Array ( [0] => 14658882 [id] => 14658882 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Bulharština [uri] => Bulharština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Bulharština ''(български език, bălgarski ezik)'' [2] => | rozšíření = [[Bulharsko]], [[Severní Makedonie]], [[Řecko]], [[Srbsko]], [[Moldavsko]], [[Rumunsko]], [[Turecko]] [3] => | mluvčích = asi 8-9 milionů ve světě [4] => 7 milionů v Bulharsku [5] => | klasifikace = [6] => * [[Indoevropské jazyky]] [7] => ** [[Slovanské jazyky]] [8] => *** [[Jihoslovanské jazyky]] [9] => | písmo = [[Cyrilice]] [10] => | úřední jazyk = [[Bulharsko]], [[Evropská unie]] [11] => | regulátor = [http://www.ibl.bas.bg/index.htm Ústav pro jazyk bulharský] při [http://www.bas.bg/index-en.html Bulharské akademii věd] (Институт за български език) [12] => | ISO6391 = bg [13] => | ISO6392B = bul [14] => | ISO6392T = bul [15] => | SIL = BUL [16] => | wikipedie = [[:bg:Начална страница|bg.wikipedia.org]] [17] => | mapa rozšíření = Distribution_of_Bulgarian_Speakers.png [18] => | popisek rozšíření = Rozšíření bulharštiny: {{Legend|#0080FF|oblasti, kde většina populace mluví bulharsky}} {{Legend|#88C4FF|oblasti s významnou bulharsky mluvící menšinou}} [19] => }} [20] => {{Upravit bibliografii||Např. "Gramelová, L., Navýchod" není uvedeno v bibliografii, nemluvě o tom, že nejde o standardní citaci.}} [21] => {{Upravit část|Rozšířit úvod, třeba podle anglické verze.}} [22] => '''Bulharština''' je [[jihoslovanské jazyky|jihoslovanský]] jazyk zapisující se [[Cyrilice|cyrilicí]]. Spolu s [[makedonština|makedonštinou]] tvoří východní větev jihoslovanských jazyků. [23] => [24] => == Etymologie == [25] => Slovem [[Bulhaři]] (българи) [bŭlgari] se původně označoval národ ze střední [[Asie]], jehož jazyk neměl nic společného se slovanskými jazyky. Bulhaři se v [[7. století]] usadili na [[Balkán]]ě a byli [[Asimilace (sociologie)|asimilováni]] místním slovanským obyvatelstvem; dali mu však své jméno a zanechali stopy jak ve slovní zásobě slovanské bulharštiny, tak v její gramatice.{{doplňte zdroj|opět spousta tvrzení, žádné pořádné citace}} [26] => [27] => == Rozšíření == [28] => Kromě [[Bulharsko|Bulharska]] se bulharsky mluví v sousedních a dalších zemích, kam v minulosti Bulhaři emigrovali: [[Kanada]], [[Řecko]], [[Maďarsko]], [[Izrael]], [[Severní Makedonie]], [[Moldavsko]], [[Rumunsko]], [[Srbsko]], [[Turecko]], [[Ukrajina]], [[Spojené státy americké|USA]]. Celkový počet mluvčích se odhaduje na 9 miliónů, z toho 8 miliónů ve vlastním Bulharsku, kde tvoří 85 % populace. [29] => [30] => == Historie == [31] => Bulharština má ze všech slovanských jazyků nejdéle psanou formu. Rozlišujeme [[Staroslověnština|starobulharštinu]] (9. až 11. století), střední bulharštinu (12. až 15. století) a moderní bulharštinu (od 16. století). Dnešní pravopis se ustálil v 19. století. [32] => [33] => == Abeceda a výslovnost == [34] => [[Soubor:Bulgarian identity card.png|thumb|Ukázka textu: Bulharský občanský průkaz.]] [35] => První bulharské prameny jsou psány [[Hlaholice|hlaholicí]], ale už ve starobulharském období byla tato abeceda nahrazena [[Cyrilice|cyrilicí]], později modernizovanou. Od [[Ruština|ruské]] cyrilice (''azbuky''), která je v Česku známější, se liší následujícím: [36] => * Е se čte [è], neměkčí předchozí souhlásku. [37] => * Ё ([jo]) chybí, někdy se píše ьо. [38] => * И neměkčí předchozí souhlásku – ди, ти, ни - [dy], [ty], [ny]. [39] => * Э (ruské [e]) chybí. [40] => * Щ se čte [št]. [41] => * Ъ označuje samohlásku [ə], do latinky se přepisuje jako ă. Tento znak je nazýván „er goljam“ (velký jer) a po úpravě písemné formy jazyka se objevuje na začátku slova zcela výjimečně. Často jím bývá nahrazena libovolná samohláska, která se vyslovuje nezněle. Obvyklé je použití pro přepis cizích slov/jmen např. Carol – Каръл. Více se dočtete ve článku [[Šva]]. [42] => * Ы (jery, [y]) chybí. Používá se jen jedno i a nerozlišuje se tvrdé a měkké. [43] => [44] => Bulharská abeceda: [45] => {| class="wikitable" [46] => |- [47] => | velké: || А || Б || В || Г || Д || Е || Ж || З || И || Й || К || Л || М || Н || О || П || Р || С || Т || У || Ф || Х || Ц || Ч || Ш || Щ || Ъ || Ь || Ю || Я [48] => |- [49] => | malé: || а || б || в || г || д || е || ж || з || и || й || к || л || м || н || о || п || р || с || т || у || ф || х || ц || ч || ш || щ || ъ || ь || ю || я [50] => |- [51] => | přepis: || a || b || v || g || d || e || ž || z || i || j || k || l || m || n || o || p || r || s || t || u || f || h || c || č || š || št || ă || j || ju || ja [52] => |- [53] => | výslovnost || {{IPA|a}} || {{IPA|b}} || {{IPA|v}} || {{IPA|g}} || {{IPA|d}} || e || {{IPA|ʒ}} || {{IPA|z}} || {{IPA|i}} || {{IPA|j}} || {{IPA|k}} || {{IPA|l}} || {{IPA|m}} || {{IPA|n}} || o || {{IPA|p}} || {{IPA|r}} || {{IPA|s}} || {{IPA|t}} || {{IPA|u}} || {{IPA|f}} || {{IPA|x}} || {{IPA|ts}} || {{IPA|tʃ}} || {{IPA|ʃ}} || {{IPA|ʃt}} || {{IPA|ə}} || {{IPA|ʲ}} || {{IPA|ju, ʲu}} || {{IPA|ja, ʲa}} [54] => |} [55] => [56] => Přepis současně udává i českou výslovnost, s výjimkou písmene ''х'', které se přepisuje ''h'' (také ''ch'' v nelingvistických textech, např. chán ''Asparuch''), ale čte se [ch], a výše zmíněného ''ъ/ă''. [57] => [58] => V bulharštině se často vyskytují v tištěném textu písmena v tzv. „rukopisném stylu“Richard Watkins, Christopher Deliso: Bulharsko. Praha : Svojtka & Co., 2008, 356 s., ve kterém jsou některá písmena naprosto odlišná i v základním (kolmém) typu písma a který je podobný [[Kurziva|kurzivě]]. V tomto stylu se písmeno д (kurzivou ''д'') píše podobně jako malé „g“ v [[Latinka|latince]], písmeno т (kurzivou ''т'') jako malé „m“ v latince, písmeno и (kurzivou ''и'') jako malé „u“ v latince, písmeno п (kurzivou ''п'') jako malé „n“ v latince, písmeno г (kurzivou ''г'') jako zrcadlově otočené „s“ v latince, písmeno к (kurzivou ''к'') jako malé „k“ v latince a písmeno л (kurzivou ''л'') se píše podobně jako vzhůru nohama obrácené „v“ tedy podobně jako řecká [[Lambda|Λ]].[http://www.cigarettespedia.com/index.php/P_Prestige_(bulgarian_version)_(Silver)_KS-20-H_-_Bulgaria Varovný nápis „Pušene''t''o ''v''re''d''i seriozno na Vas i na dru''g''i''t''e oko''l''o Vas“ na cigaretách P Prestige (Bulgarian version) (Silver) KS-20-H - Bulgaria][http://www.balkaneu.com/bulgarian-mps-pass-bill-introducing-graphic-tobacco-packaging/ Bulgarian MPs pass bill introducing graphic tobacco packaging] [59] => [60] => V roce 1945 byly z bulharské cyrilice odstraněny znaky, které neexistovaly v ruské azbuce, jež byla sama reformována v roce 1917. Bulharské písmo a pravopis se tak vzdálily od svých staroslověnských kořenů, aby se vše přizpůsobilo sovětské praxi. Od 27. února 1945 měly v Bulharsku právní platnost pouze dokumenty vytištěné s použitím nového písma. [61] => [62] => == Jednoduchá transkripce == [63] => Bulharský přepis cyrilice do latinky