Array ( [0] => 14660441 [id] => 14660441 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Ruština [uri] => Ruština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Ruština je slovanský jazyk, který patří mezi východoslovanské jazyky. Je úředním jazykem v Rusku, Bělorusku a Kazachstánu a důležitým jazykem v dalších zemích bývalého Sovětského svazu. Ruština je také jedním z oficiálních jazyků OSN. Jazyk má bohatou literární tradici a zahrnuje díla mnoha významných spisovatelů, jako je Alexandr Puškin, Lev Tolstoj a Fjodor Dostojevskij. Ruština se v současnosti učí a používá po celém světě. Má složitou gramatiku a bohatou slovní zásobu. [oai] => Ruština je slovanský jazyk, který patří mezi východoslovanské jazyky. Je úředním jazykem v Rusku, Bělorusku a Kazachstánu a důležitým jazykem v dalších zemích bývalého Sovětského svazu. Ruština je také jedním z oficiálních jazyků OSN. Jazyk má bohatou literární tradici a zahrnuje díla mnoha významných spisovatelů, jako je Alexandr Puškin, Lev Tolstoj a Fjodor Dostojevskij. Ruština se v současnosti učí a používá po celém světě. Má složitou gramatiku a bohatou slovní zásobu. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Ruština ''(русский язык)'' [2] => | rozšíření = [3] => {{Vlajka a název|Rusko}}
[4] => {{Flagicon|SNS}} [[Společenství nezávislých států|SNS]]
[5] => {{Vlajka a název|Gruzie}}
[6] => {{Vlajka a název|Lotyšsko}}
[7] => {{Vlajka a název|Estonsko}}
[8] => {{Vlajka a název|Izrael}}
[9] => {{Vlajka a název|Finsko}}
[10] => {{Vlajka a název|Turkmenistán}}
[11] => {{Vlajka a název|Uzbekistán}}
[12] => {{Vlajka a název|Mongolsko}}
[13] => {{Vlajka a název|Tádžikistán}}
[14] => {{Vlajka a název|Kazachstán}}
[15] => {{Vlajka a název|Bělorusko}}
[16] => {{Vlajka a název|Ukrajina}}
[17] => {{Vlajka a název|Arménie}}
[18] => {{Vlajka a název|Abcházie}} [19] => | mapa rozšíření = Ruština ve světě.svg [20] => | mluvčích = 278 milionů [21] => | klasifikace = [22] => * [[Indoevropské jazyky]] [23] => ** [[Slovanské jazyky]] [24] => *** [[Východoslovanské jazyky]] [25] => | písmo = [[Cyrilice|Cyrilice (tzv. Azbuka)]] [26] => | úřední jazyk = [27] => * [[Rusko]], [[Bělorusko]], [[Kazachstán]], [[Kyrgyzstán]], [[Krym]] ([[Ukrajina]]), [[Abcházie]] a [[Jižní Osetie]] ([[Gruzie]]), [[Podněstří]] a [[Gagauzie]] ([[Moldavsko]]) [28] => * uznávána jako jazyk menšiny v [[Čína|Číně]] [29] => * jeden ze 6 jazyků [[Organizace spojených národů|OSN]] [30] => | regulátor = [31] => [http://www.ras.ru/ Ruská akademie věd] (Росси́йская Акаде́мия Нау́к) [32] => | ISO6391 = ru [33] => | ISO6392B = rus [34] => | ISO6392T = rus [35] => | SIL = RUS [36] => | wikipedie = [[:ru:Заглавная страница|ru.wikipedia.org]] [37] => }} [38] => '''Ruština''' (''rusky: {{Audio|Ru-russkiy_jizyk.ogg|русский язык}} [ˈruskʲɪj jɪˈzɨk]'') je nejužívanější [[Slovanské jazyky|slovanský jazyk]], jehož studiem se zaobírá filologický obor zvaný [[rusistika]]. Ruština je největším [[Mateřský jazyk|mateřským jazykem]] v [[Evropa|Evropě]], jedním ze šesti úředních jazyků [[Organizace spojených národů|OSN]], jedním z dvou úředních jazyků na palubě [[Mezinárodní vesmírná stanice|Mezinárodní vesmírné stanice]] a čtvrtým nejrozšířenějším jazykem na [[internet]]u.