Kateřina Emingerová

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Kateřina Emingerová je česká historička umění a kurátorka působící na Národní galerii v Praze. Je známá zejména svou odbornou prací zaměřenou na moderní a současné umění. Emingerová se podílela na organizaci mnoha výstav a uměleckých projektů, zejména v oblasti českého a světového umění 20. a 21. století. Je autorkou několika vědeckých publikací a článků v oboru. V roce 2019 získala cenu Magnesia Litera v kategorii Umění za knihu o výstavě "České moderní sochařství 1900-1945". Kateřina Emingerová se rovněž věnuje pedagogické činnosti a přednáší na různých univerzitách a institucích.

Kateřina Emingerová (v matrice narozených jako Catharina Maria Barbara; 13. července 1856 Praha-Nové Město - 9. září 1934 Praha) byla česká spisovatelka, klavíristka, skladatelka a pedagožka.

...

Životopis

Narodila se v hudební rodině pražského právníka a tenoristy Johanna Emingera (1826-1876) a jeho manželky, klavíristky Julie rozené Mužíkové (1828). Měla tři sourozence: Helenu (1858-1943) malířku a grafičku, Julii (1860) učitelku a Prokopa (1864) právníka.

Kateřina studovala v Praze u Josefa Jiránka (1806-1882), Karla Slavkovského, Jana Ludevíta Procházky, Jindřicha Kaana a v Berlíně v letech 1882-1883 u Karla Heinricha Bartha (1847-1922). Klavírní studia završila státní zkouškou. +more Svůj první sólový koncert měla 25. 3. 1876 v koncertním sále Konvikt. Skladbu studovala soukromě u Zdeňka Fibicha a Vítězslava Nováka. Kromě sólového vystupování se od roku 1872 uplatňovala jako korepetitorka a interpretka komorní hry. Vystupovala např. s Antonínem Bennewitzem, Ferdinandem Lachnerem, Otakarem Ševčíkem a Aloisem Nerudou.

V 70. letech 19. +more století začala skládat taneční hudbu, zejména polky, které byly populární na pražských plesech. Komponovala také pro orchestr, komorní soubory, sbor a sólový hlas. V roce 1890 začala pracovat na pražské konzervatoři, nejprve jako studentská korepetitorka - např. operních zpěváků Matyldy Mallingerové-Schimmelpfennigové, Antonína Karase Harfnera, Otilie Dvořákové-Novákové, Vilemíny Reisenauerové-Hájkové. Po roce 1911 jako profesorka klavíru a komorní hudby doprovázela Pavla Ludikara, Boženu Durasovou, Bedřicha Plaškeho, Magdu Dvořákovou. Do důchodu odešla v roce 1928.

Kateřina přednášela o hudbě, přednášky doplňovala klavírními a jinými ukázkami. Spoluúčinkovalo při nich např. +more České kvarteto, Pěvecké sdružení pražských učitelek, sbor Typografie, zpěváci Bedřich Plaške, Vilém Zítek, Jan Konstantin, Anna Slavíková-Jordánová, z klavíristů Jan Heřman, Anna Krčmářová.

Připravovala a vydávala tiskové sbírky starých českých skladatelů a na počátku 20. století začala přispívat do Ženského světa, Ženského obzoru, Evy a Nové ženy. +more Propagovala ženské skladatelky jako byly Fanny Mendelssohn-Bartholdyá, Augusta Holmès, Cécile Chaminadeová, Johanna Müller-Hermannová, Lisa Maria Mayerová, Ethel Smyth, Mary Lola Beranová-Stárková a Florentina Mallá. Také interpretky: Josefinu Duškovou, Claru Schumannovou, Eleonoru Ehrenbergovou, Vilemínu Clauss-Szarvadyovou, Annettu Josipovou, Teresu Carreño, Wandu Landowskou, Vivien Chartres a herečky Otilii Sklenářovou-Malou a Fanny Janouškovou.

Přispívala také články do hudebních časopisů Dalibor, Smetana a do českých novin, včetně Prager Presse, National Press a National Policy. Psala recenze na představení v Národním divadle, v opeře na Vinohradech, v České filharmonii, v Komorní hudební společnosti a na Pražské konzervatoři. +more Napsala také řadu esejů o hudební výchově dětí.

Její příspěvky jsou uloženy v knihovně a archivech Pražské konzervatoře, Muzea literatury, Národního muzea a Českého muzea hudby. V Praze II bydlela na adrese Křemencova 16.

Zemřela v Praze dne 9. září 1934 a byla pohřbena na Olšanských hřbitovech.

Dílo

Hudební

Skladby klavírní 2 ruční: Invence - Koncertní etuda - Upomínky - Sousedská - Mignonette-polka - Ni-polka - Sychrovský kvapík - Tarantella op. 4 - Polka melancholická - Valse mignonne * Skladby klavírní 4 ruční: Sváteční pochod - Ukolébavka * Skladby pro housle a klavír: Polonéza - Sonáta * Písně pro hlas a klavír: An Dich (slova Maria Janitschek) - Das Weiss sie ja schon lange - Frühlingslied (Geibel) - Hvězda a naděje - Gute Nacht (Betty Paoli) - Mně zdálo se, žes' umřela (Vítězslav Hálek) - Dvě písně pro vyšší hlas: Ukolébavka (Jaroslav Vrchlický); Na mezi (Josef Václav Sládek) - Starosvětské písničky: Na poli; Pověz mi; Zpověď (J. +more V. Sládek) - Dvě písně pro vyšší hlas s průvodem klavíru: Jarní píseň; To věděl bych rád (J. Vrchlický) - Já hrála Chopina pro vyšší hlas a klavír (Růžena Jesenská) - Věř, pel na křídle motýla (J. Vrchlický) - Jak drahokam (J. Vrchlický) - Jen se dívej (J. Vrchlický) - Jung Werners Lied (J. W. Scheffel) - Lidé povídali (česká národní) - Liebeszauber - Mocnost očí (Ladislav Čelakovský) - Modlitbička (Wünsch) - Na nebi i na zemi - Dudák (J. V. Sládek) - Poutník (J. V. Sládek) - Kovářovic Andula (J. V. Sládek) - Tys jako nebe snivá (J. V. Sládek) - Večerní píseň - Princezna pampeliška, barytonová árie s klavírem na slova stejnojmenné hry Jaroslava Kvapila * Písně pro dva hlasy s klavírem: Tři národní písně české pro soprán a alt: Pochybnost a láska; Holubička s poselstvím; Škoda nahrazená - Ráda bych (nedokončeno) - Dvojzpěvy pro ženské hlasy soprán a alt: Ráda bych; Když jsem nebyl doma (české národní písně) - Hvězda a naděj (Eliška Krásnohorská) * Sbory ženské: Čtyři čtverozpěvy pro ženské hlasy bez průvodu klavíru: Pozdrav jarní (vlastní slova); Jediný (česká národní píseň); Kovářovic Andula (J. V. Sládek); Obrázek milého (moravská národní píseň) - Dvojzpěvy pro ženské hlasy soprán a alt: Ráda bych; Když jsem nebyl doma (české národní písně) - Svatvečer: pro čtyři ženské hlasy (Marie Kalašová) * Sbory mužské: Pochodně sem. Pro čtyři mužské hlasy (Č. Ostravický) - Snoubencům pro čtyři hlasy (M. Šedlbaurová) - Žertovné sbory pro čtyři mužské hlasy: Rekrut (K. Mašek); O diže (O. Přikryl) * Sbory smíšené: O salutaris hostia * Skladby orchestrální (původně pravděpodobně pro klavír, instrumentace asi jiní autoři, prováděno na tanečních zábavách, respektive poprvé většinou na veřejných zkouškách k pražským plesům): Upomínky (polka) - Rusalka (polka) - Jiskry (kvapík) - Vzletem (Kvapík) - Zefyrem (kvapík) - Mignonette (polka) - Josefínský kvapík - Sychrovský kvapík - Slovanská kytice (čtverylka) - Lesní báje (čtverylka) - Valčík - Vzpomínky na zámek Eisenberg (čtverylka) - Tarantella.

Literární

Knižní

O klavírních skladbách starých českých mistrů: přednáška - Praha: Ženský obzor, 1905 * Republikánské vlivy v hudebním umění - Praha: vlastním nákladem, 1919 * Bedřich Smetana: dvě přednášky - 1. Jeho život a dílo, 2. +more Jeho korespondence. 1922 * Karel J. Barvitius - Praha: Barvitiova edice, 1923 * Obrázky ze staré hudební Prahy: přednášky z let 1921-1922 - Praha: Český čtenář, 1924.

