Array ( [0] => 14894820 [id] => 14894820 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Arumunština [uri] => Arumunština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Arumunština
armãneashce, armãneashti, rrãmãneshti. [2] => | rozšíření = [[Řecko]], [[Albánie]], [[Rumunsko]], [[Severní Makedonie]], [[Srbsko]], [[Bulharsko]], [[Turecko]]. [3] => | mluvčích = odhadem 250 000 (1997)[http://assembly.coe.int/Main.asp?link=http%3A%2F%2Fassembly.coe.int%2FDocuments%2FAdoptedText%2Fta97%2FEREC1333.htm Council of Europe Parliamentary Recommendation 1333 on the Aromanian culture and language (1997)] [4] => | klasifikace = [5] => * [[Italické jazyky]] [6] => ** [[Románské jazyky]] [7] => *** [[Východorománské jazyky]] [8] => **** [[Balkanorománské jazyky]] [9] => | písmo = [[Latinka]] [10] => | úřední jazyk = [11] => | regulátor = [12] => | ISO6391 = [13] => | ISO6392B = [14] => | ISO6392T = [15] => | ISO6393 = [16] => | SILručně = [17] => | SIL = [18] => | wikipedie = [[:roa-rup:Prota frãndzã|roa-rup.wikipedia.org]] [19] => | mapa rozšíření = [20] => | popisek rozšíření = [21] => }} [22] => '''Arumunština''' (arumunsky ''limba armãneascã/vlãsheascã'', {{Vjazyce2|mk|''влашки јазик''}}, též známá v [[Srbsko|Srbsku]] jako ''cincarski jezik''{{Citace monografie [23] => | příjmení = Mruškovič [24] => | jméno = Viliam [25] => | odkaz na autora = Viliam Mruškovič [26] => | titul = Európa jazykov a národov na prahu tretieho tisícročia [27] => | odkaz na titul = Európa jazykov a národov na prahu tretieho tisícročia [28] => | vydání = [29] => | vydavatel = Matica slovenská [30] => | místo = Martin [31] => | rok = 2008 [32] => | isbn = 978-80-7090-858-7 [33] => | počet stran = 517 [34] => | strany = 226 [35] => }}) je [[Románské jazyky|románský jazyk]] [[Arumuni|arumunského]] obyvatelstva, jímž se mluví v [[Severní Makedonie|Severní Makedonii]], [[Albánie|Albánii]] a [[Řecko|Řecku]]. Nejbližší je [[rumunština|rumunštině]]. [36] => [37] => Vyvinula se z latiny pod vlivem sousedních jazyků ([[albánština]], [[řečtina]]). Arumunština si zachovala, na rozdíl od většiny ostatních [[románské jazyky|románských jazyků]], zbytky původní [[ohýbání|flexe]]. Podobně jako makedonština má postponovaný určitý [[Člen (mluvnice)|člen]] (''-lu, -le, -a, -ea'') a navíc také neurčitý člen (''unu''). [38] => [39] => Slovní zásoba obsahuje hodně [[slovanské jazyky|slovanských]] výpůjček a také slova z řečtiny. [40] => [41] => == Původ arumunštiny/Arumunů == [42] => Existují dvě teorie původu arumunštiny: Podle autochtonní teorie (pocházející původně z Řecka z roku 1909) jsou [[Arumuni]] potomci [[římská říše|římských]] důstojníků a důstojníků působících hlavně u [[Via Egnatia]]. Je nepravděpodobné, že tato teorie je správná, protože zaprvé neexistují důkazy o větší nebo trvalé přítomnosti Římanů ve výše zmíněné oblasti, zadruhé by v této oblasti měly v té době dominovat řecké jazykové vlivy nad římskými vlivy a zatřetí pro všechna místní jména sídel platí, že jejich původní slovanská jména se později změnila na arumunská, což znamená, že Arumuni se sem přemístili v [[6. století]] (tj. po příchodu Slovanů).''Lexikon der romanistischen Linguistik''. Teil: Bd. 3. Die einzelnen