Array ( [0] => 14675378 [id] => 14675378 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Rumunština [uri] => Rumunština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Rumunština ''(Română)'' [2] => | rozšíření = [[Rumunsko]], [[Moldavsko]], [[Maďarsko]], [[Izrael]], [[Vojvodina]] (Severní [[Srbsko]]) [3] => | mluvčích = 25 miliónů [4] => | klasifikace = [5] => * [[Indoevropské jazyky]] [6] => ** [[Románské jazyky]] [7] => *** [[Východorománské jazyky]] [8] => **** [[Balkanorománské jazyky]] [9] => | písmo = [[Latinka]], [[cyrilice]] (do r. 1860), ruská azbuka (v Moldavské republice do r. 1989, v Podněstří i v současnosti) [10] => | mapa rozšíření = Map Roumanophone World.png [11] => | úřední jazyk = [[Rumunsko]], [[Moldavsko]], [[Srbsko]] ([[Vojvodina]]), [[Evropská unie]] [12] => | regulátor = [http://www.academiaromana.ro/ Academia Română] [13] => | ISO6391 = ro [14] => | ISO6392B = rum [15] => | ISO6392T = ron [16] => | SIL = RUM [17] => | wikipedie = [[:ro:Pagina principală|ro.wikipedia.org]] [18] => }} [19] => '''Rumunština''' ({{vjazyce2|ro|''limba română''}}) je [[Románské jazyky|románský jazyk]] s asi 25 miliony mluvčími, převážně v [[Rumunsko|Rumunsku]], v oblasti [[Vojvodina]] v [[Srbsko|Srbsku]] a v [[Moldavsko|Moldavsku]], kde se z historických a politických důvodů do roku 2013,{{Citace elektronické monografie [20] => | příjmení1 = Bahounková [21] => | jméno1 = Petra [22] => | titul = Žádná moldavština! V Moldavsku se bude mluvit rumunsky [23] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1060628-zadna-moldavstina-v-moldavsku-se-bude-mluvit-rumunsky [24] => | vydavatel = ct24.ceskatelevize.cz [25] => | datum_vydání = 2013-12-05 [26] => | datum_přístupu = 2023-03-23 [27] => }} respektive podle ústavy až do roku 2023 nazýval [[moldavština]].{{Citace elektronické monografie [28] => | příjmení1 = Böhmerová [29] => | jméno1 = Kristina [30] => | titul = Ne moldavština, ale rumunština. Moldavsko mění název oficiálního jazyka, chce se vzdálit Rusku [31] => | url = https://denikn.cz/1104209/ne-moldavstina-ale-rumunstina-moldavsko-meni-nazev-oficialniho-jazyka-chce-se-vzdalit-rusku/ [32] => | vydavatel = Denník N [33] => | datum_vydání = 2023-03-16 [34] => | datum_přístupu = 2023-03-23 [35] => }} [36] => [37] => == Historie == [38] => [[Soubor:Map-balkans-vlachs.png|náhled|vlevo|Mapa rozšíření rumunštiny a jejích dialektů po [[Balkán]]u]] [39] => Předtím, než v roce [[106]] dobyli zemi [[Římané]] a udělali z ní svoji provincii, bylo území dnešního [[Rumunsko|Rumunska]] obydleno indoevropskými [[Dákové|Dáky]]. Po příchodu Římanů se stala úředním jazykem lidová [[latina]]. Mezi lety [[271]] až [[275]] ztratili Římané nad územím kontrolu. Co se s latinsky mluvícím obyvatelstvem dělo potom, není známo. [40] => [41] => Kvůli své geografické izolaci je rumunština pravděpodobně první [[románské jazyky|románský jazyk]], který se oddělil od latiny a až do moderní doby nebyl ovlivňován jinými románskými jazyky. [42] => [43] => Jmenná [[morfologie (lingvistika)|morfologie]] rumunštiny je oproti ostatním románským jazykům konzervativní. Zachovala si skloňování