Chotěbuz (zámek)

Historie

Před rokem 1227

Vrch, který se nachází širším území levého břehu řeky Olše, byl pravděpodobně osídlen před rokem 1227. Mohlo jít o vyvýšené pozorovací stanoviště, které chránilo níže položené hradiště Starý Těšín, případně kastelánii Těšín. +more Ukazuje na to tvar návrší, které je ploché. Tato část obce ještě neprošla archeologickým průzkumem, resp. areál zámku.

Po roce 1227

200x200pixelů

První písemné zmínky o vsi Chotěbuz, jsou z období vlády Kazimíra I. +more Opolského. Listinou ze dne 26. května 1229 papež Řehoř IX. potvrdil a vyjmenoval výčet desátků z vesnic pro týnecké opatství, které již dříve listinou z 7. prosince 1227 daroval týneckému opatovi Lutfrydovi vratislavský biskup Vavřinec Doliveta.

Na Chotěbuzi, mezi roky 1229-1268, nechali benediktýni vybudovat opevněný dvůr, který sloužil k zásobování kláštera v Orlové. Tento se stal základem pro další vývoj tvrze, později zámku. +more Dne 12. května 1268 kníže Vladislav I. Opolský opětovně potvrdil dary vesnic, včetně Chotěbuze, spolu s příslušenstvím, požitky a svobodami benediktýnskému klášteru v Orlové. V roce 1268 tak měl tento řád řád v lokalitě zvané Sal právo těžit sůl, vlastnil několik vesnic, hospod, získával desátky a měl řadu svobod a požitků.

Za nejasných okolností se dvůr dostal z majetku orlovského kláštera do majetku těšínských Piastovců, když se v roce 1447 stal součástí fryštátského panství. Téhož roku kněžna Eufemie Mazovská, vdova po +more_Těšínský'>Boleslavu I. Těšínském, postoupila Chotěbuz Janu Kyselovskému z Kyselova.

V 16. +more století ves a dvůr opět náležela těšínskému knížecímu dvoru. V roce 1552 ji kníže Václav III. Adam postoupil svému kancléři Václavu Rudzkému z Rudz na Rudicích, jeho ženou byla Magdaléna Klochovna z Kornic Ten si nechal postavit tvrz, která měla být jen přízemní, zděná. Do současné doby se z tvrze dochovaly jen klenby. Tvrz byla přestavěna v období baroka na zámek. Ves mu patřila do roku 1578. Po jeho smrti převzali ves jeho synové Erazim a Mikuláš Rudzští z Rudz, kteří v roce 1603 prodali Chotěbuz Kašparovi st. Rudzkému z Rudz a na Kamenici . Jeho ženou byla Anna Gurecká z Kornic.

Roku 1651 držel statek Mikuláš starší II. Rudzký z Rudz na Velkých Horkách a na Chotěbuzi a Lhotě. +more Zemřel 14. května 1658, byl pohřben v Těšíně, jeho náhrobník je k vidění v kostele svaté Maří Magdaleny. Jeho syn Bernard Rudzký, ženatý s Magdalenou z Hohensteinu, prodal tuto tvrz a ves někdy okolo roku 1701.

V roce 1701 získal ves Mikuláš Gurecký z Kornic na Holešově a na Kozakovicích. Po něm bratři svobodný pán Bernhard a svobodný pán Jáchym Kryštof Marklovští ze Žebráče. +more Po Jáchymovi Kryštofovi získala ves věnem jeho dcera Helena Kateřina Marklovská. V roce 1717 se provdala za pruského šlechtice Christiana Friedricha von Liebe. Jejich manželství bylo bezdětné.

V roce 1757 zámek přešel na šlechtický rod Lichnovských z Voštic, majitelem byl Karel svobodný pán Lichnovský. Dne 22. +more června 1770 žádá Jan Karel hrabě Lichnovský zemského hejtmana Těšínského knížectví o ochranu v rodinné záležitosti týkající se prodeje statku Chotěbuz.

V roce 1771 prodala Anna Charlotta ovdovělá Lichnovská z Voštic na Lhotě ves a tvrz Karlu Josephu Trachovi (1710-1780). Šlechtický titul získal v roce 1764 kdy povýšen do stavu svobodných pánů na území Německa a v Českém království. +more Jeho manželkou byla Amalie Wilhelmine hraběnka von Limburg-Stirum (1714-1755).

Po smrti Karla Josefa Tracha získal zámek jeho syn svobodný pán František Trach z Březí (1744-1791) a jeho manželka svobodná paní Karolína Josefa Bees z Chrostiny (1752-1827). Tento manželský pár se zasloužil o přestavbu renesanční tvrze na barokní zámek, která probíhala v letech 1780-1782.

