisto = 129 [14] => | obyvatelé aktuální k = odhad [[2005]] [15] => | hustota = 19 [16] => | hustmisto = 156 [17] => | HDI = 0,793 [18] => | HDIvývoj = růst [19] => | HDIvýše = vysoký [20] => | HDI aktuální k = 2014 [21] => | HDImísto = 52 [22] => | jazyk = [[španělština]], [[uruguayská znaková řeč]] [23] => | náboženství = [[Římskokatolická církev|římští katolíci]] 66 %, [[Protestanti]] 2 %, [[Židé]] 1 %, nevěřící nebo jiní 31 % [24] => | nejvyšší hora = [[Cerro Catedral (Uruguay)|Cerro Catedral]] [25] => | výška nejvyšší hory = 514 [26] => | státní zřízení = [[prezidentská republika]] [27] => | hlavní město = [[Montevideo]] [28] => | funkce1 = Prezident [29] => | vládce1 = [[Luis Alberto Lacalle Pou]] [30] => | funkce2 = Viceprezidentka [31] => | vládce2 = [[Beatriz Argimón]] [32] => | článek o hymně = Uruguayská hymna [33] => | hymna = Uruguayská hymna [34] => | datum vzniku = [[25. srpen|25. srpna]] [[1825]] [35] => | způsob vzniku = nezávislost na [[Brazílie|Brazílii]] [36] => | měna = [[uruguayské peso]] [37] => | kód měny = UYU [38] => | HDP/ob. = 21 244{{Citace elektronické monografie | korporace = Světová banka | titul=GDP per capita, PPP (current international $) | url=http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true | datum přístupu=2017-01-14}} [39] => | HDP/ob.misto = 57 [40] => | HDP aktuální k = 2015 [41] => | ison = 858 [42] => | iso3 = URY [43] => | iso2 = UY [44] => | mpz = ROU [45] => | doména = uy [46] => | předvolba = +598 [47] => | čas = −3 [48] => | commonscat = Uruguay [49] => }} [50] => '''Uruguay''' ({{Audio|Es-Uruguay.ogg|španělská výslovnost}}), plným názvem '''Uruguayská východní republika'''http://www.mzv.cz/jnp/cz/o_ministerstvu/adresar_diplomatickych_misi/cizi_urady_pro_cr/uruguay_velvyslanectvi_uruguayske.html ({{Vjazyce2|es|''República Oriental del Uruguay''}}), je stát v [[Jižní Amerika|Jižní Americe]]. Jeho sousedy jsou na severovýchodě [[Brazílie]] a na západě [[Argentina]] oddělená řekou [[Uruguay (řeka)|Uruguay]], podle níž se země jmenuje. [51] => [52] => Se svou rozlohou 176 000 čtverečních kilometrů je po [[Surinam]]u druhou nejmenší samostatnou jihoamerickou zemí. Žije zde 3,44 milionu lidí, z toho 1,8 milionu v metropolitní oblasti hlavního a největšího města [[Montevideo]]. [53] => [54] => Oficiálním jazykem je [[španělština]], ačkoli prvními kolonizátory oblasti byli Portugalci. K [[Kolonizace Jižní Ameriky|evropské kolonizaci]] došlo, ve srovnání s okolními zeměmi, poměrně pozdě. Na Evropanech získali Uruguayci nezávislost mezi lety 1811 až 1828. Na počátku 20. století zvítězila demokracie, již přerušil vojenský převrat v roce 1973. Armáda se moci vzdala roku 1985 a demokratický režim byl obnoven. [55] => [56] => Uruguay se v různých žebříčcích a indexech pravidelně ukazuje jako země, jež má v celé Latinské Americe nejkvalitnější demokracii, nejvyšší míru bezpečnosti, nejnižší úroveň korupce, nejvyšší elektronizaci státní správy, největší svobodu tisku a nejmohutnější střední třídu. Mezi zeměmi Jižní Ameriky má Uruguay druhý nejvyšší hrubý domácí produkt (v [[Parita kupní síly|paritě kupní síly]]) na hlavu, třetí nejvyšší [[index lidského rozvoje]] a druhou nejnižší příjmovou nerovnost. Někdy bývá Uruguay označována za „nejevropštější“ z jihoamerických zemí, i proto, že 87,7 % Uruguayců uvádí, že má evropský původ (údaj zjištěný při sčítání lidu roku 2011).{{Citace elektronického periodika [57] => | příjmení = [58] => | jméno = [59] => | titul = Atlas Sociodemográfico y de la Desigualdad del Uruguay [60] => | periodikum = web.archive.org [61] => | vydavatel = [62] => | url = http://www.ine.gub.uy/biblioteca/Atlas_Sociodemografico/Atlas_fasciculo_2_Afrouruguayos.pdf [63] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140209083630/http://www.ine.gub.uy/biblioteca/Atlas_Sociodemografico/Atlas_fasciculo_2_Afrouruguayos.pdf [64] => | datum vydání = 2014-02-09 [65] => | datum přístupu = 2018-12-07 [66] => }} Jedinečnou v kontextu jižní Ameriky je absence partyzánských hnutí, paramilitárních jednotek a terorismu. Uruguay je též první zemí světa, která legalizovala [[Marihuana|marihuanu]], a zemí s nejzelenější energetikou v Jižní Americe. V roce 2012 se Uruguay stala teprve druhou zemí v Jižní Americe, která legalizovala [[Interrupce|potraty]].{{Citace elektronického periodika [67] => | titul = Uruguay jako teprve druhá země Jižní Ameriky legalizovala potraty [68] => | periodikum = Novinky.cz [69] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [70] => | vydavatel = Borgis [71] => | url = https://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/clanek/uruguay-jako-teprve-druha-zeme-jizni-ameriky-legalizovala-potraty-169749 [72] => | datum přístupu = 2020-11-12 [73] => }} [74] => [75] => == Název == [76] => Slovo ''Uruguay'' pochází z indiánského jazyka [[guaraní]] a co přesně označuje, není úplně jisté. Podle [[Španělsko|španělského]] [[Přírodovědec|přírodovědce]] [[Félix de Azara|Félixe de Azara]] se jedná o malého ptáka nazývaného ''el urú'', jenž žije na březích řeky [[Uruguay (řeka)|Uruguay]]. ''Río del país del urú'' by tedy znamenalo ''Řeka země (ptáka) urú''. Jeden z Azarových průvodců však zastával názor, že se slovo Uruguay skládá ze dvou částí – ''uruguá'' ([[Čeština|česky]] šnek, hlemýžď) a ''ï'' (řeka). Překlad by tedy znamenal „řeka hlemýžďů“ (''Río de los caracoles''). Uruguayský básník [[Juan Zorrilla de San Martín]] uváděl, že se jedná o spojení tří slov, jejichž doslovný překlad by znamenal ''Země pestrých ptáků'' (''río de los pájaros pintados''). Uruguayský přírodovědný dokument ''Divoká Uruguay'' uvádí, že „Uruguay“ znamená v původním jazyce „řeka barevných ptáků“.''Divoká Uruguay'' [film]. Uruguay, 2020. Režie Guillermo Kloetzer. [[ČT2]] 13. 12. 2021 09.25 hod. a 17. 12. 2021 11.45 hod. TV přírodovědný dokument; v orig. Wild Uruguay. [77] => [78] => Název ''Uruguayská východní republika'' se vztahuje ke skutečnosti, že se země nachází na východním pobřeží řeky [[Uruguay (řeka)|Uruguay]]. Dříve existovala pod názvem ''Cisplatina'' („před [[Río de la Plata|La Platou]]“). [79] => [80] => == Dějiny == [81] => {{Podrobně|Dějiny Uruguaye}} [82] => === Před příchodem Evropanů === [83] => Úrodné planiny dnešní Uruguaye byly poprvé osídleny kolem roku 7000 př. n. l., a to [[nomád]]y žijícími v malých skupinách. Tito praobyvatelé začali kolem roku 2000 př. n. l. s výrobou jednoduchých kamenných nástrojů. Postupně se z nich vytvořil národ ''[[Charrúas]]'', u něhož byly nalezeny známky pokročilé civilizace, která provozovala [[rybolov]] a [[zemědělství]] a znala i [[Keramika|keramiku]]. Druhým nejvýznamnějším národem na území dnešního Uruguaye byl ''[[Tupí-Guaraní]]'', jehož příslušníci byli také [[lovci a sběrači]]. Veškeré původní indiánské obyvatelstvo však bylo nejpozději v polovině 19. století