Josef Šmída

Josef Šmída, rozený Josef Školník (25. května 1919 v Hrošce - 7. července 1969 v Praze) byl český herec, režisér a dramatik, zakladatel divadélka Větrník.

Mládí

Pocházel z movité rodiny. Jeho otec Josef Školník byl obchodníkem z Hrošky u Dobrušky, který zemřel v roce 1929. +more Matka (roz. Černá) se pak provdala za bratrance svého prvního manžela, po kterém převzal Josef jméno Šmída. Rodina bydlela ve vilce v Rychnově nad Kněžnou ve čtvrti "Na Sibiři". Otčím zemřel po třech letech. U matky se poté projevila duševní porucha a její otec Václav Černý si ji vzal na svůj statek v Pohoří u Opočna. Po třetím pokusu o sebevraždu byla převezena na psychiatrickou léčebnu, kde zemřela.

Šmída studoval na rychnovském gymnáziu. Po smrti matky zůstal v domě v Rychnově, zbytek domu byl pronajat řediteli školy, jehož manželka Šmídovi prala a vařila. +more Po maturitě byl v ročníku 1938/1939 zapsán na fakultu architektury ČVUT.

Divadelní začátky

Po uzavření vysokých škol v roce 1939 se přihlásil do herecké školy E. F. +more Buriana v divadle D 34 a absolvoval pod Burianovým vedením režisérský kurz. Prošel také odborným školením režiséra Jindřicha Honzla, jemuž dělal v roce 1940 asistenta režie v Divadélku pro 99. Od roku 1941 pak byl zaměstnán jako pomocný střihač ve filmovém týdeníku Aktualita. V letech 1943-45 byl asistentem režie u Jiřího Frejky v pražském Národním divadle.

Ve Větrníku (1941-1946)

Divadlo Větrník, herci "Sentimentální romance", Větrník, 1943 V září roku 1941 navrhl vytvoření divadla Větrník, pro které vymyslel i jméno. +more Toto divadlo se stalo po likvidaci Burianova Déčka a Divadélka pro 99 scénou protioficiálně zaměřených mladých divadelníků. Šmída sestavil soubor z mladých herců, z nichž mnozí byli studenty soukromé herecké školy EFB. Ve Větrníku za války vystupovali např. Vlastimil Brodský, Zdeněk Řehoř, Zdeněk Dítě, Václav Lohniský, Zdeněk Míka, Stella Zázvorková a Zdeněk Stránský. Krátce zde vystupovali i konzervatoristé Jaromír Pleskot a Radovan Lukavský a později byli přijati Miroslav Homola a Gustav Heverle. Vlastimil Brodský přivedl do Větrníku i svoji tehdejší dívku Jaroslavu Adamovou, posluchačku 2. roč. konzervatoře.

Na konci války byl Šmída totálně nasazen v továrně na hasicí přístroje v Praze, ale souběžně připravoval se souborem třetí inscenaci Němcových soudniček. Po válce se soubor divadla stěhoval do sálu v Ženském klubu Ve Smečkách, později do Rokoka a Mozartea. +more V roce 1945 ve Větrníku hráli také Miroslav Horníček a Miloš Kopecký, kteří však odešli na konci první poválečné sezóny spolu s V. Brodským, V. Lohniským, S. Zázvorkovou a J. Adamovou do Divadla satiry. Na podzim 1946 bylo divadlo Větrník Ministerstvem školství a osvěty likvidováno.

Činnost po roce 1946

Od září 1947 byl režisérem Severočeského národního divadla v Liberci. V roce 1948 se Josef Šmída zapsal na Filosofickou fakultu University Karlovy, obor divadelní věda V sezóně 1948/1949 byl režisérem Divadla na Vinohradech. +more Později působil ještě v divadlech v Olomouci, Mladé Boleslavi (1951) a od ledna 1952 do roku 1954 v Městském divadle pro mládež v Praze (pozdější Divadlo Jiřího Wolkera), kde byl režisérem a lektorem. Zde v září 1952 před zkouškou hry „Tři zlí kmotři“ a v jejím průběhu došlo nevysvětlitelnému jednání J. Šmídy a byl převezen na psychiatrickou kliniku v Praze 2. V chorobopise uvedl, že do hry na místě vymyslel další postavu, odpovídající průběhu zkoušky - figuru Nešťastlivce z Ostrovského hry Les. V roce 1954 odešel do divadla v Benešově, v roce 1956 nabídl spolupráci divadlu E. F. Buriana, avšak byl odmítnut. V prosinci 1959 požádal Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, aby mohl v bývalém divadle Akropolis zřídit experimentální divadlo, žádost však nebyla vyslyšena.