200x200pixelů

V roce 1817 svobodný pán Vincent Trach (* 1772), syn Františka Tracha a Karolíny Josefy Bees, prodal zámek knížeti Albertu Sasko-Těšínskému (1738-1822), který jej připojil k Těšínské komoře. Ta nechala v roce 1840 barokní zámek zmodernizovat a upravit na lovecký zámeček.

Za doby Rakouska-Uherska

200x200pixelů

Přičiněním ředitele této arciknížecí komory Rudolfa rytíře Walcher von Uysdal, byla v Chotěbuzi založena internátní zemědělská škola. Vyučování bylo zahájeno v roce 1872, za fundace Albrechta Fridricha Rakousko-Těšínského, kdy zde byla umístěna Slezská rolnická škola. +more Pro zvýšení kapacity školní budovy byla v letech 1875-1879 provedena její další modernizace. Rolnická škola zde působila do roku 1923.

Za doby první Československé republiky

Počátkem školního roku 1922-1923 byla umístěna v prvním poschodí východního křídla nově zřízená jednotřídní česká státní obecná škola. V přízemí byla kancelář ředitele.

V roce 1927 zvažovala zemská správní rada, že v zámku zřídí polepšovnu.

Od 1. ledna 1928 byla zřízena česká mateřská škola s bytem učitelky, která byla umístěna v přízemí severní části východního křídla. +more Obecná škola byla počátkem školního roku 1929-1930 rozšířena na dvojtřídku.

Od 1. září 1937 byla Chotěbuzi zřízena odvodní česká měšťanská škola s bytem ředitele v prvním poschodí zámku. +more V přízemí vpravo od hlavního vchodu do budovy byl umístěn poštovní úřad pro obec Chotěbuz, včetně osad Zpupná Lhota a Podobora, a dále pro obce Stanislavice, Mistřovice a Koňákov.

V roce 1947 došlo k dalším stavebním úpravám.

Za období totality

Od roku 1952 budovu zámku využíval Školní statek při Střední zemědělské škole Český Těšín. Byly zde byty a kanceláře. +more Dne 3. května 1958 byl zámek prohlášen kulturní památkou, zápisem do státního seznamu památek okresu Karviná pod číslem 10367/8-3516.

V roce 1970 část budovy zámku vyhořela, byly poškozeny některé místnosti v zadním traktu. Objekt byl poté využíván jen částečně, především jako skladiště technického materiálu, zejména nářadí, náhradních dílů, osiva a chemikálií. +more V roce 1975 byla vypracována studie pro generální opravu, ale o realizaci nebyl zájem.

Za České a Slovenské Federativní Republiky

Zámek přešel v roce 1992 do vlastnictví Pozemkového fondu ČR, který zámek nabídl Muzeu Těšínska. To nemělo prostředky na jeho opravu.

Na přelomu 20. a 21. století

V roce 1996 byla vypracována nová architektonická studie na rekonstrukci, a to firmou Arpik. Rekonstrukce nebyla započata. +more Po zániku školního statku, na přelomu 20. a 21. století, nabídl Pozemkový fond ČR zámek obci, která jej v roce 2001 přijala, s tím, že: „se našel vhodný investor, jenž měl zámek od obce odkoupit. “ Transakce se neuskutečnila, investor od svých záměrů odstoupil a zámek zůstal ve vlastnictví obce Chotěbuz.

Po roce 2007

V roce 2007 obec získala z Krajského úřadu Moravskoslezského kraje a Ministerstva kultury ČR dvě dotace, za které byla opravena hláska (500 000 Kč, příspěvek na 50 % částky) a vstupní brána (250 000 Kč, příspěvek 50 % částky). Opravy hlásky přinesly spory s Národním památkovým ústavem. +more V témže roce (2007) zařadila obec objekt zámku do Národní databáze brownfieldů. Požadovaná cena v roce 2009 byla v řádu desítek miliónů Kč.

Studie

Na 13. zasedání Zastupitelstva obce Chotěbuz, 19. +more července 2012, schválili zastupitelé přijetí investiční dotace od Moravskoslezského kraje ve výši 444 000 Kč na realizaci projektu Areál zámku Chotěbuz a pověřili starostu k podpisu smlouvy na poskytnutí dotace. Výsledkem studie byly tři varianty:.

# Varianta A - Bydlení pro seniory # Varianta B - Školící centrum s podnikatelskými aktivitami # Varianta C - Kulturně-společenské centrum # Pracovalo se ještě s jednou variantou, tzv. Nultá varianta - Demolice všech objektů v areálu: Asanace a přípravu pozemků pro budoucí občanskou zástavbu.

