Cesko.wiki Železniční koridor
Author
Albert FloresChocni Tranzitní železniční koridor (někdy zjednodušeně jen koridor nebo železniční koridor nebo tranzitní koridor; zkratka TŽK) je označení pro hlavní, modernizovanou železniční trať obvykle s rychlostí 160 km/h určenou především k příměstské, dálkové a tranzitní osobní i nákladní dopravě. Aby bylo možno trať označit za koridor, musí být obehnána protihlukovými stěnami a nesmí mít elektromechanické zabezpečovací zařízení → Někdy se slovem koridor označuje i peážní trať.
Železniční koridory v Evropě
Hlavní článek: Panevropské koridory
Železniční koridory v České republice
Přehled koridorů
I. tranzitní koridor: Německo - Děčín st. +morehr. - Praha-Holešovice - Pardubice - Brno - Břeclav st. hr. - Slovensko * II. tranzitní koridor: Polsko - Petrovice u Karviné st. hr. - Ostrava - Přerov - Břeclav st. hr. - Rakousko * III. tranzitní koridor: Slovensko - Mosty u Jablunkova st. hr. - Ostrava - Přerov - Praha - Plzeň - Cheb st. hr. - Německo * IV. tranzitní koridor: Německo - Děčín st. hr. - Praha - České Budějovice - Horní Dvořiště st. hr. - Rakousko.
Pátý tranzitní koridor v uvažované trase Praha - Lysá nad Labem - Mladá Boleslav - Liberec je v současnosti pouze ve fázi úvah.
Koridor v trase Praha - Lysá nad Labem - Velký Osek - Hradec Králové - Týniště nad Orlicí - Choceň bývá někdy označován jako šestý tranzitní koridor. Má ulehčit prvnímu koridoru na frekventovaném úseku Praha-Kolín-Pardubice-Choceň.
Parametry
V České republice je většina rychlostních železničních koridorů stavěna či plánována na následující parametry: * elektrifikovaná 1-3kolejná trať * moderní elektronické traťové zabezpečovací zařízení s automatickým blokem, umožňující použití dálkového řízení dopravy * maximální traťová rychlost 160 km/h (nelze dosáhnout po celé délce) * peronizované stanice s mimoúrovňovými přechody * minimální počet úrovňových křížení se silnicemi (přejezdů) Splnění nebo přiblížení se k těmto parametrům vyžaduje mnoho traťových přeložek - rozšíření poloměrů směrových (i výškových) oblouků či nové tunely.
Do stavby koridorů se nepočítá potřebná návazná úprava trati v některých městech.
Historie
Výstavba železničních koridorů byla považována v 90. letech za prioritní akci dopravní politiky České republiky. +more Snahou bylo povýšit desítky let zanedbávanou železniční přepravu na hlavních tazích na úroveň moderní, časově i cenově konkurenceschopnou formu jízdy. V rámci výstavby koridorů se rozlišují dva způsoby stavby: * modernizace, tj. zásadní přestavba trati včetně změny jejího vedení v terénu * optimalizace, tj. přestavba bez změny vedení trati v terénu Na začátku 21. století začalo narůstat zpoždění ve stavbě koridorů, docházelo k navyšování původně plánovaných nákladů, navíc se postupně priority výstavby přesouvaly k dálničním stavbám, do kterých byl z SFDI investován čím dál tím větší podíl. Snaha o ušetření prostředků mělo za následek, že několik původně plánovaných modernizací se změnilo v lokalitách s členitějším terénem na časově i finančně výhodnější optimalizace (příkladem může být úsek Choceň - Ústí nad Orlicí a většina úseku Svitavy - Brno). Uvedené změny tak nevedly ke zkrácení, pro dálkovou dopravu, nevyhovujících jízdních časů. Např. v úseku Blansko - Brno se traťová rychlost na již dokončeném koridoru pohybuje ve většině trasy jen mezi 70 a 80 km/h.
