Cesko.wiki Josef Winterhalder starší
Author
Albert Floresklášteře Hradisko v Olomouci, c. 1731 Josef Winterhalder st. (10. ledna 1702, Vöhrenbach - 25. prosince 1769, Vídeň) byl významným pozdně barokním sochařem, který byl činný především na Moravě v 18. století.
Život
Josef Winterhalder st. se narodil 10. +more ledna 1702 ve městě Vöhrenbach na jihu Württemberska. V jeho rodině se objevovaly umělecké osobnosti po generace. Již jeho dědeček, Barthel Winterhalder (činný kolem roku 1662, kdy vytvořil hlavní oltář Panny Marie Růžencové pro kostel v Hüfingen), byl sochařem. Také Josefův otec, Adam Winterhalder, pokračoval v sochařské činnosti a je doložen od roku 1696 ve Vöhrenbachu. Pro tamní kostel vytvořil kolem roku 1735 hlavní oltář. Po otcově smrti převzal rodinnou dílnu nejmladší ze tří synů, Jan Michael Winterhalder.
Školení a vlivy
Josefu se dostalo prvního školení v otcově dílně. Poté se vydal na studijní cestu, kdy jeho první zastávkou byl Mnichov. +more Zde poznal dílo bratří Asamů. Dále pokračoval do Vídně, navštívil také Lambach, kde se setkal s tvorbou Lorenza Mattielliho, kterou později citoval ve své tvorbě.
V letech 1726 - 1728 studoval na vídeňské Akademii, kde si osvojil především umění kresby, kompozice a proporcí. O sochařském ateliéru v té době nemáme žádné zprávy, proto je pravděpodobné, že již při studiu pracoval jako pomocník v Mattielliho ateliéru. +more Winterhalderovy sochařské práce vykazují vysokou výtvarnou úroveň. Na počátku jeho samostatné činnosti (kolem roku 1730) je zřejmý vliv neoklasicistního díla G. R. Donnera (1693 - 1741). Z jeho prací Winterhaldera nejvíce zaujala výzdoba schodiště arcibiskupské rezidence Mirabell v Salcburku, který navštívil po ukončení studia na Akademii. To dokazují některé rané práce pro premonstrátskou kanonii na Hradisku u Olomouce.
Vedle Donnerova vlivu bylo Winterhalderovi přínosné studium v ateliéru sochaře Lorenza Mattielliho (1688 - 1748). Z Mattielliho kompozičně rozvinutých sousoší (Loučení sv. +more Petra a Pavla nebo Svržení sv. Jana Nepomuckého do Vltavy) vychází Winterhalderova sousoší ve slavnostním sále na Hradisku. V raném sochařově díle je pak patrný vliv italského štukatéra Baldassara Fontany (1661 - 1733), v nichž jej zaujaly kubizující tendence a typika jeho andělských figur. Vliv sochaře Balthasara Permosera (1651 - 1732), za jehož studiem se vydal do Drážďan, je viditelný na kazatelně v dominikánském kostele sv. Michala v Brně. Winterhaldera zaujala jeho schopnost vidět sochařské dílo malířským způsobem. Celým Winterhalderovým dílem prochází styl lámaných a kubizujících forem. Jeho draperie se vyznačují ostře zalamovanými klikatkami řas a lemů látek.
Dílo
Socha sv. +more Ludmily, Dominikánské náměstí, Brno (1736-37) Roku 1729 přišel Winterhalder do Olomouce, kde vstoupil do dílny zdejšího sochaře Jana Sturmera s úmyslem vytvořit si podmínky pro získání samostatných zakázek. Již o rok později dostal nabídku na výzdobu schodišťového prostoru a šestici soch v předsálí prelatury na Hradisku. Jde o alegorie Ctností - ženské personifikace Lásky, Víry, Naděje, Trpělivosti, Statečnosti a Střídmosti. Sochy jsou provedeny v kameni s bílou polychromií a jsou v mírné nadživotní velikosti. S prací na podstavcích těchto soch mu pomáhal jeho mladší bratr Jan Michael. Celá zakázka byla dokončena roku 1733. V době na těchto pracích se Josef seznámil s vídeňským malířem Paulem Trogerem (1698 - 1762), který jej inspiroval především v oblasti kresby a kompozice. Oba umělci byli v tvůrčím kontaktu do konce malířova života.