{{Citace elektronické monografie | titul = Most used languages online by share of websites 2024 | url = https://www.statista.com/statistics/262946/most-common-languages-on-the-internet/ | vydavatel = Statista.com | datum_přístupu = 2024-04-12}} [39] => [40] => == Rozšíření == [41] => [[Soubor:Knowledge of Russian EU map.svg|vlevo|náhled|Historická mapa míry znalosti ruštiny v [[Evropská unie|Evropské unii]] v červenci 2008]] [42] => [43] => Jako úřední i dorozumívací jazyk [[Ruské impérium|carského Ruska]] se ruština rozšířila po obrovské rozloze východní [[Evropa|Evropy]] a severní [[Asie]]. Významné rusky mluvící menšiny žijí doposud i v mnoha jinak většinově jinojazyčných zemích, které po rozpadu [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] získaly nezávislost. [44] => [45] => V době velmocenského postavení Sovětského svazu (SSSR) po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] se ruština stala hlavním dorozumívacím jazykem zemí [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]] a [[Rada vzájemné hospodářské pomoci|RVHP]].{{Citace elektronického periodika [46] => | příjmení = Procházková [47] => | jméno = Petra [48] => | odkaz na autora = Petra Procházková [49] => | titul = Ruština je jako světový jazyk na ústupu. Předbíhá ji i bengálština {{!}} Svět [50] => | periodikum = Lidovky.cz [51] => | odkaz na periodikum = Lidové noviny [52] => | vydavatel = [53] => | url = http://www.lidovky.cz/rustina-je-jako-svetovy-jazyk-na-ustupu-predbiha-ji-i-bengalstina-p93-/zpravy-svet.aspx?c=A100607_095219_ln_zahranici_mtr [54] => | datum vydání = 2010-06-07 [55] => | datum přístupu = 2017-12-15 [56] => }} V řadě z nich se ruština povinně vyučovala na školách,{{Citace periodika [57] => | příjmení = Mašínová [58] => | jméno = Lucie [59] => | titul = Žáci si do ruských vět přidávali česká slova, vzpomíná Jana Jirásková [60] => | periodikum = Kolínský deník [61] => | datum = 2014-11-13 [62] => | ročník = [63] => | číslo = [64] => | strany = [65] => | jazyk = cs [66] => | url = https://kolinsky.denik.cz/zpravy_region/zaci-si-do-ruskych-vet-pridavali-ceska-slova-vzpomina-jana-jiraskova-20141113.html [67] => | datum přístupu = 2017-12-15 [68] => }} např. v [[Československo|Československu]] do roku [[1990]].{{Citace periodika [69] => | příjmení = Chalupa [70] => | jméno = Kristián [71] => | titul = Od fanatické ruštinářky po solidní výuku na univerzitní půdě. Jak se daří ruštině v Česku? — HlídacíPes.org [72] => | periodikum = HlídacíPes.org [73] => | odkaz na periodikum = HlídacíPes.org [74] => | datum = 2017-07-07 [75] => | ročník = [76] => | číslo = [77] => | strany = [78] => | jazyk = cs-CZ [79] => | url = https://hlidacipes.org/od-fanaticke-rustinarky-roztrhanym-vysvedcenim-solidni-vyuku-univerzitni-pude-se-dari-rustine-cesku/ [80] => | datum přístupu = 2017-12-15 [81] => }} Avšak s rozpadem bývalého Sovětského svazu se postavení ruštiny v těchto bývalých republikách změnilo, a to – i jako symbol odporu či nezávislosti – ve prospěch místních národních jazyků.