vyhubeno či se stalo obětí některé z katastrof. [84] => [85] => === Koloniální období === [86] => [[Soubor:Toortse Rio de la Plata.png|náhled|vlevo|Indiáni na [[Río de la Plata]]. Rytina [[Hendrick Ottsen|Hendricka Ottsena]] z roku [[1603]]]] [87] => Kolem roku [[1516]] zemi objevili [[Španělsko|Španělé]] a přibližně ve stejné době do země přišli i [[Portugalsko|Portugalci]]. Od 16. století se kolonizátoři pokoušeli toto území osídlovat, naráželi však na odpor [[Indiáni|indiánů]]. V roce [[1624]] bylo v Sorianu (na řece [[Río Negro (přítok Uruguaye)|Río Negro]]) Španěly zřízeno první trvalé sídlo v zemi. Roku [[1726]] bylo založeno [[Montevideo]]. Ve druhé polovině 18. století o území mezi [[Brazílie|Brazílií]] a [[Argentina|Argentinou]] probíhaly mnohé boje mezi [[Spojené království|Brity]], [[Portugalsko|Portugalci]] a [[Španělsko|Španěly]]. V roce [[1776]] začlenili Španělé území do [[místokrálovství Río de la Plata]]. [88] => [89] => === Nezávislost === [90] => Na začátku 19. století celou Jižní Ameriku zachvátila válka za nezávislost ([[1811]]–[[1815]]). Nejznámější postavou [[Hispanoamerické války za nezávislost|celo-jihoamerického boje za nezávislost]] se stal [[Simón Bolívar]], v Uruguayi pak [[José Gervasio Artigas]]. Španělé byli z Jižní Ameriky postupně vyhnáni a vzniklo mnoho nových nezávislých států. Území Uruguaye bylo zpočátku okupováno [[Brazílie|Brazílií]], ale v roce [[1828]] vznikla na základě mírové dohody mezi Brazílii a Argentinou a za zprostředkování Velkou Británií nezávislá Uruguayská republika. Suverenitu musela Uruguay bránit hned po vzniku v tzv. Velké válce v letech [[1839]]–[[1851]], původně občanské válce, do které však zasahovaly sousední [[Argentina]] a [[Brazílie]]. [91] => [92] => === Moderní dějiny === [93] => Od poloviny 19. století začal v zemi vnitropolitický boj liberálů ([[Partido Colorado (Uruguay)|colorados]]) a konzervativců ([[Národní strana (Uruguay)|blancos]]). Situace přerostla v násilné nepokoje a občanskou válku, která vyústila ve vládu vojenské diktatury. V roce [[1903]] se moc vrátila do rukou civilistů. Nový prezident a reformátor [[José Batlle y Ordóñez]] realizoval demokratické a sociální reformy a pozvedl místní ekonomiku. Následovalo období prosperity, které bylo ukončeno celosvětovou [[Velká hospodářská krize|hospodářskou krizí]] ve 30. letech 20. století. Demokratický režim byl svržen a byla nastolena vojenská diktatura. Během [[druhá světová válka|druhé světové války]] zachovávala Uruguay neutralitu, ale ke konci války se přiklonila ke Spojencům. Po válce začalo desetiletí dalšího rozkvětu ekonomiky pod vládou liberálů. Po roce 1958 se však hospodářská situace zhoršovala. Jedním z vnitropolitických projevů ekonomické krize se stala radikalizace levicových hnutí (především guerillového hnutí [[Tupamaros]]) která bojovala proti vládě. Celá situace dospěla k nové vojenské diktatuře v letech 1973–1984. V roce 1973, uprostřed rostoucí ekonomické a politické vřavy, ozbrojené síly uzavřely kongres a založily civilně-vojenský režim. Je známo, že během 12leté vojenské vlády v těchto letech bylo zabito kolem 180 Uruguayců. Většina z nich byla zabita v Argentině a dalších sousedních zemích, 36 bylo zabito přímo v Uruguayi. [94] => [95] => Volby v roce 1984 a nástup prezidenta [[Julio María Sanguinetti|Julia Maríi Sanguinettiho]] (colorados) nastartovaly další demokratizační proces, jenž byl charakterizován hospodářskými těžkostmi (vysoký zahraniční dluh a inflace) a spory o minulost. V roce 2001 dopadla na zemi hospodářská a bankovní krize. V roce [[2005]] byla nadvláda dvou tradičních stran přerušena vítězstvím kandidáta středolevé Široké fronty [[Tabaré Vázquez]]e. Jeho pokračovatelem byl mezi roky 2010 a 2015 [[José Mujica]], který během vojenské vlády strávil téměř 15 let ve vězení. Vázquez se prezidentské funkce ujal podruhé 1. března 2015. [96] => [97] => == Státní symboly == [98] => === Vlajka === [99] => [100] => {{Podrobně|Vlajka Uruguaye}} [101] => [102] => Uruguayská vlajka je tvořena čtyřmi modrými vodorovnými pruhy na bílém poli, tedy devíti stejně širokými pruhy střídavě bílými a modrými. V bílém čtverci v levém [[Žerď|žerďovém]] rohu ([[Kanton (vexilologie)|karé]]), který má šířku pět pruhů, je umístěné populární [[Jižní Amerika|jihoamerické]] žluté májové slunce svobody s osmi rovnými a osmi zvlněnými paprsky (jsou žluté s černou kresbou). [103] => [104] => === Znak === [105] => [106] => {{Podrobně|Státní znak Uruguaye}} [107] => [108] => Uruguayský státní znak je tvořen oválným štítem postaveným na výšku, z jehož horní části vychází ''květnové slunce''. Štít je lemován [[olivovník|olivovou]] a [[vavřín]]ovou ratolestí, které jsou dole svázány modrou stuhou. Štít je rozdělen na čtyři pole. První nese zlaté váhy (symbol spravedlnosti) na modrém pozadí. Druhé je bílé s vyobrazením [[Montevideo|montevidejské]] pevnosti [[Fortaleza del Cerro]] na kopci nad mořem. Třetí pole zobrazuje černého kráčejícího koně na bílém pozadí jako ztělesnění svobody a čtvrté pole je modré se zlatým volem. [109] => [110] => === Hymna === [111] => [112] => {{Podrobně|Uruguayská hymna}} [113] => [114] => Uruguayskou hymnu, známou též jako ''Orientales, la Patria o la Tumba'', složil Francisco José Debali. K hymně byl použit text uruguayského básníka a spisovatele Francisca Acuña de Figueroa. Hymna je se svojí délkou přes 6 minut a 105 takty nejdelší státní hymnou nezávislé země na světě. [115] => [116] => == Geografie == [117] => {{Podrobně|Geografie Uruguaye}} [118] => === Poloha === [119] => Uruguay leží na [[pobřeží]] [[Atlantský oceán|Atlantského oceánu]], v regionu [[Cono Sur]]. Je to druhý nejmenší jihoamerický stát; menší je jen [[Surinam]] (ještě menší je sice [[Francouzská Guyana]], ale ta není suverénním státem, nýbrž zámořským územím Francie). Na severovýchodě sousedí s [[Brazílie|Brazílií]] (délka hranice je 985 km) a na západě s [[Argentina|Argentinou]] (579 km). Pobřeží je dlouhé 660 km, jeho část je omývána vodami [[Río de la Plata]]. [120] => [121] => === Klima === [122] => Na severu země je klima [[Subtropické klima|subtropické]], na jihu [[Mírné klima|mírné]] (podobně jako třeba na jihu [[Francie]], v [[Itálie|Itálii]] nebo [[Španělsko|Španělsku]], s pevně danými ročními dobami). Průměrná teplota je 17,5 °C. Nejteplejší měsíc je [[leden]] (32 °C), nejchladnějším [[červen]] (6 °C). Srážky jsou v Uruguayi po celý rok, průměrně 1000 mm/rok, v nejvodnatějších oblastech na severu země až 1400 mm/rok. Od [[Červen|června]] do [[Prosinec|prosince]] padá celkově méně srážek než od [[Leden|ledna]] do [[Květen|května]]. Měsíc s největším množstvím srážek je prosinec. [123] => [124] => === Krajina === [125] => [[Soubor:Uruguay T2.png|náhled|Satelitní snímek Uruguaye]] [126] => Území Uruguaye je geograficky pokračováním [[Argentina|argentinské]] [[Pampa|pampy]], která přechází do [[Pahorkatina|pahorkatiny]] tvořené nízkými zaoblenými hřbety zvanými ''cuchillas'' a plynule navazuje na [[Brazilská vysočina|Brazilskou vysočinu]]. Jih země je rovinatý, jen u pobřeží se prudce svažuje. Podél řeky [[Uruguay (řeka)|Uruguay]] se nachází [[močál]]ovité roviny, které bývají často [[Povodeň|zaplavovány]]. Střed země je nízká planina, která se místy pozvedá v pahorky až do výše 500 m n. m. [[Terénní zlom]]y a [[Svědecký pahorek|svědecké pahorky]] krajině propůjčují zřetelně [[kopec|pahorkovitý]] charakter. Jihovýchodní pobřeží je rozděleno na [[Písečná pláž|písečné pláže]] a [[údolí|doliny]]. Je ploché, vesměs [[Písek (materiál)|písčité]], často však znepřístupněné skalními ostrůvky a [[útes]]y, což komplikovalo stavbu [[přístav]]ů. Na severu země jsou časté [[Vyvýšenina|vyvýšeniny]] (např. [[Cuchilla de Haedo]]), ale nikde nepřevyšují hranici 600 m n. m. Nejvyšším bodem země je [[Cerro Catedral (Uruguay)|Cerro Catedral]] v [[pohoří]] [[Carapé]] (514 m n. m.), dále jsou to vyvýšeniny [[Cerro Ventana]] (420 m n. m.) a [[Cerro Colorado]] (299 m n. m.). Nejnižší bod země je na mořské hladině. [[Půda]] je v Uruguayi úrodná a v celé zemi [[Zemědělství|zemědělsky]] využívána. [[Les]]y zaujímají jen kolem 5 % celkové plochy země. [127] => [128] => == Flóra a fauna == [129] => {{Pahýl část}} [130] => === Flóra === [131] => Většinu povrchu Uruguaye kdysi pokrývala [[pampa]], ale nyní konkuruje pastvinám. Malé procento území je zalesněno. Většina stromů roste v úzkých pobřežních pásmech podél vodních toků; hlavními druhy jsou [[líčidlovité|líčidlo]] – křovitá rostlina podobná stromu – a [[olše]]. Mezi další patří [[vrba]], [[eukalyptus]], [[borovice]], [[topol]], [[akácie]] a [[aloe]]. Častý je [[rohovník]] a [[kebračovník]], v údolích a podél jihovýchodního pobřeží rostou domorodé [[arekovité|palmy]]. Mezi běžné menší rostliny patří [[myrtovité]], rostliny rodu [[citlivka]], [[rozmarýn]] (vč. [[šalvěj]]e), [[zarděnice]], [[třezalka]], [[violka]] aj.Plant and animal life. In: ''Encyclopaedia Britannica'' [online]. Sep 06, 2007 [cit. 13. 12. 2021]. Dostupné z: https://www.britannica.com/place/UruguayUruguay. In: ''BioLib.cz'' [online]. ©1999–2021 [cit. 13. 12. 2021]. Dostupné z: https://www.biolib.cz/cz/checklist/id207/pos300,100/ [132] => [133] => === Fauna === [134] => Mezi původní savce patří např. z [[kočkovití|kočkovitých]] šelem ([[kočkotvární]]) [[kočka slaništní]] a [[margay]], patrně již vymizel [[ocelot velký]] a [[Jaguár americký|jaguár]] (''Panthera onca''), není jisté, zda se ještě vyskytuje [[jaguarundi]]; z [[psotvární|psotvárných]] vymizel [[pes hřivnatý]], potvrzena již není ani [[vydra obrovská]], žije zde [[mýval jižní]] a na ostrovech u jihovýchodního pobřeží [[tuleňovití|tuleni]]. Dále zde žije [[kapybara]], [[paka nížinná]], [[nutrie]] (''Myocastor coypus''), [[vačice bělobřichá]] a [[vačice čtyřoká]], [[mravenečník čtyřprstý]] (vymizel [[mravenečník velký]]), [[pásovcovití|pásovci]] [[pásovec devítipásý|devítipásý]] , [[pásovec sedmipásý|sedmipásý]] a [[pásovec šestipásý|šestipásý]], z [[myšovití|myšovitých]] [[křeček Azarův]], z [[jelenovití|jelenovitých]] [[axis indický]] a [[mazama šedohnědý]], z [[letouni|letounů]] [[upír obecný]]. [135] => [136] => Z ptactva zde žije [[ibis běločelý]], [[albatros královský]], [[albatros šelfový]], [[volavka bílá]] vč. poddruhu v. b. americká, [[plameňák chilský]], z [[kachnovití|kachen]] [[husička vdovka]], [[labuť černokrká]] a [[pižmovka americká]]; ze [[sokoli|sokolů]] jsou to [[čimango žlutavý]], [[čimango šedonohý]], [[karančo jižní]], [[ostříž aplomado]], [[poštolka pestrá]] a [[sokolík kropenatý]], z [[jestřábovití|jestřábovitých]] [[káně černohrdlá]], [[káně bělohrdlá]] a [[káně pestrá]]; dále tu žije [[nandu pampový]], [[sýček králičí]], [[papouškovití|papoušci]], [[kolibříkovití|kolibříci]] atd. Z pěvců např. [[drozdec bělobrvý]], [[lesňáček oranžovoprsý]], [[strnadovití]], [[tangara]], [[tyran bentevi]], [[vlhovcovití]] a mnozí další. [137] => [138] => Z [[plazi|plazů]] v Uruguay žijí [[ještěři|ještěrky]], [[želvy]], [[hadi]] ([[anakonda žlutá]], [[hroznýš královský]] aj.) a na horním toku řeky [[Uruguay (řeka)|Uruguay]] [[kajman šíronosý]]. [139] => [140] => == Politika == [141] => [[Soubor:Dilma Rousseff and Jose Mujica 2010.jpg|náhled|[[José Mujica]] a prezidentka Brazílie [[Dilma Rousseffová]] v roce 2011]] [142] => První [[Uruguayská ústava]] byla přijata 18. července 1830 a silně se orientovala podle španělské ústavy. K první revizi původní ústavy došlo v roce 1918 v souvislosti s Batlleho reformami. Reformy ústavy následovaly v letech 1934, 1942, 1951, 1967 a 1997. K nejvýraznějším změnám došlo v ústavě z roku 1951, kdy byla v zemi zavedena kolektivní forma vlády a systém rotačního prezidentství podle švýcarského vzoru. V roce 1967 se země vrátila k prezidentskému systému. V současné době je: [143] => * výkonná moc svěřena prezidentovi volenému na pět let, který je současně předsedou vlády i hlavou státu; [144] => * zákonodárná moc vykonávána dvoukomorovým parlamentem (''Asamblea General'') složeným ze 30členného senátu (''Cámara de Senadores'') a 99členné sněmovny reprezentantů (''Cámara de Representantes''); volby jsou všeobecné a přímé; volební mandát je na pět let. [145] => [146] => Soudní moc spočívá v rukou Nejvyššího soudu, jehož soudci jsou jmenováni parlamentem na 10 let. Nejvyšší soud plní úlohu ústavního soudu a zároveň je poslední odvolací instancí místních soudů. [147] => [148] => [[Uruguayská ústava]] umožňuje občanům, aby rušili právní předpisy nebo měnili ústavu iniciativou, která může vyvrcholit celostátním referendem. Během posledních 15 let byla tato metoda použita několikrát: k potvrzení zákona o vzdání se stíhání členů armády, kteří porušovali lidská práva během vojenského režimu (1973–1985), k zastavení privatizace podniků veřejných služeb, k ochraně příjmů důchodců, na ochranu vodních zdrojů. [149] => [150] => Uruguay neužívá trest smrti. [151] => [152] => === Administrativní dělení === [153] => {{Podrobně|Departementy Uruguaye}} [154] => Uruguay je rozdělena do '''19''' historicky vzniklých [[Departementy Uruguaye|departementů]] ({{Vjazyce|es}} ''departamentos'', jednotné číslo ''departamento''), které však vzhledem k centralistickému státu mají jen poměrně málo pravomocí. V čele departementů stojí ''Intendente Municipal'' volený z parlamentů jednotlivých departementů (''junta departamental''). [155] => [[Soubor:Departments of Uruguay (map).png|vpravo|350px|Politická mapa Uruguaye]] [156] => [157] => {|class="wikitable" style="align=left" style="background:white" [158] => ! Departement !! Hlavní město !! !! Departement !! Hlavní město [159] => |- [160] => | [[Artigas (departement)|Artigas]]|| [[Artigas]] || rowspan="10" style="background-color: #FFFFFF;"| || [[Paysandú (departement)|Paysandú]]|| [[Paysandú]] [161] => |- [162] => | [[Canelones (departement)|Canelones]]|| [[Canelones]] || [[Río Negro (departement)|Río Negro]]|| [[Fray Bentos]] [163] => |- [164] => | [[Cerro Largo (departement)|Cerro Largo]]|| [[Melo]] || [[Rivera (departement)|Rivera]]|| [[Rivera (Uruguay)|Rivera]] [165] => |- [166] => | [[Colonia (departement)|Colonia]]|| [[Colonia del Sacramento]] || [[Rocha (departement)|Rocha]]|| [[Rocha]] [167] => |- [168] => | [[Durazno (departement)|Durazno]]|| [[Durazno]] || [[Salto (departement)|Salto]]|| [[Salto (Uruguay)|Salto]] [169] => |- [170] => | [[Flores (departement)|Flores]]|| [[Trinidad (Uruguay)|Trinidad]] || [[San José (departement)|San José]]|| [[San José de Mayo]] [171] => |- [172] => | [[Florida (departement)|Florida]]|| [[Florida (Uruguay)|Florida]] || [[Soriano (departement)|Soriano]]|| [[Mercedes (Uruguay)|Mercedes]] [173] => |- [174] => | [[Lavalleja (departement)|Lavalleja]]|| [[Minas (Uruguay)|Minas]] || [[Tacuarembó (departement)|Tacuarembó]]|| [[Tacuarembó]] [175] => |- [176] => | [[Maldonado (departement)|Maldonado]]|| [[Maldonado]] || [[Treinta y Tres (departement)|Treinta y Tres]]|| [[Treinta y Tres]] [177] => |- [178] => | [[Montevideo (departement)|Montevideo]]|| [[Montevideo]] || || [179] => |- [180] => |} [181] => [182] => == Ekonomika == [183] => Jedná se o jeden z nejvyspělejších států Jižní Ameriky. Je to politicky vyrovnaná země, z čehož ekonomika hlavně těží. Uruguay má druhý nejvyšší HDP (v [[Parita kupní síly|paritě kupní síly]]) na hlavu, třetí nejvyšší [[index lidského rozvoje]] a druhou nejnižší příjmovou nerovnost v Jižní Americe.{{Citace elektronického periodika [184] => | periodikum = photos.state.gov [185] => | url = https://photos.state.gov/libraries/uruguay/19452/pdfs/UruguaysRankingsJune2013.pdf [186] => | datum přístupu = 2018-12-06 [187] => }} [188] => [189] => Přesto se na počátku 21. století hospodářství země otřáslo v základech. Uruguay zaznamenala mezi lety 1999 a 2002 velkou hospodářskou a finanční krizi, která byla převážně odrazem problémů Argentiny. Ekonomika poklesla o 11 % a nezaměstnanost dosáhla 21 %. Navzdory závažnosti problémů zůstaly finanční ukazatele stabilnější než u sousedů, zejména díky solidní pověsti mezi investory a ratingu státních dluhopisů, jenž je druhý nejlepší v Jižní Americe. V období 2004-2008 již ekonomika znovu rostla v průměru o 6,7 %. Míra [[Chudoba|chudoby]] se snížila z 33 % v roce 2002 na 21,7 % v červenci 2008, zatímco extrémní chudoba klesla z 3,3 % na 1,7 %. Jedním z realizovaných poučení z krize byla snaha snížit závislost uruguayské ekonomiky na argentinské a brazilské. [190] => [191] => Nejdůležitějším průmyslem je potravinářský a textilní. V intenzivním zemědělství je zastoupeno stále ještě pastevectví, které má na území Uruguaye dlouhou tradici. Pěstují se veškeré světové plodiny. Důležitý je přístav [[Montevideo]], z kterého plynou do státní pokladny významné finanční prostředky. [[Cestovní ruch]] je rozvinutý a velkou měrou se podílí na celkovém HDP země. [192] => [193] => [[Státní dluh]] činí 67,6 procenta HDP (k roku 2022).{{Citace elektronického periodika [194] => | příjmení = [195] => | jméno = [196] => | titul = Uruguay: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled [197] => | periodikum = www.businessinfo.cz [198] => | vydavatel = [199] => | url = https://www.businessinfo.cz/cs/clanky/uruguay-zakladni-charakteristika-teritoria-18409.html [200] => | datum vydání = [201] => | url archivu = [202] => | datum přístupu = 2024-02-29 [203] => }} Nejvíce vývozu z Uruguaye míří do [[Čína|Číny]], [[Brazílie]] a [[Argentina|Argentiny]]. Tyto tři státy dominují i v dovozech.{{Citace elektronického periodika [204] => | příjmení = [205] => | jméno = [206] => | titul = Uruguay: Zahraniční obchod a investice [207] => | periodikum = www.businessinfo.cz [208] => | vydavatel = [209] => | url = https://www.businessinfo.cz/cs/clanky/uruguay-zahranicni-obchod-a-investice-18410.html [210] => | datum vydání = [211] => | url archivu = [212] => | datum přístupu = 2018-12-06 [213] => }} Většinu vývozu tvoří potraviny, zejména [[hovězí maso]], [[Sója luštinatá|sojové boby]] a nápojové koncentráty. Významný je také export [[Celulóza|celulózy]]. [214] => [215] => Dne 11. prosince 2013 Uruguay jako první země na světě legalizovala pěstování, užívání i prodej [[Konopí seté|konopí]].{{Citace periodika [216] => | titul = Uruguay votes to legalise marijuana [217] => | periodikum = BBC News [218] => | datum vydání = 2013-12-11 [219] => | jazyk = en-GB [220] => | url = https://www.bbc.com/news/world-latin-america-25328656 [221] => | datum přístupu = 2018-12-06 [222] => }} [223] => [224] => Téměř 95 % elektrické energie v Uruguayi pochází z [[Obnovitelná energie|obnovitelných zdrojů energie]], většinou z [[Vodní elektrárna|vodních elektráren]] a [[Větrná energie|větrných parků]].{{Citace periodika [225] => | příjmení = Watts [226] => | jméno = Jonathan [227] => | titul = Uruguay makes dramatic shift to nearly 95% electricity from clean energy [228] => | periodikum = The Guardian [229] => | datum vydání = 2015-12-03 [230] => | issn = 0261-3077 [231] => | jazyk = en-GB [232] => | url = http://www.theguardian.com/environment/2015/dec/03/uruguay-makes-dramatic-shift-to-nearly-95-clean-energy [233] => | datum přístupu = 2018-12-06 [234] => }} [235] => [236] => Proslulé jsou rovněž výsledky v elektronizaci státní správy a života vůbec. V roce 2009 se Uruguay například stala první zemí na světě, která poskytla každému žáku základní školy přenosný osobní počítač.{{Citace elektronického periodika [237] => | titul = Uruguay becomes first nation to provide a laptop for every primary school student [238] => | periodikum = Engadget [239] => | url = https://www.engadget.com/2009/10/18/uruguay-becomes-first-nation-to-provide-a-laptop-for-every-prima/ [240] => | jazyk = en [241] => | datum přístupu = 2018-12-07 [242] => }} [243] => [244] => == Obyvatelstvo == [245] => {{viz též|Obyvatelstvo Uruguaye}} [246] => [[Soubor:Uruguay-demography.png|náhled|Vývoj počtu obyvatelstva mezi roky [[1961]] a [[2002]] (údaje [[FAO]] z roku 2004)]] [247] => Většina obyvatel Uruguaye bydlí na [[pobřeží]]. V roce [[2011]] byl jejich počet po sčítání lidu odhadován na 3,316,328 v porovnání s 2,239,000 obyvatel v roce 1950, v poměru 0.93 mužů/žen. Uruguay je nejvíce urbanizovanou zemí Jižní Ameriky, 91,8 % obyvatel žije ve městech. Skoro polovina obyvatel země bydlí v hlavním městě [[Montevideo]], které má 1,4 milionu obyvatel. [248] => [[Soubor:Atardecer en Pocitos, Montevideo, Uruguay.jpg|náhled|Noční [[Montevideo]]]] [249] => [250] => Předkové většiny Uruguayců (okolo 88 %) jsou potomci evropských kolonizátorů, kteří sem přišli v 