Array ( [0] => 15481524 [id] => 15481524 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Chorvatsko [uri] => Chorvatsko [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - stát [1] => | genitiv = Chorvatska [2] => | úřední název česky = Chorvatská republika [3] => | úřední název = Republika Hrvatska [4] => | vlajka = Flag of Croatia.svg [5] => | velikost vlajky = 110px [6] => | článek o vlajce = Chorvatská vlajka [7] => | znak = Coat_of_arms_of_Croatia.svg [8] => | velikost znaku = 90px [9] => | článek o znaku = Státní znak Chorvatska [10] => | hymna = Lijepa naša domovino [11] => | článek o hymně = Chorvatská hymna [12] => | mapa umístění = EU-Croatia.svg [13] => | velikost mapy = 290px [14] => | hlavní město = [[Záhřeb]] [15] => | rozloha = 56 594 [16] => | rozlmisto = 123 [17] => | procent vody = 0,01 [18] => | nejvyšší hora = [[Sinjal]] [19] => | výška nejvyšší hory = 1831 [20] => | čas = +1 [21] => | počet obyvatel = 3 888 529{{Citace elektronické monografie [22] => | titul = ENUMERATED PERSONS, HOUSEHOLDS AND HOUSING UNITS, 2021 CENUSUS FIRST RESULTS, BY STATISTICAL REGIONS AT LEVEL 2 AND COUNTIES [23] => | url = https://popis2021.hr/assets/xls/popis_2021_prvi_rezultati.xlsx [24] => | datum přístupu = 2022-03-17 [25] => | vydavatel = popis2021.hr [26] => | jazyk = anglicky, chorvatsky [27] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20220130111316/https://popis2021.hr/assets/xls/popis_2021_prvi_rezultati.xlsx [28] => | datum archivace = 2022-01-30 [29] => | nedostupné = ano [30] => }} [31] => | obyvmisto = [32] => | obyvatelé aktuální k = 31. 12. 2021 [33] => | hustota = 68,70 [34] => | hustmisto = [35] => | HDI = 0,878 [36] => | HDIvývoj = růst [37] => | HDIvýše = vysoký [38] => | HDI aktuální k = 2022 [39] => | HDImísto = 39 [40] => | jazyk = [[chorvatština]] [41] => | národnosti = [[Chorvati]] 90 % [42] => | náboženství = [[Římskokatolická církev|římskokatolické]] 90 %, [[Pravoslaví|pravoslavní]] 4,44 %, [[islám]] 1,3 % [43] => | státní zřízení = [[parlamentní republika]] [44] => | datum vzniku = vyhlášeno [[25. červen|25. června]] [[1991]] [45] => | způsob vzniku = rozpad [[Jugoslávie]] [46] => | funkce1 = Prezident [47] => | vládce1 = [[Zoran Milanović]] [48] => | funkce2 = Předseda vlády [49] => | vládce2 = [[Andrej Plenković]] [50] => | měna = [[euro]] [51] => | kód měny = EUR [52] => | HDP/ob. = 40 484https://www.imf.org/en/Publications/WEO/weo-database/2022/October/weo-report?c=960,&s=NGDPD,PPPGDP,NGDPDPC,PPPPC,&sy=2020&ey=2027&ssm=0&scsm=1&scc=0&ssd=1&ssc=0&sic=0&sort=country&ds=.&br=1 [53] => | HDP/ob.misto = 55 [54] => | HDP aktuální k = 2023 [55] => | Gini = 28,3 [56] => | Gini aktuální k = [[2020]] [57] => | ison = 191 [58] => | iso3 = HRV [59] => | iso2 = HR [60] => | mpz = HR [61] => | předvolba = +385 [62] => | doména = hr .eu [63] => | commonscat = Croatia [64] => | soubor hymny = Lijepa nasa domovino instrumental.ogg [65] => }} [66] => {{Různé významy|redirect=Charvátsko|tento=současném státu|druhý=historickém území|stránka=Charvátská země}} [67] => '''Chorvatsko''' (starším názvem ''Charvátsko'', {{Vjazyce2|hr|''Hrvatska''}}), plným názvem '''Chorvatská republika''' ({{Vjazyce2|hr|''Republika Hrvatska''}}), je evropský stát, který se geograficky nachází na pomezí [[Střední Evropa|střední]] a [[Jihovýchodní Evropa|jižní Evropy]]; jde o jeden z nástupnických [[stát]]ů bývalé [[Jugoslávie]]. Jeho sousedy jsou [[Slovinsko]], [[Maďarsko]], [[Srbsko]], [[Bosna a Hercegovina]] a [[Černá Hora]]. Chorvatsko je členem [[Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě|OBSE]] (od 24. 3. 1992), [[Organizace spojených národů|OSN]] (od 22. 5. 1992), [[Rada Evropy|Rady Evropy]] (od 6. 11. 1996), [[Světová obchodní organizace|WTO]] (od 30. 11. 2000), [[Severoatlantická aliance|NATO]] (od 1. 4. 2009), [[Evropská unie|Evropské unie]] (od 1. 7. 2013), [[Eurozóna|eurozóny]] a [[Schengenský prostor|Schengenského prostoru]] (od 1. 1. 2023).{{Citace elektronického periodika [68] => | titul = Chorvaté řekli v referendu „ano“ Evropské unii. Pro je i Ante Gotovina [69] => | periodikum = iDNES.cz [70] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/chorvatsko-referendum-evropska-unie-pristoupeni-rozsireni.A120122_202636_zahranicni_brd [71] => | datum vydání = 2012-01-22 [72] => | datum přístupu = 2020-06-19 [73] => }} Hlavním městem je [[Záhřeb]], který je i jedním z 21 tamních krajů ([[Chorvatské župy|žup]], [[Chorvatština|chorvatsky]] ''županije''). [74] => [75] => Rozloha Chorvatska je 56 594 km², převážná část z tohoto území leží v [[Kontinentální podnebí|kontinentálním]] podnebí, zbytek pak v podnebí [[Středozemní podnebí|středozemním]]. Do rozlohy je započten i povrch více než 1200 [[Seznam ostrovů Chorvatska|chorvatských ostrovů]] různých velikostí od největších s rozlohou nad 400 km² ([[Krk (ostrov)|Krk]], [[Cres]]), přes menší ([[Brač]], [[Hvar (ostrov)|Hvar]]) až po velmi malé útesy. V Chorvatsku žije 3,9 milionů obyvatel, většina z nich se hlásí k [[Chorvati|chorvatské národnosti]]. [76] => [77] => První [[Slované]] na území dnešního Chorvatska dorazili na začátku [[7. století]], na začátku [[9. století]] vytvořili státní útvar se dvěma vévodstvími. Prvním chorvatským králem se stal [[Tomislav I.|Tomislav]], roku [[925]] (od roku [[910]] do roku [[925]] vévoda). Jako samostatné království Chorvatsko vystupovalo do roku [[1102]], poté vstoupilo do [[personální unie]] s [[Uhersko|Uhrami]], tedy s dnešním [[Maďarsko|Maďarskem]]. Roku [[1527]] byl kvůli probíhající stoleté válce ([[1493]]–[[1593]]) s [[Osmanská říše|Turky]] ([[Osmanská říše|Osmanskou říší]]) do čela Chorvatska zvolen [[Ferdinand I. Habsburský]], a země se tak stala až do roku 1918 zůstala součástí [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchie]]. [78] => [79] => Po skončení [[První světová válka|1. světové války]] Chorvaté se [[Slovinci]] a [[Srbové|Srby]] vytvořili mezinárodně neuznaný stát – [[Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů]], který však existoval jen necelý měsíc. Poté se Chorvatsko stalo součástí [[Království Jugoslávie|Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]] (od 3. října 1929 byl název státu Království Jugoslávie). Za [[Druhá světová válka|2. světové války]] se Království Jugoslávie rozpadlo a vznikl tzv. [[Nezávislý stát Chorvatsko]]. Po válce Chorvatsko společně s dalšími zeměmi založilo federativní republiku [[Jugoslávie]], ve které setrvalo do roku [[1991]], kdy vyhlásilo nezávislost, jež byla mezinárodně uznaná v roce [[1992]]. Vyhlášení nezávislosti však vyústilo v [[Chorvatská válka za nezávislost|Chorvatskou válku za nezávislost]], která trvala až do roku [[1995]], a kterou Chorvatsko vyhrálo. [80] => [81] => Moderní Chorvatsko je [[parlamentní republika|parlamentní republikou]]. Jedná se o 18. nejpopulárnější [[Cestovní ruch|turistickou]] destinaci na světě. Turismus je i jedním z nejdůležitějších zdrojů příjmu státu, podílí se 20 % na [[Hrubý domácí produkt|HDP]]. Jeho nejdůležitějšími obchodními partnery jsou [[Itálie]], [[Slovinsko]] a [[Německo]].{{Citace elektronického periodika [82] => | titul = Chorvatsko: Zahraniční obchod a investice {{!}} BusinessInfo.cz [83] => | periodikum = www.businessinfo.cz [84] => | url = https://www.businessinfo.cz/cs/clanky/chorvatsko-zahranicni-obchod-a-investice-18779.html [85] => | jazyk = cs [86] => | datum přístupu = 2018-11-16 [87] => }} [88] => [89] => == Historické země == [90] => [[Soubor:Mapa Chorvatska.PNG|náhled|Orientační mapa Chorvatska]] [91] => [92] => Moderní Chorvatsko se skládá ze [[Střední Chorvatsko|Středního Chorvatska]] s [[Chorvatské Přímoří|Chorvatským Přímořím]] (Záhřeb a okolí až k řece Ilově na východě, Karlovacká oblast, ke které z větší částí náleží také [[Kordun]] dále pak Rijeka a okolí, oblast [[Lika|Liky]] až k řece [[Zrmanja|Zrmanji]]; přirozeným centrem je [[Záhřeb]] a na Chorvatském Přímoří pak [[Rijeka]]), [[Dalmácie]] bez [[Kotor]]u, ale s územím bývalé [[Republika Dubrovník|republiky Dubrovník]], [[Slavonie]] na východě země (od řeky [[Ilova|Ilovy]] na východ, ke Slavonii však historicky náleží také [[Srem|Sremský okruh]] v dnešní [[Srbsko|Srbské]] [[Autonomní území|autonomní]] oblasti [[Vojvodina|Vojvodině]]; přirozeným centrem je [[Osijek]]), většina bývalého markrabství [[Markrabství Istrie|Istrie]], tj. [[Istrie (poloostrov)|Istrijského poloostrova]] na západě Chorvatska, centrem je město [[Pula]], nikoliv však hlavním - tím je město [[Pazin]]. Dále pak k Chorvatsku patří ještě původně [[Uhersko|uherské]] oblasti [[Mezimuří]] k němu patří ještě [[Chorvatské Záhoří]], jižní části [[Baranja|Baranje]], [[Banovina]], [93] => [[Moslavina]], [[Turopolje]] a [[Dalmatské Záhoří]]. [94] => [95] => Znaky hlavních zemí jsou vyobrazeny i ve složeném [[Státní znak Chorvatska|znaku dnešního Chorvatska]], který obsahuje kromě červenostříbrného šachovnicového štítu vlastního Chorvatska též znaky [[Slavonie]] (černá kuna mezi dvěma řekami), [[Dalmácie]] (tři zlaté korunované lví hlavy na modrém poli), [[Markrabství Istrie|Istrie]] (zlatá koza na modrém poli), [[Dubrovník]]u (stříbrné vodorovné pruhy na červeném poli) a [[Střední Chorvatsko|Středního Chorvatska]] ([[Půlměsíc (symbol)|půlměsíc]] s [[Hvězda (heraldika)|hvězdou]]). [96] => [97] => === Starší úřední názvy Chorvatska === [98] => * [[7. století]]-[[925]] [[Chorvatské knížectví]] (''Kneževina Hrvatska'') [99] => * [[925]]–[[1868]] [[Chorvatské království]] (''Kraljevina Hrvatska'') [100] => * [[1868]]–[[1918]] [[Království chorvatsko-slavonské]] (''Kraljevina Hrvatska i Slavonija'') - v rámci [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] [101] => * [[1939]]–[[1941]] [[Chorvatská bánovina]] (''Banovina Hrvatska'') – v rámci [[Království Jugoslávie|Jugoslávského království]] [102] => * [[1941]]–[[1945]] [[Nezávislý stát Chorvatsko]] (''Nezavisna Država Hrvatska'') [103] => * [[1945]]–[[1963]] Chorvatská lidová republika (''Narodna Republika Hrvatska'' – v rámci [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Federativní lidové republiky Jugoslávie]]) [104] => * [[1963]]–[[1990]] [[Socialistická republika Chorvatsko|Chorvatská socialistická republika]] (''Socijalistička Republika Hrvatska'' – v rámci [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Socialistické federativní republiky Jugoslávie]]) [105] => [106] => == Historie == [107] => {{Podrobně|Dějiny Chorvatska}} [108] => [[Soubor:Vucedol Culture ceramic dove maximized.jpg|náhled|vlevo|upright|Artefakt Vučedolské kultury]] [109] => [[Soubor:Ancient and contemporary cities in Dalmatia.jpg|náhled|Ruiny [[Salona|Salony]]]] [110] => [[Soubor:Pula01(js).jpg|náhled|[[Aréna v Pule|Amfiteátr v Pule]]]] [111] => Před 130 tisíci lety žili na chorvatském území významné komunity [[Neandertálec|neandrtálců]]. Pozůstatky na kopci nad obcí [[Krapina]] objevil v roce 1899 paleontolog [[Dragutin Gorjanović-Kramberger]] a spolu s nimi osm opracovaných drápů [[Orel mořský|orla mořského]], které archeologové v roce 2015 prohlásili za nejstarší šperky světa.{{Citace elektronického periodika [112] => | titul = Šperky objevené v Chorvatsku jsou nejstarší na světě, prokázali vědci [113] => | periodikum = Novinky.cz [114] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [115] => | vydavatel = Borgis [116] => | jazyk = cs [117] => | url = https://www.novinky.cz/veda-skoly/365185-sperky-objevene-v-chorvatsku-jsou-nejstarsi-na-svete-prokazali-vedci.html [118] => | datum přístupu = 2018-11-16 [119] => }} [120] => [121] => Existenci rozvinutého, ba inovativního [[zemědělství]] a chovatelství již v období 5000 př. n. l. dokázal průlomový objev v roce 2018, kdy během zkoumání hrnčířských výrobků ze dvou archeologických nalezišť v Pokrovniku a Danilo Bitinu badatelé objevili stopy [[sýr]]a, jehož stáří odhadli na nejméně sedm tisíc let, díky čemuž museli dosud odhadované stáří této potraviny posunout o celých čtyři tisíce let.{{Citace periodika [122] => | titul = V Chorvatsku byl objeven světový unikát. Tento sedm tisíc let starý nález přepsal historii potravinářství [123] => | periodikum = technika.denikplus.cz [124] => | jazyk = cs [125] => | url = https://technika.denikplus.cz/veda-technika/1082-v-chorvatsku-byl-objeven-svetovy-unikat-tento-sedm-tisic-let-stary-nalez-prepsal-historii-potravinarstvi.html [126] => | datum přístupu = 2018-11-16 [127] => }} {{Wayback|url=https://technika.denikplus.cz/veda-technika/1082-v-chorvatsku-byl-objeven-svetovy-unikat-tento-sedm-tisic-let-stary-nalez-prepsal-historii-potravinarstvi.html |date=20181116173502 }} [128] => [129] => Významnou [[eneolit]]ickou kulturou (asi 3000 př. n. l.) na chorvatském území byla [[Vučedolská kultura]].{{Citace periodika [130] => | příjmení = Forenbaher [131] => | jméno = Stašo [132] => | titul = The Late Copper Age Architecture at Vučedol, Croatia [133] => | periodikum = Journal of Field Archaeology [134] => | datum vydání = 1994 [135] => | ročník = 21 [136] => | číslo = 3 [137] => | strany = 307–323 [138] => | issn = 0093-4690 [139] => | doi = 10.2307/530333 [140] => | url = https://www.jstor.org/stable/530333 [141] => | datum přístupu = 2023-04-29 [142] => }}{{Citace periodika [143] => | příjmení = Vitezović [144] => | jméno = Selena [145] => | titul = Bone industry in the Vučedol culture: some preliminary results [146] => | periodikum = Prehistoric Communities along the Danube [147] => | datum vydání = 2019-01-01 [148] => | url = https://www.academia.edu/41278447/Bone_industry_in_the_Vu%C4%8Dedol_culture_some_preliminary_results [149] => | datum přístupu = 2023-04-29 [150] => }}{{Citace monografie [151] => | příjmení = Pásztor [152] => | jméno = Emília [153] => | titul = Celestial Symbolism of the Vučedol Culture [154] => | url = https://doi.org/10.1007/978-1-4614-6141-8_134 [155] => | editoři = Clive L.N. Ruggles [156] => | vydavatel = Springer [157] => | místo = New York, NY [158] => | strany = 1327–1335 [159] => | isbn = 978-1-4614-6141-8 [160] => | doi = 10.1007/978-1-4614-6141-8_134 [161] => | poznámka = DOI: 10.1007/978-1-4614-6141-8_134 [162] => | jazyk = en [163] => }} Byla proslulá především vyspělými měděnými výrobky a nástroji. [164] => [165] => V dobách před naším letopočtem žily v dnešním Chorvatsku [[Ilyrové|ilyrské kmeny]], které se později stáhly na území dnešní [[Albánie]]. Již Ilyrové založili město [[Salona]], nedaleko dnešního Splitu. [[Starověké Řecko|Starořecké]] kolonie byly založeny zejména na pobřeží a na ostrovech. Patřily k nim ''Tragyrion'' (dnešní [[Trogir]]), ''Aspálathos'' ([[Split]]), ''Pharos'' ([[Stari Grad]]), ''Kórkyra Mélaina'' na [[Korčula|Korčule]], ''Issa'' na [[Vis]]u nebo ''Dimos'' na [[Hvar (ostrov)|Hvaru]].{{Citace periodika [166] => | příjmení = Beaumont [167] => | jméno = R. L. [168] => | titul = Greek Influence in the Adriatic Sea before the Fourth Century B. C. [169] => | periodikum = The Journal of Hellenic Studies [170] => | datum vydání = 1936 [171] => | ročník = 56 [172] => | strany = 159–204 [173] => | issn = 0075-4269 [174] => | doi = 10.2307/627089 [175] => | url = https://www.jstor.org/stable/627089 [176] => | datum přístupu = 2022-06-27 [177] => }} byl šestým největším v Římské říši]]Roku 9 území ovládli [[Starověký Řím|Římané]]. Vytvořili na Balkáně rozsáhlou provincii nazývanou [[Ilýrie|Illyricum]], která zahrnula také dnešní chorvatské území. Později chorvatské území spadalo také do provincií [[Dalmácie (provincie)|Dalmácie]] a [[Panonie]], posléze [[Horní Panonie]] a [[Dolní Panonie]]. Císař [[Diocletianus|Dioklecián]] (vládl 284-305) pocházel ze Salony a nechal ve [[Split]]u postavit [[Diokleciánův palác|velký palác]], ve kterém po své abdikaci v roce 305 dožil.{{Citace elektronického periodika [178] => | titul = Palace of Diocletian {{!}} building, Split, Croatia {{!}} Britannica [179] => | periodikum = www.britannica.com [180] => | url = https://www.britannica.com/topic/Palace-of-Diocletian [181] => | jazyk = en [182] => | datum přístupu = 2022-06-27 [183] => }} Poslední [[Západořímská říše|západořímský císař]] [[Julius Nepos]] vládl zbytkům říše z tohoto paláce, po svém útěku z Itálie v roce 475.{{Citace periodika [184] => | příjmení = Brothers [185] => | jméno = A. J. [186] => | titul = Diocletian's Palace at Split [187] => | periodikum = Greece & Rome [188] => | datum vydání = 1972 [189] => | ročník = 19 [190] => | číslo = 2 [191] => | strany = 175–186 [192] => | issn = 0017-3835 [193] => | url = https://www.jstor.org/stable/642672 [194] => | datum přístupu = 2022-06-27 [195] => }} [196] => [197] => Nájezdy [[Avaři|Avarů]] antickou civilizaci v Chorvatsku rozvrátily, téměř všechna města byla zničena. Uprchlíci z jednoho takového města (dnešní [[Cavtat]]) založili město [[Dubrovník]]. Z římských časů přežila též [[latina]], velmi důležitá pro chorvatskou identitu a pozdější prozápadní orientaci.{{Citace periodika [198] => | příjmení = Gortan [199] => | jméno = Veljko [200] => | příjmení2 = Vratović [201] => | jméno2 = Vladimir [202] => | příjmení3 = IJsewijn [203] => | jméno3 = J. [204] => | titul = The Basic Charasteristics of Croatian Latinity [205] => | periodikum = Humanistica Lovaniensia [206] => | datum vydání = 1971 [207] => | ročník = 20 [208] => | strany = 37–68 [209] => | issn = 0774-2908 [210] => | url = https://www.jstor.org/stable/23973487 [211] => | datum přístupu = 2022-06-27 [212] => }} [213] => [214] => === Chorvatské království === [215] => [[Soubor:Oton_Ivekovic,_Dolazak_Hrvata_na_Jadran.jpg|náhled|Příchod Chorvátů k Jadranu, [[Oton Iveković]]]] [216] => Asi od 7. století se v oblasti začali usazovat [[Slované]].{{Citace periodika [217] => | příjmení = Howorth [218] => | jméno = H. H. [219] => | titul = The Spread of the Slaves. Part I. The Croats. [220] => | periodikum = The Journal of the Anthropological Institute of Great Britain and Ireland [221] => | datum vydání = 1878 [222] => | ročník = 7 [223] => | strany = 324–341 [224] => | issn = 0959-5295 [225] => | doi = 10.2307/2841009 [226] => | url = https://www.jstor.org/stable/2841009 [227] => | datum přístupu = 2022-06-27 [228] => }} Vztah Slovanů usazených v dnešním Chorvatsku a tzv. [[Bílí Chorvati|Bílých Chorvatů]], žijících původně snad na území dnešního [[Polsko|Polska]], je předmětem mnoha odborných sporů.