Zmírňování změny klimatu

[[Soubor:Globalni_oteplovani_predpokladane_emiseCO2_z_fosilnich_paliv_versus_scanere_IPCC.svg|náhled|upright=1.5|Emise CO2 z fosilních paliv v srovnání s pěti scénáři emisí IPCC. Poklesy se týkají globální recese. Data ze [url=http://archive.ipcc.ch/ipccreports/sres/emission/data/allscen.xls]scénářů IPCC[/url] ; Tabulka dat je součástí [url=http://www.iea.org/co2highlights/co2Highlights.XLS]International Energy Agency's "CO2 Emissions from Fuel Combustion 2010 - Highlights"[/url] Mezinárodní energetické agentury a [url=http://www.theguardian.com/environment/2011/may/29/carbon-emissions-nuclearpower]dodatkových dat IEA[/url]. Zdroj obrázku: Skeptical Science]] Globální průměrná teplota povrchu 1880-2018 podle GISS. Věří se, že globální stmívání způsobené znečištěním síranovými aerosoly vzduchu mezi 1950-1980 poněkud zmírnilo globální oteplování [[Soubor:Sklenikove plyny po sektorech 2000.svg|náhled|upright=1.5|Emise skleníkových plynů podle sektorů. Viz [url=http://cait2.wri.org/wri/]World Resources Institute[/url] , kde je podrobný rozpis]]

Zmírňování změny klimatu (často také mitigace změny klimatu) jsou opatření, která mají omezit velikost a rychlost dlouhodobých klimatických změn. Z politického hlediska se jedná o konkrétní obsah politiky ochrany klimatu. +more Zmírňování změny klimatu obecně zahrnuje snížení lidských (antropogenních) emisí skleníkových plynů (SP). Zmírnění může být také dosaženo zvýšením kapacity ukládání uhlíku, například prostřednictvím znovuzalesňování. Naopak, adaptace na globální oteplování jsou opatření přijata pro obranu proti případným (nebo nevyhnutelným) dopadům globálního oteplování,např. budováním hrází v reakci na zvyšování mořské hladiny.

Příklady zmírňování zahrnují přechod na nízkouhlíkové zdroje energie, jako jsou obnovitelné zdroje a jaderná energie a rozšiřování lesů a dalších propadů, tak aby se odstranilo větší množství oxidu uhličitého z atmosféry. Významnou roli může také hrát energetická účinnost, například prostřednictvím zlepšení izolace budov. +more Jiný přístup ke zmírňování změny klimatu je tzv. geoinženýrství.

Téměř všechny země světa jsou smluvními stranami Rámcová úmluva OSN o změně klimatu. Konečným cílem úmluvy je stabilizace atmosférických koncentrací skleníkových plynů na úrovni, která by zabránila nebezpečnému zásahu člověka do klimatického systému. +more V roce 2010 se smluvní strany dohody shodly, že budoucí globální oteplování by mělo být omezeno pod 2,0 ° C vzhledem k předindustriální úrovni. Pařížskou dohodou z roku 2015 to bylo potvrzeno.

Zvláštní zpráva ke globálnímu oteplení o 1,5 °C (z roku 2018) Mezivládní panel pro změnu klimatu zdůraznila výhody udržení globálního oteplování pod touto úrovní a navrhl globální kolektivní úsilí, kterým se mohly řídit Cíle udržitelného rozvoje Organizace spojených národů. Řešení bez překročení nebo jen s omezeným překročením emisí budou vyžadovat rychlé a dalekosáhlé přechody v oblasti energetiky, zemědělství, ve městech a v infrastruktuře včetně dopravy, budov a průmyslových systémů.

Zdá se, že současná trajektorie globálních emisí skleníkových plynů není v souladu s omezením globálního oteplování pod 1,5 nebo 2 °C. Globálně však výhody udržení oteplování pod 2 °C převyšují náklady.

Pozadí

Koncentrace skleníkových plynů a jejich stabilizace

Jedním z problémů, o kterém se často hovoří v souvislosti se zmírňováním změny klimatu, je stabilizace koncentrací skleníkových plynů v atmosféře. Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (UNFCCC) si jako konečný cíl stanovila zabránit „nebezpečným“ antropogenním (tj. +more lidským) zásahům na klimatický systém. Jak je uvedeno v článku 2 úmluvy, vyžaduje to, aby koncentrace skleníkových plynů (SP) byly stabilizovány v atmosféře na úrovni, kde se ekosystém může přirozeně přizpůsobit změně klimatu, není ohrožena produkce potravin a hospodářský rozvoj může probíhat udržitelným způsobem.

