Ignác Rohrbach

Ignác Rohrbach (asi 1691 Kaiserwalde, od 1945 Lasówka, Kladské hrabství - 26. října 1747 Chrudim) patří k nejvýznamnějším východočeským sochařům 18. století navazujících na Matyáše Bernarda Brauna.

Život

O jeho učitelích příliš nevíme, ale podle podobného stylu je často spojován s jezuitou Janem Riedlem či Tomášem Weissfeldem a není vyloučen ani jeho pobyt v Itálii. Nejpravděpodobněji byl žákem Jiřího Františka Pacáka, jehož vliv můžeme nejlépe pozorovat v jeho řezbářských pracích. +more Jeho pobyt v Čechách máme doložený až roku 1725 v Běstvině. Zde vyřezal sochu sv. Jana Evangelisty a oltář sv. Kříže, dále je pravděpodobně autorem soch oltáře zámecké kaple a sousoší svatojánské vlády nad světem v návesní Santiniho kapličce. Dne 3. září 1726 se v Chrudimi oženil s vdovou po významném sochaři Janu Pavlu Čechpauerovi, čímž získal jeho dílnu. Dokončil některé z Čechpauerových zakázek, např. sloup Proměnění páně v Chrudimi nebo oltáře pro kostel sv. Jana Nepomuckého u Žďáru nad Sázavou. Byl pohřben na hřbitově u kostela svatého Jana Křtitele v Chrudimi.

Charakteristika tvorby

Základní rysy jeho tvorby jsou pevné postavy se silnou draperií s bohatými kroucenými přehyby. Architekturu oltářů používá dvojí: u velkých oltářů otevřenou arkádu, u malých rámování rozhrnutou draperií, obojí koncepce vyšla z návrhů Santiniho.

Výběr z díla

Chrudim

Sloup Proměnění páně v Chrudimi

Sloup Proměnění páně

Myšlenka sloupu vznikla již kolem roku 1714. První návrhy dodal Giovanni Battista Bulla, ale jeho architektura sloupu byla zkritizována. +more Roku 1717 posoudil návrhy architekt Jan Blažej Santini-Aichel. Čechpauerovi jsou přisuzovány sochy s mocnými přelomy draperie - Kristus, sv. Jan Evangelista, P. Maria, sv. Šebestián, Juda Tadeáš, Bullovi jsou připisovány světci Alois Gonzaga, František z Assisi, Antonín Paduánský, Vincenc Ferrerský. Mezi Rohrbachovy sochy patří Archanděl Michael a sv. Kateřina, dokončil sv. Šebestiána, Boha Otce a hlavu sv. Jana Evangelisty a dále několik putti. Jeho sochy od Čechpauerových se odlišují drobnějším měřítkem, plynulostí skladby a měkkou modelací, draperie je velmi bohatá a její měkké lemy přizdobuje klikatka nebo spirála. Hlavy jsou i přes propracování očí a měkkého podání úst typové. Všechny rysy odkazují na dílo Jiřího Pacáka. File:Sloup Proměnění páně v Chrudimi - sv. Kateřina. JPG File:Sloup Proměnění páně v Chrudimi - sv. Michael. JPG File:Sloup Proměnění páně v Chrudimi - sv. šebestian. JPG.

Další práce ve městě

Dále mu v Chrudimi patří pravděpodobně výzdoba na zahradní zdi Kuchynkovského domu na Masarykově náměstí s poprsími imperátorů a vázami. Dále sochy Panny Marie Bolestné a Bolestného Krista, umístěné původně před kapucínským kostelem, dnes ale připsané Čechpauerovi. +more V tomto kostele, který nyní slouží jako Muzeum barokních soch, jsou rovněž vystavena některá jeho díla pocházející z farností Východočeského kraje. Vytvořil také několik dnes částečně nezachovaných prací pro arciděkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie - doložena je k roku 1730 kazatelna, 1731 oltář sv. Anny, 1733 oltář sv. Kříže, výzdoba sakristie, křtitelnice a socha sv. Františka Xaverského. Při regotizaci v 19. století došlo k odstranění bočních oltářů, řezbářská a sochařská výzdoba byla uložena na půdě arciděkanství. Také je mu přisuzována socha sv. Huberta na parapetu Novoměstské kašny.

