Formule 1 v roce 1952

III. Mistrovství světa jezdců zahájila 18. května Grand Prix Švýcarska a po 8 závodech 7. září při Grand Prix Itálie 1952 byl znám nový mistr světa. Mistrem světa pro rok 1952 se stal Alberto Ascari.

Pohled na sezónu

Sezóna 1952 byla poznamenána především rozhodnutím FIA, která koncem roku oznámila, že od roku 1954 bude v platnosti nový sportovní a technický řád omezující motory na 750 cc s kompresorem a 2500 cc bez kompresoru. Poválečná formule měla platit ještě dva roky, ale sezónou 51 zanikla. +more Důvodem bylo nedostatek vhodných vozů. Alfa Romeo koncem roku 1951 stáhla všechny své vozy a tak ve hře zůstaly jen vozy Ferrari a Maserati. Nikomu se nechtělo vydávat peníze na vozy pro formuli, která má před sebou pouhé dva roky života. FIA proto rozhodla, že v letech 52 a 53 se mistrovství světa bude konat s vozy Formule 2.

Mistrovství světa zahajoval závod v Bernu a shodou okolnosti na startu chyběli dvě největší hvězdy. Fangio, který čekal na příležitost v novém týmu a Ascari, který prezentoval Ferrari na okruhu v Indianapolis. +more Byl to obchodní a propagačních tah Ferrari, který začal vyrábět cestovní vozy sportovního ducha a chtěl se tak představit americké veřejnosti. Ve velké ceně Švýcarska proto zvítězil Piero Taruffi na Ferrari. Po návratu Ascariho z Ameriky dostali všechny Velké ceny nádech nudnosti. Ve všech zbývajících velkých cenách zvítězil Ascari na Ferrari a stal se tak bezkonkurenčně mistrem světa. Suverenita vozů Ferrari byla patrná ve všech velký cenách. V GP Francie a GP Nizozemska obsadily první tři místa v GP Německa dokonce první čtyři místa. Maserati se dokázalo vzpamatovat až na poslední GP Itálie, kde bylo vozům Ferrari důstojným soupeřem. Dominace Ferrari byla znát i v ostatních závodech a tak se Alberto Ascari stal i mistrem Francie vozů Formule 2, Farina a Villoresi na stejných vozech obsadili druhou respektive třetí příčku.

Úřadujícího mistra světa Juana Manuela Fangia provázela smůla a šampionátu se nemohl zúčastnit. Po odchodu Alfy Romeo nemohl sehnat angažmá v jiném silném týmu a závody absolvoval ve výpujčených vozech. +more Později získal místo v týmu Maserati, ale havaroval hned v úvodu GP Monzy a za volant závodního vozu se vrátil až v následující sezóně.

Pravidla

Boduje prvních pět jezdců podle klíče: ** 1. 8 bodů ** 2. +more 6 bodů ** 3. 4 body ** 4. 3 body ** 5. 2 body ** 1 bod získá pilot za nejrychlejší kolo * Do konečné klasifikace se započítávají pouze 4 nejlepší výsledky ze 8 závodů, které jsou v rámci mistrovství světa. * Technika - Mistrovství světa ježděno s vozy Formule 2. Motory 2000 cm³ bez kompresoru nebo 500 cm³ s přeplňováním * Hmotnost - hmotnostní limit nebyl stanoven.

Týmy a jezdci

Vozy

Jezdci

Závody započítávané do MS

Švýcarsko

Prvního závodě sezóny na okruhu Bremgarten se neúčastnil hlavní jezdec Ferrari Alberto Ascari, který se účastnil Indy 500. Za Ferrari tedy závodili jako hlavní jezdci Pierro Taruffi and Nino Farina, kteří se společně postarali přední místa na závodním roštu. +more Farina se kvalifikoval lépe a do 17. kola závod vedl, až do chvíle kdy se na jeho voze vyskytly potíže a musel odstoupit. První místo po něm převzal Taruffi, který svůj vůz dovezl bez jakých koliv komplikací až do cíle na prvním místě. Na podiu ho doplnil Rudi Fischer (Ferrari) a Jean Behra (Gordini).

Indianapolis 500

Jako obvykle Indy 500 mělo minumální vliv na vývoj šampionátu, až na to že tento rok se jej účastnil závodník evropské části Alberto Ascari. On však ve 40. +more kole odstoupil. Závod dominoval Bill Vukovich, který v součtu vedl 150 kol, ale jen 8 kol před cílem odstoupil a výhru přenechal Troyi Rutthmanovi, který zvítězil před Jimem Rathmannem a Samem Hanksem.