Primární světovou dohodou o boji se změnou klimatu je Kjótský protokol k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu. Státy, které ratifikovaly tuto dohodu, souhlasily s omezením svých emisí oxidu uhličitého a pěti dalších skleníkových plynů nebo se zavázaly k obchodu s emisemi v případě, že nesníží své emise těchto plynů.

Dne 12. prosince 2015 byla na závěr Klimatické konference v Paříži uzavřena tzv. +more Pařížská dohoda, která má omezit emise CO2 od roku 2020 a navázat tak na Kjótský protokol. Dohoda byla schválena všemi 195 smluvními stranami. Stanovuje závazky všech smluvních stran, včetně největších světových producentů emisí skleníkových plynů jako je Čína, USA či Indie.

Existuje celá řada antropogenních emisí skleníkových plynů. Mezi ně patří oxid uhličitý (chemický vzorec: CO2, methan (CH4), oxid dusný (N2O) a skupina plynů označovaných jako halogenované uhlovodíky Velikost potřebného snížení emisí pro stabilizován atmosférických koncentrací se u jednotlivých plynů liší. +more CO2 je nejdůležitější z antropogenních skleníkových plynů (viz radiační působení).

Je rozdíl mezi stabilizací emisí CO2 a stabilizací atmosférické koncentrace CO2. Stabilizace emisí CO 2 na současné úrovni nepovede ke stabilizaci atmosférické koncentrace CO2. +more Ve skutečnosti, stabilizace emisí na současné úrovni by měla za následek stálý nárůst koncentrací atmosférického CO2 během 21. století a dále (viz grafy).

Důvodem je to, že lidská činnost přidává CO 2 do atmosféry mnohem rychleji než přírodní procesy stihnout odstranit. To je analogické k přítoku vody do vany. +more Pokud kohoutkem přitéká do vany více vody (analogie s emisemi oxidu uhličitého) než voda uniká odtokem (přírodní odstranění oxidu uhličitého z atmosféry), pak hladina vody ve vaně (analogie ke koncentracím oxidu uhličitého v atmosféře) stále stoupá.

Stabilizace koncentrace CO2 v atmosféře by vyžadovala, aby antropogenní CO2 emise byly sníženy o 80 % vzhledem k maximální úrovni emisí. 80% snížení emisí by stabilizovalo koncentrace CO2 pro sto let, ale ještě větší snížení by bylo třeba pro snížení pod tuto hranici.

Stabilizace atmosférické koncentrace dalších skleníkových plynů uvolňovaných činností člověka také závisí na tom, jak rychle jsou přidány jejich emise do atmosféry a jak rychle jsou skleníkové plyny odstraněny. Stabilizace těchto plynů je popsána později v sekci o dalších skleníkových plynech mimo CO2.

Odhady

Odhady budoucích emisí skleníkových plynů jsou velmi nejisté. Při absenci politik na zmírnění změny klimatu emise skleníkových plynů během 21. století významně porostou.

Četné odhady posuzovaly, jak by mohly být stabilizovány atmosférické koncentrace skleníkových plynů. Čím nižší je požadovaná úroveň stabilizace, tím dříve musí celosvětové emise skleníkových plynů dosáhnout svého vrcholu a poklesnout. +more Je nepravděpodobné, aby koncentrace skleníkových plynů byly stabilizovány během 21. století bez větších politických změn.

Spotřeba energie podle zdrojů

Aby došlo k trvalému zmírnění změny klimatu, je nutné nahradit zdroje s vysokými emisemi uhlíku jako jsou například tradiční fosilní paliva - ropa, uhlí a zemní plyn - za nízkouhlíkové zdroje energie. V současné době fosilní paliva dodávají lidstvu převážnou většinu energetické potřeby a jejich spotřeba roste. +more V roce 2012 IEA poznamenala, že uhlí tvoří polovinu nárůstu využívání energie za předchozího desetiletí a že roste rychleji než všechny obnovitelné zdroje energie. Vodní elektrárny a jaderné elektrárny, které společně poskytují většinu generovaného výkonu nízkouhlíkové energie, tvoří dohromady jen zlomek celkové energetické spotřeby.