a rovněž střední [[Jmenný rod|rod]]. [[Sloveso|Slovesná]] morfologie zaznamenala stejný posun ke složenému [[perfektum|perfektu]] a [[futurum (mluvnice)|futuru]] jako v ostatních [[románské jazyky|románských jazycích]]. [44] => [45] => Dialekty rumunštiny byly sjednoceny pravděpodobně mezi [[7. století|7.]] a [[10. století]]m, kdy bylo území ovlivňováno [[Byzantská říše|byzantskou říší]] a [[slovanské jazyky|slovanskými jazyky]]. [46] => [47] => Rumunština je jediný románský jazyk, který nebyl ovlivňován [[římskokatolická církev|římskokatolickou]], ale [[Pravoslaví|pravoslavnou církví]], [[turecko]]u a slovanskou kulturou. [48] => [49] => === Romanizace jazyka === [50] => [[Soubor:Neacşu's letter.jpg|náhled|[[Neacșův dopis]] – nejstarší dochovaná psaná forma rumunského jazyka]] [51] => Počátky vědomé romanizace jazyka nacházíme koncem 18. století v díle sedmihradských řeckokatolických (uniátských) kněží, zvlášť [[Jan Samuel Klein|Jana Samuela Kleina]] (též Clain, romanizováno na [[Ioan Micu]]). V Sedmihradsku byla církevní unie z 16. století, to jest podřízení pravoslavné církve pod římskou jurisdikci, poměrně úspěšná (asi pět procent rumunských věřících bylo a je „uniáty“). Propagace „latinského původu“ byla v zájmu rumunské uniátské elity, poskytovala totiž možnost zatlačovat řeckou, respektive slovanskou ortodoxii a stavět se jako „rovnocenná“ čelem ke katolickým Maďarům. I co se týče právního postavení „Valachů“ v [[habsburská monarchie|habsburské říši]], byla církevní unie i „znovunalezené románství“ výhodou. V gramatice sepsané Janem Kleinem-Micu i v jeho slovnících jsou místo slov, odvozených z jazyků slovanských, maďarštiny a turečtiny, novotvary (neologismy), tvořené na základě latiny. Latinská abeceda, která se rovněž začala používat v [[Sedmihradsko|Sedmihradsku]] (Transylvánii), se po roce [[1815]] prosadila i v Moldavsku a Valašsku, kde do konce 19. století úplně vytlačila dosud používanou cyrilici. Od poloviny 19. století byla rumunština (valaština, moldavština) natolik očištěna podle francouzského a italského vzoru, že lze téměř hovořit o novém konstruování jazyka. To, co v dnešní rumunštině zní tak zřetelně „latinsky“, není tedy antickým dědictvím, nýbrž novou konstrukcí, vzniklou v 19. století. V Rumunsku i v Moldavsku dlouho přetrvával fenomén dvou národních jazyků, umělého spisovného a literárního jazyka a tradičního lidového jazyka. Na rozdíl od jiných zemí, kupříkladu [[Řecko|Řecka]], zde se však literární jazyk prosadil jako jazyk státní. [52] => [53] => '''Příklad romanizace jazyka v názvu „rumunský jazyk“''' [54] => # Limba rumânească – původní název [55] => # Limba românească – nahrazení „u“ za „o“, název je podobnější slovu „Roma“ (Řím) [56] => # Limba română – odstranění slovanského gramatického tvaru „-ască“; současný název [57] => [58] => Moldavština oproti rumunštině zachovala svůj originální název – „Limba moldovenească“. [59] => [60] => == Kontakty s jinými jazyky == [61] => {{bar box [62] => | width = 250px [63] => | title = Rumunština podle původu slovMarius Sala (coord), Mihaela Bîrlădeanu, Maria Iliescu, Liliana Macarie, Ioana