Seznam slovanských bohů

rujánského boha Svantovíta.

Předkřesťanstí Slované uctívali řadu božstev různého významu a funkce a příběhy o nich byly součástí slovanské mytologie, z větší části nedochované. V základě tato božstva lze dělit na doložená u Východoslovanů a na doložená u Polabských Slovanů a Pomořanů. +more Bohové připisovaní ostatním Slovanům zmiňovaní v převážně pozdních pramenech nejsou zpravidla považováni za autentické. Přesto lze však předpokládat, že některá božstva byla Slovanům společná, především se to týká Peruna a Velese, podle Zdeňka Váni také Svaroga a Dažboga - Svarožice.

První dvě části seznamu se věnují božstvům východních a severozápadních Slovanů zmiňovaných v písemných pramenech předcházejících christianizaci Slovanů či vzniklých těsně po ní, ta jsou v odborné literatuře zpravidla považována za autentická. Poslední část se věnuje božstvům z pramenů pozdních, folklóru, literární fikce, fals a dalším, o kterých se všeobecně nepředpokládá že byla Slovany ctěna.

Božstva podle pramenů a výskytu

+moreсмеш. ,тех. ,бум. 40,5х27,5. jpg|náhled|upright=0. 8'>Perun - vládce bouře a hromu, moderní ztvárnění, M. Prěsňakov (1998) Pohansku u Břeclavi s rekonstrukcí pohanského božiště (kultovního místa) Seznam božstev seřazený dle historických pramenů a geografického výskytu.

Východní Slované

Vladimírův panteon

Vladimírův panteon je označení pro božstva jejichž modla postavil kníže Vladimír I. +more v Kyjevě. Pověst dávných let o nich referuje následovně:.

* Perun - bůh hromu a blesku * Chors - pravděpodobně neslovanský přívlastek slunečního boha Dažboga * Dažbog - sluneční bůh * Stribog - bůh nejasné funkce, zpravidla vykládaný jako bůh větru * Mokoš - bohyně země a vláhy a úrody, slovanská forma Velké Matky * Simargl - bůh nejasné funkce, podle některých hypotéz božstva dvě známá pod jmény Sim a Rgl

Ostatní božstva východních Slovanů

Další bohové zmiňovaní ve východloslovanských písemných pramenech jsou tato:

* Diva - bohyně nejasné funkce * Dyj - bůh nejasné funkce * Rod - prabůh a prvotní stvořitel, vládnoucí snad nad osudem, je spojován s Rožanicemi * Rožanice - trojice bohyň osudu analogická s českými sudičkami * Svarog - nebeský bůh * Pereplut - bůh neznámé funkce * Pohvizd - bůh nejasné funkce, někdy vykládaný jako bůh větru * Veles - bůh skotu a podsvětí * Trojan - bůh nejasného významu, může se jednat o zbožštělého římského císaře Trajána.

Polabští Slované a Pomořané

Rekonstrukce slovanského chrámu v Groß Raden +morejpg|náhled|upright=0. 8|Novodobá_socha_Radegasta_v_Beskydy'>Beskydech.

U Polabských Slovanů a Pomořanů se předpokládá že původní božstva přestala být spojována se svou funkcí a na místo se stala božstvy kmenovými a lokálními. Tomu je přízpůsoben i jejich krátký popisek.

* Černoboh - patrně totožný s Černohlavem * Jarovít - bůh ctěný kmenem Pomořanů ve Wolgastu a kmenem Břežanů v Havelbergu * Podaga - božstvo ctěné kmenem Vagrů v Plönu * Prove - božstvo ctěné kmenem Vagrů v Starigradu * Pripegala - božstvo ctěné kmenem Luticů * Svarožic - božstvo ctěné kmenem Ratarů v Riedigostu ** Radegast - božstvo ctěné kmenem Ratarů zmiňované v pozdějších pramenech s nejasným vztahem k Svarožicovi, může se jednat o totožné božstvo se Svarožicem * Trihlav - bůh ctěný kmenem Pomořanů ve Štětíně a Wolinu * Živa

Několik božstev je známo také z Rujány obývané kmenem Ránů:

* Černohlav - božstvo ctěné v Jasmundu * Pizamar - božstvo ctěné v Jasmundu * Porenut - božstvo ctěné v Korenici * Porevít - božstvo ctěné v Korenici * Rujevít - božstvo ctěné v Korenici * Svantovít - hlavní božstvo Ránů ctěné v Arkoně * Turupit - božstvo ctěné v Korenici, pravděpodobně Porenut

Kromě toho jsou bez uvedení jména uváděny také dvě bohyně zobrazované na praporcích kmene Luticů a nejvyšší nebeský bůh vládnoucí ostatním.

Božstva nejasné autenticity

Kromě výše uvedených božstev východních a severozápadních Slovanů zmiňovaných v dobových písemných pramenech se objevuje řada postav, které jsou někdy také považovány za slovanská božstva. Jedná se především o bohy zmiňované v pozdních kronikách a jejich fakt, že byly skutečně Slovany ctěni, je zpravidla zpochybňován. +more Autenticita však bývá někdy odmítána i u některých výše uvedených božstev.