19. století, a to ponejvíce ze [[Španělsko|Španělska]] a [[Itálie]] (asi jedna čtvrtina populace je italského původu). V roce 2011 pří sčítání lidu státním statistickým úřadem (Instituto Nacional de Estadística; INE) v hodnocení převládajícího rodového původu (byla povolena jen jedna volba ) bylo zjištěno, že 93,9 % respondentů uvedlo převažující evropský rodový původ, 4,9 % černý nebo africký, 1,1 % původní domorodý a 0,1 % asijský nebo žlutý. V nedávné době sem také přišlo množství [[Brazílie|Brazilců]] a [[Argentina|Argentinců]], kteří z vlasti uprchli buď kvůli sporu se zákonem, nebo za zlepšením životních podmínek. Migrační zákon, který prošel v roce 2008, dává přistěhovalcům stejná práva a příležitosti, jako mají státní příslušníci; předpokladem je prokazovat měsíční příjem 650 amerických dolarů. [251] => [252] => Druhou nejvýznamnější skupinou obyvatel (okolo 8 %) jsou [[mestic|míšenci]] [[Evropa]]nů a [[Indiáni|Indiánů]]. [[Afrika|Afrického]] původu jsou asi 4 % obyvatelstva. Původní indiánské obyvatelstvo dnes tvoří asi 1 % populace země. Největší skupinou mezi indiány jsou kmeny [[Guaraní]]. [253] => [254] => V posledních dvou desetiletích{{Kdy?}} ze země odešlo okolo 500 000 Uruguayců, a to hlavně do [[Argentina|Argentiny]], [[Španělsko|Španělska]] a [[Spojené státy americké|Spojených států]]. [255] => [256] => Kvůli poměrně malé [[Porodnost|míře porodnosti]] (15,1 ‰), vysoké [[Střední délka života|délce života]] (průměr 76,4 let) a emigrantům (0,32 emigrantů na 1000 obyvatel) uruguayjská společnost rychle stárne. [[Přirozený přírůstek|Přírůstek obyvatelstva]] je ročně 0,24 % (odhad z roku [[2011]]). Téměř čtvrtině populace je méně než 15 let a asi sedmina je ve věku 60 a více let. [257] => [258] => === Jazyk === [259] => Úředním jazykem je [[španělština]]. Ovšem jelikož byly původními kolonizátory Portugalci, je rovněž významně rozšířena směs portugalštiny a španělštiny, tzv. [[portuñolština]]. Zhruba pro 450 000 Uruguayců je portuñolština [[Mateřský jazyk|mateřským jazykem]] nebo druhým jazykem.{{Citace elektronického periodika [260] => | příjmení = [261] => | jméno = [262] => | titul = Rivera pedirá a la Unesco protección para el "portuñol" [263] => | periodikum = Diario EL PAIS Uruguay [264] => | datum vydání = 15 julio 2015 [265] => | datum přístupu = 2018-12-07 [266] => | url archivu = [267] => | url = http://www.elpais.com.uy/informacion/rivera-pedira-unesco-proteccion-portunol.html [268] => | jazyk = španělština [269] => }} [270] => [271] => === Víra === [272] => Ke katolické církvi se hlásí 66 % Uruguayců, což je méně než v jiných latinskoamerických zemích. Naopak zřetelně vyšší oproti okolním státům je podíl ateistů (30 %), protestantů (2 %) a židů (2 %). Z protestantských skupin mají zvláštní postavení [[valdenští]], kteří si v Uruguay zbudovali svou jihoamerickou základnu. Židovská imigrace měla dvě vlny, [[Sefardští Židé|Sefardé]] z Turecka přišli v roce 1904, [[Aškenázští Židé|Aškenázové]] z Ruska roku 1906. Usazovali se zejména v Montevideu, které se atmosférou dosti lišilo od jiných metropolí v Jižní Americe, silně katolických. Ještě v 60. letech 20. stol. měla Uruguay největší židovskou diasporu na světě v poměru k počtu obyvatel země. Od té doby však počty setrvale klesají, mnoho z uruguayských židů odešlo do [[Izrael]]e.{{Citace elektronického periodika [273] => | příjmení = Luongo [274] => | jméno = Michael T. [275] => | příjmení2 = [276] => | jméno2 = [277] => | titul = Touring Montevideo’s Jewish Quarters [278] => | periodikum = The Forward [279] => | vydavatel = [280] => | url = https://forward.com/articles/135932/touring-montevideo-s-jewish-quarters/ [281] => | datum vydání = March 8, 2011 [282] => | jazyk = en-US [283] => | url archivu = [284] => | datum přístupu = 2018-12-07 [285] => }} [286] => [[Soubor:Iglesia de las Carmelitas, Prado.jpg|náhled|Katolický kostel Iglesia de las Carmelitas v Montevideu]] [287] => [288] => == Kultura == [289] => === Umění === [290] => Spisovatel [[Juan Carlos Onetti]] získal v roce 1980, jakožto první Uruguayec v historii, neprestižnější literární ocenění španělskojazyčného světa, [[Cervantesova cena|Cervantesovu cenu]]. V roce 2018 tutéž cenu získala básnířka [[Ida Vitaleová]].{{Citace periodika [291] => | příjmení = Mantilla [292] => | jméno = Jesús Ruiz [293] => | titul = Ida Vitale, premio Cervantes 2018 [294] => | periodikum = El País [295] => | datum vydání = 2018-11-15 [296] => | issn = 1134-6582 [297] => | jazyk = es [298] => | url = https://elpais.com/cultura/2018/11/15/actualidad/1542268262_889172.html [299] => | datum přístupu = 2018-12-06 [300] => }} Byla představitelkou tzv. Generace roku 45, podobně jako třeba básník [[Mario Benedetti]]. Autor fantastických povídek [[Horacio Quiroga]] ovlivnil budoucí [[magický realismus]]. Klasikem moderní uruguayské poezie je [[Delmira Agustiniová]] či [[Juana de Ibarbourou]]. Levicovou esejistikou se chtěl prosadit [[Eduardo Galeano]] (zejm. ''Otevřené žíly Latinské Ameriky'').{{Citace elektronického periodika [301] => | příjmení = Dražanová [302] => | jméno = Adéla [303] => | titul = Kniha, kterou dal Chávez Obamovi, trhá rekordy internetového prodeje [304] => | periodikum = iDNES.cz [305] => | vydavatel = [306] => | url = https://zpravy.idnes.cz/kniha-kterou-dal-chavez-obamovi-trha-rekordy-internetoveho-prodeje-1p7-/zahranicni.aspx?c=A090419_130627_zahranicni_ad [307] => | datum vydání = 2009-04-19 [308] => | url archivu = [309] => | datum přístupu = 2018-12-06 [310] => }} [311] => [312] => Hudební skladatel [[Jorge Drexler]] se roku 2004 stal prvním Uruguaycem, který získal [[Oscar]]a, a to za píseň „Al otro lado del rio“ k filmu ''Diarios de motocicleta'' (''Motocyklové deníky'').{{Citace elektronického periodika [313] => | příjmení = Pierri [314] => | jméno = Raúl [315] => | titul = Uruguayan Wins First Oscar Ever Awarded to a Song in Spanish {{!