{{Citace periodika [229] => | příjmení = Vernadsky [230] => | jméno = George [231] => | titul = Great Moravia and White Chorvatia [232] => | periodikum = Journal of the American Oriental Society [233] => | datum vydání = 1945 [234] => | ročník = 65 [235] => | číslo = 4 [236] => | strany = 257–259 [237] => | issn = 0003-0279 [238] => | doi = 10.2307/595465 [239] => | url = https://www.jstor.org/stable/595465 [240] => | datum přístupu = 2022-06-27 [241] => }} Jisté je, že Slované vytvořili v průběhu 7. století [[Chorvatské knížectví]]. Podléhalo zprvu [[Franská říše|Franské říši]], později [[Byzantská říše|Byzanci]]. V roce 845 se moci v knížectví ujal rod [[Trpimírovci|Trpimírovců]]. Roku 886 přišli do [[Nin]]u žáci [[Moravsko-panonská diecéze|moravsko-panonského arcibiskupa]] [[Svatý Metoděj|Metoděje]].{{Citace periodika [242] => | příjmení = Soulis [243] => | jméno = George C. [244] => | titul = The Legacy of Cyril and Methodius to the Southern Slavs [245] => | periodikum = Dumbarton Oaks Papers [246] => | datum vydání = 1965 [247] => | ročník = 19 [248] => | strany = 19–43 [249] => | issn = 0070-7546 [250] => | doi = 10.2307/1291224 [251] => | url = https://www.jstor.org/stable/1291224 [252] => | datum přístupu = 2022-06-27 [253] => }} Roku 925 si [[Tomislav I.]], poté co porazil Bulhary a Maďary, vymohl u papeže [[Jan X.|Jana X.]] uznání za krále a vzniklo [[Chorvatské království (925–1102)|Chorvatské království]]. Svého vrcholu dosáhlo v 11. století za vlády [[Petar Krešimir IV.|Petara Krešimira IV.]] (1058–1074) a [[Dimitrij Zvonimír|Dmitara Zvonimira]] (1075–1089). Smrtí [[Štěpán II. Chorvatský|Štěpána II.]] vymřel rod Trpimírovců. Šanci vycítili Maďaři, ale místní šlechta si nakonec prosadila a uhájila lokálního vůdce, [[Petar Svačić|Petara Svačiće]]. Maďaři však nakonec stejně dosáhli svého a roku 1102 přinutili Chorvaty k [[Personální unie|personální unií]] s [[Uherské království (1000–1526)|uherským státem]] (''Pacta Conventa'').{{Citace periodika [254] => | příjmení = Jurčić [255] => | jméno = Hrvoje [256] => | titul = Die sogenannte "Pacta conventa" in kroatischer Sicht [257] => | periodikum = Ungarn-Jahrbuch - Zeitschrift für die Kunde Ungarns und verwandte Gebiete [258] => | datum vydání = 1969 [259] => | ročník = I [260] => | číslo = 1 [261] => | strany = 11–22 [262] => | issn = 0082-755X [263] => | jazyk = German [264] => | url = https://www.ceeol.com/search/article-detail?id=4026 [265] => | datum přístupu = 2022-06-27 [266] => }} [267] => [268] => Nejvlivnějšími rody za uherské nadvlády se staly [[Frankopani]] a [[Šubićové]]. Na chorvatské území měli zálusk [[Benátská republika|Benátky]] a [[Osmanská říše|Osmani]]. Benátčané ovládli většinu Dalmácie do roku 1428, kromě [[Republika Dubrovník|městského státu Dubrovník]], který se stal nezávislým. Osmanské výboje vedly v roce 1493 k [[Bitva na Krbavském poli|bitvě na Krbavském poli]], jíž začala [[Chorvatská stoletá válka|stoletá válka s Turky]].{{Citace periodika [269] => | příjmení = Miljan [270] => | jméno = Suzana [271] => | příjmení2 = Kekez [272] => | jméno2 = Hrvoje [273] => | titul = The Memory of the Battle of Krbava (1493) and the Collective Identity of the Croats [274] => | periodikum = The Hungarian Historical Review [275] => | datum vydání = 2015 [276] => | ročník = 4 [277] => | číslo = 2 [278] => | strany = 283–313 [279] => | issn = 2063-8647 [280] => | url = https://www.jstor.org/stable/24575822 [281] => | datum přístupu = 2022-06-27 [282] => }} Její součástí byla v roce 1526 i [[bitva u Moháče]], jež skončila osmanským vítězstvím. V roce 1527 se na [[Cetinský hrad|Cetinském hradě]] sešel chorvatský parlament a zvolil [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda I.]] z rodu [[Habsburkové|Habsburků]] novým vládcem Chorvatska, pod podmínkou, že ochrání Chorvatsko před Osmanskou říší.{{Citace elektronického periodika [283] => | příjmení = Budak [284] => | jméno = Neven [285] => | titul = Habsburzi i Hrvati [286] => | periodikum = Kolo 3, 2002 [287] => | vydavatel = Matica hrvatska [288] => | url = https://www.matica.hr/kolo/288/Habsburzi%20i%20Hrvati/ [289] => | datum přístupu = 2022-06-27 [290] => }} [291] => [292] => === V habsburské říši === [293] => [[Soubor:Johann Peter Krafft 005.jpg|náhled|[[Mikuláš Šubič Zrinský]] v bitvě o [[Szigetvár]]|vlevo]] [294] => Proti turecké hrozbě byla vytvořena [[vojenská hranice]]. Chorvatský šlechtic [[Mikuláš Šubič Zrinský]], který roku 1566 zahynul s celou svou posádkou při obraně pevnosti [[Szigetvár]] proti padesátinásobné přesile Turků, se stal po své smrti chorvatským národním hrdinou.{{Citace periodika [295] => | příjmení = Zidaric [296] => | jméno = Zeljko [297] => | titul = As Only True Men Can: Nikola Zrinski's Last Stand at Sziget [298] => | periodikum = Personal [299] => | datum vydání = 2019-01-01 [300] => | url = https://www.academia.edu/40460227/As_Only_True_Men_Can_Nikola_Zrinskis_Last_Stand_at_Sziget [301] => | datum přístupu = 2022-06-27 [302] => }} Osmanský postup se ale podařilo zastavit až v [[Bitva u Sisaku|bitvě u Sisaku]] v roce 1593.{{Citace periodika [303] => | příjmení = Božić [304] => | jméno = Mate [305] => | titul = Bitka kod Siska 1593.g. [306] => | periodikum = Pleter: Journal of the Association of History Students [307] => | datum vydání = 2017 [308] => | ročník = 1 [309] => | strany = 177–192 [310] => | issn = 2757-0460 [311] => | jazyk = hr [312] => | url = https://hrcak.srce.hr/ojs/index.php/ishasplitpleter/article/view/13623 [313] => | datum přístupu = 2022-06-27 [314] => }} Nakonec byla oblast znovu vybojována, ale Chorvatsko ztratilo západní [[Bosna (historická země)|Bosnu]]. [315] => [316] => V letech 1797 až 1809 [[První Francouzské císařství|První francouzské císařství]] postupně obsadilo celé východní pobřeží Jaderského moře, čímž skončil benátský vliv v oblasti.{{Citace monografie [317] => | příjmení = Stauber [318] => | jméno = Reinhard A. [319] => | titul = The Illyrian Provinces [320] => | url = https://doi.org/10.1057/9781137271396_23 [321] => | editoři = Michael Broers, Peter Hicks, Agustin Guimerá [322] => | vydavatel = Palgrave Macmillan UK [323] => | místo = London [324] => | strany = 241–253 [325] => | isbn = 978-1-137-27139-6 [326] => | doi = 10.1057/9781137271396_23 [327] => | poznámka = DOI: 10.1057/9781137271396_23 [328] => | jazyk = en [329] => }} Francouzi založené [[Ilyrské provincie]] byly dobyty Rakušany v roce 1813 a definitivně připojeny po [[Vídeňský kongres|Vídeňském kongresu]] v roce 1815. To vedlo ke znovuzačlenění chorvatského přímoří do Chorvatského království. [330] => [[Soubor:Jellasics lovon2.jpg|náhled|226x226pixelů|[[Josip Jelačić]]]] [331] => Za habsburské vlády nicméně bylo Chorvatsko zejména pod [[uhersko]]u nadvládou a čelilo [[Maďarizace|maďarizačním]] hrozbám. Vůči nim se postavilo chorvatské národní obrození v 19. století. Národní hnutí bylo nazýváno [[ilyrismus]].{{Citace periodika [332] => | příjmení = Tanner [333] => | jméno = Marcus [334] => | titul = Illyrianism and the Croatian Quest for Statehood [335] => | periodikum = Daedalus [336] => | datum vydání = 1997 [337] => | ročník = 126 [338] => | číslo = 3 [339] => | strany = 47–62 [340] => | issn = 0011-5266 [341] => | url = https://www.jstor.org/stable/20027441 [342] => | datum přístupu = 2022-06-27 [343] => }}{{Citace periodika [344] => | příjmení = Švoger [345] => | jméno = Vlasta [346] => | titul = Political Rights and Freedoms in the Croatian National Revival and the Croatian Political Movement of 1848-1849: Reestablishing Continuity [347] => | periodikum = The Hungarian Historical Review [348] => | datum vydání = 2016 [349] => | ročník = 5 [350] => | číslo = 1 [351] => | strany = 73–104 [352] => | issn = 2063-8647 [353] => | url = https://www.jstor.org/stable/44390731 [354] => | datum přístupu = 2022-06-27 [355] => }} Během [[Maďarská revoluce 1848–1849|maďarské revoluce v roce 1848]] se Chorvatsko postavilo na stranu centrální vlády ve Vídni. Chorvatský [[bán]] (místokrál) [[Josip Jelačić]] pomohl porazit maďarské síly v roce 1849.{{Citace periodika [356] => | příjmení = Rothenberg [357] => | jméno = Gunther E. [358] => | titul = Jelačič, the Croatian Military Border, and the Intervention against Hungary in 18481 [359] => | periodikum = Austrian History Yearbook [360] => | datum vydání = 1965-01 [361] => | ročník = 1 [362] => | strany = 45–68 [363] => | issn = 1558-5255 [364] => | doi = 10.1017/S006723780000850X [365] => | jazyk = en [366] => | url = https://www.cambridge.org/core/journals/austrian-history-yearbook/article/abs/jelacic-the-croatian-military-border-and-the-intervention-against-hungary-in-18481/CAAFCDCAB47CBF4FEE6A2DB4C308B1B0 [367] => | datum přístupu = 2022-06-27 [368] => }}{{Citace periodika [369] => | příjmení = Krnjević [370] => | jméno = Juraj [371] => | titul = The Croats in 1848 [372] => | periodikum = The Slavonic and East European Review [373] => | datum vydání = 1948 [374] => | ročník = 27 [375] => | číslo = 68 [376] => | strany = 106–114 [377] => | issn = 0037-6795 [378] => | url = https://www.jstor.org/stable/4204003 [379] => | datum přístupu = 2022-06-27 [380] => }} [381] => [382] => Po [[Rakousko-uherské vyrovnání|rakousko-uherském vyrovnání]] roku 1867 a dualizaci habsburské monarchie se komplikované vztahy Uherska a Chorvatska vyřešily [[Chorvatsko-uherské vyrovnání|chorvatsko-uherským vyrovnáním]] (''nagodba'') z roku 1868.{{Citace elektronického periodika [383] => | titul = Nagodba {{!}} Croatian-Hungarian history [1868] {{!}} Britannica [384] => | periodikum = www.britannica.com [385] => | url = https://www.britannica.com/event/Nagodba [386] => | jazyk = en [387] => | datum přístupu = 2022-06-27 [388] => }}{{Citace monografie [389] => | příjmení = Felczak [390] => | jméno = Wacław [391] => | titul = Ugoda wegiersko-chorwacka 1868 roku [392] => | url = https://books.google.cz/books?id=iShIAAAAMAAJ&q=Ugoda+w%C4%99giersko-chorwacka+1868+roku&dq=Ugoda+w%C4%99giersko-chorwacka+1868+roku&hl=cs&sa=X&redir_esc=y [393] => | vydavatel = Zakład Narodowy im. Ossolińskich [394] => | počet stran = 252 [395] => | poznámka = Google-Books-ID: iShIAAAAMAAJ [396] => | jazyk = pl [397] => }} Zejména ekonomicky zůstalo Chorvatsko na Uhersku závislé, ale politicky se emancipovalo - chorvatské země získaly vlastní zákonodárství, církevní i civilní správu, zcela samostatné byly i v otázkách školství a soudnictví. [[Chorvatština]] byla uznána za oficiální jazyk a v celém Uhersku měla statut rovnocenný s [[Maďarština|maďarštinou]]. K Chorvatsku byla připojena [[Slavonie]] (vzniklo tzv. [[Království chorvatsko-slavonské]]), avšak [[Dalmácie]] zůstala v rakouské části monarchie ([[Předlitavsko|Předlitavsku]]). Rostoucí emancipace a sebevědomí plynoucí z tohoto uspořádání brzy vedly k tomu, že se začalo vážně jednat o federalizaci či trializaci habsburské monarchie. Avšak tyto úvahy zadusila [[první světová válka]]. V ní se celá monarchie dostala do vleku Německa, válku prohrála a na jejím konci se rozpadla. [398] => [399] => === Jugoslávské království === [400] => {{viz též|Chorvatská bánovina}} [401] => [[Soubor:Stjepan Radic returnes home from hospital.jpg|náhled|[[Stjepan Radić]]]] [402] => [[1. prosinec|1. prosince]] [[1918]] vzniklo [[Království Jugoslávie|Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]] (Království SHS), a to spojením jihoslovanských území [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]] ([[Střední Chorvatsko|Centrální Chorvatsko]], [[Slavonie]], [[Dalmácie]], [[Bosna a Hercegovina]], [[Kraňsko]] a [[Dolní Štýrsko]]) a [[Srbsko|Srbského království]], které se v letech [[1913]]–[[1918]] rozšířilo o [[Vardarská Makedonie|Vardarskou Makedonii]], [[Kosovo]], [[Vojvodina|Vojvodinu]] a [[Černá Hora|Černou Horu]]. [403] => [404] => Proces formování nového státu ovšem nebyl nekonfliktní. Ústava z roku 1921 definovala zemi jako [[unitární stát]] a zrušení chorvatského parlamentu a historických administrativních jednotek účinně ukončilo chorvatskou autonomii. Proti tomu se postavila [[Chorvatská rolnická strana]] vedená [[Stjepan Radić|Stjepanem Radićem]].{{Citace monografie [405] => | příjmení = BIONDICH [406] => | jméno = MARK [407] => | titul = Stjepan Radic, The Croat Peasant Party, and the Politics of Mass Mobilization, 1904-1928 [408] => | url = https://www.jstor.org/stable/10.3138/9781442680203 [409] => | vydavatel = University of Toronto Press [410] => | isbn = 978-0-8020-8294-7 [411] => | doi = 10.3138/9781442680203 [412] => | poznámka = DOI: 10.3138/9781442680203 [413] => }} Ten byl v roce 1928 zavražděn v Národním shromáždění, což vedlo v lednu 1929 k diktatuře krále [[Alexandr I. Karađorđević|Alexandra]].{{Citace elektronického periodika [414] => | příjmení = Rebac [415] => | jméno = Iva [416] => | titul = Pokušali su ga zaustaviti, ali uzalud: Puniša je bio jak čovjek, otrgnuo se i pucao u sve redom [417] => | periodikum = www.24sata.hr [418] => | url = https://www.24sata.hr/news/pokusali-su-ga-zaustaviti-ali-uzalud-punisa-je-bio-jak-covjek-otrgnuo-se-i-pucao-u-sve-redom-768223 [419] => | jazyk = hr [420] => | datum přístupu = 2022-06-27 [421] => }} Ta formálně skončila v roce 1931, kdy král zavedl ještě unitárnější ústavu a změnil název státu na [[Jugoslávie|Jugoslávii]]. Rolnická strana, nově vedená [[Vladko Maček|Vladkem Mačkem]], však dále bojovala za federalizaci Jugoslávie, a to poměrně úspěšně, takže v srpnu 1939 byla uzavřena [[Dohoda Cvetković–Maček|dohoda Cvetković-Maček]], na jejímž základě Chorvaté získali autonomii.{{Citace periodika [422] => | příjmení = Biondich [423] => | jméno = Mark [424] => | titul = Vladko Maček and the Croat Political Right, 1928-1941 [425] => | periodikum = Contemporary European History [426] => | datum vydání = 2007 [427] => | ročník = 16 [428] => | číslo = 2 [429] => | strany = 203–213 [430] => | issn = 0960-7773 [431] => | url = https://www.jstor.org/stable/20081353 [432] => | datum přístupu = 2022-06-27 [433] => }} Vznikla takto [[Chorvatská bánovina]]. [434] => [435] => === Druhá světová válka a ustašovský stát === [436] => {{Viz též|Druhá světová válka v Jugoslávii|Nezávislý stát Chorvatsko}} [437] => [[Soubor:Adolf Hitler meets Ante Pavelić.1941.jpg|náhled|vlevo|[[Adolf Hitler]] a fašistický diktátor [[Ante Pavelić]] v červnu 1941]] [438] => [[Soubor:Vladimir Nazor u Splitu 1944.jpg|náhled|[[Vladimir Nazor]] v osvobozeném Splitu roku 1944]] [439] => Po [[Dubnová válka (Jugoslávie)|faktické likvidaci Jugoslávie]] [[nacistické Německo|nacistickým Německem]] v roce [[1941]] vyhlásili chorvatští fašisté, tzv. [[ustašovci]], [[Nezávislý stát Chorvatsko]], zahrnující větší část chorvatských zemí a rovněž Bosnu a Hercegovinu. [[Ustašovci|Ustašovský]] režim [[Ante Pavelić]]e [[Genocida Srbů v Nezávislém státě Chorvatsko|povraždil statisíce příslušníků srbské menšiny]], mnohé z nich v táboře [[Koncentrační tábor Jasenovac|Jasenovac]].{{Citace elektronické monografie|titul=Croatia|vydavatel=Shoah Resource Center - Yad Vashem|url=http://www1.yadvashem.org/odot_pdf/Microsoft%20Word%20-%205930.pdf|druh nosiče=PDF}} [440] => [441] => 22. června 1941 byl u [[Sisak]]u zformován partyzánský oddíl, první vojenská jednotka vytvořená odbojovým hnutím v okupované Evropě. Stala se jádrem, kolem nějž obrostlo [[Jugoslávští partyzáni|mohutné partyzánského hnutí]] [[Josip Broz Tito|Josipa Broze Tita]], rodáka z chorvatského [[Kumrovec|Kumrovce]]. Titovo hnutí bylo [[Komunismus|komunistické]] a usilovalo o obnovu Jugoslávie. Obezřetně se vyhýbalo přílišným útokům na chorvatské síly, aby si neznepřátelilo chorvatské obyvatelstvo - na rozdíl od nacionalistického srbského odboje tzv. [[Četnici|četniků]], kteří si připsali i řadu masakrů chorvatských civilistů (zabili jich asi 30 tisíc). Chorvati byli po Srbech druhými největšími přispěvateli do partyzánského hnutí. V květnu 1944 tvořili 30 % Titových partyzánů, přestože v bývalé Jugoslávii tvořili 22 % populace. Titovo hnutí získalo mezinárodní uznání a podařilo se mu osvobodit většinu jugoslávského území. [442] => [443] => Klíčovou osobností chorvatských partyzánů byl [[Vladimir Nazor]], první předseda Antifašistické rady národního osvobození Chorvatska (ZAVNOH), jež vznikla roku 1943 a byla jádrem poválečné státnosti (přeměnila se v první poválečný parlament). K dalším chorvatským partyzánům patřili [[Vladimir Bakarić]] nebo [[Andrija Hebrang (otec)|Andrija Hebrang]]. [444] => [445] => Válka Chorvatsko tvrdě zasáhla. Počty mrtvých jsou dodnes předmětem mnoha sporů, v 90. letech se chorvatští demografové shodli na následujících číslech: Během války zemřelo na předválečném chorvatském území celkem 295 000 lidí, tedy 7,3 % populace. Mezi nimi bylo 125–137 000 Srbů, 118–124 000 Chorvatů, 16–17 000 Židů a 15 000 Romů. Navíc v oblastech připojených k Chorvatsku po válce zemřelo celkem 32 000 lidí, z nichž 16 000 byli Italové a 15 000 Chorvati. Na území celé předválečné Jugoslávie bylo během války zabito 200 000 Chorvatů.{{Citace periodika [446] => | příjmení = Žerjavić [447] => | jméno = Vladimir [448] => | titul = Demografski i ratni gubici Hrvatske u Drugom svjetskom ratu i poraću [449] => | periodikum = Časopis za suvremenu povijest [450] => | datum vydání = 1995 [451] => | ročník = 27 [452] => | číslo = 3 [453] => | strany = 543–559 [454] => | issn = 0590-9597 [455] => | jazyk = hr [456] => | url = https://hrcak.srce.hr/213638?lang=en [457] => | datum přístupu = 2023-05-19 [458] => }} Tato čísla jsou předmětem kritiky některých srbských historiků, podle nichž jsou počty zabitých Srbů, zejména v Jasenovaci, podhodnoceny. Také [[izrael]]ský institut [[Jad vašem|Jad Vašem]] odhaduje počet srbských obětí vyšší, a to "přes 500 000".