Během prací pro premonstrátskou kanonii v Olomouci přijímal i další zakázky. Roku 1733 pracoval na sochařské výzdobě bočních oltářů farního kostela Neposkvrněného početí Panny Marie v Uherském Brodě. +more Na pomezí let 1736 a 1737 pracoval v Brně na čtveřici soch českých a moravských patronů (sv. Václav, sv. Ludmila, sv. Cyril a sv. Metoděj) na balustrádě dominikánského kostela sv. Michala. Tyto sochy jsou z vápence a pískovce. V průběhu 40. let 18. století na ně sochař navázal početným dílem v interiéru.
Při další studijní cestě do Drážďan (před rokem 1740) navštívil Prahu. Zdejší konzervativní umělecké prostředí jej však výrazněji neovlivnilo. +more Svůj zájem věnoval tvorbě drážďanského dvorního sochaře Balthasara Permosera (1651 - 1732), jež ho zaujala nezvyklým pojetím drapérie a malířským rozkladem objemu soch. V polovině 40. let pobýval střídavě v Náměšti nad Oslavou, kde vytváří dekoraci mostu, kterou tvoří soubor dvaceti soch světců a světic, a v Brně, kde pracoval na početné figurální výzdobě dominikánského kostela. Roku 1747 získal další zakázku od dominikánů, a to v Uherském Brodě. Na této zakázce pracoval spolu s bratrem Antonínem. Šlo o soubor soch na šest oltářů tamního kostela Nanebevzetí Panny Marie. Tato díla představují jeden z vrcholů umělcovy tvorby. Na počátku 50. Let pracoval spolu s Trogerem opět pro premonstráty na Hradisku u Olomouce. K chystaným oslavám šestistého výročí příchodu řádu zde Winteralder částečně realizoval výzdobu konventního kostela, refektáře a ambitů. Žádná z těchto úprav se však nedochovala. V této době dokončuje práce v Uherském Brodě, který pak navštěvuje ještě dvakrát. S bratrem Antonínem vytváří sousoší sv. Norberta na Svatém Kopečku (1653). Další díla z tohoto období můžeme zhlédnout ve farním kostele v Nákli, kam dodal sochařskou výzdobu oltáře sv. Izidora Madridského nebo ve farním kostele sv. Martina v Třebíči. Kolem roku 1760 pracuje Winterhalder pro farní kostel sv. Mikuláše ve Znojmě. Zde vytváří především jedinečnou kazatelnu v podobě zeměkoule. Ve Znojmě pracuje také v dominikánském kostele, kde vytváří další kazatelnu a boční oltář sv. Dominika. Josef Winterhalder umírá 25. prosince 1769 ve Vídni.
Seznam děl
Známé realizace
Svatý Kopeček u Olomouce, poutní kostel Navštívení Panny Marie ** sochy mariánských ctností na hlavním portálu (Naděje, Štědrost a Fáma) (1731-1732), (spolupráce s bratrem J. M. +more Winterhalderem) ** kazatelna (1731-1732), (nahradila kazatelnu od Michaela Zürna ml. ) ** sochy andělů a kalvárie na tabernáklu hlavního oltáře (do 1732), (dokončení po Jan Sturmerovi, oltář pochází z dílny Baldassare Fontany) ** návrh čtyř stříbrných reliéfů mariánské legendy v presbytáři (Zjevení Panny Marie, Nalezení sošky, Požár kaple, Uzdravení nemocných) (1734-1739), (provedl Johann J. Wirth) ** sousoší svatého Norberta se svatým Adrianem Jansenem von Hilvarenbeek a Jakubem Lacopsem v ambitovém dvoře (1753), (spolupráce s bratrem A. Winterhalderem) ** řezbářská výzdoba hodin s figurální skupinou boha Hélia, Luny a Slunce (1736-1740), hodinový stroj William Jourdain, Londýn (1646) (přemístěno do Obrazárny Strahovského kláštera) * Klášter Hradisko u Olomouce ** alegorické sochy ctností (Střídmost, Trpělivost, Statečnost, Naděje, Láska a Víra) v předsálí slavnostního sálu (1731-1732), (spolupráce s bratrem J. M. Winterhalderem) ** dvojice sousoší Samuel vítající Saula a David přijímající dary od Achímeleka, dva reliéfy Trojí zapření Petrovo a Přistání apoštola Pavla na Maltě na krby, 10 alegorických reliéfů v okenních špaletách a další