}} Inter Press Service [316] => | periodikum = www.ipsnews.net [317] => | vydavatel = [318] => | url = http://www.ipsnews.net/2005/02/film-uruguayan-wins-first-oscar-ever-awarded-to-a-song-in-spanish/ [319] => | datum vydání = Feb 28 2005 [320] => | url archivu = [321] => | datum přístupu = 2018-12-06 [322] => }} Jako zpěvačka i herečka [[Telenovela|telenovel]] se proslavila [[Natalia Oreiro]]. Podařilo se to i herečce [[Bárbara Mori|Bárbaře Mori]], většinou v mexických produkcích. [323] => [324] => Na [[Světové dědictví|seznam světového kulturního dědictví UNESCO]] bylo zapsáno historické centrum města [[Colonia del Sacramento]] a industriální komplex zpracovny masa ve městě [[Fray Bentos]]. [325] => [326] => == Sport == [327] => Od roku [[1924]] se Uruguay účastní [[Olympijské hry|olympijských her]]. Jediné dvě zlaté vybojovali fotbalisté (viz níže). Podařilo se však získat dvě medaile stříbrné, a to na [[Kanoistika na Letních olympijských hrách 1948|olympijských hrách v Londýně roku 1948]] kanoistovi [[Eduardo Risso]]vi a na [[Cyklistika na Letních olympijských hrách 2000|olympiádě v Sydney roku 2000]] [[Dráhová cyklistika|dráhovému cyklistovi]] [[Milton Wynants|Miltonu Wynantsovi]] v bodovacím závodě. Dvě bronzové medaile získal uruguayský [[Uruguayská mužská basketbalová reprezentace|basketbalový tým mužů]] (1952, 1956), tři bronzové medaile získali kanoisté a jednu boxer [[Washington Rodríguez]]. [328] => [329] => === Fotbal === [330] => [[Soubor:Estadio centenario 2.JPG|náhled|Stadion ''Centenario'']] [331] => [[Soubor:Andrade urug.jpg|náhled|[[José Andrade]]]] [332] => Hlavním sportem v Uruguayi je [[Fotbal|kopaná]]. Velký moderní fotbalový stadion je v každém větším uruguayském městě. Jen v hlavním městě Montevideu působí tři světoznámé fotbalové kluby [[Nacional Montevideo|Nacional]], [[CA Peñarol|Peňarol]] a [[CA Cerro|Cerro]]. Ve 20. letech 20. stol. byly v Montevideu velmi úspěšné také CA Bella Vista a CA Lito Montevideo. Klub, který byl již třikrát vítězem Uruguayské národní fotbalové ligy [[Danubio F.C.]], hraje na stadionu pro 20 000 diváků, který slouží dostihovému sportu v Montevideu. Od založení bulharskými exulanty v roce 1932 je nejmladším klubem v uruguayské první lize. K novějším úspěšným fotbalovým klubům patří též Liverpool Montevideo. [333] => [334] => Reprezentační fotbalové národní mužstvo Uruguaye je dvojnásobným mistrem světa ([[Mistrovství světa ve fotbale 1930|1930]] a [[Mistrovství světa ve fotbale 1950|1950]]), dvojnásobným olympijským vítězem ([[Fotbal na Letních olympijských hrách 1924|1924]], [[Fotbal na Letních olympijských hrách 1928|1928]]) a třikrát získala Uruguay na světových fotbalových šampionátech bramborovou medaili (čtvrté místo – účast v semifinále v letech [[Mistrovství světa ve fotbale 1954|1954]], [[Mistrovství světa ve fotbale 1970|1970]] a [[Mistrovství světa ve fotbale 2010|2010]]). Z hráčů se proslavili [[Héctor Scarone]], [[Pedro Petrone]], [[Emilio Recoba]], [[Pedro Cea]], [[Pablo Dorado|Paolo Dorado]], [[Santos Iriarte]], [[Héctor Castro]], [[José Andrade]], [[Víctor Rodríguez Andrade|Victor Rodríguez Andrade]], [[Obdulio Varela]], [[Juan Carlos González|Juan Carlos]] a [[Matías González|Matias Gonzálezové]], [[Juan Alberto Schiaffino]], Pablo Forlán, [[Pedro Rocha]], brankář [[Ladislao Mazurkiewicz]] (na mistrovství světa v Anglii [[1966]]), zahajovací utkání ve [[Wembley Stadium (1923)|Wembley]], v němž zazvonilo Rochovo břevno střelou ze 40 m – Anglie – Uruguay 0 : 0 , vítězství nad Francií 2 : 1, kde Mazurkiewicz obdržel gól pouze z penalty, Uruguay došla až do čtvrtfinále, kde byla vyřazena pozdějším finalistou Německou spolkovou republikou, v tvrdém utkání a Mazurkiewicz poprvé kapituloval gólem ze hry, až byli Uruguaycům dosti přísně vyloučeni dva hráči ), [[Enzo Francescoli]] a [[Álvaro Recoba]]. Ze současných hráčů na fotbalovém mistrovství světa v Jihoafrické republice (léto [[2010]]) lze jmenovat [[Diego Forlán]]a, [[Diego Lugano|Diego Lugána]], [[Luis Alberto Suárez|Luise Suaréze]] a [[Édinson Cavani|Edinsona Cavaniho Gómeze]], kteří zazářili i na Mistrovství Jižní Ameriky ([[Copa América]]) v Argentině, kde na cestě do vítězného finále vyřadili i domácí mužstvo. Uruguay je též několikanásobným vítězem Jihoamerického Poháru a současným mistrem Jižní Ameriky. [335] => [336] => Na [[Copa América]] od roku 1916 zvítězila uruguayská fotbalová reprezentace již patnáctkrát (Argentina 14×, Brazílie 8×, Paraguay a Peru 2×, Kolumbie a Bolívie jednou; stříbrnou medaili získalo Chile a Mexiko, bronzovou Honduras, čtvrté místo získaly ještě USA, Venezuela a Ekvádor), 6× získala stříbrnou medaili a 9× bronzovou. [337] => [338] => V Uruguayi se konalo zatím jediné, zato první fotbalové mistrovství světa – od 12. do 30. července 1930, jehož se zúčastnilo třináct zemí ve čtyřech skupinách. Uruguay postoupila ze své skupiny do semifinále stejně jako USA bez jediné obdržené branky; v nejtěžším utkání na Centenario Estadio v Montevideu před 85 000 diváků zvítězila nad Peru, předtím poraženým Rumunskem, pouze 1 : 0. Chuť si Uruguayci napravili výhrou nad Rumunskem 4 : 0, téměř před stejnou návštěvou. Třetím postupujícím byla Jugoslávie, která ve své skupině obdržela jedinou branku od nepostupující [[Brazílie]], přestože deklasovala Bolívii 4 : 0. Čtvrtý semifinalista, ambiciozní [[Argentina]] porazila Francii 1 : 0, avšak od Mexika obdržela tři (6 : 3) a od Chile jednu (3 : 1) branku. Obě semifinále hraná 26. a 27. července 1930 skončila shodně deklasováním soupeřů 6 : 1 (Argentina : USA , Uruguay : Jugoslávie; Uruguayec Pedro Cea v semifinálovém zápase vstřelil tři góly). Utkání o třetí místo na mistrovství světa se tehdy ještě nehrálo a oběma poraženým semifinalistům (USA i Jugoslávii) byly přiděleny svorně bronzové medaile (o bronzové medaile se poprvé bojovalo až na 5. světovém šampionátu v kopané v roce 1954 ve Švýcarsku – Uruguay : Rakousko 1 : 3, poločas 1 : 1, pro Uruguay, tehdejšího mistra světa ze čtvrtého „brazilského“ světového šampionátu, stejně nešťastný zápas – prohra penaltou a vlastním gólem – jako semifinále, kde po výsledku 2 : 2 podlehli tehdy hvězdnému Maďarsku až po prodloužení – ve skupině C Uruguay : Československo 2 : 0, Uruguay : Skotsko 7 : 0, Rakousko : Československo 5 : 0, Rakousko : Skotsko 1 : 0 – vítěz Uruguay, zápas s Rakouskem se již nehrál, neboť oba týmy již postupovaly, prvenství ve skupině C o skóre 9 : 0 ve prospěch Uruguaye bylo tehdy ve Švýcarsku potvrzeno ještě losem, čtvrtfinále Uruguay : Anglie 4 : 2, poločas 2 : 1 ). [339] => [340] => Finále 1. mistrovství světa v kopané se konalo na Centenario Estadio v Montevideu 30. července 1930 téměř před 100 000 diváky a bylo zajímavé tím, že Argentina po úvodním uruguayském gólu (Dorado 12´) otočila výsledek poločasu dvěma brankami ve svůj prospěch (Peucelle 20´a Stábile 37´). Ve druhém poločasu však úspěšně stříleli jen Uruguayci (Cea 57´, Iriarte 68´, Castro 89´) a stali se tak finálovými vítězi (4 : 2) jako tehdy úřadující dvojnásobní olympijští vítězi i první mistři světa v kopané. [341] => [342] => Velké ambice měla Uruguay i na mistrovství světa 2014 v Brazílii po postupu ze základní skupiny, kde vyřadila národní mužstva Anglie (2 : 1) a Itálie (1 : 0). Právě v utkání s Itálií však nejlepší hráč Uruguaye Luis Suárez kousl v zápalu boje italského obránce a ač nebyl vyloučen během utkání, byl po zápase výborem FIFA exemplárně potrestán (vyloučením z turnaje, vysokou pokutou, zákazem dalších startů za Uruguay, FC Liverpool i FC Barcelona, kam přestupoval- pro hlasovali i zástupci Brazílie, kterým zřejmě Uruguay nevyhovovala jako možný čtvrtfinálový soupeř). Tak byla Uruguay bez Suareze v dalším kole po chybách brankáře Muslery vyřazena. Podobně Uruguay neuspěla ani při obhajobě titulu na Copa America v Chile, kdy byla domácími (pozdějším vítězem) po eliminaci Suareze a nařízené penaltě ve čtvrtfinále vyřazena (25. června 2015, 1 : 0). [343] => [344] => == Odkazy == [345] => === Reference === [346] => [347] => [348] => === Literatura === [349] => * ALFONSO, Silvio. Identidad y conflicto lingüístico: el caso de la postulación del portuñol como patrimonio inmaterial de la humanidad. ''Revista Digital de Políticas Lingüísticas'' [online]. Año 13, Volumen 13, noviembre 2020, s. 77–89. [Cit. 13. 