{{Citace elektronického periodika [459] => | titul = Ustasa [460] => | periodikum = Yad Vashem.org [461] => | url = https://www.yadvashem.org/odot_pdf/Microsoft%20Word%20-%205904.pdf [462] => | datum přístupu = 2023-05-19 [463] => }} [464] => [465] => === Socialistická Jugoslávie === [466] => {{Viz též|Socialistická republika Chorvatsko}}[[Soubor:Večernji list 13DEC1971 SKH resignations.jpg|vlevo|náhled|Novinové oznámení o začátku čistky ve [[Svaz komunistů Chorvatska|Svazu komunistů Chorvatska]], po níž došlo k rozbití [[Chorvatské jaro|chorvatského jara]]]] [467] => V poválečném období bylo Chorvatsko lidovou ([[1945]]–[[1963]]), resp. [[Socialistická republika Chorvatsko|socialistickou]] ([[1963]]–[[1990]]) republikou v rámci [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Socialistické federativní republiky Jugoslávie]]. V čele socialistické Jugoslávie stál pětatřicet let [[Josip Broz Tito]]. Jeho integrační role a autorita byly sice značné, přesto i v komunistické éře se vynořily národnostní problémy. Nevoli v Chorvatsku budily především snahy o splynutí chorvatštiny a srbštiny do tzv. [[Srbochorvatština|srbochorvatštiny]] (viz [[Novosadská dohoda]]). Na to reagovala [[Deklarace o názvu a postavení chorvatského spisovného jazyka]] Matice chorvatské z roku 1967, jejíž podpora dala vzniknout spontánnímu hnutí zvanému někdy Maspok. Proces takto započatý bývá nazýván [[Chorvatské jaro]] a zapojila se do něj i značná část [[Svaz komunistů Chorvatska|Svazu komunistů Chorvatska]].{{Citace monografie [468] => | příjmení = Batovic [469] => | jméno = Ante [470] => | titul = The Croatian Spring: Nationalism, Repression and Foreign Policy Under Tito [471] => | url = https://books.google.cz/books?id=YBOMDwAAQBAJ&printsec=frontcover&dq=The+Croatian+Spring:+Nationalism,+Repression+and+Foreign+Policy+Under+Tito&hl=cs&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q=The%20Croatian%20Spring:%20Nationalism,%20Repression%20and%20Foreign%20Policy%20Under%20Tito&f=false [472] => | vydavatel = Bloomsbury Publishing [473] => | počet stran = 370 [474] => | isbn = 978-1-78673-184-5 [475] => | poznámka = Google-Books-ID: YBOMDwAAQBAJ [476] => | jazyk = en [477] => }} Vedle nich pak hlavně studenti. Krom jazykových požadavků se objevily časem i ekonomické a jiné. V roce 1972 bylo hnutí násilně potlačeno, načež následovala jakási obdoba československé "[[normalizace]]", nazývaná někdy [[chorvatské mlčení]]. Nová jugoslávská [[Ústava Socialistické federativní republiky Jugoslávie (1974)|ústava z roku 1974]] přesto poskytla federálním jednotkám zvýšenou autonomii, čímž v podstatě splnila požadavky chorvatského jara. [478] => [[Soubor:FranjoTudmanleft.jpg|náhled|173x173pixelů|[[Franjo Tuđman]]]] [479] => Po smrti Josipa Broze Tita se začalo národnostní napětí v Jugoslávii zvyšovat. Za rozbušku bývá někdy označováno [[Memorandum SANU]] zveřejněné skupinou srbských intelektuálů v čele se spisovatelem [[Dobrica Ćosić|Dobricou Ćosićem]] v roce 1986.{{Citace periodika [480] => | příjmení = BUDDING [481] => | jméno = Audrey Helfant [482] => | titul = Systemic Crisis and National Mobilization: The Case of the "Memorandum of the Serbian Academy" [483] => | periodikum = Harvard Ukrainian Studies [484] => | datum vydání = 1998 [485] => | ročník = 22 [486] => | strany = 49–69 [487] => | issn = 0363-5570 [488] => | url = https://www.jstor.org/stable/41036730 [489] => | datum přístupu = 2022-06-27 [490] => }} To útočilo na [[Ústava Socialistické federativní republiky Jugoslávie (1974)|ústavu z roku 1974]] a decentralizaci a označovalo je za příčinu všech problémů federace, zejména ekonomických. Ačkoli memorandum mělo i silný prodemokratizační akcent, v Chorvatsku bylo pochopeno jako návrat myšlenky [[Velké Srbsko|velkého Srbska]]. Memorandum se stalo později ideovou základnou tzv. [[Protibyrokratická revoluce|protibyrokratické revoluce]] srbského komunisty [[Slobodan Milošević|Slobodana Miloševiće]]. Milošević byl však v Chorvatsku na konci 80. let silně neoblíben a jeho vznikající kult v Srbsku byl vnímán jako velká hrozba. V roce 1989 miloševićovské převraty ve [[Socialistická autonomní oblast Vojvodina|Vojvodině]], [[Socialistická autonomní oblast Kosovo|Kosovu]] a [[Socialistická republika Černá Hora|Černé Hoře]] nacionální zášť rozdmýchaly ještě více. Roku 1990 se v Chorvatsku konaly první svobodné volby. Po vítězství [[Franjo Tuđman|Franja Tuđmana]] někteří Srbové opustili [[Sabor]] (parlament) a vyhlásili autonomii, tzv. [[Republika Srbská Krajina|Republiku Srbskou Krajinu]]. [491] => [492] => === Nezávislost === [493] => [[Soubor:Signing the Dayton Agreement Milosevic Tudjman Izetbegovic.jpg|vlevo|náhled|Podpis [[Daytonská dohoda|Daytonské mírové smlouvy]] roku 1995, zleva sedí [[Slobodan Milošević|Milošević]], [[Franjo Tuđman|Tuđman]] a [[Alija Izetbegović|Izetbegović]]]] [494] => [[Soubor:Serb T-55 Battle of the Barracks.JPG|náhled|Tank [[T-54 a T-55|T-55]] jugoslávské armády zničený za [[Chorvatská válka za nezávislost|Chorvatské války]]]] [495] => V roce [[1990]] byl oficiální název státu změněn na Republika Chorvatsko. 25. června [[1991]] vyhlásilo Chorvatsko spolu se Slovinskem nezávislost (ta byla uznána 15. ledna 1992 Evropským společenstvím).{{Citace elektronického periodika [496] => | titul = Chorvatsko a Slovinsko slaví 20 let nezávislosti [497] => | periodikum = Lidovky.cz [498] => | url = https://www.lidovky.cz/svet/chorvatsko-a-slovinsko-slavi-20-let-nezavislosti.A110625_210131_ln_zahranici_sk [499] => | datum vydání = 2011-06-25 [500] => | jazyk = cs [501] => | datum přístupu = 2022-06-27 [502] => }} Jugoslávská federace však samostatnost neuznala, a to rozpoutalo [[Chorvatská válka za nezávislost|válečný konflikt]], který se s přestávkami vlekl tři roky. Na Chorvatsko útočily [[Jugoslávská lidová armáda|federální jednotky]] i různé srbské [[Paramilitantní jednotka|polovojenské organizace]]. Ze svých domovů bylo vyhnáno 400 000 Chorvatů, docházelo na druhé straně i k vyhánění Srbů. Válka fakticky skončila v srpnu 1995 rozhodným vítězstvím Chorvatska. Tato událost je každoročně připomínána 5. srpna jako Den vítězství. Po chorvatském vítězství uprchlo asi 200 000 [[Srbové v Chorvatsku|Srbů]] ze samozvané Republiky Srbská Krajina. Jejich území následně osídlili chorvatští uprchlíci z [[Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]]. Poslední okupované oblasti byly Chorvatsku navráceny po Erdutské dohodě z listopadu 1995. [503] => [[Soubor:Parlement européen de Strasbourg cérémonie des couleurs Croatie 09.jpg|náhled|Vyvěšování vlajky Chorvatska před [[Evropský parlament|Evropským parlamentem]] ve [[Štrasburk]]u po jeho vstupu do [[Evropská unie|EU]] v roce 2013]] [504] => Po roce [[2000]] začalo Chorvatsko směřovat do [[Severoatlantická aliance|NATO]] a [[Evropská unie|EU]]. V roce 2004 se stalo kandidátskou zemí [[Evropská unie|EU]], která s ním zahájila přístupová jednání 3. října 2005 (v týž den jako s [[Turecko|Tureckem]]). Do poslední chvíle nebylo jisté, zda přístupová jednání vůbec začnou, a to kvůli dřívější neochotě Chorvatska spolupracovat s [[Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii|Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii]]. Krátce předtím však Chorvatsko udělalo pokrok při hledání generála [[Ante Gotovina|Ante Gotoviny]], obviněného z válečných zločinů během [[Operace Bouře]] v roce 1995, při které muselo na 200 tisíc Srbů opustit své domovy,[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1558888-20-let-od-operace-boure-v-chorvatsku-den-vitezstvi-v-srbsku-den-smutku 20 let od operace Bouře: V Chorvatsku den vítězství, v Srbsku den smutku]. Česká televize. 5. srpna 2015. a tím splnilo zbývající podmínku pro zahájení přístupových jednání. [[1. duben|1. dubna]] [[2009]] vstoupilo Chorvatsko do [[Severoatlantická aliance|NATO]]. [[1. červenec|1. července]] [[2013]] se [[Vstup Chorvatska do Evropské unie|Chorvatsko stalo 28. členem EU]].{{Citace periodika [505] => | titul = Croatia's EU bid facing delays thanks to Britain and France [506] => | periodikum = Telegraph.co.uk [507] => | jazyk = en [508] => | url = http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/croatia/8530782/Croatias-EU-bid-facing-delays-thanks-to-Britain-and-France.html [509] => | datum přístupu = 2020-06-19 [510] => }}{{Citace elektronického periodika [511] => | titul = Информационна Агенция "Фокус" [512] => | periodikum = Информационна Агенция "Фокус" [513] => | url = http://www.focus-news.net/news/0000/00/00/250417/ [514] => | jazyk = bg [515] => | datum přístupu = 2020-06-19 [516] => }}{{Citace elektronického periodika [517] => | titul = Chorvati dostali od Evropské komise zelenou ke vstupu do EU {{!}} Svět [518] => | periodikum = Lidovky.cz [519] => | url = https://www.lidovky.cz/svet/chorvati-dostali-od-evropske-komise-zelenou-ke-vstupu-do-eu.A110610_103049_ln_zahranici_mtr [520] => | datum vydání = 2011-06-10 [521] => | jazyk = cs [522] => | datum přístupu = 2020-06-19 [523] => }} Gotovina a další chorvatští generálové byli [[Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii|tribunálem v Haagu]] zproštěni viny, což bylo kritizováno Srbskem jako „politické rozhodnutí“.{{Citace elektronického periodika | titul = Haagský soud obrátil. Chorvatský generál Gotovina si 24 let neodsedí | periodikum = [[IDNES.cz]] | odkaz na periodikum = | datum vydání = 2012-10-16 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2014-10-17 | url = http://zpravy.idnes.cz/gotovina-zprosten-0nb-/zahranicni.aspx?c=A121116_095313_zahranicni_ts}} [524] => [525] => [[22. březen|22. března]] [[2020]] došlo v [[Záhřeb]]u k [[Zemětřesení v Záhřebu 2020|otřesům]] o síle 5,3 stupňů [[Richterova stupnice|Richterovy stupnice]] které, postihly město jeho okolí spolu s přilehlou částí sousedního [[Slovinsko|Slovinska]] v ranních hodinách. Po prvním otřesu v 6 hodin 30 minut ráno se objevily ještě dva navazující se sílou 5,1 a 3,7 stupňů. [[Epicentrum]] se nacházelo v blízkosti místní části Záhřebu Makuševac.{{Citace elektronického periodika [526] => | titul = Ozlijeđeno 11 osoba, od kojih djevojčica kritično. Oštećeno 66 objekata i 23 auta [527] => | periodikum = Vecernji list [528] => | datum_vydání = 2020-03-22 [529] => | url = https://www.vecernji.hr/vijesti/potres-se-sjetio-u-zagrebu-i-okolici-1387747 [530] => | datum_přístupu = 2020-03-22 [531] => }} [[28. prosinec|28. prosince]] [[2020]] v [[Petrinja|Petrinji]] došlo ke dvěma silným [[Zemětřesení v Petrinji 2020|zemětřesením]], která dosáhla na [[Richterova stupnice|Richterově stupnici]] hodnot 5,2 a 4,9 a zasáhla širokou oblast, kromě Petrinje především města [[Sisak]], [[Záhřeb]], [[Karlovac]], [[Ogulin]] a [[Zaprešić]].{{Citace elektronického periodika [532] => | titul = Slobodna Dalmacija - Tri snažna potresa pogodila Petrinju, Sisak i Zagreb. Mnogi građani u strahu istrčali na ulice, stižu prve informacije o štetama [533] => | periodikum = slobodnadalmacija.hr [534] => | url = https://slobodnadalmacija.hr/vijesti/hrvatska/jak-potres-u-zagrebu-1067138 [535] => | datum vydání = 2020-12-28 [536] => | jazyk = hr-hr [537] => | datum přístupu = 2020-12-28 [538] => }}{{Citace elektronického periodika [539] => | titul = Chorvatsko zasáhlo zemětřesení [540] => | periodikum = Novinky.cz [541] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [542] => | vydavatel = Borgis [543] => | url = https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/chorvatsko-zasahlo-zemetreseni-40346287 [544] => | datum přístupu = 2020-12-29 [545] => }}{{Citace elektronického periodika [546] => | titul = Střední část Chorvatska zasáhlo zemětřesení o síle 5,1 stupně. Způsobilo jen materiální škody, píše deník [547] => | periodikum = iROZHLAS [548] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [549] => | vydavatel = Český rozhlas [550] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [551] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/zemetreseni-sisak-chorvatsko-zahreb_2012280856_dok [552] => | datum přístupu = 2020-12-29 [553] => }} Druhý den, [[29. prosinec|29. prosince]], v oblasti došlo k [[Zemětřesení v Petrinji 2020|masivnímu zemětřesení]] o magnitudu 6,4. Tento otřes město značně poničil a velkou část domů udělal neobyvatelnými.{{Citace elektronického periodika [554] => | titul = Chorvatské zemětřesení o síle 6,3 má oběti. V troskách zahynula celá rodina [555] => | periodikum = iDNES.cz [556] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/chorvatsko-zemetreseni-zahreb-sisak-petrinja.A201229_132224_zahranicni_dtt [557] => | datum vydání = 2020-12-29 [558] => | datum přístupu = 2020-12-29 [559] => }}{{Citace elektronického periodika [560] => | titul = Chorvatské město Petrinja je po zemětřesení nutné srovnat se zemí, tvrdí starosta [561] => | periodikum = Novinky.cz [562] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [563] => | vydavatel = Borgis [564] => | url = https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/chorvatske-mesto-petrinja-je-po-zemetreseni-nutne-srovnat-se-zemi-tvrdi-starosta-40346717 [565] => | datum vydání = 2021-01-03 [566] => | datum přístupu = 2021-01-07 [567] => }} 7. ledna 2022 došlo v [[Glina|Glině]] k zemětřesení o síle 2,6 [[Richterova stupnice|Richterovy stupnice]].{{Citace elektronické monografie [568] => | příjmení = [569] => | jméno = [570] => | titul = Chorvatsko zasáhlo zemětřesení. Byly to strašné rány, popsali lidé [571] => | url = https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/452099-chorvatsko-zasahlo-zemetreseni-byly-to-strasne-rany-popsali-lide [572] => | vydavatel = TN.cz [573] => | datum vydání = 2022-01-10 [574] => | datum přístupu = 2022-01-10 [575] => | jazyk = cs [576] => }} [577] => [578] => V roce 2023 vstoupilo Chorvatsko do [[Schengenský prostor|Schengenského prostoru]] a [[Eurozóna|eurozóny]].{{Citace elektronického periodika [579] => | příjmení = Řezníčková [580] => | jméno = Aneta [581] => | titul = Chorvatsko přijalo euro a vstoupilo do Schengenu. Co se mění pro české dovolenkáře [582] => | periodikum = Aktuálně.cz [583] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/dostupnejsi-nez-kdy-drive-chorvatsko-vstupuje-do-schengenu-a/r~96780b0a81e311ed9ae20cc47ab5f122/ [584] => | datum vydání = 2023-01-03 [585] => | jazyk = cs [586] => | datum přístupu = 2023-04-29 [587] => }} [588] => [589] => == Státní symboly == [590] => [591] => {{Podrobně|Státní symboly Chorvatska}} [592] => [593] => Státní symboly Chorvatské republiky jsou stanoveny ústavním zákonem o státních symbolech ze dne [[22. prosinec|22. prosince]] [[1990]].{{Citace elektronického periodika |titul=Ustav Republike Hrvatske, usvojen 22. prosinca 1990 |url=http://miyeonjan.tripod.com/croatia_flags_c11.html |datum přístupu=2003-11-25 |url archivu=https://web.archive.org/web/20031125101919/http://miyeonjan.tripod.com/croatia_flags_c11.html |datum archivace=2003-11-25 |nedostupné=ano }} Státní symboly Chorvatska jsou: vlajka, znak, hymna a vlajka prezidenta republiky. [594] => [595] => === Vlajka === [596] => [597] => {{Podrobně|Chorvatská vlajka}} [598] => [599] => Chorvatská vlajka je tvořena listem o poměru stran 1:2 se třemi vodorovnými pruhy v [[Panslovanské barvy|panslovanských barvách]]: červené, bílé a modré. Uprostřed vlajky je umístěn státní znak. [600] => [601] => === Znak === [602] => [603] => {{Podrobně|Státní znak Chorvatska}} [604] => [605] => Chorvatský státní znak je pětadvacetkrát červeno-bíle šachovaný štít. Znaková koruna klenoucí se nad štítem zobrazuje znaky důležitých historických zemí, které jsou součástí Chorvatska: [[Střední Chorvatsko|Centrální (historické) Chorvatsko]], [[Dubrovník]], [[Dalmácie]], [[Markrabství Istrie|Istrie]] a [[Slavonie]]. [606] => [607] => === Hymna === [608] => [609] => {{Podrobně|Chorvatská hymna}} [610] => [611] => Chorvatská hymna je píseň ''Lijepa naša domovino'' ({{Vjazyce2|cs|''Krásná naše vlasti''}}). Text složil básník [[Antun Mihanović]], hudbu složil Josip Runjanin. Úpravy písně provedl Vatroslav Lichtenegger. [612] => [613] => == Geografie == [614] => {{Podrobně|Geografie Chorvatska}} [615] => [[Soubor:Croatia topo.jpg|náhled|Topografická mapa]] [616] => [[Soubor:Croatian islands map.png|náhled|Chorvatské ostrovy]] [617] => [618] => Chorvatsko leží v [[jihovýchodní Evropa|jihovýchodní Evropě]] na [[Balkán]]ském poloostrově na břehu [[Jaderské moře|Jaderského moře]] a na mnoha ostrovech v Jaderském moři. Patří mu dvě třetiny kamenitého pobřeží Jaderského moře (poloostrov [[Istrie (poloostrov)|Istrie]] a [[Dalmácie]]). [619] => [620] => Jeho státní území má unikátní tvar dvou „křídel“, přímořského a vnitrozemského, propojených jižně od [[Karlovac|Karlovce]] šíjí širokou jen 45 km. Takto Chorvatsko zahrnuje velmi různorodé krajinné typy, od členitého pobřeží se stovkami ostrovů přes strmá [[Vápenec|vápencová]] pohoří s kaňony a [[polje]]mi po lužní lesy a širé roviny okolo [[Panonská pánev|panonských]] řek. [621] => [622] => [[Státní hranice Chorvatska|Hraničí]] na severozápadě se [[Slovinsko|Slovinskem]], na severovýchodě s [[Maďarsko|Maďarskem]], na východě se [[Srbsko|Srbskem]] (oblast [[Vojvodina]]), na jihovýchodě ze tří stran obklopuje [[Bosna a Hercegovina|Bosnu a Hercegovinu]] a na nejzazším jihu krátce hraničí i s [[Černá Hora|Černou Horou]]. Na jihu je chorvatské pobřeží krátce přerušeno územím Bosny a Hercegoviny (koridor k přístavu [[Neum]]); tato komplikace byla roku 2022 vyřešena [[Pelješacký most|Pelješackým mostem]], který umožňuje tento koridor objet přes poloostrov [[Pelješac]]. [623] => [624] => Chorvatské hranice jsou ze značné části vymezeny řekami, jmenovitě [[Dráva|Drávou]] a [[Mura (přítok Drávy)|Murou]] (s Maďarskem), [[Kupa (přítok Sávy)|Kupou]] (se Slovinskem), [[Sáva|Sávou]] a [[Una|Unou]] (s Bosnou) nebo [[Dunaj]]em (se Srbskem). [625] => [[Soubor:Dinara central.jpg|vlevo|náhled|[[Dinárské hory]]]] [626] => Rozloha Chorvatska činí 56 594 kilometrů čtverečních, z toho 128 km² tvoří vodní plocha. Je to 127. největší země na světě. Nejvyšším pohořím jsou [[Dinárské hory]], kde se nachází nejvyšší hora Chorvatska [[Sinjal]] s výškou 1831 m n. m. Tyčí se blízko hranic s Bosnou a Hercegovinou. Chorvatsko se krom pevninské části skládá z více než tisíce ostrovů a ostrůvků různých velikostí, z nichž 48 je trvale obydleno. Největšími ostrovy jsou [[Cres]] a [[Krk (ostrov)|Krk]], oba s rozlohou přibližně 405 čtverečních kilometrů, jen o málo menší je dalmatský [[Brač]] (395 km²). [627] => [628] => Hornatými severními částmi [[Chorvatské Záhoří|Chorvatského Záhoří]] a rovinatými pláněmi Slavonie na východě, které jsou součástí [[Panonská pánev|Panonské pánve]], protékají hlavní řeky: [[Dunaj]], [[Dráva]], [[Kupa (přítok Sávy)|Kupa]] a [[Sáva]]. Dunaj, druhá nejdelší řeka Evropy, protéká městem [[Vukovar]] na východě a tvoří součást hranice se Srbskem. Střední a jižní oblasti poblíž jadranského pobřeží se skládají z nízkých hor a zalesněných vrchovin. [[Kras|Krasové útvary]] jsou k nalezení asi na polovině území Chorvatska a zvláště četné jsou v Dinárských horách. [[Speleologie|Speleologové]] evidují 7 000 jeskyň, 49 z nich je hlubších než 250 metrů, 14 než 500 metrů a tři jeskyně dosahují hloubky více než 1000 metrů. [629] => [[Soubor:Plitvice Lakes National Park (2).jpg|náhled|[[Plitvická jezera]]]] [630] => Nejznámějšími jezery jsou [[Plitvická jezera]], systém 16 jezer s vodopády, které je spojují přes dolomitové a vápencové kaskády. Jezera jsou proslulá svými výraznými barvami, od tyrkysové až po mátově zelenou.