Železniční trať Plzeň – Železná Ruda-Alžbětín

Železniční trať Plzeň - Železná Ruda-Alžbětín je jednokolejná železniční dráha. Úsek Plzeň-Klatovy je elektrizován střídavou napájecí soustavou o napětí 25 kV, je součástí tratě 170 a tvoří část celostátní dráhy, zbývající neelektrizovaný úsek do Železné Rudy-Alžbětína (trať 183) je drahou regionální.

Historie trati

Počátky provozu

Nejdéle fungujícím úsekem je úsek z Nýrska do Plzně, zprovozněný dne 6. října 1876. +more V Plzni vlaky původně končily na provizorním nádraží (dnešní Plzeň zastávka), hlavní nádraží začaly obsluhovat až po výstavbě krátké spojky od 20. května 1877. O pět měsíců později, 20. října 1877, byl zahájen provoz na zbývajícím úseku z Nýrska do Železné Rudy. Jeho stavba však byla pro svůj horský charakter technicky náročná a stavitel (společnost Plzeňsko-březenské dráhy) nebyl po katastrofálních povodních roku 1872 a krachu na Vídeňské burze 1873 schopen ji realizovat sám. Přestože byla dráha vystavěna za značného finančního přispění státu, svou společnost ekonomicky vyčerpala a v konečném důsledku přivedla k zestátnění dne 1. července 1884.

Hraniční železniční stanice Železná Ruda-Alžbětín.

Dráha samotná však získala dvojí prvenství. Špičácký tunel, jímž prochází, se na následujících 130 let stal nejdelším tunelem v Čechách. +more Druhým prvenstvím, které si zachovává dodnes, je stanice v Železné Rudě-Alžbětíně, respektive její umístění přímo na česko-bavorské hranici. V době Rakouska-Uherska nepředstavovala taková situace závažnější problém a umožňovala plynulé spojení se Zwieselem a Plattlingem z bavorské strany.

V říjnu 1888 byl zahájen provoz na regionální dráze z Domažlic do Horažďovic. V 7,6 km dlouhém úseku z Janovic nad Úhlavou do Klatov tato dráha využívá již existující kolej plzeňské dráhy.

Poválečný úpadek

V roce 1938 byl sice úsek z Železné Rudy do Nýrska předán nacistickému Německu, ale většinu války přečkal bez úhony. Ta na něj čekala na jejím konci; 20. +more dubna 1945 v 8 hodin a podruhé v 17 hodin bylo nádraží v Klatovech letecky napadeno Američany a kompletně zničeno. Provizorní dřevěný přístřešek byl novou staniční budovou vystřídán až o čtrnáct let později, v roce 1959.

Po roce 1948 začal slábnout provoz k hraniční stanici Železná Ruda, která se ocitla na „železné oponě“. Po akci několika odpůrců režimu, kteří se v září 1951 rozhodli unést obsazený vlak s více než stovkou cestujících (později nazvaný jako Vlak svobody), začala komunistická vláda důkladně hlídat hranice a na hraniční železnorudské stanici se to pochopitelně drasticky podepsalo. +more Uprostřed jejího kolejiště vyrostla betonová bariéra podobná Berlínské zdi a od 3. září 1953 všechny vlaky končily v zastávce Železná Ruda město. Protože zde nebylo možné objet soupravu, musela být k přepřažení sunuta až do stanice Špičák. Do znetvořené hraniční stanice byla zachována pouze sporadická nákladní doprava.

Nedávná historie

Železniční spojení s Bavorskem se podařilo obnovit ke dni 2. června 1991 po nutných, poměrně náročných rekonstrukčních pracích. +more Počátkem 90. let bylo rozhodnuto provést elektrizaci a modernizaci tratě mezi Plzní a Klatovy, která byla dokončena k 21. září 1996. 10. prosince 2006 došlo k přejmenování stanice Železná Ruda na delší, ale přesnější „Železná Ruda-Alžbětín“. V listopadu 2007 byla zprovozněna nová zastávka Železná Ruda centrum.

V roce 2015 proběhla rozsáhlá rekonstrukce úseku z Klatov do Železné Rudy. V kolejištích stanic a traťových úsecích ve špatném stavu došlo k výměně kolejového svršku, stanice i zastávky byly peronizovány a došlo k opravám staničních budov. +more Traťový úsek byl vybaven moderním sdělovacím a zabezpečovacím zařízením 3. kategorie. Během rekonstrukce byla ze stanice Janovice nad Úhlavou odstraněna mechanická návěstidla včetně jednoho seřaďovacího.

