Array ( [0] => 14717356 [id] => 14717356 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Tatarština [uri] => Tatarština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Tatarština ''(татар теле, tatar tele, تاتار تلی)'' [2] => | rozšíření = [[Tatarstán]], [[Baškortostán]], [[Rusko]] [3] => | mluvčích = 5,3 milionu [4] => | klasifikace = * [[Altajské jazyky]] [5] => ** [[Turkické jazyky]] [6] => *** [[Kypčacké jazyky]] [7] => **** [[Kypčacko-bolgarské jazyky]] [8] => ***** '''Tatarština''' [9] => | písmo = [[cyrilice]], [[latinka]], dříve [[arabské písmo]] [10] => | úřední jazyk = [[Tatarstán]] [11] => | regulátor = ''není'' [12] => | ISO6391 = '''tt''' [13] => | ISO6392B = '''tt''' [14] => | ISO6392T = '''tt''' [15] => | SIL = TT [16] => | wikipedie = [[:tt:Баш бит|tt.wikipedia.org]] [17] => }} [18] => '''Tatarština''' (''татар теле, tatar tele'' nebo ''татарча, tatarça''), jazyk všech tatarských etnických skupin (povolžsko-přiuralské, uralské, sibiřské a astrachaňské), patří do kipčacké skupiny [[Turkické jazyky|turkických]] (někdy se uvádí tureckých či turkotatarských) jazyků, mezi které patří také například [[baškirština]], [[kazaština]], [[uzbečtina]], [[turečtina]] aj. Tatarsky hovoří více než 5,3 milionu [[Tataři|Tatarů]] (podle sčítání z roku 2002) v [[Tatarstán]]u, [[Baškortostán]]u, [[Marijsko|Marijsku]], [[Udmurtsko|Udmurtsku]], [[Mordvinie|Mordvinii]] a dalších republikách a oblastech [[Rusko|Ruska]]. Další mluvčí, jejichž přesný počet není znám, žijí v [[Uzbekistán]]u, [[Kazachstán]]u, [[Ázerbájdžán]]u, [[Kyrgyzstán]]u a [[Turkmenistán]]u. [19] => [20] => == Dialekty tatarštiny == [21] => Základními [[Nářečí|dialekty]] tatarštiny jsou tzv. střední dialekt kazaňských Tatarů, západní dialekt mišarských Tatarů [22] => [23] => == Spisovný jazyk == [24] => Současná spisovná tatarština se zformovala v 19. století na základě středního dialektu. Pro lexiku jsou kromě původních turkických a tatarských slov charakteristické arabismy a farsismy (přejímky z [[arabština|arabštiny]] a [[perština|perštiny]]). Během 20. století přejímala tatarština moderní terminologii a internacionalismy především prostřednictvím [[ruština|ruštiny]]. [25] => [26] => == Fonetika a mluvnice == [27] => Přízvuk v tatarštině je vždy na poslední slabice slova. [[Samohláska|Samohlásky]] se řídí zákony [[vokální harmonie]], tak jako např. v [[maďarština|maďarštině]] či turečtině – to znamená, že slovo může obsahovat buď pouze nízkozvuké, nebo pouze vysokozvuké samohlásky. Mluvnice a větná stavba odpovídají základním rysům turkických jazyků (například nezná rody). Sloveso vždy stojí na konci věty. Při tvoření množného čísla podstatných jmen se kromě přípony -lar/-lär (yılğa – řeka, yılğalar = řeky / kül – jezero, küllär – jezera) vyskytují po nosovkách s tvary -nar/-när (san – číslo, sannar – čísla). [28] => [29] => == Způsoby zápisu == [30] => [[Soubor:Tatar Latin Janalif Arabic 1928.png|náhled|Abeceda jaŋalif s odpovídajícími arabskými písmeny (1927)]] [31] => Nejstarší písemné památky pocházejí z [[15. století]]. Do roku [[1928]] byla tatarština zapisována arabským písmem. Poté byla [[Latinizace v Sovětském svazu|zavedena upravená]] [[latinka]]; tzv. '''[[janalif|jaŋalif]]''' („nová abeceda“). Přechod na latinku měl dva důsledky: mladí lidé nedokázali číst knihy z [[Říjnová revoluce|předrevolučního]] období a došlo ke zvýšení rozdílnosti a tedy snížení vzájemné srozumitelnosti textů jednotlivých turkických národů.