+more5|náhled'>„Vodní internalizované náklady a externalizované výhody“, Frans H. Koch, Mezinárodní agentura pro energii (IEA) Prováděcí dohoda o technologií a programech vodních elektráren; 2000.

Metody a prostředky

+more5'>Tento graf ukazuje předpokládaný přínos různých zdrojů energie na světové primární spotřeby elektrické energie Je založen na scénáři a zmírňování změny klimatu , v němž emise skleníkových plynů jsou podstatně sníženy v průběhu 21. století. V případě snížení emisí je dosaženo použitím portfolia energetických zdrojů, jakož i snížení poptávky po energii.

Hodnocení často naznačují, že emise skleníkových plynů lze snížit pomocí celé sady (najednou použitých) nízkouhlíkových technologií. Jádrem většiny návrhů je snížení emise skleníkových plynů prostřednictvím omezování plýtvání energií a přechodem na nízkouhlíkové zdroje energie. +more Protože náklady na snižování emisí skleníkových plynů v energetickém sektoru se zdají být nižší než v jiných odvětvích, například v sektoru dopravy, může energetický sektor dodávat největší proporcionální snížení emisí uhlíku v rámci ekonomicky efektivní politiky v oblasti klimatu. Metaanalýza ukázala, že nejsou propagovány nejúčinnější způsoby (například snižování počtu dětí k redukci přelidnění), ale spíše neefektivní způsoby investování (výměna žárovek za úsporné).

Další často diskutované prostředky zahrnují uchovávaní energie, zvýšení úspory paliva v automobilech (což zahrnuje použití elektrických hybridních aut), nabíjení hybridních aut a elektromobilů nízkouhlíkovou elektřinou, změna individuálního životního stylu (např. jízda na kole namísto jízdy autem), a měnící se obchodní praktiky.

Řada energetických technologií může přispět ke zmírnění změny klimatu. Zahrnují obnovitelné zdroje energie jako je solární energie, přílivové energie, energie oceánů, geotermální energie a větrné energie; jaderné energie, využívání propadů uhlíku a zachycování a ukládání uhlíku. +more Například Pacala a Socolow z Princetonu Viz také: navrhli patnáctibodový program na snížení emisí CO 2 o 1 miliardu tun ročně nebo 25 miliard tun po dobu 50 let s použitím dnešních technologií jako typ „hry na globální oteplování“.

Dalším aspektem je, jak bude pokračovat budoucí socioekonomický vývoj. Rozvojové možnosti mohou vést k rozdílům v emisích skleníkových plynů. +more Politické a sociální postoje mohou ovlivnit, jak snadné nebo obtížné bude zavést účinnou politiku na snížení emisí.

Alternativní zdroje energie

Obnovitelné zdroje energie

Obnovitelné energetické toky zahrnují přírodní jevy jako je sluneční záření, vítr, příliv, růst rostlin a geotermální teplo, tak jak vysvětluje Mezinárodní agentura pro energii:

Obnovitelná energie pochází z přirozených procesů, kde jsou průběžně doplňovány. Ve svých různých formách pochází přímo od Slunce nebo z tepla generované hluboko v Zemi. +more Do definice patří elektřina a teplo ze solárních, větrných, mořských, vodních, biomasových, geotermálních zdrojů a z biopaliv a z vodíku z obnovitelných zdrojů.

Hnací rostoucí silou růstu průmyslu obnovitelných zdrojů energie jsou obavy z globálního oteplování a potřeba snížit emise oxidu uhličitého. Nízkouhlíková energie z obnovitelných zdrojů nahrazuje konvenční fosilní paliva ve třech hlavních oblastech: výroba elektřiny, ohřev teplé voda/ vytápění a doprava paliv V roce 2011 podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny ve světě vzrostl čtvrtý rok v řadě na 20,2 %, přičemž globálním podílem elektřiny z vodní energie zůstal zhruba na stejné úrovni na 16,3 %.

Využití obnovitelných zdrojů energie roste mnohem rychleji, než kdokoli očekával. Mezivládní panel pro změnu klimatu řekl, že existuje jen málo základních technologických omezení pro integraci portfolia technologií obnovitelných zdrojů energie, tak aby uspokojovala většinu z celkové celosvětové poptávky po energiích. +more Na národní úrovni alespoň ve 30 zemích po celém světě již energie z obnovitelných zdrojů přispívají k více než 20 % celkových dodávek energie.