{{Citace elektronického periodika [631] => | příjmení = [632] => | jméno = [633] => | titul = The best national parks of Europe [634] => | periodikum = [635] => | vydavatel = [636] => | url = http://www.bbc.com/travel/story/20110617-the-best-national-parks-of-europe [637] => | datum vydání = [638] => | jazyk = en [639] => | datum přístupu = 2018-11-16 [640] => | url archivu = [641] => }} [642] => [643] => Lesy pokrývají 2 490 000 hektarů, což představuje 44 % chorvatského území. [644] => [[Soubor:P anguinus parkelj-head.jpg|vlevo|náhled|[[Macarát jeskynní]]]] [645] => V Chorvatsku žije 37 000 známých živočišných druhů, ale jejich skutečný počet se odhaduje na 50 000 až 100 000. Tyto nové odhady vycházejí z objevu téměř 400 nových druhů bezobratlých v roce 2000. Na chorvatském území žije více než tisíc [[Endemit|endemických]] druhů, k nejznámějším patří [[macarát jeskynní]], obývající jeskyně Dinárských hor.{{Citace periodika [646] => | titul = Životu v jeskyni přizpůsobený macarát [647] => | periodikum = Šokující Planeta [648] => | jazyk = en [649] => | url = http://www.sokujiciplaneta.cz/priroda/sub-zivotu-v-jeskyni-prizpusobeny-macarat [650] => | datum přístupu = 2018-11-16 [651] => }} Pro řadu endemitů se však v posledních letech stává hrozbou invazivní řasa [[Lazucha tisolistá]]. Chorvatská legislativa chrání 1 131 živočišných druhů. Chorvatsko má též 444 chráněných oblastí, jejichž rozloha představuje 9 % celkové plochy státu. Patří mezi ně [[Národní parky v Chorvatsku|osm národních parků]], dvě přírodní rezervace a deset přírodních parků. [652] => [653] => Průměrné roční srážky se pohybují mezi 600 milimetry a 3500 milimetry na metr čtvereční, v závislosti na zeměpisné oblasti. Nejmenší srážky jsou zaznamenávány na ostrovech ([[Biševo]], [[Lastovo]], [[Svetac]], [[Vis]]) a ve východních částech Slavonie, nejvyšší naopak v Dinárských horách a v [[Gorski Kotar|Gorském kotaru]]. Vyšší rychlosti větru jsou častěji zaznamenávány v chladnějších měsících podél pobřeží. Nejslunnějšími částmi země jsou ostrovy [[Hvar (ostrov)|Hvar]] a [[Korčula]], kde je naměřeno v průměru více než 2700 hodin slunečního svitu ročně.{{Citace elektronické monografie [654] => | příjmení = [655] => | jméno = [656] => | titul = Statistički ljetopis Republike Hrvatske 2015 [657] => | url = https://www.dzs.hr/Hrv_Eng/ljetopis/2015/sljh2015.pdf [658] => | vydavatel = Državnog zavoda za statistiku Republike Hrvatske [659] => | místo = Zagreb [660] => | datum vydání = 2015 [661] => | datum přístupu = [662] => }} [663] => [664] => == Politický systém == [665] => {{Podrobně|Politický systém Chorvatska|Seznam premiérů Chorvatska}} [666] => [[Soubor:St. Mark's Square (13023806233).jpg|náhled|vlevo|Sídlo vlády Chorvatské republiky]] [667] => [[Soubor:Sabornica.jpg|náhled|''Sabornica'', jednací sál parlamentu]] [668] => Chorvatsko je [[unitární stát]] a [[parlamentní systém|parlamentní]] [[republika]]. Podle ústavy z roku 1990 bylo Chorvatsko [[Poloprezidentská republika|poloprezidentským systémem]], do značné míry kvůli osobě zakladatele státu [[Franjo Tuđman]]a. Roku 2000 byla pozice prezidenta zákonem oslabena a Chorvatsko přešlo na systém [[Parlamentní republika|parlamentní]], v němž výkonnou moc drží především premiér a vláda, zvaná Rada ministrů. Vláda je odpovědná parlamentu, který je jednokomorový a nazývá se ''[[Sabor]]''. [669] => [670] => [[Prezident Chorvatska|Prezident republiky]] (''Predsjednik Republike'') je [[Hlava státu|hlavou státu]], je přímo volený občany a jeho mandát trvá pět let. Ústava dává jedné osobě možnost být zvolen pouze dvakrát. Prezident je velitelem ozbrojených sil a má určitý vliv na zahraniční politiku. Prezidentem Chorvatska je od roku 2020 [[Zoran Milanović]].{{Citace elektronického periodika [671] => | titul = Novým chorvatským prezidentem bude Milanović [672] => | periodikum = Novinky.cz [673] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [674] => | vydavatel = Borgis [675] => | url = https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/novym-chorvatskym-prezidentem-bude-milanovic-40308915 [676] => | datum přístupu = 2020-06-19 [677] => }} [678] => [679] => Vláda je vedena [[Předseda vlády Chorvatska|předsedou vlády]], který má čtyři místopředsedy a šestnáct ministrů. Vláda má sídlo v [[Bánský dvůr|Banském dvoře]] v [[Záhřeb]]u, hned naproti budově parlamentu. Současným předsedou vlády je od roku 2016 [[Andrej Plenković]], předseda největší pravicové strany, která vedla většinu vlád od roku 1991, [[Chorvatské demokratické společenství|Chorvatského demokratického společenství]].{{Citace periodika [680] => | příjmení = [681] => | jméno = [682] => | titul = Chorvatským premiérem se po vítězných volbách stal Andrej Plenkovič [683] => | periodikum = Aktuálně.cz [684] => | datum = 2016-10-10 [685] => | ročník = [686] => | číslo = [687] => | strany = [688] => | jazyk = cs-CZ [689] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/chorvatska-prezidentka-poverila-viteze-voleb-sestavenim-vlad/r~c5c6b39a8ee511e6bc7c0025900fea04/?redirected=1542373291 [690] => | datum přístupu = 2018-11-16 [691] => }} Jedinou další stranou, která od roku 1990 držela křeslo premiéra, je [[Sociálně demokratická strana Chorvatska]]. [692] => [693] => Jednokomorový parlament (''Sabor'') má zákonodárnou moc. Druhá komora existovala od roku 1993, ale v roce 2001 byla zrušena.{{Citace elektronického periodika [694] => | titul = Hrvatski sabor [695] => | periodikum = www.sabor.hr [696] => | url = http://www.sabor.hr/Default.aspx?sec=713 [697] => | datum přístupu = 2018-11-16 [698] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160706061905/http://www.sabor.hr/Default.aspx?sec=713 [699] => | datum archivace = 2016-07-06 [700] => | nedostupné = ano [701] => }} Počet členů ''Saboru'' se může pohybovat od 100 do 160. Všichni jsou voleni lidovým hlasováním na čtyři roky. Zasedání ''Saboru'' se konají od 15. ledna do 15. července a od 15. září do 15. prosince.{{Citace elektronického periodika [702] => | titul = Hrvatski sabor - predstavničko tijelo građana [703] => | periodikum = Hrvatski Sabor [704] => | url = https://www.sabor.hr/hr/o-saboru [705] => | datum přístupu = 2022-05-11 [706] => | datum vydání = [707] => }} [708] => [709] => === Administrativní dělení === [710] => {{Podrobně|Administrativní dělení Chorvatska}} [711] => [[Soubor:Regions of Croatia.png|náhled|Župy Chorvatska]] [712] => [[Soubor:Hrvatske županije - Counties of Croatia.png|náhled|Opčiny Chorvatska]]Chorvatsko se od roku [[1992]] dělí na 21 [[župa|žup]], ty se dále dělí na 556 [[Seznam opčin v Chorvatsku|opčin]] (v průměru kolem 10–20 na jednu župu) které mají podobné postavení, jako české obce. [713] => [714] => # [[Záhřebská župa]] [715] => # [[Krapinsko-zagorská župa]] [716] => # [[Sisacko-moslavinská župa]] [717] => # [[Karlovacká župa]] [718] => # [[Varaždinská župa]] [719] => # [[Koprivnicko-križevecká župa]] [720] => # [[Bjelovarsko-bilogorská župa]] [721] => # [[Přímořsko-gorskokotarská župa]] [722] => # [[Licko-senjská župa]] [723] => # [[Viroviticko-podrávská župa]] [724] => # [[Požežsko-slavonská župa]] [725] => # [[Brodsko-posávská župa]] [726] => # [[Zadarská župa]] [727] => # [[Osijecko-baranjská župa]] [728] => # [[Šibenicko-kninská župa]] [729] => # [[Vukovarsko-sremská župa]] [730] => # [[Splitsko-dalmatská župa]] [731] => # [[Istrijská župa]] [732] => # [[Dubrovnicko-neretvanská župa]] [733] => # [[Mezimuřská župa]] [734] => # [[Záhřeb]] [735] => [736] => === Právní a soudní systém === [737] => [[Soubor:Ustavni sud RH (Zagreb).jpg|náhled|200px|Ústavní soud]] [738] => [739] => Chorvatsko má občanskoprávní právní systém, ve kterém právo vychází primárně z písemných stanov, přičemž soudci slouží pouze jako vykonavatelé, a nikoli tvůrci práva. Jeho vývoj byl do značné míry ovlivněn německými a rakouskými právními systémy. Chorvatské právo je rozděleno do dvou hlavních oblastí – soukromé a veřejné právo. Hlavním zákonem v zemi je ústava přijatá 22. prosince 1990. [740] => [741] => Hlavními soudy jsou Ústavní soud, který dohlíží na porušení Ústavy, a Nejvyšší soud, který je nejvyšším odvolacím soudem. Kromě toho existují také správní, obchodní, okresní, přestupkové a městské soudy. O případech spadajících do soudní pravomoci rozhoduje v první instanci jediný profesionální soudce, zatímco odvolání se projednává u smíšených tribunálů profesionálních soudců. Na soudech se rovněž podílejí laičtí soudci. Státní prokuratura je soudním orgánem složeným ze státních zástupců, který je oprávněn podněcovat stíhání pachatelů trestných činů. [742] => [743] => Orgány činné v trestním řízení jsou organizovány pod dohledem ministerstva vnitra, které se skládá zejména z národní policie. Chorvatskou bezpečnostní službou je Bezpečnostní a zpravodajská agentura (SOA) [744] => [745] => === Ozbrojené síly === [746] => [[Soubor:USS Vicksburg (CG-69) with German oiler Spessart (A1442) and Croatian missile boats in the Adriatic Sea 2015.JPG|náhled|Chorvatské raketové lodě Šibenik a Kralj Dmitar Zvonimir během cvičení se spojeneckými loděmi NATO z námořní skupiny 2 v Jaderském moři.]] [747] => [748] => [[Ozbrojené síly Chorvatské republiky|Chorvatské ozbrojené síly]] (CAF) se skládají z větví [[Chorvatské letectvo a protivzdušná obrana|letectva]], armády, [[Chorvatské námořnictvo|námořnictva]] a velitelství pro vzdělávání a výcvik. V čele CAF stojí generální štáb, který podléhá ministru obrany, které zase podává zprávy prezidentovi Chorvatska. Podle ústavy je prezident vrchním velitelem ozbrojených sil a v případě bezprostředního ohrožení během války vydává příkazy přímo generálnímu štábu. [749] => [750] => Po válce v letech 1991–1995 se výdaje na obranu a velikost CAF neustále snižovaly. Jen 2005 vojenské výdaje byly odhadovány 2,39 % HDP země, který umístil Chorvatsko 64. v žebříčku všech zemí. Od roku 2005 byl rozpočet udržován pod 2 % HDP, což je rekordní maximum 11,1 % v roce 1994. Tradičně spoléhající na velký počet branců prošla CAF také obdobím reforem zaměřených na snižování, restrukturalizaci a profesionalizaci v letech před přistoupením Chorvatska k [[Severoatlantická aliance|NATO]] v dubnu 2009. Podle prezidentského dekretu vydaného v roce 2006 je CAF zaměstnává na: 18 100 aktivních vojenských pracovníků, 3 000 civilistů a 2 000 dobrovolných branců ve věku od 18 do 30 let v době míru. [751] => [752] => Povinný odvod byl zrušen v lednu 2008. Do roku 2008 byla vojenská služba pro muže ve věku 18 let povinná. [753] => [754] => V dubnu 2011 měla chorvatská armáda 120 členů umístěných v cizích zemích jako součást mezinárodních mírových sil pod vedením [[Organizace spojených národů|OSN]], z nichž 95 sloužilo jako součást [[Pozorovatelská mise OSN pro uvolňování napětí|UNDOF]] v [[Golanské výšiny|Golanských výšinách]]. Od roku 2011 slouží dalších 350 vojáků jako součást sil [[Mezinárodní bezpečnostní podpůrné síly|ISAF]] pod vedením NATO v [[Afghánistán]]u a dalších 20 vojáků s [[KFOR]] v [[Kosovo|Kosovu]]. [755] => [756] => Chorvatsko má také významný sektor vojenského průmyslu, který v roce 2010 vyvezl vojenské vybavení a výzbroj v hodnotě přibližně 120 milionů USD. Mezi chorvatské zbraně a vozidla používaná CAF patří standardní boční zbraně HS2000 vyrobené společností HS Produkt a bojový tank M-84D navržený továrnou Đuro Đaković. Uniformy a přilby, které nosí vojáci CAF, se vyrábějí také na místní úrovni a úspěšně se prodávají do jiných zemí. [757] => [758] => === Zahraniční vztahy === [759] => [[Soubor:Podizanje NATO zastave 070409 pano 1.jpg|náhled|300x300bod|Slavnostní vyvěšení vlajky na ministerstvu obrany při příležitosti přistoupení Chorvatska k NATO v roce 2009]] [760] => [761] => Chorvatsko navázalo diplomatické vztahy s 181 zeměmi.{{Citace elektronické monografie [762] => | titul = S kojim državama nemamo diplomatske odnose? [763] => | url = https://www.tportal.hr/vijesti/clanak/s-kojim-drzavama-nemamo-diplomatske-odnose-20110504 [764] => | datum vydání = 2011-05-05 [765] => | datum přístupu = 2020-07-31 [766] => | jazyk = hr [767] => }} Od roku 2017 Chorvatsko udržuje síť 54 ambasád, 28 konzulátů a 8 stálých diplomatických misí v zahraničí. Kromě toho existuje v Chorvatské republice 52 zahraničních ambasád a 69 konzulárních úřadů kromě kanceláří mezinárodních organizací, jako je [[Evropská banka pro obnovu a rozvoj]], Mezinárodní organizace pro migraci ([[Mezinárodní organizace pro migraci|IOM]]), Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě ([[Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě|OBSE]]), [[Světová banka]], Světová zdravotnická organizace ([[Světová zdravotnická organizace|WHO]]), Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii ([[Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii|ICTY]]), [[Rozvojový program OSN]], [[Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky|Vysoký komisař OSN pro uprchlíky]] a [[Dětský fond Organizace spojených národů|UNICEF]]. Chorvatské ministerstvo zahraničních věcí a evropské integrace v roce 2009 zaměstnávalo 1 381 zaměstnanců a utratilo 648,2 milionu kun (86,4 milionu EUR). Mezi uváděné cíle chorvatské zahraniční politiky patří posílení vztahů se sousedními zeměmi, rozvoj mezinárodní spolupráce a podpora chorvatské ekonomiky a samotného Chorvatska. [768] => [769] => Chorvatská zahraniční politika se již od roku 2003 zaměřovala na dosažení strategického cíle stát se členským státem Evropské unie (EU). V prosinci 2011 Chorvatsko dokončilo přístupová jednání k EU a dne 9. prosince 2011 podepsalo smlouvu o přistoupení k EU. Chorvatsko [[Vstup Chorvatska do Evropské unie|vstoupilo]] do [[Evropská unie|Evropské unie]] [[Vstup Chorvatska do Evropské unie|1. července 2013]], což je konec procesu zahájeného v roce 2001 podpisem dohody o stabilizaci a přidružení a žádosti Chorvatska o členství v EU v roce 2003. [770] => [771] => Chorvatsko bylo zařazeno do [[Partnerství pro mír]] v roce 2000 ze kterého v roce 2009 vystoupilo, pozváno ke členství v [[Severoatlantická aliance|NATO]] v roce 2008 a formálně se připojilo k alianci 1. dubna 2009. Chorvatsko se stalo členem [[Rada bezpečnosti OSN|Rady bezpečnosti OSN]] na období 2008–2009, přičemž se ujalo předsednictví v prosinci 2008. V roce 2020 země předsedala [[Rada Evropské unie|Radě Evropské unie]].{{Citace elektronické monografie [772] => | titul = euractiv.cz [773] => | url = https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/news/chorvatsko-se-ujima-predsednictvi-v-rade-eu-jake-pred-nim-stoji-vyzvy/ [774] => | datum vydání = 2020-01-02 [775] => | datum přístupu = 2020-06-19 [776] => | jazyk = cs-CZ [777] => }} Země vstoupila do [[Schengenský prostor|Schengenského prostoru]] a [[Eurozóna|eurozóny]] 1. ledna 2023.