Array ( [0] => 15492164 [id] => 15492164 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Banát [uri] => Banát [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=historické zemi}} [1] => [[Soubor:Banat map.svg|náhled|300px|Mapa Banátu]] [2] => '''Banát''' ({{vjazyce2|sr|Банат, ''Banat''}}, {{vjazyce2|ro|''Banat''}}, {{vjazyce2|hu|''Bánát''}} či {{cj|hu|''Bánság''}}, {{vjazyce2|de|''Banat''}}, {{vjazyce2|sl|''Banát''}}) je oblast v [[Jihovýchodní Evropa|jihovýchodní Evropě]], rozdělená na tři části: východní se nachází v [[Rumunsko|Rumunsku]] ([[Timiș (župa)|Timiș]], [[Caraș-Severin]] a částečně [[Arad (župa)|Arad]] a [[Mehedinți (župa)|Mehedinți]]), západní v [[Srbsko|Srbsku]] (srbský Banát ve [[Vojvodina|Vojvodině]]) a menší severní část v [[Maďarsko|Maďarsku]] ([[Csongrád-Csanád]]). Je součástí [[Panonská pánev|Panonské roviny]], na jihu je ohraničen [[Dunaj]]em, řekou [[Tisa|Tisou]] na západě, na severu řekou [[Mureș]] a na východě jižními [[Karpaty]]. [3] => [4] => == Historie == [5] => [[Soubor:Banat location.svg|vpravo|náhled|Banát na mapě Evropy]] [6] => [[Soubor:Banat05.png|vpravo|náhled|Mapa s většími městy]] [7] => Ve [[starověk]]u byl Banát obýván [[Dákové|Dáky]], kteří byli od roku [[106]] pod [[Starověký Řím|římskou]] nadvládou. [8] => [9] => V průběhu [[6. století]] přišli do oblasti [[Slované]], během [[9. století]] byl Banát připojen k [[Bulharská říše|Bulharské říši]]. V [[11. století]] se oblast dostala pod kontrolu [[Uhersko|Uherska]]. [10] => [11] => V roce [[1552]] byl Banát dobyt [[Osmanská říše|Osmanskou říší]], která ho ovládala až do roku [[1716]], kdy byli [[Turci]] poraženi [[Evžen Savojský|Evženem Savojským]]. Během turecké nadvlády a v důsledku válek bylo území téměř vylidněno a bylo tvořeno pustými lesy a bažinami. [[Požarevacký mír|Požarevackým mírem]] ([[1718]]) připadla země rakouskému soustátí. V roce [[1720]] byl guvernérem Banátu jmenován [[Claudius Mercy]] ([[1666]]–[[1734]]), který se zasloužil o částečné zregenerování oblasti, močály okolo [[Dunaj]]e a [[Tisa|Tisy]] byly vyčištěny, kanály a silnice za velkých nákladů obnoveny. Za vlády [[Marie Terezie]] začal být Banát dosidlován evropskými kolonisty. Jednalo se především o [[Němci|Němce]] ze [[Švábsko|Švábska]], ale i z jiných částí [[Svatá říše římská|svaté říše římské]], [[Francouzi|Francouze]] z [[Lotrinsko|Lotrinska]], [[Slováci|Slováky]] atd. V té době bylo založeno mnoho vesnic a kromě zemědělství se začalo využívat i místního nerostného bohatství, protože příchozí obyvatelé byli nejen rolníci, ale i obchodníci a řemeslníci. Oblast byla pod vojenskou správou až do roku [[1751]], kdy Marie Terezie zavedla v Banátu správu civilní s výjimkou Banátské Krajiny na jihu, která zůstala součástí rakouské vojenské hranice až do jejího zrušení v r. [[1871]]. [12] => [13] => V roce [[1779]] byl Banát připojen k [[Uhersko|Uhersku]]. Po revoluci v roce [[1848]] se dostal pod přímou vládu [[Habsburská monarchie|rakouské koruny]] jako [[Srbská Vojvodina a Temešský Banát]] ([[němčina|něm.]] ''Woiwodschaft Serbien und Tamisch Banat''), ale v roce [[1860]] byl znovu připojen k Uhersku a byl jeho součástí až do [[31. říjen|31. října]] [[1918]], kdy zde vznikla krátkodobá [[Banátská republika]] (kterou uherská vláda uznala), jež však již [[15. listopad]]u [[1918]] byla