Ojratština

Ojratština ( Todo Bičig :, Oirad kelen, ; Kalmyčtina : , Őrd ; Mongolština: , Oirad) je středomongolský jazyk používaný potomky mongolských Ojrátů, kteří nyní tvoří části Mongolů v Číně, Kalmyků v Rusku a Mongolů. Je vzájemně srozumitelná s ostatními středomongolskými jazyky, proto se názory vědců o tom, zda je ojratština samostatný jazyk nebo dialekt Mongolštiny, liší. Ojratština se používá v oblastech západního Mongolska na severozápadě Číny a na ruském pobřeží Kaspického moře, kde je jeho hlavní varietou kalmyčtina. V Číně se jím mluví hlavně v Sin-ťiangu, ale také Mongoly v Čching-chaji a okrese Subei v Kan-su.

Ve všech třech zemích se Ojratština stala různě ohroženým nebo dokonce zastaralým v přímém důsledku vládních akcí nebo v důsledku sociálních a ekonomických politik. Jeho nejrozšířenějším kmenovým dialektem, kterým se mluví ve všech těchto národech, je Torgút.

Dialekty a rozšíření

Hovorová ojratština se dělí na několik dialektů, z nichž každý odpovídá jinému kmeni: Dörbet, Bajad, Torgút, Urianchaj, Öelet, Zachčin, Choton.

Většina populace těchto kmenů žije v západním Mongolsku, převážně v ajmacích Uvs a Chovd. V ČLR žije většina Ojratů na severozápadě země v Sin-ťiangu v okresech Bortala, Hoboksar, Tarbagatai a Bayangol, mimo to i na západě vnitřního Mongolska v oblasti Alashan. +more Malý počet Ojratů se nachází i v provincii Čching-chaj. Ojratštinou mluví i Sartští Kalmyci v Kyrgystánu v oblastec Chelpek a Böru Baši.

Ohroženost jazyka

Ojratština je ohrožená ve všech oblastech, kde se jí mluví. V Rusku kvůli zabití velké části kalmycké populace a zničení jejich společnosti v důsledku kalmyckých deportací v roce 1943, spolu s následným zavedením ruštiny jako jediným úředním jazykem, učinily ojratštinu zastaralou - plynule Kalmyčtinou mluví téměř výhradně jen starší populace.

Zatímco v Číně je ojratština stále poměrně široce používaná a existuje mnoho monolingvních mluvčí, kombinace vládních politik a sociální reality vytvořila nepříznivé prostředí pro používání a vývoj tohoto jazyka: čínské úřady přijaly Jižní mongolštinu jako normativní mongolský jazyk, nové vzdělávací politiky vedly k faktickému odstranění mongolských škol v Sin-ťiangu (v roce 2009 zbyly jen dvě), politika zaměřená na omezení nomádství a omezené pracovní vyhlídky v čínské společnosti pro absolventy mongolských škol. V Číně se Ojratové označují etnonymem Weilate (tj. +more Weilatezu 韦拉特族), nicméně nemají status samostatného etnika a spolu s Chalky, Burjaty a Tuvinci jsou klasifikováni jako Mongolové (Mengguzu 蒙古族).

V Mongolsku dochází v důsledku převahy chalchské mongolštiny k vytlačování ojratštiny a dalších variet mongolštiny.

Systémy písma

Ojratština zapsaná „jasným písmem“ (Todo bičig) Ojrat byl zapisován dvěma systémy písma: mongolským písmem a cyrilicí.

Historicky se používalo písmo Todo bičig, které vzniklo z mongolského písma. Používá upravené tvary písmen, např. +more k rozlišení různých zaokrouhlených samohlásek nebo používá malý tah vpravo k označení délky samohlásky. Nejdéle se používalo v Číně, kde na něj lze občas narazit v novinových článcích. V Číně jsou však Burjatština a Ojrat považovány za nestandardní ve srovnání s jižní mongolštinou, a proto se předpokládá, že pro psaní používají mongolské písmo a jižní mongolskou gramatiku. V praxi lidé nepoužívají ani jedno a uchylují se k učení mandarínské čínštiny a používání čínské znaky ke komunikaci s ostatními v Číně.

V Kalmycku byl implementován systém písma založený na cyrilici. Je přísně fonematický, nereprezentuje epenthetické samohlásky, a proto nevykazuje slabikování.

V Mongolsku nemají středomongolské menšinové variety žádný status, takže Oiratové mají používat mongolskou cyrilici, která de facto reprezentuje pouze Chalskou mongolštinu.

Reference

Citace

Prameny

Birtalan, Ágnes (2003): Oirat. In: Janhunen (ed. +more) 2003: 210-228. * Bitkeeva, Aisa (2006): Kalmyckij yazyk v sovremennom mire. Moskva: NAUKA. * Bitkeeva, Aisa (2007): Ethnic Language Identity and the Present Day Oirad-Kalmyks. Altai Hakpo, 17: 139-154. * Bläsing, Uwe (2003): Kalmuck. In: Janhunen (ed. ) 2003: 229-247. * Chuluunbaatar, Otgonbayar (2008): Einführung in die mongolischen Schriften. Hamburg: Buske. * Coloo, Ž. (1988): BNMAU dah’ mongol helnii nutgiin ajalguuny tol’ bichig: oird ayalguu. Ulaanbaatar: ŠUA. * Indjieva, Elena (2009): [url=http://www. ling. hawaii. edu/graduate/Elena%20Indjieva_Final%20Dissertation. pdf]Oirat Tobi: Intonational structure of the Oirat language[/url] . University of Hawaii. Dissertation. * Janhunen, Juha (ed. ) (2003): The Mongolic languages. London: Routledge. * Katoh T. , Mano S. , Munkhbat B. , Tounai K. , Oyungerel G. , Chae G. T. , Han H. , Jia G. J. , Tokunaga K. , Munkhtuvshin N. , Tamiya G. , Inoko H. : [url=https://www. ncbi. nlm. nih. gov/pubmed/16125340]Genetic features of Khoton Mongolians revealed by SNP analysis of the X chromosome. [/url] Molecular Life Science, School of Medicine, Tokai University, Bohseidai, Isehara, Kanagawa, 259-1193, Japan. [Gene. 12 Sep. 2005]. * Sanžeev, G. D. (1953): Sravnitel’naja grammatika mongol’skih jazykov. Moskva: Akademija nauk SSSR. * Sečenbaγatur, Qasgerel, Tuyaγ-a, B. ǰirannige, U Ying ǰe (2005): Mongγul kelen-ü nutuγ-un ayalγun-u sinǰilel-ün uduridqal. Kökeqota: Öbür mongγul-un arad-un keblel-ün qoriy-a. * Svantesson, Jan-Olof, Anna Tsendina, Anastasia Karlsson, Vivan Franzén (2005): The Phonology of Mongolian. New York: Oxford University Press.

Externí odkazy

[url=http://elar.soas.ac.uk/deposit/0297]ELAR archiv Documenting Henan Oirat, Čína[/url]

Kategorie:Mongolské jazyky Kategorie:Jazyky Kyrgyzstánu Kategorie:Jazyky Ruska Kategorie:Jazyky Číny Kategorie:Jazyky Mongolska