Prodej zámku

Od roku 2013 se obec snažila zámek prodat. 21. +more zasedání Zastupitelstva obce Chotěbuz ze dne 10. října 2013 vzalo na vědomí výsledky zpracované "Studie proveditelnosti - areál zámku Chotěbuz" a pověřilo starostu k přípravě podkladů pro vyhlášení záměru prodeje areálu. Záměr byl pravidelně zveřejňován v obecním zpravodaji Chotěbuzské zrcadlo. Mezi roky 2015 (září) a 2017 (prosinec) jednalo zastupitelstvo obce s jedním zájemcem, který od záměru odstoupil z důvodu nových požadavků zastupitelstva k prodeji.

Vynětí zámku ze seznamu kulturních památek

Zastupitelstvo obce na svém 23. zasedání dne 17. +more prosince 2013 odsouhlasilo toto rozhodnutí: „Zastupitelstvo obce pověřuje starostu k podání žádosti o vynětí budovy zámku umístěné na parcele 1/1 k. ú. Chotěbuz ze seznamu kulturních památek“. V roce 2017 na jednání zastupitelstva obce a pracovníků národního památkového ústavu bylo stanoveno, že náklady na vynětí nese obec.

Stavební styly

Stavební historický vývoj zámku byl proveden těmito stavebními styly: středověký dřevěný opevněný dvůr, renesanční tvrz, barokní zámek, klasicistní zámek.

Středověký opevněný dvůr

V 13. +more století byl ve vsi postaven opevněný dvůr, který sloužil k zásobování. Opevnění dle obvyklých zvyklostí bylo tvořeno dřevěnými palisádami a suchým příkopem. Podle známých stavebních tradic benediktýnského řádu zde byly zděné stavby. Jedním ze zděných pozůstatků dochovaných do současnosti je středověká válcová věž (hláska).

Tvrz z období renesance

Po roce 1559 byl dvůr přestavěn na tvrz o půdorysu rovnoramenného lichoběžníku. Přední část dvora tvořily hospodářské budovy, chlévy, stáje a místo poddaný lid. +more Část pro šlechtice se nacházela v dnešním zadním traktu zámku. Z této doby se dochovaly pouze renesanční klenby v levé zadní části zámku.

Barokní zámek

Barokní zámek vznikal v letech 1780-1782 na půdorysu zděné části renesanční tvrze. K tvrzi bylo přistavěno patro, upravena fasáda a postavena barokní brána. +more Přesná podoba exteriéru barokního zámku se nedochovala. Existují jen stavební úpravy interiéru (barokní klenby) a zámecká brána. Z popisu historiků se lze dozvědět, že: „Patrovému objektu zámku dominuje na hlavním průčelí vystupující rizalit s halou v přízemí a sálem pro hostiny panstva. Střední chodba rozděluje místnosti zámku na dva trakty. Zaoblená nároží vzdáleně navazují ve zhrublém lokálním provedení na střední rizalit. “Trachů z Březí. Erbovním znamením je v pravé polovině štítu je drak obrácený ke středu štítu, bez plamene, který by mu šel z tlamy. V levé polovině jsou tři kosmé pruhy. V dnešní dispozici zámku se tomuto útvaru podobá oválný sál v zadním traktu zámku. Stavební plány, které se dochovaly, publikoval Mariusz Makowski ve své knize Šlechtická sídla na Těšínském Slezsku. V jedné z obvodových zdí zámku byl umístěn epitaf Trachů z Březí, který je datován k roku 1788. V tomto obdobní byla v zámku vystavěna kaple. Z původních hospodářských budov byly zachovány jen ty z přední poloviny uzavřeného tvaru a to jak po levé, tak i pravé straně. Do dnešní doby se dochovala jen jedna budova (kravín), ze dvou pozdně barokních stodol jen jediná.

Klasicistní zámek

Klasicistní přestavba probíhala mezi léty 1839-1841. Za autora stavebního projektu je uváděn Josef Kornhäusel, a to na základě jeho typických stavebních prvků: pětiboký patrový rizalit, který byl členěný šesti jónskými polosloupy, které podpíraly kladí se zubořezem. +more Střechu pak zakrývala empírová atika. Střední okno obohatil balkon s litinovou mříží. Po stranách zámku byl dostavěny přízemní budovy (křídla). V areálu byl postaven zahradní gloriet, krytý dřevěným šindelem. Na hlásku byly osazeny hodiny. Je zde výrazná podobnost se zámky v Hnojníku a Konské, kde je jako autor uváděn právě Josef Kornhäusel.