likvidována [[Srbsko|srbskými]] vojsky. Roku [[1919]] byl potom Banát rozdělen mezi [[Rumunsko]] (východní, větší část) a [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]] (západní, menší část). Jen nepatrná část připadla [[Maďarsko|Maďarsku]]. Tomu odpovídá i současná podoba hranic. Rozhraničení Banátu bylo v závěru první světové války předmětem vzájemných sporů mezi Rumunskem a vznikající Jugoslávií ([[Království SHS|královstvím SHS]]). Rumunsko apelovalo na to, že mu byl přislíbeno celé území Banátu ve smlouvě se západními spojenci v roce [[1916]]. Západní mocnosti kontrovaly tím, že Rumunsko uzavřelo separátní mír. Výsledné kompromisní rozdělení území bylo problematické pro obě strany; rumunský premiér [[Take Ionescu]] byl označen za zrádce národa.{{Citace monografie [14] => | příjmení = Šeba [15] => | jméno = Jan [16] => | odkaz na autora = [17] => | titul = Rusko a Malá dohoda v politice světové [18] => | vydavatel = Melantrich [19] => | místo = Praha [20] => | rok = 1936 [21] => | počet stran = 652 [22] => | isbn = [23] => | kapitola = II. [24] => | strany = 460 [25] => | jazyk = čeština [26] => }} [27] => [28] => {{Podrobně|Banát (1941–1944)}} [29] => Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] se po porážce [[Jugoslávie]] stala její část Banátu předmětem sporů. O připojení této části Banátu usilovaly jak Rumunsko, tak Maďarsko. Na druhé straně zdejší [[Volksdeutsche|německé obyvatelstvo]] usilovalo o zřízení německého státu v údolí Tisy a Dunaje, který by zahrnoval rovněž [[Bačka|Bačku]] a [[Srem]]. Obě snahy zůstaly bez úspěchu a zbytek jugoslávského [[Banát (1941–1944)|Banátu]] zůstal pod formální správou [[Srbsko (1941–1944)|Srbska]]. Během [[Bělehradská operace|bělehradské operace]] byl Banát osvobozen a obnoven stav před válkou. [30] => [31] => == Obyvatelstvo == [32] => [[Soubor:Banat modern coat of arms.png|náhled|Moderní znak Banátu (resp. rumunské části).]] [33] => Vývoj celkového počtu obyvatelstva udává tabulka níže. Je třeba přihlédnout k tomu, že údaje zde uvedené jsou ovlivněny změnou hranic statistických celků a především zde nejsou po r. 1919 zahrnuty údaje z maďarské části Banátu. [34] => {| class="wikitable" border=1 cellspacing=0 cellpadding=2 style="border-collapse:collapse;" [35] => !Rok||Západní část
(srbská)||Rok||Východní část
(rumunská)||Celkem||Poznámka [36] => |- [37] => |1717||||||||align=right|85 166|| [38] => |- [39] => |1743||||||||align=right|125 000|| [40] => |- [41] => |1753||||||||align=right|210 992|| [42] => |- [43] => |1774{{Citace monografie | příjmení = Milin | jméno = Miodrag | odkaz na autora = | titul = Vekovima zajedno: Iz istorije srpsko-rumunskih odnosa | vydavatel = Demokratski savez Srba i Karaševaka u Rumuniji | místo = | rok = 1995 | počet stran = 208 | kapitola = | strany = | isbn = | jazyk = sr}}||||||||align=right|375 740|| [44] => |- [45] => |1797||||||||align=right|667 912|| [46] => |- [47] => |1900{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Electronic Banat | url = http://www.banatul.com/ | datum vydání = 2000 - 2007 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2012-04-08 | vydavatel = | místo = | jazyk = en}}||||||||align=right|1 431 329|| [48] => |- [49] => |1910{{Citace monografie | příjmení = Pavličević | jméno = Dragutin | odkaz na autora = | spoluautoři = a kol. | titul = Jugoistočna Europa 1918.