V roce 2012 energie z obnovitelných zdrojů představovala téměř polovinu nové instalované kapacity výroby elektřiny a náklady nadále klesají. Veřejná politika a politické vedení pomáhá nastavit „rovné podmínky“ a řídit širší přijetí technologií obnovitelných zdrojů energie. +more V roce 2011 118 zemí mělo stanoveny budoucí cíle pro své vlastní obnovitelné zdroje energie a zavedly rozsáhlé veřejné politiky na podporu obnovitelných zdrojů energie. Mezi přední společnosti z oblasti energií z obnovitelných zdrojů patří BrightSource energie, First Solar, gamesa, GE Energy, Goldwind, Sinovel Suntech, Trina Solar, Vestas a Yingli.

Podnětem pro použití 100 % energií z obnovitelných zdrojů byly obavy z globálního oteplování a další ekologické i ekonomické obavy. Mark Z. +more Jacobson říká, že výroba veškeré nové energie jen z větrné energie, solární energie, vodní energie do roku 2030 je možná a stávající režim zásobování energií může být zcela nahrazen do roku 2050. Překážky bránící realizaci plánu obnovitelných zdrojů energie jsou považovány za „především sociální a politické, nikoli technologické nebo ekonomické“. Jacobson tvrdí, že náklady na energii z větrných, slunečních, vodních systémů by měly být podobné dnešním nákladům na energii. Podle projekce Mezinárodní agentury pro energii z roku 2011 mohou solární články produkovat většinu světové elektřiny do 50 let a výrazně snížit škodlivé emise skleníkových plynů. Mezi kritiky tohoto přístupu „100% energie z obnovitelných zdrojů“ patří Václav Smil a James E. Hansen. Smil a Hansen jsou znepokojeni proměnlivými dodávkami solární a větrné energie, nimbysmu a nedostatkem infrastruktury.

Ekonomičtí analytici očekávají tržní zisky pro obnovitelné zdroje energie (a efektivní využívání energie) po japonských jaderných haváriích v roce 2011. V roce 2012 ve zprávě o stavu Unie prezident Spojených států amerických Barack Obama přeformuloval závazek o obnovitelných energii a zmínil se o dlouhodobém závazku Oddělení vnitra povolit 10 000 MW projektů obnovitelných zdrojů energie na veřejných pozemcích v roce 2012. +more V celosvětovém měřítku je odhadem 3 miliony přímých pracovních míst v obnovitelných energetických odvětvích, přičemž asi polovina z nich v průmyslu biopaliv.

Některé země s příznivými geografickými a geologickými podmínkami a vhodným podnebím již získávají většinu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, např. z geotermální energie na Islandu (100 procent), a z vodních elektráren v Brazílii (85 procent), v Rakousku (62 procent), na Novém Zélandu (65 procent) a ve Švédsku (54 procent). +more Zdroje obnovitelné energie jsou roztroušeny do mnoha zemí, když větrná energie tvoří významný podíl elektřiny v některých regionálních oblastech: například 14 procent v americkém státě Iowa, 40 procent v severoněmecké spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko a 20 procent v Dánsku. Solární ohřev vody je důležitý a rostoucí příspěvek v mnoha zemích, zejména v Číně, která má nyní 70 procent z celkového počtu instalací na světě (180 GWh). Po celém světě celkově instalovaný solární ohřev vody ohřívá teplou vodu pro více než 70 milionů domácností. Využití biomasy pro vytápění stále roste stejnoměrně. Ve Švédsku využití energie z (místní) biomasy již překonalo ropu. Přímé geotermální topení také rychle roste. Obnovitelné zdroje biopaliv jsou i pro dopravu, jako je bioethanol a bionafta, které přispěly k od roku 2006 k výraznému poklesu spotřeby ropy ve Spojených státech. 93 miliard litrů biopaliv vyrobených na celém světě v roce 2009 nahradilo ekvivalent odhadem 68 miliard litrů benzínu, což se rovná asi 5 procentům světové produkce benzínu.

Uhlíková náročnost fosilních paliv

Většina návrhů na zmírnění implikují případné snížení globální produkce fosilních paliv. Také navrhují přímé kvóty na celosvětovou produkci fosilních paliv.