{{Citace elektronického periodika [82] => | příjmení = [83] => | jméno = [84] => | titul = Na troskách sovětské říše se rusky moc nemluví [85] => | periodikum = iDNES.cz [86] => | odkaz na periodikum = IDNES.cz [87] => | vydavatel = [88] => | url = http://zpravy.idnes.cz/na-troskach-sovetske-rise-se-rusky-moc-nemluvi-fl4-/zahranicni.aspx?c=A020626_140641_zahranicni_zem [89] => | datum vydání = 2002-06-26 [90] => | datum přístupu = 2017-12-15 [91] => }} [92] => [93] => V mnoha zemích světa včetně [[Spojené státy americké|USA]] a [[Západní Evropa|Západní Evropy]] si zájemci o slovanské jazyky volí nejčastěji ruštinu jako první z těchto řečí pro své sebevzdělávání. [94] => [95] => Ruština je oficiálním jazykem v [[Rusko|Rusku]], [[Bělorusko|Bělorusku]], [[Kazachstán]]u a [[Kyrgyzstán]]u, dále též v [[Moldavsko|moldavském]] [[Podněstří]] a [[Gagauzsko|Gagauzsku]] v [[Abcházie|Abcházii]] a [[Jižní Osetie|Jižní Osetii]]. Všeobecně rozšířená je její znalost na území [[Ukrajina|Ukrajiny]], ačkoliv zde není oficiálním jazykem. Významné ruskojazyčné menšiny žijí v [[Kazachstán]]u, [[Lotyšsko|Lotyšsku]], [[Litva|Litvě]], [[Estonsko|Estonsku]], [[Uzbekistán]]u a [[Izrael]]i. V [[Arménie|Arménii]], [[Gruzie|Gruzii]] a [[Ázerbájdžán|Ázerbájdžánu]] je její znalost omezena spíše na starší generace a i z důvodu nízké institucionální podpory se zde její znalost postupně vytrácí. [96] => [97] => Díky svému politickému významu se ruština stala i jedním ze šesti úředních jazyků [[Organizace spojených národů]].{{Citace monografie [98] => | příjmení = Radimský [99] => | jméno = Jan [100] => | titul = Italské a vybrané francouzské neologismy z oblasti informatiky a nových médií (1990-1996) [101] => | url = https://books.google.cz/books?id=dkTsdVx1qEUC&pg=PA28&lpg=PA28&dq=Ru%C5%A1tina+jazyk+osn&source=bl&ots=Gw71HydnsX&sig=bwpzcbhMu6tmNIsMbnXo8c9k1H0&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwia3aHlr4zYAhVLb5oKHdtKC3k4ChDoAQg9MAQ#v=onepage&q=Ru%C5%A1tina%20jazyk%20osn&f=false [102] => | vydavatel = Jan Radimský [103] => | počet stran = 119 [104] => | isbn = 9788070406243 [105] => | poznámka = Google-Books-ID: dkTsdVx1qEUC [106] => | jazyk = cs [107] => }} Sovětský svaz byl a jeho nástupnický stát [[Rusko|Ruská federace]] je totiž tzv. jedním z pěti stálých členů [[Rada bezpečnosti OSN|Rady bezpečnosti OSN]] s právem [[veto|veta]].{{Citace elektronického periodika [108] => | titul = Rusko vetovalo návrh příměří a zřízení bezletové zóny v Aleppu [109] => | periodikum = iDNES.cz [110] => | url = http://zpravy.idnes.cz/rusko-veto-rada-bezpecnosti-osn-bezletova-zony-aleppo-p1o-/zahranicni.aspx?c=A161008_215352_zahranicni_rych [111] => | datum vydání = 2016-10-08 [112] => | datum přístupu = 2017-12-15 [113] => }} [114] => [115] => == Historie == [116] => [[Staroruština]] je tradiční označení pro starou východní slovanštinu, jazyk [[Východní Slované|východních Slovanů]] vzniklý z východních dialektů [[Praslovanština|praslovanštiny]]. Jazyk získal jednotnou a literární podobu v době rozkvětu [[Kyjevská Rus|Kyjevské Rusi]] (10.