Bernard František z Věžník

Životopis

Pocházel ze starého českého šlechtického rodu Věžníků z Věžník povýšeného v roce 1658 do panského stavu. Narodil se jako jediný syn císařského rady a hejtmana Čáslavského kraje Václava Rudolfa Věžníka (†1666) a jeho druhé manželky Anny Marie, rozené Mitrovské z Nemyšle. +more Po studiích absolvoval kavalírskou cestu po Evropě, v roce 1671 dosáhl zletilosti a převzal otcovské dědictví na Kutnohorsku a Vysočině. V roce 1676 byl jmenován přísedícím dvorského a komorního soudu, později získal hodnost císařského komorníka. Byl historicky nejdéle sloužícím hejtmanem Čáslavského kraje, tento úřad zastával přes třicet let (1680-1711). Hned v roce 1680 vynikl energickým postupem proti poddanským vzpourám, v roce 1683 organizoval průchod armády směřující k obraně Vídně před Turky. Za zásluhy své a svého nejstaršího syna Jiřího Markvarta padlého v bojích proti Turkům byl v roce 1694 povýšen na hraběte. Správu Čáslavského kraje řídil ze svého nově postaveného zámku v Nových Dvorech u Kutné Hory. V roce 1702 navštívil Nové Dvory arcivévoda a pozdější císař Josef I. , který se zde zúčastnil honu na jeleny. Při té příležitosti byla Věžníkům platnost hraběcího titulu rozšířena pro celou Svatou říši, od té doby se tedy Bernard František a jeho potomci mohli psát jako říšská hrabata.

Byl donátorem 19. kaple poutní Svaté cesty z Prahy do Staré Boleslavi, založené jezuity roku 1674. +more Mimo jiné užíval také dědičný titul místolovčího Českého království uděleného Věžníkům v roce 1655. Jeho jméno nese obec Bernardov založená koncem 17. století na panství Nové Dvory.

Hrabě Bernard František Věžník zemřel 12. září 1714 v Praze ve věku 63 let. +more Pohřben byl v kostele sv. Anny v Nových Dvorech, schránka se srdcem byla uložena v kostele sv. Vavřince v Církvici. .

Majetkové poměry

Po otci zdědil Bernard František panství Třebešice a Zdechovice s dalšími připojenými statky (Zbyslav, Modletín). Dalším majetkem byla Vrbice na Vysočině. +more Dnes malá vesnice byla tehdy centrem panství s jedním městečkem a patnácti vesnicemi. Bernard František sídlil původně na tvrzi v Třebešicích, části rodového dědictví postupně prodával (Vrbice, 1674; Modletín, 1689), mezitím v roce 1679 koupil panství Nové Dvory, které se staly jeho hlavním sídlem.

Nové Dvory

Zámek Nové Dvory s arkádovou chodbou Panství Nové Dvory na Kutnohorsku bylo největším majetkem ve vlastnictví Bernarda Františka Věžníka a jeho éra patří k významným kapitolám v dějinách města. +more Panství zdevastované třicetiletou válkou koupil v roce 1679 od Jana Kašpara Montaniho za 125 000 zlatých. Jako cílevědomý a energický hospodář hned přistoupil k obnově velkostatku, kácením lesů vznikala úrodná pole, opravoval hospodářské dvory a zvyšoval počet chovaného dobytka. Později přikupoval další sousední statky (Radvančice 1705, Hetlín, 1709), získal také pozemky v Církvici. Ambicí Bernarda Františka bylo vytvořit z Nových Dvorů aristokratickou rezidenci a v letech 1679-1686 na ruinách starého zámku vznikl nový barokní zámek spojený později arkádovou chodbou s kostelem sv. Martina (1696). V návaznosti na výstavbu rozlehlého zámku s dvěma nádvořími věnoval Bernard Věžník svou pozornost i jeho bezprostřednímu okolí. Severovýchodně od zámku byla založena zahrada francouzského typu s vodotrysky a skleníky, součástí parku byl také rybník s letohrádkem. V roce 1701 byly Nové Dvory povýšeny na městečko (součástí městského znaku je dodnes psí hlava z erbu Věžníků), téhož roku byl na náklady Bernarda Františka Věžníka postaven mariánský sloup a Kutnohorská brána. Spolu se svou druhou manželkou Barborou Eliškou Švihovskou z Rýzmberka nechal postavit kostel sv. Anny jako základ pozdějšího dominikánského kláštera. Panství Nové Dvory zdědil v roce 1714 nejstarší syn z druhého manželství Romedius Jan, po jeho předčasném úmrtí v roce 1720 převzala majetek matka, která celé panství prodala v roce 1722 Pachtům z Rájova.

