Miloslav Holub

Technology

12 hours ago

Author

Miloslav Holub (27. února 1915 Běchovice - 12. března 1999 Ostrava) byl český herec, režisér, divadelní ředitel a pedagog.

Biografie

Miloslav Holub se narodil v době první světové války 27. +more února 1915 jako druhorozený syn řídícího učitele Václava Holuba a jeho ženy Marie (rozené Leflerové). Místem jeho narození se stala obec Běchovice ležící na východních hranicích Prahy (a od roku 1974 připojená k Praze). V Běchovicích prožil celé své dětství a mládí v prostředí trojtřídní venkovské školy, kterou dal postavit jeho dědeček Václav Lefler (povoláním kovář, který se stal starostou obce), a kde jeho otec (původem z Drahoňova Újezdu na Zbirožsku) působil od svých učitelských prvopočátků až do odchodu do důchodu. Vedle svého učitelského povolání byl jeho otec rovněž výraznou kulturní osobností obce a zapáleným ochotníkem, který jako režisér a organizátor vedl místní ochotnický soubor. Zásluhou otce se jako teprve pětiletý objevuje poprvé na jevišti. Stalo se tak v pohádce Za živa do nebe, kde si zahrál čertíka. V pozdějších letech pomáhal svému otci v různých funkcích při přípravách představení a čím dál častěji byl obsazován i do rolí. Divadlu tak byl nablízku po celou dobu svého studia na základní škole a později na i gymnáziu. Již v době studia na gymnáziu v Českém Brodě byl rozhodnut věnovat se hereckému povolání, dokonce chtěl kvůli tomu přerušit své studium na gymnáziu. Jeho rozhodnutí se však nesetkalo s pochopením otce, který by rád svého syna viděl na studiích medicíny. Nakonec od svého úmyslu přerušit studium ustoupil a úspěšně na českobrodském gymnáziu odmaturoval. Sám po letech na svůj spor s otcem zavzpomínal:.

Studium konzervatoře

Po vykonání maturitní zkoušky se vydal zkusit štěstí ke zkouškám na dramatické oddělení pražské konzervatoře. Před přijímací komisí recitoval Bezručova Bernarda Žára a jeho Slezské lesy a Wolkerovy Žně. +more Po úspěšně složené přijímací zkoušce nastoupil v roce 1936 na konzervatoř ke studiu herectví. Mezi jeho pedagogy, kteří jej nejvíce ovlivnili, nalezneme taková jména českého divadla jako Jiří Plachý, Anna Iblová nebo Milan Svoboda. Vedení školy mu umožnilo kontrahovat první a druhý ročník, čímž zkrátil dobu svého studia o jeden rok. Od samého začátku studia na konzervatoři se objevoval ve školních představeních. První Holubovou školní rolí byl šumař Valenta v Tylově Paličově dceři. Následovala role Zbyška ve hře polské autorky Gabriely Zapolské Morálka paní Dulské. „Konzervatoristé udělili svou Morálkou paní Dulské lekci mnohým již usazeným hercům velkých scén, neboť dovedli vložit do známé komedie několik nových tónů a jako celek vyladili představení nad hranicemi realistického pojetí. Režisér Svoboda nepotlačil přirozený sklon jednotlivých hereckých projevů. Jinému představení snad by bylo proto možno vytknout roztříštěnost, ale právě v tomto večeru, kdy v hledišti sedí divadelníci, hledajíce v absolventském dorostu nové lidi, to bylo na prospěch skutečným talentům. “ Tato slova chvály o představení si můžeme přečíst v recenzi uveřejněné v dobovém tisku.

V posledních dvou ročnících mu bylo jako elévovi umožněno vystupovat v menších rolích v inscenacích Národního divadla. V průběhu dvou let dostal na prknech naší první scény celkem čtrnáct hereckých příležitostí, a to pod vedením takových režisérů jakými byli Jiří Frejka, Karel Dostal, Vojta Novák, Aleš Podhorský nebo Jan Bor. +more Jeho hereckými kolegy se v nich stávají takové osobnosti českého divadla jako Jaroslav Průcha, Zdeněk Štěpánek, Saša Rašilov, Eduard Kohout, Bedřich Karen, Jan Pivec, František Smolík, Ladislav Pešek, Stanislav Neumann nebo Hugo Haas. S mnohými z nich navázal i osobní přátelství, která vydržela až do konce života.

