Fokker G.I

Vývoj

Havarovaný G. +moreI Na začátku druhé světové války patřil Fokker G. I mezi modernější stroje. V roce 1934 začala firma Fokker s vývojem moderní nové stíhačky pro nizozemskou armádu. Z tohoto návrhu se stal těžký stíhací letoun s novým poněkud revolučním konceptem ocasních ploch uchycených na dvou ramenech a jedné centrální gondoly trupu. Toto uspořádání bylo později s úspěchem použito například u amerického stroje P-38 Lightning a nebo na německém Fw 189. Stroj kombinoval roli těžkého stíhače, stíhacího bombardéru a průzkumného letadla.

Prototyp (pozn. značka X-2, později s trupovým číslem 341) vzlétl, pilotován československým zkušebním pilotem Karlem Marešem, 16. +more března 1937 z letiště Welschap, poháněný dvěma hvězdicovými motory Hispano-Suiza 14Ab-80-02 o výkonu po 500 kW, ty však musely být pro jejich nespolehlivost, zejména po incidentu kdy jeden zcela selhal při zkouškách letu střemhlav, přičemž z něj vymrštěné součásti poškodily ocasní plochy, nahrazeny motory Pratt & Whitney SB-4G Twin Wasp Junior po 550 kW. Disponoval dvěma kanóny Madsen ráže 23 mm, dvěma kulomety Madsen ráže 7,9 mm v přídi a jedním pohyblivým kulometem Madsen v zádi trupové gondoly, což byla v té době ohromná výzbroj. Prototyp byl odepsán po havárii v únoru 1940.

Sériové stroje varianty objednané Nizozemským armádním letectvem v počtu 36 kusů a nesoucí označení G. IA měly mírně zvětšené rozměry umožňující instalaci dvojice britských motorů Bristol Mercury VIII o výkonu po 588 kW, vybranými z důvodu sjednocení se standardním nizozemským stíhacím typem +moreXXI'>Fokker D. XXI. Jejich výzbroj tvořilo osm pevných kulometů FN-Browning M36 v přídi a jeden pohyblivý v zádi, ráže 7,9 mm s 500 náboji na zbraň u pevných, a 600 u pohyblivého. Dvoumístné letouny obdržely trupová čísla 300 až 335, přičemž jako první vzlétl stroj č. 301 9. listopadu 1938, následovaný č. 300 v listopadu. Stroj č. 302 sloužil jako předváděcí s hydraulicky ovládanými aerodynamickými brzdami pod křídlem, ve zvažované roli střemhlavého bombardéru, nabízeného Švédskému letectvu. Č. 304 byl nejprve dodán jako průzkumný s tříčlennou osádkou a prosklenou gondolou pod trupem, později byl přepracován na standard.

Letoun byl předváděn i zástupcům leteckých sil Finska, Turecka, Švédska a Dánska, které navíc projevilo i zájem o licenční výrobu typu. Španělsko objednalo 24 kusů v původní menší verzi označené G. +moreIB s pohonnými jednotkami Twin Wasp, ale zakázku se nepodařilo splnit před porážkou republikánské strany v občanské válce ve Španělsku. O 18 z rozpracovaných letounů projevilo zájem Finsko, ale brzy po nacistickém útoku na Polsko a začátku druhé světové války v Evropě nizozemská vláda zakázala vývoz vojenských letadel ze země a v prosinci 1939 se se společností Fokker oficiálně dohodla na převzetí všech strojů pro vlastní potřebu. Dvojice 20mm kanónů Hispano-Suiza jejich pevně lafetované výzbroje měla být nahrazena dvěma kanóny Oerlikon stejné ráže, dva kulomety Browning ráže 7,9 mm zůstaly zachovány.