Pardubice

V polovině 30. let vyzdobil děkanský kostel sv. +more Bartoloměje a zámeckou kapli v Pardubicích. Pro kostel zhotovil dva velké anděly hlavního oltáře a tabernákl, dále boční oltáře sv. Anny a Panny Marie Svatohorské a v kapli Božího hrobu velkou Kalvárii. Na pravé straně vítězného oblouku ještě visí anatomicky propracované Ukřižovaní. Pro zámeckou kapli vytvořil reliéfy sv. Jana Nepomuckého, sv. Floriána a dvou andělů. Některé sochy z kostela a zámecké kaple jsou dnes umístěné v městském muzeu.

Lázně Bohdaneč

Od roku 1984 je mu přisuzována i výzdoba kostela sv. Máří Magdaleny v Bohdanči. +more Konkrétně se jedná o hlavní a dva protějškové oltáře společně s kazatelnou s vrcholovými sochami andělů a reliéfem Rozeslání apoštolů na ambonu. Oba boční oltáře, tedy oltář Neposkvrněné Panny Marie (Immaculaty) a sv. Jana Nepomuckého, jsou pozdně barokního typu oltářní architektury. Průřezy nástavců v horní části s anděly a holubicí Ducha svatého zapojují do hry světlo - vzniká tak dojem otevřených nebes a zároveň představuje Boží světlo. Sochy P. Marie a sv. Jan Nepomuckého jsou umístěny na střed a vznášejí se směrem ke světlu. Tělo Marie je v šroubovitém pohybu, levou nohou stojí na půlměsíci, který drtí hlavu drakovi, pravou ruku má na hrudi, v levé drží lilii, hlavu má zakloněnou a oči přivřené. Svou oddaností připomíná Berniniho sv. Terezii z Ávily. Immaculatu doplňují sochy sv. Anny a sv. Jáchyma. Sv. Jan Nepomucký má s Marií společné šroubovité vytočení těla a gesto odevzdání pravé ruky. Jeho tvář je poznamenána utrpením, na ruce mu vystupují žíly, levice pozvedá krucifix. Světce doprovázejí andílci, kteří gesty a atributy odkazují na zpovědní tajemství. Na něj odkazuje i velký anděl na levé straně držící kartuš s reliéfem Zpovědi královny Žofie. Protější anděl má na štítu reliéf Kázání sv. Jana Nepomuckého, poukazuje na kazatelskou činnost světce. Roku 1733 byl posvěcen oltář sv. Jana Nepomuckého a hlavní oltář roku 1736, ten byl však při požáru 1772 poničen. Součástí hlavního oltáře byli zřejmě klečící andělé, adorující obraz sv. Máří Magdalény, a obě postavy světců, pravděpodobně sv. Vojtěch se sv. Prokopem, umístěné v nikách za oltářem. Sochy svatých biskupů jsou zřejmě inspirovány Braunovými řezbami u sv. Klimenta v Praze či sv. Vojtěchem z Karlova mostu Ferdinanda M. Brokofa. Sochy byly několikrát restaurovány, naposledy v letech 1998-2001, kdy s výjimkou obou svatých biskupů byla odstraněna polychromie a zvolena úprava v leštěné běli s pozlacenými detaily.

V Bohdanči vytvořil ještě jednu sochu sv. Jana Nepomuckého pro jeho kapli u dnešního hřbitova. +more Světec klečí na oblaku, je výrazně mladší a hledí směrem k zemi.