12. 2021.] ISSN 1853-3256. Dostupné z: https://revistas.unc.edu.ar/index.php/RDPL/article/view/31544/32269 [350] => * [FERNÁNDEZ, Freddy]. Rivera pedirá a la Unesco protección para el “portuñol”. ''El País'' [online]. 2015, 15 de julio [cit. 2017-06-29]. Dostupné z: https://www.elpais.com.uy/informacion/rivera-pedira-unesco-proteccion-portunol.html [351] => * FLEISCHER, Zdeněk a SCHÜTZ, Bohumil. ''Uruguayské notokaktusy a wigginsie A.V. Friče.'' Praha: SZN, 1975. 47 s. Fričiana, řada 8, sv. 50. [352] => * CHALUPA, Jiří. ''Dějiny Argentiny, Uruguaye a Chile.'' 2. vyd. Praha: Nakl. Lidové noviny, 2012. 575 s. Dějiny států. ISBN 978-80-7422-193-4. [353] => * NAROSKY T. & YZURIETA D. ''Birds of Argentina & Uruguay: A Field Guide.'' Buenos Aires: Vazquez Mazzini Editores, 2006. [354] => * PRESTLÉ, Karl Hainz. ''Gymnocalycia brazilského jihu včetně výskytu v Uruguayi.'' Překlad Bohumil Schütz. Brno: Moravské vyd. Květen, 1992. 24 s. ISBN 80-901383-0-6. [355] => * RIDGELY, R. S. & TUDOR, G. ''Field Guide to the Songbirds of South America. The Passerines.'' Austin: University of Texas Press, 2009. [356] => * RODRIGUEZ, Mata Jorge R.; ERIZE, F. & RUMBOLL, M. ''A Field Guide to the Birds of South America: Non-Passerines: From Rheas to Woodpeckers.'' London: Collins, 2006. [357] => * SILVA, Natasha R. & SÁNCHEZ, Felipe. El ‘portuñol’ de la frontera de Uruguay y Brasil busca romper su exclusión. ''El País'' [online]. 2015-07-24 [cit. 2017-05-20]. Dostupné z: https://elpais.com/cultura/2015/07/23/actualidad/1437685636_246770.html [358] => * ZOUREK, Michal. ''Sto let česko-uruguayských vztahů = Cien años de relaciones checo-uruguayas.'' Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2021. 104, 111 s. ISBN 978-80-7465-482-4. [359] => * ZOUREK, Michal. ''Uruguay.'' Praha: Libri, 2015. 110 s. Stručná historie států, sv. 90. ISBN 978-80-7277-543-9. [360] => [361] => === Související články === [362] => * [[Hispanoamerika]] [363] => * [[Nástupnictví na úřad prezidenta Uruguaye]] [364] => [365] => === Externí odkazy === [366] => * {{Commonscat}} [367] => * {{Wikislovník|heslo=Uruguay}} [368] => * {{Citace elektronické monografie [369] => | titul = Uruguay – Amnesty International Report 2011 [370] => | url = https://www.amnesty.org/en/location/americas/south-america/uruguay/report-uruguay/ [371] => | datum přístupu = 11. 12. 2021 [372] => | vydavatel = [[Amnesty International]] [373] => | jazyk = anglicky [374] => }} [375] => * {{Citace elektronické monografie [376] => | titul = Uruguay [2020] [377] => | url = https://freedomhouse.org/country/uruguay/freedom-world/2021 [378] => | datum vydání = 2021 [379] => | datum přístupu = 11. 12. 2021 [380] => | vydavatel = [[Freedom House]] [381] => | jazyk = anglicky [382] => }} [383] => * {{Citace elektronické monografie | titul = Uruguai - o českých krajanech | url = http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/krajane/krajane_ve_svete/krajane_ve_svete-index_1.html | datum vydání = 2002-05-16 | datum přístupu = 2011-12-14 | vydavatel = [[Ministerstvo zahraničních věcí České republiky]] | url archivu = https://web.archive.org/web/20120126100304/http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/krajane/krajane_ve_svete/krajane_ve_svete-index_1.html | datum archivace = 2012-01-26 | nedostupné = ano }} [384] => * {{Citace elektronické monografie [385] => | korporace = Bertelsmann Stiftung [386] => | titul = BTI 2010 — Uruguay Country Report [387] => | url = http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/LAC/Uruguay.pdf [388] => | datum vydání = 2009 [389] => | datum přístupu = 2011-08-10 [390] => | vydavatel = Bertelsmann Stiftung [391] => | místo = Gütersloh [392] => | jazyk = anglicky [393] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110521011753/http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/LAC/Uruguay.pdf [394] => | datum archivace = 2011-05-21 [395] => | nedostupné = ano [396] => }} [397] => * {{Citace elektronické monografie [398] => | korporace = Bureau of Western Hemisphere Affairs [399] => | titul = Background Note: Uruguay [400] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/2091.htm [401] => | datum vydání = 2011-06-23 [402] => | datum přístupu = 2011-08-10 [403] => | vydavatel = U.S. Department of State [404] => | jazyk = anglicky [405] => }} [406] => * {{Citace elektronické monografie [407] => | korporace = CIA [408] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [409] => | titul = The World Factbook – Uruguay [410] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/uy.html [411] => | datum aktualizace = 2011-07-05 [412] => | datum přístupu = 2011-08-10 [413] => | jazyk = anglicky [414] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20070612211631/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/uy.html [415] => | datum archivace = 2007-06-12 [416] => | nedostupné = ano [417] => }} [418] => * {{Citace elektronické monografie [419] => | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Montevideu [420] => | titul = Souhrnná teritoriální informace [421] => | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/uruguay-2011-05-01.pdf [422] => | datum vydání = 2011-05-01 [423] => | datum přístupu = 2011-08-10 [424] => | vydavatel = Businessinfo.cz [425] => | jazyk = česky [426] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120111080701/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/uruguay-2011-05-01.pdf [427] => | datum archivace = 2012-01-11 [428] => | nedostupné = ano [429] => }}{{Citace elektronické monografie [430] => | příjmení = Weinstein [431] => | jméno = Martin [432] => | spoluautoři = [433] => | titul = Uruguay [434] => | datum vydání = Last Updated: Nov 9, 2021 [435] => | datum přístupu = 2011-08-10 [436] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [437] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/620116/Uruguay [438] => | jazyk = anglicky [439] => }} [440] => [441] => {{Jižní Amerika}} [442] => {{autoritní data}} [443] => {{Portály|Geografie|Latinská Amerika}} [444] => [445] => [[Kategorie:Uruguay| ]] [446] => [[Kategorie:Státy Jižní Ameriky]] [447] => [[Kategorie:Latinská Amerika]] [448] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1825]] [] => )
good wiki