sochařská výzdoba krbů, supraport vchodů a hlavní římsy ve slavnostním sále (1731-1732) ** sochařská výzdoba nástavců hlavního, dvou bočních oltářů a křtitelnice v býv. opatské kapli sv. Štěpána (1733-1734), (křtitelnice bývá připisována též Janu M. Scherhaufovi) ** sousoší svatého Jana Nepomuckého udílející almužnu před prelaturou (1737) *Nová Říše, premonstrátský klášter - znak premonstrátského kláštera v průjezdu kláštera (1737-1738) * Blatec - socha svatého Leonarda (Linharta) u silnice do vsi (mezi 1732-1741), (původně stávala v areálu kláštera Hradisko, část sochy je nepůvodní) * Olomouc, sloup Nejsvětější Trojice - reliéfy ve vnitřní kapli (Kainova oběť, Ábelova oběť, Noeho oběť, Abrahámova oběť Izáka, Abrahámova oběť jehněte a Ukřižování) (1733), (připisované též Filipu Sattlerovi) * Uherský Brod ** kostel Neposkvrněného početí Panny Marie - sochařská výzdoba bočních oltářů, varhanní skříně. a kruchty. (1733) ** dominikánský kostel Nanebevzetí Panny Marie - boční oltáře Panny Marie Čenstochovské, Panny Marie Bolestné, svaté Anny, svatého Vincence Ferrerského a svatého Josefa (1747), (spolupráce s bratrem A. Winterhalderem), boční oltář sv. Kříže (1754) ** socha svatého Vincence Ferrerského před kostelem (1747) ** socha svatého Floriána na kašně (1756) * Brno ** sochy svatého Cyrila, svatého Metoděje, svatého Václava a svaté Ludmily na rampě kostela svatého Michala na Dominikánském náměstí (1736-1737) ** dominikánský kostel sv. Michala - hlavní oltář (1743-1749), kazatelna (1745) a boční oltáře svatého Tomáše Akvinského a svaté Kateřiny Alexandrijské (před 1749) ** augustiniánský kostel sv. Tomáše - hlavní oltář (1761-1764), (spolupráce s Jakubem Scherzem) * Náměšť nad Oslavou ** sochařská výzdoba barokního mostu (1737-1744), (Archandělé Rafael, Gabriel a Michael, anděl od nebeské brány, svatý Petr, svatý Pavel, svatý František z Assisi, svatý František z Pauly, svatá Cecílie, svatý Jáchym, svatý Ondřej a svatý Vavřinec), ostatní sochy vytvořil podle Winterhalderových modelů Alexander Jelínek (svatý Florián, svatý Kajetán, svatý Filip Neri, svatý Jan Nepomucký, svatá Anna, svatá Terezie, svatý Leopold a svatý Václav), (sochy byly v 90. letech nahrazeny výdusky a originály přemístěny do sálu Luteránka na zámku) ** kostel sv. Jana Křtitele - sochařská výzdoba hlavního, bočních oltářů, kazatelny a křtitelnice. (1744) ** špitální kaple svaté Anny - sochařská výzdoba hlavního a bočních oltářů (1745) ** sousoší svatého Jáchyma s Pannou Marií a sousoší svatého Josefa s Ježíškem v nikách na fasádě fary (1745) ** sochařská výzdoba mostu vedoucího do zámku (sfingy, koně, orli) (kol. 1745) * Kralice na Hané - sochy svatého Petra a svatého Pavla stranách hlavního portálu kostela Nanebevzetí Panny Marie (konec 30. let. ) * Úsov, kostel svatého Jiljí - socha Bičovaného Krista (konec 30. let. ), (v současnosti je socha zapůjčena do expozice Arcidiecézního muzea v Olomouci) * Jaroměřice u Jevíčka, poutní areál Kalvárie - reliéfy Klanění andělů, Klanění pastýřů a Klanění tří Králů v přízemí Betlémské kaple (30. léta) * Bratislava, minoritský kostel Navštívení Panny Marie - sošky puttů v nástavcích bočních oltářů (1741) . * Nivnice, kostel sv. Andělů Strážných - sochařská výzdoba hlavního oltáře (konec 40. let), (centrální Winterhalderova socha anděla byla ve 20. stol. nahrazena jinou) * Bojkovice - trojsoší Panny Marie, svatého Dominika a svatého Vincence u zámku (1745) . * Tikovice (Ořechov), kostel svatého Jiří - hlavní oltář (40. léta) * Pitín - socha Panny Marie s Ježíškem (1750) * Náklo, kostel svatého