Energetická účinnost a úspory

LED žárovka s příkonem 8 W a světelným tokem 830 lm Efektivní využívání energie, někdy jednoduše nazvané energetická účinnost, je cílem úsilí o snížení množství energie potřebné k poskytování produktů a služeb. +more Například izolace domů umožňuje používat méně vytápění a chlazení energii k dosažení a udržení komfortní teploty. Instalace LED žárovek nebo přírodních světlíků snižuje množství energie potřebné k dosažení stejné úrovně osvětlení ve srovnání s použitím tradiční žárovky. LED žárovky potřebují desetkrát méně energie než dříve běžné žárovky a vydrží 25krát déle než klasická světla.

Energetická účinnost se ukázala být nákladově efektivní strategie pro budování ekonomiky bez nutnosti růstu spotřeby energie. Stát Kalifornie začal například s realizací opatření v oblasti energetické účinnosti v polovině 70. +more let 20. století, včetně stavebních norem a norem pro spotřebiče s přísnými požadavky na účinnost. Během následujících let spotřeba energie Kalifornie zůstala přibližně stejná v přepočtu na obyvatele, zatímco národní spotřeba v USA se zdvojnásobila. Jako součást své strategie Kalifornie implementovala „zaváděcí pořadí“ nových zdrojů energie, které staví energetickou účinnost na první místo, zakázky na dodávky obnovitelné elektřiny na druhém místě a nové elektrárny na fosilní paliva jako poslední.

Úspora energie je širší pojem než energetická účinnost v tom, že zahrnuje i použití méně energie, aby se dosáhlo menších energetických služeb, například prostřednictvím změny chování, jakož i to, že zahrnuje energetickou účinnost. Příklady úspory bez vlastní zlepšení účinnosti je vyhřívání místností na nižší teplotu v zimě, nevyužívání elektrické klimatizace za vedra, menší ježdění (automobilem) nebo práce v méně osvětlené místnosti. +more Stejně jako u jiných definic, hranice mezi efektivním využíváním energie a úsporami energie může být neostrá, ale oba pojmy jsou důležité v oblasti životního prostředí a ekonomie. To je zejména případ, kdy jsou akce zaměřeny na úsporu fosilních paliv.

Snížení spotřeby energie je považováno za klíčové řešení problému snižování emisí skleníkových plynů. Podle Mezinárodní agentury pro energii by zlepšení energetické účinnosti v budovách, průmyslových procesech a dopravě mohlo snížit světovou poptávku po energiích v roce 2050 o jednu třetinu a pomáhat kontrolovat globální emise skleníkových plynů.

Doprava

Jízdní kola mají téměř nulovou uhlíkovou stopu ve srovnání s automobily a doprava po vodních kanálech může představovat pozitivní volbu pro určité typy nákladu v 21. +more století.

Moderní energeticky úsporné technologie jako jsou hybridní auta dobíjitelná ze zásuvky a rozvoj nových technologií jako jsou vodíková auta mohou snížit spotřebu ropy a snížit emise oxidu uhličitého. Přesun od letecké a kamionové dopravy na elektrickou železniční dopravu by významně snížil emise.

Zvýšené používání biopaliv (jako je etanolové palivo a bionafta, které mohou být použity v dnešních dieselových a benzínových motorech) by také mohlo snižovat emise, pokud by byla vyráběna účinně k životnímu prostředí, a to zejména v souvislosti s běžnými hybridy a hybridními auty dobíjitelnými ze zásuvky. U elektrických vozidel je možné budoucí snížení emisí uhlíku, pokud je požadovaná elektřina nízkouhlíkového původu.

Efektivní územního plánování omezující rozrůstání sníží celkový ujetý počet kilometrů automobily, sníží emise z dopravy. Nárůst využívání veřejné dopravy také může snížit emise skleníkových plynů připadající na jeden osobokilometr.

Propady uhlíku a negativní emise

Geoinženýrství

Odstraňování oxidu uhličitého

Odstraňování oxidu uhličitého je navrženo jako metoda snižování množství radiačního působení. Zkoumají se různé prostředky umělého zachycování a ukládání uhlíku, stejně jako zlepšení přírodních sekvestračních procesů. +more Hlavní přirozený proces je fotosyntéza u rostlin a u jednobuněčných organismů (viz biosequestration). Umělé procesy se liší a obavy se týkají dlouhodobých účinků některé z těchto procesů.