romanischen Sprachen und Sprachgebiete von der Renaissance bis zur Gegenwart: Rumänisch, Dalmatisch/Istroromanisch, Friaulisch, Ladinisch, Bündnerromanisch. Tübingen : Max Niemeyer, 1989. {{ISBN|3-484-50250-9}}. s. 423-424. [43] => [44] => Podle neautochtonní teorie přišli Arumuni do Řecka ze severu někdy mezi 6. a 10. stoletím a byli potomky starověkých Rumunů. Není jisté, odkud přesně pocházeli (což souvisí i se sporností původu [[Rumuni|Rumunů]]), ale pravděpodobně pocházeli z jižního Srbska (dokládají to místní historické geografické názvy) a zřejmě se přesídlili pod tlakem příchodů Slovanů a/nebo (v 10. století) pod tlakem expandujících starých [[Maďaři|Maďarů]]. [45] => [46] => Existuje také teorie, že jižnější část Arumunů je autochtonní (jde o místní romanizované obyvatelstvo, přestože se během stěhování národů mírně přesunulo, a to z nížin do sousedních hor), zatímco další část vznikla ústupem romanizovaného obyvatelstva během stěhování národů z území mezi [[Rodopy|Rodopami]] a [[Dunaj]]em směrem na jih a západ.{{Citace monografie [47] => | příjmení = Gramelová [48] => | jméno = Lucie [49] => | spoluautoři = at al. [50] => | titul = Arumunština [51] => | vydání = [52] => | vydavatel = Jaroslav Gramel [53] => | místo = Praha [54] => | rok = 2012 [55] => | isbn = 978-80-904744-4-4 [56] => | url = http://www.jazykovy-koutek.cz/wp-content/kniha-final-1.pdf [57] => | počet stran = 138 [58] => | strany = 9 [59] => }} [60] => V Albánii Arumuny vnímají jako romanizovanou skupinu, tj. [[Thrákové|thráckého]], etnického původu jako [[Albánci]].{{Citace monografie [61] => | příjmení = Gramelová [62] => | jméno = Lucie [63] => | spoluautoři = at al. [64] => | titul = Arumunština [65] => | vydání = [66] => | vydavatel = Jaroslav Gramel [67] => | místo = Praha [68] => | rok = 2012 [69] => | isbn = 978-80-904744-4-4 [70] => | url = http://www.jazykovy-koutek.cz/wp-content/kniha-final-1.pdf [71] => | počet stran = 138 [72] => | strany = 15 [73] => }} [74] => [75] => == Klasifikace == [76] => [[Soubor:South-Balkan-Romance-languages.png|náhled|Mapa rozšíření jazyka na Balkáně]] [77] => Podle jedné části badatelů je arumunština samostatný [[románský jazyk]] (obvykle zařazovaný do podskupiny tzv. rumunských jazyků, nazývaných také [[východorománské jazyky]] v užším smyslu nebo dákorománské jazyky), podle další části badatelů jde o nářečí (dialekt) rumunštiny.http://www.britannica.com/topic/Romanian-language{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://wwwg.uni-klu.ac.at/eeo/Aromunisch.pdf |datum přístupu=2017-09-06 |url archivu=https://web.archive.org/web/20160304114314/http://wwwg.uni-klu.ac.at/eeo/Aromunisch.pdf |datum archivace=2016-03-04 |nedostupné=ano }}{{Citace monografie [78] => | příjmení = Krupa [79] => | jméno = Viktor [80] => | odkaz na autora = Viktor Krupa [81] => | příjmení2 = Genzor [82] => | jméno2 = Jozef [83] => | odkaz na autora2 = Jozef Genzor [84] => | titul = Jazyky sveta v priestore a čase [85] => | odkaz na titul = Jazyky sveta v priestore a čase [86] => | vydání = 2 [87] => | typ vydání = dopl. a preprac. [88] => | vydavatel = [[Veda, vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied|Veda]] [89] => | místo = Bratislava [90] => | rok = 1996 [91] => | isbn = 80-224-0459-4 [92] => | počet stran = 356 [93] => | strany = 104–105, 110 [94] => }}. Ani samotní Arumuni nemají na tuto otázku jednotný názor.