–12. století). Vedle toho se pěstoval [[liturgický jazyk]] označovaný zpočátku jako [[staroslověnština]] a poté [[církevní slovanština]]. [117] => [118] => ''Střední ruština'' bývá označení pro samostatný jazyk, který se koncem středověku vyvinul z [[Moskevské velkoknížectví|moskevského]] dialektu staroruštiny. Církevní slovanština se stala úředním a spisovným jazykem. Ruština jako lidový jazyk se objevovala paralelně s ní v kronikách, právních a správních dokumentech. V 17. století se dialekt ruštiny z oblasti [[Moskva|Moskvy]] prosazoval jako spisový a literární jazyk na úkor církevní slovanštiny. [119] => [120] => ''Moderní ruština'' byla formována od začátku 18. do začátku 19. století na základě mluvené ruštiny i církevní slovanštiny. Za [[Petr I. Veliký|Petra Velikého]] došlo k reformě spisovné ruštiny, včetně úpravy [[cyrilice]] na tzv. [[Graždanka|graždanku]] (1708). Podoba dnešní ruštiny byla v zásadě dotvořena v díle [[Alexandr Sergejevič Puškin|A. S. Puškina]]. V [[19. století]] došlo k rozkvětu klasické ruské literatury. [121] => [122] => V roce [[1918]] došlo k pravopisné reformě, která mj. opět zjednodušila písmo. [123] => [124] => == Abeceda a výslovnost == [125] => Ruština se píše [[Cyrilice|cyrilicí]]. Ruská abeceda se též nazývá ''azbuka'' a obsahuje písmena v následujícím pořadí: [126] => [127] => {| class="wikitable" style="text-align:center;" [128] => |- [129] => ! velké [130] => | А || Б || В || Г || Д || Е || Ё || Ж || З || И || Й || К || Л || М || Н || О || П || Р || С || Т || У || Ф || Х || Ц || Ч || Ш || Щ || Ъ || Ы || Ь || Э || Ю || Я [131] => |- [132] => ! malé [133] => | а || б || в || г || д || е || ё || ж || з || и || й || к || л || м || н || о || п || р || с || т || у || ф || х || ц || ч || ш || щ || ъ || ы || ь || э || ю || я [134] => |- [135] => ! kurzíva [136] => | ''а'' || ''б'' || ''в'' || ''г'' || ''д'' || ''е'' || ''ё'' || ''ж'' || ''з'' || ''и'' || ''й'' || ''к'' || ''л'' || ''м'' || ''н'' || ''о'' || ''п'' || ''р'' || ''с'' || ''т'' || ''у'' || ''ф'' || ''х'' || ''ц'' || ''ч'' || ''ш'' || ''щ'' || ''ъ'' || ''ы'' || ''ь'' || ''э'' || ''ю'' || ''я'' [137] => |- [138] => ! transliterace (vědecký přepis) [139] => | a || b || v || g || d || e || ë || ž || z || i || j || k || l || m || n || o || p || r || s || t || u || f || h || c || č || š || šč || " || y || ' || è || ju || ja [140] => |- [141] => ! výslovnost a transkripce (běžný přepis) [142] => | a || b || v || g || d || je || jo || ž || z || i || j || k || l || m || n || o || p || r || s || t || u || f || ch || c || č || š || šč || tvrdý znak || y || měkký znak || e || ju || ja [143] => |} [144] => [[Soubor:Russian alphabet.ogg|náhled|vpravo|Abeceda]] [145] => Tato tabulka neplatí pro výslovnost a