Seznam děl

Běstvina ** kostel sv. Jana Křtitele a sv. +more Jana Evangelisty - boční oltáře sv. Vojtěcha (1723), sv. Kříže (1726) a sv. Barbory (1735), sochy sv. Jana Křtitele a sv. Jana Evangelisty určené pro liturgickou výměnu na hlavní oltář (1726), oltář sv. Vojtěcha pochází ze zrušené zámecké kaple a byl po restaurování umístěn v expozici barokních soch MUBASO v Chrudimi ** tzv. Svatojánské oratorium v kapli na návsi (kol. 1726) * Chrudim ** Novoměstská kašna - sochy sv. Jana Nepomuckého (1727) a sv. Huberta (kol. 1728) ** sloup Proměnění Páně - dokončení sochařské výzdoby po Janu P. Čechpauerovi - sochy sv. Šebestiána, Archanděla Michaela a sv. Kateřiny (kol. 1728) ** socha sv. Václava (kol. 1728) před kostelem sv. Kateřiny, původem z Novoměstské kašny ** kostel Nanebevzetí Panny Marie - víko křtitelnice se sousoším Křtu Krista (po 1730), Krucifix (po 1730), nedochované jsou kazatelna (1730), oltář sv. Anny (1731) a oltář sv. Kříže (1733)-z něho zachovaná socha Panny Marie Bolestné dnes vystavené v expozici barokních soch MUBASO v býv. kapucínském kostele ** Regionální muzeum - veduta Chrudimi (po 1730), sochy sv. Rocha, sv. Karla Boromejského a sv. Donáta (po 1730), socha sv. Donáta je dlouhodobě vystavena v expozici Národní galerie ve Schwarzenberském paláci, sochy pocházejí z výzdoby děkanského chrámu, odstraněné při jeho regotizaci ** sochy Panny Marie Bolestné a Bolestného Krista (po 1730) v expozici MUBASO, původně stály před průčelím kapucínského kostela, poté v Michalském parku, v muzeu připsané Janu P. Čechpauerovi z roku kol. 1726 ** ženské a mužské busty na iluzivních branách v parku tzv. Neuperského dvora, dnešní Wiesnerovy vily (kol. 1730), tyto práce Šedová vylučuje * Socha sv. Donáta, z původního vybavení děkanského chrámu v Chrudimi (po 1730). Žďár nad Sázavou, kostel sv. Jana Nepomuckého - dokončení sochařské výzdoby hlavního oltáře po Janu P. Čechpauerovi - socha světce, anděl držící zeměkouli, putti, některé prameny uvádějí účast Řehoře Thenyho * Chrast ** kostel Nejsvětější Trojice - boční oltář sv. Jana Nepomuckého (1728), sochy sv. Petra a Pavla (po 1730) po stranách vítězného oblouku, v expozici MUBASO v Chrudimi bylo autorství soch apoštolů připsáno Janu A. Devotymu * Heřmanův Městec ** socha sv. Jana Nepomuckého na Masarykově nám. (1729) a socha sv. Vavřince v ulici Pokorného (1734) ** kostel sv. Bartoloměje - boční oltář sv. Jana Nepomuckého (kol. 1740) * Hemže, kostel Nanebevzetí Panny Marie, márnice - boční oltář sv. Jana Nepomuckého (30. léta 18. stol. ), roku 1999 byly sochy z oltáře zcizeny, po navrácení jedné z nich byla umístěna v kostele * Choceň, kostel sv. Františka Serafínského - boční oltáře sv. Jana Nepomuckého (1731), sv. Josefa-sochy se nezachovaly, sv. Františka z Pauly a sv. Anny, kazatelna, křtitelnice (vše před 1733), hlavní oltář (1734) * Havlíčkův Brod ** kostel sv. Rodiny - kazatelna (1732, obnova 1746), boční oltáře Pěti ran Kristových (1733) a sv. Jana Nepomuckého (1738), hlavní oltář (1746-1747) ** Galerie výtvarného umění - oltář sv. Kříže (po 1735), pochází ze zrušené zámecké kaple v Úhrově ** kostel Nanebevzetí Panny Marie - boční oltáře sv. Josefa a sv. Ignáce z Loyoly (oba po 1737), kazatelna (kol. 1740) * Kolín, kostel sv. Bartoloměje - oltář Kalvárie v kostnici (1733), boční oltář Kalvárie v chrámu (1737-38), boční oltář sv. Barbory ve Šperlingovské kapli (1744) * Lázně Bohdaneč, kostel sv. Máří Magdalény - boční oltáře Immaculaty a sv. Jana Nepomuckého (1733), sochy sv. Prokopa a sv. Vojtěcha v nikách a andělů na bočním oltáři pocházejí z hlavního oltáře (1736), kazatelna (1740) * Mikulovice, kostel sv. Václava - sochy bočních oltářů, kazatelna a křtitelnice (vše 1735), Krucifix (1738), boční oltář sv. Jana Nepomuckého (1743) * Opočno ** sousoší sv. Floriána s anděly před zámkem (1734) ** soška sv. Jana Nepomuckého v nice domu čp. 141 na Kupkově nám. (kol. 1740) * Pardubice ** kostel sv. Bartoloměje - hlavní oltář, boční oltáře sv. Anny, Panny Marie Svatohorské a Kalvárie, Krucifix, (vše 1735-1737) ** Východočeská galerie - sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Floriána, reliéf svržení sv. Jana Nepomuckého do Vltavy, dva andělé na oblacích, sochy pocházejí ze zámecké kaple, sochy andělů zde znovu vystaveny, sousoší Křest Krista, sochy Boha Otce, Gesmase a sv. Dismase (vše 1735-1737) a kartuš s vedutou Pardubic (1723), pocházejí z křtitelnice, oltáře Kalvárie a oltáře sv. Floriána kostela sv. Bartoloměje, socha Boha Otce je vystavena v MUBASO v Chrudimi ** kostel Zvěstování Panny Marie - sochy sv. Josefa, sv. Tomáše, sv. Jana Křtitele a sv. Jana Nepomuckého (kol. 1740), sochy zapůjčeny do expozic MUBASO v Chrudimi a Andělé na návrší v Litomyšli a zde připsány Janu A. Devotymu * Pohled, kostel sv. Ondřeje - boční oltáře sv. Jana Nepomuckého, Panny Marie a sv. Rodiny, soška Krista z křtitelnice (vše 1737) * Popovice u Jičína - socha sv. Josefa s Ježíškem 1737 * Rohovládova Bělá, kostel sv. Petra a Pavla - hlavní oltář, torzo výzdoby bočních oltářů (kol 1737) * Ježov, kostel sv. Lucie - hlavní oltář (kol. 1737) * Dobřany, kostel sv. Mikuláše - hlavní oltář, boční oltáře Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého, kazatelna (1738) * Nový Hrádek, kostel sv. Petra a sv. Pavla - socha sv. Jana Nepomuckého na pravé straně presbytáře (30. léta 18. stol.

