Cesko.wiki Obyvatelstvo Číny
Author
Albert FloresPopulace Číny od roku 1960 Obyvatelstvo Čínské lidové republiky poukazuje na velkou populaci s relativně malým podílem mládeže, částečně způsobeným čínskou politikou jednoho dítěte, díky čemuž se nachází na počátku nevyhnutelné populační deprese. Čína si dlouho dobu držela pozici státu s nejvíce obyvateli na světě, v roce 2023 ji však předstihla Indie.
Populace
Historická populace
Populace Číny se během dynastie Chan pohybovala mezi 30 miliony a 86 miliony. Po pádu dynastie Chan populace zůstala na počtu okolo 50 milionů až do příchodu říše Tchang, během které se počet obyvatel v průběhu 200 let zvýšil ze 45 milionů na 80 milionů. +more Na začátku vlády dynastie Sung populace dosáhla 100 miliónů.
Po období dynastie Ming a brzkém období říše Čching se populace zvýšila ze 100 milionů ke 150 milionům do zhruba roku 170.
V období mezi lety 1749 a 1851 se počet obyvatel za jedno století zdvojnásobil. V letech 1960-2015 počet obyvatel vzrostl na téměř 1,4 miliardy (1 miliardu překročila v roce 1982. +more Pod vládou Mao Ce-tunga svou populaci Čína téměř zdvojnásobila - z 540 milionů v roce 1949 na 969 milionů v roce 1979. Tento růst byl se zavedením politiky jednoho dítěte v roce 1979 zpomalen.
V roce 2019 činila čínská populace 1,418 miliardy, největší ze všech zemí na světě. Podle sčítání lidu v roce 2010 bylo 91,51 % obyvatel Chanů a 8,49 % menšin. +more Růst čínské populace byl tehdy pouze 0,59 % a řadil ji na 159. místo na světě.
Etnické skupiny
Čínská lidová republika (ČLR) oficiálně uznává 56 různých etnických skupin, z nichž největší část tvoří Chanové - 91,51 % celkového počtu obyvatel v roce 2010. Etnické menšiny ve stejném roce představovaly 8,49 % nebo 113,8 milionu obyvatel Číny. +more Etnické menšiny zaznamenaly tak vyšší tempo růstu než většina obyvatel Chanů, protože nespadají pod politiku jednoho dítěte. Jejich podíl populace v Číně vzrostl z 6,1 % v roce 1953 na 8,04 % v roce 1990, 8,41 % v roce 2000 a 8,49 % v roce 2010. Mezi velké etnické menšiny (údaje podle sčítání lidu v roce 2000) patří Čuangové (16 milionů, 1,28 %), Mandžuové (10 milionů, 0,84 %), Ujgurové (9 milionů, 0,78%), Chuejové (9 milionů, 0,71 %), Miaové (8 milionů, 0,71 %), Iové (7 milionů, 0,61 %), Tujia (5,75 milionu, 0,63 %), Mongolové (5 milionů, 0,46 %), Tibeťané (5 milionů, 0,43 %), Puejové (3 miliony, 0,23 %) a Korejci (2 miliony, 0,15 %).
+more Důsledkem bylo jejich neustálé pronásledování komunisty včetně masakrů. Nejhorší byl masakr v r. 1946 v okrese Čung-li, kde komunisté brutálně povraždili přes tisíc katolíků, a to včetně dětí. Po vzniku ČLR r. 1949 komunisté vyhnali ze země většinu zahraničních duchovních (katolické i protestantské), domácí představitele katolické církve uvěznili a posílali je na nucené práce do pracovních táborů. Ve vykonstruovaných monstrprocesech odsuzovali cizí misionáře obviněné ze špionáže. Nakonec v r. 1951 ukončili diplomatické vztahy ČLR se Svatým stolcem(Vatikánem). Katolickou církev však nedokázali zničit, proto z jejich popudu vzniklo Všečínské katolické vlastenecké sdružení (VKVS - dále v textu),které od r. 1957 oficiálně zastřešuje římské katolíky v Číně a (v souladu s čínskou komunistickou ústavou) neuznává římského papeže jako hlavu čínských katolíků. Část katolíků se však k VKVS nepřipojila a tajně pokračovala v následujících desetiletích v praktikování své víry jako podzemní církev. Během "kulturní revoluce" (1965 - konec 70. let,kdy postupně skončila po smrti vůdce Mao Ce-tunga r. 1976) byly zakázané veškeré náboženské aktivity, a to nejen křesťanů. Včetně těch pořádaných oficiálně uznanými katolickými i protestantskými strukturami včetně VKVS. Za éry Teng Siao-pchinga (od konce 70. let,v době částečného uvolnění poměrů a postupného ekonomického vzestupu) došlo v Číně k všeobecnému oživení zájmu o víru, jak u křesťanů (protestantů i katolíků), tak i u taoistů,buddhistů,konfuciánců a dalších náboženství. Díky tomu se v letech 2015/2018 odhadoval počet katolíků v komunistické ČLR na 9 - 12 miliónů, větší polovina z nich patří k neuznávané a komunisty pronásledované podzemní církvi / takže asi 5 - 7 miliónů /. Vztahy se Svatým stolcem jsou však nadále napjaté a komplikované. A to i přes uzavření prozatímní dohody ČLR se Svatým stolcem v r. 2018. Mimo jiné i proto, že Svatý stolec má diplomatické vztahy s Čínskou republikou na Tchaj-wanu. Tchaj-wan je pro Svatý stolec (a opačně Svatý stolec pro Tchaj-wan) nadále významným spojencem v celé východní Asii, potažmo na Dálném východě .