Array ( [0] => 14714990 [id] => 14714990 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Turkmenština [uri] => Turkmenština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Turkmenština ''(Türkmen dili, түркмен дили, [2] => تۆرکمن ديلی)'' [3] => | rozšíření = [[Turkmenistán]], [[Afghánistán]], [[Írán]], [[Irák]] [4] => | mluvčích = 9 miliónů [5] => | klasifikace = [6] => * [[Altajské jazyky]] [7] => ** [[Turkické jazyky]] [8] => *** [[Západoturkické jazyky]] [9] => **** [[Oghuzské jazyky]] [10] => ***** '''Turkmenština''' [11] => | písmo = [[Latinka]], dříve [[Cyrilice]] [12] => | úřední jazyk = [[Turkmenistán]] [13] => | regulátor = ''Není'' [14] => | ISO6391 = '''tk''' [15] => | ISO6392B = '''tuk''' [16] => | ISO6392T = '''tuk''' [17] => | SIL = TUK [18] => | wikipedie = [[:tk:Hlavní strana|tk.wikipedia.org]] [19] => }} [20] => '''Turkmenština''' je [[turkické jazyky|turkický jazyk]], kterým mluví zhruba 6,4 [[milion|miliónu]] lidí v [[Turkmenistán]]u, [[Afghánistán]]u, [[Írán]]u, [[Irák]]u, [[Kazachstán]]u, [[Pákistán]]u, [[Tádžikistán]]u a [[Uzbekistán]]u. Dále se používá v evropské části [[Rusko|Ruska]], [[Německo|Německu]], [[Turecko|Turecku]] a [[Spojené státy americké|USA]]. [21] => [22] => == Historie písma == [23] => Turkmenština je oficiálním jazykem v [[Turkmenistán]]u. V psané podobě se začala používat až na začátku [[20. století]], kdy se zapisovala [[arabské písmo|arabským písmem]]. V letech [[1928]]–[[1940]] se pro turkmenštinu [[Latinizace v Sovětském svazu|používala]] [[latinka]], která byla až do roku [[1991]] nahrazena z politických důvodů [[cyrilice|cyrilicí]] (záměrem vládců [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] bylo co nejvíce omezit kontakty mezi turkickými národy žijícími v jižních republikách s těmi, které žily za hranicemi [[Sovětský svaz|SSSR]] a zároveň tak omezit vliv [[islám]]u v těchto republikách). Od roku [[1991]] je opět používána [[latinka]]. [24] => [25] => == Gramatika == [26] => [27] => === Pády === [28] => [[Turkické jazyky]] mají [[Mluvnický pád|pády]]. Turkmenština jich má šest: [29] => [30] => * [[nominativ]] [31] => * [[genitiv]] (též posesiv – je podobný anglickému přivlastňovacímu genitivu ''’s'') [32] => * [[dativ]] [33] => * [[akuzativ]] [34] => * [[ablativ]]-pád určující čas či místo [35] => * [[instrumentál]] [36] => [37] => === Abeceda === [38] => {| class="wikitable" style="text-align:center;" [39] => !Současná [[latinka]] [40] => ![[Cyrilice]] [41] => ![[Fonetika]] [42] => ![[Latinka]] 1993 [43] => ![[Latinka]] 1992-1993 [44] => ![[Latinka]] 1927-1940 [45] => |- [46] => |'''A a''' [47] => |А а [48] => |class="IPA"|[a] [49] => |A a [50] => |A a [51] => |A a [52] => |- [53] => |'''B b''' [54] => |Б б [55] => |class="IPA"|[b] [56] => |B b [57] => |B b [58] => |B b [59] => |- [60] => |'''Ç ç''' [61] => |Ч ч [62] => |class="IPA"|[ʧ] [63] => |Ç ç [64] => |C c [65] => |C c [66] => |- [67] => |'''D d''' [68] => |Д д [69] => |class="IPA"|[d] [70] => |D d [71] => |D d [72] => |D d [73] => |- [74] => |'''E e''' [75] => |Е е [76] => |class="IPA"|[je], [e] [77] => |E e [78] => |E e [79] => |E e [80] => |- [81] => |'''Ä ä''' [82] => |Ә ә [83] => |class="IPA"|[æ] [84] => |Ä ä [85] => |Ea ea [86] => |Ә ә [87] => |- [88] => |'''F f''' [89] => |Ф ф [90] => |class="IPA"|[ɸ] [91] => |F