{{Citace periodika [32] => | příjmení = Andreas [33] => | jméno = Frings [34] => | autor = [35] => | odkaz na autora = [36] => | spoluautoři = [37] => | titul = Die tatarische Schriftreform und das kulturelle Gedächtnis [38] => | periodikum = Mainzer Arbeitspapiere zur Geschichte Osteuropas [39] => | odkaz na periodikum = [40] => | rok = 2004 [41] => | měsíc = [42] => | ročník = [43] => | číslo = 1/2004 [44] => | strany = 42–45 [45] => | url = http://www.osteuropa.geschichte.uni-mainz.de/Dateien/map0104.pdf [46] => | issn = 1614-5224 [47] => | jazyk = {{de}} [48] => }}{{Nedostupný zdroj}} Vzájemná srozumitelnost textů v různých turkických jazycích zapisovaných arabským písmem byla způsobena jejich vzájemnou blízkostí a tím, že arabským písmem nebyly zapisovány samohlásky. Roku [[1939]] byl na [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalinův]] příkaz zaveden pravopis na základě upravené cyrilice. V roce [[2000]], v rámci všeobecné tendence mezi turkickými národy bývalého [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]], tatarská politická reprezentace rozhodla o znovuzavedení latinky. Její snahy však narazily na federální zákon o státních jazycích (přijatý roku [[2002]]), dle nějž musí být úřední jazyky Ruské federace zapisovány [[cyrilice|cyrilicí]] (popř. upravenými variantami), přechod na latinku se tak stal i přes protesty zástupců Tatarstánu proti přijetí tohoto zákona nezákonným.{{Citace periodika [49] => | příjmení = Şahin [50] => | jméno = Erdal [51] => | autor = [52] => | odkaz na autora = [53] => | spoluautoři = [54] => | titul = Kazan Tatar Türklerinin Latin Alfabesi Mücadelesi [55] => | periodikum = Türk Dünyası Tarih Kültür Dergisi [56] => | odkaz na periodikum = [57] => | rok = 2003 [58] => | měsíc = Temnuz/červenec [59] => | ročník = [60] => | číslo = [61] => | strany = 42–45 [62] => | url = http://turkoloji.cu.edu.tr/CAGDAS%20TURK%20LEHCELERI/erdal_sahin_kazan_tatar_turkleri_latin_alfabesi.pdf [63] => | issn = [64] => | jazyk = {{tr}} [65] => }} Přechod na latinku byl proto zastaven a tatarština je nadále zapisována cyrilicí. Latinku nyní používají pouze někteří Tataři v diaspoře; je také široce používána v komunikaci na internetu – '''inalif''' („internetová abeceda“). [66] => [67] => === Současná tatarská abeceda === [68] => {| style="font-family:Microsoft Sans Serif; font-size:1.4em; border-color:#000000; border-width:1px; border-style:solid; border-collapse:collapse; background-color:#F8F8EF" [69] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | А а [70] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ә ә [71] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Б б [72] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | В в [73] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Г г [74] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Д д [75] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Е е [76] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ё ё [77] => |- [78] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ж ж [79] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Җ җ [80] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | З з [81] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | И и [82] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Й й [83] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | К к [84] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Л л [85] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | М м [86] => |- [87] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Н н [88] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ң ң [89] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | О о [90] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ө ө [91] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | П п [92] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Р р [93] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | С с [94] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Т т [95] => |- [96] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | У у [97] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ү ү [98] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ф ф [99] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Х х [100] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Һ һ [101] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ц ц [102] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ч ч [103] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ш ш [104] => |- [105] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Щ щ [106] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ъ ъ [107] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ы ы [108] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ь ь [109] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Э э [110] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Ю ю [111] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | Я я [112] => | style="width:3em; text-align:center; padding: 3px;" | [113] => |} [114] => [115] => == Příklady == [116] => === Číslovky === [117] => {| cellspacing="7" [118] => |- [119] => | '''Tatarsky''' || '''Česky''' [120] => |- [121] => | беp || jeden [122] => |- [123] => | икe || dva [124] => |- [125] => | өч || tři [126] => |- [127] => | дүpт || čtyři [128] => |- [129] => | биш || pět [130] => |- [131] => | aлты || šest [132] => |- [133] => | җидe || sedm [134] => |- [135] => | cигeз || osm [136] => |- [137] => | тyгыз || devět [138] => |- [139] => | yн || deset [140] => |} [141] => [142] => == Vzorový text == [143] => Otče náš (modlitba Páně) v cyrilici: [144] => : Күктәге Атабыз, [145] => : Исемең изге дип икърар ителсен, [146] => : Синең патшалыгың килсен, [147] => : Күктәге кебек җиpдә дә Синең [148] => : ихтыярың гәмәлгә ашcын. [149] => : Бу Көнгә кирәкле икмәгебезне безгә бүген бир. [150] => : Башкаларның безгә карата эшләгән явызлыкларын без кичергән кебек, [151] => : безнең дә начар ешләребезне Син кичер. [152] => : Бизге cынауга дучар итмә, [153] => : ә явиздан cакла. [154] => [155] => Otče náš (modlitba Páně) v latince: [156] => : Küktäge Atabız, [157] => : İsemeñ izge dip iqrar itelsen, [158] => : Sineñ Patşalığıñ kilsen, [159] => : Küktäge kebek, cirdä dä Sineñ [160] => : ixtıyarıñ ğamälgä aşsın. [161] => : Bu köngä kiräkle ikmägebezne bezgä bügen bir. [162] => : Başkalarnıñ bezgä karata eşlägän yawızlıkların bez kiçergän kebek, [163] => : bezneñ yawız eşlärne Sin kiçer. [164] => : Bezne sınawğa duçar itmä, [165] => : ä yawızdan saqla. [166] => [167] => {{Vzorový text [168] => |VDLP=ano [169] => |Komentář= [170] => |Jazyk 1=tatarsky (cyrilice) [171] => |Text 1=Барлык кешеләр дә азат һәм үз абруйлары һәм хокуклары ягыннан тиң бупып туапар. Аларга акыл һәм вожлаи бирелгән һәм бәр-бәрсенә карата туганарча монәсәбәттә булырга тиешләр. [172] => |Jazyk 2=tatarsky (latinka) [173] => |Text 2=Barlıq keşelär dä azat häm üz abruyları häm xoquqları yağınnan tiñ bulıp tualar. Alarğa aqıl häm woclaí birelgän häm ber-bersenä qarata tuğanarça monäsäbättä bulırğa tieşlär. [174] => }} [175] => [176] => == Reference == [177] => [178] => [179] => == Externí odkazy == [180] => {{InterWiki|code=tt|Tatarská}} [181] => * {{Wikiverzita|úložiště=Tatarština}} [182] => * {{Commonscat}} [183] => {{Turkické jazyky}} [184] => {{Jazyky Ruské federace}} [185] => {{Autoritní data}} [186] => [187] => [[Kategorie:Jazyky Tatarstánu]] [188] => [[Kategorie:Jazyky Baškortostánu]] [189] => [[Kategorie:Jazyky Čuvašska]] [190] => [[Kategorie:Jazyky Ruska]] [191] => [[Kategorie:Jazyky Kazachstánu]] [192] => [[Kategorie:Jazyky Uzbekistánu]] [193] => [[Kategorie:Jazyky Ázerbájdžánu]] [194] => [[Kategorie:Jazyky Kyrgyzstánu]] [195] => [[Kategorie:Jazyky Turkmenistánu]] [196] => [[Kategorie:Živé jazyky]] [] => )
good wiki

Tatarština

Tatarština (татар теле, tatar tele nebo татарча, tatarça), jazyk všech tatarských etnických skupin (povolžsko-přiuralské, uralské, sibiřské a astrachaňské), patří do kipčacké skupiny turkických (někdy se uvádí tureckých či turkotatarských) jazyků, mezi které patří také například baškirština, kazaština, uzbečtina, turečtina aj. Tatarsky hovoří více než 5,3 milionu Tatarů (podle sčítání z roku 2002) v Tatarstánu, Baškortostánu, Marijsku, Udmurtsku, Mordvinii a dalších republikách a oblastech Ruska.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Tatarstán','Baškortostán','Turkické jazyky','Rusko','latinka','cyrilice','Samohláska','Ázerbájdžán','Kazachstán','Kyrgyzstán','Mordvinie','Uzbekistán'

Ázerbájdžán

Baškortostán

Cyrilice

Cyrilice je písmo, které bylo vytvořeno svatými bratry Cyrilem a Metodějem na konci 9.

Kazachstán

Kyrgyzstán

Latinka

Rusko

Samohláska

Tatarstán

Uzbekistán