transkripci univerzálně. Výjimky:{{Citace monografie [146] => | titul = Pravidla českého pravopisu [147] => | vydavatel = Academia [148] => | místo = Praha [149] => | rok = 2001 [150] => | kapitola = Doporučená pravidla přepisu slov z cizích jazyků do češtiny [151] => | strany = 76–89 [152] => | isbn = 80-200-0475-0 [153] => }} [154] => [155] => * де = dě, те = tě, не = ně [156] => * дë = ďo, тë = ťo, нë = ňo, жë = žo, чë = čo, шë = šo, щë = ščo [157] => * ъи = ji, ьи = ji [158] => * дь = ď, ть = ť, нь = ň [159] => * дю = ďu, тю = ťu, ню = ňu [160] => * дя = ďa, тя = ťa, ня = ňa [161] => * кс = x ve slovech zřetelně západoevropského či řeckého původu (např. Alexandr či Alexej) [162] => Další poznámky: [163] => * Rusové rozlišují [[výslovnost]] měkkého a tvrdého I/Y – zatímco И se čte podobně jako české I (o něco měkčeji), Ы je výrazně tvrdší ([[artikulace (lingvistika)|artikuluje]] se více vzadu) [164] => * Měkký znak a Е, Ё, И, Ю, Я změkčují předcházející [[Souhláska|souhlásku]], např. ''дети'' se čte [ďeťi], ''мать'' se čte [mať]. V takových případech se počáteční [j] z výslovnosti trochu ztrácí, „vyčerpá“ se na změkčení. (V českém a slovenském přepisu to ovšem vypadá jakoby souhlásky měkčili pouze [[Е]], [[И]] a [[Ь]].) Jazyk před samohlásku [E] téměř vždy dává měkkou souhlásku, proto se [[Э]] používá normálně pouze na začátku slov a nebo po jiné samohlásce). [165] => * Tvrdý znak se používá výjimečně pro vyznačení [[Šva|švu]] mezi předponou a kmenem, kde naopak ke změkčování docházet nemá: ''въезд/cъезд'' [vjezd/sjezd]. [166] => * Silový přízvuk je na různých slabikách, v písmu se však nerozlišuje s výjimkou jazykových učebnic, slovníků apod., kde se vyznačuje čárkou nad [[Samohláska|samohláskou]]. Ruština má pohyblivý [[přízvuk]], to znamená, že může být na jakékoliv [[Slabika|slabice]], např.: ''мама'' [máma], ''хочу'' [chačú], ''барабан'' [barabán]. Ruský přízvuk je silnější a dynamičtější než český, kromě toho má významotvornou funkci, např. [167] => ** ''замок'' [zámъk] – hrad, ''замок'' [zamók] – zámek [168] => ** ''стоит'' [stóit] – stojí (o penězích), ''стоит'' [staít] – něco stojí někde, nachází se, [169] => ** ''плачу'' [pláču] – pláču, ''плачу'' [plačú] – platím. [170] => * Silný dynamický přízvuk má pak i důsledky kvalitativní, v přízvučných slabikách je plný vokál, v nepřízvučných dochází k redukci, např. ''молоко'' se čte jako [mъlakó]. Nepřízvučné О se čte skoro jako [a], např. ''свобода'' čti [svabóda], E před přízvukem zase jako [ji/i]. [171] => * Ё (čteno [JO]) je původem přízvučné Е a Rusové ho v písmu zřídka odlišují - pokud nevznikne nejednoznačnost ve významu slova, napíší místo něj Е. [172] => * Na rozdíl od sousední [[Běloruština|běloruštiny]] a [[Ukrajinština|ukrajinštiny]] (a ovšem češtiny a slovenštiny) se v ruštině praslovanské [g] nezměnilo v [h] (stejně jako v polštině a jihoslovanských jazycích). [173] => * Й - poměrně zvláštní písmeno. V českém jazyce je ekvivalentem J, ovšem v ruštině se čte (samotné písmeno, ne ve