Komi (jazyk)
Author
Albert FloresKomi (коми кыв, komi kyv) neboli komijský jazyk či komijština je spolu s udmurtštinou řazen do permské podskupiny, která patří do finské skupiny z větve ugrofinských jazyků uralské jazykové rodiny.
Obyvatelstvo hovořící tímto jazykem žije převážně v Komijské republice v oblasti povodí řeky Vyčegdy a podél horního toku řeky Kamy a jejích přítoků. Republika se nachází na severozápadě Ruské federace a po sčítání lidu v roce 2002 se uvádělo necelých půl milionu obyvatel (komi-permských 125 tisíc, komi-zyrjanských 293 tisíc a Yaz'va 15 tisíc).
Komijský jazyk má tři dialekty: komi-permský, komi-zyrjanský a Yaz'va. Komi-permským dialektem se hovoří v severní části oblasti, dialekty komi-zyrjanským a Yaz'va v jižní části oblasti. +more Současné varianty jazyka odrážejí jak vliv přírodních faktorů, tak i pohyb obyvatel, nicméně rozdíly mezi dialekty jsou velmi malé. Rozdělení na uvedené dialekty má především administrativní a územní příčiny, v jazykové rovině je podepřeno pouze přízvukem ve větě - dialekt komi-zyrjanský je bez přízvuku, komi-permský má morfologický, Yaz'va fonologický.
Nejstarší písemné texty v komijštině jsou ze 14. století a jsou spojovány s křesťanstvím. +more Písmo vycházelo z klasických řeckých, aramejských a staroslověnských písmen a bylo používáno až do 17. století, poté je nahradila azbuka.
Fonologie
V komijském standardním jazyce je 33 základních hlásek - 26 souhlásek a 7 samohlásek.
Samohlásky
Samohlásky jsou obvykle rozlišovány na přední, střední a zadní, na labializované (zaokrouhlené) a nelabializované (nezaokrouhlené), a na vysoké, středové a nízké. K popisu komijského systému samohlásek stačí 4 určující rysy: vysoké a nízké, přední a zadní (dialekt Yaz'va však má distribuci zčásti odlišnou):
Komi-permský + komi zyrjanský | ||
---|---|---|
i | ï | u |
e | ë | o |
a |
Souhlásky
Současný komijský systém souhlásek zahrnuje 26 nativních souhlásek a ještě další souhlásky (c), (f), (x) přejaté z ruštiny.
přejaté z ruštiny
Abeceda
Varianty komijského jazyka mají shodnou abecedu, která zahrnuje všechna písmena ruské abecedy a navíc další dvě písmena: i a ö. Ve 30. +more letech 20. století proběhl pokus o přechod na latinskou abecedu, ale byl sovětskými úřady potlačen.
. A а Б б В в Г г Д д Е e Ё ё Ж ж З з И и Й й К к Л л М м Н н О о П п Р р С с Т т У у Ф ф X x Ц ц Ч ч Ш ш Щ щ Ъ ъ Ы ы Ь ь Э э Ю ю Я я I i Ö ö
Gramatika
V jazykovědě se rozlišuje celkem 5 typů jazyků (izolační, aglutinační, flektivní, introflektivní a polysyntetický). Každý jazyk obsahuje určité rysy z různých typů, některý typ však vždy převažuje. +more Komijština je jazyk aglutinační, stejně jako ostatní uralské jazyky. Tento typ jazyka má bohatou flexi a velké množství pádů, vyskytuje se zde často tzv. vokalická harmonie - vokály koncovek se připodobňují některé z vlastností vokálu předchozího.
Podstatná jména
Komijská podstatná jména definujeme těmito morfologickými kategoriemi: číslo, pád a osoba.
Číslo
V jazyce existují dvě gramatické kategorie: jednotné číslo (singulár) a množné číslo (plurál). Množné číslo se získává skloňováním jednotného čísla. +more Příponou množného čísla je u komi-zyrjanštiny „-jas, -jёs“, u komi-permštiny „-(j)ez, -e“, u Yaz'va „-joz“.
Přivlastňovací přípony
Přivlastňovací přípony jsou přidávány na konec podstatných jmen buď před nebo po pádové příponě v závislosti na konkrétním případě.
Osoba | Přípona | Osoba | Přípona |
---|---|---|---|
Singulár | Singulár | Plurál | Plurál |
1 | -ёj | 1 | -nïm |
2 | -ïd | 2 | -nïd |
3 | -ïs | 3 | -nïs |
Pády
Jednotlivé dialekty jazyka mají různý počet pádů. Komi-permština jich má 24, komi-zyrjanština 17 a Yaz'va 15. +more Pádové přípony jsou přidávány na konec až za příponu vyjadřující mluvnické číslo, např. čjoj-jas-këd.