V sezóně 1960/1961 působil v Šumperku a mezi léty 1963-1965 na Kladně. V polovině 60. +more let působil také jako konzultant Ivana Vyskočila v Redutě. V závěru života pracoval v Krajském osvětovém středisku v Praze na Smíchově.

Rodina

Ještě za války se ve Větrníku J. Šmída zamiloval do bývalé tanečnice z D40 Milady Matasové (1916-1966), tehdy vdané, která zde pomáhala při choreografii jedné z inscenací. +more Později si ji vzal za manželku a měl s ní dvě děti - syna Jana (nar. 8. 12. 1944, emigroval v r. 1968) a dceru Annu (nar. 2. 1. 1946 provdaná Habartová). Manželka pracovala naposledy v letech 1951-3 ve Škodových závodech v Praze, pak u ní propukla vážná duševní choroba.

V prosinci 1959 požádal Šmída o svoji hospitalizaci v psychiatrické léčebně v Praze 2, opakovaně pak i v letech 1962, 1963, 1965 a 1967, kdy zde pobyl vždy několik týdnů nebo měsíců. Jeho špatný psychický stav byl způsoben zoufalou finanční situací, nedobrými rodinnými poměry a nevyhovujícím pracovním zařazením. +more V závěru života pobírala jeho manželka invalidní důchod 300 Kčs, Šmída v roce 1967 částečný invalidní důchod ve výši 700 Kč.

Josef Šmída zemřel zesláblý a zcela vyčerpán v pražské nemocnici Na Františku na druhý srdeční infarkt dne 7. července 1969.

Citát

Divadelní režie, výběr

1941 J. Šmída: Portrét Antonína Dvořáka, Větrník * 1941 J. +more Šmída: Lancelot a Alexandrina, Větrník * 1942 J. Pokorný: Písně Omara Pijáka, Větrník * 1942 M. de Cervantes, M. Součková: Zázračné divadlo hraje Oidipa krále, Větrník * 1942 J. Mahen: Husa na provázku, Větrník * 1942 K. L. Immermann: Merlin, Větrník * 1943 J. Š. Kubín, J. Šmída: Přiďte pobejt, Větrník * 1943 Karel Schulz, J. Šmída: Peníz z noclehárny, Větrník * 1943 František Němec: Sentimentální romance, Větrník * 1944 F. Němec, J. Šmída: Nesentimentální romance, Větrník * 1944 Jiří Brdečka: Limonádový Joe, Větrník * 1945 Jaroslav Hašek: Dobrý voják Švejk, Větrník (216 repríz) * 1945 M. Bontempelli: Cenerentola, Větrník * 1945 A. Suchovo-Kobylin: Smrt Tarelkinova, Větrník * 1946 Marc Connelly: Zelená pastviska, Větrník * 1946 A. Dumas, K. Kučera: Všichni za jednoho-jeden za všechny, Větrník * 1946 Jacinto Benavente: Do Prahy je cesta dlouhá, Větrník (8 repríz) * 1947 Karel Poláček: Okresní město (Hra v karty), Severočeské národní divadlo Liberec * 1948 Julius Fučík: V zemi, kde zítra již znamená včera, Severočeské národní divadlo Liberec * 1948 Pásmo - Večer na paměť T. G. M. , Severočeské národní divadlo Liberec * 1948 J. Šmída: Před velikou cestou (Podobenství o životě a díle J. Čapka), Divadlo na Vinohradech * 1948 E. Roblés: Dobyvatelé, Divadlo na Vinohradech (18 repríz) * 1948 J. Šmída: Zpěv svobody a práce, Divadlo na Vinohradech * 1949 Jiří Stano: Natalie, Divadlo na Vinohradech (20 repríz) * 1949 Jevgenij Petrov: Útěk lorda Jakobse aneb Ostrov velkých nadějí, Komorní divadlo (44 repríz) * 1953 Vladimír Goldfeld: Pohádka o Ivanu a Mášence, Městské divadlo pro mládež v Praze/Divadlo Jiřího Wolkera * 1954 Molière: Lakomec, Městské divadlo pro mládež v Praze/Divadlo Jiřího Wolkera * 1954 I. S. Turgeněv: Měsíc na vsi, Divadlo Benešov * 1954 Miloslav Stehlík: Selská láska, Divadlo Benešov * 1960 Václav Štech: Třetí zvonění, Severomoravské oblastní divadlo Šumperk * 1963 František Němec, J. Šmída: Zrození dámy aneb dnes málem naposled, Divadlo Jaroslava Průchy na Kladně * 1964 Václav Stýblo: Osvobozená revue (pásmo z textů V+W), Divadlo Jaroslava Průchy na Kladně * 1964 Robert Thomas: Osm žen, Divadlo Jaroslava Průchy na Kladně (premiéra 6. června 1964 - poslední režie J. Šmídy).