Nichita, Mariana Ploae-Hanganu, Maria Theban, Ioana Vintilă-Rădulescu, ''Vocabularul reprezentativ al limbilor romanice'' (VRLR) (Bucharest: Editura Științifică și Enciclopedică, 1988).Vocabularul reprezentativ diferă de vocabularul fundamental (VF) și de fondul principal lexical (FP). Cf. SCL (Studii și cercetări lingvistice), an XXVII (1976), nr. 1, p. 61-66 și SCL (1974) nr. 3, p. 247. Cf. Theodor Hristea, "Structura generală a lexicului românesc", ''Sinteze de limba română'', eds., Theodor Hristea (coord.), Mioara Avram, Grigore Brâncuș, Gheorghe Bulgăr, Georgeta Ciompec, Ion Diaconescu, Rodica Bogza-Irimie & Flora Șuteu (Bucharest: 1984), 13. [64] => | titlebar = #ddd [65] => | float=right [66] => | bars = [67] => {{bar percent|[[Románské jazyky|Románský]]|red|78}} [68] => {{bar percent|[[Slovanské jazyky|Slovanský]]|lightgreen|14}} [69] => {{bar percent|[[Germánské jazyky|Germánský]] (německé vlivy, anglické výpůjčky)|gold|2.54}} [70] => {{bar percent|[[Novořečtina|Řecký]]|darkgreen|1.7}} [71] => {{bar percent|Ostatní|black|5.49}} [72] => }} [73] => [74] => === Dáčtina === [75] => [[Dáčtina]] byl [[indoevropské jazyky|indoevropský]] jazyk, kterým mluvili staří [[Dákové]]. Byl to první jazyk, který ovlivnil [[latina|latinu]] v Dákii. [76] => [77] => V dnešní rumunštině je okolo 300 slov, o kterých se předpokládá, že jsou z dáčtiny (např.: balaur = drak, brânză = sýr, mal = břeh). [78] => [79] => === Balkánský jazykový svaz === [80] => Přestože je většina rumunské [[Gramatika|gramatiky]] a [[morfologie (lingvistika)|morfologie]] založená na latině, jsou v ní jevy, které sdílí jen s ostatními jazyky v [[balkánský jazykový svaz|balkánském jazykovém svazu]]. Mezi sdílené jevy patří [[určitý člen]] následující po řídícím slovu, splynutí [[genitiv]]u a [[dativ]]u, způsob tvoření futura a perfekta. [81] => [82] => === Slovanské jazyky === [83] => Zdrojem slovanského vlivu je v největší míře [[staroslověnština]], která byla až do [[18. století]] [[liturgie|liturgickým]] jazykem v [[Rumunsko|Rumunsku]], a také [[bulharština]], [[ukrajinština]] a [[srbština]]. Až 20 % slovní zásoby je slovanského původu (např.: iubi = milovat, glas = hlas, nevoie = potřeba, prieten = přítel, da = ano), nicméně mnoho slovanských slov jsou archaizmy, takže se odhaduje, že slovanská slovní zásoba představuje dnes už jen 10 % moderního jazyka. Mezi další slovanské vlivy patří např. zachování původního latinského [[foném]]u /h/, který nezůstal v žádném jiném dnešním [[románské jazyky|románském jazyce]]. [84] => [85] => === Další vlivy === [86] => * [[řečtina]] (např.: folos < ófelos = užitek, buzunar < buzunára = kapsa, proaspăt < prósfatos = čerstvý) [87] => * [[maďarština]] (např.: oraş < város = město, a cheltui < költeni = utrácet, a făgădui < fogadni = slíbit) [88] => * [[turečtina]] (např.: cafea < kahve = káva, cutie < kuta = krabice, papuc < papuç = papuče) [89] => * [[němčina]] (např.: cartof < Kartoffel = brambor, bere < Bier = pivo, șurub < Schraube = šroub) [90] => [91] => === Mezinárodní slova === [92] => Od [[19. století]] si rumunština vypůjčuje mnoho slov z jiných