Cesko.wiki Moháč
Author
Albert Flores
_-_city_limit.JPG)
Název
Název města je slovanského původu a odkazuje na sloveso máchat, resp. slovanský kořen mъchъ. +more Vzhledem k hláskovým změnám v chorvatském jazyce (h na ̈́v) se regionálně rovněž vyskytuje podoba názvu Muvač.
Klimatické poměry
V oblasti Moháče s mírně teplým a vlhkým klimatem se počet hodin slunečního svitu za rok pohybuje kolem 2060, průměrná roční teplota zde činí od 10,5 do 10,8 °C a pouze severní část podoblasti má průměrnou roční teplotu nižší než 10 °C. Roční množství srážek kolísá kolem 650-700 mm.
Historie
Podle archeologických průzkumů žili lidé na území dnešního Moháče a okolí již v pravěku. Nalezeny byly základy domů a hromady mědi, bronzu a železa. +more V dobách Římské říše městem procházela důležitá obranná linie Limes Romanus, která se táhla při Dunaji, který představoval hranici impéria. První připomínka sídla ve středověku pochází z roku 1093. Místní se živili především rybolovem a chovem dobytka.
U města se 29. +more srpna 1526 odehrála velmi významná bitva mezi poraženými uhersko-českými vojenskými oddíly a mnohem silnějšími a vítěznými tureckými vojsky, po které zahynul Ludvík Jagellonský, král uherský a český, který se v ní (za podpory dalších zemí) neúspěšně pokusil zastavit tureckou expanzi do nitra uherské části své říše. Z bitvy utekl, avšak cestou se utopil v bažině. Tím se otevřela cesta Habsburků na český trůn a Turci během 16. století rozšířili své území o Panonii, většinu Uherska, dnešní Maďarsko.
Takzvaná „druhá bitva u Moháče“ (1687) se ve skutečnosti odehrála více než 40 km odtud u Nagyharsány.
V roce 1868 ztratil Moháč status města s tržním právem a byl nadále považován za velkou obec. V roce 1910 zde bylo v posledním rakousko-uherském sčítání lidu napočítáno 17 000 obyvatel. +more Dlouho zde mělo významný podíl jihoslovanské obyvatelstvo, které se časem asimilovalo do většinového maďarského živlu.
V letech 1918 až 1921 byla v Moháči, stejně jako v celém jihu dnešního Maďarska, přítomná srbská, resp. jugoslávská královská armáda. +more Bylo také součástí krátkodobě existující republiky Baranya-Baja. Po finalizaci státních hranic mezi Maďarskem a Královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců se značná část místních Srbů vystěhovala na jih. Přirozenou výměnou obyvatelstva se podařilo ještě v polovině 20. let 20. století, že počet obyvatel dosáhl původní hodnoty. V roce 1924 získal Moháč statut okresního města.
Během závěru druhé světové války se u Moháče nacházel pontonový, resp. dřevěný most, který využívala Rudá armáda při postupu Evropou. +more Město bylo osvobozeno dne 26. listopadu 1944. Most byl později zničen během zimy přírodním živlem když Dunaj zamrzl.
V roce 1949 byl v rámci socialistické výstavby a industrializace Maďarska předpokládán vznik těžkého průmyslu v blízkosti Moháče, nicméně kvůli zhoršujícím se vzájemným vztahům s nedalekou Jugoslávií bylo od tohoto plánu upuštěno a nové město Dunaújváros vzniklo více na sever. V Moháči tak byl realizován pouze lehký průmysl. +more Místní zemědělství také poškodil rozpad původního zemědělství na dunajských ostrovech, k tomu došlo v polovině 50. let 20. století. Poškodily je záplavy na veletoku.
I tak docházelo po válce k nárůstu počtu obyvatel. Na západním okraji bylo např. +more postaveno panelové sídliště a řada dalších izolovaných panelových domů vyrostla v samotném městě. Roku 2002 obdržel Mohács cenu Jánose Hilda.