Uruguay

Uruguay je malá jihoamerická země známá svým pokrokovým sociálním a ekonomickým prostředím, které se těší vysoké kvalitě života. Leží na východním pobřeží kontinentu, sousedí s Argentinou na západě a Brazílií na severu, a je omývána Atlantickým oceánem na jihovýchodě.

More about us

About

Leží na východním pobřeží kontinentu, sousedí s Argentinou na západě a Brazílií na severu, a je omývána Atlantickým oceánem na jihovýchodě. Země se vyznačuje stabilní demokracií a silným respektem k lidským právům. Uruguay byla jednou z prvních zemí, které legalizovaly manželství pro páry stejného pohlaví a užívání marihuany, což reflektuje její otevřenost a moderní přístup v oblastech socializace a legislativy. Tento pokrokový přístup se projevuje nejen v politické sféře, ale také v intenzivním zaměření na udržitelnost a ekologii. Ekonomicky je Uruguay různorodá, s dominantními sektory jako zemědělství, služby a průmysl. Země se pyšní bohatými přírodními zdroji a její vývozní trhy zahrnují produkty jako hovězí maso, sóju a rýži. Uruguayci jsou známi svou dovedností přizpůsobit se globálním výzvám a snaží se rozvíjet ekonomiku tak, aby byla odolná a udržitelná. Kulturně je Uruguay fascinující mozaikou tradic, hudby a gastronomie, ovlivněnou jak původními obyvateli, tak evropskými přistěhovalci. Tango, pocházející z Buenos Aires, se rozšířilo i do Uruguaye, a země je také domovem pro tradiční formy folklóru a umění. Uruguayská kuchyně je pestrá a oblíbená, s důrazem na přírodní produkty a místní suroviny, což odráží její agrární tradice. Přestože se Uruguay potýká s výzvami, jako je ekonomická konkurence v regionu nebo sociální nerovnosti, její pozitivní iniciativa a kolektivní úsilí obyvatel vytvářejí podmínky pro udržitelný rozvoj a zlepšení životní úrovně. Oblast vzdělávání je na vysoké úrovni a vzdělávací systém je orientován na inovace, což přispívá k rozvoji a růstu mladých generací. Celkově je Uruguay příkladem země, která navzdory své malé velikosti dokazuje, že i malé národy mohou hrát významnou roli na světové scéně, a to díky svému demokratickému zřízení, otevřenosti, udržitelnosti a bohaté kultuře.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Brazílie','Argentina','Montevideo','Španělsko','Uruguay (řeka)','španělština','Parita kupní síly','Indiáni','Surinam','pobřeží','Río de la Plata','index lidského rozvoje'

Argentina

Brazílie

Indiáni

Montevideo

Pobřeží

Španělsko

Španělština

Španělština (také nazývaná kastilština) je románský jazyk, který je mateřským jazykem kolem 460 milionů lidí na světě.

Surinam

Surinam (česky také Surinam) je stát ležící na severním pobřeží Jižní Ameriky.