f [92] => |F f [93] => |F f [94] => |- [95] => |'''G g''' [96] => |Г г [97] => |class="IPA"|[g~ʁ] [98] => |G g [99] => |G g [100] => |G g [101] => |- [102] => |'''H h''' [103] => |Х х [104] => |class="IPA"|[h~x] [105] => |H h [106] => |H h [107] => |H/X h/x [108] => |- [109] => |'''I i''' [110] => |И и [111] => |class="IPA"|[i] [112] => |I i [113] => |I i [114] => |I i [115] => |- [116] => |'''J j''' [117] => |Җ җ [118] => |class="IPA"|[ʤ] [119] => |J j [120] => |J j [121] => |Ç ç [122] => |- [123] => |'''Ž ž''' [124] => |Ж ж [125] => |class="IPA"|[ʒ] [126] => |£ ɾ [127] => |Jh jh [128] => |Ƶ ƶ [129] => |- [130] => |'''K k''' [131] => |К к [132] => |class="IPA"|[k~q] [133] => |K k [134] => |K k [135] => |K/Q k/q [136] => |- [137] => |'''L l''' [138] => |Л л [139] => |class="IPA"|[l] [140] => |L l [141] => |L l [142] => |L l [143] => |- [144] => |'''M m''' [145] => |М м [146] => |class="IPA"|[m] [147] => |M m [148] => |M m [149] => |M m [150] => |- [151] => |'''N n''' [152] => |Н н [153] => |class="IPA"|[n] [154] => |N n [155] => |N n [156] => |N n [157] => |- [158] => |'''Ň ň''' [159] => |Ң ң [160] => |class="IPA"|[ŋ] [161] => |Ñ ñ [162] => |Ng ng [163] => |Ŋ ŋ [164] => |- [165] => |'''O o''' [166] => |О о [167] => |class="IPA"|[o] [168] => |O o [169] => |O o [170] => |O o [171] => |- [172] => |'''Ö ö''' [173] => |Ө ө [174] => |class="IPA"|[ø] [175] => |Ö ö [176] => |Q q [177] => |Ө ө [178] => |- [179] => |'''P p''' [180] => |П п [181] => |class="IPA"|[p] [182] => |P p [183] => |P p [184] => |P p [185] => |- [186] => |'''R r''' [187] => |Р р [188] => |class="IPA"|[r] [189] => |R r [190] => |R r [191] => |R r [192] => |- [193] => |'''S s''' [194] => |С с [195] => |class="IPA"|[θ] [196] => |S s [197] => |S s [198] => |S s [199] => |- [200] => |'''Ş ş''' [201] => |Ш ш [202] => |class="IPA"|[ʃ] [203] => |$ ¢ [204] => |Sh sh [205] => |Ş ş [206] => |- [207] => |'''T t''' [208] => |Т т [209] => |class="IPA"|[t] [210] => |T t [211] => |T t [212] => |T t [213] => |- [214] => |'''U u''' [215] => |У у [216] => |class="IPA"|[u] [217] => |U u [218] => |U u [219] => |U u [220] => |- [221] => |'''Ü ü''' [222] => |Ү ү [223] => |class="IPA"|[y] [224] => |Ü ü [225] => |V v [226] => |Y y [227] => |- [228] => |'''W w''' [229] => |В в [230] => |class="IPA"|[β] [231] => |W w [232] => |W w [233] => |V v [234] => |- [235] => |'''Y y''' [236] => |Ы ы [237] => |class="IPA"|[ɯ] [238] => |Y y [239] => |X x [240] => | - [241] => |- [242] => |'''Ý ý''' [243] => |Й й [244] => |class="IPA"|[j] [245] => |Ұ ÿ [246] => |Y y [247] => |J j [248] => |- [249] => |'''Z z''' [250] => |З з [251] => |class="IPA"|[ð] [252] => |Z z [253] => |Z z [254] => |Z z [255] => |} [256] => [257] => === Fonetika === [258] => * '''ç''' se čte [č] [259] => * '''ä''' = [æ] [260] => * '''ž''' = [ž] [261] => * '''j''' = [dž] [262] => * '''ň''' = nosové ''n'' (jako anglické ''-ing'') [263] => * '''ö''' = [ə], resp. [ö] [264] => * '''ş''' = [š] [265] => * '''ü''' jako [ü] [266] => * '''w''' jako [v] [267] => * '''ý''' jako [j] [268] => [269] => Turkmenština dodržuje [[vokálová harmonie|vokálovou harmonii]]. Ve vokálové harmonii je důležité rozlišení předních (ä, e, i, ö, ü) a zadních (a, y, o, u) samohlásek: [270] => * Původní turkmenská slova obsahují samohlásky patřící jen