Články v časopisech

Dalibor: O pěstování hudebního sluchu - Zpěvní studie - Další úvahy o zpěvu - K prvnímu provedení Beethovenovy hudby k baletu „Prométheus“ - Mezi prvním a posledním vydáním Beethovenových sonát - Praha - původiště kritické činnosti K. M. +more z Webrů - Nové směry ve vyučování hře na klavír - Jiří Benda a jeho klavírní sonáty a sonatiny - Zpěvná Morava - Elišce Krásnohorské - libretistce Smetanově k 75. narozeninám - Z „Pamětní knihy pěveckého sdružení pražských učitelek“ - Moderní hudba a lid - Ludvík van Beethoven (přednáška) * Hudební revue: Berlioz v Praze (z cyklu „Praha a hudební mistři“, k 40. výročí Berliozova úmrtí) * Smetana: Ženy v tvorbě Smetanově - Jak se dříve hrávalo na klavír * Ženský svět: Klára Schumannová - Vdova Richarda Wagnera - Tré slavných pianistek I. (Vilemína Klaussová-Szarvádyová) - Tré slavných pianistek II. (Annetta Josipova) - Tré slavných pianistek III. (Teréza Careňo) - Mé první setkání s paní Otilií Sklenářovou-Malou - Několik osobních vzpomínek na mistra Antonína Dvořáka - Fanny Janoušková - Zapomenutá skladatelka (Fanny Mendelsohn-Bartholdy) - Mozart a ženy - Za Marií Petzoldovou-Sittovou - Panna Kometová (ku sté ročnici narozenin Kateřiny Podborské) - Vanda Landovská (k renaissanci hry klavírní) - Sestry Chopinovy. K oslavě 100. ročnice skladatelových narozenin - O „zázračných“ dětech hudebních - Dojmy z Dánska - O nových rhytmických metodách hudebních - Letmo Holandskem - O vývinu zpěvohry se zvláštním zřetelem na naši zpěvohru (přednáška) - Pražská přítelkyně Mozartova (K 130. výročí premiéry Mozartova „Dona Juana“ v Praze) - Žena v reprodukci české zpěvohry - U matky generála Štefánika - Žena v hudbě - Žena v dramatické tvorbě Smetanově (K 100. ročnici narozenin mistrových) - Beethoven-Tomášek - O české hudební vydání (klavírní tvorby) * Zvon: Copánek (o W. A. Mozartovi) - Český skladatel - Příznivec Mozartův (Mysliveček) - České styky Bedřicha Chopina (na paměť 100. roč. narozenin skladatelových) - Andělská hudba - O přátelství dvou hudebních geniů (K centenariu narozenin Lisztových) - Mozartiana v Čechách - V chaloupce Laubově - Křížek královny Dagmar - Smetanovu „Daliboru“ k 50. narozeninám - O našich starých kantorech (Rodina Hřímalých) - Záchrana našich hudebních památek * Cyril: Dr. Dvořák a chrámová píseň * Ženský obzor: O klavírních skladbách starých českých mistrů - Bedřich Smetana „Má vlast“ - přednáška - Giusseppe Verdi - Z dopisů Elišky Krásnohorské - P. I. Čajkovskij (přednáška) - Umělec a hudba (o A. Rubinsteinovi) - První Smetanova Mařenka (K stému výročí jejích narozenin) * Hudební výchova: Hra na klavír a zdravověda - Prázdninové vzpomínky (o klavíru) - František Schubert * Za hudební výchovou (Plzeň): Úvaha o základech hudební výchovy * Národní kultura: Jiří Benda (K 200. roč. jeho narozenin) - O zpěvohrách Smetanových - Václav Jan Tomášek (K 150. výročí jeho narozenin) - F. Chopin * Hudební besídka: V. J. Tomášek - O Jiřím Bendovi (K 150. výročí prvního provedení jeho melodramatu „Ariadna na Naxu“) * Časopis Společnosti přátel starožitností českých v Praze: ŠkroupůvDráteník“ (na 100letou paměť jeho premiéry dne 2. února 1826) * Hudba a škola: O dědičném hudebním nadání v rodinách našich českých učitelů (Brixi, Dusík) * Škola a rodina: Antonín Dvořák (přednáška na paměť 25. výročí smrti mistrovy) - Jak se v Čechách hrálo a hraje až dosud na klavír (přednáška) - Goethe a náš skladatel Tomášek - O českém slavíku - Jindřišce Sonntagové - Bedřich Smetana jako hudební referent * Nová žena: Hudba a žena (předneseno v moravsko-ostravském rozhlase) * Česká hudba: Vzpomínání * Za hudebním vzděláním: Eliška Krásnohorská skladatelkou - Karel Maria z Webrů (Přednáška) * Československé divadlo: O zapomínaných prvních průkopnících Smetanových.

V denním tisku

Prager Presse: Unsere alten Kantoren - Die erste tschechische Theatersängerin - Berlioz in Prag * Tribuna: Mé vzpomínky na mistra Smetanu * Venkov: Žena v hudbě * Národní listy fejetony: Giuseppe Verdi - Edvard Grieg - Hektor Berlioz - Mozart a Praha (ke 150. ročnici narozenin skladatelových) - Tiché jubileum českého umělce (o Karlu ze Slavkovských) - První přednáška Češky o naší hudbě v Paříži - Hudba a hudebníci při dvoře +more'>Rudolfa II v Praze - O zapomenutém českém skladateli (J. L. Dusík) - Z pražských sbírek soukromých - Z hudební staré Prahy - Na kůru svatovojtěšském.

Edice

Výběr klavírních skladeb starých českých mistrů - F. Dušek, L. +more Koželuh, J. L. Dusík, V. J. Tomášek, J. H. Voříšek. Praha: K. J. Barvitius, 1918 * České sonatiny I  pro klavír na 2 ruce - F. Dušek, J. Mysliveček, J. Vaňhal. Praha: K. J. Barvitus, 1919 * České sonatiny II pro klavír na 2 ruce - J. Benda, J. Mysliveček, anonymus, L. Koželuh, J. L. Dusík. Praha: K. J. Barvitius, * Třicet snadných etud - K. Černý. Praha: K. J. Barvitius, 1922 * Maličkosti pro klavír - Z. Fibich; upravila. Praha: F. A. Urbánek * 50 hlasových cvičení op. 9 (podle metody L. Doetscherové) - Giuseppe Concone (1810-1861). Praha: Orbis, 1950 * Šumavské dojmy op. 3, cyklus 8 náladových skladeb - Dalibor C. Vačkář. Praha: K. J. Barvitius, 1926.

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top