Prostřední Suchá

Prostřední Suchá (německy Mittel Suchau, polsky Sucha Średnia) je původně samostatná obec, nyní součást statutárního města Havířova. Nachází se v Moravskoslezském kraji v okrese Karviná (na území někdejšího Těšínského knížectví). Její rozloha zabírá 595,6 ha. K 31. 12. 2017 měla 4671 obyvatel.

Přírodní podmínky

Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 8 až 9 °C, průměrná teplota vzduchu v červenci je okolo 18 °C. Prostřední Suchou protéká řeka Sušanka. +more Rybníky kolem této říčky byly využívány jako sedimentační nádrže pro uhelné kaly.

Historie

Rok vzniku obce není znám. Podle kroniky Prostřední Suché je první zmínka o obci z „Historie arcibiskupství vratislavského“. +more Když byl Heinrich I. (Jindřich I. ) zvolen roku 1302 vratislavským biskupem, nechal sepsat seznam desátků na území své diecéze. V tomto dokumentu se poprvé zmiňují obce s názvem Suchá. Lze se domnívat, že tři sousední obce, tj. Horní Suchá, Prostřední Suchá a Dolní Suchá, tvořily kdysi jediný celek.

Dalším historickým pramenem, který nabízí pohled na historii obce, je švabachem psaná křestní kronika, která se částečně dochovala a kde první záznam o křtu pochází z roku 1785. V tomtéž roce byla při místním kostele zřízena farní správa, ke které náležely všechny tři Suché. +more Fara stála na území Dolní Suché. Základní kámen k současnému kostelu byl položen roku 1875. Roku 1876 byl kostel dostavěn a vysvěcen ve jménu sv. Jana Křtitele. Svěcení provedl generální vikář Sněgoň.

O rozvoj českého školství v obci se zasloužil zejména P. Augustin Matěj, místní kněz. +more Jeho přičiněním vznikl tzv. Halířový spolek, jehož náplní byla podpora studující mládeže. Hospodářský nárůst obce zaznamenaly za působení správce panství Chlopka. Česká škola v obci vznikla roku 1785 při farním úřadu katolického kostela. O její stavbu se zasloužil velkostatkář z Dolní Suché Tomáš Kašperk. Škola byla zprvu jednotřídní a docházely do ní děti ze všech tří obcí. Škola byla určena pro děti z katolických i evangelických rodin. Školní kroniku vedl od roku 1879 František Sněgoň, důležitá postava školství v Prostřední Suché. Za jeho působení se z jednotřídky stala škola s pěti ročníky. V šedesátých letech 19. století byla založena polská evangelická škola.

Uhelný průmysl se začal rozvíjet od první poloviny 19. století. +more Podle tradice uhlí nalezl rolník, který se chtěl na poli ohřát. Proto rozdělal oheň a kolem něj naskládal černé kameny, které nalezl na povrchu. Když poznal vlastnosti „černého kamene“, udělal stejný pokus i doma. Poté podal zprávu uhlířům. Se zdokonalováním strojů se těžba uhlí rozšiřovala, což mělo za následek stěhování lidí ze vzdálenějších obcí do bližší Prostřední Suché. V roce 1902 prodal místní velkostatkář celé své panství majitelům dolů Orlová-Lazy. Noví majitelé provedli pokusné vrty na území Prostřední a Dolní Suché, zda se pod obcemi nenachází uhlí. Po úspěšných testech zahájili majitelé pozemků 21. listopadu 1907 hloubení jámy, která se nachází po levé straně okresní silnice spojující Lazy s Dolní Suchou. Důl nesl jméno císaře Františka Josefa. Nález uhlí měl za následek zvýšení počtu obyvatel Prostřední Suché a také vzrůst ceny místních pozemků.

Roku 1909 byla započata stavba dráhy mezi Lazy a Dolní Suchou. Dráha, která sloužila převážně pro dopravu strojů, byla dostavěna roku 1910. +more Na podzim téhož roku byla zahájena stavba železnice mezi Suchou a Kunčicemi (dnes součást Ostravy), která byla dále propojena s Moravskou Ostravou. Dráha měřila 17 km a protínala obce Suchá, Šumbark (dnes součást Havířova), Šenov a Václavovice a končila v Kunčicích nad Ostravicí, kde již existovalo spojení s Moravskou Ostravou. Na stavbě dráhy i nádraží pracovali často lidé „nižší mravní úrovně“, proto byl posílen místní četnický sbor na čtrnáct lidí. Dráha Suchá-Kunčice byla zprovozněna 1. listopadu 1911. Následujícího roku se začala budovat dráha Suchá-Těšín (dokončena 1914, provoz zahájen 1. září 1914). Za první světové války sloužila dráha k převozu vojenského materiálu.

Důsledkem rostoucího počtu obyvatelstva byl i nedostatek pohřebních míst. Ten se podařilo překonat zřízením nového komunálního hřbitova v Prostřední Suché na pozemku mezi starým hřbitovem a místní farou.

První světová válka se na obcích projevila mj. nedostatkem pracovních sil, jelikož kvůli mobilizaci bylo mnoho mužů povoláno do boje. +more I místní důl měl problémy s nedostatkem sil a na čas musel omezit těžbu černého uhlí. Vojenský generální štáb se nacházel v Těšíně a jeho velitelem byl jmenován arcikníže Bedřich (v Bezručových básních Gero). Bedřich prohlásil za válečné území celé Těšínské Slezsko. Takřka na celém jeho území se rozmohlo i udavačství. Dle dobových záznamů měl udavač dostávat plat 70 korun měsíčně. Za protistátní činnost byli někteří odsouzeni i k trestu smrti. Popravy se vykonávaly při soudu v Moravské Ostravě. Dalšími jevy spojenými s válkou byly nedostatek, lichva, příděly potravin aj. Vzhledem k nedostatku uhlí, který byl způsoben mobilizací pracovních sil, se mohli někteří muži vrátit, aby pracovali v dolech.

Po konci války a po vzniku Československé republiky nastaly spory mezi Československem a Polskem o Těšínské Slezsko. Někteří Poláci se snažili připojit tuto oblast k Polsku, Češi naopak trvali na tom, aby patřila Československu. +more Podobné spory se vedly i v Prostřední Suché. Byla zřízena česká policejní komise, která měla chránit české obyvatelstvo před polskými bojůvkami. Polská milice obsadila i místní nádraží (1. listopadu 1918) a polský komisař dr. Tadeusz Michejda požadoval, aby zaměstnanci železnice složili slib věrnosti Polské republice. Čeští občané se chránili zřízením místních hlídek. Prostřední Suchá a Dolní Suchá ležely mezi Horní Suchou a Šumbarkem, tedy mezi obcemi, které měly polskou správu, proto jejich postavení bylo ještě obtížnější. Nepokoje trvaly až do 20. července 1920, kdy bylo Těšínské Slezsko rozděleno mezi Polsko a Československo. Spory natropily mnoho zla jak na straně české, tak na straně polské.

Roku 1920 se obec dočkala i pošty a v roce 1926 byla postavena nová měšťanská škola. O rok později se obec dočkala nové radnice. +more Na správě obce se podílely obě národnosti. Jedna z prvních autobusových linek byla zavedena roku 1929, kdy bylo Ondřeji Sikorovi povoleno provozování autobusové dopravy z Dolní Suché do Bludovic. Roku 1924 byla v obci postavena adventistická modlitebna.