Popis trati

+more_Staniční_budova_byla_dokončena_roku_1959_podle_návrhu_architekta_Josef_Danda'>Josefa Dandy. Po opuštění stanice Plzeň hlavní nádraží (325 m) dráha společně s chebskou a domažlickou tratí překoná železničním mostem řeku Radbuzu. Za ním se trať odpojuje, stáčí se prudce doleva a nadjezdem překoná obě trati a čtyřproudovou ulici U trati. Nedaleko je nově opravená zastávka Plzeň zastávka. Trať pokračuje dále přes zastávku Plzeň-Doudlevce, kde se stáčí k západu. Sleduje tok řeky Radbuzy a míjí vodní nádrž České Údolí. Trať si stále drží přibližně jižní směr a prochází Dobřany, Chlumčany u Dobřan s vlečkou keramických závodů a po projetí lesa se blíží k Přešticím (375 m). Po opuštění města se trať více přiblíží k silnici I/27 a řece Úhlavě. Tu sleduje až skoro ke stanici Švihov u Klatov. Za Švihovem východním obloukem míjí vrchol Pokrývadlo, později se stáčí zpět a blíží se ke stanici Klatovy (400 m).

Z Klatov pokračuje jihozápadním směrem. Až do Janovic nad Úhlavou (415 m) je traťová kolej společná s tratí Horažďovice předměstí - Domažlice. +more Nadmořská výška začíná výrazněji stoupat za nádražím v Nýrsku. (465 m) Kvůli členitému terénu Šumavy následuje větší počet táhlých oblouků, začínají se prodlužovat mezistaniční úseky. Za stanicí Hamry-Hojsova Stráž (740 m) získává trať charakter skutečné horské železnice, vede nad hlubokým údolím řeky Úhlavy. Mezi zastávkou Hojsova Stráž-Brčálník (815 m) a stanicí Špičák se nachází Špičácký tunel, původně nejdelší železniční tunel v ČR s délkou 1 747 m. Stanice Špičák je zároveň nejvýše položeným nádražím na trati - 840 m. Potom už trať jenom klesá do stanice Železná Ruda město (790 m) a dále se proplétá městem (je tam i krátký tunel). Následuje teprve nedávno zřízená zastávka Železná Ruda centrum, a trať opouští zástavbu města a po 97 km končí na pohraniční železniční stanici Železná Ruda-Alžbětín (725 m), kde je možné přesednout na vlaky německých drah.

Plzeňské hlavní nádraží, kde trať začíná, ve stavu před rekonstrukcí

Provoz na trati

Jízdní řády

V GVD 2018/2019 je osobní doprava zajišťována vlaky kategorií R, Sp a Os. Rychlíky jezdí v trase linky R16 Praha hl. +more n. - Železná Ruda-Alžbětín, v úseku z Klatov do Železné Rudy jsou však cestující odbaveni jako ve spěšném vlaku. Celkem linku tvoří osm párů spojů, z nichž pět končí jízdu v Klatovech.

V nedávné minulosti zažila neelektrizovaná část mírný útlum provozu; na některých osobních vlacích se objevují méně kapacitní vozidla a od roku 2017 prakticky nejsou do Železné Rudy vedeny spěšné vlaky (a jejich roli zde přejímají rychlíky). V roce 2018 do Železné Rudy zajížděl jen jediný spěšný vlak v brzkých ranních hodinách, v následujícím roce již nejezdí ani ten.

Zajímavostí bylo zajíždění moderních německých motorových vlaků Regio-Shuttle RS1 ze stanice Plattling až do české stanice Špičák. Od GVD 2014/2015 však byla tato služba kvůli nízké poptávce zrušena. +more Od jízdního řádu 2021/2022 se však Plzeňský kraj, současně s vypsáním výběrového řízení na dopravu během dalších deseti let, chystá objednat přímé spoje z Plattlingu až do Klatov. Český dopravce, zvolený Plzeňským krajem, by se pak na takto trasované lince P24 měl střídat s německým dopravcem, kterého na základě výběrového řízení určí bavorský objednavatel BEG.

