Karbanátek

Technology

12 hours ago

Author

Karbanátek je tradiční české jídlo, které se většinou připravuje z mletého masa, mouky, vajec a dalších přípravků. Jde o druh mletých kuliček, které se nejčastěji smaží na pánvi nebo pečou v troubě. Karbanátky lze podávat s bramborovou kaší, rýží nebo s chlebem. Existuje mnoho variant karbanátků, které se liší podle regionu či domácích receptů. Například v jižních Čechách se přidává nastrouhaný kořen petržele, v Moravském Slovácku se používá jiný typ masa, jako je třeba krůtí nebo je možné nalézt i vegetariánské varianty karbanátků. Karbanátek se stal oblíbeným jídlem nejen v české kuchyni, ale také v mnoha jiných zemích. Ke konzumaci karbanátků se často nabízí omáčka nebo salát, kterým se karbanátky doplňují. Tato stránka obsahuje informace o historii karbanátků, různých způsobech přípravy a také o různých variantách podávání. Dále obsahuje recepty na několik tradičních i moderních verzí karbanátků.

Karbanátek se zeleninovou přílohou Kapustové karbanátky Německé bulleten s hořčicí

Karbanátek, též frikadel, je smažený bochánek z rozemletého masa, typicky doplněného o další ingredience jako je koření, sůl a v mléce rozmáčené pečivo. Může také obsahovat určitý podíl zeleniny, jako například kapustový karbanátek, nebo sýra. +more Kromě smažení se karbanátky můžou také péct nebo můžou být obalované ve strouhance. Existují také veganské varianty, například z luštěnin, zeleniny, hub, obilnin, vloček nebo například tempehu. Karbanátky a frikadely mohou být chápány jako jedna z podob masových koulí, mezi které bývají řazeny například britské faggots, balkánské čevabčiči a čufty, ruské nebo ukrajinské kotlety, perské kufteh, čínské wanzi nebo japonské cukune. Zároveň mohou být oba pojmy zaměňovány - například o švédských köttbullar se hovoří v češtině jako o masových kuličkách.

České slovo karbanátek vychází z německého nárečního Karbenatl a to zase přes francouzštinu z italského carbonata „masa pečené na uhlí“ Slovo frikadel vychází z německého frikadelle, který je v němčině doložen od 17. století a vychází z italského frittatella „malá omeleta“ a francouzského fricandeau, které označuje typ telecího řízku.

Česko

V české kuchyni je karbanátek doložen již v kuchařce Magdaleny Dobromily Rettigové v první polovině 19. století. +more V tomto díle je označován také jako kotletka a je připravován ze sekaného telecího masa, z části zvané karbanátl, okořeněn solí, obalen ve strouhance a osmažen na přepuštěném másle. U Marie Janků-Sandtnerové v první polovině 20. století se karbanátky připravovali ze směsi sekaného masa: hovězího, vepřového a telecího, z namočené housky, vejce, slaniny, cibule, majoránky, citronové kůry, pepře, soli a byly smaženy na sádle. Jako příloha se servírovala bramborová kaše, dušená mrkev, špenát či čočka. Kuchařka Juliany Anny Fialové a Receptury teplých pokrmů z druhé poloviny 20. století uvádí recept ze směsi mletého hovězího a vepřového masa, pečiva, cibule a vejce. V prvním receptu jsou kořeněny pouze solí a pepřem, v druhém navíc česnekem a majoránkou. Podle všech tří receptů jsou karbanátky obalované.

V Česku se jedná o oblíbenou svačinu na výlet, podobně jako v případě smažených řízků. Šéfkuchař Honza Šterba označuje karbanátek za „českou prasečinku“, ale uznává že se dá připravit poctivě a chutně. +more Kritizuje především to že se oproti hamburgeru dá připravit pouze zcela propečený.

Skandinávie

Karbanátky jsou považovány za základní kámen skandinávské kuchyně a souvisí s obecnou oblibou pokrmů z mletého masa, která nastala díky rozšíření mlýnků na maso v 19. století. +more Dánsky jsou nazývány frikadeller, norsky kjøttkaker „masové bochánky“ a švédsky köttbullar „masové bochánky“. Často jsou připravovány podle specifických rodinných receptů, které jsou zdrojem identity a pýchy, ale v zásadě jsou si karbanátky v celé Skandinávii velmi podobné. Typicky se připravují z vepřového (především v Dánsku), hovězího (především na severu Skandinávie), telecího nebo směsi těchto mas. K dalším ingrediencím patří jemně nakrájená cibule, trocha mléka či vody, vejce, sůl, pepř a případně trocha muškátového oříšku. Existují určité rozdíly ve tvaru a velikosti: ve Švédsku mají velikost golfového míčku, v Norsku slepičího vejce a v Dánsku bývají zploštělé aby se jimi mohli plnit sendviče.

Původ švédských köttbullar, které jsou někdy považovány za národní jídlo, je občas hledán v turecké kuchyni. Například podle Svenska institutet, švédské vládní agentury, jsou založeny na receptu který přivezl král +more'>Karel XII. z Turecka na začátku 18. století. Köttbullar s bramborovou kaší s bramborovou kaší, brusinkovým džemem a smetanovou omáčkou podávají také v restauracích řetězce IKEA. Ty jsou připraveny napůl z hovězího a vepřového masa, doplněného o cibuli, česnek, strouhanku, vejce, mléko, sůl a pepř. V roce 2013 v Česku kontrola Státní veterinární správy odhalila že kuličky obsahují deset procent koňského masa, což firma označila za chybu na straně dodavatele. Od roku 2020 jsou v Česku kuličky nabízeny také v bezmasé verzi.