{{Citace elektronického periodika [778] => | titul = Do Chorvatska jsme díky navigaci projeli mimo oficiální přechod. Málem nás to stálo 500 eur [779] => | periodikum = www.autosalon.tv [780] => | url = https://www.autosalon.tv/novinky/ridicuv-chleba/do-chorvatska-jsme-diky-navigaci-projeli-mimo-oficialni-prechod-malem-nas-to-stalo-500-eur [781] => | jazyk = cs [782] => | datum přístupu = 2020-06-19 [783] => }} [784] => [785] => ==== Pohraniční spory ==== [786] => Chorvatsko vede dlouhodobý spor se Slovinskem o vzájemnou mořskou hranici vybíhající z [[Piranský záliv|Piranského zálivu]]. [787] => [788] => Dále vede spor se Srbskem o průběh hranice vymezené [[Dunaj]]em. [789] => [790] => == Ekonomika == [791] => {{Podrobně|Ekonomika Chorvatska}} [792] => [[Soubor:Rijekaizzraka.jpg|náhled|[[Rijeka]] je největší chorvatský přístav]] [793] => [[Soubor:Weekend at Bol (5971098068).jpg|náhled|Ostrov [[Brač]]]] [794] => [[Soubor:Neretva-Ebene, Kroatien.JPG|náhled|Zemědělská krajina okolo řeky [[Neretva|Neretvy]]]] [795] => [[Soubor:Sisak oil refinery1.JPG|náhled|Olejové rafinerie]] [796] => [797] => Chorvatská [[ekonomika]] by se dala charakterizovat jako středně rozvinutá v rámci [[Evropa|Evropy]]. HDP na obyvatele je zde přibližně o 7 000 USD nižší než v [[Česko|Česku]]. V dobách Jugoslávie patřilo Chorvatsko k nejrozvinutějším zemím tohoto soustátí. Bylo zde povoleno soukromé podnikání, dobře rozvinutý turistický průmysl a bylo zde koncentrováno i několik větších zahraničních [[investice|investic]]. [798] => [799] => Ekonomika země silně utrpěla v letech [[1991]]–[[1995|95]], během vleklého [[Chorvatská válka za nezávislost|válečného konfliktu]] se Srby a Bosňany. Nejenže tato válka zemi finančně vyčerpala, ale navíc se jí vyhnula velká vlna zahraničních investic do postkomunistického bloku, které tak získaly zejména země [[střední Evropa|střední Evropy]]. Po skončení války se Chorvatsko začalo silně zaměřovat na rozvoj turistiky, čímž došlo k oživení ekonomiky. [800] => [801] => Od roku 2000 se ekonomická situace znatelně lepší a roční růst HDP se pohybuje v rozmezí 4–6 %. Velkou měrou se na ekonomickém růstu podílí spotřeba domácností a snadná dostupnost [[úvěr]]ů. Inflace je pod kontrolou. Přesto se Chorvatsko i nadále potýká s mnoha ekonomickými problémy. Je zde velká [[nezaměstnanost]], až 20 % ekonomicky aktivního obyvatelstva. Dalším problémem je silně záporná bilance zahraničního [[obchod]]u a velká státní účast v hospodářství, díky neochotě vlád dát zelenou [[privatizace|privatizacím]] větších podniků, i kvůli odporu veřejnosti. V neposlední řadě se Chorvatsko potýká s velkými rozdíly mezi regiony, a to díky nerovnoměrné politice regionálního [[rozvoj]]e. Zatímco se vlády soustředí na dynamický rozvoj pobřežních oblastí, vnitrozemí zůstává stranou, bez větších šancí na získání státních prostředků, které nutně potřebují k rozvoji. [802] => [803] => Hospodářské ukazatele: [804] => * HDP – $ 92,309 mld. (2016 – odhad) [805] => * Růst HDP – −1,5 % (2010) [806] => * HDP na obyvatele – $ 21 791 (2016) [807] => * Složení ekonomiky – zemědělství: 7,2 %, průmysl: 31,7 %, služby: 61,2 % [808] => * Nezaměstnanost – 20 % (březen 2011) [809] => * Veřejný dluh – 46,4 % HDP (2009) [810] => * Inflace – 2,4 % (2010) [811] => * Průměrný hrubý příjem – HRK 7735,– (2016) [812] => [813] => Hlavní vývozní komodity: [814] => * dopravní prostředky [815] => * textil [816] => * chemikálie [817] => * potraviny [818] => * paliva [819] => [820] => Hlavní dovozní komodity: [821] => * stroje [822] => * dopravní a elektrická zařízení [823] => * chemické látky [824] => * paliva a maziva [825] => * potraviny [826] => [827] => Největší firmy: [828] => * [[Agrokor]] [829] => * [[Jadrolinija]] [830] => * [[Crotram]] [831] => * [[Podravka]] [832] => * [[Kraljevica Shipyard]] [833] => * INA [834] => * Konzum [835] => * Hrvatska elektroprivreda [836] => * Orbico Group [837] => [838] => === Měna === [839] => [840] => {{viz též|Euro|Chorvatské euromince}} [841] => V Chorvatsku se od 1. ledna 2023 platí [[Euro|eurem]]. Dříve se v Chorvatsku platilo [[Chorvatská kuna|kunou]]. [842] => [843] => === Turistika === [844] => [845] => Chorvatské ekonomice dominuje turistický ruch, který vytváří až 20 % celkového HDP země. V roce 2011 byl roční příjem z turistiky odhadován na 6,61 miliardy [[Euro|eur]]. V roce 2015 do země přijelo přes 13 milionů zahraničních turistů, nejvíce Němců, Slovinců a Rakušanů. Na čtvrtém místě jsou Češi, kterých přijelo přes 739 000.{{Citace elektronického periodika [846] => | příjmení = Zelenka [847] => | jméno = Jakub [848] => | titul = Češi se vrací do Řecka, hlásí cestovky. Pomáhá prý dohoda Bruselu s Tureckem o migrantech [849] => | periodikum = Lidovky.cz [850] => | datum_vydání = 2016-04-18 [851] => | datum_přístupu = 2016-04-18 [852] => | url = http://byznys.lidovky.cz/cesi-se-vraci-do-recka-hlasi-cestovky-pomaha-pry-dohoda-bruselu-s-tureckem-o-migrantech-glz-/firmy-trhy.aspx?c=A160414_160012_ln_domov_jzl [853] => }} Po Slovensku je tak Chorvatsko nejnavštěvovanější evropskou zemí českými turisty. V letním období proto česká média poskytují informační servis o cestách do Chorvatska{{Citace elektronického periodika [854] => | příjmení = Švidrnoch [855] => | jméno = Roman [856] => | titul = Autem do Chorvatska 2014: tipy na nejšikovnější cestu na Jadran [857] => | periodikum = iDNES.cz [858] => | datum_vydání = 2014-06-09 [859] => | datum_přístupu = 2014-06-14 [860] => | url = http://cestovani.idnes.cz/autem-do-chorvatska-04l-/chorvatsko.aspx?c=A140606_172237_chorvatsko_tom [861] => | jazyk = česky [862] => }}, v samotném Chorvatsku je možné poslouchat stanici [[Český rozhlas Radiožurnál|Českého rozhlasu Radiožurnál]] a chorvatské policii přijíždí pomáhat i čeští policisté{{Citace elektronického periodika [863] => | příjmení = Klang [864] => | jméno = Mikuláš [865] => | titul = Chorvatsko a nově i Bulharsko. Čeští policisté budou pomáhat turistům [866] => | periodikum = iDNES.cz [867] => | datum_vydání = 2013-07-01 [868] => | datum_přístupu = 2014-06-14 [869] => | url = http://zpravy.idnes.cz/cesti-policiste-v-chorvatsku-a-bulharsku-f1c-/zahranicni.aspx?c=A130701_170018_zahranicni_klm [870] => | jazyk = česky [871] => }}. [872] => [873] => Mezi první hojně navštěvovaná turistická místa patří od poloviny 19. století [[Opatija]], která byla v roce 1890 jedním z nejvýznamnějších evropských lázeňských středisek. Další střediska postupně vyrostla po celé délce pobřeží. V současné době turisté navštěvují především členité pobřeží Jaderského moře s mnoha ostrovy a historickými městy, jako [[Dubrovník]], [[Split]], [[Zadar]], [[Šibenik]] nebo [[Rijeka]]. [874] => [875] => Zajímavé je například město [[Pula]] nacházející se v jižním cípu poloostrova Istrie. Nachází se zde totiž jeden z nejznámějších a nejvyhlášenějších antických [[amfiteátr]]ů. Další navštěvované město je [[Trogir]], malebné městečko nedaleko [[Split]]u je zařazené mezi [[Světové dědictví|světové kulturní dědictví]] [[UNESCO]]. K vidění jsou zde zbytky antických památek, na jejichž pozůstatcích vyrostly středověké budovy. Je zde pevnost s obrannou věží ze 14. století, [[katedrála svatého Vavřince (Trogir)|katedrála svatého Vavřince]] ze 13. století, knížecí palác nebo renesanční radnice.   [876] => [877] => Hojně je také navštěvovaná [[Modrá jeskyně (Biševo)|Modrá jeskyně]] na ostrově [[Biševo]] nebo také nejkrásnější pláž světa i celého Chorvatska [[Zlatni rat]].{{Citace elektronického periodika [878] => | příjmení = Jordánová [879] => | jméno = Andrea [880] => | titul = Nejkrásnější chorvatská pláž leží na ostrově Brač. Svůj tvar mění jako jazyk [881] => | periodikum = deník.cz [882] => | odkaz na periodikum = [883] => | datum vydání = 2023-05-21 [884] => | datum přístupu = 2023-06-06 [885] => | url = https://www.denik.cz/cestujeme-do-sveta/chorvatsko-plaz-zlatni-rat.html [886] => }} [887] => [888] => Z vnitrozemí je nejnavštěvovanější národní park [[Plitvická jezera]], zapsaný mezi přírodní památky světového dědictví UNESCO, a hlavní město [[Záhřeb]]. V zemi je 8 [[Národní parky v Chorvatsku|národních parků]] a [[Seznam světového dědictví v Evropě, A–Ch#Chorvatsko|7 památek]] [[Světové dědictví|světového dědictví]]. [889] => [890] => === Potápění === [891] => V Chorvatsku se aktuálně nachází 278 potápěčských lokalit a více než 140 potápěčských center. Potápění v Chorvatsku je regulováno Chorvatskou asociací pro potápění. [892] => [893] => Nejvýznamnějšími potápěčskými lokalitami jsou: Kampanel, ostrov Jabuka, ostrov [[Vis]], [[Rogoznica]], ostrov Male Srakane, kde je i vrak lodi Baron Gautsch nebo vrak lodi Michele. [894] => [895] => Průměrná cena za jeden ponor zorganizovaný pomocí potápěčského centra se v roce 2016 pohybovala okolo 450 kun. [896] => [897] => Je přísně zakázáno se potápět v národních parcích [[Brijuni]] a [[Krka (Chorvatsko)|Krka]]. [898] => [899] => === Doprava === [900] => [901] => [[Soubor:Pelješac bridge - Pelješki most - construction site 2021-06-18.jpg|náhled|[[Pelješacký most]]|vlevo]] [902] => [903] => V roce 2006 mělo Chorvatsko 28 344 km silnic, z toho 23 979 km zpevněných a 4 365 km nezpevněných. V posledních letech probíhala v zemi rozsáhlá výstavba [[Dálnice v Chorvatsku|dálniční sítě]]. V roce 2020 zde bylo celkem 1 306,5 km dálnic.{{Citace elektronické monografie [904] => | vydavatel = Hrvatska udruga koncesionara za autoceste s naplatom cestarine [905] => | titul = Novosti - Ključne brojke - Key figures 2020 [906] => | url = http://www.huka.hr/novosti [907] => | jazyk = chorvatsky, anglicky [908] => | datum přístupu = 2021-04-10}} V roce 2013 se objevily úvahy o propojení pevniny s některými ostrovy pomocí tunelů.{{Citace elektronického periodika [909] => | titul = Chorvatsko líčí na turisty. Chystá tunely mezi pevninou a ostrovy [910] => | periodikum = iDNES.cz [911] => | datum_vydání = 2013-03-04 [912] => | datum_přístupu = 2014-06-14 [913] => | url = http://cestovani.idnes.cz/chorvatsko-postavi-tunely-mezi-pevninou-a-ostrovy-fhd-/chorvatsko.aspx?c=A130304_144349_chorvatsko_tom [914] => | jazyk = česky [915] => }} [916] => [917] => Maximální povolená rychlost na chorvatských dálnicích je 130 km/h, na rychlostních pak 110 km/h, na silnicích mimo obec pak 90 km/h a v obci 50 km/h.{{Citace elektronické monografie [918] => | vydavatel = novalja.cz [919] => | titul = Dopravní předpisy Chorvatsko [920] => | url = https://www.novalja.cz/chorvatsko/informace-chorvatsko/informace-pro-motoristy/dopravni-predpisy/dopravni-predpisy-chorvatsko/ [921] => | jazyk = česky [922] => | datum přístupu = 2021-04-10}} [923] => [924] => Nejvyšší povolená hladina alkoholu v krvi je 0,5 ‰ alkoholu v krvi toto se ovšem nevztahuje na řidiče do 24 let, profesionální řidiče a ty kteří řídí vůz nad 3,5 tuny.{{Citace elektronické monografie [925] => | vydavatel = portál řidiče.cz [926] => | titul = Tolerance alkoholu v Chorvatsku [927] => | url = https://www.portalridice.cz/clanek/tolerance-alkoholu-v-chorvatsku [928] => | jazyk = česky [929] => | datum vydání = 2021-06-25 [930] => | datum přístupu = 2022-04-10}} [931] => [932] => V roce 2022 se po dlouhých letech plánování podařilo postavit a zprovoznit [[Pelješacký most]], díky kterému se sjednotila [[Dubrovnicko-neretvanská župa]], která je oddělená 10 km úsekem území [[Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]] u města [[Neum]] se zbytkem území Chorvatska.{{Citace elektronického periodika [933] => | příjmení = Kučerová [934] => | jméno = Daniela [935] => | titul = Historický okamžik. Chorvatské území brzy sjednotí čínský most [936] => | periodikum = Seznam Zprávy [937] => | odkaz na periodikum = Seznam Zprávy [938] => | vydavatel = Seznam.cz [939] => | odkaz na vydavatele = Seznam.cz [940] => | datum vydání = 2021-06-23 [941] => | datum přístupu = 2022-03-27 [942] => | url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/historicky-okamzik-chorvatske-uzemi-brzy-sjednoti-cinsky-most-167905 [943] => | issn = [944] => }} [945] => [[Soubor:Zagreb Airpoirt tower.jpg|náhled|[[Letiště Franjo Tuđmana]] v Záhřebu]] [946] => Největší nákladní přístav je [[Přístav Rijeka|Rijeka]], pro osobní dopravu jsou pak především přístavy ve Splitu a Zadaru. Existuje ovšem spousta malých přístavů na celém pobřeží, zajišťujících [[trajekt]]ovou přepravu na ostrovy a do některých italských měst přes [[Jaderské moře]], tu provozuje společnost [[Jadrolinija]]. Největším vnitrozemským říčním přístavem je [[Vukovar]] na Dunaji. V zemi je vybudováno celkem 2 722 km železničních tratí, z toho 985 km je elektrifikováno a 254 km je dvoukolejných, národním železničním dopravcem byla společnost [[Hrvatske željeznice]] (HŽ). Nástupnickými organizacemi jsou [[HŽ Cargo]] (nákladní doprava), [[HŽ Putnički Prijevoz]] (osobní doprava) a [[HŽ Infrastruktura]] (železniční infrastruktura), běžný [[rozchod koleje]] je 1435 mm, maximální rychlost pak 160 km/h. [947] => [948] => [[Mezinárodní letiště]] jsou v [[Letiště Franjo Tuđmana|Záhřebu]], [[Letiště Zadar|Zadaru]], [[Letiště Split|Splitu]], [[Letiště Dubrovník|Dubrovníku]], [[Letiště Rijeka|Rijece]], [[Letiště Osijek|Osijeku]], [[Letiště Pula|Pule]] a [[Brač]]i. Národním [[Letecká společnost|leteckým dopravcem]] Chorvatska je společnost [[Croatia Airlines]]. [949] => [950] => === Zemědělství === [951] => [952] => Chorvatské zemědělství je relativně dobře rozvinuté a zaměstnává 2,7 % ekonomicky aktivního obyvatelstva, což vytváří až 8,2 % národního HDP. Téměř 57 % území Chorvatska tvoří orná půda, louky a pastviny. To dává průměrný index 0,67 ha zemědělské půdy na obyvatele. [[Slavonie]] má nejlepší podmínky pro rozvoj zemědělství. Produkuje hlavně [[pšenice|pšenici]], [[kukuřice setá|kukuřici]], [[cukrová řepa|cukrovou řepu]], [[Slunečnice|slunečnici]], [[Len setý|len]], [[Levandule|levanduli]], [[Brukev řepka|řepku]], [[jetel]], [[konopí]], [[tabák]], [[Lilek brambor|brambory]], [[Hlávkové zelí|zelí]], [[Cibule kuchyňská|cibuli]], [[Rajče jedlé|rajčata]], [[Paprika|papriky]] a [[Ovocný strom|ovoce]] (např. [[Slivoň švestka|švestky]]). Vinařství je oblíbené téměř po celém Chorvatsku, přičemž nejcennější jsou dalmatská vína. [[Olivovník evropský|Olivy]], [[Fíkovník|fíky]] a [[Citrus|citrusové stromy]] rostou také v Dalmácii a na Istrii. V nížinách se chová [[Tur domácí|skot]], [[Prase domácí|prasata]] a [[Domácí drůbež|drůbež]], v Dinárských horách chovají se také [[Ovce domácí|ovce]], [[Koza domácí|kozy]], [[Osel|osli]] a [[Mula|muly]]. Na pobřeží se rozvíjí [[rybolov]] a zpracování ryb (zejména [[Sardinka|sardinek]] a [[tuňák]]ů), chov ústřic se provádí na pobřeží Istrijského poloostrova. Využívání lesů, které pokrývají více než 1/3 rozlohy země, má velký ekonomický význam. [953] => [954] => === Nerostné bohatství === [955] => [956] => Chorvatsko je relativně bohaté na přírodní zdroje. Před vypuknutím jugoslávských válek v roce 1991 byl těžební průmysl jedním z nejdůležitějších zaměstnavatelů. [[Zemní plyn]], [[ropa]], [[černé uhlí]], lignit, [[bauxit]], [[železná ruda]], [[měděné rudy]] a [[kaolín]] patří mezi nejdůležitější suroviny v Chorvatsku. V některých oblastech jsou také malá ložiska [[Asfalt|přírodního asfaltu]], [[azbest]]u, [[mangan]]u, [[vápník]]u, [[Zinek|zinku]], [[Olovo|olova]], [[Oxid křemičitý|oxidu křemičitého]], [[Slída|slídy]], [[Sádrovec|sádrovce]] a [[Halit|soli]]. Kromě toho se těží [[grafit]] a stavební materiály (zejména betonové suroviny). [957] => [958] => == Obyvatelstvo == [959] => {{Podrobně|Obyvatelstvo Chorvatska}} [960] => [[Soubor:Pyramide Croatie.PNG|náhled|upright=1.0|Demografická pyramida]] [961] => Podle sčítání lidu z roku [[2001]] v Chorvatsku žilo 4 437 460 obyvatel, z nichž je 2 301 560 [[žena|žen]] a 2 135 900 [[muž]]ů. [962] => Ovšem v roce [[2022]] již jen 3 888 529, jedná se o jeden z největších úbytků obyvatelstva v EU. [963] => [964] => Průměrný věk je 39,3 (muži 37,5, ženy 41,0). Průměrná délka života je 75 let, gramotných je 98,5 % obyvatel. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva je 0,4 % v roce [[1992]] (z 0,82 % v r. [[1948]]). V Chorvatsku žije přibližně 500 osob bez domova, převážně žijících v Záhřebu.{{Citace elektronické monografie [965] => | titul = Dnevnik [966] => | url = https://dnevnik.hr/vijesti/hrvatska/aih-sve-je-vise-beskucnika-a-time-se-nitko-ne-bavi.html [967] => | datum vydání = 2010-03-20 [968] => | datum přístupu = 2020-07-31 [969] => | jazyk = hr [970] => }} V roce [[2020]] činil pokles populace již o -0,61 %.{{Citace elektronického periodika [971] => | titul = Croatia Population (2022) - Worldometer [972] => | periodikum = www.worldometers.info [973] => | url = https://www.worldometers.info/world-population/croatia-population/ [974] => | jazyk = en [975] => | datum přístupu = 2022-06-30 [976] => }} [977] => [978] => === Národnostní složení === [979] => [[Soubor:Croatia-Ethnic-2011.png|náhled|Národnostní složení]] [980] => {{Sloupce|2|2= [981] => {{bar box [982] => |title=Národnostní složení v roce 1991 [983] => |titlebar= [984] => |float=top [985] => |bars= [986] => {{bar percent|[[Chorvati]]|Red|78,1}} [987] => {{bar percent|[[Srbové v Chorvatsku|Srbové]]|DodgerBlue|12.2}} [988] => {{bar percent|[[Bosňáci]] (Muslimové)|Gray|0.9}} [989] => {{bar percent|[[Maďaři]]|MediumOrchid|0.5}} [990] => {{bar percent|[[Slovinci]]|YellowGreen|0.5}} [991] => {{bar percent|[[Češi v Chorvatsku|Češi]]|Black|0.4}} [992] => {{bar percent|[[Albánci]]|Brown|0.3}} [993] => }} [994] => {{bar box [995] => |title=Národnostní složení v roce 2001 [996] => |titlebar= [997] => |float=top [998] => |bars= [999] => {{bar percent|[[Chorvati]]|Red|89,63}} [1000] => {{bar percent|[[Srbové]]|DodgerBlue|4.54}} [1001] => {{bar percent|[[Bosňáci]] (Muslimové)|Gray|0.47}} [1002] => {{bar percent|[[Maďaři]]|MediumOrchid|0.37}} [1003] => {{bar percent|[[Slovinci]]|YellowGreen|0.30}} [1004] => {{bar percent|[[Češi v Chorvatsku|Češi]]|Black|0.32}} [1005] => {{bar percent|[[Albánci]]|Brown|0.34}} [1006] => }} [1007] => }} [1008] => [1009] => === Česká menšina === [1010] => {{Podrobně|Češi v Chorvatsku}} [1011] => Češi se do chorvatské [[Slavonie]], která byla součástí Habsburské říše, začali stěhovat na konci 18. století, protože oblast byla vylidněná v důsledku [[Osmansko-habsburské války|tureckých válek]].{{Citace elektronického periodika [1012] => | titul = Daruvar: trochu jiné Chorvatsko s českou menšinou {{!}} Aktuality [1013] => | periodikum = Lidovky.cz [1014] => | url = https://www.lidovky.cz/cestovani/aktuality/daruvar-trochu-jine-chorvatsko-s-ceskou-mensinou.A150826_084012_aktuality_ape [1015] => | datum vydání = 2015-08-27 [1016] => | jazyk = cs [1017] => | datum přístupu = 2020-06-19 [1018] => }} Vedle Čechů se ve Slavonii usazovali také [[Rusíni]], [[Slováci v Chorvatsku|Slováci]] nebo Němci.{{Citace elektronického periodika [1019] => | příjmení = a.s [1020] => | jméno = Economia [1021] => | titul = Východní Slavonie [1022] => | periodikum = Hospodářské noviny (iHNed.cz) [1023] => | url = https://ihned.cz/c1-936501-vychodni-slavonie [1024] => | datum vydání = 1997-11-07 [1025] => | jazyk = cs [1026] => | datum přístupu = 2020-06-19 [1027] => }} V roce 1930 žilo v Chorvatsku na 40 tisíc Čechů.