{{Citace monografie [95] => | příjmení = Gramelová [96] => | jméno = Lucie [97] => | spoluautoři = at al. [98] => | titul = Arumunština [99] => | vydání = [100] => | vydavatel = Jaroslav Gramel [101] => | místo = Praha [102] => | rok = 2012 [103] => | isbn = 978-80-904744-4-4 [104] => | url = http://www.jazykovy-koutek.cz/wp-content/kniha-final-1.pdf [105] => | počet stran = 138 [106] => | strany = 65, 66 [107] => }} [108] => [109] => == Vztah k příbuzným jazykům == [110] => I když rumunští vědci Arumuny pokládají jen za podskupinu Rumunů, rozdíly mezi arumunštinou a rumunštinou jsou tak velké, že Rumuni Arumunům nerozumí (pokud hovoří nářečím a ne jazykem vzdělanců, ovlivněným rumunštinou). Rozdíly mezi rumunštinou a arumunštinou jsou hlavně ve slovní zásobě. Arumunština obsahuje o mnoho méně [[slované|slovanských]] a o mnoho více [[řečtina|řeckých]] slov.en wiki V oblasti gramatiky (morfologie a syntaxe) však shody mezi rumunštinou a arumunštinou převažují nad rozdíly.''Lexikon der romanistischen Linguistik''. Teil: Bd. 3. Die einzelnen romanischen Sprachen und Sprachgebiete von der Renaissance bis zur Gegenwart: Rumänisch, Dalmatisch/Istroromanisch, Friaulisch, Ladinisch, Bündnerromanisch. Tübingen : Max Niemeyer, 1989. {{ISBN|3-484-50250-9}}. s. 429. [111] => [112] => Základní slovní zásoba arumunštiny je latinská (románská), asi 30 % slovní zásoby jsou řecká slova, méně je výpujček z turečtiny (částečně zprostředkovaně přes řečtinu) a albánštiny. Část tvoří tzv. společná karpatská slovní zásoba všech jihobalkánských pastýřů.{{Citace monografie [113] => | příjmení = Gramelová [114] => | jméno = Lucie [115] => | spoluautoři = at al. [116] => | titul = Arumunština [117] => | vydání = [118] => | vydavatel = Jaroslav Gramel [119] => | místo = Praha [120] => | rok = 2012 [121] => | isbn = 978-80-904744-4-4 [122] => | url = http://www.jazykovy-koutek.cz/wp-content/kniha-final-1.pdf [123] => | počet stran = 138 [124] => | strany = 61, 62 [125] => }} [126] => [127] => Gramaticky je arumunština, kromě vlivů latiny, typický zástupce balkánskeho jazykového svazu. Proto například má postponovaný určitý člen (konkrétně: -lu , -le, -a, -ea), nemá neurčitek slovesa, nadměrně používá [[konjunktiv]] a podobně. Krom toho arumunština vykazuje mnohé gramatické prvky řečtiny, např. v koncovkách množného čísla.{{Citace monografie [128] => | příjmení = Gramelová [129] => | jméno = Lucie [130] => | spoluautoři = at al. [131] => | titul = Arumunština [132] => | vydání = [133] => | vydavatel = Jaroslav Gramel [134] => | místo = Praha [135] => | rok = 2012 [136] => | isbn = 978-80-904744-4-4 [137] => | url = http://www.jazykovy-koutek.cz/wp-content/kniha-final-1.pdf [138] => | počet stran = 138 [139] => | strany = 48 [140] => }} [141] => [142] => == Míra oficiálnosti == [143] => V Řecku je Arumunů nejvíc (asi 150 000, možná ale o dost víc). Rychle se asimilují. Jazyk se nepoužívá ani ve školách ani v kostelech ani na úřadech.