Je pozoruhodné, že díky dostupné levné energii a díky vhodným lokalitám pro geologické ukládání uhlíku může být zachytávání oxid uhličitý komerčně životaschopné. To nicméně obecně předpokládá, že zachytávání oxidu uhličitého ze vzduchu může být neekonomické ve srovnání s zachycování a ukládání uhlíku z hlavních zdrojů - zejména z elektráren na fosilní paliva, rafinérií atd. +more V takových případech náklady na vyrobené energie výrazně porostou. Nicméně zachycené CO2 je možné použít k vytlačování více ropy z ropných polí a Statoil a Shell to plánují dělat. CO2 může být také použito v komerčních sklenících, což je příležitost pro nastartování technologií. Byly provedeny některé pokusy používat řasy pro zachycení emisí v komínech, zejména firma GreenFuel Technologies Corporation, která již ukončila svoji činnost.

Ovlivňování sluneční záření

Hlavním cílem ovlivňování slunečního záření je snaha odrážet sluneční světlo a tím snížit globální oteplování. Schopnost stratosférických síranových aerosolů vytvořit efekt globálního stmívání z nich učinilo možného kandidáta pro použití v geoinženýrských projektech.

Sociální (společenská) kontrola

Další metoda zkoumá, kdyby se uhlík stal novou měnou zavedením obchodovatelných „osobních uhlíkových účtů“. Záměrem je, že bude podporovat a motivovat jednotlivce, aby snížili svoji „uhlíkovou stopu“ svým životním způsobem. +more Každý občan obdrží zdarma roční příděl uhlíku, který lze použít na cestování, nákup jídla či na chod svého podnikání. Bylo navrženo, že pomocí tohoto konceptu by se mohly ve skutečnosti vyřešit dva problémy: znečištění a chudoba. Starobní důchodci na tom ve skutečnosti budou lépe, protože létají méně často, takže mohou zpeněžit svůj příděl, např. na konci roku zaplatit účet za vytápění.

Populace

+more5'>Hustota obyvatelstva podle zemí Emise oxidu uhličitého na obyvatele v tunách za rok (rok 2000). Různé organizace podporují kontrolu populační politiky jako prostředek pro zmírnění globálního oteplování. Navrhovaná opatření zahrnují zlepšení přístupu k plánování rodiny a reprodukční zdravotní péči a k informacím, snížení porodnostní politiky, vzdělávání veřejnosti o důsledcích pokračujícího růstu počtu obyvatel a zlepšení přístupu žen ke vzdělání a ekonomickým příležitostem.

Úsilí o kontrolu populace poněkud brání tabu v některých zemích proti zvažování takového úsilí. Také různá náboženství odrazují nebo dokonce zakazují některé nebo všechny formy antikoncepce.

Velikost populace má rozdíl vliv jednoho obyvatele na globální oteplování v různých zemích, neboť produkce jednoho obyvatele antropogenních emisí skleníkových plynů se značně liší podle jednotlivých zemí. Průměrné emise na obyvatele vzrostly z 3,1 tun v roce 1960 na 4,5 tun v roce 2014 (dříve byly menší o 38 %).

+more5|Graf_vpravo_ukazuje_scénáře_k_naplnění_cílů_Rámcová_úmluva_OSN_o_změně_klimatu'>Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu - oteplení max. o 2 °C - označené "globální technologie", "decentralizované řešení" a "změna spotřeby". Každý scénář ukazuje, jak by různé opatření (např. zlepšení energetické účinnosti, zvýšené využívání energie z obnovitelných zdrojů) mohlo přispět ke snížení emisí.

Náklady a přínosy

Náklady

Sternova zpráva navrhuje stabilizovat koncentrace skleníkových plynů v atmosféře na úrovni maximálně 550 ppm CO2 ekv. do roku 2050. +more Zpráva odhaduje, že by to vyžadovalo snížení celkových emisí skleníkových plynů o tří čtvrtiny k úrovni roku 2007. Zpráva dále odhaduje, že náklady na tyto škrty by byly v rozmezí -1,0 až 3,5 % světového HDP, s průměrným odhadem asi 1 %. Stern od té doby upravil svůj odhad na 2 % světového HDP. Pro porovnání, hrubý světový produkt na paritu kupní síly byl odhadnut na 74,5 bilionů dolarů v roce 2010, tedy 2 % jsou přibližně 1,5 bilionů dolarů. Zpráva zdůrazňuje, že tyto náklady jsou závislé na stabilním snižování nákladů nízkouhlíkových technologií. Náklady na zmírnění škod se budou také lišit v závislosti na tom, jak a kdy se budou emise snižovat: pokud dříve, tak dobře plánovaná jednání minimalizují náklady.