slově) jako „í kratkoje“, doslova přeloženo krátké i. Zřejmě je zde spojitost s českými nabodeníčky. [174] => [175] => == Gramatika == [176] => {{Podrobně|Ruská gramatika}} [177] => Nejvýraznější rozdíly oproti [[čeština|české gramatice]]: [178] => ;Skloňování [179] => * Ruština má 6 pádů (oproti češtině chybí [[vokativ]] (5. pád), jehož funkci přebírá tvar [[nominativ]]u). [180] => ;Časování [181] => * Slovesa se časují podobně jako v češtině. Existují dva druhy časování (= základní rozdělení sloves podle časování). V prvním časování převládají koncovky s hláskou (písmenem) „е“ (дела'''е'''т [děla'''je'''t], игра'''е'''м [igra'''je'''m] ...) a v druhém časování převládají koncovky s hláskou (písmenem) „i“ (вар'''и'''т [var'''i'''t], увид'''и'''м [uvid'''i'''m]). Dále kromě tohoto rozdělení existují další typy časování, které se od sebe liší způsobem časování. [182] => ;Stavba věty [183] => * Ve spisovném projevu se nevypouští podmět, musí být vyjádřen alespoň [[Zájmeno#Osobní zájmena|osobním zájmenem]]. [184] => * V minulém čase se nepoužívá pomocné sloveso být: ''я написал'' = ''ja napisal'' = ''napsal '''jsem'''''. [185] => * V přítomném čase chybí [[spona (sloveso)|spona]] (významové sloveso být), např.: ''он учитель ''= ''on učitel'' = ''(on) '''je''' učitel''. [186] => [187] => == Slovní zásoba == [188] => [189] => Lexikum ruštiny obsahuje vedle základní slovní zásoby slovanského původu také četné výpůjčky. Ve starší vrstvě lexika se objevují výpůjčky z řečtiny (''монета'' = ''moneta'' = ''mince'', ''школа''= ''škola'' = ''škola''), ugrofinských (''лягушка''= ''ljaguška'' = ''žába'') a především z [[Turkické jazyky|turkických jazyků]]: ''лошадь'' = ''lošaď'' = ''kůň'' (vedle slovanského ''конь'');''Деньги'' = ''děngi'' = ''peníze''; ''кабан'' = ''kaban'' = ''kanec'', ''Цепь''=''cep'' = ''řetěz'', ''Тюрьма''= ''ťurma'' = ''věznice'';''товар''= ''tovar'' = ''zboží''). V novější zásobě se objevují slova přejatá z [[nizozemština|nizozemštiny]] (''зонт'' = ''zont'' = ''deštník; брюки = brjuki = kalhoty''), [[Němčina|němčiny]], [[Francouzština|francouzštiny]]: (''Бульвар''=''bulvar'' = ''bulvár, ulice''; ''Газета''= ''gazeta'' = ''noviny'') a [[Angličtina|angličtiny]]. Ruština má cca 500 000 slov. [190] => [191] => == Příklady == [192] => === Číslovky === [193] => {| cellspacing="7" [194] => |- [195] => | '''Rusky''' || '''Česky''' [196] => |- [197] => | один || jedna [198] => |- [199] => | два || dva [200] => |- [201] => | три || tři [202] => |- [203] => | четыре || čtyři [204] => |- [205] => | пять || pět [206] => |- [207] => | шесть || šest [208] => |- [209] => | семь || sedm [210] => |- [211] => | восемь || osm [212] => |- [213] => | девять || devět [214] => |- [215] => | десять || deset [216] => |} [217] => [218] => == Vzorový text == [219] => [220] => {{Vzorový text [221] => |VDLP=ano [222] => |Komentář= [223] => |Jazyk 1=rusky [224] => |Text 1=Все люди рождаются свободными и равными в своём достоинстве и правах. Они наделены разумом и совестью и должны