-1995. | url = http://www.hic.hr/books/jugoistocna-europa/02tablice.htm | vydavatel = Hrvatska matica iseljenika a Hrvatski informativni centar | místo = [[Zadar]] | rok = 1996 | počet stran = 276 | kapitola = | strany = | isbn = 9536525054 | jazyk = hr }} {{Wayback|url=http://www.hic.hr/books/jugoistocna-europa/02tablice.htm |date=20150924030108 }}{{Citace elektronické monografie | příjmení = Varga | jméno = Árpád E | odkaz na autora = | titul = Erdély etnikai és felekezeti statisztikája (1850-1992), Temes megye településeinek etnikai (anyanyelvi/nemzetiségi) adatai | url = http://varga.adatbank.transindex.ro/?pg=3&action=etnik&megye=10 | datum vydání = 1999 - 2012 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2012-04-07 | vydavatel = Erdélyi Magyar Adatbank | místo = | jazyk = hu}}{{Citace elektronické monografie | příjmení = Varga | jméno = Árpád E | odkaz na autora = | titul = Erdély etnikai és felekezeti statisztikája (1850-1992), Krassó-Szörény megye településeinek etnikai (anyanyelvi/nemzetiségi) adatai | url = http://varga.adatbank.transindex.ro/?pg=3&action=etnik&megye=9 | datum vydání = 1999 - 2012 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2012-04-07 | vydavatel = Erdélyi Magyar Adatbank | místo = | jazyk = hu}}||||||||align=right|1 582 133|| [50] => |- [51] => |1921||align=right|559 096||1920||align=right|822 639||align=right|1 381 735||dvacátá léta [52] => |- [53] => |1931||align=right|585 579||1930||align=right|878 877||align=right|1 464 456||třicátá léta [54] => |- [55] => |1953||align=right|617 163||1956||align=right|896 668||align=right|1 513 831||padesátá léta [56] => |- [57] => |1961||align=right|655 868||1966||align=right|966 322||align=right|1 622 190||šedesátá léta [58] => |- [59] => |1981||align=right|672 884||1977||align=right|1 082 461||align=right|1 755 345||kolem r. 1980 [60] => |- [61] => |1991||align=right|648 390||1992||align=right|1 076 380||align=right|1 724 770||devadesátá léta [62] => |- [63] => |2002{{Citace monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Stanovništvo : popis stanovništva, domaćinstava i stanova u 2002 | url = | vydavatel = Republički zavod za statistiku Srbije, 2003 | místo = [[Bělehrad]] | rok = 2003 | počet stran = | kapitola = | strany = | isbn = 8684433009 | jazyk = sr}}||align=right|665 397||2002{{Citace elektronické monografie| příjmení =| jméno =| odkaz na autora =| titul =Recensământ 2002, localitate Timiș| url =http://recensamant.referinte.transindex.ro/?pg=9&id=10| datum vydání =2006| datum aktualizace =| datum přístupu =2012-04-08| vydavatel =Fundația Jakabffy Elemér| místo =| jazyk =ro| url archivu =https://web.archive.org/web/20070626035822/http://recensamant.referinte.transindex.ro/?pg=9&id=10| datum archivace =2007-06-26| nedostupné =ano}}{{Citace elektronické monografie| příjmení =| jméno =| odkaz na autora =| titul =Recensământ 2002, localitate Caraș-Severin| url =http://recensamant.referinte.transindex.ro/?pg=9&id=9| datum vydání =2006| datum aktualizace =| datum přístupu =2012-04-08| vydavatel =Fundația Jakabffy Elemér| místo =| jazyk =ro| url archivu =https://web.archive.org/web/20070626040157/http://recensamant.referinte.transindex.ro/?pg=9&id=9| datum archivace =2007-06-26| nedostupné =ano}}||align=right|1 011 145||align=right|1 676 542|| [64] => |- [65] => |} [66] => [67] => === Národnostní složení === [68] => [[Soubor:Banat kroje1865.png|vpravo|náhled|Lidové kroje v banátu kolem roku 1860]] [69] => V druhé polovině 17. století obývali rovinatou část Banátu [[Srbové]], zatímco na východní, hornaté části žili [[Rumuni]].{{Citace monografie | příjmení = Popović J | jméno = Dušan | odkaz na autora = | titul = Srbi u Vojvodini | vydavatel = Matica srpska | místo = Novi Sad | rok = 1990 | počet svazků = 3 | počet stran = | kapitola = | svazek = 2 Od Karlovačkog mira 1699 do Temišvarskog sabora 1790| strany = | isbn = 9788636301753 | jazyk = sr}} V polovině 18. století byly tři východní okresy (Lugoj, Caransebeș a Orșova) obývány Rumuny, ve středu země ([[Timișoara]], Lipova, Vršac, Nova Palanka, Ciacova a [[Čanád|Cenad]]) žilo smíšené obyvatelstvo a tři západní okresy ([[Zrenjanin|Veliki Bečkerek]], [[Pančevo]] and Velika Kikinda) obývali Srbové. [[Maďaři]] zde do této doby prakticky nežili,{{Citace monografie | příjmení = Kocsis | jméno = Károly | odkaz na autora = | příjmení2 = Kocsisné-Hodosi | jméno2 = Eszter | odkaz na autora2 = | titul = Ethnic Geography of the Hungarian Minorities in the Carpathian Basin | url = http://books.google.com/books?id=-zZ_NVM9mNEC&pg=PA141&lpg=PA141&dq=hungarians+banat+1790&source=bl&ots=pdeAS-WN_D&sig=rLHnkM76FKxmfKuAfOxVF84IVX4&hl=en&ei=o3dfTfrEFYHoOY79xfgN&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=7&ved=0CD4Q6AEwBg#v=onepage&q=banat&f=false | vydavatel = Geographical Research Centre For Eearth Sciences, Hungarian Academy of Sciences | místo = Budapešť | rok = 1998 | počet stran = 241 | kapitola = The Hungarians of Vojvodina | strany = 140 | isbn = 9637395849 | jazyk = en }}{{Nedostupný zdroj}} protože z obavy před odlidňováním sousedních oblastí bylo přesidlování odtud do Banátu povoleno teprve od r. 1789. [70] => [71] => Údaje o národnostním složení, které jsou až do sčítání počátkem 20. století odhady, udávají podstatný nárůst německého a maďarského obyvatelstva v Banátu. Prvotními podklady pro určení skladby obyvatel jsou matriky, a proto jsou údaje ovlivněny především příslušnosti ke konfesi (např. Srbové a Řekové jsou uváděni dohromady). Národnostní složení koncem 19. století je zdokumentováno pouze v rumunské části Banátu. Později i zjišťované údaje vypovídají spíše o jazykových komunitách, protože vycházejí z ''obcovací řeči'', neboť se nepřihlíželo ani k příslušnosti k [[Etnikum|etnické skupině]], ani k [[mateřský jazyk|mateřskému jazyku]]. [72] => [73] => Německá menšina byla v důsledku vývoje koncem druhé světové války a po ní v Banátu značně oslabena. V létě r. [[1944]] byli Němci především z rumunské části evakuováni, ale po válce bylo jim umožněno se do Rumunska vrátit.{{Citace periodika | příjmení = Procházková | jméno = Bára | autor = | titul = Prokletí banátských Němců | periodikum = Hospodářské noviny | odkaz na periodikum = Hospodářské noviny | rok = 2012 | měsíc = 04 | ročník = LVI | číslo = 070 | strany = 27–28 přílohy Víkend| url = | issn = 0862-9587}} Naproti tomu do srbské části se navrátit nesměli a zbylé německé obyvatelstvo zde bylo soustředěno v tzv. vesnických táborech. Z Němců, kteří zůstali, bylo koncem roku 1944 několik tisíc (odhady kolísají mezi 12 000 až 30 000), převážně žen, odvezeno na nucené práce do [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]], především na [[Donbas]], a to jak z rumunské, tak jugoslávské části Banátu.