Po podepsání Mnichovské dohody došlo k okleštění Československa a Poláci si opět začali nárokovat Těšínské Slezsko. Dne +more_říjen'>1. října 1938 vyslalo Polsko svou armádu, aby zabrala území Těšínska. V obci Prostřední Suchá zabrali Poláci obecní i poštovní úřad. Polská vláda nechala vylepit plakáty, které hlásaly připojení Těšínského Slezska k Polsku, rušení českých škol, zavedení polské měny apod. Omezil se i život českých spolků. Byl likvidován majetek obce i místních hasičů. Polská správa obce potlačovala používání české řeči, kupř. za pouhý pozdrav „Nazdar. “ byla vyměřena pokuta 5 zlotých a nádavkem facka od vojáka. Druhá světová válka dala obrovskou ránu dnes bezproblémovým česko-polským vztahům.

Po druhé světové válce byl v obci ustanoven městský národní výbor. Dne +more_srpen'>18. srpna 1946 zavítal do obce tehdejší náměstek předsedy vlády a mistr průmyslu Zdeněk Fierlinger a navštívil Důl Suchá a poté po železnici dojel do stanice Prostřední Suchá. 26. února 1948 byl v obci ustanoven akční výbor, který provedl v obci politické čistky v duchu politiky Komunistické strany Československa (KSČ). Podobně jako v celé republice následovalo znárodňování soukromého majetku. Dne 8. října 1949 navštívili obec při příležitosti přejmenování Dolu Suchá na Důl Dukla ministři komunistické vlády Augustin Kliment (ministr průmyslu) a Václav Nosek (ministr vnitra). V roce 1954 došlo k výstavbě kompresní plynárny. Dne 4. prosince 1955 byl v těsném sousedství obce Prostřední Suchá založen Havířov, někdejší chlouba komunistického režimu, nejmladší město Československa, „město květin“. Ve druhé polovině padesátých let navázala na předchozí školské tradice nová škola v Prostřední Suché. Budova školy byla vystavěna v letech 1955 až 1958. Slavnostně byla otevřena 30. srpna 1958. Roku 1964 byl vybudován Dům kultury Havířov-Suchá.

Dne 7. +more července 1961 došlo na Dole Dukla k obrovskému důlnímu neštěstí, které si vyžádalo 108 lidských životů. Příčinou katastrofy byl požár ve sloji číslo 11. Likvidace neštěstí se prováděla dusíkem. Těla se dopravovala ve speciálních uzavíratelných kovových kontejnerech, a to až do 4. srpna 1961. Tento požár, způsobený souhrnem nepříznivých okolností, zejména zanedbáním povinností při provozu pásových dopravníků, liknavému a nesprávnému postupu při zpozorování a oznamování požáru, jakož i labilností větrního systému, se zapsal do dějin českého a světového hornictví.

Po roce 1989 došlo k demokratizaci poměrů a obec Horní Suchá, která byla k Havířovu přičleněna roku 1975, se osamostatnila. Obce Prostřední Suchá i Dolní Suchá zůstaly i nadále ve svazku s Havířovem. +more Důl Dukla přestal být v 90. letech samostatným podnikem. Od roku 1995 spadal pod Důl Lazy, od roku 2006 převzal otěže podniku Důl Paskov. 10. ledna 2007 byl vytěžen na Dole Dukla poslední vozík uhlí, v červenci téhož roku proběhlo poslední fárání (20. červenec). Tento černouhelný důl, jenž byl založen Maxem Guttmanem v roce 1907, byl uzavřen. Na území Havířova tak byla ukončena veškerá těžební činnost a hornictví v tomto městě se pomalu stává minulostí. 19. června 2008 došlo k odstřelu železobetonové (skipové) věže Dolu Dukla. Jednalo se o první odstřel takovéto stavby v České republice. Bylo k němu zapotřebí 614 rozbušek a 63 kilogramů trhaviny. Těžní věž, která byla uvedena do provozu v roce 1983, jež vážila 16 tisíc tun a měřila 96 metrů, se pod vedením střelmistra Jiřího Eliáše zřítila k zemi v 15 hodin.

