Červenka (nádraží)

Červenka je železniční stanice, která se nachází na adrese Nádražní 372 ve stejnojmenné obci v okrese Olomouc. Leží v km 65,783 na trati Česká Třebová - Přerov, ze které ve stanici odbočuje zde trať do Prostějova.

Historie

Nádraží vzniklo na nově budované trati Olomoucko-pražské dráhy společnosti Severní státní dráha z Olomouce do Prahy v letech 1843-1845. Slavnostní vlak tudy projel 20. +more srpna 1845 za osobního řízení inženýra Jana Pernera, který trať navrhl. Nádraží tehdy neslo název Littau - Litovel. V roce 1855 získala trať Rakouská společnost státní dráhy (StEG). V roce 1886 byla vybudována trať Červenka - Litovel a nádraží v obci dostalo název Schwarzbach a od roku 1918 svůj název Červenka. V roce 1927 bylo ukončeno zdvoukolejnění úseku Zábřeh na Moravě - Olomouc hlavní nádraží. Roku 1959 byla trať procházející stanicí elektrizována soustavou 3 kV stejnosměrného proudu. V roce 1984 byla dokončena přestavba železniční stanice Červenka, při které byla postavená nová nádražní budova.

Modernizace

Stanicí prochází III. železniční koridor. +more V letech 2005 až 2008 probíhala modernizace úseku Zábřeh na Moravě - Červenka. Rekonstrukcí prošlo i nádraží v Července, při které byla opravena nádražní budova, položeny nové koleje a rychlost navýšena na 160 km/h, vybudován podchod mezi nástupišti a další jiné úpravy. Stanice je vybavena elektronickým stavědlem ESA 11, které je dálkově řízeno z centrálního dispečerského pracoviště Přerov.

Popis stanice

Vybavení stanice

V budově je umístěna čekárna, výdejna jízdenek a WC. Je zde 5 nástupišť - 1 vnější u staniční budovy, 3 jednostranná a 1 ostrovní propojené podchodem se staniční budovou. +more Pro informace o vlakových spojení ve stanici funguje rozhlas a elektronické tabule na nástupištích a v čekárně. Je zde také místnost určená pro úschovu kola, která se již ale nezamyká. Do všech prostor nádraží je umožněn bezbariérový přístup.

Výpravní budova

V úseku Olomouc - Česká Třebová byla železniční stanice Červenka zařazena do IV. třídy. Její vybavení se skládalo z výpravní budovy, skladů a vodárny.

Výpravní budova byla navržena Antonem Jünglingem jako stavba se středním patrovým tříosým traktem na čtvercovém půdorysu, k němuž byla po stranách přistavěna krátká přízemní křídla. Střední část byla kryta stanovou střechou, křídla měla střechy valbové. +more Empírové fasády s do líce vsazenými okny byly členěny hladkými omítanými plochami s pásovou rustikou se širokými pásy. Úzké šambrány s jemnou profilací rámovaly obdélná okna. Později byla vnitřní dispozice upravena, kdy byly zvětšeny kanceláře a čekárna.

Po převzetí dráhy StEG byla výpravna v roce 1875 přestavěna do podoby odpovídající Schumannovým výpravním budovám třídy III. B. +more Návrh vypracoval inženýr Jan Částka z oddělení pozemních staveb ředitelství pro udržování dráhy. Budova s dvouosými patrovými křídly přistavěnými ke středovému trojosému rizalitu byla krytá sedlovou střechou. Členění bylo v podobě tenkých průběžných a parapetních říms. Ve štítech byla dvojice malých okének.

V roce 1974 byla zahájena rozsáhlá přestavba železniční stanice, která byla provedena ve čtyřech etapách a při které byla stávající výpravní budova snesena. Nejdříve byly vybudovány provozní místnosti a sociální zařízení. +more Výstavba tohoto objektu byla ukončena 1. prosince 1977. Následně byla vybudována dopravní část, její ukončení bylo 15. prosince 1980 a následovala třetí etapa, která byla ukončena 20. prosince 1982. V této etapě byla postavena jednopatrová výpravní budova podle projektu Eduarda Daňka z Projekční kanceláře dráhy v Olomouci. V přízemí byla odjezdová hala s vestibulem, čekárnou a bufetem. V patře byly umístěny šatny a nocležny. Výstavba nádraží byla ukončena 12. prosince 1984 výstavbou nástupištního přístřešku.

Vodárna

Vodárna, která byla postavena přes koleje naproti výpravní budově, měla středový trakt skoro čtvercového půdorysu se dvěma bočními křídly se třemi okenními osami a valbovou střechou. V každém křídle byl byt pro strážníka trati, do kterého se vstupovalo do kuchyně a z ní do kabinetu a dále do pokoje. +more V jednoosé patrové střední části byl v přízemí kotel s čerpadlem. Na valené klenbě stropu byla posazena čtyřhranná nýtovaná nádrž o objemu 14 m³. Střední trakt měl nízkou stanovou střechu. V roce 1886 byla ve stanici postavena malá hrázděná jednokolejná lokomotivní remíza, která byla v roce 1910 v souvislost s provozem trati z Červenky do Litovle nahrazena u českotřebovského zhlaví jednokolejnou zděnou výtopnu s vodárnou.

Klášter

V roce 1847 nechal velmistr řádu německých rytířů arcivévoda Maxmilián Josef Rakouský-Este postavit v těsné blízkosti nádraží empírový zámeček, který mu sloužil jako čekárna při jeho cestách na řádové hrady Bouzov, Sovinec nebo na bruntálské panství. V roce 1859, po výstavbě železnice z Olomouce do Bruntálu, jej daroval řádu redemptoristů, kteří jej přestavěli na klášter. +more V roce 1862 byla dokončena přístavba kostela zasvěceného svatému Alfonsovi. V roce 1950 byl klášter zrušen a řeholníci byli vystěhováni. Od roku 1959 slouží jako dům pro seniory.

Reference

Externí odkazy

http://www. vlaky. +morenet/zeleznice/spravy/002772-Cervenka-Zabreh-na-Morave-hotovo/ * [url=http://www. cd. cz/]České dráhy a. s. [/url] * [url=https://blogger. googleusercontent. com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhQFlhk77MJt6CoYux4jNTTaLsA0kKB6RY9RQth9-fh-CQRrBJJ5OuXNs1uUbH9pqtdaBUpOeY8XdAcrarf9bDDiu-QfLTmof1S45iaH-sFYfD51BA6KI-kiz0RObFP9e6zgFWQyo-zTCQPtg-pl3ooQAFN0NBN0WrQ_hSLWKHgQ7gUV_8m_picL2TnIsRN/s1036/cervenka1913-2023. jpg]Pohlednice[/url] z roku 1913 a 2023 z článku: [url=https://www. moravskyturista. cz/2023/11/zpet-v-case-v-cervence-u-nadrazi. html]Zpět v čase: V Července u nádraží[/url].

Kategorie:Železniční stanice v okrese Olomouc Kategorie:Železniční stanice otevřené v roce 1845 Kategorie:Železniční trať Česká Třebová - Přerov Kategorie:Železniční trať Červenka-Prostějov Kategorie:Červenka (okres Olomouc)