Jedním ze způsobů odhadů nákladů na snižování emisí je, že se uvažují pravděpodobné náklady potenciálních technologických a výstupních změn. Političtí činitelé mohou porovnávat mezní náklady na snižování emisí různými metodami hodnocení nákladů a množství možného snižování emisí v průběhu času. +more Mezní náklady na snížení emisí různými opatřeními se budou lišit podle jednotlivých zemí, podle odvětví a v průběhu času.

Výhody

Yohe et al. (2007) hodnotili literaturu o udržitelnosti a klimatických změnách. +more S vysokou mírou jistoty tvrdí, že až do roku 2050 snaha omezit emise (skleníkových plynů) na 550 ppm by výrazně pomohla rozvojovým zemím. Může jim ale také uškodit, především v ohledu na potravinovou bezpečnost.

Nevládní přístupy

Zatímco mnoho navržených metod ke zmírnění globálního oteplování vyžadují vládní finanční, právní a regulační opatření, jednotlivci a podniky mohou také hrát roli v úsilí o zmírnění dopadů změn klimatu.

Odkazy

Reference

Literatura

(PB: ).

* (PB: ).

* (PB: ). * (PB: ). +more * . * . Webové stránky Průzkum: [url=https://web. archive. org/web/20160403234041/https://www. ipsos-mori. com/researchpublications/researcharchive/2817/strong-global-opposition-towards-nuclear-power. aspx]Ipsos MORI: Anketa: Silná globální opozice vůči jaderné energii[/url] * , RS Zásady dokument 10/09. [url=http://royalsociety. org/policy/publications/2009/geoengineering-climate/]Zpráva o webové stránky. [/url].

*

* Shrnutí v [url=http://arquivo.pt/wayback/20160513232948/http://www.unep.org/publications/ebooks/emissionsgap2012/]jiných jazycích[/url]

Související články

Globální oteplování * Biouhel * Černý uhlík * Uhlí * Přelidnění

Externí odkazy

[url=http://archive. ipcc. +morech/]Mezivládní panel pro změnu klimatu[/url] - zahrnuje zprávu Pracovní skupiny III "Zmírňování klimatických změn" v rámci Páté hodnotící zprávě * [url=http://amper. ped. muni. cz/gw/ipcc_cz/Zmirnovani. pdf]Změna klimatu 2007: Zmírňování změny klimatu, Příspěvek Pracovní skupiny III ke Čtvrté hodnotící zprávě Mezivládního panelu změny klimatu (IPCC). Shrnutí pro politické představitele (květen 2007)[/url] (v češtině; shrnutí Páté hodnotící zprávy /2014/ ještě není v češtině k dispozici).

Evropská unie

Evropské unie [url=http://ec. europa. +moreeu/environment/climat/eccp. htm]Evropský program pro změnu klimatu[/url] * [url=http://ec. europa. eu/environment/climat/future_action. htm]Nová energetická politika EU[/url] * [url=http://ec. europa. eu/environment/climat/emission. htm]Schéma Evropské unie obchodování s emisemi skleníkových plynů (EU ETS)[/url] * [url=http://ec. europa. eu/environment/co2/co2_home. htm]Strategie Společenství na snižování emisí CO2 z lehkých vozidel[/url] . * [url=https://web. archive. org/web/20061209022829/http://www. hm-treasury. gov. uk/independent_reviews/stern_review_economics_climate_change/sternreview_index. cfm]Sternova zpráva o ekonomických aspektech změny klimatu[/url] - v části III a IV se Sternova zpráva věnuje zmírňování změny klimatu (anglicky) * [url=https://web. archive. org/web/20160305120923/http://www. mzp. cz/osv/edice. nsf/E7EF577C57BA9B18C12572BB002DAF3D/$file/Sternova%20zprava. pdf]Shrnutí Sternovy zprávy v češtině[/url].

Česká republika

[url=http://www.mzp.cz/cz/narodni_program_zmirneni_dopadu]Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v ČR[/url]

Kategorie:Globální oteplování