Tabulka pádových přípon:
Komi-permština | Komi-zyrjanština | Yaz'va | |
---|---|---|---|
nominativ | |||
genitiv | |||
ablativ | j | j | j |
dativ | |||
akuzativ | |||
instrumentál | |||
komitativ | |||
abessiv | |||
konsekutiv | |||
inessiv | |||
elativ | j | j | j |
illativ | |||
aproximativ | j | j | janj |
egressiv | janj | janj | janj |
prosekutiv | j | ||
transitiv | |||
terminativ 1 | čj | čj | čj |
terminativ 2 | |||
superessiv | |||
superlativ | |||
sublativ | j | ||
perlativ | j | ||
superterminativ | čj | ||
komparativ | ja |
Stupňování přídavných jmen
Komparativ se tvoří pomocí koncovky -čїk (v komi-permštině -žїk, v Yaz'vě -čik/-čig). Superlativ se tvoří většinou přidáním slova med nebo med-šja, někdy také zdvojením konstrukce pomocí elativu. +more Záporný komparativ se tvoří přidáním koncovky k negativní částici abu. Komparativ se občas může vytvořit i z příslovcí nebo dokonce i ze sloves.
. Komparativ Záporný komparativ Superlativ voč=čїk abu=čїk mičja med+jon med-šja jon jon-їšj jon
Číslovky
Číslo | Komi-permština | Komi-zyrjanština |
---|---|---|
1 | öти | ӧтік, öти |
2 | кык | кык |
3 | куим | куйм |
4 | нёль | нёльöт |
5 | вит | вит |
6 | квайт | квайт |
7 | сізым | сізым |
8 | кӧкямыс | кӧкямыс |
9 | ӧкмыс | ӧкмыс |
10 | дас | дас |
Zájmena
Zájmena mohou být rozdělena podle jejich funkce na prosubstantiva, proadjektiva a pronumera.
Singulár | |
---|---|
мe | já |
тэ | ty |
сійö | on, ona, ono |
Plurál | Plurál |
ми | my |
ті, тiйö | vy |
найö | oni, ony, ona |
Já | My | |
---|---|---|
Nominativ | me | mi |
Akuzativ | menë | mijanës |
Ablativ | menšjïm | mijanlïšj |
Přivlastňovací zájmena jsou zastupována osobními zájmeny v nominativu, genitivu a ablativu a vztažnými zájmeny v genitivu a ablativu.
menam jort | můj přítel |
---|---|
as-la-nïm kerka | náš vlastní dům |
Ukazovací zájmena rozlišují mezi objekty bližšími (tajë, tačëm) a vzdálenějšími (sijë, sečëm). Při zastupování substantiv k sobě mohou připojit koncovku plurálu a pádu, ne však osoby (ta-ïn, tajë-jas-lën).
Záporná zájmena se tvoří pomocí záporné částice nj(e)/nji. Pokud zájmena zastupují substantiva, tak se skloňují.
Slovesa
Určitý tvar slovesa tvoří tyto gramatické kategorie - osoba, číslo, čas a způsob. Komi-zyrjanština rozlišuje ještě aktivní rod.
Infinitivy jsou tvořeny připojením koncovky -nï. Zápor se tvoří pomocí záporového slovesa nebo záporné částice.
Indikativ má pět časů (prézens, futurum, imperfektum, perfektum a pluskvamperfektum).
Příklad časování slovesa - munnї ("jet") - komizyrjanština | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|
Osoba | Prézens | Futurum | Imperfektum | |||
pozitiv | negativ | pozitiv | negativ | pozitiv | negativ | |
Singulár | Singulár | Singulár | Singulár | Singulár | Singulár | Singulár |
1. +more | mun-a | o-g mun-Ø | mun-a | o-g mun-Ø | mun-i | e-g mun-Ø |
2. | mun-an | o-n mun-Ø | mun-an | o-n mun-Ø | mun-i-n | e-n mun-Ø |
3. | mun-ë | o-z mun-Ø | mun-as | o-z mun-Ø | mun-i-s/mun-i-Ø | e-z mun-Ø |
Plurál | Plurál | Plurál | Plurál | Plurál | Plurál | Plurál |
1. | mun-am | o-g(ë) mun-ëj | mun-am | o-g(ë) mun-ëj | mun-i-m | e-g(ë) mun-ëj |
2. | mun-annїd/mu-nad | o-n(ë) mun-ëj | mun-annїd/mu-nad | o-n(ë) mun-ëj | mun-i-nnїd | e-n(ë) mun-ëj |
3. | mun-ënї | o-z mun-nї | mun-asnї | o-z mun-nї | mun-i-snї | e-z mun-nї |
Vzorový text
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
Kategorie:Permské jazyky Kategorie:Jazyky Ruska Kategorie:Živé jazyky