Kvůli důlní činnosti se v této části obce musí provádět rozsáhlá revitalizace poddolovaného území. Vzhledem k útlumu těžkého průmyslu v celé střední Evropě se i Havířov (resp. +more Prostřední Suchá) potýká se sociálními problémy, např. s nezaměstnaností a sociálně patologickými jevy, které jsou s nezaměstnaností spojeny. Problémy této městské části způsobují i rozsáhlé ekologické škody vzniklé důlní činností. Přesto však nelze důlní činnosti upřít významný podíl na rozvoji Prostřední Suché.

Prostřední Suchá je zapojena do evropského projektu Prostřední Suchá - pěkné město pro život. Projekt je zaměřen na integraci sociálně vyloučených obyvatel do společnosti a na trh práce. +more Projekt trval v období březen 2012 až únor 2015.

Vybavenost

Z oblasti zdravotnictví zde působí pediatr, všeobecný lékař a stomatologové. Školy jsou zde mateřská, základní, střední a dětský domov (založen 1954). +more Dále je zde pobočka Městské knihovny Havířov (ul. Hornosušská, oddělení pro dospělé, oddělení pro děti, polské oddělení).

Základní škola Kpt. Jasioka

Základní škola byla otevřena 30. srpna 1958 (výstavba v letech 1955-1958). +more Jsou v ní ročníky I. i II. stupně. Při škole funguje i přípravná třída, školní družina, jakož i školní jídelna. Škola je zaměřena na ekologickou výchovu. V letech 2001-2004 byla držitelkou titulu Ekoškola. Škole se nedaří doplnit kapacitu žáků. Přestože může pojmout až 540 žáků, má jich okolo 300. Žáci školy se účastní na městských aktivitách, ale i v rozvojových programech MŠMT ČR a v jiných programech (např. Zdravé zuby). Dosahuje dobrých výsledků v soutěžích (olympiády, ekologické soutěže). Současnou ředitelkou školy je Mgr. Růžena Bajerová.

Bývalá Měšťanská a pokračovací škola v Prostřední Suché

Někdejší Měšťanská a pokračovací škola v Prostřední Suché byla slavnostně otevřena 17. října 1926. +more Na svou dobu byla škola velice dobře vybavena. Měla tělocvičnu, jeviště, školní dvůr i školní hřiště. V období druhé světové války byla škola převážně německá. Po reorganizaci školství byla škola přejmenována na osmiletou střední školu. Když se v roce 1958 otevřela nová škola v ulici Kpt. Jasioka, říkalo se této škole „druhá budova“. Základní škola postupně uvolňovala učebny škole zvláštní, která zde sídlila v letech 1985-1997. Budova bývalé školy prošla rekonstrukcí.

Doprava

Železnice: zastávka Havířov-Suchá (směr Český Těšín, resp. Mosty u Jablunkova (Jablunkov-Návsí), Ostrava-Svinov a směr Ostrava hl. +more n. přes Ostravu střed a Ostravu-Stodolní); stanice Prostřední Suchá ležící na trati Havířov - Karviná-Doly je využívána pouze pro nákladní dopravu.

* Autobusová doprava: městské linky 401, 405, 406, 414 a 419, meziměstské linky Havířov - Karviná a Havířov - Orlová

Sport

Městský fotbalový klub Havířov

MFK Havířov byl založen roku 1922. Sídlí na stadionu Dukla, jehož stavba započala roku 1987, ale dodnes stadion není fakticky dokončen. +more Kapacita stadionu je 7 500 míst (4 500 míst je krytých). Klubovými barvami jsou modrá a bílá. V průběhu své historie klub měnil názvy: ČSK Moravská Suchá, AFK Suchá, SK Beskyd Havířov, Baník Dukla Suchá, TJ Dolu Dukla Suchá, TJ Baník Havířov a FK Baník Havířov. Největší úspěchy klub zažil v 80. letech 20. století, kdy muži sahali po účasti v nejvyšší soutěži. Po sezóně 1996/1997 v klubu došlo ke krizi, která trvala takřka šest let.