Další statky Bernarda Františka Věžníka

Svatý Mikuláš Během třicetileté války byla v roce 1639 obec Svatý Mikuláš na Kutnohorsku vypálena Švédy. +more Škody utrpěl i tamní kostel svatého Mikuláše. Ten byl v roce 1655, když hrabě Bernard František z Věžník koupil novodvorské panství, přifařen jako filiální k církvické farnosti. Na své náklady nechal kostel v roce 1680 důkladně opravit.

V roce 1698 koupil Bernard Věžník panství Nihošovice s tvrzí, dvorem a pivovarem. Půdorys nihošovického zámku vznikl nejspíše už během renesanční přestavby, ale dochovaná podoba budovy je až výsledkem rozšíření let 1670-1675. +more Po Albertu Chřepickém statek v roce 1696 převzal syn Jan Ferdinand Chřepický, který je o dva roky později prodal Bernardu Věžníkovi z Věžník. Posledním majitelem se stala svatovítská kapitula, jejíž správa Nihošovice připojila k Volyni. Když Jan Ferdinand Chřepický z Modliškovic v roce 1698 Bernardu Věžníkovi z Věžník prodával také ves Němětice, stávala na neznámém místě tvrz.

Nedaleko od Kutné Hory koupil v roce 1689 panství Vlastějovice, k němuž připojil některé již dříve získané statky (Nesměřice). Ve Vlastějovicích nechal postavit barokní zámek, z nějž se dodnes dochovala jen kaple sv. +more Maří Magdaleny. Po Bernardu Františkovi vlastnila panství s 18 vesnicemi vdova Barbora Eliška Švihovská z Rýzmberka, která je v roce 1716 prodala Trautsonům.

Rodina

Bernard František z Věžník byl dvakrát ženatý. Poprvé se v roce 1671 oženil s hraběnkou Terezií Arco (1648-1692), po ovdovění se jeho druhou manželkou stala Barbora Eliška Švihovská z Rýzmberka (†1752). +more Z obou manželství měl celkem patnáct dětí, mezi nejstarším a nejmladším synem byl věkový rozdíl čtyřicet let. Bernardova druhá manželka Barbora Eliška převzala od manžela Vlastějovice, které prodala v roce 1716. Krátce vlastnila Zbraslavice (1712-1718) a v letech 1717-1721 byla majitelkou Soutic. Na tomto panství založila vesnice pojmenované po ní Rýzmburk a Švihov. Po dnes již zaniklé obci Švihov nese název vodní nádrž Švihov známá též pod názvem Želivka.

Potomstvo: * 1. Jiří Markvart (1672-1693), majitel panství Běstvina, padl při obléhání Bělehradu * 2. +more Marie Kateřina (1674-1725), manžel 1693 Raimund Erdmann svobodný pán Stillfried z Ratenic (1672-1720), majitel panství Neurode v Kladsku * 3. Leopold Ignác (1675-1730), majitel panství Zdechovice, Ledeč nad Sázavou, Bohdaneč * 4. Romedius Jan (1695-1720), majitel panství Nové Dvory (po něm dědí matka) * 5. Josef Jaroslav (1696-1740), majitel panství Košetice (okres Pelhřimov), Ronov nad Doubravou, hejtman Čáslavského kraje * 6. Marie Anna (1698-1738), manžel Jan Josef hrabě Špork (1693-1749), majitel panství Heřmanův Městec, hejtman Chrudimského kraje, přísedící dvorského a komorního soudu * 7. Konstancie Marie (1699-1748), manžel Václav Jan svobodný pán Bechyně z Lažan (1680-1729), majitel panství Rozsochatec, hejtman Čáslavského kraje * 8. Jan Ignác, majitel panství Lobeč, Mšeno, hejtman Boleslavského kraje * 9. Marie Františka (†1769), manžel Josef Vilibald Schaffgotsch (1706-1772), majitel panství Horní Maršov, Lázně Bělohrad, rada apelačního soudu * 10. František Xaver (1711-1789), majitel panství Obříství, Bukovany, Velké Všelisy, prezident apelačního soudu 1762-1783, nejvyšší hofmistr Českého království 1783-1789 * 11. Jáchym Matěj (1712-1743), rytíř Maltézského řádu, zemřel na Maltě.

Odkazy

Reference

Literatura

LEDR, Josef: Děje panství a města Nových Dvorů; Kutná Hora, 1884; (kapitola Věžníkové na Nových Dvorech), s. 61-128 [url=https://archive. +moreorg/details/djepanstvamstan00ledrgoog/page/n7]dostupné online[/url].

Externí odkazy

Rodina Věžníků z Věžník in: Novodvorské noviny, Nové Dvory 3/2018; s. 3-4 [url=http://www.novedvory.cz/documents/1537940716.pdf]dostupné online[/url]

Bernard František Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Hejtmani Čáslavského kraje Kategorie:Politici habsburské monarchie Kategorie:Hrabata Kategorie:Mecenáši Kategorie:Narození 1651 Kategorie:Úmrtí 12. +more září Kategorie:Úmrtí 1714 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži.