Account App Integration - Responsive Website Template

Array ( [0] => 15519926 [id] => 15519926 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Broskev [uri] => Broskev [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Vineyard peaches de.jpg|náhled|Broskev na stromu]] [1] => [[Soubor:Autumn Red peaches.jpg|náhled|Broskve]] [2] => '''Broskev''' je druh [[ovoce]] ze skupiny [[peckovice]], který roste na [[strom]]u [[broskvoň obecná]]. Jedná se o měkký plod tvořený peckou, která je uprostřed. Okolo ní se nachází sladká [[Dužnina (rostliny)|dužnina]] přibližně žluté barvy obsahující vysoký podíl [[voda|vody]]. Ohraničena je jedlou slupkou, která má oranžovou až načervenalou barvu, pokud je plod zralý. Často je [[slupka]] chráněna drobným chmýřím, které se odstraňuje omytím ovoce před konzumací. [3] => [4] => Plod je obvykle ve tvaru nepravidelné koule, která je rozdělena viditelnou rýhou na dvě nestejné části. Samotný plod obsahuje až 88 % vody, 9 % cukrů a je bohatým zdrojem celé řady minerálů a vitamínů jako například [[draslík]]u, [[vápník]]u, [[sodík]]u, [[železo|železa]], [[zinek|zinku]] či [[hořčík]]u, které pozitivně působí na [[psychika|duševní]] pohodu [[člověk]]a. Z vitamínů pak například [[provitamin A]], [[vitamín C|vitamin C]] a [[niacin|vitamin B3]].{{Citace elektronické monografie [5] => | příjmení = [6] => | jméno = [7] => | odkaz na autora = [8] => | titul = Broskve [9] => | url = http://www.abasto.cz/engine.php?mod=aktuality [10] => | datum vydání = [11] => | datum aktualizace = [12] => | datum přístupu = 2008-3-1 [13] => | vydavatel = ABASTO [14] => | místo = [15] => | jazyk = [16] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20071013232040/http://www.abasto.cz/engine.php?mod=aktuality [17] => | datum archivace = 2007-10-13 [18] => | nedostupné = ano [19] => }} Jejich konzumace není náročná na trávicí soustavu, jelikož obsahují [[Šťáva|šťávy]], které mají blahodárný vliv na [[vylučování]] s až lehce [[projímadlo|projímavým]] účinkem díky obsahu látek, jako je například [[kyselina listová]].{{Citace elektronické monografie [20] => | příjmení = [21] => | jméno = [22] => | odkaz na autora = [23] => | titul = Broskve - zavařování broskví [24] => | url = http://www.chovatelka.cz/clanek/broskve-zavarovani-broskvi [25] => | datum vydání = [26] => | datum aktualizace = [27] => | datum přístupu = 2008-3-1 [28] => | vydavatel = Rádce, spol. s r.o. [29] => | místo = [30] => | jazyk = česky [31] => }} [32] => [33] => == Historie == [34] => [35] => === Název === [36] => Slovo broskev v [[čeština|češtině]] vzniklo spojením původního [[latina|latinského]] názvu ''{{Cizojazyčně|la|persica}}'' či ''{{Cizojazyčně|la|malum persicum}}'' (''perské jablko'') se slovem {{Cizojazyčně|la|brassica}} (brukev). Ve [[staročeština|staročeštině]] se pak o broskvi hovořilo jako o ''břeskvi'', ''břetkvi'', také jako o ''madlenkách'', ''májovém květu'', ''nektarinkách'' i o ''perských jablkách'' a o ''tvrdkách''.{{Citace monografie [37] => | příjmení = Rystonová [38] => | jméno = Ida [39] => | titul = Průvodce lidovými názvy rostlin i jiných léčivých přírodnin a jejich produktů: Názvy našich i cizokrajných bylin, dřevin, hub, keřů, keříků, koření, léčivých rostlin, luskovin, luštěnin, lišejníků, mechů, obilovin, okrasných rostlin, olejnin, ovoce, pícnin, plevelů, pokojových rostlin, rostlin aromatických, cukrodárných, omamných a magických, rostlin poskytujících barviva (jakož i gumy, pryskyřice, slizy, třísloviny, vosky), řas, stromů, škrobnatých rostlin, technických a textilních rostlin, travin, vodních rostlin, zeleniny, také lidové nebo neobvyklé názvy některých nerostných a živočišných přírodnin, chemických produktů, ale také kulinářských výrobků, se kterými se setkáváme nejen v recepturách starých i moderních herbářů, ale i v běžném životě, a mnohdy si s nimi nevíme rady. [40] => | redaktoři = Erika Pflegerová [41] => | ilustrátoři = Vlasta Matoušková [42] => | vydání = 1 [43] => | vydavatel = Academia [44] => | místo = Praha [45] => | rok = 2007 [46] => | rok copyrightu = 2007 [47] => | počet svazků = 1 [48] => | počet stran = 735 [49] => | kapitola = Lidové názvy: heslo Broskvoň obecná [50] => | strany = 65 [51] => | isbn = 978-80-200-1332-3 [52] => }} Postupným vývojem jazyka vznikl současný název broskev. V jiných jazycích je většinou název odvozen od latinského názvu anebo od řeckého ''persikon mélon'', znamenajícího rovněž ''perské jablko''.{{Citace elektronické monografie [53] => | příjmení = [54] => | jméno = [55] => | odkaz na autora = [56] => | titul = Ovoce - první část [57] => | url = http://langweil.info/o-puvodu-slov/ovoce-prvni-cast.html [58] => | datum vydání = 6.2.2005 [59] => | datum aktualizace = [60] => | datum přístupu = 2008-3-1 [61] => | vydavatel = nyx.cz [62] => | místo = [63] => | jazyk = česky [64] => }}{{Nedostupný zdroj}} [65] => [66] => === Původní výskyt === [67] => Broskve se původně začaly pěstovat v Číně přibližně před 4 tisíci lety, především v provinciích [[Che-pej]] a [[S’-čchuan]], odkud se šířily do celého světa po [[hedvábná stezka|hedvábné stezce]] postupně přes [[Persie|Persii]], kde brzy zdomácněly jako kulturní ovocné dřeviny. Persie byla dlouho považována za vlast broskví, v Římě se nazývaly perská jablka ''(mala persica)''. Tak také vzniklo pozdější pojmenování rodu, ''Persica''.S. Skorňakov, J. Jeník, V. Větvička, Zelená kuchyně, Lidové nakladatelství 1988, Praha, str. 292 Broskve se v Římě rychle rozšířily, Římané je rozšířili do [[Galie]] – důkazem toho jsou broskvové pecky v archeologických nálezech. V [[10. století]] se broskve dostaly do [[Anglie]]. V [[17. století]] se broskve díky vystěhovalcům dostaly do [[Amerika|Ameriky]], kde v [[Texas]]u a v [[Kalifornie|Kalifornii]] našly výhodné klimatické podmínky a přičinlivé pěstitele. [68] => [69] => V současnosti je největší produkce broskví ve Středomoří ([[Itálie]] a [[Španělsko]]). Mezi přední producenty poslední dobou pronikají také [[Spojené státy americké]], kde jsou broskve pěstovány převážně ve dvou státech [[Kalifornie]] a [[Georgie]]. [70] => [71] => [[Soubor:Fleurpecher.jpg|náhled|Květenství ze kterého vzniká broskev]] [72] => [73] => == Pěstování == [74] => Broskev je ovocný [[druh]], který se vyznačuje vysokými nároky na teplo a světlo. Na pěstování broskví jsou nejvhodnější oblasti s průměrnou roční teplotou 7 až 10 °C, s průměrnými červnovými [[teplota]]mi nad 18 °C a ročními srážkami do 600 mm. [75] => V podmínkách České republiky jsou nejvhodnější polohy pro pěstování broskví v nadmořské výšce okolo 200 metrů. Pro pěstování broskví nejsou vhodná stanoviště, kde se vyskytují pozdní ranní mrazíky. Nejvhodnějším [[stanoviště]]m jsou mírné svahovité polohy s jižní, případně jihozápadní či jihovýchodní, expozicí. [76] => Broskev vyžaduje výživné, teplé a přiměřené vlhké půdy. [77] => Nesnáší [[jíl]]ovité, těžké a kyselé [[Půda|půdy]]. Vyhovují půdy s [[Kyseliny|pH]] 6–7, obsah vápna v půdě má být 3 až 5 procent CaCO₃.Pavol Cifranič a kol., Pomológia, nakl. Príroda 1982, Bratislava, str. 149 [78] => [79] => === Druhy broskví === [80] => Broskve se dělí na dvě velké skupiny: [81] => * '''oddělitelné od pecky''' – dužnina se dá velmi snadno separovat od pecky, aniž by se dužnina na ní zachytávala [82] => * '''neoddělitelné od pecky''' – dužnina se nedá snadno oddělit. Tato skupina se pak dále dělí na ''bělomasé'', ''žlutomasé'' a ''červenomasé'' (zvané někdy také „krvavé“) broskve. Zvláštním variantou jsou broskve tvarem připomínající americkou koblihu zvané ''koblihová broskev'' ([[paraguayo]]). [83] => [84] => Rozdíl mezi těmito skupinami není jenom v barvě dužniny, ale také v chuti. Konzumenti tvrdí, že broskve ze skupiny bělomasých jsou chuťově bohatší, obsahují více šťávy oproti žlutomasým. Na druhou stranu je jejich pěstování náročnější, jelikož mají vyšší nároky na [[teplota|teplotní]] stabilitu, škůdce. Barva dužniny a slupky je zapříčiněna obsahem přírodního barviva [[Karoteny|karotenu]], který ochraňuje plod před sluncem, jelikož zabraňuje vzniku volných [[radikál]]ů. [85] => [86] => ==== Nektarinka ==== [87] => [[Soubor:Nectarines.jpg|náhled|vlevo|Nektarinky]] [88] => {{Podrobně|Nektarinka}} [89] => Jedná se o skupinu odrůd, u které nejsou vyvinuty chlupy na pokožce, jde geneticky o [[chimérismus|chiméru]]{{Fakt/dne|20170405093128|}}. Povrch je jasně rozeznatelný od jiných odrůd při pohledu i doteku. [90] => [91] => == Konzumace == [92] => [[Soubor:Pesca con muffa.jpg|náhled|Nahnilý plod]] [93] => Broskve se konzumují jak ve stavu, ve kterém rostou na stromu, kdy se buď rozkrojí a vyndá se z nich pecka anebo okusováním dužniny přímo z pecky, tak i zavařené. V závislosti na stupni zralosti se pohybuje tvrdost plodu; méně zralé plody jsou tvrdší, kdežto zralejší jsou měkčí a [[sladkost|sladší]]. Nezralé plody se nechávají dozrát za pokojové teploty. Zralé plody by se měly skladovat maximálně po dobu 3 až 5 dnů v chladném prostředí. U některých odrůd občas dochází k tomu, že v době zralosti praskají pecky broskví, což zapříčiňuje [[sucho]] a mnoho [[slunce]]. Plody jsou často využívány i při [[vaření]] pro jejich typickou nasládlou chuť. Často se servírují s [[drůbeží maso|drůbežím masem]], kdy jsou plátky broskví umístěny na [[maso|mase]]. [94] => [95] => Další využití je při výrobě [[kompot]]ů, kdy se nakrájené broskve spolu se sladkým nálevem dávají do [[plechovka|plechovky]] anebo [[zavařovací sklenice]]. Takto konzervované broskve mají dlouhou dobu [[trvanlivost]]i a snadno se pak [[transport]]ují do cílových oblastí z míst, která by byla příliš vzdálená pro přímou dopravu. [96] => [97] => === Další využití === [98] => Broskve se také využívají jako významná [[aroma]]tická složka v [[potravinářský průmysl|potravinářském průmyslu]] pro svoji příjemnou [[chuť]], která je poměrně oblíbená. Využívají se například u sladkých šťáv pro ředění vodou, jako příchutě u [[minerálka|minerálek]] či [[limonáda|limonád]], u [[žvýkačka|žvýkaček]], [[čaj]]ů atd. Využívají se i pro výrobu [[parfém]]ů. [99] => [100] => V některých případech jsou využívány i v [[kosmetice]] a to nejen pro aromatickou vůni, ale i pro omlazující účinek v podobě [[pleťová maska|pleťových masek]], kdy se využívá rozmačkaná dužnina. Z jader broskví se lisuje aromatický [[olej]]. [101] => [102] => Broskev se také používá na výrobu [[destilát]]ů, jako např. Persiko (obsahuje i tlučená jádra broskví) nebo Praskova, bulharský likér zlatavě žluté barvy, sladké chuti. [103] => [104] => == Odrůdy == [105] => * Favorita Morettini [[Soubor:Plochá_broskev_odrůdy_Saturn.jpg|náhled|Plochá broskev odrůdy Saturn]] [106] => * Harbinger [107] => * Roztylská [108] => * Saturn [109] => [110] => == Průměrný obsah látek a minerálů == [111] => Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v broskvích.McCance a Widdowson's:''The Composition of Foods'', 6. Summary edition, Royal Society of Chemistry Cambridge a Food Standard Agency, 2008, {{ISBN|978-0-85404-428-3}} [112] => [113] => {| class="wikitable" style="text-align:center" [114] => [115] => ! Složka [116] => ! Jednotka [117] => ! Průměrný obsah [118] => ! Prvek (mg/100 g) [119] => ! Průměrný obsah [120] => ! Složka (mg/100g) [121] => ! Průměrný obsah [122] => |- [123] => |[[voda]]||g/100 g||88,9||[[sodík|Na]]||1||[[vitamín C|vitamin C]]||31 [124] => |- [125] => |[[Bílkovina|bílkoviny]]||g/100 g||1,0||[[draslík|K]]||160||[[Vitamín D|vitamin D]]||0 [126] => |- [127] => |[[tuky]]||g/100 g||0,1||[[vápník|Ca]]||7||[[Vitamín E|vitamin E]]||- [128] => |- [129] => |[[cukry]]||g/100 g||7,6||[[hořčík|Mg]]||9||[[vitamin B6]]||0,02 [130] => |- [131] => |celkový [[dusík]]||g/100 g||0,16||[[fosfor|P]]||22||[[vitamin B12]]||0 [132] => |- [133] => |[[vláknina]]||g/100 g||1,5||[[železo|Fe]]||0,4||[[Karoteny|karoten]]||0,114 [134] => |- [135] => |[[Mastná kyselina|mastné kyseliny]]||g/100 g||stopy||[[měď|Cu]]||0,06||[[thiamin]]||0,02 [136] => |- [137] => |[[cholesterol]]||g/100 g|| 0||[[zinek|Zn]]||0,1||[[riboflavin]]||0,04 [138] => |- [139] => |energie||kJ/100 g||142||[[mangan|Mn]]||0,1||[[niacin]]||0,6 [140] => |} [141] => Broskve obsahují kolem 5,6 g sacharózy, 1,2 g glukózy a 1,3 g volné fruktózy na 100 g. [142] => [143] => == Broskve v kultuře == [144] => Broskve jsou ve velkém množství [[Kultura|kultur]] spojovány se symbolem ženy, který vychází nejspíše z jejich tvaru, kdy jsou dvě části od sebe odděleny menší rýhou připomínající [[hýždě]]. [145] => [146] => V Japonsku je pohádkový hrdina ''Momotaro'', který se údajně narodil z velké broskve. [147] => [148] => === Čína === [149] => Broskev (amygdalus persica, čínsky 桃, [[pchin-jin]]: táo, čes. transkripce: tchao), poeticky zvaná „ovoce nesmrtelných“ (znak: 仙果, čes. transkripce: sien-kuo, [[Pchin-jin|pinyin]]: xiānguǒ)* {{Citace monografie [150] => | příjmení1 = Obuchová [151] => | jméno1 = Ľubica [152] => | titul = Čínské symboly [153] => | vydavatel = Grada [154] => | místo = Praha [155] => | rok = 2000 [156] => | počet_stran = 187 [157] => | isbn = 80-247-9045-9 [158] => | strany = 169 [159] => }} je strom a plod, kterému je v Číně připisováno mnoho symbolických významů. Největší slávu si získala jako [[symbol]] dlouhověkosti a nesmrtelnosti. Dřevo broskvoní a barva plodů zažehnávaly démony, okvětní lístky mohly očarovat člověka a také jej učinit nesmrtelným. [160] => [161] => ==== Význam v pověstech ==== [162] => Dle pověstí dozrávaly kouzelné broskve nesmrtelnosti jednou za tři, devět či dokonce deset tisíc let, prameny se v udání času různí. Tento podivuhodný strom prý rostl v zahradách Královny Matky Západu Si-wang-mu, na bájné hoře [[Kchun-kun]]. V ten vzácný den, kdy plody dozrály, bohyně pozvala všechny nesmrtelné na velkou slavnost. V románu ''[[Putování na západ|Zápisky o cestě na západ]]'' se píše o opičáku [[Sun Wu-kchung|Sunovi]], který vnikl do palácových zahrad krátce předtím, než zázračné plody dozrály, zatřásl stromem a ke zděšení hostů plody snědl. Poté se Sun stal nesmrtelným, proto občas bývá v čínském umění opice zobrazována s broskví v tlapkách. [163] => [164] => Kouzelné schopnosti má každá část broskvového stromu, ale plod je nejdůležitější. Byl pokládán za hlavní součást elixíru života taoistických alchymistů, protože podle jejich představ bůh dlouhověkosti vystoupil právě z broskve. Šťáva z broskví byla v [[Dynastie Chan|chanské]] době významným prostředkem rituálních očištění před obřady. Téma nesmrtelnosti a dlouhověkosti je spojováno i s proslavenou utopickou poemou ''Pramen broskvových květů'' od [[Tchao Jüan-ming]]a. Vypráví o kouzelné zemi, kde všichni žili šťastně, bez jakýchkoliv trápení. Broskve a obrázky broskví, jsou proto vhodnými dárky k narozeninám starých lidí. Motiv nesmrtelnost zaznívá i u přírodních lyriků doby [[dynastie Tchang]], jako byl například [[Li-Po]] „broskvové květy odnáší proud do dáli / existují jiná nebe a jiné země, než jsou ty ve světě smrtelných“.* {{Citace monografie [165] => | příjmení1 = Eberhard [166] => | jméno1 = Wolfram [167] => | titul = Lexikon čínských symbolů : obrázková řeč Číny [168] => | vydavatel = Volvox Globator [169] => | místo = Praha [170] => | rok = 2001 [171] => | isbn = 80-7207-401-6 [172] => | strany = 26 [173] => }} [174] => [175] => ==== Využití v minulosti ==== [176] => Dřevo broskvoní i barva plodů prý odhánějí démony, proto se ještě v nedávné minulosti na Nový rok broskvoňové větve věšely nad vchody domů, aby zahnaly zlé duchy. Z broskvoňového dřeva se též dělaly luky a šípy na sestřelování démonů. Všudypřítomné ochranné sochy božstev, hlídající dveře domovů, byly nejříve vyřezávány z broskvoňového dřeva, teprve později tento materiál nahradil papír. Dodnes však v mnoha oblastech lidé věší před příchodem Nového roku nad dveře talisman z broskvového dřeva a malé pecky broskvoní vyřezávané do tvaru zámečků, dávají jako amulet čínské matky na hrdla svých dětí. Věří totiž, že tak zamknou jejich život na tomto světě a ochrání je před předčasnou smrtí. [177] => [178] => ==== Význam v kultuře ==== [179] => Broskvový květ je přirovnáván k jemnému odstínu dívčích tváří a jeho okvětní lístky prý mohou očarovat každého muže. Poukazuje však také na lehkovážnou ženu, která se nechá snadno svést. ''„Zelené broskvové květy”'' označují tajné místo mileneckých schůzek. ''„Oči jako broskvové věty”'' jsou vlhké, jako přitažlivé oči herců, kteří ztělesňují ženy. V lidových básních opisuje výraz ''„kapka broskvového květu zabavuje azurovou sukni”'' panenskou krev. ''„Pomatenost broskvových květů”'' je výraz pro pubertální zmatky. ''„Jeskyně broskvových květů”'' může znamenat příležitostně také rakev. V románu ''„[[Příběhy Tří říší|Příběh o Třech říších]]”'' se proslavila zahrada broskví, kde si přísahají bratrství tři hlavní hrdinové, [[Liou Pej]], [[Čang Fej]] a [[Kuan Jü]]. Broskev je symbolem jara a zastupuje třetí lunární měsíc* {{Citace monografie [180] => | příjmení1 = Eberhard [181] => | jméno1 = Wolfram [182] => | titul = Lexikon čínských symbolů : obrázková řeč Číny [183] => | vydavatel = Volvox Globator [184] => | místo = Praha [185] => | rok = 2001 [186] => | isbn = 80-7207-401-6 [187] => | strany = 27 [188] => }}. Je také symbolem manželství, jelikož Číňané pokládají za nejvhodnější dobu pro sňatky právě počátek roku, kdy květnu broskvoně. Rozkvetlé větvičky, ať už skutečné, namalované, či vystřižené jsou proto vítaným dárkem novomanželům.* {{Citace monografie [189] => | příjmení1 = Obuchová [190] => | jméno1 = Ľubica [191] => | titul = Čínské symboly [192] => | vydavatel = Grada [193] => | místo = Praha [194] => | rok = 2000 [195] => | počet_stran = 187 [196] => | isbn = 80-247-9045-9 [197] => | strany = 170 [198] => }} [199] => [200] => == Odkazy == [201] => [202] => === Reference === [203] => [204] => [205] => === Literatura === [206] => * {{Citace monografie [207] => | příjmení1 = Obuchová [208] => | jméno1 = Ľubica [209] => | titul = Čínské symboly [210] => | vydavatel = Grada [211] => | místo = Praha [212] => | rok = 2000 [213] => | počet_stran = 187 [214] => | isbn = 80-247-9045-9 [215] => | strany = 169–170 [216] => }} [217] => * {{Citace monografie [218] => | příjmení1 = Eberhard [219] => | jméno1 = Wolfram [220] => | titul = Lexikon čínských symbolů : obrázková řeč Číny [221] => | vydavatel = Volvox Globator [222] => | místo = Praha [223] => | rok = 2001 [224] => | isbn = 80-7207-401-6 [225] => | strany = 26–27 [226] => }} [227] => * {{Citace monografie [228] => | příjmení = Říha [229] => | jméno = Jan [230] => | odkaz na autora = Jan Říha (pomolog) [231] => | rok = 1917 [232] => | titul = České ovoce : Díl 4. Meruňky, broskve, srstky, rybíz, maliny a ostružiny [233] => | vydavatel = Ovocnický spolek pro království České [234] => | místo = Praha [235] => | url = http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:96c6a5f0-2c59-11e4-8f64-005056827e52 [236] => | počet stran = 196 [237] => | kapitola = Broskve [238] => | typ kapitoly = - kapitola [239] => | url kapitoly = http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:c7e9b440-5401-11e4-97e9-5ef3fc9bb22f [240] => | strany = 51–106 [241] => }} [242] => [243] => === Externí odkazy === [244] => * {{Commonscat|Peaches}} [245] => * {{Wikislovník|heslo=broskev}} [246] => * [http://www.zahrada.cz/forum/broskvone/ Diskusní fórum zabývající se pěstováním broskví a broskvoní] [247] => [248] => {{Ovoce}} [249] => {{Autoritní data}} [250] => [251] => {{Portály|Rostliny}} [252] => [253] => [[Kategorie:Ovoce]] [] => )

good wiki

Broskev

Broskev na stromu Broskve Broskev je druh ovoce ze skupiny peckovice, který roste na stromu broskvoň obecná. Jedná se o měkký plod tvořený peckou, která je uprostřed.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

Broskev

About

Expert Team

Award winning agency

10 Year Exp.

You might be interested in

Draslík

Hořčík

Kalifornie

Karoteny

Niacin

Sodík

Teplota

Vápník

Voda

Železo

Zinek

Service

About us

Technology

Locations