se vyvíjel a v 90. letech 20. století vyústil v [[Jednoduchý systém transliterace bulharštiny]] orientovaný na [[angličtina|angličtinu]] a používající výhradně znaky základní [[latinka|latinky]] a jejich [[Spřežka (pravopis)|spřežky]], podobně jako čínský [[pchin-jin]]. V roce 2009 byl uzákoněn. [64] => [65] => == Gramatika == [66] => Bulharština má některé rysy, které ji odlišují od většiny ostatních slovanských jazyků. Téměř chybí skloňování podstatných jmen, naopak se vyvinul člen (nikoli jako samostatné slovo jako v západoevropských jazycích, nýbrž jako přípona jmen, ke kterým člen patří). Slovesa nemají infinitiv, zato mají mnoho staro- a předslovanských tvarů, které z jiných jazyků vymizely. Existují zvláštní slovesné tvary pro děje, které mluvčí neviděl, slyšel o nich z druhé ruky či má o nich pochybnosti. [67] => [68] => Bulharská mluvnice vychází ze stejných principů jako mluvnice ostatních slovanských jazyků, vyznačuje se však určitými zvláštnostmi: [69] => [70] => === Člen === [71] => Bulharština spolu s makedonštinou se od ostatních slovanských jazyků odlišují tím, že mají gramatický člen, a to postponovaný (postpozitivní), tedy takový, který se připojuje za příslušný výraz ([[podstatné jméno]], [[přídavné jméno]], [[zájmeno]] nebo [[číslovka|číslovku]]). Graficky tvoří s daným slovem jednu jednotku (slovo a člen se píše dohromady). Existence členu i jeho realizace v postpozici (podobně jako např. v rumunštině) je jedním z dokladů vzájemného ovlivňování jazyků [[Balkánský jazykový svaz|Balkánského jazykového svazu]]. [72] => [73] => K označování známých osob a věcí se používá určitý [[Člen (mluvnice)|člen]] (ve významu „ten“). [74] => [75] => * човек'''ът''' – (ten) člověk, жена'''та''' – (ta) žena, море'''то''' – (to) moře, мъже'''те''' – (ti) muži [76] => * стари'''ят''' човек – (ten) starý člověk [77] => * моя'''та''' жена – (ta) moje žena [78] => [79] => === Podstatná a přídavná jména === [80] => V bulharštině došlo ke ztrátě [[mluvnický pád|pádových]] [[koncovka (mluvnice)|koncovek]]. Z původních 7 pádů zůstal pouze tvar [[nominativ]]u (1. pádu) a [[vokativ]]u (5. pádu – podobně jako v [[čeština|češtině]] u podstatných jmen mužského a ženského rodu v jednotném [[číslo (mluvnice)|čísle]]). České pády se v bulharštině vyjadřují pomocí [[předložka|předložek]]. [81] => [82] => [[Jmenný rod|Rod]] přídavného jména se shoduje s rodem podstatného jména. Rodové koncovky se rozlišují pouze v jednotném čísle (добър – dobrý, добра – dobrá, добро – dobré), v [[množné číslo|množném čísle]] je společný tvar pro všechny tři rody (добри – dobří, dobré i dobrá). [83] => [84] => Přídavná jména se [[stupňování|stupňují]] pomocí předpon '''по-''' a '''най-''' (добър – dobrý, по-добър – lepší, най-добър – nejlepší). [85] => [86] => === Zájmena === [87] => Osobní [[zájmena]] mají zjednodušené [[skloňování]] oproti češtině – mají méně tvarů (základní – [[podmět]]ový – a [[předmět (mluvnice)|předmětový]]). Předmětové tvary jsou i v bulharštině dlouhé (мене – mně) a krátké (ми – mi). Oba tvary se ve větě často používají současně (мене ми се присъни тази нощ – zdálo se mi dnes v noci). Krátkého tvaru osobního zájmena se často užívá místo zájmena přivlastňovacího (майка ми – moje matka). [88] => [89] => Ostatní zájmena mají ve všech pádech stejný tvar. [90] => [91] => === Číslovky === [92] => {| cellspacing="7" [93] => |- [94] => |'''Bulharsky''' || '''Česky''' [95] => |- [96] => | едно || jeden [97] => |- [98] => | двe || dva [99] => |- [100] => | три || tři [101] => |- [102] => | чeтири || čtyři [103] => |- [104] => | пeт || pět [105] => |- [106] => | шeст || šest [107] => |- [108] => | сeдeм || sedm [109] => |- [110] => | oсeм || osm [111] => |- [112] => | дeвeт || devět [113] => |- [114] => | дeceт || deset [115] => |} [116] => [117] => === Slovesa === [118] => Bulharština nemá zvláštní tvar pro [[infinitiv]]. Vyjadřuje se opisně pomocí [[částice (slovní druh)|částice]] ''да'' a tvaru [[sloveso|slovesa]] v přítomném [[čas (mluvnice)|čase]] (искаш да купиш – chceš koupit). Ve [[slovník|slovnících]] se slovesa uvádějí v 1. osobě jednotného čísla přítomného času. [119] => [120] => Bulharština si zachovala systém čtyř minulých časů, které v češtině zanikly již ve středověku. [121] => [122] => * Jednoduché minulé časy: [123] => ** '''[[Aorist]]''' – minulý čas ukončený (написах – napsal jsem) [124] => ** '''[[Imperfektum]]''' – minulý čas neukončený (пишех – psal jsem) [125] => * Složené minulé časy: [126] => ** '''[[Perfektum]]''' – neurčitý minulý čas (předpřítomný), tvoří se stejným způsobem jako minulý čas v češtině s tím rozdílem, že tvar pomocného slovesa být (съм) je zachován i ve 3. osobě (написал е – napsal, написали са – bylo napsáno). [127] => ** '''[[Plusquamperfektum]]''' – předminulý čas (написал бях – byl jsem napsal – [už předtím, dříve než]) [128] => [129] => Kromě toho existuje i tzv. forma nepřímé výpovědi, která vyjadřuje děje, které mluvčí osobně nezažil. Používá se často ve vyprávěních historických událostí a pohádek a do češtiny se může překládat použitím příslovce ''prý''. Tento způsob vyjadřování je hojně využíván novináři. Běžně se používá ve 3. osobě minulého času (aoristu nebo imperfekta). Má podobné tvary jako perfektum, ve 3. osobě však nejsou pomocné tvary е (je) nebo са (jsou), např. той написал това – on to (prý) napsal. [130] => [131] => '''[[Budoucí čas]]''' se vyjadřuje pomocí slovesa ''ще'' (nečasuje se), a to jak u [[slovesný vid|dokonavých]], tak i nedokonavých sloves: [132] => [133] => * ще чакам – budu čekat [134] => * ще почакам – počkám [135] => * ще бъде – bude [136] => [137] => '''[[Předbudoucí čas]]''' se tvoří slovesem ''ще'', přítomným časem slovesa být a příčestím minulým významového slovesa. Vyjadřuje (např. jako v angličtině, španělštině či němčině) děj, který se odehraje před jiným budoucím dějem. [138] => * ще съм учил – doslova: budu jsem učil (budu se učit před nějakým jiným budoucím dějem) [139] => [140] => '''Futurum preteritum – budoucnost v minulosti''' – čas, který vyjadřuje děj budoucí v minulosti. Např. chtěl jsem něco udělat. Tvoří se slovesem ''щях'' (=imperfektum slovesa ще, ale na rozdíl od něj se časuje), částicí ''да'' a přítomným časem významového slovesa: [141] => [142] => * щях да уча – chtěl jsem se učit [143] => [144] => '''Futurum exaktum preteritum''' – '''předbudoucnost v minulosti''' – jedná se o velmi speciální čas. Bulharština je jedna z mála řečí (možná i jediná), která používá tento čas. Vyjadřuje děj budoucí v minulosti jako futurum preteritum (viz výše), který má ovšem vztah k jiné události v budoucnosti, nebo následuje v souslednosti po tomto ději ('Chtěl jsem se učit a pak jsem se chtěl dívat na televizi', nebo 'Chtěl jsem jít studovat obchodní akademii, ale oni mi to chtěli rozmluvit'). K jeho složení použijeme opět ''щях'', částici ''да'', přítomný