Památky

Evangelický kostel

Nachází se ve Staré ulici, jde o jeden z kostelů Slezské církve evangelické augsburského vyznání. Položení základního kamene proběhlo +more_srpen'>3. 8. 1924, posvěcení 2. 8. 1925. Počet míst činí 350, varhany vyrobila fy Jan Tuček z Kutné Hory (posvěcení 31. 10. 1949).

Další památky

Zámek Prostřední Suchá - Zámek byl kvůli dezolátnímu stavu zbourán v 60. letech +more_století'>20. století. Posledními držiteli zámku byl šlechtický rod Mattencloitů. Pozůstatky zámku lze nalézt v blízkosti současného evangelického kostela. * Hromadný hrob sovětských válečných zajatců s památníkem - Hřbitov na území Dolní Suché. Autorem je Alois Fabisz. Pomník byl odhalen roku 1949, za kulturní památku prohlášen roku 1973. Rekonstruován v letech 1995-1996. * Uhelný hlubinný důl Franz Josef - Dvě koupelny, kompresorovna, dílny č. 1 a 2, elektrický turbokompresor. * Kaple v Cihelní ulici * Kostel sv. Jana Křtitele - Kostel s jedinou lodí, postaven v novorománském slohu. Jednolodní budova. Poškozena důlními vlivy. Pamětní deska Jiřího Sarganka * Dřevěný kříž - Nachází se na pomezí ulic Dělnická a Hornická. * Kamenný kříž - Pískovcový kříž z roku 1876. Dnes se nachází u kostela sv. Jana Křtitele v Prostřední Suché. Autor kříže je neznámý. Podle pamětníků kříž stál na dnes již neexistující silnici k Dolu Dukla, v 60. a 70. letech 20. století přenesen ke kostelu. V letech 1993-1994 byl kříž renovován. * Pamětní deska Rudolfa Jasioka - Autorem pamětní desky byl Bronislav Kaleta. Deska byla z bronzu a mramoru. Nacházela se na kulturním domě Dukla v Prostřední Suché. Odhalena roku 1974. Rudolf Jasiok byl voják, místní rodák, který padl v bitvě u Dukly. Byl velitelem 1. roty československého tankového praporu v SSSR, účastníky bitvy u Sokolova. Po zcizení desky zbylo na kulturním domě jen několik bronzových písmen. Nová pamětní deska byla v říjnu roku 2007 odhalena ve vestibulu Základní školy Kpt. Jasioka. Nová deska je z keramiky. * Pamětní deska Jiřího Sarganeka - Pamětní deska byla odhalena roku 1993 na budově evangelického sborového domu v ulici Budovatelů. * Pamětní deska obětem důlního neštěstí - na Dole Dukla v roce 1961 a obětem nacismu, kteří za druhé světové války byli na Dole Dukla zaměstnáni. Deska se nachází v areálu Dolu Dukla. * Pamětní deska obětem světové války - Odhalena roku 1927, v roce 1949 upravena. Obsahuje 26 jmen vojáků z první světové války a 28 jmen vojáků z druhé světové války. Památník se nachází u hřbitova v Prostřední Suché. * Pamětní deska k založení první české školy - Nachází se poblíž hřbitova. Původní deska byla z bronzu, dnešní deska je z leštěné švédské tmavé žuly. Autorem původní desky byl František Malina, autorem současné desky je Ervín Suchánek. Na desce je text: "Zde stála první česká škola zbudovaná majitelem panství T. Kašperkem před 150 lety, 29. 6. 1937 Malina - Orlová". Škola byla založena roku 1787. Byla jednotřídní se dvěma odděleními. Původní stavba se nedochovala. * Torzo památníku osvobození v ulici Kpt. Jasioka - Autorem památníku byl Václav Fridrich. Památník byl vystavěn z betonu. Do počátku 90. let na něm stál i tank. Na památníku se nacházela hvězda a datum "3. 5. 1945". Památník poškodili vandalové a na počátku tisíciletí byl zbourán. * Radnice - Stavba obecního úřadu v Prostřední Suché byla zahájena v roce 1925. V nové budově měla sídlit také pošta a knihovna. Budova byla uvedena do provozu v roce 1927. V 90. letech 20. století byla budova privatizována. Na levé straně od budovy je umístěn památník se jmény dvou sovětských vojáků a s uvedením dalších dvou bezejmenných hrdinů, kteří padli za druhé světové války. Naproti je park. * Budova kina - Kino 9. květen v Prostřední Suché sídlilo v ulici Kpt. Jasioka 15. Na počátku 90. let 20. století bylo zrušeno. V objektu kina dnes sídlí farmaceutická společnost.