{{Citace monografie [1028] => | příjmení = Mirković [1029] => | jméno = Dragutin [1030] => | odkaz na autora = [1031] => | titul = Govori Čeha u Slavoniji [1032] => | vydavatel = [1033] => | místo = Bělehrad [1034] => | rok = 1968 [1035] => | počet stran = [1036] => | isbn = [1037] => | kapitola = [1038] => | strany = 30 [1039] => | jazyk = srbochorvatština [1040] => }} Podle sčítání lidu z roku 2001 jich bylo 10 510. [1041] => [1042] => === Náboženství === [1043] => {{Viz též|Římskokatolická církev v Chorvatsku}} [1044] => [1045] => [[Soubor:Croatia-Religion-2001.png|náhled|Mapa náboženství 2001.]] [1046] => [1047] => {{bar box [1048] => |title=Náboženství v Chorvatsku [1049] => |titlebar= [1050] => |float=top [1051] => |bars= [1052] => {{bar percent|[[Římskokatolická církev|římskokatolíci]]|DarkGray|87.83}} [1053] => {{bar percent|[[ateismus]] nebo [[agnosticismus]]|DodgerBlue|4.57}} [1054] => {{bar percent|[[pravoslaví|pravoslavní]]|Gray|4.4}} [1055] => {{bar percent|[[muslim]]ové|MediumOrchid|1.3}} [1056] => {{bar percent|[[Protestantismus|protestanti]]|YellowGreen|0.34}} [1057] => }} [1058] => [1059] => Chorvatsko nemá žádné oficiální náboženství. Svoboda náboženského vyznání je právo zaručené ústavou, která také definuje všechny náboženské komunity jako rovnocenné před zákonem a oddělené od státu. Podle sčítání lidu v roce 2011 se 91,36 % Chorvatů hlásilo jako ke křesťanství; z toho římsko katolíci tvoří největší skupinu, tvořící 87,83 % populace, po níž následuje pravoslaví (4,44 %), protestantismus (0,34 %) a další křesťané (0,30 %). Největším náboženstvím po křesťanství je islám (1,3 %). 4,4 % populace se popisují jako nevěřící. [1060] => [1061] => V průzkumu [[Eurobarometr]] od [[Eurostat]]u z roku 2010 odpovědělo 69 % obyvatel Chorvatska, že „věří, že existuje Bůh“. V průzkumu v Gallupu v roce 2009 odpovědělo 70 % ano na otázku „Je náboženství důležitou součástí vašeho každodenního života?“ Avšak pouze 24 % populace navštěvuje pravidelně bohoslužby. [1062] => [1063] => Procentuální zastoupení v podstatě kopíruje etnické složení: katolíci jsou [[Chorvati]], s pravoslavím se ztotožňují [[Srbové]], s islámem [[Bosňáci]].{{Clear}} [1064] => [1065] => === Zdravotnictví === [1066] => [[Soubor:KB Dubrava Zagreb.jpg|náhled|Nemocnice v Záhřebu]] [1067] => [1068] => Chorvatsko má univerzální systém zdravotní péče, jehož kořeny lze vysledovat až k zákonu o maďarsko-chorvatském parlamentu z roku 1891, který poskytuje formu povinného pojištění všech dělníků a řemeslníků. Na obyvatelstvo se vztahuje základní zdravotní pojištění poskytované zákonem a volitelným pojištěním. V roce 2017 dosáhly roční výdaje na zdravotní péči 22,0 miliard kuna (3,0 miliardy EUR). Výdaje na zdravotní péči představují pouze 0,6 % soukromého zdravotního pojištění a veřejných výdajů.{{Citace elektronické monografie [1069] => | titul = Ulaskom u EU Hrvatska će imati najveću potrošnju za zdravstvo [1070] => | url = http://www.vjesnik.hr/Article.aspx?ID=B02A10F4-BFE5-4EC0-B0E5-BFCAFE8F2062 [1071] => | datum vydání = 2011-09-27 [1072] => | datum přístupu = 2020-07-31 [1073] => | jazyk = hr [1074] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20111217063855/http://www.vjesnik.hr/Article.aspx?ID=B02A10F4-BFE5-4EC0-B0E5-BFCAFE8F2062 [1075] => | datum archivace = 2011-12-17 [1076] => | nedostupné = [1077] => }} V roce 2017 utratilo Chorvatsko kolem 6,6 % svého HDP na zdravotní péči. V roce 2015 bylo Chorvatsko na 36. místě na světě v průměrné délce života s 74,7 let u mužů a 81,2 let u žen a mělo nízkou kojeneckou úmrtnost 3 na 1 000 narozených. [1078] => [1079] => V Chorvatsku jsou stovky zdravotnických zařízení, z toho 79 nemocnic a klinik s 23 967 lůžky. Nemocnice a kliniky pečují o více než 700 tisíc pacientů ročně a zaměstnávají 5 205 lékařů, včetně 3 929 specialistů. V zemi je 6 379 soukromých ordinací a celkem 41 271 zdravotnických pracovníků. Existuje 63 jednotek pohotovostní lékařské služby, které reagují na více než milion hovorů. Hlavní příčinou úmrtí v roce 2008 bylo kardiovaskulární onemocnění u mužů 43,5 % a u žen 57,2 %, následovaly nádory, u mužů 29,4 % a u žen 21,4 %. V roce 2009 bylo [[HIV]] / [[AIDS]] nakaženo pouze 13 Chorvatů a šest na tuto chorobu zemřelo. Dalšími běžnými příčinami úmrtí jsou zranění a otravy, onemocnění dýchacích cest a zažívacích orgánů. V roce 2008 [[Světová zdravotnická organizace]] odhadla, že kuřáci jsou 27,4 % Chorvatů starších 15 let. Podle údajů WHO z roku 2003 je 22 % chorvatské dospělé populace obézních. [1080] => [1081] => Podle Chorvatského fondu zdravotního pojištění jsou [[Hypertenze|vysoký krevní tlak]], [[Diabetes mellitus|cukrovka]], maligní onemocnění, [[osteoporóza]], [[metabolický syndrom]], zvýšené krevní tuky a nemoci pohybového ústrojí nejčastějšími důvody, proč chorvatští občané hledají lékařskou pomoc. V letech 1983 až 2007 bylo v Chorvatsku provedeno 736 196 potratů. [1082] => [1083] => ==== Pandemie covidu-19 ==== [1084] => [1085] => {{Podrobně|Pandemie covidu-19 v Chorvatsku}} [1086] => [1087] => [[Soubor:Čakovec COVID-19 suspected patients test (1).jpg|náhled|Testovací pracoviště v Čakovci]] [1088] => [1089] => [[Pandemie covidu-19]] se do Chorvatska rozšířila [[25. únor]]a [[2020]], kdy byl potvrzen první případ ve městě [[Záhřeb]]. K [[10. květen|10. květnu]] [[2021]] bylo zaznamenáno 344 747 pozitivně testovaných případů nákazy koronavirem, z čehož bylo 8 251 pacientů nakažených, 328 993 vyléčených a 7 503 zemřelých. Z celkového počtu pozitivně testovaných lidí bylo tedy 95,43 % vyléčených, 2,39 % aktuálně nakažených a 2,17 % zemřelých. [1090] => [1091] => Během pandemie bylo celkem provedeno 1 881 294 testů na koronavirus, z nichž 18,32 % bylo pozitivních. Celkem 2 033 pacientů je momentálně hospitalizováno, z nichž je 229 napojeno na [[plicní ventilátor]]. Celkem 24 039 lidí je v domácí izolaci. Na sto tisíc obyvatel připadá 8 046 pozitivně testovaných a 193 aktuálně nemocných. Celkem nemoc prodělalo již 8,05 % obyvatel Chorvatska. Od konce roku 2020 bylo použito celkem 1 131 607 dávek [[Vakcína proti covidu-19|vakcíny proti koronaviru]], přičemž 879 312 lidí bylo očkováno jednou dávkou vakcíny a 252 925 lidí dostalo i druhou dávku. [1092] => [1093] => === Jazyky === [1094] => [[Soubor:Croatia-Language-2001.png|náhled|Mapa jazyků 2001.]] [1095] => [1096] => [[Chorvatština]] je oficiálním jazykem Chorvatska a po přistoupení v roce 2013 se stala 24. úředním jazykem [[Evropská unie|Evropské unie]].{{Citace elektronické monografie [1097] => | titul = Hrvatski postaje 24. službeni jezik Europske unije [1098] => | url = https://www.vecernji.hr/vijesti/hrvatski-postaje-24-sluzbeni-jezik-europske-unije-211879 [1099] => | datum vydání = 2010-11-05 [1100] => | datum přístupu = 2020-07-31 [1101] => | jazyk = hr [1102] => }} [1103] => Jazyky menšin se oficiálně používají v jednotkách místní samosprávy, kde více než třetina populace tvoří národnostní menšiny nebo kde to místní legislativa definuje. Těmito jazyky jsou [[čeština]], [[maďarština]], [[italština]], [[rusínština]], [[srbština]] a [[slovenština]]. Kromě těchto jazyků jsou uznány také tyto jazyky: [[albánština]], [[bosenština]], [[bulharština]], [[němčina]], [[hebrejština]], [[makedonština]], [[černohorština]], [[polština]], [[rumunština]], [[romština]], [[ruština]], [[slovinština]], [[turečtina]] a [[ukrajinština]]. [1104] => [1105] => Podle sčítání lidu v roce 2011 prohlásilo 95,6 % občanů Chorvatska za svůj rodný chorvatský jazyk, 1,2 % prohlásilo za rodný [[Srbština|srbský jazyk]]. Žádný jiný jazyk v Chorvatsku nepředstavuje více než 0,5 % rodilých mluvčích. Chorvatština patří do skupiny [[Jihoslovanské jazyky|jihoslovanských jazyků]] a [[Slovanské jazyky|slovanských jazyků]] a je psána [[Latinka|latinskou abecedou]]. Na území Chorvatska se hovoří třemi hlavními dialekty, přičemž standardní chorvatština je založena na štokavském dialektu. Čakavské a kajkavské dialekty se vyznačují svébytným [[Slovní zásoba|lexikem]], [[Fonologie|fonologií]] a [[syntax]]í.{{Citace elektronické monografie [1106] => | titul = ORGANSKA PODLOGA HRVATSKOGA JEZIKA [1107] => | url = http://www.ihjj.hr/oHrJeziku-povijest-1.html [1108] => | datum vydání = [1109] => | datum přístupu = 2020-08-01 [1110] => | jazyk = hr [1111] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110807082335/http://www.ihjj.hr/oHrJeziku-povijest-1.html [1112] => | datum archivace = 2011-08-07 [1113] => | nedostupné = [1114] => }} [1115] => [1116] => Průzkum z roku 2011 ukázal, že 78 % Chorvatů tvrdí, že ovládá alespoň jeden cizí jazyk.{{Citace elektronické monografie [1117] => | titul = Istraživanje: Tri posto visokoobrazovanih ne zna niti jedan strani jezik, Hrvati uglavnom znaju engleski [1118] => | url = https://www.index.hr/vijesti/clanak/istrazivanje-tri-posto-visokoobrazovanih-ne-zna-niti-jedan-strani-jezik-hrvati-uglavnom-znaju-engleski/545687.aspx [1119] => | datum vydání = 2011-04-05 [1120] => | datum přístupu = 2020-07-31 [1121] => | jazyk = hr [1122] => }} Podle průzkumu objednaného Evropskou komisí v roce 2005 mluví 49 % Chorvatů anglicky, 34 % německy, 14 % italsky a 10 % francouzsky. Rusky mluví 4 % a 2 % Chorvatů mluví španělsky. Existují však velké obce s menšinovými jazyky, které zahrnují značné populace, které těmito jazyky hovoří. Většina Slovinců (59 %) má určitou úroveň znalosti chorvatštiny. Země je součástí různých jazykových mezinárodních asociací. [1123] => [1124] => == Kultura == [1125] => === Literatura === [1126] => {{Podrobně|Chorvatská literatura}} [1127] => [[Soubor:Slavenka Drakulic (46056494941).jpg|náhled|[[Slavenka Drakulićová]]]] [1128] => Za Chorvata může být považován nositel [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovy ceny za literaturu]] [[Ivo Andrić]], ovšem narodil se v Bosně. Symboly [[Renesanční literatura|renesančního]] [[Humanismus|humanismu]] jsou [[Janus Pannonius]] a [[Marko Marulić]], tvůrce pojmu "[[psychologie]]". V [[Barokní literatura|barokní]] éře se proslavil dubrovnický básník [[Ivan Gundulić]]. Klasikem [[Realismus (literatura)|realistické]] prózy 19. století byl [[August Šenoa]]. První významnou ženskou autorkou se stala [[Marija Jurić Zagorka]]. V meziválečné éře proslul básník [[Tin Ujević]] či [[Vladimir Nazor]], rovněž známý titovský partyzán a po válce dlouholetý předseda parlamentu. Významným autorem po druhé světové válce byl [[Miroslav Krleža]]. V Nizozemsku se prosadila [[Dubravka Ugrešićová]]. Nejvýznamnější autorkou [[Literatura pro děti|literatury pro děti]] je [[Ivana Brlićová-Mažuranićová]]. K nejpřekládanějším současným autorům patří [[Slavenka Drakulićová]]. Chorvatským rodákem byl i německy píšící autor [[Ödön von Horváth]]. [1129] => [1130] => Nejstarší literární památkou v Chorvatsku je unikátní [[Bašská deska]] (''Bašćanska ploča''), nalezená roku 1851 na ostrově [[Krk (ostrov)|Krk]], datovaná zhruba k roku 1100. Obsahuje text v [[Hlaholice|hlaholici]]. Text hovoří o králi [[Dimitrij Zvonimír|Dimitriji Zvonimírovi]] a jeho donaci benediktinům.{{Citace elektronického periodika [1131] => | titul = The Baska Tablet [1132] => | periodikum = www.croatianhistory.net [1133] => | url = http://www.croatianhistory.net/etf/baska.html [1134] => | datum přístupu = 2022-07-05 [1135] => }}{{Citace elektronického periodika [1136] => | titul = Baška Tablet, Croatia’s jewel made of stone [1137] => | periodikum = National and University Library in Zagreb [1138] => | url = https://www.nsk.hr/en/baska-tablet-croatias-jewel-made-of-stone/ [1139] => | jazyk = en-US [1140] => | datum přístupu = 2022-07-05 [1141] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20220705211035/https://www.nsk.hr/en/baska-tablet-croatias-jewel-made-of-stone/ [1142] => | datum archivace = 2022-07-05 [1143] => }} [1144] => [1145] => === Hudba === [1146] => [[Soubor:Ana Vidovic with Guitar (cropped).jpg|náhled|[[Ana Vidovićová]]|227x227pixelů]] [1147] => [1148] => Nejvýznamnějším hudebním skladatelem je [[Ivan Zajc]], autor chorvatské národní opery ''Nikola Šubić Zrinjski''. [[Ilyrismus|Illyrismus]] v 19. století reprezentoval zejména skladatel [[Vatroslav Lisinski]]. Asi nejznámější chorvatskou operu ''Ero s onoga svijeta'' složil [[Jakov Gotovac]]. Ve Splitu se narodil proslulý [[Opereta|operetní]] skladatel [[Franz von Suppé]], v [[Zadar]]u dirigent [[Felix Weingartner]], ředitelem [[Vídeňská státní opera|dvorní opery ve Vídni]] po [[Gustav Mahler|Gustavu Mahlerovi]]. Jako klavírista proslul [[Ivo Pogorelich]], jako klasická kytaristka [[Ana Vidovićová]], jako dirigent [[Lovro von Matačić]]. [1149] => [1150] => V Sarajevu se chorvatskému otci narodil [[Goran Bregović]], proslulý představitel [[world music]]. [[Maksim Mrvica]] se proslavil jako klavírista kombinující pop a klasiku, o podobný styl se pokouší i instrumentální [[violoncello]]vé duo [[2Cellos]]. Mezinárodní úspěch měla i zpěvačka [[Tereza Kesovija]]. [1151] => [1152] => === Výtvarné umění a architektura === [1153] => [[Soubor:HR-Sibenik-Kathedrale-01.jpg|náhled|[[Katedrála svatého Jakuba (Šibenik)|Katedrála sv. Jakuba]] v [[Šibenik]]u|alt=|vlevo]]Nejznámějších sochařem je [[Ivan Meštrović]], v Chorvatsku se narodil i benátský sochař [[Francesco Laurana]]. Známým malířem byl [[Vlaho Bukovac]] či [[Giulio Clovio]], autor miniatur a [[Iluminace|iluminátor]] středověkých rukopisů. Nejznámější chorvatskou malířkou je [[Slava Raškajová]], která se v 19. století specializovala na [[akvarel]]y. V Záhřebu se narodil [[Dekadence|dekadent]] [[Franz von Bayros]], který proslul svými erotickými kresbami. V současnosti vyniká průkopník malířského hnutí New Ink Art [[Alfred Freddy Krupa]]https://snaccooperative.org/ark:/99166/w65r5mc7. Unikátem středověkého sochařství jsou náhrobky zvané [[stećak]], typické pro celý západní Balkán. Dvě jejich naleziště na území Chorvatska (v [[Cista Provo]] a [[Konavle]]) byla zapsána na seznam [[Světové dědictví|Světového dědictví]] [[UNESCO]]. [1154] => [[Soubor:Trakošćan Castle - Dvorac Trakošćan.jpg|náhled|[[Trakošćan]]]] [1155] => Architektonickými památkami zapsanými na seznam světového dědictví jsou [[Diokleciánův palác]] ve [[Split]]u (s [[Katedrála svatého Domnia|Katedrálou svatého Domnia]] uprostřed), [[Bazilika svatého Eufrazia|Eufraziova bazilika]] v [[Poreč]]i a [[Katedrála svatého Jakuba (Šibenik)|Katedrála sv. Jakuba]] v [[Šibenik]]u.{{Citace elektronického periodika [1156] => | příjmení = [1157] => | jméno = [1158] => | titul = Bílá perla Dalmácie - Katedrála svatého Jakuba v Šibeniku [1159] => | periodikum = Hospodářské noviny (HN.cz) [1160] => | url = https://hn.cz/c1-20820670-bila-perla-dalmacie-katedrala-svateho-jakuba-v-sibeniku [1161] => | datum vydání = 2007-04-04 [1162] => | jazyk = cs [1163] => | datum přístupu = 2022-07-05 [1164] => }} Krom toho byla na seznam zapsána i celá dvě historická města – [[Dubrovník]] a [[Trogir]].{{Citace elektronického periodika [1165] => | příjmení = [1166] => | jméno = [1167] => | titul = Croatia - UNESCO World Heritage Convention [1168] => | periodikum = UNESCO World Heritage Centre [1169] => | url = https://whc.unesco.org/en/statesparties/hr [1170] => | jazyk = en [1171] => | datum přístupu = 2022-07-05 [1172] => }} Obranný systém [[Zadar]]u a pevnost svatého Mikuláše v Šibeniku jsou součástí Světového dědictví v rámci položky [[Benátské obranné stavby]]. K benátským památkám patří i trogirská pevnost [[Kamerlengo (Trogir)|Kamerlengo]].{{Citace elektronického periodika [1173] => | příjmení = [1174] => | titul = Kamerlengo v Trogiru [1175] => | periodikum = Atlaspamatek.info [1176] => | url = https://atlaspamatek.info/pamatka-3262-kamerlengo-v-trogiru.html [1177] => | jazyk = cs [1178] => | datum přístupu = 2022-07-05 [1179] => }} Krom toho k významným stavbám patří biskupský komplex v historickém jádru města [[Zadar]]u, středověké hrady [[Trakošćan]] a [[Veliki Tabor]] či skalní [[klášter Blaca]] na ostrově [[Brač]].{{Citace elektronického periodika [1180] => | titul = Skalní klášter Blaca - nejzajímavější výletní cíl na Brači [1181] => | periodikum = Chorvatsko.cz [1182] => | url = https://www.chorvatsko.cz/tema/blaca.html [1183] => | datum vydání = 2006-11-23 [1184] => | datum přístupu = 2022-07-05 [1185] => }} Z chrámů jsou to například [[Katedrála svaté Anastázie (Zadar)|Katedrála svaté Anastázie]] v Zadaru, [[Katedrála svatého Vavřince (Trogir)|Katedrála svatého Vavřince]] v Trogiru nebo [[Katedrála Nanebevzetí Panny Marie, svatého Štěpána a svatého Ladislava]] v Záhřebu, všechny vystavěné v románsko-gotickém slohu. K významným barokním památkám patří habsburská pevnost [[Tvrđa]] v [[Osijek]]u. O zápis do světového dědictví usiluje i unikátní "skalní vesnice" [[Motovun]], [[Ston]] nebo [[Varaždín]].{{Citace elektronického periodika [1186] => | titul = Chorvatské památky zapsané v seznamu UNESCO a nominace na další zápisy {{!}} Chorvatsko.cz [1187] => | periodikum = www.chorvatsko.cz [1188] => | url = https://www.chorvatsko.cz/tema/unesco_chorvatsko.html [1189] => | datum přístupu = 2018-11-16 [1190] => }} [1191] => [1192] => === Film === [1193] => [[Soubor:Goran Visnjic (15065848898).jpg|vlevo|náhled|[[Goran Višnjić]]]] [1194] => [[Goran Višnjić]], [[Rade Šerbedžija]], [[Mira Furlanová]] a [[Zrinka Cvitešićová]] se prosadili jako televizní a filmoví herci v Británii a USA. V Chorvatsku se narodily i italské herečky [[Laura Antonelli]] a [[Sylva Koscina]]. Chorvatský filmový průmysl je malý a silně dotovaný vládou, zejména prostřednictvím grantů schválených ministerstvem kultury, přičemž filmy jsou často koprodukovány veřejnoprávní televizí [[Hrvatska radiotelevizija|HRT]]. Chorvatská kinematografii produkuje ročně pět až deset celovečerních filmů. [[Filmový festival v Pule]], národní filmový festival pořádaný každoročně v [[Pula|Pule]], je nejprestižnější filmovou akcí představující národní a mezinárodní produkce. Animafest Záhřeb, založený v roce 1972, je každoroční filmový festival, který se věnuje výhradně animovanému filmu. Největšího úspěchu z chorvatských animátorů dosáhl [[Dušan Vukotić]], když v roce 1961 získal [[Oscar]]a za nejlepší animovaný krátký film, za snímek ''Surogat'' (''Ersatz''). [1195] => [1196] => === Folklór === [1197] => [[Soubor:Grobnički dondolaši (group).jpg|náhled|Zvončarský rituál]] [1198] => Chorvatsko má čtvrtý největší počet zápisů na seznam světového nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Povětšinou jde o různé folklórní tradice. Zápisu se dočkalo například procesí [[Za križen]], [[Římskokatolická církev|římskokatolická]] [[Velikonoce|velikonoční]] [[pouť]], konaná v noci ze [[Zelený čtvrtek|Zeleného čtvrtku]] na [[Velký pátek]] mezi obcemi [[Jelsa]], [[Pitve]], [[Vrisnik]], [[Svirče]], [[Vrbanj]] a [[Vrboska]] na [[Hvar (ostrov)|ostrově Hvaru]]. Ke světovému dědictví patří i chorvatská perníková srdce (''licitarska srca''), jezdecká soutěž [[Sinjska alka]] pořádaná od roku 1715, komické lidové písně zvané [[bećarac]], prastarý jarní karneval k zahnání zlých duchů zvaný [[zvončari]], [[slavnosti svatého Blažeje, patrona Dubrovníku]] (''Festa Svetog Vlaha, zaštitnika Dubrovnika'') pořádané každého 3. února nepřetržitě od roku 972, chorvatské krajkářství, dřevěné hračky chorvatského Záhoří, unikátní šestitónová istrijská stupnice charakterizující chorvatskou lidovou hudbu a druh lidového zpěvu nazývaný [[međimurska popevka]], tanec zvaný [[nijemo kolo]] nebo styl čtyřhlasého (dva [[tenor]]y, [[bas]] a [[baryton]]) mužského zpěvu [[a cappella]] zvaný [[klapa]]. Ve městě [[Omiš]] se od roku 1967 koná každoročně festival zaměřený na tento žánr. V Chorvatsku existuje okolo čtyř set souborů věnujících se klapě, tento zpěv je také populární mezi příslušníky chorvatské diaspory. Spolu s jinými zeměmi Chorvatsko sdílí rovněž zápis tzv. [[Suchá zídka|suché zídky]], [[sokolnictví]] a [[Středomořská strava|středomořské kuchyně]].