do jedné z těchto dvou skupin, např.: ''kädi'' (pouze přední samohlásky) nebo ''köwüş'' (pouze zadní samohlásky). [271] => * V přejatých slovech (hlavně ruského a perského původu) se vokálová harmonie vytrácí: ''kitap'' (kniha), ''dükan'' (obchod), ''serdar'' (vůdce). Přesto se nevytrácí úplně ani v těchto případech, protože podoba [[sufix]]ů těchto slov se řídí podle toho, zda poslední samohláska daného slova je přední nebo zadní. [272] => [273] => == Příklady == [274] => [275] => === Číslovky === [276] => {| cellspacing="7" [277] => |- [278] => | '''Turkmensky''' || '''Česky''' [279] => |- [280] => | bir, биp || jeden [281] => |- [282] => | iki, ики || dva [283] => |- [284] => | üç, үч || tři [285] => |- [286] => | dört, дөpт || čtyři [287] => |- [288] => | bäş, бәш || pět [289] => |- [290] => | alty, aлты || šest [291] => |- [292] => | ýedi, eди || sedm [293] => |- [294] => | sekiz, ceкиз || osm [295] => |- [296] => | dokuz, дoкyз || devět [297] => |- [298] => | on, oн || deset [299] => |} [300] => [301] => == Vzorový text == [302] => Otče náš (modlitba Páně) [303] => : Eý, Gökdäki Atamyz, [304] => : Adyň mukaddes bolsun. [305] => : Patyşalygyň gelsin. [306] => : Gökde bolşy ýaly, [307] => : Ýerde-de Seniň islegiň amala aşsyn. [308] => : Gündəlik çöregimizi [309] => : Bize şu gün ber. Bize ýamanlyk [310] => : edýäňleriň ýazyklaryny geçişimiz ýaly, [311] => : Sen-de biziň ýazyklarymyzy geç. [312] => : Bizi synaga salma, bizi iblisden halas et. [313] => [314] => {{Vzorový text [315] => |VDLP=ano [316] => |Komentář= [317] => |Jazyk 1=turkmensky (cyrilice) [318] => |Text 1=Хемме адамлар өз мертебеси ве хукуклары бюнча дең ягдайда дүнйә инйәрлер. Олара аң хем выждан берлендир ве олар бир-бирлери билен доганлык рухундакы гарайышда болмалыдырлар. [319] => |Jazyk 2=turkmensky (latinka) [320] => |Text 2=Hemme adamlar öz mertebesi we hukuklary boýunça deň ýagdaýda dünýä inyärler. Olara aň hem wyždan berlendir we olar bir-birleri bilen doganlyk ruhundaky garaýyşda bolmalydyrlar. [321] => }} [322] => [323] => == Externí odkazy == [324] => {{InterWiki|code=tk|Turkmenská}} [325] => * {{Commonscat}} [326] => [327] => {{Pahýl}} [328] => {{Turkické jazyky}} [329] => {{Autoritní data}} [330] => [331] => [[Kategorie:Oghuzské jazyky]] [332] => [[Kategorie:Živé jazyky]] [333] => [[Kategorie:Jazyky Turkmenistánu]] [334] => [[Kategorie:Jazyky Afghánistánu]] [335] => [[Kategorie:Jazyky Íránu]] [336] => [[Kategorie:Jazyky Tádžikistánu]] [337] => [[Kategorie:Jazyky Uzbekistánu]] [] => )
good wiki

Turkmenština

Turkmenština je turkický jazyk, kterým mluví zhruba 6,4 miliónu lidí v Turkmenistánu, Afghánistánu, Íránu, Iráku, Kazachstánu, Pákistánu, Tádžikistánu a Uzbekistánu. Dále se používá v evropské části Ruska, Německu, Turecku a USA.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Turkmenistán','Latinka','latinka','Cyrilice','Irák','Turkické jazyky','Írán','Afghánistán','Sovětský svaz','1991','Kazachstán','Fonetika'

1991

Afghánistán

Cyrilice

Cyrilice je písmo, které bylo vytvořeno svatými bratry Cyrilem a Metodějem na konci 9.

Fonetika

Fonetika je vědní disciplína zabývající se zvukovými projevy v lidské řeči.

Irák

Írán

Kazachstán

Latinka

Turkmenistán

Turkménistán, oficiálně Turkmenistánský stát, je vnitrozemský stát v Střední Asii.