Nasazení

Replika Fokkeru G. +moreIA Všechny Fokkery G. I si tak nakonec vyžádalo nizozemské letectvo (Luchtvaartafdeeling), když 10. května 1940 do Nizozemska vpadly německé ozbrojené síly. Během krátké války létalo v LVA 12 G. IA u 4. JaVA v Bergenu a 11 kusů u 3. JaVA ve Walhavenu. Zde byly tři G. I zničeny Němci na zemi, ostatní v leteckých bojích sestřelily 7 strojů Heinkel He 111, 2 Ju 52/3m, 1 Junkers Ju 87, 1 Dornier Do 215 a 3 nespecifikované Messerschmitty.

Ze strojů G. IB, jimž byla přidělena evidenční čísla 340 až 365, bylo k 10. +more květnu dohotoveno 12 kusů, které však byly pro opožděnou dodávku kanónů neozbrojeny, pouze tři se podařilo improvizovaně vyzbrojit čtveřicí kulometů.

Po obsazení země převzala zbývající stroje, i exempláře dokončované v továrně Fokker již za okupace, Luftwaffe a používala je jako zkušební a výcvikové letouny, například pro piloty těžkých stíhačů Bf 110.

5. května 1941 se podařilo továrnímu zalétávači Leegstrovi a ing. +more Voosovi ulétnout na jednom G. IB do Velké Británie, kde byl jejich stroj podroben zkouškám u Royal Aircraft Establishment a později předán firmě Phillips and Povis Aircraft, v té době pracující na projektu celodřevěného stíhacího bombardéru, která drak použila ke zkoumání vlivu počasí na dřevěné části konstrukce. Po válce byl tento stroj zrušen.

Varianty a projekty

Fokker G.1, Luftwaffe

Varianty

Fokker G. I - prototyp s motory Hispano-Suiza 14AB, později Pratt & Whitney Twin Wasp Junior * Fokker G. +moreIA (či G. I Mercury) - stroj s mírně zvětšenými rozměry a motory Bristol Mercury VIII * Fokker G. IB (či G. I Wasp) - letoun rozměrově shodný s prototypem a motory Pratt & Whitney Twin Wasp Junior.

Projekty

Fokker G. IW - zvažovaná varianta pro Nizozemské námořní letectvo k jejíž stavbě posléze nedošlo * Fokker G. +moreII - plánovaný čtyřmístný lehký bombardér s klasickým trupem a zdvojenou SOP, poháněný motory DB 600. * Fokker T. VI - projekt celkově zvětšeného G. I s čtyřčlennou osádkou, jenž měl být schopný nasazení jako rychlý bombardér nebo dálkový záchytný stíhač. Vývoj zastaven v prospěch projektu Fokker T. IX.

Specifikace

Nákres G.I Údaje platí pro G.IA

Hlavní technické údaje

Rozpětí: 17,06 m * Délka: 10,87 m * Výška: 3,80 m * Nosná plocha: 38,30 m² * Hmotnost prázdného letounu: 3330 kg * Vzletová hmotnost: 5000 kg

Výkony

Maximální rychlost: 475 km/h * Cestovní rychlost: 383 km/h * Stoupavost u země: 13,50 m/s * Dolet: 1 500 km * Dostup: 9 400 m

Výzbroj

8 × pevný kulomet ráže 7,9 mm * 1 × pohyblivý kulomet ráže 7,9 mm * 400 kg pum v trupové pumovnici

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Fokker G.I. Letectví a kosmonautika. 1996, roč. LXXII, čís. 15, s. 39

Externí odkazy

[url=https://www. youtube. +morecom/watch. v=P9xv94guCw0]Záběry ze vzletu prototypu [/url] * [url=http://www. dutch-aviation. nl/index5/Military/index5-1%20G1. html]Fokker G. I na dutch-aviation. nl[/url] * [url=https://forum. valka. cz/topic/view/1025]Fokker G. IA[/url] na www. valka. cz * [url=https://forum. valka. cz/topic/view/114354]Fokker G. IB[/url] na www. valka. cz.

G.I Kategorie:Nizozemská stíhací letadla Kategorie:Nizozemská průzkumná letadla Kategorie:Nizozemské bombardéry