Belgie

Alberto Ascari se na 3. kolo šampionátu Formule 1 vrátil do Evropy, kde ho čekal závod ve Spa. +more S tří sekundovým náskokem si Ascari zajistil pole position. V závodě poté vedl každé kolo kromě prvního, který po dobrém startu vedl Jean Berha. Ten se, ale v průběhu závodu propadl za Ferrari a po kolizi s Taruffim odstoupil. Ascariho na podiu doplnil Farina a Manzon.

Francie

Dominantní Ferrari pokračovalo i při Velké ceně Francie, kdy na okruhu Rouen-les-Essarts získalo všechny 3 příčky na pódiu a Alberto Ascari vedl všechna kola od pole position až do konce.

Velká Británie

Alberto Ascari opět s přehledem vyhrál, když všem ostatním jezdcům nadělil alespoň 1 kolo. Byla to třetí Italova výhra v řadě, která dále posílila jeho nakonec úspěšné mistrovské tažení zatím co jeho hlavní konkurent, Nino Farina nedokázal skórovat, přestože získal pole position poté, co zajel s Ascarim totožný čas. +more Třetí Ferrari Piera Taruffiho na začátku kleslo na deváté místo, ale nakonec se vzpamatovalo a obsadilo druhé místo, zatímco zastávka pro nové zapalovací svíčky znamenala, že Farina skončil na šestém místě. Pro britské vozy a řidiče to byl triumfální den, protože Mike Hawthorn si vyjel své první pódium ve voze Cooper-Bristol, zatímco britská auta a řidiči obsadili ostatní bodovaná místa.

Německo

Opožděný příchod továrního týmu Maserati nedokázal zastavit nadvládu Ferrari, Alberto Ascari si zajistil svůj první titul mistra světa a zatemnil tak vítězný rekord zraněného Juana Manuela Fangia. Bylo to jeho čtvrté vítězství v řadě za sebou, opět vedlo každé závodní kolo z pole position. +more Farina skončil druhý a soukromý pilot Ferrari Rudi Fischer skončil třetí před továrním vozem Taruffiho, aby zajistil Ferrari 1-2-3-4. Jean Behra zaznamenal pro Gordini konečné body těsně před dalším vozem Ferrari, tentokrát za volantem Rogera Laurenta.

Nizozemsko

Neporazitelný Ascari znovu získal pole position a vedl všechna kola závodu. Na pódiu se vedle něj postavil Farina a Villoresi.

Itálie

Na poslední závod sezóny usedl za volant Maserati José Froilán González, ale ani on nezabránil další výhře Ascariho a to i přes to že první polovinu to byl právě o kdo vedl celé pole. Argentinec nakonec skončil druhý a po celou sezónu byl jediný společně s Farinou, kteří dokázali Ascarimu alespoň trochu vzdorovat.

Závody nezapočítávané do MS

Závody vypsané pro vozy Formule 1

Série Formule Libre

Závody vypsané pro vozy Formule 2

Mistrovství Francie Formule 2

Výsledky Mistrovství Francie Formule 2

# Alberto Ascari 43 # Giuseppe Farina 22 # Luigi Villoresi 17 # Jean Behra 16 # Louis Rosier 16 # Piero Taruffi 13 # Peter Collins 10. 5 # Robert Manzon 9. +more5 # "B. Bira" 7. 5 # Johnny Claes 7 # André Simon 7 # Emanuel de Graffenried 6 # Elie Bayol 5 # Yves Giraud-Cabantous 4 # Peter Whitehead 3 # Eugene Martin 2 # Maurice Trintignant 2 # Lance Macklin 1. 5.

Mistrovství Německé demokratické republiky Formule 2

Výsledky Mistrovství NDR Formule 2

# Edgar Barth 21 # Ernst Klodwig 10 # Jurgen Perduss 7 # Paul Greifzu 6 # Rudolf Krause 4 # Heinz Melkus 2 # Werner Jager 1

Mistrovství Spolkové republiky Německo Formule 2

Výsledky Mistrovství SRN Formule 2

# Toni Ulmen 16 # Fritz Riess 12 # Hans Klenk 12 # Helmut Niedermayr 3 # Josef Peters 3 # Willy Heeks 3

Konečné hodnocení Mistrovství Světa

Pohár jezdců

Konstruktéři

Pohár konstruktérů se oficiálně pořádá od roku 1958

# Ferrari 121 # Gordini 15 # Kurtis Kraft 13 # Cooper 12 # Maserati 8 # Kuzma 8 # Coonaught 5 # Frazer Nash 3 # Lesovsky 3 # HWM 2 # Simca 2

Národy

# Itálie 112,5 # USA 24 # Velká Británie 20 # Francie 17 # Švýcarsko 10 # Argentina 6,5

Roční statistiky

Tabulka rekordů

Související články

Historie Formule 1

Externí odkazy

Kategorie:Formule 1 podle let