Jako absolventské představení ročníku Miloslava Holuba byla vedoucím pedagogem režisérem Milanem Svobodou zvolena hra americké autorky Lillian Hellmanové Vražedná lež. Příběh, který autorka napsala na základě skutečných událostí, nás zavádí do dívčího ústavu, kde jedna z chovanek se rozhodne své „nespravedlivé“ potrestání pomstít tak, že lží veřejně zdiskredituje dvě vedoucí ústavu, když je obviní z lesbického vztahu a zapříčiní tak smrt jedné z nich. +more Holub zde ztělesnil jedinou mužskou roli v příběhu - doktora Cardina, snoubence jedné z obviněných žen. Jeho výkon neušel pozornosti recenzenta v dobovém tisku, který o jeho výkonu napsal: „interpret ji obdařil značnou pozorností a překvapující civilností a jistotou, rozvážností v konverzaci i ve vzrušeném dialogu, vyspělým k prohloubení charakteristiky směřujícím výrazem“. Studium na konzervatoři zakončil Miloslav Holub v roce 1939 absolutoriem a hned vzápětí přišly první nabídky na angažmá.

Zpočátku působil jako herec a režisér v Pardubicích, krátce hrál i na Kladně, na konci 2. světové války se stal ředitelem pardubického divadla. +more V letech 1948 až 1949 krátce působil i v Brně (Svobodné divadlo, dnes Městské divadlo Brno), od roku 1949 až do roku 1986 hrál a režíroval ve Státním divadle v Ostravě, kde v letech 1954 až 1956 zastával pozici jeho uměleckého ředitele. Často spolupracoval s ostravskými studii Československého rozhlasu a Československé televize, vyučoval i na ostravské konzervatoři, kde vedl její hudebně dramatické oddělení, které pomáhal založit.

Před filmovou a televizní kamerou

Ve filmu se začal Miloslav Holub objevovat od druhé poloviny 40. let 20. +more století a za svou dlouhou kariéru v něm vytvořil na čtyři desítky rolí. Poprvé se filmovým divákům představil ještě jako člen Východočeského národního divadla v Pardubicích. To se psal rok 1947 a režisér Jiří Weiss jej obsadil do role vraždícího poštmistra Johanna Zeislera ve válečném dramatu Uloupená hranice. Další nabídky z barrandovského studia na sebe nenechaly dlouho čekat. Po menších rolích ve filmech Pan Habětín odchází (1949), Poslední výstřel (1950) a Zocelení (1950) mu režisér Martin Frič nabídl další zajímavou a opět zápornou roli gestapáka Antona Dönnerta ve filmu Past (1950). Následovala celá řada více či méně zajímavých filmových rolí. Další výraznou rolí se stal polesný Paleček, titulní postava ve filmu Král Šumavy (1959) režiséra Karla Kachyni. Samostatnou kapitolou jeho filmové práce se stala dlouholetá spolupráce s režisérem Karlem Zemanem. Když začal Karel Zeman připravovat svůj druhý hraný celovečerní film Vynález zkázy (1958) a hledal vhodného interpreta pro roli hraběte Artigase, pozval si na kamerové zkoušky do Gottwaldova na základě jeho předchozích filmových prací i Miloslava Holuba. Výsledkem zkoušky byla uzavřená smlouva a začátek dlouholeté spolupráce, která postupně přerostla v přátelství. Miloslav Holub je jediným českým hercem, který se objevil takřka ve všech hraných filmech tohoto filmového tvůrce. Vedle již zmíněného Vynálezu zkázy jsou to Baron Prášil (1962), Bláznova kronika (1964), Ukradená vzducholoď (1966) a Na kometě (1970). O osobě Karla Zemana a jeho práci se vyjádřil takto:.

Na konci šedesátých let spolupracoval na dvou filmech, které na dalších dvacet let skončily v trezoru a do distribuce se dostaly až po listopadu 1989. Prvním z nich je hraný debut české dokumentaristky Drahomíry Vihanové Zabitá neděle (1969), druhým pak komorní psychologické drama Ucho (1970) režiséra Karla Kachyni. +more Poslední filmovou rolí Miloslava Holuba se stal soused Domorák ve slovenském hudebním filmu Fontána pro Zuzanu (1985). V roce 1987 se na plátnech kin objevil ještě snímek Juraje Jakubiska Pehavý Max a strašidlá, který je však pouze filmovou verzí sedmidílného televizního seriálu Teta.