V roce 2022 byla zahájena přestavba místního přístavu a dokončena transformace místní továrny na hedvábí do podoby kulturního centra.
Obyvatelstvo
V roce 2011 zde žilo 18 884 obyvatel. Ti se drtivou většinou hlásí k maďarské národnosti, zastoupena je i německá a chorvatská menšina (4,7 %). +more Hlavní organizací chorvatského obyvatelstva v Moháči je taneční soubor Zora, který byl založen roku 1988.
K Římskokatolické církvi se v Moháči hlásí 74,8 % obyvatel. 7,8 % obyvatel se nepřihlásilo k žádné církvi nebo náboženské organizaci.
Kultura a památky
chorvatském jazyce. +more Trajekt přes Dunaj. .
Ve městě působí Széchenyiho centrum mládeže . Stojí zde také Knihovna Jenő Mohácsiho.
Nápadná je zde budova radnice, kterou navrhl ve 20. letech +more_století'>20. století architekt Aladár Árkay. Je inspirována orientální, resp. blízkovýchodní architekturou. Hlavní pamětihodností je místní kostel Zvěstování Panny Marie , který byl dokončen roku 1940. V severní části města stojí také františkánský klášter. V Mohácsi se také nachází pravoslavný kostel a dále jeden evangelický kostel a jeden kostel reformované církve.
Bitvu u Moháče připomíná památník. Slavnostně byl odhalen roku 1976 a od roku 2012 je chráněn jako kulturní památka. +more Další nápadný památník v parku hrdinů připomíná oběti obou světových válek.
Na konci zimy a začátku jara se koná v Mohácsi pravidelný festival Busojárás, při němž je ukončena zima a vítáno jaro. Koná se již po desítky let.
Ekonomika
Je zde textilní, strojírenský, dřevozpracující průmysl. Vyrábějí se zde dřevěné desky, pro které se spotřebovává dřevo v nedalekých lužních lesích. +more Závod byl přestavěn v letech 2006 a 2007. Moháč je znám také svým karnevalem.
Město se nachází v zemědělsky intenzivně využívané krajině. Pěstována je pšenice a kukuřice.
Doprava
Do Moháče vede železniční trať z maďarského města Villány. Kromě hlavního nádraží se zde nachází i železniční zastávka Középmező. +more Hlavové nádraží přiléhá přímo k jednomu z místních přístavišť na Dunaji.
Hlavním silničním tahem do města je silnice celostátního významu č. 56, která vede z oblasti Szekszárdu k chorvatským hranicím. +more Silnice č. 57 spojuje město s hlavním městem župy Baranya, Pécsí, vzdálenou asi 40 kilometrů. Obě hlavní silnice se dříve stýkaly poblíž centra města, ale v souvislosti s redukcí tranzitní dopravy ve středu města nyní komunikace č. 56 obchází centrum Moháče ze západu. V roce 2010 byl v blízkosti Moháče dokončen úsek dálnice M6, který se nachází 10 km daleko. Výhledově má být také v blízkosti města přemostěn Dunaj.
Přes řeku Dunaj je v provozu přívoz, který spojuje Mohács s vesnicí Újmohács (Nový Moháč) na druhé straně břehu.
Školství
Ve městě stojí Gymnázium Károlyho Kisfaludyho.
Známé osobnosti
Ferenc Pfaff (1851-1913), maďarský architekt * Endre Rozsda (1913-1919), francouzsko-maďarský malíř * Norbert Michelisz (1984), maďarský závodník * Tamás Dunai (1949), maďarský herec * Tamás Bánusz (1989), šachista * Csaba Báthori (1956), maďarský básník
Partnerská města
Beli Manastir, Chorvatsko * Bensheim, Německo * Beykoz, Turecko * Câmpia Turzii, Rumunsko * Siemianowice Śląskie, Polsko * Wattrelos, Francie * Sveti Filip i Jakov, Chorvatsko