Jiří - sochy svaté Notburgy z Rattenbergu a svaté Valburgy na oltáři svatého Izidora Madridského (kol. 1749), (ústřední socha je dílem Jana M. Scherhaufa) * Velehrad, premonstrátský klášter s kostelem Nanebevzetí P. Marie - sousoší Nejsvětější Trojice v prelátské kapli kláštera (1753) a dřevořezby světců na chórových lavicích kostela . * Třebíč ** kostel sv. Martina - hlavní oltář a boční oltáře svaté Anny a svatého Josefa se štukovými výjevy (1758-1759) ** sochy Piety Třídubské (Maria Dreieichen) a svatého Jana Nepomuckého . na můstku k zámku (1758-1759), (nahrazeny kopiemi, originály v zámku) * Chválkovice - socha svatého Jana Nepomuckého (1759) . (Antonín Winterhalder. ) * Znojmo ** kostel sv. Mikuláše - kazatelna, oltář a štukové výjevy na oblouku portálu kaple Dítěte Ježíš a sochařská výzdoba dvou zpovědnic . (1760) ** dominikánský kostel Nalezení sv. Kříže - kazatelna a oltář sv. Dominika . (kol. 1760) * Přímětice, kostel sv. Markéty - tabernákl se sochou sv. Markéty (60. léta) . , (původně na hlavním oltáři) * Předklášteří u Tišnova, cisterciácký kostel Nanebevzetí P. Marie- hlavní oltář (1764-1766), (dokončil do roku 1769 Ondřej Schweigl) * Mořice, kostel svatého Martina - sochy svaté Luitgardy, Františka z Pauly, Františka z Assisi a řádového světce na venkovní balustrádě (konec 60. let) . (Václav Böhm. ) * Dřevohostice, kostel svatého Havla - sochařská výzdoba bočních oltářů Zvěstování Panně Marii a sv. Kříže (před 1769).
Dílo v muzeích
Slovenská národná galéria, Bratislava - kamenné sochy svatého Pavla Thébského a svatého Antonína Velikého (kol. 1736), (spolupráce s Georgem R. +more Donnerem) * Slezské zemské muzeum, Opava - slonovinová soška svatého Jana Nepomuckého udílející almužnu . (kol. 1737) (Jan J. Schauberger. ) * depozitář rezidence na Svatém Kopečku u Olomouce - sochy svatého Václava, svatého Jana Evangelisty, svatého Jana Nepomuckého a svatého Jana Sarkandera (kol. 1737), (pochází asi z kostela Povýšení svatého Kříže v Libavé), (socha svatého Václava v současnosti prezentována v expozici Arcidiecézního muzea v Olomouci) * Muzeum Vysočiny, Třebíč - sochy čtyř sedících evangelistů, původem z kazatelny (kolem roku 1750), tři modely soch druhotně umístěné na relikviáři svatý Bernarda (kol. 1766), (modely byly určeny pro sochy hlavního oltáře cisterciáckého kostela v Předklášteří které realizoval Ondřej Schweigl) * Národní galerie, Praha - modeletto svatého (Jana Nepomuckého. ) (mezi 1735-1740), modeletto svatého Rocha a svatého Šebestiána (mezi 1750-1760) * Moravská galerie, Brno - sochy dvou dominikánských světců (60. léta) . , sošky dvou adorujících andělů (60. léta) . , (sošky andělů sloužily snad jako modely pro tabernákl hlavního oltáře kostela svatého Tomáše realizovaný Jakubem Scherzem) * Jihomoravské muzeum, Znojmo - sochy dvou františkánských světců (kol. 1760), (původem z minoritského kostela ve Znojmě).
Nezachované realizace
stříbrná busta světce a dvojice relikviářů podle Winterhalderova návrhu pro baziliku Navštívení P. Marie na Svatém Kopečku u Olomouce (1734-1739) * klášter Hradisko u Olomouce: erb na průčelí prelatury, slonovinová soška P. +more Marie, sousoší Samsona a Gedeona na kašně vnitřního dvora prelatury (1737-1741), nahrazené roku 1751 sochou Saturna, štukové dekorace stěn a stropu refektáře a chodeb kláštera (1750-1751) * sochařská výzdoba hřbitovní zdi kolem kostela Panny Marie na Předhradí v Olomouci (1737), (na výzdobě zdi se podílel i Ondřej Zahner) * štukové dekorace stěn a stropu letního refektáře premonstrátského kláštera Louka u Znojma (1765).