{{Citace monografie [144] => | příjmení = Mruškovič [145] => | jméno = Viliam [146] => | odkaz na autora = [147] => | titul = Európa jazykov a národov na prahu tretieho tisícročia [148] => | vydání = [149] => | vydavatel = Matica slovenská [150] => | místo = Martin [151] => | rok = 2008 [152] => | isbn = 978-80-7090-858-7 [153] => | počet stran = 517 [154] => | strany = 227 [155] => }} Jediná výjimka, pokud jde o školy, je individuální kurz na univerzitě v Soluni.https://www.ethnologue.com/language/rup [156] => [157] => V Albánii žije druhá nejpočetnější komunita Arumunů (asi 100 000 lidí, ale národní povědomí má už jen asi 10 000 z nich). Arumunština se vyučuje na prvním stupni škol{{Citace monografie [158] => | příjmení = Mruškovič [159] => | jméno = Viliam [160] => | odkaz na autora = [161] => | titul = Európa jazykov a národov na prahu tretieho tisícročia [162] => | vydání = [163] => | vydavatel = Matica slovenská [164] => | místo = Martin [165] => | rok = 2008 [166] => | isbn = 978-80-7090-858-7 [167] => | počet stran = 517 [168] => | strany = 228 [169] => }}, v jedné školce a existuje církev s arumunskou liturgií. [170] => [171] => V Makedonii je možné si na některých školách (ve městech jako [[Skopje]], [[Bitola]], [[Štip]] a [[Kruševo]]) zvolit arumunštinu jako vyučovací předmět a na soudech mohou svědkové v arumunštině vypovídat. Ve městě [[Kruševo]] je arumunština druhým oficiálním úředním jazykem po [[makedonština|makedonštině]] navzdory tomu, že tu Arumunů žije asi jen 10 %. [172] => [173] => V Bulharsku se arumunština vyučuje na Rumunském gymnáziu v [[Sofie|Sofii]]. [174] => [175] => == Písmo == [176] => V závislosti od používaného písma sa Arumuni dělí na tzv. Panhelény (tj. řečtí Arumuni), kteří používají řecké písmo, a Superromány (tj. všichni ostatní Arumuni), kteří používají latinku. [177] => [178] => == Dialekty/nářečí == [179] => Rozeznáváme tato nářečí/dialekty{{Citace monografie [180] => | příjmení = Mruškovič [181] => | jméno = Viliam [182] => | odkaz na autora = [183] => | titul = Európa jazykov a národov na prahu tretieho tisícročia [184] => | vydání = [185] => | vydavatel = Matica slovenská [186] => | místo = Martin [187] => | rok = 2008 [188] => | isbn = 978-80-7090-858-7 [189] => | počet stran = 517 [190] => | strany = 226–227 [191] => }}: [192] => * jižní dialekt (Řecko): [193] => ** pindoské nářečí [194] => ** tesálské nářečí [195] => ** epiroské nářečí [196] => * severní dialekt [197] => ** gramosténské nářečí (v pohoří Gram(m)os) [198] => ** faršerocké nářečí (Albánie) [199] => ** moskopolenské nářečí (Albánie) [200] => ** gábruvské nářečí (Albánie) [201] => ** musekiarské nářečí (Albánie) [202] => ** ochridské nářečí (Severní Makedonie) [203] => ** bitolské nářečí (Severní Makedonie) [204] => ** makedonské nářečí (Řecko) [205] => ** pirinské nářečí (Bulharsko) [206] => Existuje mnoho jiných způsobů rozdělení arumunských dialektů.''Lexikon der romanistischen Linguistik''. Teil: Bd. 3. Die einzelnen romanischen Sprachen und Sprachgebiete von der Renaissance bis zur Gegenwart: Rumänisch, Dalmatisch/Istroromanisch, Friaulisch, Ladinisch, Bündnerromanisch. Tübingen : Max Niemeyer, 1989. {{ISBN|3-484-50250-9}}. s. 431. [207] => [208] => == Příklady == [209] => [210] => === Číslovky === [211] => {| cellspacing="7" [212] => |- [213] => | '''Arumunsky''' || '''Česky''' [214] => |- [215] => | unu / unâ || jeden [216] => |- [217] => | dauâ || dva [218] => |- [219] => | trei || tři [220] => |- [221] => | patru || čtyři [222] => |- [223] => | tsintsi || pět [224] => |- [225] => | shasi || šest [226] => |- [227] => | shapti || sedm [228] => |- [229] => | optu || osm [230] => |- [231] => | nauâ || devět [232] => |- [233] => | dzatsi || deset [234] => |} [235] => [236] => == Ukázky jazyka == [237] => Gramosténské nářečí (Otčenáš): [238] => :''Tatã a nostru, tsi eshci tu tserl,'' [239] => :''s'ayiseascã numa a Ta,'' [240] => :''s'yinã amirãriľa a Ta,'' [241] => :''si facã vreare a Ta,'' [242] => :''cum tu tserl, ashi sh'pisti locl. [243] => :''Pãnea a nostrã atsea di cathi dzuã dã-nã-u sh'azã'' [244] => :''shi ľartã-nã amãrtiile a noastre'' [245] => :''ashi cum ľi ľirtãm sh'noi a amãrtoshlor a noshci.'' [246] => :''Shi nu nã du la pirazmo,'' [247] => :''ala aveagľi-nã di atsel arãul.'' [248] => :''Cã a Ta easte Amirãriľa shi putearea'' [249] => :''a Tatãlui shi Hillui shi a Ayului Spirit,'' [250] => :''tora, totãna sh'tu eta a etilor.'' [251] => :''Amen.'' [252] => [253] => Faršerocké nářečí (Otčenáš): [254] => :''Tatã a nostu tsi eshti tu tser,'' [255] => :''si ayisiascã numa a Ta,'' [256] => :''s’yinã amirãria a Ta,'' [257] => :''si facã vrearea a Ta,'' [258] => :''cum tu tser, ashe sh’pisti loc.'' [259] => :''Penia a noste, atsa di cathi dzue, de-ni-u sh’aze,'' [260] => :''sh’ľartã-ni amartiili a nosti,'' [261] => :''ashe cum li ľãrtem sh’noi a amãrtoľor a noci,'' [262] => :''sh’nu ni du la pirazmo,'' [263] => :''ma viagľã-ni di atsel rãu.'' [264] => :''C a Ta esti amirãria ľ’puteria,'' [265] => :''a Tatãlui shi Hiľalui shi a Ayiului Spirit,'' [266] => :''tora,totãna sh’tu eta a etillor.'' [267] => :''Amin.'' [268] => [269] => {{Vzorový text [270] => |VDLP=ano [271] => |Komentář= [272] => |Jazyk 1=arumunsky [273] => |Text 1=Tuti iatsãli umineshtsã s-fac liberi shi egali la nãmuzea shi-ndrepturli. Eali suntu hãrziti cu fichiri shi sinidisi shi lipseashti un cu alantu sh-si poartã tu duhlu-a frãtsãljiljei. [274] => }} [275] => [276] => == Bibliografie == [277] => * Gramelová, Lucie et al. ''Arumunština''. Praha: Jaroslav Gramel, 2012. 138 s. {{ISBN|978-80-904744-4-4}}. [278] => [279] => == Reference == [280] => [281] => [282] => {{InterWiki|code=roa-rup|Arumunská}} [283] => [284] => {{Románské jazyky}} [285] => {{Autoritní data}} [286] => {{Portály|Jazyk}} [287] => [288] => [[Kategorie:Balkanorománské jazyky]] [] => )
good wiki

Arumunština

Arumunština (arumunsky limba armãneascã/vlãsheascã, též známá v Srbsku jako cincarski jezik) je románský jazyk arumunského obyvatelstva, jímž se mluví v Severní Makedonii, Albánii a Řecku. Nejbližší je rumunštině.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Arumuni','Řecko','Severní Makedonie','Srbsko','Románské jazyky','řečtina','Kruševo','Albánie','římská říše','Latinka','Via Egnatia','6. století'

Albánie

Arumuni

Kruševo

Latinka

Řecko

Řečtina

Řečtina je jazyk, který patří mezi indoevropské jazyky a je oficiálním jazykem Řecka a Kypru.

Srbsko