románských jazyků, především [[francouzština|francouzštiny]] a [[italština|italštiny]]. Odhaduje se, že v rumunštině je kolem 38 % slov vypůjčených z italštiny a francouzštiny, takže spolu se slovy domácího původu tvoří kolem 80 % slovní zásoby slova s původem v [[latina|latině]]. [93] => [94] => Některá latinská slova byla do rumunštiny přijata dvakrát, poprvé jako součást původní slovní zásoby a podruhé jako přejatá slova. [95] => [96] => Např.: [97] => * bratr/bratrský: frate/fratern [98] => * prst/prstní: deget/digital [99] => * voda/vodní: apă/acvatic [100] => * oko/oční: ochi/ocular [101] => [102] => == Rozšíření == [103] => [[Soubor:BURTA.JPG|náhled|259x259px|názevová variace slova 'burtă' (břicho) na území Rumunska]] [104] => Rumunštinou se mluví hlavně v [[Rumunsko|Rumunsku]], [[Moldavsko|Moldavsku]], [[Maďarsko|Maďarsku]], [[Srbsko|Srbsku]] a [[Bulharsko|Bulharsku]]. [105] => [106] => === Oficiální postavení === [107] => Rumunština je oficiální jazyk [[Rumunsko|Rumunska]] a Moldavské republiky, kde se lze z politických důvodů setkat i s označením moldavština (např. v ústavě, naopak na školním vysvědčení je uvedena rumunština). I podle jednoho z jazykových zákonů je rumunština a moldavština stejný jazyk. [108] => [109] => Úřady v Moldavské podněsterské republice ([[Podněstří]]) trvají na užívání ruské azbuky místo [[latinka|latinky]]. Existují však školy, které vyučují v latince. Lpění na užívání rumunštiny v azbuce je projevem rusifikace rumunskojazyčného obyvatelstva. Rodiče raději posílají své děti do ruských škol, kde se jim dostane výuky standardní ruštiny, místo do škol, kde děti naučí málo využitelný pravopis rumunštiny v azbuce. [110] => [111] => Ve [[Vojvodina|Vojvodině]] má oficiálně stejný status jako [[srbština]], ale ve skutečnosti je tam méně důležitá. [112] => [113] => V ostatních částech [[Srbsko|Srbska]] a na [[Ukrajina|Ukrajině]] mají rumunské komunity malá práva, co se týče ochrany a používání jejich jazyka. [114] => [115] => Rumunština je jedním z pěti jazyků, které se používají při bohoslužbách na [[Hora Athos|Hoře Athos]]. [116] => [117] => === Dialekty === [118] => De facto existují čtyři „rumunské“ jazyky. Jen dva (rumunština / moldavština a makedorumunština) existují v písemné podobě. [119] => [120] => '''(Dako)rumunština''' – na sever od [[Dunaj]]e ([[Rumunsko]], [[Moldavsko]], [[Ukrajina]]). (Dako)rumunština má pět nářečí: [121] => [122] => * moldavské (považované za jazyk, limba moldovenească) – Moldavsko, Podněstří, Bukovina a východní Sedmihradsko [123] => * valašské (dialect „popular“) – Valašsko, Dobrudža a jižní Sedmihradsko [124] => * marmarošské (dialect de Maramureş) – Marmaroš [125] => * krišanské (dialect de Crișana) – Krišana a západní Sedmihradsko [126] => * banacké (dialect de Banat) – Banát. [127] => [128] => '''Makedorumunština ([[Arumunština]])''' – [[Řecko]], [[Severní Makedonie]], [[Bulharsko]], [[Srbsko]], [[Albánie]]. [129] => [130] => '''Meglenorumunština''' – severní [[Řecko]]. [131] => [132] => '''Istrorumunština''' – [[Istrie (poloostrov)|Istrie]], [[Chorvatsko]]. [133] => [134] => == Gramatika == [135] => Rumunská