čas slovesa být a příčestí minulé významového slovesa. [145] => [146] => * щях да съм учил – chtěl jsem se učit (ale potom následuje ještě další děj...) [147] => [148] => == Vzorový text == [149] => {{Vzorový text [150] => |VDLP=ano [151] => |Komentář=Pro srovnání bulharštiny s makedonštinou je text uveden v obou jazycích. [152] => |Jazyk 1=bulharsky [153] => |Text 1=Всички човешки същества се раждат свободни и равни по достойнство и права. Те са надарени с разум и съвест и следва да се отнасят помежду си в дух на братство. [154] => |Jazyk 2=přepis [155] => |Text 2=Vsički čoveški săštestva se raždat svobodni i ravni po dostojnstvo i prava. Te sa nadareni s razum i săvest i sledva da se otnasjat pomeždu si v duch na bratstvo. [156] => |Jazyk 3=makedonsky [157] => |Text 3=Сите човечки суштества се раѓаат слободни и еднакви по достоинство и права. Тие се обдарени со разум и совест и треба да се однесуваат еден кон друг во духот на општо човечката припадност. [158] => |Jazyk 4=přepis [159] => |Text 4=Site čovečki suštestva se ragjaat slobodni i ednakvi po dostoinstvo i prava. Tie se obdareni so razum i sovest i treba da se odnesuvaat eden kon drug vo duhot na opšto čovečkata pripadnost. [160] => }} [161] => [162] => == Odkazy == [163] => [164] => === Reference === [165] => [166] => [167] => === Literatura === [168] => * Gladková, H. Učebnice bulharštiny - I. díl. 1. vyd. Praha: FF UK. 1996. 173 S. [169] => * Heřman, Sáva. Cvičebnice bulharštiny. 1. vyd. Praha: SPN. 1955. 171 S. [170] => * Kufnerová Z., Panev, P. Bulharština pro samouky. 1. vyd. Praha: SPN. 1987. 334 S. [171] => * Kufnerová, Z. Stručná mluvnice bulharštiny. 1. vyd. Praha: Academia. 1990. 309 S. [172] => * Nikolaev N., Nikolaevová R., Hora K. Bulharština pro samouky. 4. vyd. Praha: SPN. 1977. 247 S. [173] => [174] => === Externí odkazy === [175] => * {{Commonscat}} [176] => * {{Wikislovník|heslo=bulharština}} [177] => {{InterWiki|code=bg|Bulharská}} [178] => * https://web.archive.org/web/20140414094357/http://www.navychod.cz/articles.php?id=97ed9424-20ab-11e0-8517-00304832e85e [179] => * [http://cesty.in/prevadec_z_azbuky_do_latinky Transkripce bulharské azbuky] ONLINE. [180] => * [http://slovniky.lingea.cz/Bulharsko-cesky Bulharsko-český slovník] ONLINE [181] => * [http://www.ethnologue.com/language/bul Záznam v databázi Ethnologue] [182] => [183] => {{Slovanské jazyky}} [184] => {{Oficiální jazyky EU}} [185] => {{Autoritní data}} [186] => {{Portály|Jazyk}} [187] => [188] => [[Kategorie:Bulharština| ]] [189] => [[Kategorie:Jihoslovanské jazyky]] [190] => [[Kategorie:Jazyky Bulharska]] [191] => [[Kategorie:Jazyky Řecka]] [192] => [[Kategorie:Úřední jazyky Evropské unie]] [193] => [[Kategorie:Živé jazyky]] [] => )
good wiki

Bulharština

Bulharština je jihoslovanský jazyk zapisující se cyrilicí. Spolu s makedonštinou tvoří východní větev jihoslovanských jazyků.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Cyrilice','Bulharsko','Rumunsko','Srbsko','Severní Makedonie','Moldavsko','Turecko','Řecko','množné číslo','infinitiv','předložka','makedonština'

Bulharsko

Cyrilice

Cyrilice je písmo, které bylo vytvořeno svatými bratry Cyrilem a Metodějem na konci 9.

Infinitiv

Makedonština

Moldavsko

Moldavsko je česká obec ležící v okrese Znojmo, kraji Jihomoravském.

Předložka

Řecko

Rumunsko

Rumunsko je stát ve východní Evropě, který se nachází v jihovýchodní části kontinentu.

Srbsko

Turecko