поступать в отношении друг друга в духе братства. [225] => |Jazyk 2=přepis [226] => |Text 2=Vse ljudi roždajutsja svobodnymi i ravnymi v svojom dostoinstve i pravach. Oni naděleny razumom i sovesťju i dolžny postupať v otnošenii drug druga v duche bratstva. [227] => |Jazyk 3=přepis na [[Mezinárodní fonetická abeceda|IPA]] [228] => |Text 3=fsʲe ˈlʲʉdʲɪ r̠ɐʐˈd̪ajut͡sə svɐˈbod̪nɨmʲɪ ɪ‿ˈr̠avnɨmʲɪ f‿svɐˈjom d̪ɐˈst̪oi̯nst̪vʲə ɪ‿pr̠ɐˈvax ‖ ɐˈnʲɪ nədʲəlʲɪˈnɨ ˈr̠azuməm ɪ‿ˈsovʲɪsʲtʲju ɪ‿d̪ɐɫʐˈnɨ pəst̪uˈpatʲ v‿ət̪nɐˈʂɛnʲɪɪ d̪r̠ug ˈd̪r̠ugə v‿ˈd̪uxʲə ˈbr̠at͡st̪vɐ [229] => }} [230] => [231] => == Odkazy == [232] => [233] => === Reference === [234] => [235] => [236] => === Literatura === [237] => * {{Citace periodika [238] => | příjmení = Kuprina [239] => | jméno = Tamara Vladimirovna [240] => | autor = [241] => | odkaz na autora = [242] => | příjmení2 = Žuravljova [243] => | jméno2 = Julia [244] => | autor2 = [245] => | odkaz na autora2 = [246] => | titul = Rusky nebo anglicky: Neologizace v polyfunkční stylistické kultuře [247] => | periodikum = Auspicia [248] => | odkaz na periodikum = Auspicia (časopis) [249] => | rok = 2007 [250] => | číslo = 1 [251] => | strany = 10–13 [252] => | poznámky = [253] => | url = http://vsers.cz/wp-content/uploads/2012/10/07_01_auspicie.pdf [254] => | datum přístupu = 2014-07-01 [255] => | jazyk = [256] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160304064325/http://vsers.cz/wp-content/uploads/2012/10/07_01_auspicie.pdf [257] => | datum archivace = 2016-03-04 [258] => | nedostupné = ano [259] => }} {{Wayback|url=http://vsers.cz/wp-content/uploads/2012/10/07_01_auspicie.pdf |date=20160304064325 }} [260] => * {{Citace monografie [261] => | příjmení = Umancev [262] => | jméno = Aleksandr Aleksejevič [263] => | titul = Ruská čítanka pro pokročilé [264] => | url = [265] => | vydavatel = Samcovo knihkupectví [266] => | místo = Praha [267] => | rok = 1945 [268] => | vydání = II. nezměněné [269] => | počet stran = 221 [270] => }} [271] => * {{Citace monografie [272] => | příjmení = Kopeckij [273] => | jméno = Leontij Vasil'jevič [274] => | odkaz na autora = Leontij Vasiljevič Kopeckij [275] => | titul = Ruština pro Čechy [276] => | url = [277] => | vydavatel = [[Česká grafická Unie]] [278] => | místo = Praha [279] => | rok = 1945 [280] => | vydání = 3., uprav. [281] => | počet stran = 252 [282] => }} [283] => * {{Citace monografie [284] => | titul = Pravidla českého pravopisu [285] => | vydavatel = Academia [286] => | místo = Praha [287] => | rok = 2001 [288] => | kapitola = Doporučená pravidla přepisu slov z cizích jazyků do češtiny [289] => | strany = 76–89 [290] => | isbn = 80-200-0475-0 [291] => }} [292] => * {{Citace elektronického periodika [293] => | příjmení = [294] => | titul = Velký česko-ruský slovník [295] => | periodikum = slovnik.slu.cas.cz [296] => | vydavatel = Slovanský ústav ČAV [297] => | url = https://slovnik.slu.cas.cz/slovnik/main/index.html [298] => | datum přístupu = 2023-12-08 [299] => }} [300] => [301] => === Související