Když v posledním dni roku 1955 zahajovalo vysílání ostravské studio Československé televize byl Miloslav Holub prvním umělcem, který se objevil na televizní obrazovce. Vysílání zahájil přednesem básně Petra Bezruče Ostrava. +more Na své televizní začátky zavzpomínal v roce 1966 v rozhovoru pro Týdeník Československá televize:.

Divadelní tvorba

Divadelní role

;Městské divadlo Pardubice * 1946 Edmond Rostand: Cyrano z Bergeracu, titulní role, režie Milan Svoboda

Svobodné divadlo Brno * 1948 Lope de Vega: Sedlák svým pánem, titulní role, režie Jaroslav Novotný * 1948 František Rachlík: Lobo - Kulový král, Berta Lobo, režie Miroslav Pavlovský * 1948 Agatha Christie: Deset malých černoušků, Sir Wargrave, režie Libor Pleva * 1948 Alexej Fajko: Můj přítel kapitán, Kostrov, režie Jaroslav Novotný * 1948 Frank Wollman: Velká Morava (Mojmír-Rastislav-Svatopluk), Rastislav, režie Jaroslav Novotný * 1948 Armand D'Usseau, John Gow: Hluboké kořeny, Elsworth Langdon, režie Libor Pleva * 1949 Alexej Nikolajevič Arbuzov: Šest zamilovaných, Gajdar, režie Oskar Linhart * 1949 Karel Dvořák: Člověk Zaňka, Drozdílek, režie Jaroslav Novotný * 1949 Ilja Grigorjevič Erenburg: Lev na náměstí, François, režie Libor Pleva * 1949 Emil František Burian: Krčma na břehu, Hajný, režie Libor Pleva

Státní divadlo v Ostravě * 1949 František Rachlík: Žižka (Hodina předjitřní), Jiřink, režie Antonín Kurš * 1950 Jiří Mahen: Janošík, Hrajnoha, režie Luboš Pistorius * 1951 Maxim Gorkij: Vassa Železnovová, Chrapov, režie Miloš Hynšt * 1952 Friedrich Schiller: Úklady a láska, Von Walter, režie Jiří Dalík * 1952 Bratři Mrštíkové: Maryša, Vávra, režie Bronislav Křanovský * 1953 Alois Jirásek: Jan Roháč, titulní role, režie Jiří Dalík * 1956 Maxim Gorkij: Měšťáci, Tetěrev, režie František Salzer * 1957 František Kožík: Největší z pierotů, Polignac, režie Miloš Hynšt * 1958 Ivo Vojnovič: Smrt matky Jugovičů, Guslar, režie Miloš Hynšt * 1959 František Hrubín: Srpnová neděle, Pan Vach, režie Otomar Krejča * 1960 Jan Drda: Dalskabáty, hříšná ves aneb Zapomenutý čert, Ichthuriel, režie Aleš Podhorský * 1961 Peter Karvaš: Antigona a ti druzí, Herhardt Krone, režie Josef Janík * 1962 Alexandr Nikolajevič Ostrovskij, I chytrák se spálí, Krutický, režie Karel Novák * 1963 Michail Bulgakov: Molière, titulní role, režie Radim Koval * 1964 Peter Karvaš: Velká paruka, Generál, režie Josef Palka * 1965 George Bernard Shaw: Svatá Jana, Petr Cauchon, režie Radim Koval * 1966 Maxim Gorkij: Letní hosté, Suslov, režie Radim Koval * 1967 Ladislav Stroupežnický: Naši furianti, Filip Dubský, režie Jiří Nesvadba * 1968 Molière: Tartuffe, Orgon, režie Bedřich Jansa * 1969 Friedrich Dürrenmatt: Král Jan, Pandulfo, režie Bedřich Jansa * 1970 Carlo Goldoni: Vzhůru na letní byt, Filippo, režie Bedřich Jansa * 1971 Eugene O'Neill: Ach, ta léta bláznivá. , Nat Miller, režie Jan Zajíc * 1972 Fráňa Šrámek: Léto, Farář Hora, režie Bedřich Jansa * 1973 Jan Drda: Hrátky s čertem, Sarka-Farka, režie Bedřich Jansa * 1974 Ján Kákoš: Dům pro nejmladšího syna, Otec Demeter, režie Bedřich Jansa * 1975 Vojtěch Martínek, Jan Havlásek (dramatizace): Jakub Oberva, titulní role, režie Alois Müller * 1976 Zbyšek Malý: Druhý konec tmy, Otec, režie Bedřich Jansa * 1977 Robert Bolt: Ať žije královna, Walsingham, režie Radim Koval * 1977 Edmond Rostand: Cyrano z Bergeracu, Monfleury, režie Jan Kačer * 1978 George Bernard Shaw: Živnost paní Warrenové, Samuel Gardner, režie Bedřich Jansa * 1979 William Shakespeare: Komedie masopustu, Malvolio, režie Bedřich Jansa * 1980 Jiří Šotola: Cesta Karla IV. +more do Francie a zpět, titulní role, režie Bedřich Jansa * 1981 Jaroslav Hašek, E. F. Burian (dramatizace): Dobrý voják Švejk, Policejní rada, režie Bedřich Jansa * 1982 Peter Barnes: Čtrnáctý hrabě Guerney, 13. hrabě Guerney, režie Bedřich Jansa * 1983 Tennessee Williams: Sestup Orfeův, Kouzelník, režie Radim Koval * 1983 Jacques Offenbach: Krásná Helena, Jupiter, režie Bedřich Jansa * 1984 Félicien Marceau: Vajíčko, Strýc z Montaubanu, režie Bedřich Jansa * 1984 William Shakespeare: Richard II. , John Gaunt, režie Radim Koval * 1987 Alois Jirásek: Lucerna, vodník Ivan, režie Miroslav Vildman * 1988 William Shakespeare: Hamlet - princ dánský, 1. herec, režie Bedřich Jansa * 1989 Friedrich Dürrenmatt: Frank Pátý, Moser, režie Bedřich Jansa.

