Array ( [0] => 14658170 [id] => 14658170 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Viskozita [uri] => Viskozita [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Viskozita je fyzikální vlastnost tekutin, která popisuje jejich odpor vůči vnitřním deformacím nebo proudění. Její měření je důležité pro mnoho oborů, jako je například chemie, fyzika, inženýrství či lékařství. Viskozita závisí na vnitřním tření mezi částicemi tekutiny a na teplotě. Existuje několik způsobů měření viskozity, mezi nejznámější patří metoda kapilárního viskozimetru nebo rotující viskozimetr. V praxi se viskozita aplikuje například při kontrolách a výrobě motorových olejů, při návrhu aerodynamických tvarů nebo při testování krevních vzorků. Viskozita se také používá při výrobě kosmetických přípravků, laků, barviv či papíru. Jednotkou viskozity je pascalsekunda (Pa·s) nebo její deriváty, například mPa·s nebo cP. [oai] => Viskozita je fyzikální vlastnost tekutin, která popisuje jejich odpor vůči vnitřním deformacím nebo proudění. Její měření je důležité pro mnoho oborů, jako je například chemie, fyzika, inženýrství či lékařství. Viskozita závisí na vnitřním tření mezi částicemi tekutiny a na teplotě. Existuje několik způsobů měření viskozity, mezi nejznámější patří metoda kapilárního viskozimetru nebo rotující viskozimetr. V praxi se viskozita aplikuje například při kontrolách a výrobě motorových olejů, při návrhu aerodynamických tvarů nebo při testování krevních vzorků. Viskozita se také používá při výrobě kosmetických přípravků, laků, barviv či papíru. Jednotkou viskozity je pascalsekunda (Pa·s) nebo její deriváty, například mPa·s nebo cP. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{neověřeno}} [1] => [[Soubor:Viscosity.gif|náhled|Simulace dvou látek s rozdílnou viskozitou. Horní kapalina má nižší viskozitu, dolní kapalina má vyšší viskozitu]] [2] => '''Viskozita''' (také '''vazkost''') je [[fyzikální veličina]] udávající poměr mezi [[tečné napětí|tečným napětím]] a ''změnou'' [[rychlost]]i v závislosti na [[vzdálenost]]i mezi sousedními vrstvami při [[proudění]] [[Kapalina#Skutečná kapalina|skutečné kapaliny]]. U pevných látek se viskozita projevuje různou deformační odezvou v závislosti na délce trvání působení zatížení (při dlouhodobém zatížení materiál „teče“) – pro viskózní materiály ([[beton]], [[asfaltový beton]]) neplatí jednoduchý [[Hookův zákon]] a vyskytuje se u nich tzv. [[dotvarování]]. [3] => [4] => Viskozita je veličina charakterizující [[vnitřní tření]] a závisí především na přitažlivých [[Síla|silách]] mezi [[částice]]mi. Kapaliny s větší přitažlivou silou mají větší viskozitu, větší viskozita znamená větší ''brzdění'' [[Mechanický pohyb|pohybu]] kapaliny nebo [[Těleso|těles]] v kapalině. [5] => [6] => Pro [[Kapalina#Ideální kapalina|ideální kapalinu]] má viskozita [[nula|nulovou]] hodnotu (taková kapalina se zařazuje jako další [[skupenství]] – tzv. [[supratekutost|supratekutina]]). Kapaliny s nenulovou viskozitou se označují jako [[viskózní kapalina|viskózní (vazké)]]. [7] => [8] => == Značení == [9] => [[Soubor:09. Вискозност на течности.ogv|náhled|vpravo|280px|]] [10] => * Symbol dynamické viskozity: [[éta|η]] [11] => : [[fyzikální jednotka|Jednotka]] [[soustava