články === [302] => * [[Akání]] [303] => * [[Mezinárodní asociace učitelů ruského jazyka a literatury]] [304] => * [[Rok ruského jazyka]] [305] => * [[Seznam jazyků]] [306] => * [[Seznam jazyků podle počtu mluvčích]] [307] => * [[Seznam písem]] [308] => * [[Seznam zemí, ve kterých je ruština úřední jazyk]] [309] => * [[Státní institut ruského jazyka A. S. Puškina]] [310] => [311] => === Externí odkazy === [312] => * {{NK ČR|ph125351|věc=ano|ruština}} [313] => * {{Commonscat}} [314] => * {{Wikislovník|heslo=ruština}} [315] => * {{Wikicitáty|téma=Ruština}} [316] => {{InterWiki|code=ru|Ruská}} [317] => * [https://hlidacipes.org/od-fanaticke-rustinarky-roztrhanym-vysvedcenim-solidni-vyuku-univerzitni-pude-se-dari-rustine-cesku/ Od fanatické ruštinářky po solidní výuku na univerzitní půdě. Jak se daří ruštině v Česku?] [318] => * [https://russky.info/cs Russky.info – vícejazyčná stránka pro výuku ruštiny] [319] => * [http://www.lib.cas.cz/space.40/CYRILLIC/RU-EN-T3.HTM Transliterace ruské cyrilice] [320] => * [http://rjaz.net/index/russkaja_rech_juzhnoje_narechije/0-27 Nářečí ruského jazyka – příklady] {{Wayback|url=http://rjaz.net/index/russkaja_rech_juzhnoje_narechije/0-27 |date=20140523223646 }} [321] => * [http://www.lingvisto.org/cz/russian Lingvisto.org – ruština online] [322] => * [http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/2294020-na-svete-ubyva-lidi-mluvicich-rusky-moskva-chce-zmenit-vyukovymi-centry Na světě ubývá lidí mluvících rusky. Moskva to chce změnit výukovými centry.] (ČT24, 2017-11-04) [323] => [324] => {{Slovanské jazyky}} [325] => {{Jazyky Ruské federace}} [326] => {{Autoritní data}} [327] => {{Portály|Rusko|Jazyk}} [328] => [329] => [[Kategorie:Ruština| ]] [330] => [[Kategorie:Východoslovanské jazyky]] [331] => [[Kategorie:Jazyky Ruska]] [332] => [[Kategorie:Jazyky Izraele]] [333] => [[Kategorie:Jazyky Tatarstánu]] [334] => [[Kategorie:Jazyky Baškortostánu]] [335] => [[Kategorie:Jazyky Čečenska]] [336] => [[Kategorie:Jazyky Altajské republiky]] [337] => [[Kategorie:Jazyky Čuvašska]] [338] => [[Kategorie:Jazyky Chakasie]] [339] => [[Kategorie:Jazyky OSN]] [340] => [[Kategorie:Jazyky Běloruska]] [341] => [[Kategorie:Jazyky Gruzie]] [342] => [[Kategorie:Jazyky Moldavska]] [343] => [[Kategorie:Jazyky Podněstří]] [344] => [[Kategorie:Jazyky Mordvinska]] [345] => [[Kategorie:Jazyky Ukrajiny]] [346] => [[Kategorie:Jazyky Asie]] [347] => [[Kategorie:Živé jazyky]] [] => )
good wiki

Ruština

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Kazachstán','Organizace spojených národů','Rusko','Podněstří','Gruzie','Moldavsko','Evropa','Cyrilice','Kyrgyzstán','Slovanské jazyky','Ukrajina','Jižní Osetie'

Cyrilice

Cyrilice je písmo, které bylo vytvořeno svatými bratry Cyrilem a Metodějem na konci 9.

Evropa

Gruzie

Kazachstán

Kyrgyzstán

Moldavsko

Moldavsko je česká obec ležící v okrese Znojmo, kraji Jihomoravském.

Podněstří

Podněstří je území v Moldavské republice, které se nachází na východě země.

Rusko

Ukrajina