Současnost
I. koridor byl po 11 letech výstavby dokončen v říjnu 2004. +more II. koridor, který se začal stavět v září 1997, byl dokončen v červnu 2004. Na III. koridoru byl zatím dokončen úsek (mimo souběh s jinými koridory) Cheb - Beroun, ve výstavbě jsou úseky Český Těšín - Bystřice nad Olší a Bystřice nad Olší - Mosty u Jablunkova st. hr. SR. Na IV. koridoru byly zatím dokončeny úseky (mimo souběh s jinými koridory) Praha Hostivař - Votice a Tábor - Doubí u Tábora, v současnosti (srpen 2013) se staví v úseku Sudoměřice u Tábora - Tábor, Veselí nad Lužnicí - Horusice a Nemanice - České Budějovice. Časový horizont pro dokončení III. a IV. koridoru byl posunut z roku 2010 nejprve na rok 2012 a posléze v roce 2005 dokonce na rok 2016, ani tento termín se však zřejmě nepodaří dodržet.
Do staveb koridorů nejsou zahrnuty velké železniční uzly. Jejich finančně nákladná přestavba se připravuje a realizuje odděleně s časovým odstupem. +more Přesto se již podařilo dokončit modernizaci uzlů Děčín, Choceň, Bohumín, Ústí nad Labem a Kolín. V současné době probíhá rekonstrukce železničních uzlů Praha (velké množství dílčích staveb), Plzeň, Břeclav, Ústí nad Orlicí a Přerov.
Přesto, že koridory v některých úsecích neumožnily zásadní zvýšení rychlosti přepravy, zlepšily stavební stav tratí, zvýšily počet protihlukových zdí a někde přispěly ke zvýšení kapacity a bezpečnosti tratí. Navíc díky provozu naklápěcích jednotek řady 680 (Pendolino) je možné i v pomalejších úsecích s menšími poloměry oblouků zvýšit traťovou rychlost, a tak v současném jízdním řádu je jízdní doba mezi Prahou a Brnem 2 hodiny a 30 minut, mezi Prahou a Ostravou 2 hodiny a 53 minut. +more (Pro srovnání, jízdní doba expresního autobusu Praha-Brno je běžně 2 hodiny a 30 minut a Praha-Ostrava 5 hodin a 30 minut. ) Po dokončení připravovaných úseků by se mělo podařit zkrátit jízdní časy ještě nejméně o 5-10 minut.
Vysokorychlostní tratě
Rychlejší přepravu než koridory v rámci celé Evropy, srovnatelnou s leteckou přepravou, zajišťují vysokorychlostní tratě. Jejich výstavba v České republice je nyní pouze ve fázi předběžných plánů, měly by být ovšem stavěny nejméně na rychlost 250 km/h (uvažuje se až o 360 km/h, například mezi Prahou a Brnem). +more Vysokorychlostní tratě vyžadují zejména extrémně velké poloměry směrových oblouků (více než 4 km), takže není možné je stavět ve trasách z 19. století.
Externí odkazy
[url=https://web. archive. +moreorg/web/20080908221448/http://www. mdcr. cz/cs/Drazni_doprava/Rozvoj_zeleznicni_infrastruktury/Rozvoj+%C5%BEelezni%C4%8Dn%C3%AD+infrastruktury. htm]Rozvoj železniční infrastruktury - Ministerstvo dopravy ČR[/url] - aktuality a mnoho odkazů. * [url=http://www. 4koridor. cz]Stránky věnované stavbě 4. koridoru[/url] * [url=http://www. praha-beroun. cz/]Stránky věnované projektu tunelu Praha-Beroun[/url] - části 3. koridoru a zároveň prvního úseku vysokorychlostní trati. * [url=http://www. mdcr. cz/NR/rdonlyres/BD2A6F9E-697E-4AAB-9374-93D18C0AB818/0/VRTschema. jpg]Schéma variant vysokorychlostních tratí v ČR - Ministerstvo dopravy[/url] * [url=http://www. k-report. net/koridory/]Téma koridorů v e-zinu K-report[/url].