Posáví

Technology

12 hours ago

Author

Posáví nebo Posavina (slovinsky Posavje, chorvatsky a ) je název protáhlé nížiny, která se v délce asi 400 km táhne podél středního a dolního toku evropské řeky Sávy. Politicky je rozděleno mezi Chorvatsko, Bosnu a Hercegovinu (převážně entita Republika srbská), Srbsko a okrajově má přesah i do Slovinska. Z pohledu historických regionů zasahuje zejména do Slavonie, Sremu a Bosny.

Geologicky a geograficky jde o jihozápadní okrajovou část Panonské pánve, oddělenou od ní pásmem slavonských ostrovních pohoří (Ivanščica, Papuk, Fruška gora aj. ). +more Na jihu je vymezeno předhůřími Dinárských hor (Zrinska gora, Kozara, Majevica, Povlen aj. ). Posávím vede páteřní železnice a dálnice spojující Chorvatsko a Srbsko (evropská silnice E70).

Historie

V římských dobách tvořila oblast jižní okraj provincie Panonnia. Během +more_století'>7. století celé Posáví osídlili Slované a v jeho západní (hořejší) části se později vyvinulo jádro chorvatského státu. Ve vrcholném středověku se oblast stala jižním pomezím Uherska. V počátcích osmanské expanze ve 14. a 15. století se na řece Sávě ustálila dělicí linie mezi Turky a křesťanskou Evropou, v 16. století Osmané celou oblast dobyli. Habsburské Rakousko pak v průběhu 17. století severní břeh Sávy opět ovládlo a zřídilo zde území Vojenské hranice. Region tak byl po několik staletí znovu rozhraním mezi evropským a osmanským světem, než roku 1908 Rakousko-Uhersko anektovalo Bosnu a Hercegovinu a opanovalo téměř celou Posavinu kromě srbské Mačvy.

Po první světové válce připadlo celé území nově zřízenému Království SHS (později Jugoslávie). I přes různé administrativní reformy zůstávalo zpravidla rozděleno mezi několik provincí (zemí, bánovin apod. +more), neboť byla zachovávána přirozená hranice na Sávě. Za druhé světové války bylo několik let součástí fašistického Nezávislého státu Chorvatsko a vznikly zde nechvalně proslulé koncentrační tábory Jasenovac a Stara Gradiška. Po válce bylo území v rámci socialistické Jugoslávie opět rozděleno, převážně na historickém základě, pouze východní Srem byl přičleněn k srbské Vojvodině.

Rozpadem Jugoslávie počátkem +more_století'>90. let v oblasti vypukla válka o hranice osamostatněných států, neboť národnostní složení těmto hranicím přesně neodpovídalo. Těžké boje probíhaly zejména ve východním Posáví (Srem) a v celé bosenské části, která byla etnicky nesourodá. Nemalá část bosenské Posaviny je dodnes těžko obyvatelná následkem devastace obydlí a sídel, i kvůli rozsáhlým minovým polím. Po válce se do oblasti vrátil pouze zlomek původních obyvatel. Část válečných uprchlíků žije hned za hranicemi v oblasti Slavonského Brodu v Chorvatsku, většina jich odešla do států Evropské unie, USA nebo Austrálie.