{{Citace elektronické monografie | příjmení = Prauser | jméno = Steffen | odkaz na autora = | příjmení2 = Rees | jméno2 = Arfon | autor2 = | odkaz na autora2 = | titul = The Expulsion of 'German' Communities from Eastern Europe at the end of the Second World War | url = http://cadmus.eui.eu/bitstream/handle/1814/2599/HEC04-01.pdf;jsessionid=F7D470647AEEAB2A9858B3BDF4A489CD?sequence=1 | datum vydání = 2004 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2012-01-08 | vydavatel = European University Institute | místo = [[Florencie]] | jazyk = en}} [74] => Od r. 1948 bylo povolena hromadná emigrace do [[Francie]] těm, kdo se prohlásili za potomky lotrinských imigrantů.{{Citace elektronické monografie | příjmení = Vultur | jméno = Smaranda | odkaz na autora = | titul = De l’Ouest à l’Est et de l’Est à l’Ouest : les avatars identitaires des Français du Banat | url = http://www.memoria.ro/?location=view_article&id=1641&l=fr | datum vydání = 2001 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2012-01-08 | vydavatel = Conférence d’histoire orale | místo = [[Paříž]] | jazyk = fr}} Později byla povolena i emigrace individuální. Zatímco v rumunské části zůstávala v oblasti po roce 1950 zhruba polovina z původního německého obyvatelstva, v jugoslávské části to bylo asi 16 % a německá menšina zde koncem padesátých let prakticky vymizela. [75] => Odliv Němců probíhal i v Rumunsku, ale nijak intenzivně. Emigrace se zrychlila po pádu železné opony, takže ročně se vystěhovalo okolo 15 tisíc Němců. [76] => [77] => Níže uvedená tabulka udává přehled národnostního složení v Banátu. Je třeba přihlédnout k tomu, že údaje z jugoslávské, resp. srbské části a rumunské části byly získávány v rozdílných letech, dále k tomu, že Slováci jsou v rumunských zdrojích uváděni mezi ostatními, takže jejich celkový počet je vyšší, a nakonec k tomu, že se během let měnila metodika deklarování národnosti. [78] => [79] => {| class="wikitable" [80] => |- [81] => ! [82] => ! [[Rumuni]] [83] => ! [[Srbové]] [84] => ! [[Němci]] [85] => ! [[Maďaři]] [86] => ! [[Slováci]] [87] => ! Ostatní [88] => |- [89] => | '''1774''' [90] => | align=right| 220 000 (58,6 %) [91] => | align=right| 100 000 (26,6 %) [92] => | align=right| 53 000 (14,1 %) [93] => | align=right| 2 400   (0,6 %) [94] => | [95] => | align=right| 340   (0,1 %) [96] => |- [97] => | '''1900''' [98] => | align=right| 578 789 (40,4 %) [99] => | align=right| 251 938 (17,6 %) [100] => | align=right| 362 487 (25,3 %) [101] => | align=right| 170 124 (11,9 %) [102] => | [103] => | align=right| 67 991   (4,8 %) [104] => |- [105] => | '''1910''' [106] => | align=right| 592 049 (37,4 %) [107] => | align=right| 284 329 (18,0 %) [108] => | align=right| 387 545 (24,5 %) [109] => | align=right| 242 152 (15,3 %) [110] => | align=right| 16 223 (1,0 %) [111] => | align=right| 59 835   (3,8 %) [112] => |- [113] => | '''20. léta''' [114] => | align=right| 517 250 (37,4 %) [115] => | align=right| 235 148 (17,0 %) [116] => | align=right| 221 425 (16,0 %) [117] => | align=right| 178 418 (12,9 %) [118] => | align=right| 17 595 (1,3 %) [119] => | align=right| 211 899 (15,3 %) [120] => |- [121] => | '''30. léta''' [122] => | align=right| 536 146 (36,6 %) [123] => | align=right| 298 236 (20,4 %) [124] => | align=right| 227 085 (15,5 %) [125] => | align=right| 187 288 (12,8 %) [126] => | align=right| 17 900 (1,2 %) [127] => | align=right| 197 801 (13,5 %) [128] => |- [129] => | '''50. léta''' [130] => | align=right| 644 463 (42,6 %) [131] => | align=right| 414 276 (27,4 %) [132] => | align=right| 137 697   (9,1 %) [133] => | align=right| 198 473 (13,1 %) [134] => | align=right| 21 299 (1,4 %) [135] => | align=right| 97 623   (6,4 %) [136] => |- [137] => | '''60. léta''' [138] => | align=right| 728 509 (44,9 %) [139] => | align=right| 462 372 (28,5 %) [140] => | align=right| 133 197   (8,2 %) [141] => | align=right| 197 302 (12,2 %) [142] => | align=right| 22 306 (1,4 %) [143] => | align=right| 78 504   (4,8 %) [144] => |- [145] => | '''kolem r. 1980''' [146] => | align=right| 839 481 (47,8 %) [147] => | align=right| 454 279 (25,9 %) [148] => | align=right| 119 972   (6,8 %) [149] => | align=right| 177 208 (10,1 %) [150] => | align=right| 21 392 (1,2 %) [151] => | align=right| 143 013   (8,1 %) [152] => |- [153] => | '''90. léta''' [154] => | align=right| 922 893 (53,5 %) [155] => | align=right| 448 504 (26,0 %) [156] => | align=right| 38 658   (2,2 %) [157] => | align=right| 146 895   (8,5 %) [158] => | align=right| 19 903 (1,2 %) [159] => | align=right| 147 917   (8,6 %) [160] => |- [161] => | '''2002''' [162] => | align=right| 887 351 (52,9 %) [163] => | align=right| 497 245 (29,7 %) [164] => | align=right| 21 231   (1,3 %) [165] => | align=right| 119 427   (7,1 %) [166] => | align=right| 17 994 (1,1 %) [167] => | align=right| 133 294   (8,0 %) [168] => |- [169] => |} [170] => [171] => === Česká a německá menšina v Banátu === [172] => [173] => Čeští a němečtí osadníci, kteří byli do rumunského Banátu [[Transmigrace (Habsburská monarchie)|transmigrováni]] koncem 18. století nejen z českých zemí, se nazývají počeštělým rumunským výrazem [[Pémové]]. [174] => [175] => V rumunském Banátu založili Češi vesnice [[Gerník]], [[Rovensko (Banát)|Rovensko]], [[Svatá Helena (Banát)|Svatá Helena]], [[Bígr]], [[Eibenthal]], [[Šumice (Banát)|Šumice]], [[Svatá Alžběta (Banát)|Svatá Alžběta]]. Šest vesnic včetně [[Svatá Alžběta (Banát)|Svaté Alžběty]], zaniklé roku 1847, leží v župě [[Caraș-Severin]], [[Eibenthal]] v župě [[Mehedinți (župa)|Mehedinți]]. [176] => [177] => Čeští Němci založili severněji vesnice [[Wolfswiese]], [[Weidenthal]], [[Weidenheim]] a [[Lindenfeld]]. [178] => [179] => V jižní části srbského Banátu založili Češi vesnici [[České Selo (Banát)|Češko Selo]] a osídlili [[Krušice (Banát)|Krušici]] a další. [180] => [181] => V roce 2013 se v jedné z českých vesnic, Eibenthalu, uskutečnil kulturní krajanský [[Festival Banát]], na kterém se představují různá hudební a divadelní tělesa. Na jeho přípravě se podílel organizační štáb z [[Českolipsko|Českolipska]] (mimo jiných [[Štěpán Slaný]]), z této vesnice a z organizace [[Člověk v tísni]].