Odkazy

Reference

Literatura

BLAŽÍČEK, J. , Oldřich. +more Sochařství baroku v Čechách: Plastika 17. a 18. věku. Praha : Státní nakladatelství literatury, hudby a umění, 1958. S. 211-212. * BLAŽÍČEK, J. , Oldřich. Plastika raného rokoka. Praha: FFUK : Praha, 1946. S. 106-107. * KOŘÁN, Ivo. Rarášek a Šetek aneb pobraunovské sochařství východních Čech. In: Matyáš Bernard Braun 1684-1738 : Sborník věd. konference pořádané Národní galérií v Praze a Čs. komitétem dějin umění ve dnech 26. a 27. 11. 1984. Praha, 1988. * KOŘÁN, Ivo. Braunové. Akropolis : Praha, 1999 S. 134-138. * NIEDZIELENKO, Andrzej, VLNAS, Vít (ed. ). Slezsko perla v české koruně. Tři období rozkvětu vzájemných uměleckých vztahů. 1. vyd. Národní galerie v Praze : Praha, 2006. 402 s. ISBN 978-80-7035-337-0. * PAUKRTOVÁ, Zdena, KOŘÁN, Ivo, VÍTOVÁ Hana, ŠEFČÍK, Roman. Ignác Rohrbach (1691. -1747): restaurované sochy z farního kostela sv. Maří Magdalény v Bohdanči. 1. vyd. Národní galerie v Praze : Praha, 2001. 63 s. ISBN 8070352523. * HLADÍK Tomáš. Rané dílo Ignáce Rohrbacha. In: Dáňová H. , Klípa J. , Stolárová L. (ed. ), Slezsko, země koruny České. Historie a kultura 1300 - 1740 / B. 1. vyd. Národní galerie v Praze : 2008. 431-949 s. S. 573-585. . * HOFERICA, Jiljí. Mathias Braun (1684-1738) and Ignac Rohrbach (1690-1746). London, 2012. 133 s. ISBN 9788026020691. * PAVLÍČEK, Martin, Následovníci M. B. Brauna na Chrudimsku a Pardubicku (Pokus o vymezení autorských hranic). Diplomová práce. FFUP : Olomouc, 1998. * ŠEDOVÁ Simona. Ignác Rohrbach (1691-1747). Diplomová práce. FFUP : Olomouc, 2010.

Externí odkazy

http://www. theses. +morecz/id/0tt38n. info=1;isshlret=Ign%C3%A1ce%3B;zpet=%2Fvyhledavani%2F%3Fsearch%3Dign%C3%A1c%20rohrbach%26start%3D1 * http://www. chocen. farnost. cz/kostel-chocen * https://web. archive. org/web/20110908070050/http://www. nockostelu. cz/index. php. pg=381.

Kategorie:Údržba:Články s referencemi v nadpisech Kategorie:Čeští sochaři Kategorie:Barokní sochaři v Česku Kategorie:Narození v roce 1691 Kategorie:Narození v Kladsku Kategorie:Úmrtí v roce 1747 Kategorie:Úmrtí v Chrudimi Kategorie:Pohřbení v Chrudimi Kategorie:Muži