Městské a oblastní divadlo Kolín * 1953 William Shakespeare: Večer tříkrálový aneb Cokoli chcete, Valentino j. h. +more (alternace Miroslav Mokošín), režie Karel Dostal * 1954 Josef Kajetán Tyl: Chudý kejklíř aneb Noční navštívení, Holásek j. h. , režie Vojta Záhořík * 1955 Tirso de Molina: Milovat není jen mít rád, Blas Serano j. h. (alternace Miloslav Vojta), režie Pavel Rímský.

Divadelní režie

1946 George Bernard Shaw: Pygmalion, Východočeské divadlo * 1947 Moliere: Zdravý nemocný, Východočeské divadlo * 1947 Karel Čapek: R. U. +more R. , Východočeské divadlo * 1947 John Steinbeck: O myších a lidech, Východočeské divadlo * 1947 Ladislav Stroupežnický: Naši furianti, Východočeské divadlo * 1948 Ivan Stodola: Král Svatopluk, Východočeské divadlo * 1948 Leonid Leonov: Obyčejný člověk, Východočeské divadlo * 1950 Alexej Nikolajevič Arbuzov: Šest zamilovaných, Státní divadlo Ostrava * 1950 Armand D'Usseau, John Gow: Hluboké kořeny, Státní divadlo Ostrava * 1950 Štefan Králik: Buky pod Polanou, Státní divadlo Ostrava * 1951 Nikolaj Vasiljevič Gogol: Revizor, Státní divadlo Ostrava * 1955 Fráňa Šrámek: Léto, Státní divadlo Ostrava * 1955 Julius Kalaš: Mlynářka z Granady, Státní divadlo Ostrava * 1956 Josef Bohuslav Foerster, Gabriela Preissová: Eva, Státní divadlo Ostrava * 1956 Karel Čapek: Loupežník, Státní divadlo Ostrava * 1957 Guy de Maupassant, Fritz Hochwälder (dramatizace): Tlustý anděl z Rouenu, Státní divadlo Ostrava.

Important

Národní divadlo moravskoslezské

Ladislav Stroupežnický

Filmová, televizní a ostatní tvorba

Filmové role

Televizní dramatické role

Rozhlasové dramatické role

1954 Západní hranice - otec Vincenc Kostalský * 1957 Závod ve stínu - inženýr Márius * 1958 Případ středního záložníka - docent Kabeláč * 1965 Ruský les - Vichrov * 1974 Chuďas bohatýr - císař František I * 1975 Bílý tesák - Matt

Ocenění

1954 vyznamenání Za vynikající práci * 1954 Cena města Ostravy * 1965 titul zasloužilý umělec * 1986 Řád práce řád Pr * 1988 titul národní umělec * 1993 cena Senior Prix

Poznámky

Reference

Literatura

;Knihy * * * * * *

Články

Související články

Národní divadlo moravskoslezské * Jiřina Froňková

Externí odkazy

[url=http://www.ndm.cz/cz/osoba/1903-holub-miloslav.html]Miloslav Holub[/url] v archivu Národního divadla moravskoslezského * * * *