{{Citace elektronického periodika | [182] => autor = redakce | [183] => titul = Organizátoři festivalu Banát: Čeká nás opět těžká zkouška | [184] => periodikum = i-noviny.cz | [185] => datum vydání = 2013-03-14 | [186] => datum přístupu = 2013-03-16 | [187] => url =http://www.i-noviny.cz/hudba/organizatori-festivalu-banat-ceka-nas-opet-tezka-zkouska [188] => }} {{Citace elektronického periodika | [189] => autor = Jiří Gottlieaber | [190] => titul =Rozhovor o proběhlém Festivalu Banát 2013 | [191] => periodikum = i-noviny.cz | [192] => datum vydání = 2013-08-30 | [193] => datum přístupu = 2013-08-31| [194] => url =http://www.i-noviny.cz/kultura/rozhovor-o-probehlem-festivalu-banat-2013 [195] => }} Festival se od té doby koná v Eibenthalu každoročně. V roce 2017 nahradili organizátoři původní společnou autobusovou dopravu speciálně vypraveným vlakem z Prahy až do rumunské [[Oršava|Oršavy]], odkud se návštěvníci akce přesunuli dále loděmi po Dunaji. V roce 2018 se pak festival rozšiřuje do další české vesnice v Rumunsku, Gerníku. Zde vznikla páteční Gernická noc a v roce 2019 poprvé překračuje státní hranice do sousedního Srbska. Zde se dočkala výrazného restartu krajanská kulturní akce Paprikašijáda, což je ve skutečnosti festival ve vaření nejlepšího paprikového guláše podle místní receptury. Zde první rok vystoupilo sedm kapel a vypravily se sem vedle tradičního vlaku do Eibenthalu i dva autobusy fanoušků. [196] => [197] => == Odkazy == [198] => === Reference === [199] => [200] => [201] => === Související články === [202] => * [[Herta Müllerová]] [203] => [204] => === Externí odkazy === [205] => * {{Wikislovník|heslo=Banát}} [206] => * {{Commonscat}} [207] => * {{Otto|heslo=Banát}} [208] => * [http://www.banat.cz/ Český Banát], české stránky o českých vesnicích v rumunském Banátu. [209] => *Nezávislý web o českých menšinám v Rumunsku a Srbsku - [https://www.visitbanat.com/o-banatu VisitBanat.com] [210] => *Stránky největší české kulturní akce ve světě - [http://www.festivalbanat.cz/ Festival Banát] [211] => * Pořad České televize Na cestě - [http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1185966822-na-ceste/206562260120021-na-ceste-po-banatu po Banátu] [212] => * [http://www.tv-mis.cz/vypis.php?klic=193&vse=1 Banát] na [[TV-MIS|TV-MIS.cz]] [213] => *[http://www.cestopisy.net/335-prozijte-idylickou-dovolenou-u-ceskych-krajanu-v-rumunsku.php Cestopisný průvodce] po českých vesnicích Banátu [214] => [215] => {{Rumunská historická území}} [216] => {{Autoritní data}} [217] => [218] => [[Kategorie:Banát| ]] [219] => [[Kategorie:Vojvodina]] [220] => [[Kategorie:Historická území Maďarska]] [221] => [[Kategorie:Historická území Srbska]] [222] => [[Kategorie:Historická území Rumunska]] [223] => [[Kategorie:Rozdělená území]] [] => )
good wiki

Banát

Mapa Banátu Banát ( či ) je oblast v jihovýchodní Evropě, rozdělená na tři části: východní se nachází v Rumunsku (Timiș, Caraș-Severin a částečně Arad a Mehedinți), západní v Srbsku (srbský Banát ve Vojvodině) a menší severní část v Maďarsku (Csongrád-Csanád). Je součástí Panonské roviny, na jihu je ohraničen Dunajem, řekou Tisou na západě, na severu řekou Mureș a na východě jižními Karpaty.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Tisa','Dunaj','Slováci','Mehedinți (župa)','Němci','Rumunsko','Uhersko','Eibenthal','Srbsko','Svatá Alžběta (Banát)','Maďarsko','1918'

1918

Dunaj

Eibenthal

Maďarsko

Němci

Rumunsko

Rumunsko je stát ve východní Evropě, který se nachází v jihovýchodní části kontinentu.

Slováci

Slováci je krátká stránka na české Wikipedii, která pojednává o etnické skupině Slováků.

Srbsko

Tisa

Uhersko