Literární dílo

1948 100krát nic umořilo osla. Kacířské listy o divadle - rukopis, nevydáno

Divadelní osobnosti o Josefu Šmídovi

Jan Grossman * Šmída nachází a rozehrává kouzla „otevřeného“, nekukátkového jeviště. Zatímco se mnohde stále otřepává názor, že na divadlo patří jen texty pro divadlo určené, tedy dramata a nikoliv dramatizace, proměňuje Šmídova imaginace prozaické texty - třeba druhově odlišné, jako jsou Němcovy soudničky a Kubínovi podkrkonošské povídky - v plnokrevné, komediální, dynamické divadlo.

* Šmída byl umělec nadaný velikou fantazií a zároveň umělec neobyčejně inteligentní a poučený. Měl obrovský dar improvizace a zároveň usiloval a chtěl usilovat o divadlo určité koncepce. +more Byl člověkem citlivým a byl bytostný melancholik, introvertní typ. V poválečném období našeho divadelnictví, plném proměn, přeměn a reorganizací - dobrých i mylných - se patrně nedovedl vlastní tvořivostí orientovat. Umírá předčasně.

Stella Zázvorková * V čele Větrníku po celou dobu jeho existence stál režisér a dramaturg Josef Šmída. Byl to mimořádně talentovaný režisér a především dramaturg.

Jindřich Černý * Jeho (Větrníku) vůdčí osobnost, v roce 1941 dvaadvacetiletý režisér Josef Šmída, jemuž jeho přátelé pro jeho vystupování i způsob oblékání říkali „český Mejerchold “, byl až k přecitlivělosti nervní, pragmatických kompromisů neschopný žák všech svých avantgardních učitelů, z nichž posléze nejvíc přimkl k Jiřímu Frejkovi s jeho programem básnivého, ale realisticky ukotveného divadla.

Odkazy

Reference

Literatura

Josef Balvín: Vlastimil Brodský, Orbis, Praha, 1967, str. 14-42, 108-110 * Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. +more 194 * František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 255 * František Černý: Theater - Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 59, 104-6, 113, 126, 144, 351-3, 367, 372, 374, 413, 414 * Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce - Divadlo a společnost 1945 - 1955, Academia, Praha, 2007, str. 36, 51-3, 70, 95-6, 140, 167, 214-5, 384, 466, 471, * Jindřich Černý: Otomar Krejča, Orbis, Praha, 1964, str. 12 * Divadelní zápisník, ročník I, 1945 - 1946, Sdružení pro divadelní tvorbu v Umělecké besedě, Praha, 1946, str. 331-2, 570 * Zdeněk Hedbávný: Divadlo Větrník, Panorama, Praha, 1988 * Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV. , Academia, Praha, 1983, str. 458, 526-530, 532, 534, 536, 597, 631, 667 * V. Müller a kol. : Padesát let Městských divadel pražských 1907 - 1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 136, 152, 162 * Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907 - 2007 - Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 73, 180, 194,.

Externí odkazy

Časopis DISK: http://casopisdisk. amu. +morecz/cs/archiv/rocnik-2012/disk-42-prosinec-2012/skoly-e. -f. -buriana * Český rozhlas: http://www. rozhlas. cz/cro6/vsouvislostech/_zprava/puvod-a-vyvoj-soudnicek--415848 * Divadelní noviny: https://web. archive. org/web/20151030051621/http://host. divadlo. cz/noviny/archiv2001/cislo06/rozhovor. html * Středočeská vědecká knihovna v Kladně: http://svk7. svkkl. cz/aRLreports/redo/redo183. htm.

Kategorie:Narození 1919 Kategorie:Úmrtí 1969 Kategorie:Čeští divadelní režiséři Kategorie:Muži Kategorie:Narození v Hrošce Kategorie:Úmrtí v Praze