Od prosince 2021 nezastavuje ve stanici Plzeň-Valcha žádný vlak osobní dopravy.

Pravidelná nákladní doprava je vedena jedním párem manipulačních vlaků dopravce ČD Cargo, a to pouze v úseku Plzeň - Klatovy.

Vozidlový park

Na trati se lze v rychlíkové vozbě setkat s lokomotivami řady 362 a soupravami ve složení ABpee347 nebo ABmz346 + Bbdgmee236 + dva nebo tři vozy druhé třídy Bmz235 a posilové vozy Bpee237. Na osobních i spěšných vlacích převažuje v elektrifikovaném úseku řada 242 a soupravy dvou vozů Bdt279 a jednoho vozu BDs450. +more V neelektrizovaném úseku zajišťuje vozbu rychlíků a některých osobních vlaků řada 754, v současnosti (2019) se na osobních vlacích tohoto úseku objevují i vozidla lokálnějšího charakteru - jednotky 814 nebo vozy 842.

Navazující tratě

Plzeň hl. n.

Plzeň-Žatec (160) * Praha-Plzeň (170) * Plzeň-Cheb (178) * Plzeň - Domažlice - Furth im Wald (180) * Plzeň - České Budějovice (191)

Klatovy (- Janovice nad Úhlavou)

Horažďovice předměstí - Domažlice (185)

Stanice a zastávky

Soubor:Pilseno, ĉefa stacidomo 15. jpeg|Plzeň hlavní nádraží Soubor:Plzeň zastávka, 3. +morejpeg|Plzeň zastávka Soubor:Plzeň-Doudlevce, železniční zastávka. jpg|Plzeň-Doudlevce Soubor:Plzeň-nadrazi Vlacha. jpg|Plzeň-Valcha Soubor:|Dobřany zastávka Soubor:Dobřany, nádraží. jpg|Dobřany Soubor:Chlumčany u Dobřan, nádraží. jpg|Chlumčany u Dobřan Soubor:|Přeštice zastávka Soubor:Přeštice - železniční stanice. JPG|Přeštice Soubor:|Lužany Soubor:|Borovy Soubor:|Červené Poříčí Soubor:Švihov u Klatov, nádraží. jpg|Švihov u Klatov Soubor:|Dehtín Soubor:|Točník Soubor:Klatovy train station 01. JPG|Klatovy Soubor:Q18534518. jpg|Bezděkov u Klatov Soubor:Janovice nad Úhlavou (nádraží). jpg|Janovice nad Úhlavou Soubor:Petrovice nad Úhlavou, železniční zastávka (6). jpg|Petrovice nad Úhlavou Soubor:Nýrsko, nádraží (5). jpg|Nýrsko Soubor:Desenice-nadrazi. jpg|Dešenice Soubor:Nádraží Bahnhof by Niederkasseler - panoramio. jpg|Zelená Lhota Soubor:Hamry-Hojsova Stráž 01. jpg|Hamry-Hojsova Stráž Soubor:Hojsova Straz-Brcalnik train station. JPG|Hojsova Stráž-Brčálník Soubor:Špičák - nádraží. JPG|Špičák Soubor:Zelezna Ruda mesto. JPG|Železná Ruda město Soubor:Železná Ruda, Klatovská 1. jpeg|Železná Ruda centrum Soubor:Železná Ruda-Alžbětín train station, CZ. JPG|Železná Ruda-Alžbětín.

Související články

Seznam železničních tunelů v Česku * Železná Ruda-Alžbětín (nádraží) * Železniční trať Horažďovice předměstí - Domažlice * Klatovy

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Plzeň - Železná Ruda-Alžbětín Kategorie:Železniční doprava v okrese Plzeň-město Kategorie:Dopravní stavby v okrese Plzeň-město Kategorie:Železniční doprava v okrese Plzeň-jih Kategorie:Dopravní stavby v okrese Plzeň-jih Kategorie:Železniční doprava v okrese Klatovy Kategorie:Dopravní stavby v okrese Klatovy Kategorie:Doprava na česko-německé státní hranici Kategorie:Dopravní stavby v Plzni Kategorie:Železniční doprava v Plzni Kategorie:Doprava v Klatovech Kategorie:Stavby v Klatovech Kategorie:Stavby v Železné Rudě