Osobnosti

Anna Klimsza (* 1886 v Prostřední Suché - † 1972), první sestra představená evangelického ženského diakonátu Eben-Ezer v Děhylově * Gustaw Ożana (* 1909 v Prostřední Suché - † 1945 ve věznici v Stein and der Donau), evangelický katecheta, oběť nacismu * Rudolf Jasiok (* 1919 v Dolní Suché), velitel první roty čs. praporu v SSSR. +more Zemřel 1944 v bitvě u Dukly. * Franz Pacher (* 1919 v Prostřední Suché - 2018 v Salcburku), rakouský inženýr, průkopník moderního ražení tunelů a chodeb a Nové rakouské metody ražení, při které se využívá geologické napětí okolího skalnatého masivu k samotné stabilizaci tunelu. * Eva Vejmělková (* 1969 v Karviné), česká a slovenská herečka, básnířka a psychoterapeutka. * Simona Krainová (* 1973 v Havířově), česká modelka a herečka. * Miroslav Matušovič (* 1980 v Havířově), bývalý český fotbalový reprezentant (AC Sparta Praha, poté MFK Havířov) * Pavel Maslák (*1991 v Havířově), český atlet.

Reference

Zdrojem pro převážnou část oddílu Historie byla kronika Prostřední Suché, kronika Dolní Suché a kronika Havířova, které jsou zveřejněny pod licencí GNU na stránkách Magistrátu města Havířova. Některé údaje proto mohou být nepřesné nebo zkreslené. +more Statistické údaje pocházejí ze stránek Magistrátu města Havířova. Další zdroje jsou uvedeny níže.

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20090205182427/http://havirov. wgz. cz/dobove-pohlednice-4]Dobové pohlednice[/url] * [url=http://www. havirov-city. cz/]Magistrát města Havířova[/url] * [url=http://www. havirov-info. cz/]Městské informační centrum Havířov[/url] - kronika města Havířova * [url=http://www. mhdhavirov. kvalitne. cz/]Podrobný web o MHD Havířov[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20080916115618/http://www. novinky. cz/clanek/106190-tezba-uhli-v-dole-dukla-po-100-letech-konci. html]Zpravodajství servru Novinky. cz o posledním vytěženém vozíku uhlí na Dole Dukla, obsahuje i stručnou historii dolu a obrázek[/url] * [url=http://www. hrady. cz/index. php. OID=2350]Zámek Prostřední Suchá[/url] * [url=http://dul-dukla. webgarden. cz/]Historie Dolu Dukla v Havířově: 1907-2007[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20080620041003/http://www. novinky. cz/clanek/142998-video-vez-v-havirove-polozilo-63-kilogramu-trhaviny. html]Zpravodajství servru Novinky. cz o odstřelu těžní věže Dolu Dukla - obsahuje i videozáznam[/url] * [url=http://www. havirov-info. cz/cz/nahrobek-a-pamatniky/torzo-pamatniku-osvobozeni-prostredni-suche-3. -5. -1945. html/]Stránky Městského informačního centra Havířov[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20090611080052/http://www. kozusnik. estranky. cz/stranka/dulni-nestesti]Stránky Radima Kožušníka o důlních neštěstích.

[[Kategorie:Vesnice v okrese Karviná[/url]] Kategorie:Sídla v Ostravské pánvi Kategorie:Havířov