jména rozeznávají 3 [[Jmenný rod|rody]] (mužský, ženský a střední), 2 čísla ([[jednotné číslo|singulár]] a [[množné číslo|plurál]]) a 5 [[mluvnický pád|pádů]] ([[nominativ]], [[akuzativ]], [[dativ]], [[genitiv]] a [[vokativ]]). Členy, většina [[adjektivum|adjektiv]] a [[zájmeno|zájmena]] se shodují se svým řídícím jménem. [136] => [137] => Rumunština je jediný [[románské jazyky|románský jazyk]], jehož určitý člen se připojuje na konec jména a ne před slovo. [138] => [139] => Rumunština má čtyři slovesné třídy a pět způsobů ([[indikativ]], [[konjunktiv]], [[imperativ]], [[prezumptiv]] a [[supinum]]) [140] => [141] => == Fonologie == [142] => [[Soubor:WIKITONGUES- Raluca speaking Romanian.webm|thumb|Rumunka mluví]] [143] => Rumunština má 7 samohlásek a 20 souhlásek. [144] => [145] => === Hláskové změny === [146] => Kvůli izolaci rumunštiny je hláskový vývoj odlišný od vývoje ostatních [[románské jazyky|románských jazyků]], ale některé změny sdílí s [[italština|italštinou]] (např. [kl] > [kj] – lat. clarus > rum. chiar, it. chiaro) a [[dalmátština|dalmátštinou]] (např. [gn] > [mn] – lat. cognatus > rum. cumnat, dalm. comnut). [147] => [148] => Mezi důležité hláskové změny patří: [149] => * diftongizace e, i, o – lat. cera > rum. ceară (vosk) [150] => * jotacizmus [e] > [i] – lat. herba > rum. iarbă (tráva) [151] => * veláry [k], [g] > labiály [p], [b], [m] – lat. octo > rum. opt (osm) [152] => * rotacizmus [l] > [r] – lat. caelum > rum. cer (nebe) [153] => * palatalizace dentál [d], [t] před [e] a [i] – lat. deus > rum. zeu (bůh), lat. tenem > rum. ţine (držet) [154] => [155] => == Psaná podoba == [156] => [[Soubor:"Doina lui Rațiu" de Viora Magdu, Dreptatea, Timișoara, 07(19). 01. 1895.jpg|thumb|Ukázkový text z roku 1895.]] [157] => První psaný záznam románského jazyka, kterým se mluvilo ve [[středověk]]u na [[Balkán]]ě, byla zapsána [[Byzantská říše|byzantským]] kronikářem v [[6. století]] o vojenské expedici proti [[Avaři|Avarům]]. Je to věta mezkaře doprovázejícího byzantská vojska „Torna, torna, fratre!“ (Vrať se, vrať se, bratře!), kterou zavolal na společníka, když uviděl, že z mezka spadl náklad. [158] => [159] => Nejstarší psaný text v rumunštině je dopis z roku [[1521]], v němž Neacșu z Câmpulungu píše starostovi [[Brašov]]a o hrozícím útoku Turků. Byl napsán [[cyrilice|cyrilicí]] jako většina tehdejších textů. Nejstarší text [[latinka|latinkou]] byl v [[16. století]] napsán v [[Sedmihradsko|Transylvánii]] podle konvencí [[maďarština|maďarštiny]]. [160] => [161] => V pozdním [[18. století]] rumunští učenci, majíce na paměti původ rumunštiny v [[latina|latině]], převzali italský pravopis a přizpůsobili ho rumunštině. [[Cyrilice]] se, i když stále méně, používala až do roku [[1860]], kdy byl pravopis poprvé normován. [162] => [163] => V [[Moldavská SSR|Moldavské SSR]] se do roku [[1989]] používala upravená ruská [[cyrilice]]. [164] => [165] => === Abeceda === [166] => {| class="wikitable" [167] => |- [168] => | písmeno: || a || ă || â || b || c || d || e || f || g || h || i || î || j || l || m || n || o || p || r || s || ș || t || ț || u || v || x || z [169] => |- [170] => | výslovnost: || a || {{IPA|ə}} || {{IPA|ɨ}} || b || k, č || d || e || f || g, dž || h, ch || i || {{IPA|ɨ}} || ž || l || m || n || o || p || r || s || š || t || c || u, w || v || kz, gz || z [171] => |} [172] => Poznámky: [173] => * ''ce'', ''ci'' se čte [če], [či] [174] => * ''che'', ''chi'' se čte [k´e], [k´i] [175] => * ''ca'', ''co'', ''cu'' se čte [ka], [ko], [ku] [176] => * ''ge'', ''gi'' se čte [dže], [dži] [177] => * ''ghe'', ''ghi'' se čte [g´e], [g´i] [178] => * ''ga'', ''go'', ''gu'' se čte [ga], [go], [gu] [179] => * nepřízvučné ''i'' na konci slova se vyslovuje tak krátce, že netvoří slabiku, ale [[Palatalizace|palatalizuje]] případnou předchozí souhlásku [180] => * ''ă'' se vyslovuje jako neurčitá souhláska [ə] stejně jako v [[angličtina|angličtině]] [181] => * na začátku a na konci slova se píše ''î'', uprostřed ''â'' (do reformy pravopisu v r. [[1993]] se všude psalo ''î'') a vyslovuje se jako ''u'' bez zaokrouhlení rtů. [182] => * Místo ș a ț (s čárkou dole) se běžně, ale nesprávně, v elektronicky psaných textech vyskytují ş a ţ (s [[cedilla|cedillou]], tj. s háčkem dole). Důvod je, že ș a ț byly podporovány až v [[Unicode]] 3.0, respektive [[Windows XP]]. A to ani ne ve standardním XP, ale člověk si musel doinstalovat European Union Expansion Font Update. Teprve od [[Windows Vista]] je to ve standardní verzi. Ale i když už člověk měl software, který tyto znaky nabízí, stále neměl klávesnici, která je umožňuje napsat. Takže tato písmena mohl zapsat jen kódem nebo vyhledat v mapě znaků. Unicode (HTML) kódy: U+0218 (&#x0218;) Ș, U+0219 (&#x0219;) ș, U+021A (&#x021a;) Ț, U+021B (&#x021b;) ț.
Při použití klávesy [[compose]] snadno dojde k chybě, když někdo (zdánlivě logicky) pro skládání znaku s čárkou pod písmenem chybně použije čárku, která přivěsí [[cedilla|cedillu]]; namísto toho je nutno pro čárku pod písmenem použít '''středník'''. [183] => * Při transkripci rumunských jmen a názvů do češtiny je možno nahrazovat zvláštní znaky takto: ă = a, â = a, î = i, ș = š, ț = ts (např. Brașov či Brašov, Bistrița či Bistritsa, Rădăuți či Radautsi){{Citace monografie [184] => | titul = Pravidla českého pravopisu [185] => | vydavatel = Academia [186] => | místo = Praha [187] => | rok = 2001 [188] => | kapitola = Doporučená pravidla přepisu slov z cizích jazyků do češtiny [189] => | strany = 76–89 [190] => | isbn = 80-200-0475-0 [191] => }} [192] => [193] => == Příklady == [194] => [195] => === Číslovky === [196] => {| cellspacing="7" [197] => |- [198] => | '''Rumunsky''' || '''Česky''' [199] => |- [200] => | unu || jeden [201] => |- [202] => | doi || dva [203] => |- [204] => | trei || tři [205] => |- [206] => | patru || čtyři [207] => |- [208] => | cinci || pět [209] => |- [210] => | șase || šest [211] => |- [212] => | șapte || sedm [213] => |- [214] => | opt || osm [215] => |- [216] => | nouă || devět [217] => |- [218] => | zece || deset [219] => |} [220] => [221] => == Vzorový text == [222] => {{Vzorový text [223] => |VDLP=ano [224] => |Komentář= [225] => |Jazyk 1=rumunsky [226] => |Text=Toate ființele umane se nasc libere și egale în demnitate și în drepturi. Ele sunt înzestrate cu rațiune și conștiință și trebuie să se comporte unii față de altele în spiritul fraternității. [227] => }} [228] => [229] => === [[Otčenáš]] === [230] => {| class="wikitable" [231] => [232] => ! Latina [233] => ! Italština [234] => ! Rumunština [235] => |- [236] => | Pater noster, qui es in caelis: [237] => | Padre nostro, che sei nei cieli, [238] => | Tatăl nostru carele ești în ceruri, [239] => |- [240] => | sanctificetur Nomen Tuum; [241] => | sia santificato il tuo nome. [242] => | sfințească-se numele tău. [243] => |- [244] => | adveniat Regnum Tuum; [245] => | Venga il tuo regno. [246] => | Vie împărăția ta. [247] => |- [248] => | fiat voluntas Tua, sicut in caelo, et in terra. [249] => | Sia fatta la tua volontà, come in cielo così in terra. [250] => | Facă-se voia ta, precum în cer, așa și pe pământ. [251] => |- [252] => | Panem nostrum quotidianum da nobis hodie; [253] => | Dacci oggi il nostro pane quotidiano [254] => | Pâinea noastră cea de toate zilele, dă-ne-o nouă astăzi, [255] => |- [256] => | et dimitte nobis debita nostra, [257] => | e rimetti a noi i nostri debiti, [258] => | și ne iartă nouă păcatele noastre, [259] => |- [260] => | Sicut et nos dimittimus debitoribus nostris; [261] => | come noi li rimettiamo ai nostri debitori. [262] => | precum și noi iertăm greșiților noștri. [263] => |- [264] => | Et ne nos inducas in tentationem; [265] => | E non ci indurre in tentazione, [266] => | Și nu ne duce pe noi în ispită, [267] => |- [268] => | sed libera nos a Malo. [269] => | ma liberaci dal male. [270] => | ci ne izbăvește de cel rău. [271] => |} [272] => [273] => == Reference == [274] => [275] => [276] => == Externí odkazy == [277] => {{InterWiki|code=ro|Rumunská}} [278] => * {{Commonscat}} [279] => * {{Wikislovník|heslo=rumunština}} [280] => * {{Wikislovník|kategorie=Rumunština}} [281] => * [http://slovniky.lingea.cz/Rumunsko-cesky Rumunsko-český slovník online] [282] => [283] => {{Románské jazyky}} [284] => {{Oficiální jazyky EU}} [285] => {{Autoritní data}} [286] => {{Portály|Jazyk}} [287] => [288] => [[Kategorie:Rumunština| ]] [289] => [[Kategorie:Balkanorománské jazyky]] [290] => [[Kategorie:Jazyky Rumunska]] [291] => [[Kategorie:Úřední jazyky Evropské unie]] [292] => [[Kategorie:Živé jazyky]] [] => )
good wiki

Rumunština

Rumunština je románský jazyk s asi 25 miliony mluvčími, převážně v Rumunsku, v oblasti Vojvodina v Srbsku a v Moldavsku, kde se z historických a politických důvodů do roku 2013, respektive podle ústavy až do roku 2023 nazýval moldavština.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Rumunsko','Srbsko','Moldavsko','románské jazyky','latina','Vojvodina','Románské jazyky','cyrilice','Řecko','srbština','genitiv','Sedmihradsko'

Cyrilice

Cyrilice je písmo, které bylo vytvořeno svatými bratry Cyrilem a Metodějem na konci 9.

Genitiv

Latina

Moldavsko

Moldavsko je česká obec ležící v okrese Znojmo, kraji Jihomoravském.

Řecko

Rumunsko

Rumunsko je stát ve východní Evropě, který se nachází v jihovýchodní části kontinentu.

Sedmihradsko

Srbsko

Srbština

Vojvodina