Místní obliba působivých polosloupů vysokého řádu na počátku +more_století'>čtyřicátých let 19. století pramenila z vídeňského prostředí hornorakouských stavů - paralely Vídně s Těšínem. Zvláště nápadně se odráží vkus jednotlivých objednavatelů z řad stavovské šlechty upínající svůj pohled k Vídni a na druhé straně vkus arcivévody, který tak jako jeho bratr císař František I. Rakouský, studoval a prožil své dětství v Itálii, což mělo částečně vliv i na tak odlišný vkus mezi jednotlivými vrstvami aristokracie. Zatímco malé zámečky dostaly pro šlechtu vhodné polosloupy iónského řádu, pro válečného hrdinu monarchie byl vhodnější dórský řád. Přízemí zámku obýval lesník a prostory patra s balkonem byly vyhrazeny pro zemského hejtmana. Tento klasicistní zámek se do dnešních dnů nedochoval.

Přestavba z přelomu 19. a 20. století

Pro potřeby zemědělské školy a internátu byly provedeny další změny: demolice empírové atiky, z fasády bylo odstraněno sloupoví, takže ji členily jen skromné lizény, výstavba patra a nové střecha valbového typu. V roce 1901 byly v zadní pravé části zámku přistavěny toalety. +more Během těchto úprav došlo k přemístění epitafu.

Přestavba ve 20. století

Po druhé světové válce došlo k velmi výrazně změně vzhledu zámku. Jednopatrová budova byla znovu důkladně opravena. +more Dostala jednoduchou fasádu bez ozdob a vysoká dvojitá okna, nyní již ničím nepřipomínala původní stavbu.

Další dochované historické památky zámku

Hláska

Na přelomu 13. a 14. století zde byla postavena strážní věž (hláska), která se dochovala dodnes.

Barokní brána

Dochovala se barokní brána s erby rodů Trachů, s datací 1782 a Beesů, bez datace. Na pilířích brány jsou umístěny sochy svatého Jana Nepomuckého a svatého Antonína.

Epitaf

Dochoval se epitaf na smrt dětí svobodného pána Františka Tracha z Březí a jeho ženy Karolíny Josefy Bees z Chrostiny.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Dějiny Ostravy 1967, K výročí 700 let založení města, Profil 1967 * ADAMUS, Alois: Z dějin Orlové. Kroměříž 1926. +more * APPELT, Heinrich (ed. ): Schlesisches Urkundenbuch. Tom. I. Graz 1963. * BAKALA, Jaroslav: Z nejstarších dějin Orlové. In: Kol. autorů: Orlová 1223-1973. Historie a současnost města. Ostrava 1973, s. 9-27. * KĘTRZYŃSKI, Wojciech (ed. ): Kodeks dyplomatyczny klasztoru tynieckiego. Tom. I. , Lwow 1875. * NĚMEC, Emerich (ed. ): Listinář Těšínska I-II. 1155-1399. Codex diplomaticus ducatus Tesinensis. Sbírka listinného materiálu k dějinám knížectví Těšínského. Český Těšín 1955. * NĚMEC, Emerich (ed. ): Listinář Těšínska III. 1155-1399. Codex diplomaticus ducatus Tesinensis. Sbírka listinného materiálu k dějinám knížectví Těšínského. Český Těšín 1960. * Makowski Mariusz: Šlechtická sídla na Těšínském Slezsku - Szlacheckie siedziby na Śląsku Cieszyńskim. Český Těšín; Cieszyn, Regio; Muzeum Śląska Cieszyńskiego, 2005. 350 s. . * Obec Chotěbuz: Zpravodaj [url=https://web. archive. org/web/20190326122929/http://www. chotebuz. cz/index. php/cz/obcane/chotebuzske-zrcadlo]Chotěbuzské zrcadlo[/url] * ROSOVÁ, Romana: Zámek v Chotěbuzi - svědek pomíjejícího času, Těšínsko, Ročník 61, Rok 2018, Číslo 1, ISSN 0139-7605.

Související články

Hláska u zámku Chotěbuz * Epitaf Trachů z Březí * Seznam zámků v Moravskoslezském kraji

Externí odkazy

Kategorie:Klasicistní zámky v okrese Karviná Kategorie:Kulturní památky v okrese Karviná zámek Kategorie:Těšínské knížectví Kategorie:Fryštátské panství Kategorie:Muzeum Těšínska Kategorie:Ohrožené kulturní památky v Moravskoslezském kraji