SI|SI]]: [[newton]] [[sekunda]] na [[metr]] čtvereční, značka jednotky: N.s·m−2, ekvivalentně též [[Pascal (jednotka)|Pascal]] sekunda, značka Pa·s. [12] => : V soustavě [[Soustava CGS|CGS]] je jednotkou dynamické viskozity poise značka P. Běžněji se používá centipoise cP. [13] => : 1 cP = 10−2 P = 10−3 Pa⋅s = 1 mPa⋅s [14] => * Symbol kinematické viskozity: [[ný|ν]] [15] => [16] => : [[fyzikální jednotka|Jednotka]] [[soustava SI|SI]]: [[metr]] čtvereční za [[sekunda|sekundu]], značka jednotky: m2·s−1 (praktičtější je mm2·s−1, příp. cm2·s−1). [17] => : V soustavě [[Soustava CGS|CGS]] byl jednotkou viskozity ''[[stokes (jednotka)|stokes]]'' (zkratka St, podle fyzika [[George Gabriel Stokes]]e). [18] => ::1 St = 1 cm2·s−1 = 10−4 m2·s−1 [19] => ::1 cSt = 1 mm2·s−1 = 10−6m2·s−1 [20] => [21] => == Výpočet == [22] => {{viz též|Newtonův zákon viskozity}} [23] => Tečné napětí vnitřního tření je v nejjednodušším případě podle Newtonova zákona přímo úměrné [[Gradient (matematika)|gradientu]] rychlosti, [24] => :\tau = \eta\frac{\mathrm{d}v}{\mathrm{d}y}, [25] => kde \frac{\mathrm{d}v}{\mathrm{d}y} označuje gradient rychlosti ve směru [[Ortogonalita|kolmém]] na rychlost, \tau je [[tečné napětí]] a \eta se nazývá '''dynamická viskozita (vazkost)'''. [26] => [27] => Převrácená hodnota dynamické viskozity se nazývá '''[[tekutost]]''' [28] => :\varphi = \frac{1}{\eta} [29] => [30] => [[Dělení|Podíl]] dynamické viskozity a [[hustota|hustoty]] kapaliny se nazývá '''kinematická viskozita''' (nebo součinitel kinematické viskozity). [31] => [32] => :\nu = \frac{\eta}{\rho} [33] => [34] => Uvedený vztah platí pro velkou většinu kapalin (i [[plyn]]ů). Takové tekutiny se nazývají [[newtonská tekutina|newtonské tekutiny]] (newtonovské). Dynamická viskozita u nich nezávisí na gradientu rychlosti. Existují však také anomální tekutiny, u nichž je viskozita na gradientu rychlosti závislá. Takové kapaliny se nazývají [[nenewtonská tekutina|nenewtonské]]. [35] => [36] => == Viskozita plynů == [37] => U [[plyn]]ů lze viskozitu považovat za nezávislou na [[tlak]]u plynu (s výjimkou velmi nízkých a velmi vysokých tlaků). Viskozita plynů stoupá s rostoucí [[teplota|teplotou]], čímž se odlišuje od viskozity kapalin, u nichž viskozita s rostoucí teplotou klesá. [38] => [39] => Pro popis závislosti ''dynamické viskozity'' plynů na teplotě lze použít '''Sutherlandův vzorec''' [40] => :\eta = A\frac{\sqrt{T}}{1+\frac{C}{T}}, [41] => kde T je [[termodynamická teplota|absolutní teplota]] a A, C jsou ''látkové konstanty''. [42] => [43] => == Vlastnosti == [44] => Viskozita klesá s rostoucí [[teplota|teplotou]] a roste s rostoucím [[tlak]]em. Vliv tlaku je však obvykle zanedbatelný. [45] => [46] => === Přehled hodnot dynamických viskozit pro různé kapaliny (při 20 °C) === [47] => {| class="wikitable" [48] => |'''Látka''' [49] => !'''Viskozita ''η'' [Pa.s]''' [50] => |- [51] => |[[voda]] [52] => |0,00102 [53] => |- [54] => |[[benzín]] [55] => |0,00053 [56] => |- [57] => |[[ethanol]] [58] => |0,0012 [59] => |- [60] => |[[glycerol]] [61] => |1,48 [62] => |- [63] => |} [64] => [65] => === Kinematická viskozita kapalin při 18 °C === [66] => {| class="wikitable" [67] => |'''Látka''' [68] => |'''Kinematická viskozita υ (m2/s)''' [69] => |- [70] => |[[voda]] [71] => |1,06×10−6 [72] => |- [73] => |[[benzen]] [74] => |7,65×10−6 [75] => |- [76] => |[[benzín]] [77] => |7,65×10−7 [78] => |- [79] => |[[glycerín]] [80] => |1,314×10−3 [81] => |- [82] => |[[chloroform]] [83] => |3,89×10−6 [84] => |- [85] => |[[nitrobenzen]] [86] => |1,72×10−5 [87] => |- [88] => |[[topný olej]] [89] => |5,2×10−5 [90] => |- [91] => |[[motorový olej]] [92] => |9,4×10−5 [93] => |- [94] => |[[rtuť]] [95] => |1,16×10−7 [96] => |- [97] => |[[petrolej]] [98] => |2,06×10−6 [99] => |- [100] => |} [101] => [102] => Obecně je minimální viskozita rovna zhruba 10−7 m2/s.{{Citace elektronického periodika [103] => | příjmení1 = Trachenko [104] => | jméno1 = K. [105] => | příjmení2 = Brazhkin [106] => | jméno2 = V. V. [107] => | titul = Minimal quantum viscosity from fundamental physical constants [108] => | periodikum = Science Advances [109] => | ročník = 6 [110] => | číslo = 17 [111] => | datum_vydání = 2020-04-24 [112] => | strany = eaba3747 [113] => | url = https://www.science.org/doi/10.1126/sciadv.aba3747 [114] => | jazyk = anglicky [115] => | doi = 10.1126/sciadv.aba3747 [116] => }} [117] => [118] => === Závislost hodnot kinematické viskozity vody na teplotě === [119] => {| class="wikitable" [120] => |'''Teplota °C ''' [121] => |'''υ (m2/s)''' [122] => |'''Teplota °C ''' [123] => |'''υ (m2/s)''' [124] => |- [125] => |0 [126] => |1,79×10−6 [127] => |30 [128] => |0,801×10−6 [129] => |- [130] => |5 [131] => |1,525×10−6 [132] => |40 [133] => |0,66×10−6 [134] => |- [135] => |10 [136] => |1,317×10−6 [137] => |50 [138] => |0,52×10−6 [139] => |- [140] => |12 [141] => |1,246×10−6 [142] => |60 [143] => |0,48×10−6 [144] => |- [145] => |15 [146] => |1,151×10−6 [147] => |70 [148] => |0,42×10−6 [149] => |- [150] => |18 [151] => |1,067×10−6 [152] => |80 [153] => |0,37×10−6 [154] => |- [155] => |20 [156] => |1,016×10−6 [157] => |100 [158] => |0,29×10−6 [159] => |- [160] => |} [161] => [162] => Závislost kinematické viskozity vody na teplotě lze vyjádřit vztahem: [163] => : \nu = \frac {1.79 \cdot {10^{-6}}}{1+0.0337 \cdot {T}+0.000221 \cdot {T^2}}{{Citace elektronického periodika [164] => | titul = Viskozita vody - Vodovod.info - portál vodárenství [165] => | periodikum = www.vodovod.info [166] => | url = https://www.vodovod.info/index.php/extra/tabulky/177-viskozita-vody [167] => | datum přístupu = 2024-01-15 [168] => }} [169] => kde T je teplota vody ve °C [170] => [171] => == Reference == [172] => [173] => [174] => == Související články == [175] => * [[Mechanika tekutin]] [176] => * [[Mechanika kontinua]] [177] => * [[Supratekutost]] [178] => * [[Viskozimetr]] [179] => * [[Disperze]] [180] => * [[Newtonův zákon viskozity]] [181] => [182] => == Externí odkazy == [183] => * {{Commonscat}} [184] => [185] => {{Autoritní data}} [186] => [187] => [[Kategorie:Mechanika tekutin]] [188] => [[Kategorie:Materiálové konstanty]] [] => )
good wiki

Viskozita

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'fyzikální jednotka','benzín','teplota','tečné napětí','soustava SI','tlak','voda','plyn','metr','Soustava CGS','sekunda','asfaltový beton'

Benzín

Metr

Plyn

Sekunda

Teplota

Tlak

Voda

Voda je chemická látka, která je nezbytná pro život všech organismů.