{{Citace elektronického periodika [1199] => | titul = Croatia - Elements on the Lists of Intangible Cultural Heritage [1200] => | periodikum = ich.unesco.org [1201] => | url = https://ich.unesco.org/en/state [1202] => | jazyk = en [1203] => | datum přístupu = 2022-07-05 [1204] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210520153604/https://ich.unesco.org/en/state [1205] => | datum archivace = 2021-05-20 [1206] => }} [1207] => [1208] => === Média === [1209] => [[Soubor:Zgrada HRT Zagreb.jpg|náhled|Sídlo společnosti [[Hrvatska radiotelevizija|HRT]]]] [1210] => [1211] => V Chorvatsku je svoboda tisku a svoboda projevu zaručena ústavou. Chorvatsko bylo na 42. místě v [[Index svobody tisku|Indexu svobody tisku]] v roce 2023.{{Citace elektronické monografie [1212] => | příjmení = [1213] => | jméno = [1214] => | titul = World Press Freedom Index [1215] => | url = https://rsf.org/en/index?year=2023 [1216] => | vydavatel = Reporters Without Borders [1217] => | místo = [1218] => | datum vydání = 2023 [1219] => | jazyk = en [1220] => }} [1221] => [1222] => Radio Záhřeb, nyní součást chorvatské [[Hrvatska radiotelevizija|Radiotelevizija]], byl první veřejnou rozhlasovou stanicí v jihovýchodní Evropě. V prosinci 2018 existovalo čtrnáct celostátních bezplatných televizních kanálů vysílajících v pozemním vysílání, přičemž chorvatská Radiotelevizija ([[Hrvatska radiotelevizija|HRT]]) je největší. Dále pak to jsou [[Nova TV]] a [[Doma TV]]. Kromě toho existuje 21 regionálních nebo místních televizních kanálů v pozemním vysílání. V roce 2018 bylo v Chorvatsku 147 rozhlasových stanic a 27 televizních stanic. Na trhu s tiskovými médii dominují chorvatská společnost Hanza Media a rakouská společnost Styria Media Group, která vydává své vlajkové deníky ''Jutarnji list'', ''[[Večernji list]]'' a ''24sata''. Jiné vlivné noviny jsou ''Novi list'' a ''[[Slobodna Dalmacija]]''. [1223] => [1224] => === Kuchyně === [1225] => {{Podrobně|Chorvatská kuchyně}} [1226] => [1227] => [[Soubor:Dalmatinski Prsut - Restoran Dolium (14763636520).jpg|náhled|[[Pršut|Dalmatský pršut]]]] [1228] => [1229] => Chorvatská kuchyně je specifickým typem evropské jihovýchodní ([[balkánská kuchyně|balkánské]]) kuchyně. Rozdíly ve výběru potravin jsou největší mezi vnitrozemskou a pobřežní částí Chorvatska. Vnitrozemská kuchyně byla ovlivňována slovanskou, [[Maďarská kuchyně|maďarskou]] a [[Turecká kuchyně|tureckou kuchyní]]. Charakterizuje se použitím [[koření]], například černého [[Pepř černý|pepře]], [[paprika|papriky]] a [[česnek]]u. [1230] => [1231] => Pobřežní kuchyně Chorvatska byla ovlivněna především [[Řecká kuchyně|řeckou]] a římskou kuchyní, později také [[Středomořská strava|středomořskou]], zejména [[Italská kuchyně|italskou kuchyní]]. Pobřežní kuchyně používá [[olivový olej]], byliny a koření, například [[rozmarýn]], [[šalvěj]], [[bobkový list]], [[oregano]], [[majoránka zahradní|majoránka]], [[skořice]], [[hřebíček]], [[muškátový oříšek|muškátový ořech]] a [[citron]]ová a [[pomeranč]]ová kůra. Mezi typické suroviny vnitrozemské i pobřežní kuchyně patří obiloviny, mléčné výrobky, maso, ryby, [[zelenina]], ořechy. V Chorvatsku jsou populární i potraviny a recepty z jiných bývalých [[Jugoslávie|jugoslávských]] zemí.Typickými pokrmy chorvatské kuchyně jsou: [[ston]]ské [[ústřice]], [[těstoviny]] s [[lanýž]]i, tzv. černé rizoto, [[kulen]], [[ajvar]], [[pršut]], [[pljeskavica]] a další. [1232] => [1233] => Mezi typické nápoje patří zejména [[Prošek (víno)|Prošek]], piva ([[Karlovačko]], [[Ožujsko]], [[Staročeško]], Velebitsko, Pan) a [[Rakije|Rakija]]. [1234] => [1235] => == Věda == [1236] => [[Soubor:Smiljan Memorial Center Modified.jpg|náhled|vlevo|Rodný dům [[Nikola Tesla|Nikoly Tesly]]]] [1237] => [[Soubor:Vladimir Prelog ETH-Bib Portr 00214.jpg|náhled|[[Vladimir Prelog]]|247x247pixelů]] [1238] => V Chorvatsku, přesněji v malé vesničce [[Smiljan]], se narodil slavný fyzik [[Nikola Tesla]]. [[Nobelova cena za chemii|Nobelovu cenu za chemii]] získali [[Vladimir Prelog]] a [[Leopold Ružička]]. Významným [[Meteorologie|meteorologem]] a [[Seismologie|seismologem]] byl [[Andrija Mohorovičić]], [[Optika|optikem]] pak [[Marin Getaldić]]. Všestranným badatelem byl jezuita [[Ruđer Bošković]], který v oblasti astronomie mj. našel způsob výpočtu oběžných drah planet a objevil neexistenci atmosféry na [[Měsíc]]i. Významné [[Paleontologie|paleontologické]] objevy učinil [[Dragutin Gorjanović-Kramberger]], posunul zejména výzkum [[Neandertálec|neandrtálců]].{{Citace elektronického periodika [1239] => | titul = Gorjanovic-Kramberger, Dragutin (Karl) {{!}} Encyclopedia.com [1240] => | periodikum = www.encyclopedia.com [1241] => | url = https://www.encyclopedia.com/science/dictionaries-thesauruses-pictures-and-press-releases/gorjanovic-kramberger-dragutin-karl [1242] => | datum přístupu = 2021-02-16 [1243] => }} Průkopníkem [[padák]]ového létání byl [[Faust Vrančić]].{{Citace elektronického periodika [1244] => | titul = Faust Vrančić - "otec parašutizmu" a Praha {{!}} Chorvatsko.cz [1245] => | periodikum = www.chorvatsko.cz [1246] => | url = https://www.chorvatsko.cz/tema/faust_vrancic.html [1247] => | datum přístupu = 2021-02-15 [1248] => }} [[Josip Belušić]] vynalezl [[rychloměr]]{{Citace elektronického periodika [1249] => | příjmení = [1250] => | jméno = [1251] => | titul = Croatian Inventions: World’s First Electric Speedometer [1252] => | periodikum = Croatia Week [1253] => | vydavatel = [1254] => | url = https://www.croatiaweek.com/croatian-inventions-worlds-first-electric-speedometer/ [1255] => | datum vydání = 27. 3. 2017 [1256] => | url archivu = [1257] => | datum přístupu = 2021-02-15 [1258] => }}, [[Slavoljub Penkala]] [[Termoska|termosku]]{{Citace elektronického periodika [1259] => | titul = Penkala, Slavoljub Eduard {{!}} Hrvatska enciklopedija [1260] => | periodikum = www.enciklopedija.hr [1261] => | url = https://www.enciklopedija.hr/Natuknica.aspx?ID=47449 [1262] => | datum přístupu = 2021-02-15 [1263] => }}, [[Ivan Vukić]] zase [[torpédo]]. V Chorvatsku se narodil i matematik [[Đuro Kurepa]]. [1264] => [1265] => Významným humanistickým vzdělancem byl [[Jan Vitéz]], který se mj. zasloužil o založení [[Academia Istropolitana|''Academie Istropolitany'']] v [[Bratislava|Bratislavě]], luterským teologem [[Matthias Flacius Illyricus]], který mj. připravil norimberské vydání sebraných spisů [[Jan Hus|Jana Husa]]. [[Mavro Orbini]] byl představitel tzv. barokního slavismu. Známým se stal především svým dílem ''Království Slovanů'' ([[Italština|italsky]] ''Il Regno degli Slavi''), které potom silně ovlivnilo celou řadu jihoslovanských obrozenců v 19. století. [[Franjo Rački]] byl důležitým historikem tohoto národního obrození, [[Ljudevit Gaj]], [[Ivan Mažuranić]] či [[Vatroslav Jagić]] byli obrozeneckými jazykovědci. Na [[Cres]]u se narodil [[Benátská republika|benátský]] filozof [[Francesco Patrizi|Franciscus Patricius]]. V [[Donji Kraljevec|Donji Kraljevci]] zakladatel [[antroposofie]] [[Rudolf Steiner]]. Chorvatský původ měl i filozof [[Ivan Illich]] nebo psycholog [[Mihaly Csikszentmihalyi]]. [1266] => [[Soubor:Academia Croata de Ciencias y Artes, Zagreb, Croacia, 2014-04-20, DD 01.JPG|náhled|[[Chorvatská akademie věd a umění]] ]] [1267] => K nejvýznamnějším vědeckým a vzdělávacím institucím patří ''[[Institut Ruđer Bošković]]'' v Záhřebu, [[Chorvatská akademie věd a umění]] (''Hrvatska akademija znanosti i umjetnosti'') založená roku 1866 (jakožto nejstarší instituce tohoto druhu v [[Jihovýchodní Evropa|jihovýchodní Evropě]]). [1268] => [1269] => Na území Chorvatska byl objeven také jeden druh [[Sauropodi|sauropodního dinosaura]], popsaného roku [[1998]] pod jménem ''[[Histriasaurus boscarollii]]''. Žil v době před asi 130 miliony let a jednalo se o středně velkého býložravého sauropoda o délce 10 až 15 metrů.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=https://dinosaurusblog.com/2019/07/04/prazdninovy-dinosaurus/ |datum přístupu=2020-08-27 |url archivu=https://web.archive.org/web/20200809061102/https://dinosaurusblog.com/2019/07/04/prazdninovy-dinosaurus/ |datum archivace=2020-08-09 |nedostupné=ano }} [1270] => [1271] => == Sport == [1272] => [[Soubor:Modrić World Cup 2018.jpg|náhled|[[Luka Modrić]]|vlevo|228x228pixelů]] [1273] => [[Soubor:CROATIA football team arrival in Zagreb (41640517350).jpg|náhled|Oslavy po historickém postupu Chorvatů do finále [[Mistrovství světa ve fotbale 2018|MS 2018]]]] [1274] => Nejpopulárnějším sportem v Chorvatsku je [[fotbal]]. [[Chorvatská fotbalová reprezentace]] dosáhla svého největšího úspěchu na [[Mistrovství světa ve fotbale 2018|mistrovství světa v Rusku roku 2018]], kde vybojovala stříbrnou medaili.{{Citace periodika [1275] => | titul = MS 2018 fotbal {{!}} Stříbrné šílenství v Záhřebu! Chorvaté slaví, z města udělali džungli - iSport.cz [1276] => | periodikum = iSport.cz [1277] => | url = https://isport.blesk.cz/clanek/fotbal-reprezentace-ms-fotbal-2018/340256/stribrne-silenstvi-v-zahrebu-chorvate-slavi-z-mesta-udelali-dzungli.html [1278] => | datum přístupu = 2018-11-16 [1279] => }} Tahounem tohoto mužstva byl především [[Luka Modrić]], který za rok 2018 získal Zlatý míč, jinak čtyřnásobný vítěz [[Liga mistrů UEFA|Ligy mistrů]] s [[Real Madrid|Realem Madrid]]. Dalšími výraznými osobnostmi stříbrného týmu byli [[Ivan Perišić]], [[Mario Mandžukić]] a [[Ivan Rakitić]]. Na [[Mistrovství světa ve fotbale 2022|světovém šampionátu]] o čtyři roky později stejně jako na šampionátu v roce [[Mistrovství světa ve fotbale 1998|1998]] získali Chorvati medaili bronzovou. Pilířem byl tehdy především útočník [[Davor Šuker]], nejlepší střelec celého turnaje. Součástí týmu byl i [[Robert Prosinečki]], který patřil k nejvýraznějším hráčům [[Jugoslávská fotbalová reprezentace|Jugoslávské reprezentace]] již na [[Mistrovství světa ve fotbale 1990|šampionátu v roce 1990]]. Chorvatskými fotbalovými velkokluby jsou [[HNK Hajduk Split]] a [[GNK Dinamo Zagreb]]. [1280] => [1281] => Velmi úspěšní jsou Chorvati také v [[Házená|házené]]. Již dvakrát vyhráli olympijský turnaj, v roce [[Házená na Letních olympijských hrách 1996|1996 v Atlantě]] a roku [[Házená na Letních olympijských hrách 2004|2004 v Athénách]]. Roku 2003 se stali také mistry světa.{{Citace elektronického periodika [1282] => | titul = Na světový trůn usedlo Chorvatsko [1283] => | periodikum = iDNES.cz [1284] => | url = https://sport.idnes.cz/na-svetovy-trun-usedlo-chorvatsko-dtm-/hazena.aspx?c=A030202_172300_hazena_rou [1285] => | datum vydání = 2003-02-02 [1286] => | datum přístupu = 2018-11-16 [1287] => }} Hlavní hvězdou tohoto týmu byl [[Ivano Balić]].{{Citace periodika [1288] => | titul = Chorvatsko táhne génius s vizáží piráta - iSport.cz [1289] => | periodikum = iSport.cz [1290] => | url = https://isport.blesk.cz/clanek/ostatni-hazena/66033/chorvatsko-tahne-genius-s-vizazi-pirata.html [1291] => | datum přístupu = 2018-11-16 [1292] => }} Ten byl vyhlášen [[Hráč roku IHF|nejlepším házenkářem světa]] v letech 2003 a 2006.{{Citace elektronického periodika [1293] => | titul = Nejlepšími házenkáři jsou Krauseová a Balič [1294] => | periodikum = iDNES.cz [1295] => | url = https://sport.idnes.cz/nejlepsimi-hazenkari-jsou-krauseova-a-balic-fz2-/hazena.aspx?c=A070620_140012_hazena_ot [1296] => | datum vydání = 2007-06-20 [1297] => | datum přístupu = 2018-11-16 [1298] => }} V roce 2013 se stejné pocty dostalo i [[Domagoj Duvnjak|Domagoji Duvnjakovi]].{{Citace elektronického periodika [1299] => | příjmení = [1300] => | jméno = [1301] => | titul = Český svaz házené {{!}} Reprezentace {{!}} Nejlepšími na světě za rok 2013: Duvnjak a Lekičová [1302] => | periodikum = www.reprezentace.chf.cz [1303] => | vydavatel = [1304] => | url = http://www.reprezentace.chf.cz/content.aspx?contentid=13760 [1305] => | datum vydání = [1306] => | datum přístupu = 2018-11-16 [1307] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181116173512/http://www.reprezentace.chf.cz/content.aspx?contentid=13760 [1308] => }} Řada Chorvatů se podílela již na zisku dvou zlatých olympijských medailí za časů [[Jugoslávská mužská házenkářská reprezentace|Jugoslávie]] (1972, 1984). [1309] => [[Soubor:Lipofsky-JDražen Petrović.jpg|náhled|182x182pixelů|[[Dražen Petrović]]]] [1310] => Nesrovnatelně s jinými zeměmi je v Chorvatsku oblíbené [[vodní pólo]]. Chorvatská reprezentace v tomto sportu získala zlatou olympijskou medaili na [[Letní olympijské hry 2012|hrách v Londýně roku 2012]].{{Citace elektronického periodika [1311] => | titul = Olympijskému turnaji vodních pólistů poprvé kralovalo Chorvatsko [1312] => | periodikum = iDNES.cz [1313] => | url = https://oh.idnes.cz/olympijsky-turnaj-ve-vodnim-polu-dlj-/olympiada-londyn-2012.aspx?c=A120812_182858_oh-plavecke-sporty_par [1314] => | datum vydání = 2012-08-12 [1315] => | datum přístupu = 2018-11-16 [1316] => }} Krom toho má z OH dvě stříbra (1996, 2016). Chorvatští basketbalisté mají na kontě jedno olympijské stříbro (1992), k nejúspěšnějším košíkářům patřili [[Toni Kukoč]] (pětkrát vítěz ankety Euroscar), [[Dražen Petrović]] (čtyřikrát vítěz Euroscar) nebo [[Krešimir Ćosić]], člen síně slávy Mezinárodní basketbalové federace. [[KK Cibona|Cibona Záhřeb]] dvakrát vyhrála [[Euroliga v basketbalu|Euroligu mužů]] (1985, 1986), [[KK Split|Jugoplastika Split]] třikrát (1989, 1990, 1991). Do síně slávy Mezinárodní volejbalové federace byla uvedena [[Irina Kirillova]].{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=https://www.volleyhall.org/list-of-hall-of-famers |datum přístupu=2019-05-14 |url archivu=https://web.archive.org/web/20200529214131/https://www.volleyhall.org/list-of-hall-of-famers }} [1317] => [[Soubor:Kostelic Janica 01.jpg|vlevo|náhled|[[Janica Kostelićová]]]] [1318] => Samostatné Chorvatsko vybojovalo od roku 1992 patnáct zlatých olympijských medailí. Z toho hned čtyři [[Alpské lyžování|sjezdařka]] [[Janica Kostelićová]], dvě pak [[Hod diskem|diskařka]] [[Sandra Perkovićová]]. Individuální zlaté medaile mají i [[Hod oštěpem|oštěpařka]] [[Sara Kolaková]], [[Vzpírání|vzpěrač]] [[Nikolaj Pešalov]], střelci [[Giovanni Cernogoraz]] a [[Josip Glasnović]] a [[Taekwondo|taekwondistka]] [[Matea Jelićová]]. Zbylé nejcennější kovy připadají na [[Veslování|veslařské]] a [[Jachting|jachtařské]] posádky. V dresu Jugoslávie dosáhli na nejvyšší olympijské vavříny plavkyně [[Đurđica Bjedovová]], kanoista [[Matija Ljubek]], boxer [[Mate Parlov]] a zápasník [[Vlado Lisjak]]. [1319] => [1320] => Vítězem [[Wimbledon (tenis)|Wimbledonu]] v roce 2001 se stal [[tenis]]ta [[Goran Ivanišević]].{{Citace elektronického periodika [1321] => | titul = Ivaniševič konečně vyhrál Wimbledon [1322] => | periodikum = iDNES.cz [1323] => | url = https://sport.idnes.cz/ivanisevic-konecne-vyhral-wimbledon-dvn-/tenis.aspx?c=A010709_134044_tenis_vas [1324] => | datum vydání = 2001-07-09 [1325] => | datum přístupu = 2018-11-16 [1326] => }} [[Marin Čilić]] vyhrál v roce 2014 [[US Open (tenis)|US Open]], [[Iva Majoliová]] roku 1997 [[French Open|Paříž]]. [[Daviscupový tým Chorvatska|Chorvati]] též roku 2005 a [[Davis Cup 2018|2018]] vyhráli [[Davis Cup]].{{Citace elektronického periodika [1327] => | titul = Davis Cup dobyli Chorvaté {{!}} Ostatní sporty {{!}} Lidovky.cz [1328] => | periodikum = Lidovky.cz [1329] => | url = https://www.lidovky.cz/sport/ostatni-sporty/davis-cup-dobyli-chorvate.A051205_103850_ln_sport_vvr [1330] => | jazyk = cs [1331] => | datum přístupu = 2018-11-16 [1332] => }}{{Citace elektronického periodika [1333] => | titul = Chorvatsko podruhé vyhrálo Davis Cup, o triumfu rozhodl Čilič [1334] => | periodikum = TenisPortal.cz [1335] => | url = https://www.tenisportal.cz/zpravy/chorvatsko-podruhe-vyhralo-davis-cup-o-triumfu-rozhodl-cilic-24773/ [1336] => | jazyk = cs [1337] => | datum přístupu = 2021-05-10 [1338] => | datum vydání = 2018-11-25 [1339] => }} Unikát se podařil chorvatským tenistům na [[Tenis na Letních olympijských hrách 2020 – ženská dvouhra|olympiádě v Tokiu]] roku 2021, když dva chorvatské páry obsadily první dvě místa v mužské čtyřhře.{{Citace elektronického periodika [1340] => | příjmení = [1341] => | jméno = [1342] => | titul = Mektič s Pavičem vyhráli chorvatské finále. Olympijské zlato je jejich 9. trofejí v sezoně [1343] => | periodikum = TenisPortal.cz [1344] => | url = https://www.tenisportal.cz/zpravy/mektic-s-pavicem-vyhrali-chorvatske-finale-olympijske-zlato-je-jejich-9-trofeji-v-sezone-31382/ [1345] => | jazyk = cs [1346] => | datum přístupu = 2021-08-04 [1347] => }} Vítězný pár [[Nikola Mektić]] a [[Mate Pavić]] tak navázal na své vítězství ve [[Wimbledon 2021 – mužská čtyřhra|Wimbledonu]].