Jedná se například o antická božstva jejichž kult byl Slovanům připisován. Dále se jedná především o folklórní postavy, omyly autorů či čistou literární fikci. +more Zvláštním případem jsou pak falsa.

Folklór

Úcta Slovanů se vázala i k některým přírodním objektům, například k dubům.

Řada postav považovaných za božstva se vyskytuje ve slovanské lidové kultuře. Jedná se především o kultovní figury objevující se při svátcích a personifikované svátky samotné. +more * German - kultovní figura v jihoslovanském folklóru * Jarilo - kultovní figura ve východoslovanském folklóru * Kupalo - personifikovaný svátek letního slunovratu * Vesna - personifikace jara * Kostroma - kultovní figura ve východoslovanském folklóru podobná Moraně * Kresnik - ve slovinském folklóru postava spojená se sluncem a ohněm * Kurent - ve slovinském folklóru postava spojená s vínem * Morana - kultovní figura a personifikace smrti v západoslovanském folklóru * Zelený Juraj - kultovní figura ve slovinském folklóru * Perperuna - dešťový rituál na Balkáně, někdy chápaný jako bohyně deště * Zora - personifikace Jitřenky * Kračun - personifikace zimního slunovratu * Ovseň - personifikovaný zvyk obsypávání zrním při zimním slunovratu.

Polsko

Řada božstev je zmiňována v polských kronikách Jana Długosze, Matěje z Miechova a Matěje Stryjkowského z 15. a 16. +more století. V 19. století byly zprávy o těchto božstvech považovány za pravdivé, ve 20. století Lubor Niederle spekuloval o jejich existenci v polské lidové tradici, ale Aleksander Brückner je zcela odmítl. Některá božstva v těchto textech však skutečně mohou pocházet z polské archaické či alespoň lidové tradice.

Jména božstev jsou uvedená v podobě a s případným římským protějškem uvedeným v první zmínce o nich.

* Dzewana (Diana) * Dzidzileya (Venuše) * Jessa (Jupiter) * Lada (Mars) * Lel a Polel (Kastor a Pollux) * Marzana (Ceres) * Nyja (Pluto) * Pogoda * Pochvist * Żywie

Polabští Slované a Pomořané

Ránů

V pramenech o severozápadních Slovanech je zmiňovaná také celá řada božstev antických, v případě díla Orderica Vitala také severských. Objevují se v nich také božstva vzniklá nepochopením místních a vlastních jmen (Pitro, s. +more 146-148, Váňa, s. 98-99).

* Hennil - zbožštělá hůl zmiňovaná Dětmarem * Goderac - božstvo zmiňované Arnoldem z Lübecku v souvislosti se zvěřínským biskupem, pravděpodobně zkomolenina místního jména * Julius - bůh údajně ctěný ve Wolinu, jenž zde měl uloženo posvátné kopí, pravděpodobně odvozeno od jména města

Dvě božstva jsou také zmiňovaná 2. ebsdorfskou legendou z 14. +more století a měla být, vedle Radegasta, ctěna po smrti Karla Velikého odpadlými křesťany. * Vittelube - pravděpodobně osobní jméno Vitoljub nebo Vitold * Hammon Suentebeck - pravděpodobně Amon - svatý býk.

Zvlášť pak stojí hypotetický Bělboh chápáný jako protipól Černoboha.

Česko

Zelu - bohyně zmiňovaná Neplachovou kronikou z roku 1360

Několik božstev uvádí ve své Kronice české z roku 1630 Václav Hájek z Libočan:

* Klimba * Krasatina * Krosina

Další božstva uvádí pokračovatelé Hájkovi jako Pavel Stránský, Jan Středovský a Juraj Papánek, ve většině případů se jedná o bohy inspirované antickými:

* Hladolet - ve staré češtině označení pro planetu Saturn * Chasoň - Apollón * Krasopaní - ve staré češtině označení pro planetu Venuši * Ladoň * Ninva * Nočena * Zeloň - Merkur * Živěna - snad polabská Živa

Celou řadu uměle vytvořených božstev obsahují glosy falšované Václavem Hankou v staročeském slovníku Mater Verborum. Jedná se o následující božstva.

* Porvata (Proserpina) * Příje (Venuše) * Letnicě (Latona) * Chliba (Salacia) * Svoba * Svor * Sytivrat, Sitivrat či Žitivrat * Svračec * Zcuor či Ztuor * Krt * Jarobud * Jasni (Isis)

Lužice

Literární fikcí jsou také božstva připisovaná raně novověkými kronikáři Lužickým Srbům:

* Cica - bohyně zmiňovaná v 17. +more století, snad germánská Zisa * Flins - bůh zmiňovaný v roce 1492 * Jutrobog - bůh zmiňovaný v roce 1590 * Krodo - bůh původně připisovaný Germánům.

a další z knihy Grundtræk til En Nord-Slavisk og Vendisk Gudelære dánského spisovatele Bernharda Severina Ingemanna z roku 1824:

* Berstuk * Karewit * Marowit * Siebog * Zislbog * Zirnitra

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Slovanská mytologie Kategorie:Seznamy bohů