{{Citace elektronického periodika [1348] => | titul = Nikola Mektić and Mate Pavić are Wimbledon Champions! [1349] => | periodikum = www.total-croatia-news.com [1350] => | url = https://www.total-croatia-news.com/sport/54504-nikola-metkic-and-mate-pavic [1351] => | jazyk = en-gb [1352] => | datum přístupu = 2021-08-04 [1353] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210804015641/https://www.total-croatia-news.com/sport/54504-nikola-metkic-and-mate-pavic [1354] => | datum archivace = 2021-08-04 [1355] => }} [1356] => [1357] => == Školství == [1358] => [[Soubor:University of Zagreb.jpg|náhled|[[Záhřebská univerzita]]]] [1359] => [1360] => [[Gramotnost]] v Chorvatsku činí 99,2 %.{{Citace elektronické monografie [1361] => | titul = "Population aged 10 and over by sex and illiterates by age, 2011 census" [1362] => | url = https://www.dzs.hr/Eng/censuses/census2011/results/htm/e01_01_33/E01_01_33.html [1363] => | datum vydání = [1364] => | datum přístupu = 2020-08-01 [1365] => | jazyk = en [1366] => }} Celosvětová studie o kvalitě života v různých zemích, kterou zveřejnil časopis ''[[Newsweek]]'' v srpnu 2010, označila chorvatský vzdělávací systém za 22. nejlepší na světě. Základní vzdělání v Chorvatsku začíná ve věku šesti nebo sedmi let a skládá se z osmi tříd. V roce 2007 byl schválen zákon o zvýšení bezplatného, nepovinného vzdělávání do věku 18 let. Povinné vzdělávání se skládá z osmi tříd základní školy. [1367] => [1368] => Střední vzdělání zajišťují gymnázia a odborné školy. Od roku 2017 existuje 2 049 základních škol a 701 škol poskytujících různé formy středoškolského vzdělávání. Základní a střední vzdělání je k dispozici také v jazycích uznaných menšin v Chorvatsku, kde se kurzy pořádají v [[Italština|italském]], [[Čeština|českém]], [[Němčina|německém]], [[Maďarština|maďarském]] a [[Srbština|srbském]] jazyce. [1369] => [1370] => Existuje 137 základních a středních hudebních a uměleckých škol, 120 škol pro děti a mládež se zdravotním postižením a 74 škol pro dospělé. Chorvatsko má osm veřejných vysokých škol, univerzitu v [[Dubrovník]]u, [[Osijek]]u, [[Univerzita Juraja Dobrily v Pule|Pule]], [[Rijeka|Rijece]], [[Split]]u, [[Zadar]]u, [[Záhřebská univerzita|Záhřebu]] a dvě soukromé univerzity (Katolická univerzita v Záhřebu a Mezinárodní univerzita v Dubrovníku).{{Citace elektronické monografie [1371] => | titul = Institut za razvoj obrazovanja [1372] => | url = http://www.iro.hr/hr/informiranje-i-savjetovanje-o-visokom-obrazovanju/studiranje-u-hrvatskoj/pregled-institucija/ [1373] => | datum vydání = [1374] => | datum přístupu = 2020-08-01 [1375] => | jazyk = hr [1376] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170306211642/http://www.iro.hr/hr/informiranje-i-savjetovanje-o-visokom-obrazovanju/studiranje-u-hrvatskoj/pregled-institucija/ [1377] => | datum archivace = 2017-03-06 [1378] => | nedostupné = [1379] => }} [1380] => Ve školním roce 2009–2010 byly pro studenty středních škol zavedeny celostátní maturitní zkoušky (''državna matura''), která zahrnuje tři povinné předměty (chorvatský jazyk, matematiku a cizí jazyk) a volitelné předměty.{{Citace elektronické monografie [1381] => | titul = Ministarstvo znanosti, obrazovanja i sporta [1382] => | url = http://public.mzos.hr/Default.aspx?sec=2246 [1383] => | datum vydání = 2010-11-05 [1384] => | datum přístupu = 2020-08-01 [1385] => | jazyk = hr [1386] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160326060402/http://public.mzos.hr/Default.aspx?sec=2246 [1387] => | datum archivace = 2016-03-26 [1388] => | nedostupné = [1389] => }} [1390] => [1391] => Univerzita v Zadaru, první univerzita v Chorvatsku, byla založena v roce 1396 a zůstala aktivní až do roku 1807, kdy jiné instituce vysokoškolského vzdělávání převzaly až do založení obnovené Zadarské univerzity v roce 2002.{{Citace elektronické monografie [1392] => | titul = Sveučilište u Zadaru [1393] => | url = https://www.unizd.hr/o-nama/povijest [1394] => | datum vydání = 2018-11-1 [1395] => | datum přístupu = 2020-08-02 [1396] => | jazyk = hr [1397] => }} [[Záhřebská univerzita]], založená v roce 1669, je nejstarší nepřetržitě fungující univerzitou v jihovýchodní Evropě.{{Citace elektronické monografie [1398] => | titul = University of Zagreb [1399] => | url = http://www.unizg.hr/homepage/about-university/history/ [1400] => | datum vydání = [1401] => | datum přístupu = 2020-08-01 [1402] => | jazyk = en [1403] => }} V Chorvatsku je celkem 55 vysokoškolských institucí, ve kterých se studuje více než 157 tisíc studentů. Vzdělání pro své občany Chorvatsko poskytuje zdarma, včetně státních vysokých škol. [1404] => [1405] => == Státní svátky a dny pracovního klidu == [1406] => [1407] => === Státní svátky === [1408] => [[Soubor:16 obljetnica vojnoredarstvene operacije Oluja 05082011 355.jpg|náhled|Oslava 16. výročí [[Operace Bouře]] v [[Knin]]u 5. srpna 2011]] [1409] => * [[1. leden]] [[Nový rok]] [1410] => * [[1. květen]] [[Svátek práce]] [1411] => * [[30. květen]] Den Chorvatského parlamentu [1412] => * [[22. červen]] Den boje proti fašismu – vztahuje se k začátku povstání v roce [[1941]] [1413] => * [[25. červen]] Den státnosti – výročí vyhlášení nezávislosti v roce [[1991]] [1414] => * [[5. srpen]] Den národní vděčnosti (osvobození [[Knin]]u v roce [[1995]]) [1415] => * [[15. srpen]] [[Slavnost Nanebevzetí Panny Marie|Svátek Nanebevzetí Panny Marie]] [1416] => * [[8. říjen]] Den nezávislosti [1417] => * [[25. prosinec]] 1. svátek vánoční [1418] => * [[26. prosinec]] 2. svátek vánoční [1419] => [1420] => === Dny pracovního klidu === [1421] => * [[6. leden]] [[Tři králové]] [1422] => * [[Velikonoční pondělí]] (pohyblivý svátek) [1423] => * Svátek [[Slavnost Těla a Krve Páně|Božího těla]] (pohyblivý svátek) [1424] => * [[1. listopad]] [[Dušičky|Památka zesnulých]] [1425] => [1426] => == Fotogalerie == [1427] => [1428] => [1429] => Soubor:The Harbour of Stari Grad (5970771048).jpg|[[Hvar (ostrov)|Hvar]] [1430] => Soubor:Aerial view of Polace Marina on Mljet island, Croatia (48608839531).jpg|[[Mljet]] [1431] => Soubor:Croatia Krk BW 2014-10-12 12-09-54.jpg|[[Krk (město)|Krk]] [1432] => Soubor:Korcula City.jpg|[[Korčula]] [1433] => Soubor:Vis Bay, Croatia.JPG|[[Vis]] [1434] => Soubor:Pag-Town01.jpg|[[Pag (ostrov)|Pag]] [1435] => Soubor:Rab - old town.jpg|[[Rab]] [1436] => Soubor:Cres-Cres1.jpg|[[Cres]] [1437] => Soubor:Mali Lošinj panorama.jpg|[[Mali Lošinj]] [1438] => Soubor:Trogir promenáda Bána Berislaviće.jpg|[[Trogir]] [1439] => Soubor:Split harbor view.jpg|[[Split]] [1440] => Soubor:Zadar air view.jpg|[[Zadar]] [1441] => Soubor:Šibenik u rujnu 2017.jpg|[[Šibenik]] [1442] => Soubor:Knin Croatia 01.jpg|Město [[Knin]], ležící na jihu země [1443] => Soubor:Pazin 2004 panorama.jpg|Město [[Pazin]], ležící na Istrii [1444] => Soubor:Osijek (29263092303).jpg|Město [[Osijek]] ve východním Chorvatsku [1445] => Soubor:Croatie-krka001.JPG|[[Národní park Krka]] [1446] => Soubor:Paklenica Buljma.jpg|[[Paklenica|Národní park Paklenica]] [1447] => Soubor:Nacionalni park Risnjak (Berghutte unterhalb des Gipfels des Risnak).jpg|[[Národní park Risnjak]] [1448] => Soubor:Luftbild vom Bach Plitvice und dem großen Wasserfall in Kroatien (48607297148).jpg|[[Plitvická jezera]] [1449] => Soubor:Dubrovnik june 2011..JPG|[[Dubrovník]], město na seznamu světového dědictví UNESCO [1450] => Soubor:Senj Croatia.JPG|Přístav ve městě [[Senj]] [1451] => Soubor:Omis, Cetina - panoramio.jpg|[[Omiš]] a delta řeky [[Cetina|Cetiny]] [1452] => Soubor:Croatie Primosten - panoramio.jpg|[[Primošten]] [1453] => Soubor:Jelsa centrum.jpg|[[Jelsa]] [1454] => Soubor:Supetar Brac 2004.jpg|[[Supetar]] [1455] => Soubor:Башка Вода - panoramio (4).jpg|[[Baška Voda]] [1456] => Soubor:Makarska and Biokovo massif (19208755896).jpg|[[Makarska]] [1457] => Soubor:Zagreb (29255640143).jpg|[[Záhřeb]] [1458] => Soubor:Brodsko korzo (ljeto 2008).jpg|[[Slavonski Brod]] [1459] => Soubor:Trg Kralja Tomislava (2021).jpg|[[Varaždín]] [1460] => Soubor:Zrinsky Trg.jpg|[[Koprivnica]] [1461] => Soubor:Trg bana Jelačića.jpg|[[Karlovac]] [1462] => Soubor:Centar Vinkovaca.jpg|[[Vinkovci]] [1463] => Soubor:Bol (33626391504).jpg|Pláž [[Zlatni rat]] [1464] => Soubor:Biokovo 10 2019.jpg|Pohoří [[Biokovo]] [1465] => Soubor:Velebit, Sveti Rok.JPG|Pohoří [[Velebit]] [1466] => Soubor:The blue cave on Biševo Island, Croatia.jpg|[[Modrá jeskyně (Biševo)|Modrá Jeskyně]] [1467] => Soubor:Buzet-Stari grad.jpg|[[Buzet]] [1468] => Soubor:20230, Ston, Croatia - panoramio.jpg|[[Ston]] [1469] => Soubor:Osor1.jpg|[[Osor]] [1470] => Soubor:Novigrad dalmatinski 7lp.jpg|[[Novigrad (opčina)|Novigrad]] [1471] => Soubor:Gradac panorama.jpg|[[Gradac]] [1472] => Soubor:Tisno 5.jpg|[[Tisno]] [1473] => Soubor:Vranjic, 2011-11-21 (2).jpg|[[Vranjic]] [1474] => Soubor:Cavtat village.JPG|[[Cavtat]] [1475] => Soubor:Panoramic view of Igrane, Croatia (PPL2-Enhanced) julesvernex2.jpg|[[Igrane]] [1476] => Soubor:Rovinj, Croatia - panoramio (3).jpg|[[Rovinj]] [1477] => [1478] => [1479] => == Odkazy == [1480] => [1481] => === Reference === [1482] => [1483] => [1484] => === Literatura === [1485] => * HAVLÍKOVÁ LUBOMÍRA, HLADKÝ LADISLAV, PELIKÁN JAN, ŠESTÁK MIROSLAV, TEJCHMAN MIROSLAV. Dějiny Jihoslovanských zemí. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2009. {{ISBN|978-80-7106-375-9}}. [1486] => * {{Citace monografie | příjmení = Rychlík | jméno = Jan | odkaz na autora = Jan Rychlík (historik) | příjmení2 = Perenčevič | jméno2 = Milan | odkaz na autora2 = | titul = Dějiny Chorvatska | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2007 | počet stran = 576 | isbn = 978-80-7106-885-3}} [1487] => * {{Citace periodika | příjmení = Šesták | jméno = Miroslav | odkaz na autora = | titul = Chorvatsko | periodikum = Slovanský přehled. Review for Central, Eastern and Southeastern European History | odkaz na periodikum = Slovanský přehled | rok = 1996 | měsíc = | ročník = 82 | číslo = 1 | strany = 45–86 | url = | issn = 0037-6922}} [1488] => [1489] => === Související články === [1490] => * [[Seznam představitelů Chorvatska]] [1491] => * [[Seznam hraničních přechodů Chorvatska]] [1492] => * [[Seznam chorvatských panovníků]] [1493] => * [[Seznam chorvatských královen]] [1494] => * [[Seznam měst v Chorvatsku]] [1495] => * [[Seznam nejlidnatějších sídel v Chorvatsku bez statusu města ani sídla opčiny]] [1496] => * [[Seznam letišť v Chorvatsku]] [1497] => * [[Seznam silnic v Chorvatsku]] [1498] => * [[Seznam chorvatských spisovatelů]] [1499] => * [[Seznam řek v Chorvatsku]] [1500] => * [[Seznam jezer v Chorvatsku]] [1501] => * [[Seznam opčin v Chorvatsku]] [1502] => * [[Seznam ostrovů Chorvatska]] [1503] => * [[Seznam záhřebských biskupů a arcibiskupů]] [1504] => * [[Seznam zaniklých sídel v Chorvatsku]] [1505] => * [[Seznam žijících katolických biskupů Chorvatska]] [1506] => * [[Státní poznávací značky v Chorvatsku]] [1507] => * [[Státní znak Chorvatska]] [1508] => * [[Seznam představitelů Chorvatska]] [1509] => * [[Národní parky v Chorvatsku]] [1510] => * [[Největší Chorvat]] [1511] => * [[Státní symboly Chorvatska]] [1512] => * [[Chorvatština]] [1513] => * [[Chorvatská fotbalová reprezentace]] [1514] => * [[Chorvatská hokejová reprezentace]] [1515] => * [[Chorvatská hymna]] [1516] => * [[Chorvatská vlajka]] [1517] => * [[Chorvatsko na letních olympijských hrách]] [1518] => * [[Chorvatsko na zimních olympijských hrách]] [1519] => * [[Dálnice v Chorvatsku]] [1520] => * [[Obyvatelstvo Chorvatska]] [1521] => * [[Poštovní směrovací čísla v Chorvatsku]] [1522] => * [[Řády, vyznamenání a medaile Chorvatska]] [1523] => [1524] => === Externí odkazy === [1525] => * {{Commonscat|Croatia}} [1526] => * {{Wikislovník|heslo=Chorvatsko}} [1527] => * {{Wikicesty|průvodce=Chorvatsko}} [1528] => * {{Osmrelace|214885}} [1529] => * [http://cz.croatia.hr/ Chorvatské turistické sdružení] [1530] => * {{hr}} {{en}} [http://meteo.hr/ Chorvatský hydrometeorologický ústav] [1531] => * {{Citace elektronické monografie | titul = Chorvatsko - historie krajanů | url = http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/krajane/krajane_ve_svete/historie_krajanu/historie_krajanu-index_4.html | datum vydání = 2013-01-25 | datum přístupu = 2013-07-03 | vydavatel = [[Ministerstvo zahraničních věcí České republiky]]}} [1532] => * {{Citace elektronické monografie [1533] => | titul = Croatia - Amnesty International Report 2011 [1534] => | url = http://www.amnesty.org/en/region/croatia/report-2011 [1535] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1536] => | vydavatel = [[Amnesty International]] [1537] => | jazyk = anglicky [1538] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110808064133/http://www.amnesty.org/en/region/croatia/report-2011 [1539] => | datum archivace = 2011-08-08 [1540] => | nedostupné = ano [1541] => }} [1542] => * {{Citace elektronické monografie [1543] => | titul = Croatia (2011) [1544] => | url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=363&year=2011&country=8021 [1545] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1546] => | vydavatel = [[Freedom House]] [1547] => | jazyk = anglicky [1548] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110823102707/http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=363&year=2011&country=8021 [1549] => | datum archivace = 2011-08-23 [1550] => | nedostupné = ano [1551] => }} [1552] => * {{Citace elektronické monografie [1553] => | korporace = Bertelsmann Stiftung [1554] => | titul = BTI 2010 — Croatia Country Report [1555] => | url = http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/ECSE/Croatia.pdf [1556] => | datum vydání = 2009 [1557] => | datum přístupu = 2013-07-03 [1558] => | vydavatel = Bertelsmann Stiftung [1559] => | místo = Gütersloh [1560] => | jazyk = anglicky [1561] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110521055049/http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/ECSE/Croatia.pdf [1562] => | datum archivace = 2011-05-21 [1563] => | nedostupné = [1564] => }} [1565] => * {{Citace elektronické monografie [1566] => | korporace = Bureau of European and Eurasian Affairs [1567] => | titul = Background Note: Croatia [1568] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/3166.htm [1569] => | datum vydání = 2011-04-06 [1570] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1571] => | vydavatel = U.S. Department of State [1572] => | jazyk = anglicky [1573] => }} [1574] => * {{Citace elektronické monografie [1575] => | korporace = CIA [1576] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [1577] => | titul = The World Factbook - Croatia [1578] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/hr.html [1579] => | datum aktualizace = 2011-08-16 [1580] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1581] => | jazyk = anglicky [1582] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200515110629/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/hr.html [1583] => | datum archivace = 2020-05-15 [1584] => | nedostupné = ano [1585] => }} [1586] => * {{Citace elektronické monografie [1587] => | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Záhřebu [1588] => | titul = Souhrnná teritoriální informace: Chorvatsko [1589] => | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/chorvatsko-2011-06-06.pdf [1590] => | datum vydání = 2011-06-06 [1591] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1592] => | vydavatel = Businessinfo.cz [1593] => | jazyk = česky [1594] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20130523154319/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/chorvatsko-2011-06-06.pdf [1595] => | datum archivace = 2013-05-23 [1596] => | nedostupné = ano [1597] => }} [1598] => * {{Citace elektronické monografie [1599] => | příjmení = Bracewell [1600] => | jméno = C. W [1601] => | spoluautoři = a kol. [1602] => | titul = Croatia [1603] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/143561/Croatia [1604] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1605] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [1606] => | jazyk = anglicky [1607] => }} [1608] => * Fotografie Chorvatska - [https://www.chorvatske.cz/fotogalerie/fotky-dalmacie.html Dalmácie], [https://www.chorvatske.cz/fotogalerie/fotky-kvarner.html Kvarner], [https://www.chorvatske.cz/fotogalerie/fotky-istrie.html Istrie] [1609] => {{Chorvatsko}} [1610] => {{Navboxes [1611] => | title = [[Soubor:Gnome-globe.svg|22px|Globus]] Geografická lokalizace [1612] => | list = {{Evropa}} [1613] => {{Státy ležící na břehu Středozemního moře}} [1614] => }} [1615] => {{EU}} [1616] => {{NATO}}{{Evropský hospodářský prostor (EHP)}}{{Autoritní data}} [1617] => {{Portály|Chorvatsko}} [1618] => [1619] => [[Kategorie:Chorvatsko| ]] [1620] => [[Kategorie:Země bývalé Jugoslávie]] [1621] => [[Kategorie:Státy Evropy]] [1622] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1991]] [1623] => [[Kategorie:Slovanské státy a území]] [1624] => [[Kategorie:Státy EU]] [1625] => [[Kategorie:Státy NATO]] [1626] => [[Kategorie:Státy Unie pro Středomoří]] [1627] => [[Kategorie:Republiky]] [1628] => [[Kategorie:Státy Iniciativy Trojmoří]] [1629] => [[Kategorie:Balkánské státy]] [1630] => [[Kategorie:Jihovýchodoevropské státy]] [] => )
good wiki

Chorvatsko

Chorvatsko (starším názvem Charvátsko), plným názvem Chorvatská republika , je evropský stát, který se geograficky nachází na pomezí střední a jižní Evropy; jde o jeden z nástupnických států bývalé Jugoslávie. Jeho sousedy jsou Slovinsko, Maďarsko, Srbsko, Bosna a Hercegovina a Černá Hora.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Záhřeb','Split','Dubrovník','Slavonie','Dalmácie','Zadar','1991','Hvar (ostrov)','Evropská unie','Jugoslávie','Severoatlantická aliance','2020'

1991

2020

Dalmácie

Dubrovník

Jugoslávie

Slavonie

Split

Zadar

Záhřeb